Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

23 Co 447/2024 - 348

Rozhodnuto 2025-03-12

Citované zákony (23)

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jitky Denemarkové a soudkyň Mgr. Andrey Grycové a Mgr. Patricie Adamičkové ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. srpna 2024, č. j. 42 C 149/2023-275, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 20 086 Kč k rukám právní zástupkyně žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne 28. 8. 2024, č. j. 42 C 149/2023-275, zamítl žalobu s návrhem, že výpověď daná žalovanou žalobkyni dne 18. 4. 2023 je neplatná (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 32 367,50 Kč k rukám právního zástupce žalované (výrok II).

2. Soud I. stupně takto rozhodl rozsudkem o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne 18. 4. 2023 danou jí žalovanou z důvodu dle § 52 písm. c) zák. práce, neboť dle žalobkyně bylo rozhodnutí o organizační změně ze dne 17. 4. 2023 učiněno tzv. „na oko“, když žalovaná ve skutečnosti nesledovala cíle vymezené v § 52 písm. c) zák. práce, tudíž je třeba na rozhodnutí o organizační změně pohlížet, jako by vůbec nebylo přijato. Žalobkyně byla u žalované zaměstnána na základě pracovní smlouvy ze dne 3. 6. 2019, a to na pozici [funkce]. Žalobkyně na přelomu roku 2022/2023 zjistila závažné nedostatky na pracovišti žalované, např. nezaručování rovných podmínek na pracovišti (růst mezd), poskytování příliš rozsáhlých kompetencí vedoucím zaměstnancům, což vede k prohlubování nerovností a v některých případech k šikaně podřízených, absence proaktivního přístupu k zaměstnancům a rezignace vedení společnosti na účinné řešení poměrů na pracovištích. Žalobkyně a její kolegyně [jméno FO] prostřednictvím právního zástupce zaslaly dne 14. 3. 2023 žalované emailovou zprávu se sdělením zjištěných nedostatků a žádostí o ústní jednání, toto proběhlo dne 24. 3. 2023, následně dne 13. 4. 2023 opětovně požádaly o sdělení realizovaných systémových opatření a informovaly o zvažování zřídit odborovou organizaci u žalované. Dne 17. 4. 2023 žalovaná rozhodla o organizační změně, na základě které mělo dojít ke zrušení celého regionálního obchodního týmu [adresa] (dále jen „tým [adresa]“). Dne 18. 4. 2023 žalovaná předala žalobkyni výpověď ve smyslu § 52 písm. c) zák. práce s tím, že oznámila překážku v práci na straně zaměstnavatele od 21. 4. 2023 do 23. 6. 2023 s tím, že žalobkyni nebude přidělována práce dle pracovní smlouvy. Žalobkyně dne 21. 4. 2023 ve smyslu § 69 odst. 1 zák. práce žalované oznámila, že trvá na dalším zaměstnávání a přidělování práce. Rozhodnutí o organizační změně bylo učiněno žalovanou za účelem zamezení žalobkyni a [jméno FO] a jejich dalším spolupracovníkům v jejich aktivitách směřujících k nápravě závažných zjištění o poměrech na pracovišti žalované a za účelem zamezení vzniku odborové organizace u žalované. Tým [adresa] do doby rozhodnutí o organizační změně zaznamenával dlouhodobě skvělé výsledky a v rámci hodnocení obchodních týmů žalované byl v lednu 2023 vyhodnocen jako 2. nejlepší obchodní tým v České republice za rok 2022. V březnu 2023 žalovaná některým členům týmu [adresa] navýšila pohyblivou složku mzdy či prodloužila pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Jednotlivým členům týmu [adresa] bylo standardně přidělováno portfolio klientů s dlouhodobým výhledem práce. Toto svědčí o tom, že rozhodnutí o organizační změně bylo ze strany žalované učiněno náhle a zkratkovitě. Žalovaná neumožnila ve výpovědní době členům týmu [adresa] pracovat, nařídila jim čerpání dovolené, nenabídla jim možnost dalšího působení u žalované, ačkoli nadále inzerovala volná pracovní místa na pozici [funkce] či zaměstnance se znalostí [Anonymizováno] jazyka, který žalobkyně ovládá. Ze strany žalované se rovněž jedná o jednání v rozporu s dobrými mravy a o zjevné zneužití práva.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že výpověď danou žalobkyni považuje za platnou, neboť byly splněny formální i materiální náležitosti. Tvrzení, z nichž se žalobkyně snaží dovodit údajnou neplatnost výpovědi, jsou nesprávná, zavádějící a irelevantní. Dne 17. 4. 2023 žalovaná rozhodla o organizační změně, kterou byl s účinností od 1. 5. 2023 zrušen tým [adresa] s tím, že byly zrušeny také celkem 4 pozice [název] (včetně pozice zastávané žalobkyní) a jedna pozice [název]. Toto rozhodnutí bylo přijato oprávněnými osobami (2 členy představenstva), byly splněny formální i materiální zákonné náležitosti a žalobkyně se v důsledku této organizační změny stala nadbytečnou, neboť její pracovní místo bylo bez náhrady zrušeno. Při posuzování výpovědi není soud oprávněn přezkoumávat důvodnost organizační změny. Nejsou rozhodné ani pohnutky a motivy, které zaměstnavatele vedly k rozhodnutí o organizační změně. Výpověď byla žalobkyni předána osobně na pracovišti, žalobkyně byla seznámena i s výpovědním důvodem a předmětnou organizační změnou. Ve výpovědi je výpovědní důvod patřičně skutkově vymezen, není možné ho zaměnit s jiným. Není zřejmé, proč by ještě před rozhodnutím o organizační změně neměla být žalobkyni přidělována práce, a jak by skutečnost, že žalovaná plnila svou povinnost zaměstnavatele přidělovat žalobkyni práci mohla odůvodňovat údajnou neplatnosti výpovědi. Žalovaná se navíc velmi důkladně a vstřícně zabývala podnětem žalobkyně a její kolegyně. Provedená organizační změna nebyla účelově namířena proti žalobkyni a nebyla přijata jen proto, že žalobkyně žalované dala najevo, že pokud nebudou přijata systémová opatření, je připravena založit odborovou organizaci. Na základě organizační změny byla skutečně zrušena organizační jednotka žalované, přičemž na základě této organizační změny došlo k rozvázání pracovního poměru i s dalšími zaměstnanci. Inzerované Obchodní pozice s [Anonymizováno]? Pojď k nám do [společnost]! a Pojď s námi dělat obchod v [společnost] se týkají pozice [název], jedná se o jinou pozici a jiný druh práce, a to obchodníky na telefonu, oproti tomu pozice [název] spočívá zejména v osobním kontaktu a schůzkách s klienty. Žalovaná nebyla povinna nabídnout žalobkyni jiné místo.

4. Soud I. stupně po provedeném dokazování listinnými důkazy, účastnickým výslechem člena [orgán] žalované a svědeckými důkazy učinil skutková zjištění uvedená pod body 4 až 27 odůvodnění rozsudku, na něž odvolací soud pro stručnost odkazuje. V tomto směru lze shrnout, že soud I. stupně měl za prokázané, že žalobkyně pracovala na pozici Account manager s místem výkonu práce [adresa], rozhodnutím žalované ze dne 17. 4. 2023 došlo ke zrušení organizační jednotky – týmu [adresa] s účinností od 1. 5. 2023, jíž byla zrušena 1 pozice Account manager senior a 4 pozic Account manager, na základě níž bylo nadbytečných 5 zaměstnanců (žalobkyně, [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]) s tím, že 2 pracovní pozice Account managerů byly přesunuty do týmu [adresa]. Rozhodnutí o organizační změně bylo podepsáno 2 členy [orgán] ([tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]). Žalovaná s výše uvedenými nadbytečnými zaměstnanci ukončila pracovní poměr, a to se žalobkyní výpovědí ze dne 18. 4. 2023 z důvodu dle § 52 písm. c) zák. práce (z důvodu zrušení její pracovní pozice v důsledku rozhodnutí zaměstnavatele ze dne 17. 4. 2023 o organizační změně, jíž byl zrušen tým [adresa] včetně pracovního místa žalobkyně). Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce již dne 14. 3. 2023 informovala žalovanou prostřednictvím svědkyně [jméno FO] o nerovných podmínkách, hrubém jednání vedoucích zaměstnanců a jejich nedůvodných kompetencí s tím, že pokud žalovaná nebude řešit problémy systémově, bude zřízena odborová organizace, následně dne 24. 3. 2023 proběhla se žalovanou schůzka a strany následně v dubnu komunikovaly o podnětu žalobkyně a jeho důvodnosti. V řízení bylo dále zjištěno, že u žalované došlo ke snížení pracovníků na pozici Account manager (v březnu 2023 bylo 71 zaměstnanců, v červenci 2023 bylo 68 zaměstnanců a v prosinci 2023 bylo 58 zaměstnanců), když na pobočce v [adresa] nebyl na pozici Account manager zaměstnán v červenci 2023 a v prosinci 2023 žádný zaměstnanec. Za rok 2022 splnil obchodní tým v [adresa] plán, resp. na 101,8 %. Důvodem zrušení týmu [adresa] byly ekonomické důvody, konkrétně vysoké náklady celé divize obchodu, zrušením týmu [adresa] došlo k finanční úspoře, a to snížení nákladů divize obchodu.

5. Po právní stránce soud I. stupně posoudil žalobkyní uplatněný nárok dle § 50 odst. 1, 4, § 52 písm. c) a § 72 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zák. práce“) a dospěl k závěru o nedůvodnosti žaloby. Soud I. stupně shledal naplnění předpokladů výpovědního důvodu dle § 52 písm. c) zák. práce, a to rozhodnutí o organizační změně, nadbytečnost zaměstnance a příčinnou souvislost mezi rozhodnutím o organizační změně a nadbytečností žalobkyně. Soud I. stupně se s ohledem na žalobní tvrzení zabýval otázkou, jaký cíl organizační změna skutečně sledovala a dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že důvodem podání výpovědi žalovanou žalobkyni byla skutečnost, že se žalobkyně stala nadbytečnou, a to z důvodu organizační změny spočívající ve snížení počtu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivity práce, tuto skutečnost měl za prokázanou účastnickým výslechem [tituly před jménem] [jméno FO] a svědeckými výpověďmi [jméno FO] a [jméno FO]. Ohledně tvrzení žalobkyně, že důvodem výpovědi nebyla organizační změna, ale její aktivity ke zlepšení pracovních podmínek u žalované a případné založení odborové organizace, soud I. stupně konstatoval, že žalobkyně toto neprokázala, ač si musela prokázání těchto okolností uvědomovat, a to právě s ohledem na tvrzení žalované a žalovaným prokázané skutečnosti. Žalobkyně neprokázala, že tým [adresa] zaznamenával dlouhodobě skvělé výsledky a v lednu 2023 byl vyhodnocen jako 2. nejlepší obchodní tým v České republice za rok 2022, navíc toto by ani nemělo vliv na skutečnost, že i tak co do nákladové složky nebyl splněn očekávaný plán, a náklady této pobočky tak byly vyšší. Skutečnost, že žalobkyně odváděla pro žalovanou kvalitní práci, když dosahovala výsledků vyšších, než bylo 100 %, a současně i výsledků v týmu nejvyšších, rovněž nemůže svědčit o tom, že ukončení jejího pracovního poměru bylo učiněno z jiného důvodu, než je organizační změna mající za cíl zefektivnění práce. Volba zaměstnavatele, s kým bude v případě organizační změny pracovní poměr ukončen, je výlučným právem zaměstnavatele. O navýšení mezd a prodloužení pracovních poměrů jednotlivých zaměstnanců pak rozhodovala jiná osoba, než ta, která rozhodovala o zrušení týmu [adresa], když člen [orgán] rozhodující o zrušení jednoho týmu nemusí mít vždy o těchto otázkách povědomí, a to zejména v případech, kdy zaměstnává [Anonymizováno] zaměstnanců jako u žalované. Pokud jde o inzerované pracovní pozice, pak v řízení bylo prokázáno, že tyto se týkaly jiného druhu práce, případně tato volná místa byla v jiném místě, než je [adresa], navíc, žalovaná nebyla ze zákona povinna učinit žalobkyni nabídku nové pracovní pozice. Výrok o nákladech řízení odůvodnil § 142 odst. 1 o. s. ř.

6. Proti rozsudku podala včasné a přípustné odvolání žalobkyně z důvodů dle § 205 odst. 2, písm. c, d), e) a g) o. s. ř. Soud I. stupně zatížil řízení procesní vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Toto pochybení spatřovala žalobkyně ve skutečnosti, že ji soud I. stupně nepoučil dle § 118a o. s. ř. o tom, že neunáší důkazní břemeno ohledně skutečností, z nichž žalobkyně dovozovala, že organizační změna byla přijata tzv. na oko, a následně své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno. O skutečnosti, že žalobkyně neunáší břemeno důkazní, se tato dozvěděla až z rozsudku a tento závěr je pro ni překvapivý. Soud I. stupně se v rozporu s žalobkyní citovanou judikaturou nedostatečně důsledně zabýval žalobkyní tvrzenými a prokázanými okolnostmi, které předcházely, provázely a následovaly rozhodnutí o organizační změně, v čemž žalobkyně spatřovala nesprávné právní posouzení. Nadto soud I. stupně nesprávně zjistil skutkový stav věci, a to jednak s ohledem na skutečnost, že žalobkyni neposkytl shora uvedené poučení dle § 118a o. s. ř., ačkoli měl za to, že tato neprokázala svá tvrzení. Dále z Tabulky předpokládaných a skutečných nákladů na č. l. 89 spisu (dále jen „Tabulka“) učinil závěry, které z této nevyplývají, tj. že skutečné náklady pobočky [adresa] byly vyšší než náklady plánované, přičemž však dle žalované se Tabulka měla týkat celé obchodní divize. Naopak tým [adresa] pod vedením [jméno FO] nákladový plán plnil, když žalovanou nikdy nebyl tvrzen opak. Navíc svědek [jméno FO] uvedl, že tuto Tabulku nezná, tudíž závěr soudu I. stupně, že svědek de facto potvrdil správnost Tabulky a že náklady týmu [adresa] byly vyšší, než plánované, je zkreslený. Konečně Tabulka ani nemohla být podkladem předmětné organizační změny, neboť obsahuje údaje za celý rok 2023. Tabulka není důkazem způsobilým odůvodnit provedení předmětné organizační změny či osvětlit skutečné cíle předmětné organizační změny. Poukázala na rozpory mezi údaji vyplývající z Tabulky, dle níž měly být náklady divize obchodu v prvních 3 měsících vyšší cca o 1,4 milionu Kč než plánované a výslechem [tituly před jménem] [jméno FO], který uváděl, že důvodem organizační změny byly náklady celého obchodu ve výši mínus 10 000 000 Kč. Dále se [tituly před jménem] [jméno FO] a svědek [jméno FO] ani neshodli na okamžiku, kdy měli zjistit, že jsou náklady překračovány. Soudu I. stupně vytýká nepřipuštění výslechu žalobkyně, která tak neměla možnost reagovat na skutečnosti vyplývající ze svědeckých či účastnických výpovědí. Nesprávné jsou také skutkové závěry soudu I. stupně ve věci nabídky na změnu pracovního poměru na pozici Telesales, když soud I. stupně dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, zda tato pozice byla skutečně nabídnuta, ačkoli svědek [jméno FO] toto potvrdil, přičemž žalobkyně měla zájem vypovídat právě k okolnostem nabídky pracovní pozice Telesales, která byla žalobkyni nabídnuta ještě v únoru roku 2023, avšak nikoli již v dubnu 2023, i když i v této době žalovaná stále na tuto pozici přijímala nové zaměstnance. Ve vztahu k výslechu svědka[Anonymizováno][jméno FO] dále poukázala na fakt, že soud I. stupně přehlédl, že protokolace části výpovědi svědka (týkající se zahrnutí nákladů odstupného do Tabulky) byla opravena, což však soud I. stupně nevzal následně v potaz. Soudu I. stupně dále vytýká, že tento při svých skutkových zjištěních příliš spoléhal na svědecké výpovědi a účastnický výslech, ačkoli tyto osoby mají blízký vztah k žalované a je třeba tak k jejich výpovědi přistupovat rezervovaně a velmi kriticky. Poukazuje rovněž na tvrzení [tituly před jménem] [jméno FO], který v rámci výpovědi spontánně uvedl, že „ ...pokud by chtěl někdo založit odbory, nic s tím neudělám, ale nenechám se vydírat …“ S tímto výrokem se soud I. stupně žádným způsobem nevypořádal. Konečně namítá nesprávné právní posouzení, když soud I. stupně při zjišťování, zda bylo rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně přijato tzv. na oko nezvážil v souladu s konstantní judikaturou (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2023, č. j. 21 Cdo 3879/2022-388) všechny okolnosti. Žalobkyně v rámci žaloby uvedla řadu skutečností a okolností, které přijetí organizační změny předcházely, provázely a následovaly a na jejichž základě byly založeny důvodné pochybnosti o skutečném cíli přijaté organizační změny, když v tomto směru znovu shrnula svou žalobní argumentaci. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví.

7. Žalovaná se k odvolání vyjádřila tak, že navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného, když soud I. stupně věc po právní stránce správně posoudil a řízení netrpí žádnými procesními vadami. Žalovaná prokázala existenci organizační změny, jež byla řádně přijata, spočívající ve zrušení příslušné organizační jednotky. V tomto směru je zcela irelevantní námitka žalobkyně, že v zápisu z jednání představenstva žalované ze dne 17. 4. 2023 není rozhodnutí o organizační změně zmíněno. Rozhodnutí o organizační změně má veškeré zákonné náležitosti po formální i materiální stránce, přičemž v řízení bylo prokázáno, že organizační změna byla skutečně provedena, což dokládají listinné důkazy, svědecké výpovědi i účastnická výpověď. Rozhodnutí o organizační změně pak vedlo k nadbytečnosti žalobkyně i dalších zaměstnanců, přičemž zrušená pracovní místa nebyla ani následně znovu obsazena. Rozhodnutí o organizační změně směřovalo k optimalizaci organizační struktury žalované, úspoře nákladů a zajištění větší efektivnosti práce a nezakrývalo žádný jiný účel. V tomto směru poukázala žalovaná na listinné důkazy i části výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] a svědka [tituly před jménem] [jméno FO], jež citovala. Nadto dle judikatury pohnutky a motivy, které případně vedly zaměstnavatele k rozhodnutí o organizační změně, nejsou rozhodné (sp. zn. 21 Cdo 1494/2014 či II. ÚS 2592/23). Soud I. stupně nezatížil řízení vadami, když z odůvodnění napadeného rozsudku je zřejmé, že toto je založeno na tom, že důkazní břemeno unesla žalovaná, když prokázala splnění předpokladů pro výpověď, proto nemůže obstát námitka žalobkyně, že ji soud I. stupně údajně nepoučil o tom, že neunáší své důkazní břemeno. Soud I. stupně rovněž správně zjistil skutkový stav věci v dostatečném rozsahu a jednotlivé důkazy řádně zhodnotil. Je zcela irelevantní a bez dopadu na rozhodnutí ve věci samé i námitka žalobkyně týkající se Tabulky, když jejím účelem bylo prokázat důvody pro rozhodnutí o organizační změně, její správnost nebyla v řízení zpochybněna, a to ani samotnou žalobkyní, přičemž svědek [jméno FO] potvrdil, že tato se týká nákladů jeho divize za rok 2023. Neprovedení výslechu žalobkyně soud I. stupně řádně odůvodnil, nadto byl tento důkazní návrh učiněn až po koncentraci řízení a ani pro něj nebyly splněny podmínky dle § 131 o. s. ř. Nedůvodné je i namítané nesprávné vyhodnocení výpovědí svědků a [tituly před jménem] [jméno FO], kdy žalobkyně v odvolání selektivně cituje útržky jejich výpovědí, nadto tyto osoby byly vyslechnuty k návrhu žalobkyně. Nedůvodné jsou i námitky žalobkyně vůči nesprávnému právnímu posouzení, navíc tvrzení žalobkyně, z nichž dovozovala sledování jiného cíle, nejsou způsobilé zpochybnit přijetí a provedení organizační změny či platnost výpovědi.

8. Odvolací soud přezkoumal z podnětu včasného a přípustného odvolání napadený rozsudek včetně předcházejícího řízení podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř., zčásti zopakoval dokazování dle § 213 odst. 2 o. s. ř. a zčásti doplnil dokazování dle § 213 odst. 4 o. s. ř. a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

9. Předně odvolací soud nejprve napravil procesní pochybení soudu I. stupně, který pod bodem 39 odůvodnění napadeného rozsudku učinil dílčí závěr, že žalobkyně v řízení neprokázala, že tým [adresa] zaznamenával dlouhodobě skvělé výsledky a v lednu 2023 byl vyhodnocen jako 2. nejlepší obchodní tým v ČR za rok 2022, aniž by žalobkyni v tomto směru poskytl poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. Proto odvolací soud na ústním jednání dne [datum] poskytl v tomto směru žalobkyni poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., přičemž žalobkyně ve stanovené lhůtě k prokázání svých tvrzení navrhla důkazy v podání ze dne 5. 2. 2025.

10. Čestným prohlášením [jméno FO] ze dne 5. 2. 2025 a čestným prohlášením [jméno FO] ze dne 6. 2. 2025 má odvolací soud za prokázané, že výše uvedení byli v lednu 2023 přítomni porady obchodního týmu v [adresa], na které byly vyhodnocovány výsledky žalované s tím, že oba výše jmenovaní potvrdili, že v rámci ročního vyhodnocení výsledků obchodního týmu v [adresa] bylo všem zaměstnancům a členům obchodního týmu v [adresa] sděleno, že dle dosažených výsledků za rok 2022, byl tým [adresa] vyhodnocen jako druhý nejlepší obchodní tým ze všech obchodních týmů žalované působících v rámci celé ČR, přičemž tato skutečnost byla podložena prezentací obsahující ekonomické výsledky.

11. Fotografiemi ocenění (na č. l. 326 a 327 spisu) má odvolací soud za prokázané, že žalobkyni byl předán „certifikát“ s textem „TOP obchodník roku 2022“ za umístění v kategoriích „celková fakturace-1. místo, celková fakturace na [Anonymizováno] – 1. místo, procento plnění plánu – 2. místo“.

12. Přehledem plnění plánu v jednotlivých měsících roku 2022 týmu [adresa] (na č. l. 150 spisu) má odvolací soud za prokázané, že tým [adresa] v roce 2022 splnil plán za celý rok na 101,8 %, žalobkyně pak splnila plán na 111,2 %, kdy byla nejlepší z celého týmu.

13. S ohledem na odvolací námitky žalobkyně týkající se skutkových zjištění soudu I. stupně odvolací soud zčásti zopakoval dokazování. Organizačním schématem žalované (na č. l. 77 spisu) má odvolací soud za prokázanou následující hierarchickou strukturu žalované (sestupně): představenstvo, kdy pod [tituly před jménem] [jméno FO] spadá 5 ředitelů, mimo jiné [jméno FO], jenž je ředitelem regionální inzerce, tento řídí 9 manažerů, mimo jiné [jméno FO] - manažerku obchodní sítě, tato řídí 6 týmů, a to 3 týmy „[název] tým [adresa]“, „[název] tým [adresa]“, „[název] tým [adresa]“, „[název] tým [adresa]“, „[název] tým [adresa]“ a „[název] tým [adresa]“. Tabulkou má odvolací soud za prokázané, že tato představuje plánované a skutečné náklady celé divize [název] - Regionální inzerce, a to po jednotlivých měsících za celý rok 2023, přičemž v lednu a v únoru byly skutečné náklady vyšší o více než 700 tis. Kč za měsíc, v březnu byly naopak o cca 39 tis. Kč nižší, v dubnu byly skutečné náklady vyšší o zhruba 317 tis. Kč a ve zbývajících měsících roku 2023 byly skutečné náklady výrazně nižší než plánované (a to i v řádech milionů Kč).

14. Výslechem svědka [jméno FO] má odvolací soud za prokázané následující. Svědek v rozhodném období pracoval na pozici ředitele regionální inzerce, v níž řídil cca 320 až 350 zaměstnanců, tedy asi 35 týmů, a to v několika úrovních vedení. Žalovaná měla v 1. čtvrtletí 2023 asi 23 až 25 regionálních obchodních týmů (včetně týmu [adresa]). Tým [adresa] za rok 2022 splnil stanovené cíle (výkonnost a stanovený plán). V rámci hodnocení regionální obchodní sítě byl tým [adresa] hodnocen za rok 2022 jako druhý nejlepší, jinak byl průměrný. Svědek navrhl předmětnou organizační změnu, přesný čas návrhu si již nepamatuje, organizační změna byla schválena představenstvem žalované a svědek ji následně realizoval. K důvodům, proč došlo ke zrušení právě týmu v [adresa] a nikoli jiného obchodního týmu, svědek uvedl, že bylo třeba zvažovat náklady u zaměstnavatele, kdy jednotlivé týmy jsou rozděleny podle velikosti klientů, přičemž postavení [adresa] bylo jedinečné, neboť v [adresa] byly na jedné pobočce všechny typy obchodníků (ve vztahu k velikosti klientů), stejně tomu bylo i v [místo], přičemž však [adresa] generovala prakticky největší zisk. V pobočkách [adresa] není pokryta celá síť obchodníků (z hlediska velikosti klientů). Pozice Telesales byla pouze v [adresa] a k tomu musel svědek přihlížet. Svědek se tak z důvodu snížení nákladů musel rozhodnout mezi [místo] a mezi [adresa], které z hlediska velikosti pracovaly s týmiž klienty. [adresa] vybral svědek z důvodu, že [adresa] má 3krát větší obrat než [adresa]. Svědek měl za to, že před přijetím organizační změny si nevyžadoval údaje o počtu a době trvání pracovních poměrů zaměstnanců v týmu [adresa], pro úvahy z hlediska ekonomie provozu rušeného týmu to nehrálo roli. Nadřízenou týmu [adresa] byla oblastní manažerka [jméno FO]. Svědek neměl s žalobkyní spory, řešil s ní její stížnost ohledně věcí, s nimiž nebyla spokojena, k jejímu návrhu bylo poté něco přenastaveno, avšak některé věci jí z titulu její pozice nepříslušelo řešit. Žalobkyně upozorňovala na možnost založení odborů, svědek si nepamatoval, zda se na jaře 2023 podílel na vyřizování stížností žalobkyně. Ohledně nákladů týmu [adresa] existovaly odhady nákladů, tyto lze dohledat, detailně je svědek nyní není schopen uvést, avšak ohledně organizační změny bylo rozhodující obsloužení klientů, kdy část klientů převzali obchodníci pracující v Telesales, dva obchodníci z rušeného týmu mohli přejít pod pobočku [adresa] a přitom obsluhovali zbývající klienty z [adresa]; systém po organizační změně funguje dosud s kladným výsledkem. Svědek hodnotí nákladovost celé divize včetně obslužnosti klientů. Pozice Telesales je odlišná (od pozice žalobkyně), tento řeší klienty telefonicky, nikoliv osobně, rozlišení je podle velikosti klientů. Obchodníci Telesales se starají o nejmenší klienty, pobočka v [adresa] se starala o střední klienty, Account manažeři senior se starají o velké a největší klienty.

15. Výše uvedené důkazy hodnotil odvolací soud v souladu s § 132 o. s. ř., a to jednotlivě i ve vzájemné souvislosti se všemi v řízení provedenými důkazy, přičemž přihlížel ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. Listinné důkazy považuje odvolací soud za věrohodné a autentické, rovněž výpověď svědka [jméno FO] považuje odvolací soud za věrohodnou, když tato byla v souladu s ostatními v řízení provedenými důkazy, ať již listinnými či výpovědí svědkyně [jméno FO] či účastnické výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO]. Nadto důvody přijetí organizační změny uváděné svědkem [jméno FO], zejména odůvodnění výběru rušeného týmu, považuje odvolací soud za zcela racionální a logické. Věrohodnost výpovědi tohoto svědka, že organizační změna sledovala ekonomické cíle (snížení nákladů a zvýšení efektivnosti práce), pak potvrzuje i samotný fakt, že žalovaná v řízení doložila, že na rozdíl od března 2023, kdy měla na pozici Account manager celkem 71 zaměstnanců, jich v prosinci 2023 měla již jen 58, což jednoznačně dokládá legitimní cíl předmětné organizační změny, neboť žalovaná i po provedené organizační změně dále snižovala počet zaměstnanců na této pozici.

16. Odvolací soud má po doplněném dokazování za to, že soud I. stupně učinil v zásadě správná skutková zjištění s výjimkou nesprávného skutkového zjištění učiněného z Tabulky a dílčí nesprávnosti (nepřesnosti) týkající se výpovědi svědka [jméno FO] ve vztahu k Tabulce. Předně je evidentní, že Tabulka neobsahovala údaje o nákladech týmu [adresa], nýbrž obsahovala údaje o nákladech celé divize Obchod – regionální inzerce, a to za celý rok 2023, jak ostatně potvrdila žalovaná u ústního jednání odvolacího soudu dne [datum]. Z tohoto důvodu je tak logicky nesprávný i skutkový závěr uvedený pod bodem 38 odůvodnění rozsudku o nesplněném plánu co do nákladové složky týmu [adresa]. Ohledně Tabulky se pak soud I. stupně dopustil i určité nesprávnosti ve skutkových zjištěních vyplývajících z výpovědi svědka [jméno FO], když pod bodem 26 odůvodnění rozsudku měl z výpovědi svědka [jméno FO] za zjištěné, že náklady na odstupné se do Tabulky nepromítly, ačkoli dle žalobkyně svědek uvedl opak a v tomto směru poukázala na opravu protokolace učiněnou při ústním jednání soudu I. stupně. Z obsahu spisu je zřejmé, že v tomto směru je námitka žalobkyně důvodná, když k opravě protokolace ve shora uvedeném smyslu soudem I. stupně skutečně došlo. Co se týče skutkového závěru ohledně nabídky pracovní pozice Telesales a námitky žalobkyně v tomto směru, pak odvolací soud předně uvádí, že skutkové zjištění v tomto směru nemá v zásadě žádný právní význam pro posouzení platnosti výpovědi, když v případě výpovědi z důvodu dle § 52 písm. c) zák. práce nemá zaměstnavatel nabídkovou povinnost, jak ostatně konstatoval i soud I. stupně. Nadto z výpovědi svědka [jméno FO] (pod bodem 26 odůvodnění rozsudku) vyplynulo, že žalobkyni mělo být nabízeno pracovní místo v Telesales, svědek tomu však nebyl přítomen, proto soud I. stupně (pod bodem 38 odůvodnění rozsudku) neměl tuto skutečnost zřejmě za jednoznačně prokázanou. Pokud sama žalobkyně v odvolání tuto skutečnost potvrdila s tím, že jí tato pozice byla nabídnuta v únoru 2023, pak v tomto směru fakticky jen potvrdila věrohodnost výpovědi svědka [jméno FO] v této části. Oproti skutkovým zjištěním soudu I. stupně bylo v odvolacím řízení po odstranění procesního pochybení soudu I. stupně (po poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř.) prokázáno tvrzení žalobkyně, že tým [adresa] za rok 2022 splnil plánované cíle, resp. tyto nepatrně překročil (101,8 %) a v lednu 2023 byl vyhlášen jako 2. nejlepší obchodní tým regionální obchodní sítě.

17. Ani shora uvedená odlišná dílčí skutková zjištění však ničeho nemění na správném právním posouzení platnosti výpovědi dané žalovanou žalobkyni. Odvolací soud totiž ve shodě se soudem I. stupně rovněž shledal naplnění předpokladů dle § 52 písm. c) zák. práce a platnost výpovědi dané žalobkyni. V daném případě měla výpověď všechny formální náležitosti, o čemž ostatně nebylo mezi účastníky sporu, přičemž zároveň bylo v řízení prokázáno, že žalovaná rozhodla o organizační změně, jíž zrušila pracovní místo žalobkyně, v důsledku čehož se žalobkyně stala pro žalovanou nadbytečnou. Odvolací soud dále souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že žalovaná v řízení prokázala, že organizační změna, jíž došlo ke zrušení pracovních míst včetně pracovního místa žalobkyně, sledovala tzv. legitimní cíl, a to snížení počtu zaměstnanců (snížení nákladů) za účelem zvýšení efektivity práce. Tuto skutečnost má odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně za prokázanou zejména výslechem svědků [jméno FO] a [jméno FO], kteří oba shodně potvrdili, že předmětná organizační změna sledovala ekonomické důvody, když tato byla přijata za účelem snížení nákladů divize vedené svědkem [jméno FO], přičemž tuto skutečnost dále v řízení potvrdil i účastnický výslech [tituly před jménem] [jméno FO]. Dále tuto skutečnost fakticky potvrdily i listinné důkazy, a to sjetiny z interního systému žalované, jež prokazují, že v březnu 2023, tj. před přijetím předmětné organizační změny, bylo na pozici Account manager zaměstnáno celkem 71 zaměstnanců, po přijetí předmětné organizační změny v červenci 2023 bylo na této pozici zaměstnáno již jen 68 zaměstnanců a v prosinci 2023 již jen 58 zaměstnanců, přičemž v [adresa] nedošlo ani následně k obnovení žádného pracovního místa na pozici Account manager. Výše uvedené tak dle odvolacího soudu objektivně dokládá, že cílem předmětné organizační změny nebyla žalobkyní tvrzená snaha zbavit se jí jakožto nepohodlného zaměstnance, nýbrž vůle žalované jakožto zaměstnavatele snižovat počet zaměstnanců na dané pozici. Přijetí předmětné organizační změny tak nelze považovat za simulované právní jednání.

18. Odvolací soud nesouhlasí s námitkou žalobkyně, že tato uvedla řadu skutečností a okolností, které přijetí organizační změny předcházely, provázely a následovaly a na jejichž základě měly být založeny důvodné pochybnosti o skutečném cíli přijaté organizační změny. Jak již odvolací soud uvedl shora, právě skutečnost, že i následně po realizaci předmětné organizační změny, žalovaná dále snižovala počet zaměstnanců na pozici Account manager, dokládá žalovanou tvrzený ekonomický důvod předmětné organizační změny. Pokud žalobkyně dovozovala přijetí organizační změny žalovanou tzv. na oko s ohledem na předchozí stížnosti žalobkyně na pracovní podmínky a sdělení informace o připravenosti žalobkyně k založení odborů, pak v řízení bylo zároveň prokázáno, že žalovaná na tuto stížnost žalobkyně reagovala, kdy mezi stranami se uskutečnilo jednání, přičemž žalovaná s žalobkyní i následně v tomto směru komunikovala. Svědek [jméno FO] pak ve své výpovědi před odvolacím soudem (ve vztahu k řešení stížnosti žalobkyně) potvrdil, že „něco bylo k jejímu návrhu poté přenastaveno“, když již soud I. stupně z jeho výslechu zjistil, že došlo k ukončení pracovního poměru manažera (vedoucího) týmu [adresa] p. [jméno FO] z důvodu jeho špatného přístupu a pracovních pochybení. Případný nesouhlas žalované s celým obsahem stížností žalobkyně např. ohledně rozsahu kompetencí vedoucích zaměstnanců nemůže vést k závěru o tom, že předmětná organizační změna byla přijata tzv. na oko. O přijetí organizační změny tzv. na oko nemůže v dané věci svědčit ani skutečnost, že v období 1 až 2 měsíců před přijetím organizační změny byl p. [jméno FO] prodloužen pracovní poměr na dobu neurčitou a p. [jméno FO] byla zvýšena provizní složka odměny, a to především s ohledem na velikost a hierarchickou strukturu žalované, když o organizační změně bylo rozhodováno o několik úrovní vedení výše. Nadto svědek [jméno FO], jež představenstvu, resp. členu představenstva [tituly před jménem] [jméno FO] navrhl přijetí předmětné organizační změny, potvrdil, že si před zvažovanou organizační změnou nezjišťoval pracovněprávní podklady, neboť to pro něj nebylo významné, jelikož zásadní byla skutečnost zajištění obslužnosti klientů, a právě z tohoto důvodu byl vybrán tým [adresa], neboť v [adresa] bylo možné část klientů obsloužit prostřednictvím pozic Telesales. Dle odvolacího soudu tedy svědek [jméno FO] logicky a věrohodně vysvětlil, proč došlo ke zrušení týmu [adresa], a to přestože tento v roce 2022 splnil plánované cíle. Odvolací soud tedy nesdílí ani námitku (tvrzení) žalobkyně, že zrušení týmu [adresa] se jevilo jako ekonomicky nesmyslný krok. Ve vztahu k tvrzení o přijetí organizační změny tzv. na oko nelze přehlédnout, že organizační změnou nedošlo pouze ke zrušení místa žalobkyně, popř. žalobkyně a p. [jméno FO], která si měla spolu s žalobkyní rovněž stěžovat na pracovní podmínky, nýbrž žalovaná rozhodla o zrušení celé organizační jednotky (týmu [adresa]), kdy zrušila celkem 5 pracovních pozic a další 2 pracovní pozice přesunula do obchodního týmu [adresa]. Skutečnost, že u žalované byla ke dni přijetí organizační změny volná pracovní místa na jiných pracovních pozicích (např. Telesales), je po právní stránce zcela irelevantní, neboť žalovaná nebyla povinna učinit zaměstnancům, jejichž pracovní místa byla zrušena, nabídku jiných pracovních míst. Ostatně žalobkyni ničeho nebránilo se po skončení pracovního poměru u žalované na pracovní pozici Account manager o tyto jiné pracovní pozici ucházet. Navíc sama žalobkyně v odvolání fakticky potvrdila, že pozice Telesales jí byla nabídnuta v únoru 2023. Rovněž je po právní stránce zcela irelevantní, pokud žalovaná v rozhodné době poptávala jiné pracovní pozice s požadavkem znalosti polského jazyka, který žalobkyně ovládá. Obdobně je zcela právně bezvýznamné tvrzení žalobkyně, že žalovaná měla v jiném místě výkonu práce ([adresa]) poptávat stejnou pozici. Konečně zcela irelevantní je skutečnost, že zápis z jednání [orgán] ze dne 17. 4. 2023 neobsahoval údaj o tom, zda žalovaná předmětnou organizační změnu na [orgán] projednala, neboť k přijetí rozhodnutí o organizační změně nebylo zapotřebí projednání a přijetí rozhodnutím představenstva, nýbrž postačilo přijetí 2 členy představenstva. Žalovaná v řízení prokázala přijetí této organizační změny, a to v písemné formě s podpisy [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], žalobkyně jejich podpisy nezpochybnila. Ostatně s ohledem na „velikost“ organizační změny a fakt, že se netýkala významného stupně řízení (z vertikálního hlediska) se odvolacímu soudu jeví jako zcela logické a adekvátní, že předmětná organizační změna nebyla projednána přímo na zasedání [orgán] žalované. Konečně skutečnost, že žalobkyně byla hodnocena jako „Obchodník roku 2022“, nemá právní význam pro posouzení platnosti výpovědi, neboť o výběru nadbytečného zaměstnance rozhoduje zaměstnavatel.

19. Odvolací soud shledal nedůvodnou i námitku nesprávného hodnocení důkazů, kdy žalobkyně soudu I. stupně vytýkala, že při svých skutkových zjištěních příliš spoléhal na svědecké výpovědi a účastnický výslech, ačkoli tyto osoby mají blízký vztah k žalované, a proto je třeba k jejich výpovědi přistupovat kriticky a velmi rezervovaně. Odvolací soud s tímto ve vztahu ke svědeckým výpovědím nesouhlasí, neboť jednak svědci byli před výslechem řádně poučeni dle § 126 o. s. ř., jednak v pracovněprávních sporech s ohledem na podstatu sporů zpravidla jako svědci vystupují zaměstnanci, což je dáno z logiky věci, neboť sporné otázky se zpravidla týkají průběhu zaměstnání (ať již plnění pracovních povinností či jednání zaměstnavatele), o nichž mohou mít povědomí právě jen další zaměstnanci tohoto zaměstnavatele. Odvolací soud neshledal důvodné ani námitky týkající se rozporů mezi svědeckou výpovědí J. [jméno FO] a účastnickou výpovědí [tituly před jménem] [jméno FO], kdy na jejich věrohodnost nemá vliv dílčí odlišnost výpovědí (např. částka, o níž náklady divize převýšily plánované náklady), kdy tyto skutečnosti mohou být jednoduše způsobeny uplynutím delšího času od rozhodných skutečností. Odvolacímu soudu není zřejmé, co žalobkyně chce dovozovat z části výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] „…pokud by někdo chtěl založit odbory, nic s tím neudělám, ale nenechám se vydírat…“, neboť z této části věty nelze rozhodně dovodit, že by důvodem propuštění žalobkyně mělo být oznámení žalobkyně o možnosti založení odborů. Tuto část výpovědi lze totiž dle odvolacího soudu chápat tak, že žalovaná nehodlala vyhovět některým požadavkům žalobkyně (např. ohledně kompetence vedoucích pracovníků) bez ohledu na to, zda žalobkyně založí odbory či nikoli.

20. Odvolací soud ani nesouhlasí s námitkou týkající se nevyslechnutí žalobkyně, když není pravdou, že by žalobkyně v důsledku zamítnutí jejího účastnického výslechu nedostala příležitost reagovat na svědecké výpovědi, když žalobkyně se jako účastník řízení mohla k těmto vyjádřit, a to jak bezprostředně po jejich výslechu či následně prostřednictvím písemných podání ve věci. Nadto pokud chtěla žalobkyně vypovídat k okolnostem pracovní nabídky jiné pracovní pozice, která jí byla nabídnuta v únoru 2023, pak tyto skutečnosti jsou pro posouzení dané věci (platnosti výpovědi) irelevantní.

21. S ohledem na shora uvedené odvolací soud napadený rozsudek postupem dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, když věcně správným shledal i nákladový výrok.

22. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalované, jež byla plně procesně úspěšná i v této fázi řízení. Náklady žalované v odvolacím řízení činí celkem 20 086 Kč a sestávají se z odměny za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 65 000 Kč za 4 úkony právní služby (vyjádření k odvolání ze dne 23. 1. 2025, účast u jednání odvolacího soudu dne 29. 1. 2025, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 10. 3. 2025, účast u jednání odvolacího soudu dne [datum]) ve výši 3 700 Kč/úkon, z paušální náhrady hotových výdajů za 4 úkony dle § 13 odst. 1, 4 a. t. ve výši 450 Kč/úkon, a z 21 % DHP ve výši 3 486 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.