23 CO 95/2022 - 105

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Denemarkové a soudkyň JUDr. PhDr. Aleny Novotné, Ph.D. a Mgr. Patricie Adamičkové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavém výroku o věci samé II. co do částky [částka] s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] a ve výroku o nákladech [anonymizováno] III. potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech odvolacího [anonymizováno] [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně uložil povinnost žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.). Žalobu co do zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za den [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítl (výrok II.). Žalované uložil zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů [anonymizováno] částku [částka], a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] (výrok III.).

2. Žalobkyně v tomto [anonymizováno] žalobou podanou [datum] uplatnila čtyři peněžité nároky: náhradu nemajetkové újmy vzniklé v důsledku výkonu nezákonné vazby ve výši [částka], náhradu zisku ušlého v důsledku vazby ve výši [částka], náhradu nemajetkové újmy vzniklé nepřiměřenou délkou [anonymizováno] ve výši [částka] a náhradu nákladů obhajoby ve výši [částka], to vše v souvislosti s řízením, vedeným před Krajským soudem v [obec] (dále také jen„ [anonymizováno] [obec]“) pod sp. zn. [spisová značka] včetně předcházejícího přípravného [anonymizována dvě slova] (dále také jen„ [role v řízení] [anonymizováno]“). 3. [anonymizována dvě slova], které bylo proti žalobkyni vedeno pro [anonymizováno] úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen TrZ) s hrozící [anonymizováno] sazbou od 5 do 10 let, trvalo od [datum] do právní moci zprošťujícího rozsudku dne [datum]. Žalobkyně byla stíhána vazebně od 5. 6. do [datum], tj. po dobu 56 dnů, s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (dále jen„ [anonymizováno]“) požadovala peněžité zadostiučinění ve výši [částka] za každý den vazby, celkem [částka].

4. Z titulu výkonu nezákonné vazby požadovala žalobkyně náhradu škody v podobě ušlého zisku za dobu vlastního trvání vazby a za dobu následujícího kalendářního měsíce. Výši ušlého zisku vypočetla z průměrného příjmu na základě předchozího daňového období roku [rok], kdy její čistý denní výdělek činil [částka]. Za 56 dnů vazby a dalších 30 dnů nezbytných pro obnovení znalecké [anonymizováno] požadovala celkem částku [částka].

5. Dále žalobkyně tvrdila, že v posuzovaném [anonymizováno], které trvalo od [datum] do [datum], došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v neodůvodněných průtazích, když celková doba [anonymizováno] byla nepřiměřeně dlouhá. Jednotlivé průtahy v [anonymizováno] žalobkyně shledala ve zdlouhavém přípravném [anonymizováno] a neúměrných pauzách mezi jednotlivými úkony policejního orgánu, ve zbytečně dlouhém intervalu mezi skončením vyšetřování, podáním obžaloby a nařízením prvního hlavního líčení, dále v odvolacím [anonymizováno]. Na průtazích a nepřiměřené délce [anonymizováno] neměla sama žádný podíl. Žalobkyně namítala, že celá řada výslechů svědků a dalších procesních úkonů byla zcela nadbytečná a mimo rozsah dokazování, nezbytného pro řádné objasnění skutkového stavu. Přes značný rozsah dokazování bylo možné celé [anonymizováno] skončit v obecně uznávané přiměřené délce v trvání dvou až tří let. S odkazem na judikaturu [anonymizováno] a [anonymizováno] žalobkyně požadovala peněžité zadostiučinění ve výši [částka], resp. [částka] za 1 rok [anonymizováno], snížené na polovinu za první dva roky [anonymizováno], celkem částku [částka]. K výši zadostiučinění žalobkyně uvedla, že [anonymizováno] stíhání bylo zahájeno v době, kdy dovršila věk 56 let. Neměla žádné předchozí zkušenosti se soudním řízením, tím méně s [anonymizováno] řízením, čelila přitom hrozbě vysokého, resp. nepodmíněného trestu. S ohledem na svůj věk nesla [anonymizováno] stíhání a rizika s ním spojená velmi těžce. Je soudní znalkyní s dlouhodobou praxí v oboru, zakládala si na svém dobrém jménu, pověsti a odbornosti. [anonymizováno] stíhání ji demotivovalo a ohrožovalo její existenční jistoty. Výše náhrady se odvíjí od společenského postavení a ohrožení 22leté odborné pověsti žalobkyně, významnou byla rovněž medializace případu a jeho srovnávání s celostátně známým případem podvodu klientů H-Systému, proto částku [částka] za každý rok považuje žalobkyně za přiměřenou a spravedlivou.

6. Na nákladech obhajoby žalobkyně požadovala zaplatit částku [částka], zahrnující náhradu odměny obhájce za 86,5 úkonů právní služby ve výši [částka], náhradu promeškaného času obhájce v rozsahu 69 započatých půlhodin ve výši [částka], náhradu hotových výdajů obhájce v rozsahu 53 režijních paušálů ve výši [částka], náhradu cestovného obhájce k vazebnímu zasedání včetně náhrady promeškaného času v rozsahu čtyř započatých půlhodin ve výši [částka] a DPH ve výši [částka].

7. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala. Potvrdila, že u ní žalobkyně uplatnila předmětné nároky dne [datum]. Mimosoudně (po podání žaloby) přiznala a uhradila žalobkyni náhradu nákladů obhajoby v požadované výši [částka], zadostiučinění ve výši [částka] za nemajetkovou újmu způsobenou výkonem vazby ve výši [částka] za každý den vazby, a částečnou náhradu ušlého zisku ve výši [částka], což představuje částku [částka] za každý z 56 dní vykonané vazby.

8. Co se týče nároku na odškodnění za nepřiměřenou dobu [anonymizováno], argumentovala žalovaná tím, že [anonymizováno] stíhání žalobkyně skutečně trvalo od [datum] do [datum], přípravné [anonymizováno] u policejního orgánu trvalo do [datum], soudní [anonymizováno] proběhlo opakovaně na dvou stupních soudní soustavy. [anonymizováno] vykazovalo složitost po skutkové i právní stránce, soud se musel vypořádat s řadou skutečností, jak to plyne z obsáhlých rozsudků. Nesouhlasila s názorem, že bylo [anonymizováno] zatíženo průtahy, postup orgánů činných v [anonymizována dvě slova] byl podle žalované plynulý. K nesprávnému úřednímu postupu nedošlo, odpovědnostní titul absentuje, a proto z tohoto titulu zadostiučinění nepřiznala. Žalovaná dále ještě namítla, že nemohla být dne [datum] v prodlení, když nárok byl u ní uplatněn dne [datum].

9. Nalézací soud vyšel zejména z dokazování provedeného blíže specifikovanými listinami v bodech [číslo] odůvodnění rozsudku, dále z předmětného [anonymizováno] spisu Krajského soudu v [obec] sp. zn. [spisová značka]. Měl za prokázáno, že [anonymizováno] stíhání žalobkyně bylo zahájeno usnesením [stát. instituce] ze dne [datum] pro spáchání úvěrového podvodu spáchaného ve formě spolupachatelství dle ust. § 211 odst. 1, 6 písm. a) ve spojení s ust. § 23 TrZ. Téhož dne byla žalobkyně zadržena a po provedení jejího výslechu byl podán návrh na vzetí do vazby, který byl odůvodněn tím, že žalobkyně je součástí organizované skupiny pachatelů, páchajících zvlášť závažnou hospodářskou [anonymizována dvě slova]. Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] byla žalobkyně vzata do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. a), b) zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu (dále také jen TrŘ) a vazba byla započtena ode dne [datum]. K odvolání žalobkyně proti vzetí do vazby sice Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne [datum] změnil rozhodnutí o vzetí do vazby tak, že shledal vazební důvod toliko dle § 67 písm. b) TrŘ. Usnesením státního zástupce ze dne [datum] bylo rozhodnuto o propuštění žalobkyně z vazby, neboť důvody vazby pominuly. Dne [datum] byla na žalobkyni a další obviněné podána obžaloba pro spáchání [anonymizována dvě slova] úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1, 6 písm. a) TrZ ve spolupachatelství s obviněným [příjmení]. [příjmení]. Usnesením [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] bylo [anonymizováno] stíhání žalobkyně zastaveno podle § 223 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. b) TrŘ s odůvodněním, že je [anonymizováno] stíhání promlčeno. Na základě prohlášení žalobkyně, že na projednání věci trvá, bylo dále v [anonymizováno] pokračováno a rozsudkem [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] byla žalobkyně dle § 226 písm. b) TrŘ zproštěna obžaloby v celém rozsahu. K odvolání státního zástupce pak Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne [datum] napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně. Ten pak znovu rozhodl rozsudkem ze dne [datum] tak, že žalobkyně byla v celém rozsahu zproštěna podané obžaloby. Tento rozsudek již odvoláním napaden nebyl, a dne [datum] tak nabyl právní moci a tímto dnem bylo [anonymizováno] stíhání žalobkyně pravomocně ukončeno.

10. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně posoudil podle zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), podle ust. § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním [anonymizováno], ve správním [anonymizováno], v [anonymizováno] podle soudního řádu správního nebo v [anonymizována dvě slova], nebo nesprávným úředním postupem.

11. Soud I. stupně aplikoval ust. § 9 odst. 1 OdpŠk, upravující náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě. V [anonymizováno] nebylo sporné, že je zde odpovědnostní titul na straně státu, když na žalobkyni byla vykonána vazba, přičemž byla následně obžaloby zproštěna. Lhůty k uplatnění nároku soud I. stupně posoudil dle ust. §§ 14 a 15 OdpŠk a nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy dle ust. § 31a odst. 1, 2 OdpŠk. Mezi účastníky rovněž nebyl sporným vznik nemajetkové újmy za nezákonnou vazbu na straně žalobkyně, kterou je namístě nahradit v penězích. Žalovaná na tento nárok poskytla žalobkyni částku [částka], spornou tak byla jen výše peněžitého zadostiučinění.

12. Soud I. stupně podle ustálené judikatury, např. v intencích rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] vzal v úvahu povahu [anonymizováno] věci, celkovou délku omezení osobní svobody a následky v osobní sféře poškozené osoby. Vyplacenou kompenzaci za utrpěnou vazbu ve výši [částka] denně považoval soud s ohledem na prokázané skutečnosti za dostačující. Proto žalobu co do zbývající části, tj. částky [částka] jako nedůvodnou zamítl.

13. Nárok na náhradu ušlého zisku posoudil soud I. stupně podle § 26 OdpŠk ve spojení § 442 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., účinného do 31. 12. 2013, v souladu s přechodným ustanovením § 3079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť k porušení povinnosti stanovené právními předpisy, tedy vydání nezákonného rozhodnutí o vzetí do vazby, došlo před [datum]. Dle § 30 OdpŠk se náhrada ušlého zisku poskytuje v prokázané výši. Z provedeného dokazování neměl soud I. stupně za prokázáno, že žalobkyni ušel zisk za dobu delší, než po kterou trval výkon vazby. Náhradu za dobu 56 dnů považoval soud I. stupně za přiměřenou, a proto ve zbývajícím rozsahu, co do částky [částka] žalobu zamítl.

14. Nárok na odškodnění nemajetkové újmy, způsobené nepřiměřenou dobu [anonymizováno] posoudil soud I. stupně dle § 13 OdpŠk ve spojení s ust. § 31a odst. 3 OdpŠk, přičemž přihlédl k a) celkové délce [anonymizováno], b) složitosti [anonymizováno], c) jednání poškozeného, d) postupu orgánů veřejné moci během [anonymizováno] a e) významu předmětu [anonymizováno] pro poškozeného. [role v řízení] [anonymizováno] shledal velmi až extrémně složitým ve všech aspektech. Bylo vedeno společné [anonymizováno] o trestních věcech skupiny obviněných, orgány činné v [anonymizována dvě slova] se potřebou, účelností a zákonností vedení společného [anonymizováno] zabývaly a došly k závěru, že vedení společného [anonymizováno] je souladné s příslušnými ustanoveními TrŘ. Po stránce skutkové byly v přípravném [anonymizováno] zjišťovány okolnosti celého procesu developerského projektu, což se promítlo do procesní složitosti: bylo shromážděno velké množství důkazního materiálů, byli opakovaně vyslýcháni tři obvinění, bylo obsáhle a opakovaně vyslýcháno množství svědků/ včetně desítek poškozených/, bylo zpracováno několik znaleckých posudků, byly prováděny odposlechy, domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor. [anonymizováno] komplikovala četná procesní aktivita spoluobviněné [anonymizováno] O skutkové náročnosti věci svědčila i samotná obžaloba čítající 50 stran a rozsudek o rozsahu přesahujícím 150 stran textu, dokazování bylo mimořádně obsáhlé. Krajský soud [obec] rozhodoval třikrát rozsudkem ve věci samé a jedenkrát usnesením o zastavení [anonymizováno] stíhání, [ulice] soud [obec] pak rozhodoval dvakrát o odvoláních proti vydaným rozsudkům. Ve věci rozhodoval též Ústavní soud o ústavní stížnosti proti příkazu k provedení prohlídky jiných prostor, [anonymizováno] o ústavní stížnosti však nemělo na délku posuzovaného [anonymizováno] žádný vliv.

15. Soud I. stupně posoudil délku [anonymizováno] tak, že orgány činné v [anonymizována dvě slova] postupovaly v zásadě plynule, k žádným průtahům v jejich činnosti nedocházelo. K tíži státu je nutno přičíst prodloužení [anonymizováno] v důsledku procesního pochybení, kterého se [anonymizováno] [obec] dopustil při vyhlášení prvního zprošťujícího rozsudku žalobkyně. [jméno] však celou dobu 13 měsíců od vyhlášení prvého do vyhlášení druhého zprošťujícího rozsudku. Žalobkyně sama celkovou délku [anonymizováno] neovlivnila. Význam předmětu [anonymizováno] pro žalobkyni soud I. stupně hodnotil jako zvýšený. [anonymizována dvě slova] má pro obviněné typově zvýšený význam, a ten byl v posuzovaném [anonymizováno] umocněn tím, že se jednalo o osobu netrestanou, které v případě uznání viny hrozilo uložení vysokého nepodmíněného trestu, a tento stav trval až do doby rozhodnutí o zastavení [anonymizováno] stíhání pro promlčení ze dne [datum]. Medializace případu byla důsledkem dodržení zásady veřejnosti soudního projednání věci, což nelze státu přičítat k tíži. Při úvaze o odškodnění nepřiměřené délky [anonymizováno] nelze podle názoru soudu I. stupně zohlednit dotčení činnosti žalobkyně jako soudního znalce, to je případně dotčeno v důsledku [anonymizováno] stíhání, nikoliv jeho délky. Na základě popsaných hledisek, zejména s ohledem na plynulý postup orgánů státu v posuzovaném [anonymizováno] a jediné prodloužení [anonymizováno] z důvodu procesního pochybení při vyhlášení prvního rozsudku, dále s ohledem na extrémní složitost [anonymizováno], včetně rozhodování na vícero stupních soudní soustavy posoudil soud I. celkovou dobu [anonymizováno] (6 let a 10 měsíců) jako přiměřenou všem zjištěným okolnostem. Právní posouzení uzavřel tak, že v [anonymizováno] nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, proto nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky [anonymizováno] jako nedůvodný zamítl.

16. Dále soud I. stupně rozhodoval o příslušenství, jak je žalobkyně žalobou uplatnila. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku (§ 15 odst. 1 OdpŠk), proto má povinnost platit úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žádost žalobkyně byla doručena žalovanému dne [datum] a lhůta 6 měsíců skončila dne [datum]. Soud měl za počátek prodlení den [datum], proto zamítl nárok na úrok za den [datum] a od [datum] přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku do zaplacení přiznaného odškodnění, tj. do [datum].

17. O nákladech [anonymizováno] soud I. stupně rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2, větou druhou o. s. ř. Pokud bylo [anonymizováno] zastaveno pro plnění žalované po podání žaloby, byl návrh podán důvodně a na zastavení [anonymizováno] nese procesní zavinění žalovaná. Vzhledem k částečnému úspěchu žalobkyně co do 84,4 % předmětu [anonymizováno], a neúspěchu žalobkyně co do zbylých [částka], tj. 15,6 % předmětu [anonymizováno], přiznal jí soud I. stupně na náhradě 68,8 % účelně vynaložených nákladů na právní pomoc advokáta ve výši, upravené vyhlášku č. 177/1996 Sb., advokátním tarifem.

18. Proti výrokům II. a III. rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, přičemž výrok II. napadla pouze zčásti, a to jen co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Zamítnutí zbylého nároku na přiměřené zadostiučinění za nezákonné omezení osobní svobody ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení, zamítnutí zbylého nároku na náhradu ušlého zisku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení a zamítnutí zbylého nároku na přiměřené zadostiučinění za průtahy v [anonymizováno] ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení akceptovala a odvoláním je nenapadla. V rozsahu, ve kterém zamítavý výrok II. rozsudku soudu I. stupně nebyl odvoláním napaden, nabyl samostatně právní moci.

19. V odvolání žalobkyně namítla, že soud I. stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí soudu prvního stupně tak spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nesouhlasila se závěrem, že se v případě jejího [anonymizována dvě slova] jednalo o přiměřenou délku [anonymizováno] a že se v něm nevyskytly průtahy. [role v řízení] [anonymizováno] nebylo podle žalobkyně složité ve všech aspektech. Úvěrového podvodu se měla žalobkyně dopustit tím, že při sjednávání úvěru uvedla společně se spoluobviněným nepravdivé údaje o vlastních zdrojích a deklarovala v bance nižší než skutečnou cenu díla. Toho se měla dopustit před zahájením developerského projektu, [anonymizována dvě slova] měl být dokonán podpisem úvěrové smlouvy, resp. prvním čerpáním úvěru. Podle žalobkyně bylo neúčelné provádět výslechy mnoha svědků a dokazování znaleckými posudky. Trestná [anonymizováno] Mgr. [jméno] [příjmení], insolvenční správkyně, nesouvisela s tvrzenou [anonymizováno] činností žalobkyně a Ing. [příjmení]. Spojení těchto [anonymizováno] způsobilo průtahy. K rozhodnutí o spáchání [anonymizována dvě slova] úvěrového podvodu stačilo podle žalobkyně prověřit události a skutečnosti předcházející uzavření úvěrové smlouvy v období druhé poloviny roku [rok] a první poloviny roku [rok]. Podrobné zkoumání důvodů krachu developerského projektu nebylo potřebné. K rozhodnutí o vině Ing. [příjmení], který se dopustil [anonymizována dvě slova] podvodu tím, že zálohy na kupní cenu bytů celkem sedmi zájemců nechal poukázat na svůj soukromý účet a prostředky použil pro vlastní potřebu, stačil výslech sedmi poškozených, zástupců realitní kanceláře a důkaz pohyby na bankovním účtu obviněného. Odvolatelka rovněž vytýkala orgánům činným v [anonymizována dvě slova] nedůvodné rozšíření [anonymizováno] stíhání proti Mgr. [příjmení], to dle žalobkyně přispělo k nepřiměřené délce [anonymizováno], délka [anonymizováno] stíhání žalobkyně takřka sedm let je zcela neúměrná a neodůvodněná. Postup orgánů veřejné moci během [anonymizováno] byl kontraproduktivní a neefektivní. Význam [anonymizována dvě slova] byl pro žalobkyni značný vzhledem k jejímu věku a hrozící [anonymizováno] sazbě. Žalobkyně navrhla změnu napadeného rozsudku tak, aby odvolací soud žalobkyni přiznal náhradu za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou dobou [anonymizováno] a žalovanou zavázal k zaplacení částky [částka] (tj. [částka] ročně) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a současně zavázal žalovanou k náhradě nákladů odvolacího [anonymizováno].

20. Žalovaná v reakci na odvolání žalobkyně uvedla, že žalobkyně brojí odvoláním především proti věcnému postupu [anonymizováno]. Pokud [anonymizováno] postupují v rámci své pravomoci, nemůže soud v odškodňovacím [anonymizováno] jejich postup ani rozhodnutí po věcné stránce přezkoumávat. K takovému přezkumu má pravomoc v zákonných předpokladech pouze jim nadřízený orgán. Argumentovala usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 2245/18 a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Navrhla rozsudek jako věcně správný potvrdit.

21. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou a že splňuje náležitosti uvedené v ust. § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo, a to způsobem vyplývajícím z § 212 o. s. ř. a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a poté dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

22. Účastníci při jednání odvolacího soudu setrvali na svých procesních stanoviscích.

23. Odvolací soud shledal, že soud prvního stupně procesně řádným způsobem zjistil skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o nárocích žalobkyně. Odvolací soud se proto s těmito věcně správnými skutkovými závěry soudu prvního stupně zcela ztotožňuje a na odůvodnění rozsudku soudu I. stupně v tomto směru pro stručnost odkazuje. Skutkový stav byl ostatně mezi účastníky v základních rysech nesporný. [příjmení] byla délka posuzovaného [anonymizováno] a sled úkonů orgánů veřejné moci, které v něm proběhly. Soud I. stupně pečlivě hodnotil provedené důkazy a na základě skutkových zjištění dospěl ke správnému závěru o skutkovém stavu.

24. K odvolacím námitkám žalobkyně je třeba uvést následující.

25. Žalobkyně v odvolání namítla nesprávná skutková zjištění ohledně přiměřenosti délky [anonymizováno] a ohledně absence průtahů v tomto [anonymizováno] a ohledně míry složitosti posuzovaného [anonymizováno], namítla dále nedostatek účelnosti postupu orgánů činných v [anonymizována dvě slova], zejména účelnosti spojení její [anonymizováno] věci s [anonymizováno] stíháním třetí spoluobviněné, namítla nedůvodně široký okruh prováděných důkazů, které podle ní nebyly potřebné pro zjištění její (ne) viny. Souborně lze říci, že žalobkyni jde o některá sporná skutková zjištění a o právní posouzení zjištěného průběhu [anonymizována dvě slova].

26. Z jednotlivých prvků a charakteristik [anonymizováno] procesu, které žalobkyně kritizovala, mohl ovšem soud I. stupně v [anonymizováno] vedeném podle § 4 o. s. ř. o soukromoprávních nárocích žalobkyně posuzovat v intencích OdpŠk pouze první dvě kategorie, tedy přiměřenost délky [anonymizováno] a existenci průtahů v tomto [anonymizováno], jako kategorii důležitou pro posouzení přiměřenosti délky pak také složitost [anonymizováno]. [příjmení] limitem je omezeno posouzení odvolacím soudem. Věcný obsah průběhu [anonymizováno], jednotlivá rozhodnutí soudu, která nebyla pro nezákonnost zrušena, v odškodňovacím [anonymizováno] nepřísluší nepřezkoumávat (srv. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], citované v publikaci JUDr. [jméno] [jméno]: Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci, [obec], C. H. Beck 2019 na st. 132).

27. Odvolací soud uvádí, že lze souhlasit s posouzením soudu I. stupně, že doba, po kterou [anonymizováno] stíhání žalobkyně trvalo, byla adekvátní poměrům posuzovaného [anonymizováno], ačkoli má za to, že objektivně je 7 let trvající [anonymizováno], ukončené zproštěním obžaloby podle ust. § 226 písm. b) TrŘ dlouhá doba. Lze se rovněž ztotožnit s náhledem na toto [anonymizováno] jako na složité ve všech směrech. Zejména pro společenskou závažnost protiprávního jednání, z nějž byli obvinění podezřelí, vysokou [anonymizováno] sazbu, výši škody, četnost poškozených, obsáhlý důkazní materiál, četnost obviněných a konkrétní procesní průběh, komplikovaný i procesním postupem některých spoluobviněných (nikoli žalobkyní) lze stupeň složitosti označit jako vysoký. Rozsah spisového materiálu nezbytně prodlužuje také lhůty k jeho nastudování soudci a nutnost zcela obvyklého prodloužení zákonné 8denní lhůty pro vypracování písemného znění rozsudku. Je rovněž zapotřebí poznamenat, že obavou z případného odsouzení a uložení hrozícího trestu trpěla žalobkyně pouze do dne [datum], tj. po dobu 5 let a 4,5 měsíců.

28. Soud I. stupně přičítá orgánům činným v [anonymizována dvě slova] jediný průtah, k němuž došlo v důsledku procesního pochybení Krajského soudu v [obec], pro který byl následně jeho rozsudek z [datum] odvolacím Vrchním soudem v Olomouci dne [datum] zrušen. Posléze byla konečným rozsudkem, vydaném již v přiměřené lhůtě, žalobkyně rozsudkem [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] definitivně zproštěna obžaloby. Na tento 11 měsíční průtah nahlíží také odvolací soud jako na ojedinělý v průběhu celého [anonymizována dvě slova], navíc na probíhající v době, kdy už žalobkyni odsouzení ani uložení trestu nehrozilo, byť oprávněně trvala na projednání věci a očekávala, že bude zproštěna veškerých obvinění. Prodloužení obvyklé doby k projednání odvolání bylo v průběhu dokazování před soudem I. stupně odůvodněno konkrétní okolností – [anonymizována dvě slova], jemuž byla věc rozvrhem práce přidělena k rozhodnutí. Takovou situaci musí soud řešit vždy s ohledem na zásadu zákonného [anonymizováno] a specifika [anonymizována dvě slova], nelze proto v krátkém čase přidělit věc k rozhodnutí jinému soudci (senátu).

29. Co se týče průběhu přípravného [anonymizována dvě slova], jeho délku v trvání přibližně [anonymizováno] let soud I. stupně podrobně postihl v odůvodnění rozsudku a správně dospěl k závěru, že šlo o délku, přiměřenou poměrům posuzovaného [anonymizováno]. V další fázi [anonymizováno] po podání obžaloby a v [anonymizováno] před soudy obou stupňů, které [anonymizováno] věc žalobkyně projednávaly, nedošlo k nečinnosti přesahující obecně tolerovatelnou mez tří měsíců. V této souvislosti je třeba poznamenat, že soudy v odškodňovacím [anonymizováno] obecně nepracují s úvahou o ideální době [anonymizováno]. Soudní [anonymizováno] ani přípravné [anonymizována dvě slova] však neprobíhají v ideálních podmínkách, kapacita orgánů veřejné moci je v každé jednotlivé věci dána konkrétními okolnostmi, které se posuzovaného [anonymizováno] nemusí týkat, obecně předpokládanou délku [anonymizováno] nelze exaktně určit, neboť je nutno v souladu s judikaturou vycházet vždy z individuálních okolností daného případu a práva dotčených osob na spravedlivý proces.

30. Odvolací soud čerpá z odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]:„ Odškodnění za nepřiměřenou délku [anonymizováno] se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu [anonymizováno] pro poškozeného, přičemž i případně snížený (nikoli však nepatrný) význam předmětu [anonymizováno] by měl zásadně vést k zadostiučinění peněžitému. Při posuzování přiměřenosti délky [anonymizováno] je nutno vzít v úvahu dvě (začasto protichůdné) složky práva na spravedlivý proces, a to jednak projednání a rozhodnutí věci v přiměřené době, jednak projednání věci v souladu s právními předpisy a s garancí spravedlivé ochrany práv účastníka. Přitom se přihlíží ke kritériím demonstrativně uvedeným v § 31a odst. 3 pod písmeny b) až e) OdpŠk. Uvedená kritéria musejí být brána v potaz jednak každé zvláště a jednak ve svém souhrnu jakožto soubor okolností daného případu. Obecná a závěrečná úvaha o přiměřenosti délky [anonymizováno] musí vycházet z okolností případu, jejichž jsou daná kritéria součástí, přičemž tyto okolnosti musejí být hodnoceny ve své celistvosti“.

31. Odvolací soud se proto ze všech shora uvedených důvodů přiklonil k názoru, že délka posuzovaného [anonymizováno] v tomto konkrétním případě nebyla nepřiměřená. Z toho vyplývá právní hodnocení, ve kterém se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu I. stupně o absenci odpovědnostního titulu (nesprávného úředního postupu ve smyslu ustanovení § 13 ZOdpŠk). Na tomto místě je ještě nutné poznamenat, že žalobkyně neuplatnila nárok na zadostiučinění z důvodu nezákonného rozhodnutí. Z pohledu tohoto nároku by bylo nutno přisvědčit některým argumentům žalobkyně o následcích, které jí [anonymizována dvě slova] způsobilo, na rozdíl od [anonymizováno] o nároku z titulu nepřiměřené doby [anonymizováno], v němž se zohlední zejména kritéria dle ust. § 31a odst. 3 OdpŠK.

32. Podle ust. § 31a odst. 3 OdpŠk se nárok uplatněný z důvodu nepřiměřené délky [anonymizováno] hodnotí zejména kritérii a) celkové délce [anonymizováno], b) složitosti [anonymizováno], c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v [anonymizováno], a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v [anonymizováno], d) postupu orgánů veřejné moci během [anonymizováno] a e) významu předmětu [anonymizováno] pro poškozeného. Odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně hodnotí tato kritéria tak, že ve prospěch žalobkyně bylo možno posoudit kritérium zvýšeného významu [anonymizováno] a relativně dlouhé doby [anonymizováno] a v její neprospěch kritérium velké složitosti a v zásadě bezchybného postupu orgánů veřejné moci, přičemž hodnocení kritéria ad c) zůstalo neutrální, když žalobkyně žádné prodloužení [anonymizováno] nezpůsobila, současně ani v průběhu [anonymizováno] nevyužila prostředků k odstranění průtahů (což jí ovšem nelze klást za vinu). Výsledné hodnocení vyznívá tak, že k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo.

33. Zjištěný skutkový stav věci tedy soud I. stupně správně posoudil i po právní stránce. Proto odvolací soud potvrdil napadený rozsudek v odvoláním dotčeném rozsahu podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, včetně akcesorického výroku o nákladech [anonymizováno]. Co do zbývajícího rozsahu nabyl zamítavý výrok rozsudku soudu I. stupně samostatně právní moci, stejně tak předmětem odvolacího přezkumu nebyl vyhovující výrok I. rozsudku, který rovněž nabyl samostatně právní moci.

34. O nákladech odvolacího [anonymizováno] bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v odvolacím [anonymizováno] úspěšná, proto má právo na náhradu nákladů za tři úkony – odvolání, příprava na jednání a účast na jednání odvolacího soudu, a to v paušální výši [částka] za úkon podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem ve výši [částka]. Ke splnění povinnosti byla žalobkyni stanovena obecná pariční lhůta (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).