234 C 22/2021 - 188

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného]., IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení částky 762 975,62 Kč s příslušenstvím - náhrada újmy a smluvní pokuta takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 169 148,22 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 25.3.2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobce, aby mu byl žalovaný povinen zaplatit částku ve výši 563 827,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 25.3.2021 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 25.3.2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 32 646 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 30.8.2021 na Městský soud v Brně se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 762 975,62 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 25.3.2021 do zaplacení a též náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tak, že právní předchůdce žalobce - společnost [právnická osoba]., IČO [IČO] - uzavřel coby příkazce s žalovaným coby příkazníkem dne 5.12.2018 příkazní smlouvu č. [Anonymizováno], jejímž předmětem byly závazky žalovaného vůči právnímu předchůdci žalobce, týkající se projektu v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (dále jen OP PIK), program Potenciál. Žalovaný měl na základě uvedené příkazní smlouvy pro žalobce zpracovat dokumenty pro získání dotace, zahrnujíc v to vypracování žádosti o dotaci v informačním systému, zkompletování finální žádosti a její podání poskytovateli dotace, dále měl poskytovat předchůdci žalobce poradenskou a organizační podporu. Žalovaný měl rovněž zajistit organizaci jednoho výběrového řízení s případnou možností dílčího plnění včetně zpracování návrhu a čistopisu zadávací dokumentace, administraci lhůty pro podávání nabídek a zároveň provádět za právního předchůdce žalobce úkony spojené s výběrovým řízením podle příslušných předpisů zejména podle Pravidel pro výběr dodavatelů (dále jen PpvD) OP PIK. [právnická osoba] (dále jen MPO) vydalo dne 1.2.2019 rozhodnutí č.j. [Anonymizováno], jímž rozhodlo o poskytnutí dotace právnímu předchůdci žalobce ve výši 14 538 548 Kč v rámci projektu „Budování výzkumných a vývojových kapacit ve společnosti [právnická osoba].“, a to formou zpětného vyplacení již realizovaných způsobilých doložených výdajů. Reálné výdaje byly nakonec nižší, celkem 13 932 154,58 Kč. Poskytovatel dotace však dne 18.2.2021 vydal rozhodnutí č.j. [Anonymizováno], kterým dotaci zkrátil z částky 13 932 154,58 Kč na částku 13 199 178,96 Kč, tedy o částku 732 975,62 Kč. Prvním důvodem krácení dotace, bylo porušení bodu 15 písm. a) PpvD platných od 1.8.2018, který odkazuje na § 79 odst. 2 písmeno a) zákona č. 134/2016 Sb. Ten stanovuje, že k prokázání technické kvalifikace může zadavatel požadovat seznam stavebních prací za posledních pět let před zahájením zadávacího řízení, přičemž v zadávacích podmínkách byla stanovena diskriminační doba pro prokázání technické kvalifikace v délce tři roky; za toto byla udělena sankce ve výši 10 %. Druhým důvodem krácení dotace bylo porušení bodu 20 týchž PpvD, čímž byly porušeny podmínky příjemce dotace z RoPD. V průběhu běhu lhůty pro příjem nabídek došlo ke změně zadávacích podmínek, konkrétně termínu dodání, záruky za jakost a platebních podmínek, přičemž termín dodání byl zároveň hodnotícím kritériem. Šlo o typ změn, které mohly rozšířit okruh možných uchazečů, nebylo však ze strany zadavatele veřejné zakázky přistoupeno k prodloužení lhůty pro příjem nabídek o celou její původní délku; za toto byla Ministerstvem průmyslu a obchodu udělena sankce ve výši 3 %. Částka ve výši 732 975,62 Kč představuje skutečnou škodou, která právním předchůdci žalobce vznikla, neboť rozhodnutím o poskytnutí dotace právnímu předchůdci žalobce vznikl nárok na její čerpání za předpokládaným účelem. Škoda právnímu předchůdci žalobce vznikla porušením povinností žalovaného coby příkazníka dle příkazní smlouvy, když žalovanému coby profesionálovi musela být známa pravidla pro výběr dodavatelů jakož i související právní předpisy. K sankčnímu krácení původní výše dotace tedy došlo výlučně v důsledku porušení povinnosti žalovaného plnit předmět příkazní smlouvy a nebýt tohoto porušení, nedošlo by k negativnímu zásahu do majetkové sféry právního předchůdce. Jde o škodu za porušení smluvní povinnosti dle § 2913 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jejímž předpokladem je naplnění tří znaků: porušení smluvní povinnosti, vznik újmy, a příčinná souvislosti mezi předchozími dvěma složkami. Všechny znaky této tohoto typu odpovědnosti za škodu byly naplněny. Žalobce v tomto směru odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 25 Cdo 3486/2018 a rozhodnutí ústavního soudu ČR, sp. zn. IV ÚS 2772/16. Vedle práva na náhradu škody vzniklo právnímu předchůdci žalobce rovněž právo na zaplacení smluvní pokuty dle příkazní smlouvy, konkrétně části „organizace výběrového řízení“ čl. III odstavec 1. Zde si strany sjednaly, že za porušení povinností žalovaného provést činnosti uvedené v bodech i) až xii) řádně a včas, vznikne právnímu předchůdci žalobce právo žádat zaplacení smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč za porušení každého jednotlivého bodu. Ze strany žalovaného došlo pak ke dvěma porušením jeho povinností vyplývajících z příkazní smlouvy, jak se podává z rozhodnutí MPO ze dne 18.2.2021. Strany si současně dohodly, že ujednání o smluvní pokutě nemá vliv na povinnost žalovaného vedle této smluvní pokuty hradit předchůdci žalobce i případnou vzniklou škodu. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 9.3.2021 ve znění jejího dodatku ze dne 1.11.2022 pak společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], postoupila tuto svoji pohledávku za žalovaným z titulu náhrady škody, jakož i z titulu smluvní pokuty na žalobce. Dne 17.3.2021 doručil žalobce žalovanému výzvu k úhradě částky ve výši 762 975,62 Kč, a to do sedmi dnů od doručení, žalovaný však žalobci neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k nároku žalobce vyjádřil tak, že žaloba důvodná není, neboť: - nebyly splněny všechny předpoklady ke vzniku odpovědnosti za škodu dle § 2913 občanského zákoníku. Krácení dotace nelze považovat za způsobení škody, chybí zde znak protiprávnosti, škoda v právním smyslu nemůže vzniknout vydáním správního rozhodnutí, když na poskytnutí dotace neexistuje právní nárok. Strany skutečně uzavřely příkazní smlouvu, což je však smlouva tzv. o úsilí, nikoliv o výsledku, tedy žalovaný coby příkazce nenese odpovědnost za to, v jaké výši byla nakonec dotace předchůdci žalobce přiznána. Žalovaný činnost, ke které se v příkazní smlouvě zavázal, řádně vykonal. - pro založení odpovědnosti žalovaného dle zmiňovaného § 2913 občanského zákoníku absentuje další předpoklad, a to příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a protiprávním jednáním. Právní předchůdce žalobce se mohl proti rozhodnutí MPO ze dne 18.2.2021 o krácení dotace bránit podáním řádného a mimořádného opravného prostředku či následně i správní žalobou. Právní předchůdce žalobce však takto nepostupoval, tedy pouze v důsledku jeho pasivity došlo k tomu, že se jeho majetek nezvětšil o očekávaných 732 975,62 Kč. Žalovaný odkázal na odborný článek JUDr. [jméno FO] ze dne 25.9.2022, kde autor dospívá k závěru, že pokud subjekt, jemuž poskytovatel dotace z nějakého důvodu dotaci zkrátí, nepodá proti takovému rozhodnutí opravný prostředek, může si za způsobenou škodu zčásti sám. V uvedeném nekonání právního předchůdce žalobce lze tedy shledávat jeho spoluzavinění na vzniku škody. Žalovaný v této souvislosti dále uvedl, že důvodem nepodání opravného prostředku proti rozhodnutí MPO ze dne 18.2.2021 ze strany předchůdce žalobce nebyla obava z výsledku odvolacího řízení, nýbrž skutečnost, že v té době docházelo k „prodeji“ společnosti [právnická osoba]. jinému subjektu a odvolací řízení by bylo tomuto procesu na překážku, jde tedy o důvod stojící mimo žalovaného, bez možnosti takovou skutečnost ovlivnit a soud by měl užít případně moderačního práva a výši škody přiměřeně snížit. - pokud jde o první důvod krácení dotace - žalovaný předchůdce žalobce upozornil na nesprávně stanovené kvalifikační předpoklady v zadávací dokumentaci výběrového řízení, resp. na nepřiměřený požadavek na uchazeče, totiž prokazování předchozích stavebních prací po dobu tří místo pěti let. Předchůdce žalobce však na uvedení doby tří let praxe v zadávací dokumentaci i přes toto upozornění trval. Ustanovení § 79 odst. 2 písmeno a) zákona č. 134/2016 Sb. se na řešenou věc nepoužije, předchůdce žalobce nebyl veřejným zadavatelem, ani se dobrovolně zákonu nepodřídil. Na výběrové řízení se tak vztahovala pouze PpvD, která podmínku prokazování pěti let praxe pro uchazeče neobsahují, pouze ji doporučují odkazem na zákon č. 134/2016 Sb.. Bylo tedy možno stanovit i jinou, zde tedy tříletou dobu, přičemž tento argument mohl a měl žalobce vznést v rámci opravného prostředku proti rozhodnutí MPO ze dne 18.2.2021. Tento důvod krácení dotace souvisí se smlouvou č. [Anonymizováno] z roku 2018, která se týkala zpracování dokumentů pro získání dotace, jakož i administrace výběrového řízení na stavbu polygonu pro předchůdce žalobce v rámci projektu „Budování výzkumných a vývojových kapacit ve společnosti [právnická osoba].“ Rozhodnutí MPO ze dne 18.2.2021. navíc nebylo v této části správné, neboť dle PpvD bylo možno krátit dotaci z takového důvodu jen o 5 a ne o 10 %. - pokud jde o druhý důvod krácení dotace - žalovaný předchůdce žalobce upozornil při změně zadávacích podmínek veřejné zakázky na nutnost prodloužení lhůty k podávání nabídek ze strany zájemců o celou její původní délku, neboť jiný postup by mohl vést ke krácení dotace. I v tomto případě předchůdce žalobce na požadavku kratší lhůty přes upozornění trval. Tento druhý důvod, pro který MPO krátilo dotaci, se týkal výběru dodavatele na brokovací stroj (součást nicméně původního projektu „Budování výzkumných a vývojových kapacit ve společnosti [právnická osoba].“), přičemž ohledně organizace výběrového řízení na dodavatele brokovacího stroje byla mezi účastníky dne 7.8.2019 uzavřena samostatná příkazní smlouva č. [Anonymizováno]. Část „organizace výběrového řízení“ čl. III odst. 1 této příkazní smlouvy pak neobsahuje ujednání o tom, že vedle smluvní pokuty může předchůdce žalobce žádat ještě náhradu případné vzniklé škody (jak je ujednáno v předchozí příkazná smlouvě č. [Anonymizováno] z roku 2018). S ohledem na znění § 2050 občanského zákoníku se tak žalobce náhrady škody domáhat nemůže. Žalobce se rovněž nemůže v tomto případě domáhat smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč, neboť smluvní pokuta byla v příkazní smlouvě č. [Anonymizováno] 2019 sjednána ve výši 3 000 Kč. Ustanovení příkazní smlouvy o smluvní pokutě č. [Anonymizováno] z roku 2018 použít nelze, neboť příkazní smlouva č. [Anonymizováno] z roku 2019 byla uzavřena později a má užší předmět, dle obecného pravidla „lex posterior specialis derogat legi priori generali“. Pokud jde o samotnou změnu zadávacích podmínek, pak došlo ke změně požadovaného termínu dodání z minimálně 160 dní a maximálně 180 dní, na minimálně 120 dní a maximálně 140 dní. Nejednalo se tedy o změny, které by mohly rozšířit okruh zájemců, ale spíše je zúžit. Bez souvislosti je i změna platebních podmínek, neboť původně zadavatel platební podmínky nijak neupravil a změnou platebních podmínek rozdělením na dvě zálohové platby mohl okruh dodavatelů spíše zúžit, stejně tak, co se týče záruky. S ohledem na uvedené skutečnosti žalovaný neprodloužil lhůtu pro podání nabídek o celou původní délku, avšak i přesto chtěl dodavatelům poskytnout dostatečně dlouhou dobu, tedy došlo k prodloužení doby o 28 dní.

3. K obraně žalovaného se žalobce vyjádřil ještě tak, že příkazní smlouva č. [Anonymizováno] z roku 2018 a smlouva č. [Anonymizováno] z roku 2019 obstojí vedle sebe, jedna druhou neruší. Příkazní smlouva č. [Anonymizováno] roku 2018 se vztahuje na celý předmět dané zakázky, tzn. na všechny úkony včetně všech výběrových řízeních provedených v rámci dané zakázky žalovaným pro společnost [právnická osoba]. Smlouva č. [Anonymizováno] z roku 2018 se dle svého obsahu vztahuje jak na výběrové řízení na stavbu polygonu, tak na výběrové řízení na pořízení brokovacího stroje; příkazní smlouva z roku 2019 neobsahuje žádné ustanovení o tom, že ohledně výběrového řízení na brokovací stroj by se nepoužila příkazní smlouva z roku 2018. K ustanovení části „organizace výběrového řízení“ čl. III odstavec 1 této příkazní smlouvy č. [Anonymizováno] z roku 2019 nelze přihlížet pro jeho rozpor s § 2898 občanského zákoníku, neboť je zjevné, že vyloučení náhrady škody v případě, kdy smluvní pokuta dosahuje výše 3 000 Kč odporuje výše uvedenému ustanovení. Dle § 2898 občanského zákoníku se nepřihlíží k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost k náhradě újmy, respektive které předem vylučuje nebo omezuje právo slabší strany na náhradu jakékoliv újmy. Právní předchůdce žalobce - společnost [právnická osoba]. - byl v rámci předmětného smluvního vztahu nepochybně slabší stranou ve smyslu § 433 odstavec 2 občanského zákoníku, neboť vystupoval mimo oblast vlastního podnikání. Naopak předmětem činnosti žalovaného je dotační poradenství a zajišťování výběrových řízení, je tedy třeba jej považovat za profesionála v daném oboru. Byl to rovněž žalovaný, kdo vytvořil obsah ujednání příslušného článku příkazní smlouvy. Vzhledem k uvedenému se tedy pro obě porušení povinností z obou příkazních smluv použijí ustanovení o smluvní pokutě dle příkazní smlouvy č. [Anonymizováno] z roku 2018.

4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:

5. Mezi stranami nebylo sporným (§ 120 odst. 3 občanského soudního řádu), že právní předchůdce žalobce i žalovaný jsou, resp. byli obchodní korporací - akciová společnost a společnost s ručením omezeným, jak potvrzují výpisy z obchodního rejstříku. Předmět činnosti žalovaného je v obchodním rejstříku specifikován sice jako „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, nicméně z obsahu obou příkazních smluv a rovněž výpovědi svědka [jméno FO] se podává, že obvyklou činností žalovaného bylo a je mj. zpracovávání dokumentů pro získání dotací a organizace výběrových řízení.

6. Sporným dále nebylo, že právní předchůdce žalobce - společnost [právnická osoba]., IČO [IČO] - uzavřel coby příkazce s žalovaným coby příkazníkem dne 5.12.2018 příkazní smlouvu č. [Anonymizováno], s tím, že to byl žalovaný, kdo koncipoval text tohoto dvoustranného právního úkonu. Z příkazní smlouvy vyplývá, že jejím předmětem plnění mělo být zpracování dokumentů pro získání dotace, které zahrnuje vypracování žádosti o dotaci v příslušném informačním systému k projektu „Výzkumná laboratoř a polygon“, kompletaci finálních žádosti včetně všech povinných příloh a její podání poskytovateli dotace, poradenskou a organizační podporu při vyřizování případných dotazů a nejasností ze strany poskytovatele dotace (část zpracování dokumentů pro získání dotace, čl. I/1). Dle části příkazní smlouvy „Organizace výběrového řízení“ čl. I/1 body i) až xii) měl žalovaný zabezpečit organizací jednoho výběrového řízení s případnou možností dílčího plnění, které zahrnuje zpracování návrhu zadávací dokumentace v kooperaci s poskytovatelem dotace, vypracování čistopisu zadávací dokumentace, vyhlášení výběrového řízení, administraci lhůty pro podávání nabídek, zpracování podkladů pro hodnotící komisi a komisi pro otvírání obálek, administraci zasedání komisí, zpracování rozhodnutí o výsledcích jednání komisí a výběru zadavatele, zpracování oznámení o výsledcích komise, administraci a zpracování rozhodnutí o případných námitkách, spolupráci při uzavírání smlouvy s vybraným dodavatelem, nahrání povinných dokumentů výběrového řízení na účet příkazce do elektronického systému poskytovatele dotace. Dle čl. I/3 této části příkazní smlouvy se příkazník zavázal provádět pro příkazce úkony spojené s výběrovým řízením dle příslušných předpisů zejména podle PpvD. Dle čl. II/1 a II/2 této části smlouvy příslušela příkazníkovi odměna za realizaci výběrového řízení, jak na stavbu, tak na stroje. V čl. III/1 této části smlouvy si strany dohodly, že pokud některá z činností uvedená v bodech i) až xii) čl. I/1 této části smlouvy nebude příkazníkem provedena řádně a včas a vzniklá situace zapříčiní neodstranitelnou vadu, sjednávají si smluvní pokutu ve výši 15 000 Kč za porušení každého jednotlivého bodu; tato smluvní pokuta nemá vliv na výši případné náhrady škody. V následujícím čl. III/2 se pak uvádí, že k porušení jednotlivého bodu může dojít i opakovaně, v takovém případě je příkazník povinen zaplatit smluvní pokutu dle počtu porušení jednotlivých bodů. Dle části příkazní smlouvy „Společná ustanovení“ čl. I/1 měl příkazník při poskytování služeb povinnost jednat na základě pokynů příkazce a vycházet z materiálů a údajů dodaných příkazcem a z těch, které zajistí vlastní činnosti v souvislosti s poskytováním služeb. Příkazník je povinen upozornit příkazce na nevhodný pokyn a všestranně chránit jeho zájmy. Dle čl. III/1 měl příkazník povinnost při plnění smlouvy postupovat s odbornou péčí a v zájmu příkazce dle této smlouvy a platných ustanovení zákona. Dle čl. III/2 měl příkazník povinnost uskutečňovat činnost, která je předmětem této smlouvy podle pokynů příkazce a v souladu s jeho zájmy. Příkazník neodpovídá za vady v dokončené a příkazci odevzdané práci, jestliže tyto vady byly způsobeny použitím podkladů, informací a věcí přidaných ke zpracování příkazcem, na jejichž nevhodnost příkazník příkazce předem upozornil. Dle čl. IV/2 měl příkazce povinnost poskytovat veškerou součinnost, kterou po něm mohl příkazník rozumně požadovat. Čl. IV/4, pokud by příkazce zjistil případné vady, které vznikly při poskytování služeb, měl je neprodleně nahlásit příkazníkovi. Dle čl. V/2 byl příkazník povinen poskytovat služby v odborné kvalitě běžné u obdobných poradenských analytických služeb.

7. Mezi stranami nebylo rovněž sporu v tom, že předchůdci žalobce byla ze strany MPO dotace poskytnuta, jak podporuje rovněž rozhodnutí tohoto orgánu ze dne 1.2.2019 č.j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. MPO rozhodlo o poskytnutí dotace právnímu předchůdci žalobce ve výši 14 538 548 Kč v rámci projektu „Budování výzkumných a vývojových kapacit ve společnosti [právnická osoba].“, a to formou zpětného vyplacení již realizovaných způsobilých doložených výdajů; sporným nebylo pak ani, že faktická výše výdajů dosáhla částky nižší, toliko 13 932 154,58 Kč.

8. Sporným rovněž nebylo, že právní předchůdce žalobce - společnost [právnická osoba]., - uzavřel coby příkazce s žalovaným coby příkazníkem dne 7.8.2019 příkazní smlouvu č. [Anonymizováno]-[Anonymizováno], s tím, že to byl žalovaný, kdo koncipoval text tohoto dvoustranného právního úkonu. Z příkazní smlouvy vyplývá, že jejím předmětem bylo ze strany příkazníka poskytovat pro příkazce poradenské analytické a konzultační služby specifikované v části „Organizace výběrového řízení“ této smlouvy. Dle čl. 3/1 se těmito službami rozumí konzultační a poradenské služby v souvislosti se zpracováním žádosti o dotaci k projektu s pracovním názvem „Výzkumná laboratoř a polygon - výběr dodavatele na brokovací stroj“. Dle části příkazní smlouvy „Organizace výběrového řízení“ čl. I/1, body i) až xii) měl žalovaný zabezpečit organizací jednoho výběrového řízení s případnou možností dílčího plnění, které zahrnuje: zpracování návrhu zadávací dokumentace v kooperaci s poskytovatelem dotace, vypracování čistopisu zadávací dokumentace, vyhlášení výběrového řízení, administraci lhůty pro podávání nabídek, zpracování podkladů pro hodnotící komisi a komisi pro otvírání obálek, administraci zasedání komisí, zpracování rozhodnutí o výsledcích jednání komisí a výběru zadavatele, zpracování oznámení a výsledcích komise, administraci a zpracování rozhodnutí o případných námitkách spolupráci při uzavírání smlouvy s vybraným dodavatelem a nahrání povinných dokumentů výběrového řízení na účet příkazce do elektronického systému poskytovatele dotace. Dle čl. I/2 této části příkazní smlouvy se příkazník zavázal provádět pro příkazce úkony spojené s výběrovým řízením dle příslušných předpisů zejména podle [Anonymizováno]. Dle čl. II/1 této části smlouvy příslušela příkazníkovi odměna. V čl. III/1 této části smlouvy si strany dohodly, že pokud některá z činností uvedená v bodech i) až xii) čl. I/1 této části smlouvy nebude příkazníkem provedena řádně a včas a vzniklá situace zapříčiní neodstranitelnou vadu, sjednávají si smluvní pokutu ve výši 3 000 Kč za porušení každého jednotlivého bodu. V následujícím čl. III/2 se pak uvádí, že k porušení jednotlivého bodu může dojít i opakovaně, v takovém případě je příkazník povinen zaplatit smluvní pokutu dle počtu porušení jednotlivých bodů. Dle části příkazní smlouvy „Společná ustanovení“ čl. I/1 měl příkazník při poskytování služeb povinnost jednat na základě pokynů příkazce a vycházet z materiálů a údajů dodaných příkazcem a z těch, které zajistí vlastní činnosti v souvislosti s poskytováním služeb. Příkazník je povinen upozornit příkazce na nevhodný pokyn a všestranně chránit jeho zájmy. Dle čl. III/1 měl příkazník povinnost při plnění smlouvy postupovat s odbornou péčí a v zájmu příkazce dle této smlouvy a platných ustanovení zákona. Dle čl. III/2 měl příkazník povinnost uskutečňovat činnost, která je předmětem této smlouvy podle pokynů příkazce a v souladu s jeho zájmy. Příkazník neodpovídá za vady v dokončené a příkazci odevzdané práci, jestliže tyto vady byly způsobeny použitím podkladů, informací a věcí přidaných ke zpracování příkazcem, na jejichž nevhodnost příkazník příkazce předem upozornil. Dle čl. IV/2 měl příkazce povinnost poskytovat veškerou součinnost, kterou po něm mohl příkazník rozumně požadovat. Čl. IV/4, pokud by příkazce zjistil případné vady, které vznikly při poskytování služeb, měl je neprodleně nahlásit příkazníkovi. Dle čl. V/2 byl příkazník povinen poskytovat služby v odborné kvalitě běžné u obdobných poradenských analytických služeb.

9. Smlouva neobsahuje žádné ustanovení týkající se jejího vztahu k příkazní smlouvě č. [Anonymizováno] ze dne 5.12.2018.

10. Z výpovědi svědka [jméno FO], zaměstnance žalovaného, soud zjistil, že důvodem pro uzavření druhé příkazní smlouvy - na výběr dodavatele brokovacího stroje - byla praxe žalovaného při postupu přidělování dotace a organizaci výběrového řízení, nešlo o požadavek žalobce.

11. Z rozhodnutí MPO ze dne 18.2.2021, č.j. [Anonymizováno], se podává, že poskytovatel dotace dotaci právnímu předchůdci žalobce zkrátil z částky 13 932 154,58 Kč na částku 13 199 178,96 Kč, tedy o 732 975,62 Kč, a to ze dvou důvodů. Prvním důvodem krácení dotace, bylo porušení bodu 15 písm. a) PpvD platných od 1.8.2018, který odkazuje na § 79 odst. 2 písmeno a) zákona č. 134/2016 Sb. Citované ustanovení stanovuje, že k prokázání technické kvalifikace může zadavatel požadovat seznam stavebních prací za posledních pět let před zahájením zadávacího řízení, přičemž v zadávacích podmínkách byl stanoven diskriminační na doba pro prokázání technické kvalifikace tři roky; za toto byla udělena sankce ve výši 10 %. Druhým důvodem krácení dotace bylo porušení bodu 20 PpvD platných od 1.8.2018, čímž byly porušeny podmínky příjemce dotace z RoPD. V průběhu běhu lhůty pro příjem nabídek došlo ke změně zadávacích podmínek, konkrétně termínu dodání, záruky za jakost a platebních podmínek, přičemž termín dodání byl zároveň hodnotícím kritériem. Šlo o typ změn, které mohly rozšířit okruh možných uchazečů, nebylo však ze strany zadavatele veřejné zakázky přistoupeno k prodloužení lhůty pro příjem nabídek o celou její původní délku; za toto byla udělena sankce ve výši 3 %. Mezi stranami nebylo sporu, že předchůdce žalobce proti tomuto rozhodnutí nepodal žádný opravný prostředek a ani žalobu ve správním soudnictví.

12. Z Pravidel pro výběr dodavatelů (PpvD) MPO platných od 1.8.2018 se podává, že tato stanovují závazný postup příjemce dotace, který je buď veřejným zadavatelem dle § 4 odstavec 1 zákona č. 134/2016 Sb., o veřejných zakázkách nebo zadavatelem, který zadává zakázky dle § 151 odst. 1 a 2 zákona o veřejných zakázkách zadavatelem dle § 4 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách a nebo ostatním zadavatelem, který se nemusí řídit zákonem o zadávání veřejných zakázek, jejichž předpokládaná hodnota však přesahuje 500 000 Kč bez DPH. Z bodu 15 PpvD vyplývá, že zadávací dokumentace může dále obsahovat zejména následující náležitosti a jejich neuvedení není porušení PpvD, není-li dále uvedeno jinak: a) požadavky na prokázání kvalifikace účastníka. Pokud zadavatel stanoví jakoukoli část kvalifikace, je vždy povinen požadovat prokázání základní způsobilosti a dále rovněž profesní způsobilosti, ve vztahu k České republice předložením výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence. Vedle těchto povinných požadavků může zadavatel dále požadovat prokázání zbylé profesní způsobilosti technické kvalifikace a ekonomické kvalifikace - zde je učiněn odkaz na § 77 odst. 2, § 79 a § 78 zákona o veřejných zakázkách. Dle čl. 20 PpvD, provede-li zadavatel změny zadávacích podmínek, přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání nabídek podle povahy provedené úpravy. V případě takové změny zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh možných dodavatelů, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání nabídek. Změnu lhůty pro podání nabídek zadavatel zveřejní na profilu zadavatele a zároveň ji neprodleně písemně oznámí všem dosud známým účastníkům. Změna lhůty pro podání nabídek musí být zveřejněna ještě před uplynutím původní lhůty pro podání nabídek. Zadavatel je oprávněn prodloužit lhůtu pro podání nabídek i bez změny zadávacích podmínek.

13. Z výpovědi svědka [jméno FO], zaměstnance žalovaného, má soud za prokázáno, že žalovaný žalobce upozornil na nesprávně stanovené kvalifikační předpoklady v zadávací dokumentaci výběrového řízení (pokud se týká výběrového řízení na dodavatele stavby polygonu), tj. požadavek k prokázání předchozích stavebních prací po dobu tří let, namísto let pěti roky. Soud má dále za prokázáno, že žalovaný i přes toto upozornění na lhůtě tří let v zadávací dokumentaci trval. Svědek [jméno FO] obsáhle a detailně popsal průběh schůzky se statutárním zástupcem právního předchůdce žalobce (který je současným jednatelem žalobce) v brněnské galerii Vaňkovka dne 14.3.2019, kde mu uvedené skutečnosti vyložil, s tím, že jde o nestandardní požadavek, který může mít ze strany poskytovatele dotace za následek krácení dotace, přes to, že by bylo možno argumentovat specifičností stavby, a tedy potřebou i specifických zadávacích podmínek. Jeho výpověď byla v tomto směru přesvědčivá a soud neměl tedy žádný objektivní důvod svědku [jméno FO] nevěřit. Jednatel žalobce [jméno FO] v rámci své výpovědi uvedl toliko, že si pamatuje jméno svědka [jméno FO], na průběh a obsah hovoru na schůzce s ním ve Vaňkovce si však nevzpomněl. Svědek [jméno FO], zaměstnanec žalobce pak uvedl, že se žádných jednání spojených s dotací a výběrovým řízením na dodavatele stavby polygonu neúčastnil.

14. Z výpovědi svědka [jméno FO] ovšem dále - ve vztahu k organizaci výběrového řízení na dodavatele brokovacího stroje - vyplynulo, že žalovaný předchůdce žalobce dostatečným způsobem neupozornil, že při změně zadávacích podmínek je nutno prodloužit lhůtu k podávání nabídek ze strany zájemců o celou její původní délku, neboť jiný postup by mohl vést ke krácení dotace. Na opakované dotazy soudu svědek uvedl, že sdělil předchůdci žalobce, že je vskutku třeba prodloužit délku lhůty, nikoliv však o celou její délku, neboť měl za to, že se nejedná o případ, kdy je to dle PpvD potřeba. Svědek [jméno FO] pak v souladu s tím vypověděl, že svědka [jméno FO] vyrozuměl o skutečnosti, že bude třeba změnit zadávací dokumentaci výběrového řízení na dodavatele brokovacího stroje, na což svědek [jméno FO] reagoval tak, že bude třeba adekvátně prodloužit lhůtu pro podávání žádostí ze strany uchazečů. Jak ovšem taková lhůta má být dlouhá a jaké případné následky bude mít, že nebude dostatečně dlouhá dle pravidel se spolu nebavili a tuto informaci svědek [jméno FO] nezískal ani od jiné osoby od žalovaného. Jednatel žalobce [jméno FO] v rámci své výpovědi uvedl toliko, že si pamatuje jméno svědka [jméno FO], že by z jeho strany měl být snad upozorněn na možnost krácení dotace z výše popsaného důvodu si nepamatoval.

15. Výpis z účtu ze dne 25.2.2021 potvrzuje skutečnost, že právnímu předchůdci žalobce byla ze strany MPO uhrazena částka 13 199 178,96 Kč představující část přiznané dotace dle rozhodnutí MPO ze dne 1.2.2019.

16. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 9.6.2021 a dodatku č. 1 ke smlouvě o postoupení pohledávky ze dne 1.11.2022 vyplývá, že společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], postoupila svoji pohledávku za žalovaným z titulu náhrady škody způsobené krácením dotace v částce 732 975,62 Kč, jakož i z titulu smluvní pokuty ve výši 30 000 Kč na žalobce.

17. Z oznámení o postoupení pohledávky a současně předžalobní výzvy a přiložené doručenky o doručení do datové schránky (č.l. 42 spisu) se podává, že společnost [právnická osoba]. žalovaného vyrozuměla o postoupení pohledávky a vyzvala jej k úhradě vzniklé škody v částce 732 975,62 Kč, jakož i smluvních pokut v celkové výši 30 000 Kč svému právnímu nástupci, tj. žalobci, do sedmi dnů od doručení; výzva byla žalovanému doručena dne 17.3.2021.

18. Mezi účastníky nebylo konečně sporu v tom, že žalovaný žalobci částku 732 975,62 Kč a ani smluvní pokutu 30 000 Kč, neuhradil.

19. Soud zhodnotil provedené důkazy z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel.

20. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

21. Z přípisu žalovaného žalobci ze dne 22.4.2021 soud žádné skutečnosti podstatné pro právní posouzení věc nezjistil, neboť se jedná až o následnou komunikaci stran poté, co bylo rozhodnuto o krácení dotace ze strany MPO. Žádnou rozhodnou skutečnost soud nezjistil ani z e-mailové komunikace stran (č.l. 87 až 89 spisu).

22. Soud pak neprováděl vůbec důkaz navrhovaný žalovaným - tři projektové dokumentace pro jiné zákazníky žalovaného (č.l. 90 - 121 spisu), neboť tyto listiny nemají žádnou souvislost s řešenou věcí. Soud dále neprováděl k důkazu ani rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 40 C 255/2020, navrhované žalobcem, neboť se týká jiných účastníků, jiného skutku, tedy neobsahuje žádné rozhodné skutečnosti, na jejichž podkladě by soud mohl řešenou věc posoudit; soud má za to, že uvedené rozhodnutí bylo předloženo žalobcem spíše pro podporu jeho právního názoru.

23. Na přímý dotaz soudu (poté co z výpovědi svědka [jméno FO] a [jméno FO] vyplynulo, že žalovaný předchůdce žalobce prostřednictvím svědka [jméno FO] neupozornil - při změně zadávacích podmínek výběrového řízení na dodavatele brokovacího stroje - na nutnost prodloužit lhůtu k podávání nabídek ze strany zájemců o celou její původní délku) žalovaný uvedl, že k prokázání svého tvrzení, tj. že žalovaný předchůdce žalobce upozornil - při změně zadávacích podmínek - na nutnost prodloužení lhůty k podávání nabídek ze strany zájemců o celou její původní délku, neboť jiný postup by mohl vést ke krácení dotace, žádný další důkaz navrhovat nebude. Žalovaný tedy toto své obranné tvrzení neprokázal.

24. Podle § 1721 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

25. Podle § 1723 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

26. Podle § 2913 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

27. Podle § 2913 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

28. Podle § 2951 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

29. Podle § 2952 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

30. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

31. Podle § 2050 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

32. Podle § 1968 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

33. Podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

34. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti.

35. Na počátku je třeba uvést, že ze strany žalovaného mělo dojít ke vzniku škody porušením závazku z příkazní smlouvy, resp. ze dvou příkazních smluv, upravených jako smluvní typ v §§ 2430 až 2444 zákona č. 89/2012 Sb.

36. Odpovědnost za škodu (obecně) je právní institut představující sekundární sankční povinnost subjektu, tj. povinnost snést zákonem stanovené nepříznivé následky za porušení své právní povinnosti primární - plynoucí buď přímo ze zákona, nebo též ze smlouvy, případně i z jiných právních skutečností.

37. Odpovědnost žalovaného za škodu má v tomto případě charakter odpovědnosti za škodu porušením povinnosti ze závazkového vztahu dle § 2913 zákona č. 89/2012 Sb. a je tvořena třemi složkami či předpoklady, a to: - vzniklá škoda - protiprávní jednání škůdce spočívajícím v porušení smluvně převzaté povinnosti - příčinná souvislostí mezi protiprávním jednáním a vzniklou škodou.

38. Soud se tedy pro rozhodnutí toho, zda je žalovaný odpovědný za škodu vzniklou žalobci ve smyslu § 2913 zákona č. 89/2012 Sb., zaměřil na posouzení těchto jednotlivých předpokladů existence odpovědnosti za škodu.

39. Prvním předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu je vůbec její existence. Škoda (majetková újma, jež je ocenitelná penězi) může nastat buď v podobě škody skutečné (to oč se majetek poškozeného reálně zmenšil) nebo v podobě ušlého zisku (nerozmnožení majetku poškozeného). Škoda v podobě škody skutečné na straně žalobce vznikla, a představuje ji částka 732 975,62 Kč. Tuto žalobce ze svých zdrojů - tedy svého jiného majetku - uhradil dodavateli stavby polygonu, potažmo brokovacího stroje, ačkoliv právě na pro tento účel - na zaplacení ceny této stavby a tohoto stroje, byla žalobci ze strany MPO již přiznána dotace z OP PIK (třebas v podobě dotaze tzv. následné). První předpoklad vzniku odpovědnosti za škodu je tedy dán.

40. Druhým předpokladem vzniku této odpovědnosti za škodu je protiprávní jednání (spočívající v porušení smluvně převzaté povinnosti) škůdce. Jednání je jednou ze subjektivních právních skutečností, jde o lidské chování. Protiprávnost je potom třeba chápat coby naopak objektivní kategorii spočívající rozporu určitého lidského jednání s platným právem, resp. zde s uzavřenou smlouvou. Protiprávní jednání žalovaného spočívá v porušení jeho závazku z příkazní smlouvy z roku 2019, tj. poskytnout pro žalobce poradenské analytické a konzultační služby specifikované v části „organizace výběrového řízení“ v souvislosti se zpracováním žádosti o dotaci k projektu „Výzkumná laboratoř a polygon - výběr dodavatelů na brokovací stroj“ tedy provést organizaci jednoho výběrového řízení na takový stroj - míněno samo sebou bez vad, majících za následek sankci ze strany příslušných kontrolních orgánů či poskytovatele dotace. Konkrétně tedy protiprávní jednání žalovaného spočívá v tom, že za situace, kdy žalobce coby zadavatel veřejné zakázky přistoupil v průběhu lhůty pro příjem nabídek - ať již z jakéhokoliv důvodu - ke změně zadávacích podmínek, které mohly rozšířit okruh uchazečů (termínu dodání, záruky za jakost a platebních podmínek, přičemž termín dodání byl zároveň hodnotícím kritériem), žalovaný coby administrátor tohoto výběrového řízení neprodloužil lhůtu k podání nabídek uchazečů o celou její délku, jak požaduje čl. 20 PpvD, nýbrž o dobu kratší. Současně žalovaný žalobce na tuto skutečnost - coby osoba odborně zdatná - neupozornil, ač současně věděl, že pořízení brokovacího stroje (na výběr jehož dodavatele bylo vypsáno výběrové řízení) bude hrazeno z dotace MPO, tedy, že zde za porušení PpvD i dotačních pravidel hrozí možnost jejího krácení.

41. Pokud se však jedná o tvrzené porušení příkazní smlouvy z roku 2018 - zde se žalobce žádného protiprávního jednání nedopustil. Z výsledku dokazování vyplynulo, že žalovaný postupoval zcela v souladu se smlouvou (čl. I/1 a III/2 části „společná ustanovení“) i zákonem (§ 2433 zákona č. 89/2012 Sb.) a předchůdce žalobce upozornil na nevhodnost jeho požadavku tříleté lhůty k prokazování kvalifikace a možné následky v podobě krácení dotace. Předchůdce žalobce však na tomto požadavku i nadále trval s ohledem na deklarovanou specifičnost stavby polygonu. Obecně totiž platí, že příkazník je sice vázán i pokyny příkazce, které mohou být v rozporu s jeho zájmy, nicméně jako osoba zde jednající s odbornou péčí má povinnost ve smyslu § 2433 zákona č. 89/2012 Sb. příkazníka na případnou nesprávnost pokynů předem upozornit; pokud tak neučiní, odpovídá příkazníkovi za tím vzniklou škodu.

42. Třetím předpokladem odpovědnosti za škodu je příčinná souvislost mezi způsobenou škodou a protiprávním jednáním žalovaného. Pod tímto pojmem je třeba chápat vztah příčiny a následku mezi protiprávním jednáním a později vzniklou škodou, tedy určení toho, zda by škoda bez předchozího jednání subjektu vznikla. I zde lze mít za to, že existence příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaného a vzniklou škodou rovněž byla prokázána - ve vztahu k porušení povinností žalovaného z příkazní smlouvy z roku 2019 - když právě to, že žalovaný neprodloužil lhůtu o celou její délku, resp. žalobce neupozornil na tuto potřebu, bylo jednoznačně důvodem pro odnětí části dotace, jak se podává z odůvodnění rozhodnutí MPO.

43. Případnou existenci nějakého konkrétního liberačního důvodu (ve vlastním pojetí toho institutu dle § 2913 odst. 2 obchodního zákoníku) žalovaný ani netvrdil ani nedokládal.

44. V případě nároku na náhradu škodu vzniklé porušením povinností žalovaného z příkazní smlouvy z roku 2019 byly naplněny všechny tři výše uvedené předpoklady odpovědnosti za škodu a soud tedy zavázal soud žalovaného k úhradě částky 169 148,22 Kč (výrok I.).

45. Protože žalovaný k výzvě žalobce doručené žalovanému dne 17.3.2021 škodu výši 169 148,22 Kč neuhradil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení. Podle nařízení vlády č. 351/2012 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Soud proto žalobci přiznal též úroky z prodlení, v zákonné výši od 25.3.2021, tj. ode dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta, kterou žalobce žalovanému k plnění ve výzvě poskytl (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.).

46. V případě nároku na náhradu škodu vzniklé porušením povinností žalovaného z příkazní smlouvy z roku 2018 naopak nebyl naplněn předpoklad protiprávního jednání na straně žalovaného. Chybí-li třebas jediná složka odpovědnosti za škodu, subjekt odpovědný není, žalovaný tedy za tuto část škody neodpovídá. Soud proto žalobu v částce 563 827,40 Kč s úrokem z prodlení zamítl (výrok II.). Zde lze jen pro upřesnění uvést, že pokud dotace MPO (která zahrnovala dle nesporných tvrzení účastníků jak stavbu polygonu, tak nákup brokovacího stroje) byla krácena o celkovou částku 732 975,26 Kč s tím, že za nesprávné stanovení doby k prokazování kvalifikace tří let místo pěti pro uchazeče o dodání stavby polygonu byla dotace krácena o 10 % a za nesprávné prodloužení lhůty o nikoliv její celou délku při změně zadávacích podmínek na výběr dodavatele brokovacího stroje byla dotace krácena o 3 %, pak 10/13 z částky 732 975,26 Kč představuje právě částka 563 827,40 Kč a 3/13 částka 169 148,22 Kč.

47. Žalobce se dále po žalovaném domáhal zaplacení smluvních pokut (dle čl. III/1 části „Organizace výběrového řízení“ příkazní smlouvy z roku 2018), a to právě za výše uvedená dvě porušení příkazních smluv, mající za následek krácení dotace, dle citovaného čl. smlouvy 15 000 Kč za každé z těchto porušení.

48. Smluvní pokuta je jedním ze způsobů zajištění, resp. nyní dle zákona č. 89/2012 Sb. „utvrzení“ závazku (dluhu). Jde o peněžní částku (eventuálně jiné plnění), kterou je dlužník povinen uhradit věřiteli, pokud nesplní svoji smluvní či zákonnou povinnost, bez ohledu na to, zda věřiteli vznikne nějaká škoda. Jedná se o jakousi paušalizovanou náhradu škody. Jde o akcesorický, tedy na hlavním závazku závislý právní poměr. Je-li sjednána smluvní pokuta, nemůže se věřitel domáhat náhrady škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje; toto ustanovení § 2050 zákona č. 89/2012 Sb. je však dispozitivní a strany je v čl. III/1, části „Organizace výběrového řízení“ příkazní smlouvy z roku 2018 vyloučily. V čl. III/1, části „Organizace výběrového řízení“ příkazní smlouvy z roku 2019 naopak toto pravidlo vyloučeno nebylo.

49. Pokud jde o požadavek žalobce na zaplacení smluvní pokuty za porušení příkazní smlouvy z roku 2018 spočívající v nesprávném stanovení doby k prokazování kvalifikace tří let místo pěti pro uchazeče o dodání stavby polygonu v zadávací dokumentaci, tento nárok důvodný není, neboť - jak uvedeno při posuzování nároku na náhradu škody shora - žalovaný žádnou svoji povinnost z této příkazní smlouvy neporušil, žalobce na nesprávnost jeho pokynu upozornil, jakož i na možné následky, přičemž žalobce na kvalifikační době tří let pro uchazeče i přesto trval. Soud proto nárok žalobce na zaplacení této smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč i s úrokem z prodlení zamítl (výrok II.).

50. Pokud jde o požadavek žalobce na zaplacení smluvní pokuty za porušení příkazní smlouvy z roku 2019 spočívající v nesprávném prodloužení lhůty o nikoliv její celou délku při změně zadávacích podmínek na výběr dodavatele brokovacího stroje, pak se soud ztotožňuje s názorem žalobce, že k ujednání čl. III/1, části „Organizace výběrového řízení“ příkazní smlouvy z roku 2019 nelze ve smyslu § 2898 zákona č. 89/2012 Sb. přihlížet (je tedy nicotné), neboť omezuje právo žalobce coby slabší strany na náhradu škody (výše smluvní pokuty 3 000 Kč je nepřiměřeně nízká ve vztahu k tomu, jaká předvídatelná škoda mohla žalobci krácením dotace v celkové výši 13 932 154 Kč vzniknout). Z pohledu předmětu činnosti je žalobce ve vztazích založených příkazní smlouvou slabší stranou (§ 433 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. a žalovaný v tomto směru nic jiného netvrdil a ani nedokládal), neboť administrace veřejné zakázky jakož i úkony k získání dotace byly předmětem činnosti žalovaného coby osoby odborně zdatné (§ 5 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.). Byl to rovněž žalovaný, kdo tvořil obsah obou příkazních smluv a kdo zvolil při získávání dotace ten postup, že budou uzavřeny dvě samostatné příkazní smlouvy - s odlišným obsahem u ujednání o smluvní pokutě). Je-li ujednání o smluvní pokutě ve výši 3 000 Kč za každé porušení smlouvy v čl. III/1, části „Organizace výběrového řízení“ příkazní smlouvy z roku 2019 nicotné, nevyvolává žádné právní účinky a neomezuje tedy žalobce v možnosti uplatnění jeho nároku na náhradu škody. Soud je nicméně toho názoru, že za této situace nelze smluvní pokutu žádat dle „předchozí“ příkazní smlouvy z roku 2018. Příkazní smlouva z roku 2018 zahrnovala zjevně původně celý obsah činnosti žalovaného. Následně - jak vyplynulo z dokazování - v důsledku jakési praxe žalovaného, tento přistoupil k uzavření další příkazní smlouvy týkající se už jen vybrané, či vyňaté části organizace výběrového řízení - na výběr dodavatele na brokovací stroj. Dotace, jak se podává z obsahu příkazní smlouvy z roku 2018 (tato smlouva obsahuje část „Zpracování dokumentů pro získání dotace“) měla být poskytnuta jak na pořízení staveb, tak strojů, a ve výběrovém řízení měli být vybíráni rovněž dodavatelé jak staveb, tak strojů - čl. II/1 části „Organizace výběrového řízení. Později uzavřenou příkazní smlouvu z roku 2019 je tak třeba považovat za speciální vůči příkazní smlouvě z roku 2018. Neobsahuje-li pozdější příkazní smlouva žádná ustanovení týkající se vzájemného vztahu obou smluv, je třeba ohledně práv a povinností stran - ve vztahu organizaci výběrového řízení na výběru dodavatelů brokovacího aplikovat smlouvu z roku 2019 (dle obecné občanskoprávní zásady lex posterior specialis ….), která z tohoto pohledu tedy nemá žádná (existující) ustanovení o smluvní pokutě. Shrnuto, v důsledku nicotného ujednání o smluvní pokutě v částce 3 000 Kč se může žalobce domáhat náhrady škody vzniklé porušením příkazní smlouvy z roku 2019, nikoliv však již této smluvní pokuty a pro porušení příkazní smlouvy z roku 2019 ani smluvní pokuty ujednané v příkazní smlouvě z roku 2018.

51. Pokud jde o další námitky žalovaného (ve vztahu k té části nároku, kde soud žalobě vyhověl), s nimiž se soud nevypořádal již shora, pak: - na přidělení dotace právní nárok skutečně není (§ 14 zákona č. 218/2000 Sb. ve znění do 27.11.2020), nicméně pokud je žadateli dotace rozhodnutím příslušného orgánu přiznána, lze se splnění takového závazku domáhat běžným pořadem práva. Pokud příslušný orgán dotaci přizná, nepochybně jde o majetkovou hodnotu, ať již je její využití jakékoliv. Pokud byla jednou pravomocně přiznaná dotace příslušným orgánem následně zčásti odebrána, ať již formou správního rozhodnutí (jako v tomto případě) či jiným opatřením, nepochybně jde o majetkovou újmu, tedy škodu, na straně žalobce, neboť službu, resp. zboží, na jejíž úhradu byla určena, musel hradit z jiného svého majetku. Souhlasit je možno i s názorem žalobce, že smlouva příkazní je smlouvou směřující k tomu, aby příkazník dohodnutým způsobem obstaral určitou záležitost příkazce, nikoliv aby dosáhl určitého výsledku, nicméně, pokud příkazník smlouvu poruší (zde poskytne vadné plnění, tedy záležitost obstará v rozporu s pravidly poskytovatele dotace), pak odpovídá za škodu tímto vadným obstaráváním záležitosti příkazce vzniklou (zde v podobě krácení již přiznané dotace). Zde - vůbec ohledně možnosti vzniku škodu - lze odkázat na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, 25 Cdo 3486/2018, či nověji sp. zn. 23 Cdo 3368/2020. - podání řádného opravného prostředku (námitek dle § 14e zákona č. č. 218/2000 Sb.), potažmo mimořádného opravného prostředku či nakonec správní žaloby proti rozhodnutí MPO ze dne 18.2.2021 o krácení dotace nelze dle názoru soudu považovat za opatření směřující k předcházení či k odvracení škody (ve smyslu § 2903 zákona č. 89/2012 Sb.) a ani za spoluzavinění žalobce na vzniku škody (§ 2918 zákona č. 89/2012 Sb.). Obecně pokud poškozený nepodá proti příslušnému rozhodnutí přípustný opravný prostředek, neznamená to samo o sobě, že opomněl zakročit k odvrácení škody či ji spoluzavinil, jde vždy o konkrétní uvážení takového subjektu, jaké jsou jeho objektivní možnosti v odvolacím (či jiném opravném) řízení. Zde žalobce odůvodnění MPO přijal, zda při tom hrála roli i chystaná fúze předchůdce žalobce, není z tohoto pohledu významné. Nelze předjímat, jak uvádí žalovaný, že podáním opravných prostředků či pak správní žaloby by v konečném důsledku došlo ke zvrácení rozhodnutí MPO ze dne 18.2.2021 o odebrání části dotace, tj. že by žalobce byl se svým „opravným prostředkem“ úspěšný. V tomto směru srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 23 Cdo 3368/2020; názory části právní teorie předložené žalovaným v tomto směru závěry uvedených rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR argumentačně nijak nepřekonávají. Možnost moderovat výši vzniklé škody pak v případě žalovaného vylučuje § 2953 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. - k povaze a postavení žalovaného odkazuje soud na to, co je již uvedeno výše. Závěrem lze ještě uvést, že poměry předchůdce žalobce, tedy, že by si snad musel být vzhledem ke svým individuálním schopnostem, zkušenostem a znalostem vědom toho, jak má být nastavena délka nové lhůty při změně zadávacích podmínek - jeho spoluzavinění na vzniku škody vylučují. Jednatel žalobce v rámci své výpovědi uvedl, že předchůdce žalobce se účastnil v minulosti množství výběrových řízení, avšak jako uchazeč o veřejné zakázky spočívající v údržbě pozemních komunikací. Svědek [jméno FO] pak vypověděl, že jako zadavatel veřejných zakázek předchůdce žalobce vystupoval jen ve čtyřech případech, z toho dva dotační programy se týkaly mezd a služeb, nikoliv pořizování staveb a strojů. Předchůdce žalobce tedy nelze považovat za nějakého rutinéra (žalovaný nic takového netvrdil a ani nedokládal) v zadávání typově obdobných veřejných zakázek a čerpání dotací na ně, který by si musel být vědom pochybení žalovaného coby příkazníka, administrátora veřejných zakázek a bez zjevného důvodu proti takovému pochybení žalovaného nezasáhl. - v řešené občanskoprávní věci - tedy mimo rámec správního soudnictví nemůže - soud přezkoumávat správnost rozhodnutí MPO ze dne 18.2.2021 (stran výše krácení dotace či toho, jaká ustanovení zákona či jiného předpisu byla správním úřadem aplikována). Soud sice není tímto rozhodnutím vázán ve smyslu § 135 odst. 1 občanského soudního řádu, nicméně z něj vychází - § 135 odst. 2 věta druhá občanského soudního řádu.

52. Co se týká nákladů řízení (výrok III.), pak předmětem řízení byla částka 762 975,62 Kč s příslušenstvím. Z toho byla žalobci soudem přiznána částka 169 148,22 Kč s příslušenstvím, v tomto rozsahu byl tedy v řízení úspěšný.

53. Ohledně částky 593 827,40 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta, v této části byl tedy naopak úspěšný žalovaný. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

54. Náklady řízení žalovaným vynaložené činí 58 715 Kč a představují: - náklady právního zastoupení advokátem za 5 úkonů právní služby po 11 380 Kč dle § 7 společně s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí zastoupení, jedno písemné podání ve věci samé a účast na jednání soudu dne 3.11.2022, 24.1.2023, 23.3.2023) - paušální částku náhrad hotových výdajů 1 500 Kč (za 5 úkonů po 300 Kč) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.

55. Vzhledem k tomu, že úspěch žalovaného ve věci představoval 77,8 % a úspěch žalobce 22,2 %, činí výše náhrady nákladů řízení žalobce v tomto případě 32 646 Kč, tedy 55,6 % celkových nákladů řízení žalovaným vynaložených.

Poučení