40 C 255/2020-108
Citované zákony (27)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 odst. 3 § 142 odst. 1 § 149 odst. 1 § 160 odst. 1
- o účetnictví, 563/1991 Sb. — § 3 odst. 2
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 písm. a § 11 odst. 1 písm. d § 11 odst. 1 písm. g
- o veřejných zakázkách, 137/2006 Sb. — § 12 § 12 odst. 1 § 12 odst. 2 § 12 odst. 3 § 13 § 2 § 2 odst. 6 § 6 odst. 1 § 23
- Nařízení vlády o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, 77/2008 Sb. — § 2 odst. 3
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1958 odst. 2 § 1970 § 2343 § 2430 § 2432 odst. 1 § 2433 § 2434 § 2438 § 2913
Rubrum
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 695 980 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 695 980 Kč spolu zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 695 980 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 131 477 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 2. 10. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 700 980 Kč spolu s příslušenstvím. Podáním ze dne 4. 1. 2021 vzala žalobkyně co do částky 5 000 Kč spolu s příslušenstvím žalobu částečně zpět. O částečném zpětvzetí soud rozhodl usnesením ze dne 2. 2. 2021, č.j. 40 C 255/2020-24, které nabylo právní moci dne 24. 2. 2021. Předmětem řízení tak nadále zůstalo zaplacení částky 695 980 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 1. 5. 2019 do zaplacení.
2. Žalobkyně tvrdila, že na základě nabídky žalované na zpracování a zajištění výběrového řízení dle metodiky OPPIK ze dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena dne [datum] objednávka – návrh smlouvy č. TN [číslo], na základě které žalovaná prováděla zpracování a zajištění výběrového řízení na stavební práce projektu„ Realizace energetických úspor ve [právnická osoba] financovaného v rámci programu OPPIK Energetické úspory, registrační č. CZ [datum] [číslo] [číslo] podle pokynu poskytovatele dotace MPO OPPIK Energetické úspory. V rámci činností, ke kterým se žalovaná smluvně zavázala, bylo také vypracování oznámení o zakázce, jeho zveřejnění a další úkony spojené s podáním nabídek a vyhodnocením. Výběrové řízení, jehož realizací žalobkyně pověřila žalovanou, se uskutečnilo z důvodu, že žalobkyně v rámci projektu "Realizace energetických úspor ve [právnická osoba] čerpala dotaci v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost - program Úspory energie. Dotace měla činit 12 000 000 Kč. Na základě oznámení Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne [datum], však došlo ke krácení dotace na částku 10 804 020 Kč, tj. dotace byla zkrácena o částku 1 195 980 Kč. Ke zkrácení došlo z důvodu, že nebyly dodrženy lhůty pro vyhlášení, oznámení zakázky ve Věstníku veřejných zakázek, tak jak toto bylo stanoveno Pravidly pro výběr dodavatelů, bod 9) u zakázek v předpokládané hodnotě větší nebo rovné hodnotě nadlimitní sektorové zakázky na dodávky podle nařízení vlády č. 172/2016 Sb. Proti oznámení Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne [datum] podala žalobkyně námitky dne [datum], o kterých bylo rozhodnuto ministryní průmyslu a obchodu dne [datum rozhodnutí] rozhodnutím [číslo jednací], jenž námitkám nevyhovělo a opatření jako oprávněné potvrdilo. Žalobkyně u žalované uplatnila nárok na vzniklou újmu spočívající v krácení dotace ve výši 1 195 980 Kč, a to přípisem právního zástupce ze dne [datum]. Žalovaná porušila svou smluvní povinnost, neboť nebyla dodržena lhůta stanovená v bodě 11 citovaných pravidel pro výběr dodavatelů a poskytovatel dotace Ministerstvo průmyslu o obchodu ČR krátilo dotaci. Žalovaná na přípis žalobkyně reagovala dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] pak žalovaná sdělila žalobkyni, že subdodavatel žalované [právnická osoba], s.r.o. v rámci svého pojištění poskytla plnění ve výši 495 000 Kč a 5 000 Kč Tyto částky žalobkyně od žalované obdržela.
3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalobou uplatněný nárok ani částečně neuznává. Ve vyjádření potvrdila, že s žalobkyní (coby objednatelem) uzavřela dne [datum] objednávku – návrh smlouvy č. [anonymizováno] [číslo], na základě, které žalovaná prováděla pro žalobkyni zpracování a zajištění výběrového řízení na stavební práce projektu„ Realizace energetických úspor ve [právnická osoba]“, financovaného v rámci programu OPPIK Energetické úspory, reg. č. [anonymizováno] [datum] [číslo] [číslo], podle pokynu poskytovatele dotace MPO OPPIK Energetické úspory. V rámci činnosti, ke které se žalovaná výše uvedenou smlouvu zavázala, bylo také vypracování oznámení o zakázce, jehož zveřejnění a další úkony spojené s podáním nabídek a vyhodnocením. Výběrové řízení, jehož realizací žalobkyně pověřila žalovanou, se uskutečnilo mj. z důvodu, že žalobkyně v rámci projektu„ Realizace energetických úspor ve [právnická osoba]“, čerpala dotaci v rámci operační programu Podnikání a inovace pro konkurence schopnost – program Úspory energie. Dále ve vyjádření žalovaná uvedla, že byla žalobkyní informována o tom, že na základě oznámení Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne [datum], došlo ke krácení dotace na částku 10 804 020 Kč, čímž byla dotace zkrácena o částku 1 195 980 Kč. Přičemž ke zkrácení dotace mělo dojít z důvodu, že údajně nebyly dodrženy lhůty pro vyhlášení a oznámení zakázky ve Věstníku veřejných zakázek, tak jak toto bylo stanoveno Pravidly pro výběr dodavatelů bod 9 (dále jen„ Pravidla“) u zakázek v předpokládané hodnotě větší nebo rovné hodnotě nadlimitní sektorové zakázky na dodávky podle nařízení vlády č. 172/2016 Sb. Žalovaná byla žalobkyní informována, že proti oznámení Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne [datum], podala žalobkyně dne [datum] námitky, o kterých bylo rozhodnuto ministryní průmyslu a obchodu dne [datum rozhodnutí], rozhodnutím [číslo jednací], jenž námitkám nevyhovělo a opatření, jako oprávněné, potvrdilo (dále jen„ rozhodnutí MPO“). Žalobkyně uplatnila u žalované nárok na vzniklou újmu, spočívající v krácení dotace ve výši 1 195 980 Kč, a to přípisem právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], na který žalovaná reagovala dne [datum]. Žalovaná, ačkoli s požadavkem žalobkyně nesouhlasí, přenesla požadavek žalobkyně na svého subdodavatele [právnická osoba], s.r.o. se sídlem [adresa], [PSČ], [IČO] (dále jen„ subdodavatel“). Subdodavatel s uplatněným nárokem rovněž nesouhlasil, avšak současně uplatnil nárok žalobkyně vůči své pojišťovně – [právnická osoba] Tato pojišťovna následně částečně plnila a žalobkyni byla vyplacena ze strany pojišťovny a subdodavatele částka v celkové výši 500 000 Kč, přičemž ve zbytku uplatněného nároku subdodavatel i [právnická osoba] další plnění neposkytli a jakékoliv další plnění odmítají. Žalovaná dále tvrdila, že její postup, resp. postup subdodavatele, při zpracování a zajištění výběrového řízení ohledně výše popsaného projektu, plně odpovídal v dané době platným právním předpisům, jakož i Pravidlům. Bylo-li ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky žalobkyni, coby příjemci dotace, vytýkáno, že nebyla dodržena Pravidla v tom smyslu, že mělo dojít k porušení bodu 11 Pravidel, kdy byla stanovena lhůta pro předkládání nabídek v délce 21 dnů, ačkoliv dle poskytovatele dotace měla tato lhůta činit minimálně 35 dnů, pak tento názor žalovaná odmítá jako nesprávný. Žalovaná vyžádala stanovisko svého subdodavatele, který provedl a zajistil přípravu a průběh výběrového řízení, když ze strany tohoto subdodavatele bylo opakovaně potvrzeno, že subdodavatelem zajištěná příprava a průběh výběrového řízení proběhla plně v souladu s požadavky žalobkyně, jakož i v souladu s Pravidly. Veškerá dokumentace, vztahující se k výběrovému řízení, která byla zpracována subdodavatelem a poté předložena ze strany žalované žalobkyni, byla žalobkyní zkontrolována a schválena. Žalovaná nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že využila všech opravných prostředků proti opatření vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Žalobkyně nevyužila možnosti podat proti opatření Ministerstva průmyslu a obchodu ČR správní žalobu, v důsledku čehož se žalobkyně vědomě ochudila o možnost relevantní argumentaci uváděnou subdodavatelem, resp. uváděnou žalovanou, uplatnit u poskytovatele dotace.
4. Žalobkyně v replice k vyjádření žalované uvedla, že žalovaná nesplnila řádně činnosti, ke kterým se v rámci smlouvy ze dne [datum] zavázala a v příčinné souvislosti s jejím jednáním došlo ke vzniku škody na majetku žalobkyně. Samotná skutečnost, kterou namítá žalovaná, tj. údajné nevyužití všech opravných prostředků je nejen nepravdivé, ale také bezpředmětné, neboť žalovaná ani neuvedla relevantní důvod, který by byl způsobilý zpochybnit zřejmé porušení pravidel a že by případné další napadání opatření skutečně vzniku škody zabránilo či zabránit mohlo.
5. Následně u jednání dne [datum] žalovaná doplnila svá skutková tvrzení a uvedla, že v nabídce žalované ze dne [datum] je na straně 3 mj. konstatováno, že konečná verze zadávací dokumentace podléhá schválení dodavatele, v tomto případě žalobkyně. Žalovaná postupovala zcela v souladu s poskytnutou nabídkou a na ni navazující uzavřenou smlouvu mezi ní a žalobkyní, když vypracovala zadávací dokumentaci, tuto předložila žalobkyni jako zadavateli a po schválení zadávací dokumentace žalobkyní činila žalovaná další kroky v rámci zadávacího řízení. Ještě před výběrovým řízením, které je předmětem tohoto řízení, bylo provedeno jedno výběrové řízení, které však žalobkyně, coby zadavatelka, zrušila po odevzdání nabídek dodavatelů a následně žalobkyně požadovala po žalované provedení nového výběrového řízení. S ohledem na plánovaný blížící se termín přesunu výroby z Německa do nově budovaných výrobních hal žalobkyně, však nebyl dostatek času, aby toto výběrové řízení proběhlo stejně, jak bylo navrhováno žalovanou, potažmo subdodavatelem. Pokud tedy došlo ke zkrácení termínu pro zveřejnění nabídek, stalo se tak z důvodu s plným vědomím a na pokyn žalobkyně coby zadavatele. Žalovaná dále namítala, že žalobkyně nevyužila možnost přezkoumat stanovisko správního orgánu či spíše ústředního orgánu, a to v rámci správního soudnictví. V rámci takovéhoto řízení by dle žalované bylo soudem prokázáno, že k porušení tzv. Pravidel nedošlo, tudíž krácení dotace bylo neoprávněné, a proto i tato žaloba by nebyla důvodná. Rovněž tak z pouhé skutečnosti, že pojišťovna subdodavatele, konkrétně [právnická osoba] částečně plnila a poskytla pojistné plnění, nelze bez dalšího zkoumání a dokazování učinit závěr, že tímto snad došlo ze strany pojišťovny subdodavatele, potažmo ze strany subdodavatele či žalované k jakémukoliv uznání dluhu.
6. Mezi účastníky bylo nesporným: Žalobkyně (jako objednatel) uzavřela dne [datum] objednávku - návrh smlouvy č. [anonymizováno] [číslo], na základě které žalovaná prováděla pro žalobkyni zpracování a zajištění výběrového řízení na stavební práce projektu„ Realizace energetických úspor ve [právnická osoba]“, financovaného v rámci programu OPPIK Energetické úspory, reg. č. [anonymizováno] 01.3.10 [číslo] [číslo], podle pokynu poskytovatele dotace MPO OPPIK Energetické úspory. Žalovaná se smlouvou zavázala vypracovat oznámení o zakázce, jeho zveřejnění a další úkony spojené s podáním nabídek a vyhodnocením. Výběrové řízení, jehož realizací žalobkyně pověřila žalovanou, se uskutečnilo z důvodu, že žalobkyně v rámci projektu "Realizace energetických úspor ve [právnická osoba] čerpala dotaci v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost - program Úspory energie. Žalovaná byla ze strany žalobkyně informována, že na základě oznámení Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 14. 1. 2019 došlo ke krácení dotace na částku 10 804 020 Kč, tj. dotace byla zkrácena o částku 1 195 980 Kč. Ke zkrácení došlo z důvodu, že nebyly dodrženy lhůty pro vyhlášení, oznámení zakázky ve Věstníku veřejných zakázek, tak jak toto bylo stanoveno Pravidly pro výběr dodavatelů, bod 9) u zakázek v předpokládané hodnotě větší nebo rovné hodnotě nadlimitní sektorové zakázky na dodávky podle nařízení vlády č. 172/2016 Sb. Žalobkyně uplatnila u žalované nárok na vzniklou újmu spočívající v krácení dotace ve výši 1 195 980 Kč, a to přípisem právního zástupce žalobkyně ze dne 16. 4. 2019, na který žalovaná reagovala dne 24. 5. 2019. Žalovaná přenesla požadavek žalobkyně na svého subdodavatele [právnická osoba], s.r.o. Pojišťovna subdodavatele žalované žalobkyni částečně plnila a žalobkyni byla vyplacena ze strany pojišťovny a subdodavatele částka v celkové výši 500 000 Kč.
7. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
8. Dne [datum] vyhotovila žalovaná pro žalobkyni nabídku č. J/ [spisová značka] na zpracování a zajištění výběrového řízení dle metodiky OPPIK na akci Objekty EkoEnergie II a objekt 409, a to za cenu za obě zadávací řízení v celkové výši 73 800 Kč. V nabídce žalovaná popsala činnosti, které vykoná v jednotlivých fázích řízení. V I. etapě Činnosti spojené s přípravou textu oznámení o zahájení zadávacího řízení a jeho zveřejnění se mj. zavázala ke zpracování formuláře oznámení o zakázce, zpracování návrhu zadávacích podmínek a jejich konzultaci se zadavatelem, zpracování návrhu požadavků na prokázání kvalifikace a jejich konzultaci se zadavatelem, vypracování definitivního textu oznámení o zakázce a zveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení. V části Vyhrazená práva jako zadavatele veřejné soutěže byly vymezeny povinnosti zadavatele, a to povinnost spolupracovat na tvorbě zadávací dokumentace a schválit její konečnou verzi, rozhodovat o složení hodnotící komise, rozhodovat o vyloučení uchazeče, o námitkách stěžovatelů a výběru nejvhodnější nabídky a rozhodovat o základním hodnotícím kritériu pro zadání veřejné soutěže, případně o dílčích hodnotících kritériích. Od vystavení objednávky byly stanoveny následující termíny plnění: do 2 týdnů dle I. etapy; termín zveřejnění 35+2 na věstníku; do 1 týdne vyhodnocení v závislosti na spoluúčasti zadavatele. Uzavření VŘ je taktéž závislé na případném odvolání dodavatelů a odsouhlasení projektu financovaného z dotace (zjištěno z Nabídky na zpracování a zajištění výběrového řízení dle metodiky OPPIK).
9. Dne [datum] vystavila žalobkyně objednávku – návrh smlouvy č. [anonymizováno] [číslo] na dodání služeb žalovanou dle nabídky [anonymizováno] [spisová značka] z [datum rozhodnutí] v termínu květen 2016, a to výběrového řízení dle metodiky OPPIK na objekty EkoEnergie II a objekt 409, výběrové řízení objekt 409 a koordinaci a přípravu smluv o dílo. Žalovaná objednávku schválila dne [datum] (zjištěno z Objednávky – návrhu smlouvy č. [anonymizováno] [číslo]).
10. Dne [datum] spolu uzavřely [právnická osoba], s.r.o. jako příkazník a žalovaná jako příkazce příkazní smlouvu, jíž se příkazník zavázel, že pro příkazce zajistí přípravu a průběh veřejné soutěže na stavební práce pro klienta příkazníka [právnická osoba], [IČO], a jeho projekt„ Realizace energetických úspor ve [právnická osoba]“, financovaného v rámci programu OPPIK energetické úspory reg. č. [anonymizováno] [datum] [číslo] [číslo], zadávané příkazcem nebo jejím zadavatelem dle pokynů poskytovatele dotace MPO OPPID Energetické úspory (metodického pokynu MPO [číslo], nebo platného v době vyhlášení soutěže), a to v rozsahu vymezeném touto smlouvou. Smlouva dále vymezila čtyři etapy činností, a to činnosti spojené s přípravou textu oznámení o zahájení zadávacího řízení a jeho zveřejnění (I. etapa), činnosti spojené s průběhem lhůty pro podání nabídek (II. etapa), činnosti spojené s průběhem zadávací lhůty (III. etapa) a činnosti spojené s ukončením výběrového řízení (IV. etapa). Vymezení všech činností se v plné rozsahu shoduje s činnostmi vyjmenovanými v nabídce žalované pro žalobkyni č. [anonymizováno] [spisová značka] na zpracování a zajištění výběrového řízení dle metodiky OPPIK na akci Objekty EkoEnergie II a objekt [anonymizováno]. Dále je v příkazní smlouvě výslovně uvedeno, že uvedené činnosti zahrnují všechny činnosti nutné k provedení zadávacího řízení a pokud některé činnosti nejsou zahrnuty ve výčtu činností, má se zato, že jsou jeho obsahem. Dále bylo smlouvou sjednáno poskytování odborných konzultací a v případě podání námitek či návrhů ze strany stěžovatelů aktivní spolupráce mandatáře s mandantem při zpracování písemného rozhodnutí o námitce stěžovatelů, při zpracování vyjádření zadavatele k podanému návrhu, při řešení návrhu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a při řádném ukončení zadávacího řízení pro vydání rozhodnutí o podaném návrhu. V čl. 2 se příkazník zavázal při provádění objednaných činností postupovat s odbornou péčí a v zájmu příkazce. Dle čl. 2 byl příkazník povinen bez zbytečného odkladu oznámil příkazci všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitostí, které mohou mít vliv na změnu pokynů nebo zájmu příkazce. V Dodatku [číslo] příkazní smlouvy č. [anonymizována tři slova] [rok] ze dne [datum] se smluvní strany dohodly na zrušení a znovu vyhlášení zakázky„ Realizace energetických úspor ve [právnická osoba]“, financovaného v rámci programu OPPIK energetické úspory reg. č. [anonymizováno] [datum] [číslo] [číslo], z rozhodnutí klienta [anonymizováno] (zjištěno z Příkazní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba], s.r.o. ze dne [datum], včetně dodatku [číslo] ze dne [datum]).
11. Z Věstníku veřejných zakázek – vyhledávání podle zadavatele – [právnická osoba] soud zjistil, že uvedená data jsou platná k 3. 10. 2016. U [právnická osoba] jako zadavatele je celkem šest evidenčních čísel formulářů, první formulář byl uveřejněn dne [datum] a ostatní postupně od [datum] do [datum]. Formulář ev. [číslo] (řádný) s názvem zakázky„ Profil uživatele“ byl zveřejněn dne [datum]. Všechny ostatní formuláře pak byly zveřejněny pod shodným názvem zakázky„ Realizace energetických úspor ve [právnická osoba]“, a to formulář ev. č. [anonymizováno] [rok] (řádný) byl zveřejněn dne [datum] (formulář byl zneplatněn), formulář ev. [číslo] (opravný) dne [datum] (formulář byl zneplatněn), formulář ev. [číslo] (opravný) dne [datum], formulář ev. [číslo] (řádný) dne [datum] a formulář ev. [číslo] (řádný) dne [datum].
12. V Oznámení profilu zadavatele uveřejněném ve VVZ dne [datum] byla jako zadavatel identifikována žalobkyně. Oznámení bylo odesláno dne [datum] (zjištěno z evidenčního čísla formuláře [číslo] s datem zveřejnění [datum]).
13. V Oznámení o zakázce ev. [číslo] s datem uveřejnění ve VVZ [datum] byla jako veřejný zadavatel označena žalobkyně. Předmětem zakázky bylo provádění stavebních prací s odhadovanou cenou 67 500 000 Kč. Vyhlášeno bylo otevřené řízení, kdy hlavním kritériem byla nejnižší nabídková cena. Lhůta pro doručení nabídek byla stanovena do [datum], [údaj o čase] hod. V doplňujících informacích bylo uvedeno, že zakázka je financována v rámci programu OPPIK energerické úspory reg. č. [anonymizováno] [datum] [číslo] [číslo] (zjištěno z evidenčního čísla formuláře [číslo] - datum zveřejnění [datum]).
14. Dne 26. 7. 2016 bylo zveřejněno v VVZ zrušení zadávacího řízení zakázky ev. [číslo] (zjištěno z evidenčního čísla formuláře [číslo] s datem zveřejnění [datum]).
15. V Oznámení o zakázce ev. [číslo] s datem uveřejnění ve VVZ [datum] byla jako veřejný zadavatel označena žalobkyně. Předmětem zakázky bylo provádění stavebních prací s odhadovanou cenou 67 500 000 Kč. Vyhlášeno bylo otevřené řízení, kdy hlavním kritériem byla nejnižší nabídková cena. Lhůta pro doručení nabídek byla stanovena do [datum], [údaj o čase] hod. V doplňujících informacích bylo uvedeno, že zakázka je financována v rámci programu OPPIK energerické úspory reg. č. [anonymizováno] [datum] [číslo] [číslo] (zjištěno z evidenčního čísla formuláře [anonymizováno] [rok] s datem zveřejnění [datum]).
16. Ze Zadávací dokumentace k zakázce„ Realizace energetických úspor ve [právnická osoba]“ bylo zjištěno, že zadavatel této zakázky je společnost [právnická osoba] Organizačním zajištěním zakázky byla pověřena [právnická osoba], s.r.o. Předmětem plnění zakázky byly stavební práce spočívající ve stavebních úpravách na konstrukcích obálek budov vedoucích k výraznému zlepšení tepelně technických vlastností jednotlivých konstrukcí objektů, dále pak provedení nového způsobu vytápění daného objektu, v rozsahu vymezeném touto zadávací dokumentací a vzorem Smlouvy o dílo včetně všech jejich příloh, která tvoří přílohu [číslo] této zadávací dokumentace. Předpokládaná hodnota zakázky činily 67 500 000 Kč bez DPH s tím, že zakázka je financována v rámci programu OPPIK energetické úspory reg. č. [anonymizováno] [datum] [číslo] [číslo]. Předpokládaný termín plnění zakázky bylo září 2016 a termín ukončení plnění srpen 2017. Pro potřeby výběrového řízení a sestavení harmonogramu budou uchazeči brát začátek lhůty předmětu plnění 12. září 2016. Konec lhůty pro podání nabídek je 19. 8. 2016 v 10:00 hod. Kontaktní osobou pro příjem nabídek byla paní [jméno] [příjmení]. Zadávací dokumentace byla podepsána technickým ředitelem Ing. [jméno] [příjmení] dne 27. 7. 2016. Téhož dne a stejnou osobou byla podepsána příloha [číslo] kvalifikační dokumentace (zjištěno ze Zadávací dokumentace příloha [číslo] – kvalifikační dokumentace).
17. Dne [datum] předala [jméno] [příjmení] zadavateli [právnická osoba] kompletní dokumentaci k průběhu výběrového řízení – veřejné zakázky Realizace energetických úspor ve [právnická osoba] (zjištěno z Předávacího protokolu zadávací dokumentace ze dne [datum]).
18. Dne [datum] vyhotovila advokátka Mgr. [jméno] [příjmení] vyjádření k výkladu ustanovení oddílu vyhlášení zakázky bodu 10) a 11) Pravidel pro výběr dodavatelů č. MPO [číslo], a to se zaměřením na minimální lhůtu pro zveřejnění oznámení ve Věstníku veřejných zakázek, je-li zadavatelem [právnická osoba] a předpokládaná hodnota zakázky je 67 500 000 Kč. Ve vyjádření, které bylo adresováno společnosti [právnická osoba], advokátka dospěla k závěru, že pravidla jsou právě v oblasti upravující lhůty pro zveřejnění zmatečná a zavádějící. Advokátka po právním rozboru konkrétních ustanovení pravidel dospěla k závěru, že lhůta pro podání nabídek pro ostatní zadavatele při předpokládané hodnotě vyšší nebo rovné nadlimitní zakázce u dodávky stavebních prací stanovena není a zadavatel je tedy limitován pouze ujednáním bodu 8) v tom, že lhůtě musí být dostatečně dlouhá. V žádném případě nelze dovodit závěr, že by se měl zadavatel řídit analogicky ust. [jméno] 10) nebo 11) Pravidel. Postup autora pravidel je zcela nevysvětlitelný, když závazná ustanovení mění poznámkami pod čarou, jejich text mohl být zakomponován přímo v textu pravidel. Stávající text týkající se lhůty pro podání nabídek je zcela zmatečný a neúplný. Nelze proto souhlasit se stanoviskem poskytovatele dotace, že na straně zadavatele došlo k porušení Pravidel, když neposkytl lhůtu uchazečům k podání nabídky 35 dnů. Povinnost zachovat tuto lhůtu pro zadavatele nevyplývá z žádného ustanovení Pravidel. Poskytovatel dotace může pouze zkoumat, zda lhůta zvolená spol. [právnická osoba] byla„ dostatečně dlouhá“, avšak samotná pravidla neposkytují vodítko k výkladu tohoto pojmu (zjištěno z vyjádření Mgr. [jméno] [příjmení] k výkladu„ Pravidel pro výběr dodavatelů č. MPO [číslo]“ ze dne [datum]).
19. Dopisem ze dne [datum] reklamovala žalobkyně u žalované provedené služby u projektu Realizace energetických úspor ve [právnická osoba], projekt č. [anonymizováno] [datum] [číslo] [číslo], a to z důvodu nedodržení požadovaného počtu dní zveřejnění výběrového řízení. Ze stejného důvodu vytkla žalobkyně vadně provedené činnosti dle objednávky TN [číslo]. Dále žalobkyně oznámila žalované, že z důvodu chybně provedeného výběrového řízení lze očekávat krácení přislíbené dotace o 1 200 000 Kč, přičemž toto krácení bude následně nárokováno po žalované jako škoda, která žalobkyni vznikla z důvodu vadně poskytnutých činností (zjištěno z reklamace provedené služby ze dne [datum]). 20. [právnická osoba] v dopise ze dne [datum] adresovaném žalované odmítla reklamaci provedené služby, a to z důvodu, že dokumentace zpracovaná společností [právnická osoba] byla v souladu s body 2.9 a [číslo] Příkazní smlouvy [anonymizována tři slova] [rok] žalované i vedení žalobkyně zaslána ke kontrole. Zadávací dokumentace byla schválena a podepsána Ing. [jméno] [příjmení], technickým ředitelem žalobkyně. Jelikož klient měl vždy možnost nechat si zkonzultovat texty před vyhlášením veřejné soutěže u poskytovatele dotace a to i prostřednictvím najaté odborné společnosti, která pro klienta zajišťuje dotační management, odmítá [právnická osoba] reklamaci jako nedůvodnou (zjištěno z Vyjádření subdodavatele k reklamaci ze dne [datum]).
21. Dopisem ze dne [datum] odmítla žalovaná reklamaci provedené služby, kterou žalobkyně provedla dopisem ze dne 10. 4. 2017. V odůvodnění odmítnutí žalovaná uvedla, že zakázka byla provedena v souladu s pravidly a žalobkyní odsouhlasena. Na základě domluvy bylo dohodnuto opětovné vyhlášení zakázky na stavební práce a z důvodu časové tísně byl zvolen jiný termín pro podání nabídek, který žalobkyně odsouhlasila. Dokumentace předaná naší společnosti byla vedení vaší společnosti zaslána ke kontrole a schválena. Náš odborný subdodavatel nechal zpracovat i právní výklad pravidel, který vám byl oficiálně předán. Proto žalovaná reklamaci odmítá a rovněž tak z důvodu, že klient měl vždy možnost nechat si zkonzultovat texty před vyhlášením veřejné soutěže u poskytovatele dotace a to i prostřednictvím najaté odborné společnosti, která pro klienta zajišťuje dotační management (zjištěno z Odmítnutí reklamace ze dne [datum]).
22. V dopise ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] oznámilo Ministerstvo průmyslu a obchodu žalované, že zkrátilo jí požadované proplacení dotace v operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – program Úspory energie, číslo projektu [anonymizováno] [datum] [číslo] [číslo] v první etapě z požadovaných 12 000 000 Kč na 10 804 020 Kč. Celkové způsobilé výdaje byly kráceny z důvodu, že nebyla dodržena minimální lhůta pro podání nabídek dle Pravidel pro výběr dodavatelů bod 9). Minimální lhůta pro podání nabídek byla 35 dnů od data zveřejnění oznámení ve Věstníku veřejných zakázek, avšak nadlimitní zakázka v předpokládané hodnotě 67 500 000 Kč byla vyhlášena pouze 21 dní, místo 35. Způsobilé výdaje vyplývající z výběrového řízení byly proto penalizovány sankcí ve výši 10 % (zjištěno z Oznámení [anonymizováno] ze dne [datum]).
23. Proti rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 14. 1. 2019 podala žalobkyně námitky (zjištěno z Podání námitky z [datum]).
24. O podaných námitkách rozhodla ministryně průmyslu a obchodu dne [datum rozhodnutí] rozhodnutím [číslo jednací]. Ve vydaném rozhodnutí námitkám nevyhověla a opatření jako oprávněné potvrdila. V odůvodnění rozhodnutí uvedla, že důvodem navrženého krácení byl fakt, že se příjemce dotace dopustil ve Výběrovém řízení [číslo] porušení bodu 11) Pravidel pro výběr dodavatelů, [číslo jednací] s platností ode dne [datum]. Porušení spočívalo ve stanovení lhůty pro předkládání nabídek v délce 21 dnů, ačkoliv měla lhůta činit 35 dnů. V souladu s dokumentem [anonymizováno] Kategorizace sankcí za porušení postupu zadavatele zakázek [číslo jednací], s platností ode dne [datum] – Nedodržení lhůty pro podání nabídek, byla příjemci dotace vyměřena sankce ve výši 10 % (zjištěno z Rozhodnutí o námitkách [anonymizováno] z [datum]).
25. Dopisem ze dne 16. 4. 2019, vyhotoveným právním zástupcem žalobkyně a adresovaným žalované, žalobkyně oznámila žalované, že rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ministryně obchodu a průmyslu nevyhověla námitkám žalobkyně a potvrdila opatření, kterým došlo ke krácení požadované částky. S ohledem na skutečnost, že se strany žalované došlo k porušení smluvních povinností provést službu řádně a s odbornou péčí, když nebyly dodrženy podmínky dle bodu 11 pravidel pro výběr dodavatelů vydaných Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvo průmyslu žalobkyni krátilo dotaci o částku 1 195 980 Kč, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě škody v této výši, a to ve lhůtě do 30. 4. 2019. Tato škoda žalobkyni vznikla z důvodu neprovedení smluvně dohodnuté činnosti žalovanou řádně a v souladu s požadavky poskytovatele dotace. Dopis byl doručen žalované dne 18. 4. 2019 (zjištěno z Dopisu ze dne [datum] včetně doručenky).
26. Žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce sdělila žalobkyni dopisem ze dne [datum], že postup žalované při zpracování a zajištění výběrového řízení na stavební práce projektu„ Realizace energetických úspor ve [právnická osoba]“ odpovídal v dané době platným právním předpisům, jakož i Pravidlům pro výběr dodavatelů [číslo jednací]. Závěr o nedodržení lhůty pro předkládání nabídek není správný. Žalovaná si vyžádala stanovisko svého subdodavatele [právnická osoba], s.r.o., který pro ni zajistil přípravu a průběh výběrového řízení. Subdodavatel žalovanou ujistil, že příprava a průběh výběrového řízení proběhly v souladu s požadavky žalobkyně i v souladu s Pravidly. Nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 195 980 Kč proto žalovaná odmítá jako neoprávněný. Veškerá dokumentace vztahující se k výběrovému řízení byla žalovanou předložena žalobkyni ke kontrole a schválení. Při posuzování celé věci je potřeba zohlednit i skutečnost, že žalobkyně jedno výběrové řízení po odevzdání nabídek zrušila a následně požadovala provedení nového výběrového řízení, a to vše s ohledem na plánovaný blížící se termín přesunu výroby z Německa do nově budovaných hal žalobkyně. Dále žalovaná uvedla, že se v rámci snahy o konstruktivní řešení vzniklé situace obrátila na pojišťovnu, u které je pojištěna pro odpovědnost ze své podnikatelské činnosti a požádala pojišťovnu o prošetření této záležitosti. O výsledku šetření pojišťovny bude žalobkyně informována (zjištěno z Dopisu ze dne [datum]).
27. Právní zástupkyně společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] v dopise ze dne [datum] adresovaném právnímu zástupci žalované sdělila, že její klient [právnická osoba] [příjmení] neprovedla nesprávný výklad pravidel a svým jednáním žalované škodu nezpůsobila, protože nebyla doložena příčinná souvislost mezi jednání jejího klienta a vznikem škody. Se závěry ministryně, uvedenými v rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], se nelze v žádném případě ztotožnit, protože rozhodnutí je učiněno na základě nesprávných a jazykově nepodložených výkladech, je nesprávné a rovněž nepřezkoumatelné. Pokud [právnická osoba] nepodala proti tomuto rozhodnutí žalobu ke správnímu soudu, připravila se o možnost přezkumu a nyní se nemůže dovolávat škody způsobené jejím klientem. Dále Mgr. [příjmení] uvedla, že podklady připravené jejím klientem na základě příkazní smlouvy byly předloženy koordinátorovi [právnická osoba] Česká republika k odsouhlasení a zástupce této [právnická osoba] [příjmení] dne [datum] napsal, že„ neidentifikoval rozpor z pravidly pro výběr dodavatele“. Jednalo se sice o podklady k prvému výběrovému řízení, které bylo následně zrušeno, avšak totožné podklady byly použity i ve druhém výběrovém řízení s výhradou úpravy kvalifikačních předpokladů. V tomto prvním řízení byla uchazečům stanovena lhůta 30 dnů pro podání nabídek. Kratší lhůta 20 dnů ve druhém výběrovém řízení byla stanovena proto, že výběrové řízení se z důvodu zrušení prvního výběrového řízení protáhlo a [právnická osoba] již potřebovala vybrat zhotovitele a uzavřít s ním smlouvu o dílo (zjištěno z Vyjádření Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]).
28. Dopisem ze dne [datum] [právnická osoba], [právnická osoba] [právnická osoba], že ukončila šetření škodní události pojištěné společnosti [právnická osoba] spočívající ve vzniku finanční újmy poškozené [právnická osoba] se závěrem, že předmětná pojistná událost není kryta sjednaným pojištěním (zjištěno z Ukončení šetření škodní události [číslo]).
29. Dopisem ze dne [datum] právní zástupce žalobkyně informoval žalovanou, že [právnická osoba], [anonymizována tři slova], u které je pojištěna [právnická osoba], s.r.o. při výkonu své podnikatelské činnosti, plnila ve prospěch svého klienta částku 495 000 Kč a tato částka byla neprodleně zaslána na účet žalobkyně. V mezidobí žalovaná obdržela od [právnická osoba], s.r.o. i plnění v rozsahu 5 000 Kč, představující spoluúčast této společnosti. Tato částka byla rovněž zaslána obratem žalobkyni. [právnická osoba] se znovu obrátila na svou pojišťovnu se stížností, že nebylo plněno ve výši dle pojistné smlouvy. O vyjádření pojišťovny bude žalobkyně neprodleně informována (zjištěno z Dopisu ze dne [datum]).
30. V e-mailu ze dne [datum] adresovaném právnímu zástupci žalované zopakovala Mgr. [jméno] [příjmení] částečně svou předchozí argumentaci a dále uvedla, že její klient řeší danou věc přes svého pojišťovacího makléře, se kterým v minulosti sjednal pojistnou smlouvu. V současné době však její klient ještě nedisponuje stanoviskem pojišťovny (zjištěno z vyjádření Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]).
31. Z Pravidel pro výběr dodavatelů [anonymizováno] [číslo jednací], platnost od [datum rozhodnutí] soud zjistil, že tato pravidla stanovují závazný postup příjemce dotace (dále jen„ zadavatel“), který je: a) veřejným zadavatelem dle § 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZVZ“) při zadávání zakázek, jejichž předpokládaná hodnota je rovna či přesahuje 400 000 Kč bez DPH a zároveň nedosahuje limitu stanoveného pro podlimitní veřejnou zakázku dle § 12 odst. 2 ZVZ (kromě těch, kteří splňují podmínky pro použití výjimky podle § 18 odst. 1 až 4 a § 23 ZVZ). b) sektorovým zadavatelem dle § 2 ZVZ při zadávání zakázek, jejichž předpokládaná hodnota je rovna či přesahuje 400 000 Kč bez DPH a zároveň nedosahuje limitu stanoveného pro podlimitní veřejnou zakázku dle § 12 odst. 2 ZVZ nebo se jedná o podlimitní veřejnou zakázku dle § 12 odst. 2 ZVZ (kromě těch, kteří splňují podmínky pro použití výjimky podle § 18 odst. 1 až 4, § 19 odst. 2 písm. b), c), d) a e) a odst. 3 a následujících a § 23 ZVZ). c) dotovaným zadavatelem dle § 2 ZVZ při zadávání zakázek, jejichž předpokládaná hodnota je rovna či přesahuje 400 000 Kč bez DPH a zároveň nedosahuje limitu stanoveného pro podlimitní veřejnou zakázku dle § 12 odst. 2 ZVZ (kromě těch, kteří splňují podmínky pro použití výjimky podle § 18 odst. 1 až 4 a § 23 ZVZ). d) ostatním zadavatelem, který se nemusí řídit ZVZ při zadávání veřejných zakázek, jejichž předpokládaná hodnota je rovna či přesahuje 500 000 Kč bez DPH. Při stanovení předpokládané hodnoty zakázky je zadavatel povinen postupovat dle § 13 ZVZ. U výběrových řízení je zadavatel povinen postupovat podle Pravidel platných v den vyhlášení (viz [webová adresa]). Rozhodné datum pro určení data platnosti Pravidel u dané zakázky je datum odeslání oznámení o zahájení výběrového řízení (dále jen„ oznámení“) na Věstník veřejných zakázek. V případě Technické pomoci MPO/Agentu se oznámení o zahájení výběrového řízení a dokumenty související s předmětem výběrovým řízením zveřejnění na profilu zadavatele, nikoliv na Věstníku veřejných zakázek. Poskytovatel dotace si vyhrazuje právo vyžádat si v případě nejasností týkajících výběrového řízení od zadavatele objasnění či doplnění požadovaných informací. Pod písmeny e) až k ) pak byly stanoveny případy, na něž se tato pravidla nevztahují, přičemž posuzovaná věc pod daná ustanovení nespadá. Obecné principy 1) Lhůty v těchto Pravidlech jsou stanoveny v kalendářních dnech, není-li stanoveno jinak. 2) Zadavatel postupuje dle ZVZ v případě, kdy to ZVZ stanoví. Zadavatel je povinen postupovat dle Pravidel, pokud ZVZ nestanoví jinak. 3) Výběr dodavatele musí být transparentní, nediskriminační a dodržovat rovný přístup (pozn. 1 Ve smyslu § 6 odstavce 1 ZVZ). Zadavatel je mimo jiné povinen dodržovat: (i) ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie o volném pohybu zboží (čl. 28-30 SFEU (pozn. 2 Smlouva o fungování Evropské unie)), svobodě usazování (čl. 49 SFEU) a volném pohybu služeb (čl. 56 SFEU), zákazu diskriminace (čl. 18 a 19 SFEU); (ii) veškeré příslušné právní předpisy a zásady práva EU, jež mají přímý účinek na právní řád ČR a/nebo byly transponovány předpisem vnitrostátního práva ČR. Zadavatel nesmí omezovat účast ve výběrovém řízení těm dodavatelům, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v jiném členském státě Evropské unie. 4) Zadavatel je povinen zachovat stejný přístup k informacím o zakázce všem uchazečům. Např. v případě rekonstrukce objektu je povinen umožnit všem uchazečům, kteří o to projeví zájem, prohlídku objektu. 5) Při stanovení předpokládané hodnoty je zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu projektu. Zadavatel nesmí rozdělit předmět zakázky na menší, formálně samostatné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod stanovené finanční limity jednotlivých kategorií. Shodné i obdobné činnosti či nerozdělitelné dodávky, služby, nebo stavební práce realizované v rámci jednoho projektu musí vždy být chápány jako jedna zakázka („ princip účelu“). Realizuje-li jeden dodavatel více zakázek, je na ně zpravidla pohlíženo jako na jednu zakázku. Zadavatel však není povinen sčítat předpokládané hodnoty zakázek stejného předmětu, které budou pořizovány„ nahodile“ dle zcela aktuálních potřeb zadavatele a které nelze objektivně dopředu předvídat. Tato povinnost neplatí ani pro dodávky nebo služby, jejichž jednotková cena je v průběhu účetního období (pozn. 3 Účetní období definuje § 3 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů) proměnlivá a zadavatel tyto dodávky nebo služby pořizuje opakovaně podle svých potřeb. V případě tohoto postupu musí zadavatel objektivně doložit důvody, které k takovému postupu vedly, a poskytovatel v jednotlivých případech posoudí oprávněnost tohoto postupu. Zadavatel je povinen umožnit dílčí plnění tam, kde se lze oprávněně domnívat, že s možností dílčího plnění bude vybrána ekonomicky výhodnější nabídka. Bez možnosti dílčího plnění nelze do jedné zakázky slučovat samostatná nesouvisející plnění. Vyhlášení zakázky 6) Výběrové řízení musí být zahájeno zveřejněním oznámení ve Věstníku veřejných zakázek. 7) Oznámení musí obsahovat tyto povinné náležitosti: a) Identifikační údaje zadavatele (pozn. 4 Identifikačními údaji se rozumí obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, pokud jde o právnickou osobu, a obchodní firma nebo název nebo jméno a příjmení, místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, pokud jde o fyzickou osobu.). b) Název zakázky. c) Druh zakázky (dodávky, služby nebo stavební práce). d) Popis předmětu zakázky a informace zda zadavatel umožňuje dílčí plnění. e) Lhůtu a místo pro podání nabídky. f) Odkaz na kontaktní osobu zadavatele, její telefon a e-mailová adresa. g) Odkaz na profil zadavatele, kde je zveřejněna zadávací dokumentace. h) Informaci o tom, že se nejedná o zadávací řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. i) Informaci o tom, v jakém jazyce musí být nabídka podána (není-li uvedeno, má se za to, že nabídky mají být podávány v českém či slovenském jazyce). j) Informaci o tom, že dle § 2 e) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů, je vybraný dodavatel osobou povinnou spolupůsobit při výkonu finanční kontroly. V textu Oznámení je vhodné uvést: 8) Mezi vyhlášením výběrového řízení a termínem pro podání nabídek musí být, s ohledem na předmět zakázky, dostatečně dlouhá doba pro zpracování nabídek. Stanovená lhůta pro podání nabídek začíná běžet následující den po zveřejnění oznámení ve Věstníku veřejných zakázek. Minimální lhůty dle výše předpokládané hodnoty zakázky jsou uvedeny v bodech 10 a 11 Pravidel. Zadavatel je povinen zajistit, že od zveřejnění až do konce lhůty pro podání nabídky bude oznámení veřejně přístupné. 9) Zadavatel je povinen postupovat dle platných Pravidel způsobilosti výdajů a publicity [příjmení] [příjmení] od vyhlášení výběrového řízení v případě, že toto výběrové řízení bylo vyhlášeno až po vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Požadavky na publicitu je zadavatel povinen splnit v zadávací dokumentaci. 10) U zakázek v předpokládané hodnotě menší než hodnota nadlimitní zakázky na dodávky a služby pro sektorové zadavatele podle nařízení vlády č. 77/2008 Sb. (pozn. 5 Daný limit je platný pro všechny zadavatele dle písmen a) až d) v úvodu Pravidel i pro všechny druhy zakázek (dodávky, služby, stavební práce). Shodně platí pro body 24, 39, 45 a 46 Pravidel.) nechá zadavatel zveřejnit oznámení zakázky ve Věstníku veřejných zakázek. Minimální lhůta pro podání nabídek je 20 dnů od data zveřejnění tohoto oznámení ve Věstníku veřejných zakázek (pozn. 6 Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Obdobně platí pro lhůtu v bodě 11)). 11) U zakázek v předpokládané hodnotě větší nebo rovné hodnotě nadlimitní zakázky na dodávky a služby pro sektorové zadavatele podle nařízení vlády č. 77/2008 Sb. nechá zadavatel zveřejnit oznámení zakázky ve Věstníku veřejných zakázek. Minimální lhůta pro podání nabídek je 35 dnů od data zveřejnění tohoto oznámení ve Věstníku veřejných zakázek. 12) Po zveřejnění oznámení dle výše stanovených požadavků může zadavatel přímo oslovit jemu známé vhodné uchazeče a vyzvat je přímo k podání nabídky. Takto získané nabídky zadavatel vyhodnotí spolu s nabídkami, které získá na základě oznámení, po uplynutí lhůty pro podání nabídek. I vůči takto přímo osloveným je povinen zadavatel zachovat rovný přístup dle bodu 3) Pravidel.
32. Z Kategorizace sankcí za porušení postupu zadavatele zakázek – platnost od 1. 10. 2016 bylo zjištěno, že za typ porušení rozpočtové kázně byla stanovena následující sankce: 3.; Nedodržení - lhůty pro podání nabídek nebo - lhůty pro doručení žádosti o účast (užší řízení a jednací řízení s uveřejněním) ; - Pokud je zkrácení lhůty >= 50% povinné lhůty. - Pokud je zkrácení lhůt >= 30% povinné lhůty. - V případě jakéhokoli jiného zkrácení lhůt (tato korekce může být snížena na 2 % - 5 %, pokud povaha a závažnost nedostatku neopodstatňuje uplatnění plné 5% sazby korekce). ; 25 % 10 % 5%, případně 2– 5 % 33. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na základě uzavřené smlouvy prováděli administraci veřejné zakázky pro klienta [anonymizováno]. Na jednáních byli přítomni [anonymizováno] [příjmení], paní [příjmení], zástupci dotačního managementu a samozřejmě zástupci [právnická osoba] [příjmení], paní [jméno] [příjmení], svědek a [anonymizována dvě slova]. Administraci zakázky měla na starost kolegyně [příjmení], která dávala dohromady veškeré dokumenty, které se následně konzultovaly jak s Ing. [anonymizováno], tak se zástupci [anonymizováno]. Průběh byl klasický. Dne [datum] byla zahájena první veřejná zakázka, kde byla lhůta pro podání nabídek [datum], což je 21 dní pro podání nabídek dle metodického pokynu platného v den vyhlášení veřejné zakázky. Dodatečnými informacemi [číslo] došlo k prodloužení lhůty pro podání nabídek do [datum]. Dodatečnými informacemi [číslo] se vydávala nová projektová dokumentace, a tím i výkaz výměr, proto došlo k prodloužení, aby účastníci měli dostatek času k ocenění a prostudování projektové dokumentace. Ke zrušení veřejné zakázky rozhodnutím zadavatele došlo [datum]. Následně pro druhé vyhlášení dochází k úpravám projektové dokumentace, výkazu výměr a smlouvy o dílo, které následně byly odsouhlaseny zadavatelem [právnická osoba]. Druhá veřejná zakázka byla zahájena vyhlášením [datum] a lhůta pro podání nabídek byla opět stanovena dle metodického pokynu na [datum]. Následně byl vybrán uchazeč, se kterým byla uzavřena smlouva a ukončena veřejná zakázka. Po kontrole následovala reklamace předmětné služby společností vůči [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vůči [příjmení] [příjmení]. V průběhu řízení se dojednávaly zadávací podmínky a kvalifikační podmínky v rámci soutěže. O lhůtách se nediskutovalo, protože ty stanovil metodický pokyn. Lhůty byly už v zadávací dokumentaci, jejímž autorem byla spol. Seller, konkrétně paní [příjmení]. Zadávací dokumentace se poslala ke schválení a podpisu Ing. [příjmení], [anonymizována dvě slova] a paní [příjmení] s tím, že si mají tuto zadávací dokumentaci nechat odsouhlasit poskytovatelem dotace přes dotační management. Na zadávací dokumentaci se pracovalo od podpisu příkazní smlouvy, kterou spol. Seller uzavřela s žalovanou. Byla uzavřena pouze jedna příkazní smlouva a jeden dodatek. Vypracovaná zadávací dokumentace byla s drobnými úpravami použita i v tom druhém výběrovém řízení. Ke zrušení prvního výběrového řízení došlo na základě mnohačetných dodatečných informací od uchazečů s tím, aby se dopracovala projektová dokumentace a následně i smlouva o dílo. Termín pro odevzdání nabídek v zadávací dokumentaci stanovila [právnická osoba], a to dle metodického pokynu. Lhůta byla stanovena 21 dní jako v předchozím výběrovém řízení. Žalobkyně se konkrétně na stanovenou lhůtu nedotazovala. Lhůta v obou zadávacích řízeních byla stejná. Zadávací dokumentace byla poskytována KPMG, odkud bylo jasné vyjádření, že podmínky jsou v pořádku. Zda s tím byl někdo přímo u poskytovatele dotace, svědek neví. Svědek sám má praxi v oblasti zadávacích řízení 20 let a jeho kolegyně [příjmení] 15 let. Metodika (pravidla) je naprosto nesmyslně popsána. Historicky s dotačního titulu OPPIK dělali několik výběrových řízení, což bylo v roce 2012, 2011, kdy metodické pokyny byly naprosto jiné. Byla naprosto jiná tendence toho soutěžení, kdy dotace pobíraly soukromoprávní subjekty. Dnes už je metodika jiná. Jsou jasná pravidla pro zadávání zakázek. Dne 1. 6. 2016 došlo k úpravě té metodiky /pozn. soudu: metodiky, na základě které probíhalo toto výběrové řízení/ ze strany poskytovatele dotace. [ulice] limit veřejné zakázky nedosahoval nadlimitu, o kterém metodika hovoří a který měl lhůtu 35 dnů. Podlimitní zakázka, do které spadalo [anonymizováno], je dána lhůtou 20 dní. [příjmení] vždy počítáme 1 den navíc, než se to uveřejní ve Věstníku veřejných zakázek. Na základě žalobní výzvy uplatnili nárok vůči jejich pojišťovně, která plnila. S pojišťovnou stále probíhá jednání.
34. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že k výběrovému řízení se dostala jako zaměstnanec firmy [příjmení] [příjmení], a to jako administrátor výběrového řízení. Administrace spočívá v tom, že my připravíme vzor zadávacích podmínek, zadávací dokumentace, která se před vyhlášením upravuje, připomínkuje, doplňuje a která se v celém rozsahu kontroluje zadavatelem. Zadavatel musí se vším souhlasit a musí souhlasit s nastavením zadávacích podmínek. Výběrové řízení bylo vyhlášeno nadvakrát. První výběrové řízení bylo vyhlášeno začátkem [anonymizováno] [rok]. Příprava výběrového řízení začíná okamžitě. Připravujete zadávací podmínky pro klienta, ověřujete termíny, aby vše bylo v pořádku a co nejdříve se mohlo finalizovat. [příjmení] pošleme nějaký návrh, vzor zadavateli a ten se k tomu vyjádří. Proběhne kolečko, kdy my se ptáme zadavatele, jak chce zakázku v rámci dotačních podmínek nastavit. To jsou procesní věci, které se vyjasňují osobní a emailovou komunikací. Pokud nejsou požadavky zadavatele v rozporu se zákonem, tak se je snažíme akceptovat, pokud je něco naopak v rozporu se zákonem, upozorníme jej nato. Svědkyně si není vědoma žádných příkazů, které by nerespektovali. Neví o žádném případu, který by museli zamítnout. Komunikace se zadavatelem je zdlouhavá. Je to akce a reakce. Koriguje se to až do finálního znění. [příjmení] jsme povinni mít finální znění podepsáno od zadavatele. Dolaďuje se to až do podepsání celé zadávací dokumentace. Všem zástupcům zadavatele – [právnická osoba] - byl rozeslán metodický pokyn operačního programu. Všichni měli konkrétní podklady a podmínky nastavení k dispozici. Všechny termíny byly konzultovány s ostatními. Termíny byly odsouhlaseny, protože na termíny pak navazují jednání výběrové komise. Vše se konzultuje a nechává odsouhlasit. Zde jsme komunikovali s paní [příjmení] a byl tam ještě nějaký jiný zástupce z kontrolní agentury, která také měla zadávací podmínky k dispozici a se kterými zadavatel v rámci kontroly a odsouhlasení komunikoval. Svědkyně konkrétně komunikovala s panem [příjmení], panem [příjmení], paní [příjmení], panem [příjmení] a na další si nevzpomíná. První výběrové řízení se rušilo, protože tam došlo k nějakým žádostem o dodatečné informace – upravoval se výkaz výměr, upravovalo se znění smlouvy, obchodních podmínek. Po zrušení došlo obratem k vyhlášení druhého zadávacího řízení. Opět došlo k předložení návrhu zadávacích podmínek, příloh zadávací dokumentace a k jejímu schválení zadavatelem. Druhé výběrové řízení dopadlo zdárně, došlo k podání nabídek, k jejich posouzení, vyhodnocení, výběru dodavatele a k podpisu smlouvy s vybraným dodavatelem. Potom byla veřejná zakázka předložena na kontrolu poskytovateli dotace (kontrola z dotačních orgánů) a ten seznal, že byla nesprávně nastavena lhůta pro podání nabídek. Zadávací dokumentaci pro žalobkyni vyhotovila [právnická osoba] [příjmení]. Tuto práci zajišťoval jednatel firmy. Svědkyně to dostala jako příkaz od zaměstnavatele. Zaměstnavatel jí sdělil předpokládanou hodnotu zakázky, metodický pokyn, projektovou dokumentaci, návrh smlouvy o dílo a v dalších fázích se finalizovaly přílohy zadávacích podmínek. Lhůta byla stanovena na 20 kalendářních dnů, která vycházela z metodického pokynu. Lhůta v konečné fázi byla odsouhlasena všemi stranami. Nikdo nevznesl žádný požadavek na její zrušení, prodloužení, nebo určení jiného typu veřejné zakázky, jiného typu výběrového řízení. Návrh lhůty byl součástí našeho zpracování. Délka lhůty byla prezentována na každém jednání, protože se od ní odvíjelo další jednání komise, otevírání nabídek, a proto konečná lhůta musela být všemi odsouhlasena. V prvním výběrovém řízení se objevily žádosti o vysvětlení zadávacích podmínek. Ve druhém výběrovém řízení byly úpravy zadávacích podmínek zapracovány už do vyhlašovaného znění. Administrace druhého výběrového řízení probíhala úplně stejně jako u prvního. Zveřejnění zadávacích podmínek ve Věstníku VZ prováděla naše [právnická osoba] [příjmení], a to konktrétně svědkyně sama. U prvního výběrového řízení vzhledem žádostem o dodatečné informace a úpravy zadávacích podmínek bylo nutné tuto lhůtu přiměřeně prodloužit, proto došlo k prodloužení lhůty pro podání návrhů. U druhého výběrového řízení se vyskytly nějaké žádosti, které nevyžadovaly prodloužení lhůty pro podání nabídek. Druhé výběrové řízení bylo podle nás řádně ukončeno, nabídky byly posouzeny a vyhodnoceny. V oblasti zadávání zakázek a výběrových řízení má svědkyně k dnešnímu dni praxi 16 let. Svědkyni bylo známo, že paní [jméno] [příjmení] dávala kontrolovat [právnická osoba] veškeré podklady s tím, že některé jejich emaily s připomínkami byly přeposílány na náš email. Svědkyni nebylo známo, že by ze strany této společnosti byly vznášeny námitky ohledně lhůty pro podání nabídek. Pokud by k tomu došlo, řešilo by se to před vyhlášením. V prvním i druhém zadávacím řízení byla zadavateli ze strany administrátora vždy předložena nejkratší možná zákonná lhůta 20 dnů, kterou je možno na pokyn zadavatele prodloužit o určité nepředpokládané termíny. Při stanovení této 20 denní lhůty jsme vycházeli z metodického pokynu. Člověk měl i zkušenosti s veřejnými zakázkami. Podle úpravy zákona je lhůta pro stavební práce 22 dnů. Podle metodického pokynu jsme pochopili, že kratší lhůta 20 dnů je v pořádku. Zadávací podmínky měly v záhlaví uvedeno, že se jedná o podlimitní zadávací řízení. O krácení dotace zadavateli byla svědkyně informována. Absolutně jim to nedávalo smysl, protože postupovali podle metodického pokynu. Proto vyhotovili rozbor, že lhůta je stanovena podle metodiky OPPIK a nedošlo tak k žádnému pochybení. Pak došlo další vyjádření z dotačního programu, v němž bylo uvedeno, že někde pod čarou bylo ustanovení k odstavci 10, že je to jinak. Zmiňovaný rozbor dělala svědkyně a odsouhlasil jej pan [příjmení] a byl postoupen zadavateli.
35. Z účastnické výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že při vyhlášení tohoto dotačního titulu pro technickou pomoc a administraci oslovili žalovanou – pana [příjmení]. Poslední objednávka se týkala administrace výběrového řízení, kdy společnost žalované právě ve vztahu k tomu řízení oslovila [právnická osoba] [příjmení], která konkrétní činnosti pro žalovanou vykonávala. Na jednání se dostavil pan [příjmení]. [příjmení] jsme požadovali zpracování zadávací dokumentace, a to na základě metodického pokynu – pravidel pro výběr dodavatelů. Dohodli jsem se na termínech, shodli jsme se na sestavení hodnotící komise a dalších procesech, které k tomu náležely. U prvního kola nám byla předložena zadávací dokumentace a administrátorem [příjmení] [příjmení] vyvěšena ve Věstníku veřejných zakázek. V reakci na velký počet dotazů, které po zveřejnění ve Věstníku přicházely, jsme přistoupili k prodloužení lhůty. V rámci prodloužení jsme vypořádali dotazy případných dodavatelů. Při posuzování prvního kola výběrového řízení v reakci dotazů uchazečů zjistili, že máme přísné kvalifikační předpoklady. Abychom nediskriminovali potenciální dodavatele, jsme první kolo zrušili a vyhlásili jsme druhé kolo výběrového řízení. V souladu s podmínkami prvního kola jsme právě na doporučení paní [příjmení] stanovili lhůtu na 21 dnů, abychom měli rezervu toho jednoho dne, takže to skutečné zveřejnění ve Věstníku bylo 21 dnů. Po skočení druhého kola, kde byli stejní uchazeči, jsme vyhlásili a potvrdili výherce výběrového řízení. Zadávací dokumentace včetně výběrového řízení se zasílala na ministerstvo pro zhodnocení a schválení. První upozornění, že výběrové řízení neproběhlo v souladu s pravidly, bylo [datum]. Pak je sled několika termínů, kdy my jsme se k tomu vyjadřovali námitkami a skutečnostmi, kterými jsme zdůvodňovali, že nesouhlasíme s udělenou sankcí. Po několikerých odvoláních nám paní ministryně posledním rozhodnutím nedala za pravdu a shrnula, že sankce byla podle pravidel, tedy že došlo k porušení lhůty s konstatováním, že další odvolání už není možné. [příjmení] jsme využili všech možných odvolacích procesů, které nám agentura i ministerstvo umožňovaly. Subdodavatelem služby byla [právnická osoba] [příjmení], ale my jsme primárně jednali s žalovanou, protože ta byla smluvním partnerem. Předali jsme projektovou dokumentaci stavby a spoustu příloh, které jsou podkladem k výběrovému řízení, např. kvalifikační předpoklady uchazeče. Metodický pokyn jsme měli k dispozici. Právě z důvodu odbornosti a profesionality jsme oslovili žalovanou, aby nás tím procesem provedla. Takto je to uvedeno i v naší smlouvě. Jak vznikaly dotazy při tvorbě zadávací dokumentace, měli jsme na projekt dalšího administrátora – [právnická osoba]. Ti nám primárně pomáhali v úvodu se zpracováním studie proveditelnosti a s registrací projektu na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Oni nám byli nápomocni z hlediska své znalosti dotačních titulů, ale nejsou to odborníci ve stavební oblasti. Nemyslím si, že bychom s touto společností konzultovali metodiku projektu, ani lhůt.y, které jsou zde předmětem diskuze. O navržených lhůtách daného projektu jsme neměli žádnou pochybnost. Se [právnická osoba] jsme procesovali první dotační projekt Energie I. Jejich role je úvodu, kdy my přijdeme s nápadem na zlepšení a oni nás provádějí např. studií proveditelnosti, co to musí obsahovat, abychom se dostali k registrační žádosti dotačního projektu. Pak je další krok, kdy to odsouhlasí komise ministerstva, pak to pokračuje plnou žádostí, kterou zase spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. S těmito procesy nám primárně pomáhá [právnická osoba]. [příjmení] jsem si u nich mohli zadat výběrové řízení, ale to jsme ve smlouvě neměli, a proto jsme oslovili žalovanou - pana [příjmení]. I [právnická osoba] měla tuto službu honorovanou a tato byla vázána na získání dotace jako takové. Oni jsou účastníky po celou dobu projektu až do proplacení dotace. Ke komunikaci tam určitě docházelo, a to primárně s [jméno] [příjmení]. V souvislosti s krácením dotace nebyl ze strany žalobkyně uplatněn žádný nárok vůči [právnická osoba], protože jádrem sporu je výklad metodiky a s tvorbou zadávací dokumentace KPMG nemělo nic společného. Zadávací dokumentaci zpracovávala [právnická osoba] [příjmení]. Termín podlimitní řízení byl použit [právnická osoba] [příjmení].
36. Skutečnost, že u zpracované zadávací dokumentace [právnická osoba] neidentifikovala rozpor s pravidly, byť zpracovaná dokumentace je rozsáhlejší a např. v kvalifikačních kritériích [právnická osoba] připadá hodně specifikovaná, byla prokázána e-mailem z 2. 6. 2016 odeslaným [jméno] [příjmení] jako odpověď paní [jméno] [příjmení]. [příjmení] [příjmení] emailem ze dne [datum] zaslal panu [příjmení] podklady pro VŘ, a to zadávací dokumentaci, přílohy zadávací dokumentace a návrh smlouvy o dílo, u nějž požádala o případný komentář k penále (zjištěno z emailové korespondence mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]).
37. Z důvodu hospodárnosti řízení soud neprováděl následující žalovanou navržené důkazy. Žalovaná navrhovala výslech pracovníků Ministerstva průmyslu a obchodu, kteří zpracovávali podklady k rozhodnutí. S ohledem na skutečnost, že závazné je až vydané rozhodnutí, by provedení tohoto důkazu bylo zcela nadbytečné. Ze stejného důvodu soud neprovedl ani další navrhovaný důkaz – listinnou korespondenci mezi subdodavatelem a pojišťovnou, příp. komunikaci mezi žalovaným a pojišťovacím makléřem společnosti [právnická osoba], neboť mezi účastníky bylo nesporným, že žalobkyně obdržela od žalované částku 495 000 Kč, kterou plnila pojišťovna, a částku 5 000 Kč. Zjišťování důvodu proč byla plněna toliko uvedená částka a nebylo plněno více, není pro rozhodnutí ve věci relevantní. Navíc soud, jak bude uvedeno podrobně níže, nerozhodl ve věci rozsudkem pro uznání, když z poskytnutého pojistného plnění nedovozuje jednoznačné uznání nároku žalovanou. Rovněž tak soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl výslech právní zástupkyně společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení]. S podrobným právním rozborem ohledně výkladu Pravidel týkajícím se lhůt, který jmenovaná provedla, se soud seznámil z provedených listinných důkazů (viz skutková zjištění v odst. 18 z dopisu ze dne [datum], skutková zjištění v odst. 27 z dopisu ze dne [datum], skutková zjištění v odst. 30 z e-mailu ze dne [datum]).
38. Z hmotněprávního hlediska spolu žalobkyně s žalovanou uzavřely dne [datum] v souladu s ust. § 2430 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) příkazní smlouvu, jíž se žalovaná zavázala pro žalobkyni zpracovat a zajistit výběrové řízení dle metodiky OPPIK na akci Objekty EkoEnergie II. a objekt 409 (tj. obstarat záležitost příkazce) a žalobkyně se zavázala žalované zaplatit sjednanou odměnu (srov. § 2438 o. z.). V uzavřené smlouvě byly podrobně popsány činnosti žalované v jednotlivých fázích výběrového řízení. V I. etapě zahrnující činnosti spojené s přípravou textu oznámení o zahájení zadávacího řízení a jeho zveřejnění byla žalovaná mj. povinna zpracovat formulář oznámení o zakázce, zpracovat návrh zadávacích podmínek a provést jejich konzultaci se zadavatelem, zpracovat návrh požadavků na prokázání kvalifikace a provést jejich konzultaci se zadavatelem, vypracovat definitivní znění textu oznámení o zakázce a zveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení. Naopak žalobkyně jako zadavatel veřejné soutěže byla mj. povinna spolupracovat na tvorbě zadávací dokumentace a provést schválení její konečné verze a rozhodnou o hodnotících kritériích pro zadání veřejné soutěže. V nabídce, kterou zpracovala žalovaná, zaslala ji žalobkyni a žalobkyně ji v celém rozsahu bez jakýchkoli úprav akceptovala, žalovaná v termínech plnění uvedla:„ termín zveřejnění 35+2 dny na věstníku“.
39. V souladu s ust. § 2434 o. z. svěřila žalovaná přípravu a průběh výběrového řízení pro žalobkyni [právnická osoba], s.r.o., se kterou žalovaná (tentokrát v postavení příkazce) uzavřela dle ust. § 2430 a násl. o. z. dne [datum] příkazní smlouvu. Ust. § 2343 věta druhá o. z. výslovně stanoví, že svěří-li příkazník (tj. v posuzované věci žalovaná) provedení příkazu jinému, odpovídá, jako by příkaz prováděl sám, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně žalované dovolila ustanovit si náhradníka, ani že by tento byl nezbytně nutný, a proto je v posuzované věci vyloučena aplikace části zákonného ustanovení za středníkem. Žalovaná tedy, přestože svěřila provedení výběrového řízení [právnická osoba], s.r.o., odpovídá žalobkyni za řádné provedení příkazu výlučně sama.
40. Jako předběžnou otázku pro rozhodnutí sporu si soud musel vyhodnotit, jaká byla u dané zakázky, která byla předmětem příkazu, lhůta pro zveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek.
41. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že výběrové řízení bylo prováděno podle Pravidel pro výběr dodavatelů [anonymizováno] [číslo jednací] platným od [datum rozhodnutí] (dále jen„ Pravidla“). Rozhodující část těchto pravidel soud doslovně odcitoval v odst. 31. tohoto rozhodnutí. V souladu s úvodním ustanovením daných pravidel spadá žalobkyně pod písm. d) ostatní zadavatele, neboť žalobkyně nesplňuje podmínky pro příjemcem dotace definované pod písm. a), b) a ani c) Pravidel. Stěžejní podmínkou pro vyhlášení výběrového řízení je dle bodu 6) Pravidel zveřejnění oznámení ve Věstníku veřejných zakázek. Bod 8) Pravidel stanoví, že mezi vyhlášením výběrového řízení a termínem pro podání nabídek musí být, s ohledem na předmět zakázky, dostatečně dlouhá doba pro zpracování nabídek. Stanovená lhůta pro podání nabídek začíná běžet následující den po zveřejnění oznámení ve Věstníku veřejných zakázek, s tím, že minimální lhůty dle výše předpokládané hodnoty zakázky jsou uvedeny v bodech 10 a 11 Pravidel.
42. Předpokládaná odhadovaná hodnota zakázky byla stanovena ve výši 67 500 000 Kč a z hlediska druhu byla tato zakázka označena jako provádění stavebních prací, což vzal soud za prokázané z oznámení o zakázce zveřejněných ve Věstníku VZ.
43. Citovaná Pravidla stanovila v bodě 10) doslovně: U zakázek v předpokládané hodnotě menší než hodnota nadlimitní zakázky na dodávky a služby pro sektorové zadavatele podle nařízení vlády č. 77/2008 Sb. (pozn. 5 Daný limit je platný pro všechny zadavatele dle písmen a) až d) v úvodu Pravidel i pro všechny druhy zakázek (dodávky, služby, stavební práce). Shodně platí pro body 24, 39, 45 a 46 Pravidel.) nechá zadavatel zveřejnit oznámení zakázky ve Věstníku veřejných zakázek. Minimální lhůta pro podání nabídek je 20 dnů od data zveřejnění tohoto oznámení ve Věstníku veřejných zakázek (pozn. 6 Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Obdobně platí pro lhůtu v bodě 11)).
44. Citovaná Pravidla stanovila v bodě 11) doslovně: U zakázek v předpokládané hodnotě větší nebo rovné hodnotě nadlimitní zakázky na dodávky a služby pro sektorové zadavatele podle nařízení vlády č. 77/2008 Sb. nechá zadavatel zveřejnit oznámení zakázky ve Věstníku veřejných zakázek. Minimální lhůta pro podání nabídek je 35 dnů od data zveřejnění tohoto oznámení ve Věstníku veřejných zakázek.
45. Citovaná Pravidla odkazují ohledně vymezení příjemce dotace na § 2 zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. (dále jen ZVZ). V citovaném zákonném ustanovení zákonodárce stanoví, koho konkrétně považuje za veřejného, dotovaného a sektorového zadavatele dotace pro účely zákona o veřejných zakázkách. Pravidla v bodech 10) a 11) stanovujících limit zakázky, od nějž se odvíjí minimální lhůta pro podání nabídek od zveřejnění oznámení ve Věstníku VZ, pracují s pojmem„ sektorový zadavatel“, přičemž poznámka 5 k bodu 10) Pravidel vysvětluje, že„ Daný limit je platný pro všechny zadavatele dle písmen a) až d) v úvodu Pravidel i pro všechny druhy zakázek (dodávky, služby, stavební práce. Shodně platí pro body 24, 39, 45 a 46 Pravidel.)“.
46. Kdo je sektorovým zadavatelem stanoví § 2 odst. 6 ZVZ. Nařízení vlády č. 77/2008 Sb. stanoví finanční limity pro účely zákona o veřejných zakázkách. V § 2 odst. 2 písm. c) pak citované nařízení stanoví finanční limit pro zadavatele uvedeného v § 2 odst. 6 zákona o veřejných zakázkách, tj. sektorového zadavatele. Výše finančního limitu je zde pro zadavatele stanovena částkou 11 413 000 Kč. Doslovně citované ustanovení pak zní:„ [ulice] limit podle § 12 odst. 1 ZVZ na služby činí 11 413 000 Kč pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 6 zákona“ 47. Zmiňované ust. § 12 odst. 1 ZVZ vymezuje pojem„ nadlimitní veřejná zakázka“. Nadlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb.
48. Podle výše předpokládané hodnoty, když předpoklady stanovení přepokládané hodnoty stanoví § 13 ZVZ, dělí zákon o veřejných zakázkách zakázky na nadlimitní, podlimitní a veřejné zakázky malého rozsahu. Kategorii nadlimitních zakázek tak tvoří zakázky, jejichž předpokládaná hodnota překročila limit stanovený prováděcím předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů a druhy veřejných zakázek. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu ve znění pozdějších změn.
49. Podle ust. § 12 odst. 2 ZVZ se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle odstavce 1.
50. Podle ust. § 12 odst. 3 ZVZ se pak veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.
51. S ohledem na výše citované zákonné ustanovení § 12 ZVZ je nutno za nadlimitní veřejnou zakázku pro sektorového zadavatele, tj. termín = označení jediného zadavatele, s nímž pracují Pravidla v bodě 10) a 11), považovat jakoukoli veřejnou zakázku na dodávky nebo veřejné zakázky na služby přesahující částku 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce přesahující částku 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.
52. Předpokládaná hodnota zakázky na stavební práce v dané věci činila 67 500 000 Kč. Sousloví užitému v Pravidlech„ hodnota nadlimitní zakázky na dodávky a služby pro sektorové zadavatele“ pak s ohledem na vše výše uvedené odpovídá konkrétní částka 11 413 000 Kč. Po dosazení této konkrétní částky, kterou Pravidla stanovila odkazem na nařízení vlády č. 77/2008 Sb. ve spojení s § 2 ZVZ, který definuje zadavatele veřejných zakázek, pak je nutno dospět k následujícímu znění Pravidel: 10) U zakázek v předpokládané hodnotě menší než 11 413 000 Kč nechá zadavatel zveřejnit oznámení zakázky ve Věstníku veřejných zakázek. Minimální lhůta pro podání nabídek je 20 dnů od data zveřejnění tohoto oznámení ve Věstníku veřejných zakázek. 11) U zakázek v předpokládané hodnotě větší nebo rovné 11 413 000 Kč nechá zadavatel zveřejnit oznámení zakázky ve Věstníku veřejných zakázek. Minimální lhůta pro podání nabídek je 35 dnů od data zveřejnění tohoto oznámení ve Věstníku veřejných zakázek.
53. Jelikož odhadovaná hodnota zakázky v posuzované věci byla ve výši 67 500 000 Kč, musela činit minimální lhůta pro podání nabídek od data zveřejnění oznámení ve Věstníku VZ 35 dnů, tak jak to vyžadovala Pravidla v bodě 11).
54. K tomuto závěru je nutno dospět i bez vysvětlující poznámky [číslo] uvedeno u bodu 10) Pravidel, která pak tento závěr pouze potvrzuje („ Daný limit je platný pro všechny zadavatele dle písmen a) až d) v úvodu Pravidel i pro všechny druhy zakázek (dodávky, služby, stavební práce. …“). Z hlediska exaktnosti vyjádření mohla být tato poznámka připojena i bodu 11) Pravidel, avšak z kontextového hlediska je toto nadbytečné, neboť body 9), 10) a 11) na sebe významově navazují, z obsahu vyjádření jednoznačně vyplývá, že je od sebe oddělit nelze a nelze tudíž ani z logiky věci měnit v kontextu obsah použitých pojmů („ hodnota nadlimitní zakázky na dodávky a služby pro sektorové zadavatele“), u nich nelze vykládat slova izolovaně, ale pouze v daném užitém slovním spojení.
55. V žádném případě pak nelze použít pro stanovení finančního limitu částku uvedenou v ust. § 2 odst. 3 nařízení vlády č. 77/2008 Sb., které stanoví finanční limit podle § 12 odst. 1 ZVZ v případě veřejných zakázek na stavební práce, protože tuto skutečnost vylučuje samotné znění Pravidel, které při stanovení finančního limitu hovoří o„ hodnotě nadlimitní zakázky na dodávky a služby pro sektorové zadavatele“. Přestože se předmět zakázky v dané věci týkal provedení stavebních prací, na stanovení výše limitu podle Pravidel tato skutečnost nemohla mít žádný vliv.
56. Ze všech provedených výpovědí (viz skutková zjištění v odstavcích 33, 34 a 35) jednoznačně vyplývá, že lhůta pro podání nabídek v obou po sobě vyhlášených výběrových řízeních byla stanovena administrátorem v kratší délce 20 dnů, o délce této lhůty neměl žádný z účastníků nejmenší pochybnosti a žalovaná, resp. její subdodavatel společnost [právnická osoba] délku této lhůty u poskytovatele dotace nijak neověřovaly. Stanovenou délku lhůty potvrdila i zjištění, učiněná z Věstníku veřejných zakázek (viz skutková zjištění v odstavcích 11 až 15).
57. V posuzované věci má soud na základě učiněných skutkových zjištění zato, že administrátor dotace zavinil, že nebyla dodržena lhůta stanovená Pravidly pro zveřejnění oznámení zakázky ve Věstníku veřejných zakázek, protože to byl on, kdo zpracovával na základě koordinace s žalobkyní podklady zadávací dokumentace a byl to on, kdo byl odborným garantem řádného průběhu celého výběrového řízení. V souladu s příkazní smlouvou to byl on, kdo byl povinen provést zveřejnění nabídky ve Věstníku VZ, a tudíž také jediná osoba, která byla povinna hlídat všechny lhůty, které byly vázány na okamžik zveřejnění. Jak už soud uvedl výše, odpovídá žalovaná podle ust. § 2434 o. z. žalobkyni za řádné provedení příkazu výlučně sama. Této odpovědnosti se žalobkyně nezbavila ani tvrzením, že veškerou zadávací dokumentaci žalobkyně schválila, protože to bylo její povinností. V řízení bylo prokázáno, že zadávací dokumentaci pro v pořadí druhé výběrové řízení skutečně dne [datum] za žalobkyni podepsal Ing. [příjmení]. Rovněž tak všechny vyslýchané osoby shodně potvrdily, že obsah zadávací dokumentace obou výběrových řízení byl společně prodiskutován až do finálního znění a skutečnost, že zadávací dokumentace po obsahové stránce nemá podstatné chyby, potvrdil i email [jméno] [příjmení] z [datum]. Nicméně se také všichni vyslýchaní jednoznačně shodli, že ohledně stanovené lhůty se žádná diskuze nevedla. K případné námitce, že nedostatek spočívající v nedodržení lhůty ke zveřejnění mohla zjistit i [právnická osoba] soud uvádí, že zadávací dokumentaci tato společnost„ odsouhlasila“ již dne 2. 6. 2016, tedy ještě před zveřejněním jakéhokoli oznámení ve Věstníku VZ, když vůbec první Oznámení profilu zadavatele bylo uveřejněno ve Věstníku VZ až dne [datum]. Kromě toho Ing. [příjmení] uvedl, přičemž tato skutečnost vyplývá i z emailu [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že předmětem vzájemného vztahu žalobkyně a [právnická osoba] nebylo ověřování technikálií a formálních náležitostí veřejné zakázky, kam stanovení a běh lhůt patří, ale její obsah.
58. Podle ust. § 2432 odst. 1 o. z. plní příkazník příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností; použije přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce. Od příkazcových pokynů se příkazník může odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet jeho souhlas.
59. Podle ust. § 2433 o. z. obdrží-li příkazník od příkazce pokyn zřejmě nesprávný, upozorní ho na to a splní takový pokyn jen tehdy, když na něm příkazce trvá.
60. V souladu s těmito zákonným ustanovením bylo povinností žalované, resp. administrátora zakázky, prostudovat si náležitě Pravidla a upozornit žalobkyni na chybu ohledně délky lhůty, která má uběhnout od zveřejnění oznámení ve Věstníku VZ a okamžikem pro podání nabídek uvedeným v zadávací dokumentaci. Provedenými důkazy bylo jednoznačně prokázáno, že žádné takové oznámení administrátor vůči žalobkyni neučinil a rovněž tak nebylo prokázáno, že by žalobkyně výslovně udělila administrátorovi jakýkoli závazný pokyn týkající se běhu lhůt, s nímž by administrátor nesouhlasil.
61. Podle ust. § 2913 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.
62. V posuzované věci se žalovaná smluvně zavázala zpracovat a zajistit výběrové řízení dle konkrétní metodiky OPPIK.
63. V řízení o náhradu majetkové újmy se zjišťuje, zda protiprávní úkon škůdce a vzniklá škoda na straně poškozené jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku. Příčinná souvislost se nepředpokládá a musí být prokázána. Právní posouzení příčinné souvislosti pak spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být existence vztahu příčiny následku zjišťována, případně a jaké okolnosti jsou způsobilé tento vztah vyloučit. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo (conditio sine qua non). Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2019 sp. zn. 25 Cdo 3486/2018).
64. V posuzované věci vznikla žalobkyni škoda ve výši krácení dotace. Tato škoda vznikla v důsledku porušení Pravidel pro výběr dodavatelů [anonymizováno] [číslo jednací], kterými se celé výběrové řízení řídilo. Smluvní povinností žalované, resp. jí zvoleného administrátora, bylo poskytovat plnění v zájmu zadavatele s veškerou odbornou péčí v souladu s jeho pokyny i právními předpisy, a to konkrétně provést zveřejnění oznámení ve Věstníku VZ a tím i zkontrolovat dodržení stanovených lhůt, resp. jejich správné zadání v zadávací dokumentaci. Příčinou vzniku tvrzené škody (krácení dotace) tak bylo pochybení administrátora, které spočívalo v nesprávném zadání lhůty mezi oznámení a podáním nabídek, když tato lhůta měla namísto 20 dnů, činit 35 dnů dle bodu 11) Pravidel. Bez této příčiny by škoda nevznikla, neboť pokud by byla dodržena lhůta v délce 35 dnů požadovaná Pravidly, byla by žalobkyni proplacena dotace v celé požadované výši. [příjmení] žalované, že žádný z účastníků výběrového řízení nedostatek spočívající v délce lhůty nenamítal, nemůže obstát, protože tyto osoby nejsou účastníky smluvního vztahu mezi poskytovatelem dotace a žalobkyní, jako žadatelem o dotaci.
65. Námitka žalované, že žalobkyně nepodala proti vydaným rozhodnutím žalobu ve správním soudnictví a tím se ochudila o možnost relevantní argumentace uváděné žalovanou, není důvodná. Podání správní žaloby je právem a nikoli povinností oprávněného subjektu. Rozhodující a jednou příčinou vzniku škody bylo nesprávné určení lhůty žalovanou, resp. pověřeným administrátorem. Samotné chování administrátora a potažmo i žalované po vydání rozhodnutí o krácení dotace svědčí o skutečnosti, že si tyto subjekty byly plně vědomy pochybení. O vědomosti těchto subjektů svědčí uplatnění nároku u pojišťovny, která sama shledala, že k pochybení došlo a poskytla plnění z pojistné smlouvy. Skutečnost, proč pojišťovna neplnila v plném rozsahu, není předmětem tohoto řízení.
66. S ohledem na vše výše uvedené soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 695 980 Kč O příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky od 1. 5. 2019 bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož lhůta k plnění nebyla stanovena, byla žalovaná povinna plnit podle § 1958 odst. 2 o. z. poté, kdy k tomu byla žalobkyní vyzvána. Žalobkyně tak učinila v dopise ze dne 16. 4. 2019, v němž stanovila lhůtu k plnění do 30. 4. 2019.
67. Procesně úspěšné žalobkyni vzniklo podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 131 477 Kč, které sestávají z odměny advokáta ve výši 83 250 Kč za sedm úkonů právní služby – sepis žaloby, vyjádření ze dne 28. 12. 2020, účast u jednání dne 27. 4. 2021, účast u jednání dne 18. 5. 2021 (9:00 – 11:12 hod., tj. 2 úkony) a účast u jednání dne 3. 6. 2021 podle ust. § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen vyhláška), a odměny ve výši jedné poloviny tarifní hodnoty za jeden úkon právní služby – zaslání předžalobní výzvy z 16. 4. 2019 podle ust. § 7 ve spojení s ust. § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky a z náhrady hotových výdajů za osm úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky, tj. celkem 2 400 Kč, vše včetně 21 % DPH ve výši 17 987 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř., a zaplaceného soudního poplatku ve výši 27 840 Kč. Soud žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení, neboť procesní neúspěch žalobkyně, v rozsahu částečného zpětvzetí co do částky 5 000 Kč, byl pouze nepatrný, když výše odměny za jeden úkon byla stanovena z částky 695 980 Kč, tj. částky předmětu řízení po částečném zpětvzetí. Soud pak žalobkyni nepřiznal požadovanou odměnu za jeden úkon právní služby, a to vyjádření ze dne 5. 5. 2021, kterým reagovala na doplnění skutkových tvrzení, které žalovaná učinila u jednání soudu dne 27. 4. 2016 a označení důkazů k jejich prokázání, neboť takto žalobkyně mohla učinit již přímo u jednání. V souladu s nálezem Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 ze dne 17. 4. 2013 byla stanovena přiměřená odměna advokáta podle výše uvedené vyhlášky. Jelikož byla žalobkyně v řízení zastoupena advokátem, je žalovaná povinna podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně.
68. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.