24 C 110/2022 - 133

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Ivanou Štěpánovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení vlastnického práva, takto:

Výrok

I. Žaloba se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalobce a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A]14 832 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného a žalobci a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] a žalobkyně b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] jsou povinni žalovanému zaplatit společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 17 853,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobce a) se žalobou ze dne 10.6.2022 domáhal určení, že žalobce a) je podílovým spoluvlastníkem stavební parcely č. [hodnota], jejíž součástí je stavba č.p. [hodnota] rodinný dům, stavební parcely č.[hodnota], stavební parcely č. [hodnota], jejíž součástí je stavba bez č.p., pozemkové parcely č.[hodnota], pozemkové parcely č. [hodnota], pozemkové parcely č. [Anonymizováno], pozemkové parcely č.[hodnota], pozemkové parcely č. [hodnota], pozemkové parcely č. [hodnota], pozemkové parcely č. [hodnota], pozemkové parcely č. [hodnota], pozemkové parcely č. [hodnota], pozemkové parcely č. [hodnota], pozemkové parcely č. [hodnota], pozemkové parcely č. [hodnota], pozemkové parcely č. [hodnota], pozemkové parcely č. [hodnota], pozemkové parcely č. [hodnota], vše zapsáno na LV č. [hodnota] pro k.ú. [hodnota] [adresa], obec [adresa] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa], s tím, že výše spoluvlastnického podílu žalobce a) je , dále že žalobce a) je podílovým spoluvlastníkem pozemkové parcely č. [hodnota], zapsáno na LV č. [hodnota] pro k.ú. [hodnota] [adresa], obec [adresa] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa], s tím, že výše spoluvlastnického podílu žalobce a) je , dále že žalobce a) je podílovým spoluvlastníkem, pozemkové parcely č. [hodnota], zapsáno na LV č. [hodnota], pro k.ú. [hodnota] [adresa], obec [adresa] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa], s tím, že výše spoluvlastnického podílu žalobce a) je [hodnota] a dále že žalobce a) je podílovým spoluvlastníkem pozemkové parcely č. [hodnota], zapsáno na LV č. [hodnota], pro k.ú. [hodnota] [adresa], obec [adresa] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa], s tím, že výše spoluvlastnického podílu žalobce a) je [hodnota].

2. Žalobci a) a b) se dále žalobou ze dne 8.8.2022 domáhali určení, že žalobci a) a b) jsou podílovými spoluvlastníky stavební parcely č .[Anonymizováno], součástí pozemku je stavba č.p. [Anonymizováno] pro rodinnou rekreaci, pozemkové parcely č. [Anonymizováno], pozemkové parcely č. [hodnota], vše zapsáno na LV č. [hodnota] pro k.ú. [Anonymizováno] [adresa], obec [adresa] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa], s tím, že výše spoluvlastnického podílu žalobců (který je ve společném jmění manželů) je .

3. Usnesením č.j. 24 C 110/2022 – 53 ze dne 29.3.2023 byla řízení o výše uvedených žalobách spojena ke společnému řízení, které je nadále vedeno pod sp. zn. 24 C 110/2022.

4. Žaloby byly odvodněny tím, že dne [datum] byly mezi žalobcem a) a žalovaným uzavřeny dvě darovací smlouvy a že dne [datum] byla mezi oběma žalobci a žalovaným uzavřena další darovací smlouva, přičemž předmětem těchto smluv bylo darování nemovitých věcí uvedených v žalobách (resp. podílů na nich), kdy žalobce (resp. žalobci) vystupoval(i) v postavení dárce(ů) a žalovaný v postavení obdarovaného (společně se svým bratrem [jméno FO]). Žalobci uvedli, že smyslem darování bylo spravedlivé rozdělení rodinné půdy, zároveň však bylo účelem zachování celistvosti pozemků, které vytvářejí hospodářskou jednotku (statek), a uchování možnosti hospodaření na předmětných pozemcích. Žalovaný byl dle tvrzení žalobců s těmito okolnostmi seznámen, žalobci nadále po darování vlastní prací i vlastními prostředky o předmětné nemovitosti pečovali. Žalobci tvrdili, že žalovaný se však vůči žalobcům a jejich blízkým počal chovat nevděčně, žalobci proto dary odvolali, a to dopisy ze dne 25.4.2022 a 13.6.2022, ve kterých se ohledně vytýkaného jednání žalovaného omezili na citaci sms zprávy, kterou žalovaný žalobci zaslal, a to „skončil jsem s váma se všema“, neboť žalovanému muselo být zřejmé, jak se v posledních letech k žalobcům a ke svému bratrovi choval. V žalobě pak žalobci chování žalovaného, pro které žalovaného vyzvali k vrácení daru, blíže specifikovali. Žalovaný měl na žalobce verbálně útočit s tím, že žalobci již nich nepatří a nemůže tak přecházet přes darované pozemky. Rovněž po svém bratrovi, který je spoluvlastník předmětných nemovitostí, měl žalovaný vyžadovat, aby své vstupy na pozemky žalovanému hlásil, a to včetně vstupu nezletilých dětí svého bratra, které na pozemku využívají pískoviště. Žalovaný se měl dále dopustit toho, že část úrody běžných plodin, které na darovaných pozemcích pěstuje žalobkyně b), žalovaný bez jejího vědomí sklidil a vrátil ji až po výzvě způsobem, že ji vysypal před dům žalobkyně b). Žalovaný měl rovněž prohlásit, že otec, tedy žalobce a), se chová jako komunista, když chce, aby bylo všechno společné. Svým postojem žalovaný paralyzoval všechny projekty, které měly být na pozemcích realizovány a se kterými v minulosti souhlasil, a to stavba stodoly, obslužné budovy k rybníku a zasíťování pozemků. Žalovaný měl dále zakázat svojí dceři, aby se s žalobci nadále stýkala, stejně tak jako s dětmi svého bratra. Konečně žalobci tvrdili, že se o ně žalovaný nijak nezajímá a s ničím jim nepomáhá.

5. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. K podaným žalobám uvedl, že je pravdou, že v žalobě uvedené nemovitosti nabyl na základě žalobci uvedených smluv, ačkoli k pozemkům p. p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] nabyl menší podíl, než jak bylo tvrzeno. V darovacích smlouvách však nebylo nijak uvedeno, že by obdarovaní byli jakkoli omezeni v nakládání s darovanými nemovitostmi, nad to v době uzavírání smluv se o žádném společném hospodaření nehovořilo. Je pravdou, že žalobce a) měl snahu do stavby domu č.p. [Anonymizováno] zasahovat, zřejmě ve snaze pomoci, nicméně to bylo často na úkor kvality stavby, žalovaný ho proto požádal, aby stavbu nechal na něm, což žalobce nerespektoval, stále se choval jako vlastník, který může o všem rozhodovat. Za účelem financování výstavby si žalovaný se svým bratrem sjednal zápůjčku, poskytnuté finanční prostředky ale již dávno vrátil, jeho bratr po dokončení stavby následně podepsal prohlášení, že stavebníkem byl pouze žalovaný, na základě čehož pak byl žalovaný zapsán jako výlučný vlastník domu č.p. [Anonymizováno]. K tvrzeným verbálním útokům žalovaný uvedl, že je pravdou, že žalobci a) sdělil, aby neprováděl bez vědomí a souhlasu žalovaného žádné úpravy či změny na pozemcích, není si vědom, že by otci výslovně říkal, že mu tam již nic nepatří, nicméně i kdyby tato slova použil, bylo by to jen konstatování faktu. Pokud jde o vstup na pozemky, pak žalovaný žádný zákaz žalobcům nedal, žalobce nadále disponuje ovladačem od brány na příjezdové cestě k domu č.p. [Anonymizováno], stejně tak zná kód od brány na cestě k rybníku, na pozemcích se volně pohybuje i nadále. Ohledně svého bratra žalovaný uvedl, že rovněž vstup nezakazoval, jen bratra pouze požádal, aby bylo respektováno soukromí jeho rodiny v nejtěsnější blízkosti jeho domu, když naopak žalovaný respektuje soukromí bratra, který žije v domě č.p. [Anonymizováno], který je součástí pozemku p.č. [hodnota], jež je ve spoluvlastnictví žalovaného a jeho bratra. K tvrzené nepovolené sklizni plodin žalovaný uvedl, že na pozemcích zahníval česnek, jeho partnerka ho proto sklidila, očistila, osušila a svázaný jej v krabici přivezla žalobkyni b), není pravdou, že by žalovaný své matce, tedy žalobkyni b), jakkoli bránil v přístupu na zahrádku. Žalovaný rovněž označil za nepravdivé tvrzení, že zakázal své dceři [Anonymizováno] navštěvovat žalobce, tedy její prarodiče. Žalobce a) se v minulosti před dcerou žalovaného vyjadřoval nevhodně o její matce, partnerce žalovaného, nazýval ji hanlivými výrazy, což se dcery velmi dotklo, ta proto v současné době nemá příliš zájem žalobce navštěvovat, a to i z důvodu časového vytížení v souvislosti se studiem a mimoškolními aktivitami. K tvrzení žalobců o tom, že se žalovaný o ně nezajímá a nijak jim nepomáhá žalovaný uvedl, že v minulosti se žalovaný o své rodiče staral a pomáhal jim tak, jak je běžné, žalobci nadále bydlí v domě, jež je součástí p.č. [hodnota], který je ve spoluvlastnictví žalovaného a jeho bratra, přičemž po žalobcích za užívání domu nikdy ničeho nepožadoval. Stejně tak rodičům ponechává výnos z pronájmu domu č.e. [Anonymizováno], jež je součástí pozemku č.p. [Anonymizováno], který je rovněž ve spoluvlastnictví žalovaného a jeho bratra. Podle žalovaného se vztah mezi účastníky zhoršil poté, co žalobci začali verbálně urážet dlouholetou partnerku žalovaného, se kterou má žalovaný rodinu, žalobci nelibě nesou, že žalovaný již nemá na žalobce tolik času, což žalobce žalovanému vyčetl předtím, než žalovaný odeslal v žalobě citovanou sms zprávu. Vzhledem k těmto konfliktům žalovaný aktivně společnost žalobců nevyhledává. Žalovaný z procesní opatrnosti rovněž vznesl námitku promlčení.

6. Účastníci učinili nesporným, že žalovaný obdržel dopisy ze dne 25.4.2022 a 13.6.2022, označené jako odvolání daru pro nevděk a že žalovaný odeslal žalobci dne 3.10.2021 sms zprávu ve znění: „[Anonymizováno].“ Účastníci dále učinili nesporným, že dům č.p. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] je ve výlučném vlastnictví žalovaného, že dům č.p. [Anonymizováno] v katastrálním území, který je na pozemku, jež je ve spoluvlastnictví žalovaného a jeho bratra, užívají žalobci a bratr žalovaného, přičemž za užívání není žalovanému ničeho placeno. Nesporné učinili účastníci rovněž to, že výnos z domu č.e. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], který je pronajímán, je ponecháván žalobcům.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí LV [Anonymizováno], katastrální území [adresa], bylo zjištěno, že žalovaný a jeho bratr [jméno FO] jsou každý vlastníkem podílu o velikosti na zde zapsaných nemovitostech, a to: st. parc. č .[Anonymizováno], součástí pozemku je stavba č.p. [Anonymizováno] pro rodinnou rekreaci, st. parc. č. [hodnota], součástí pozemku je stavba č.p. [Anonymizováno] rodinný dům, parc. č. [hodnota], součástí pozemku je stavba bez č.p., st. parc. č. [hodnota], na kterém stojí stavba č.p. [Anonymizováno], zapsaná na LV [Anonymizováno], poz. parc. č. [Anonymizováno] poz. parc. č. [hodnota], poz. parc. č.[Anonymizováno], poz. parc. č. [Anonymizováno], poz. parc. č. [Anonymizováno], poz. parc. č.[Anonymizováno], poz. parc. č.[Anonymizováno], poz. parc. č. [hodnota], poz. parc. č. [hodnota], poz. parc. č. [hodnota], poz. parc. č. [Anonymizováno], poz. parc. č. [hodnota], poz. parc. č. [Anonymizováno], poz. parc. č. [Anonymizováno], poz. parc. č. [Anonymizováno], poz. parc. č. [Anonymizováno], poz. parc. č. [Anonymizováno].

8. Z výpisu z katastru nemovitostí LV [Anonymizováno], katastrální území [adresa], bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti [Anonymizováno] na zde zapsaném pozemku parc. č. [Anonymizováno], stejný podíl na této nemovitosti vlastní také bratr žalovaného [jméno FO].

9. Z výpisu z katastru nemovitostí LV [Anonymizováno], katastrální území [adresa], bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti na zde zapsaném pozemku parc. č. [Anonymizováno], stejný podíl na této nemovitosti vlastní také bratr žalovaného [jméno FO].

10. Z výpisu z katastru nemovitostí LV [Anonymizováno], katastrální území [adresa], bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti [Anonymizováno] na zde zapsaném pozemku parc. č. [Anonymizováno], stejný podíl na této nemovitosti vlastní také bratr žalovaného [jméno FO].

11. Z čestného prohlášení [jméno FO] bylo zjištěno, že [jméno FO] dne 21.5.2012 jako spoluvlastník pozemku parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] prohlásil, že stavebníkem a jediným vlastníkem budovy vzniklé na pozemku parc. č. [Anonymizováno] bude žalovaný.

12. Z darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi žalobcem a), žalovaným a jeho bratrem [jméno FO] byla uzavřena smlouva, na základě které žalobce a) jako dárce daroval žalovanému a jeho bratrovi jako obdarovaným tyto nemovitosti v katastrálním území [adresa]: dům č.p. [Anonymizováno] na st. parc. č. [hodnota], st. parc. č. [hodnota], poz. parc. č. [Anonymizováno], poz. parc. č. [Anonymizováno], poz. parc. č. [Anonymizováno], poz. parc. č. [Anonymizováno], poz. parc. č.[Anonymizováno], poz. parc. č. [hodnota], poz. parc. č. [hodnota], poz. parc. č. [hodnota], poz. parc. č. [Anonymizováno], poz. parc. č. [Anonymizováno], poz. parc. č. [hodnota], poz. parc. č. [Anonymizováno], poz. parc. č. [Anonymizováno], poz. parc. č. [Anonymizováno], poz. parc. č. [Anonymizováno], poz. parc. č. [Anonymizováno]. Nemovitosti byly darovány tak, že každý obdarovaných získal podíl o velikosti . Na nemovitostech v době uzavření smlouvy vázla dvě věcná břemena vzniklá na základě rozhodnutí Pozemkového úřadu v [Anonymizováno], konkrétně šlo o zatížení pozemku parc. č. [Anonymizováno] věcným břemenem chůze a jízdy ve prospěch stavebních pozemků č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]. Dárce v rámci smlouvy učinil prohlášení, že kromě zmíněných věcných břemen na převáděných nemovitostech neváznou žádné dluhy, zástavní práva ani jiné právní povinnosti. Účastníci si ve smlouvě ujednali, že dárce se bude moci domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaní budou k němu, jakož i k ostatním členům jeho rodiny chovat tak, že tím hrubě poruší dobré mravy.

13. Z darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi žalobcem a), žalovaným a jeho bratrem [jméno FO] byla uzavřena smlouva, na základě které žalobce a) jako dárce daroval žalovanému a jeho bratrovi jako obdarovaným podíl o velikost [Anonymizováno] na pozemkové parcele č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], a to tak, že každý obdarovaný získal podíl o velikosti [Anonymizováno] na darovaném pozemku. Dárce v rámci smlouvy učinil prohlášení, že na zmíněné nemovitosti neváznou žádné dluhy, zástavní práva ani jiné právní povinnosti. Účastníci si ve smlouvě ujednali, že dárce se bude moci domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaní budou k němu, jakož i k ostatním členům jeho rodiny chovat tak, že tím hrubě poruší dobré mravy.

14. Z darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi žalobci, žalovaným a jeho bratrem [jméno FO] byla uzavřena smlouva, na základě které žalobci jako dárci darovali žalovanému a jeho bratrovi jako obdarovaným tyto nemovitosti v katastrálním území [adresa]: budova č.e. [Anonymizováno] na st. parc. č. [hodnota], st. parc. č. [hodnota], poz. parc. č. [Anonymizováno], poz. parc. č. [hodnota]. Nemotivosti byly darovány tak, že každý obdarovaných získal podíl o velikosti . Dárci v rámci smlouvy učinili prohlášení, že na zmíněných nemovitostech neváznou žádné dluhy, zástavní práva ani jiné právní povinnosti. Účastníci si ve smlouvě ujednali, že dárci se budou moci domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaní budou k nim, jakož i k ostatním členům jejich rodiny chovat tak, že tím hrubě poruší dobré mravy.

15. Z dopisu označeného jako „Odvolání daru pro nevděk“ ze dne 25.4.2022 bylo zjištěno, že žalobce a) prostřednictvím svého právního zástupce zaslal žalovanému dopis, ve kterém konstatoval, že žalovaný na základě darovacích smluv ze dne [datum] nabyl vlastnické právo k podílům na nemovitostech ve smlouvách uvedených, a dále že žalovaný se dopouštěl jednání, které nese známky tzv. nevděku obdarovaného, čímž zjevně porušil dobré mravy. V dopise je zmíněna část sms zprávy ze dne 3.10.2021, kdy žalovaný měl žalobci a) napsat „skončil jsem s váma se všema“.

16. Z dopisu označeného jako „Odvolání daru pro nevděk“ ze dne 13.6.2022 bylo zjištěno, že žalobci prostřednictvím svého právního zástupce zaslali žalovanému dopis, ve kterém konstatovali, že žalovaný na základě darovací smlouvy ze dne [datum] nabyl vlastnické právo k podílu na nemovitostech ve smlouvě uvedených, a dále že žalovaný se dopouštěl jednání, které nese známky tzv. nevděku obdarovaného, čímž zjevně porušil dobré mravy. V dopise je zmíněna část sms zprávy ze dne 3.10.2021, kdy žalovaný měl žalobci a) napsat „skončil jsem s váma se všema“. Nevděk je dále spatřován v opakujících se verbálních útocích vůči žalobci a), ve zrušení zahrádky žalobkyně b), v zákazu dcery žalovaného navštěvování prarodičů, tj. žalobců, v ubližování bratru [jméno FO].

17. Z dopisu zástupce žalovaného zástupci žalobců ze dne 16.5.2022 bylo zjištěno, že zástupce žalovaného reagoval na první z dopisů o odvolání daru tak, že nejsou splněny podmínky pro odvolání a vrácení daru, neboť žalovaný se jednání, které by mohlo být považováno za důvod pro odvolání daru a jeho vrácení nedopustil. Zároveň byl žalobce a) vyzván, aby se zdržel veškerých činností prováděných na pozemcích, které jsou ve spoluvlastnictví žalovaného, neboť žalovaný s nimi nesouhlasí. Zástupce žalovaného rovněž vyzýval k dohodě ohledně správy společných věcí, když zmínil i možnost vypořádání spoluvlastnictví.

18. Z dopisu zástupce žalovaného ze dne 18.5.2022 bylo zjištěno, že zástupce žalovaného kontaktoval bratra žalovaného, [jméno FO], bylo zjištěno, že [jméno FO] byl vyzván, aby se zdržel v dopise popsaných činností, konkrétně šlo o pokládání kabelu a jeho napojení na elektrický rozvaděč. Zároveň byl [jméno FO] vyzván k řešení poměrů spoluvlastníků.

19. Z kolaudačního rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] bylo zjištěno, že bylo rozhodnuto o povolení užívání rodinného domu na st. p.č. [hodnota], včetně přípojek a jímek. Návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí podal žalovaný.

20. Z vyjádření [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], ve spojení s přiloženými katastrálními mapami, bylo zjištěno, že v pozemkových parcel č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] došlo od uzavření darovacích smluv ke změně výměr, a to při zápisu geometrického plánu č. [hodnota], rozdíl ve výměrách však činí pouze 2 m2. Dále bylo zjištěno, že z pozemkové parcely č. [Anonymizováno] byly odděleny parcely č. [hodnota] a č. [hodnota] (obě stavební parcely), součet výměr však odpovídá původní výměře parcely č. [Anonymizováno]. Rovněž bylo zjištěno, že původní parcela č. [Anonymizováno] byla na základě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělena na parcelu č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]. Nově vzniklá parcela č. [Anonymizováno] byla následně na základě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví opět dělena, a to na parcelu č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno], s tím, že součet výměr se ale nijak neměnil.

21. Ze smlouvy o bezúplatném převodu vlastnictví č. [hodnota] bylo zjištěno, že mezi Českou republikou na straně převodce a žalovaným a jeho bratrem [jméno FO] na straně nabyvatelů byla dne [datum] uzavřena smlouva, na základě které došlo k bezúplatnému převodu vlastnického práva k jiné stavbě bez čp/če na st. p. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa].

22. Ze zprávy o psychologické péči ze dne 9.7.2024, vystavené [jméno FO], bylo zjištěno, že žalobce a) absolvoval dvě systematické psychoterapie, kdy návštěvě v ordinaci klinického psychologa předcházelo vyvrcholení sporů se synem [jméno FO].

23. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

24. Soud se nejprve zabýval tím, jakou právní úpravou se bude řídit právní jednání směřující k vrácení daru. Darovací smlouvy, na základě kterých žalovaný nabyl zmíněné nemovitosti (resp. podíly na nich), byly uzavřeny v roce 2003, tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31.12.2013. K právnímu jednání žalobců, směřujícímu k vrácení daru, však došlo až v roce 2022, tedy již za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

25. V řízení nebylo zjištěno, že by si účastníci ujednali, že se jejich práva a povinnosti budou řídit zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, na posuzovaný případ se proto uplatní první věta zmíněného ustanovení. Na základě takto vymezeného přechodného ustanovení je třeba nárok žalobců na vrácení daru posuzovat podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013, i když k tvrzenému nemravnému chování žalovaného docházelo (i) později, již za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoník. Tak je tomu proto, že je třeba chránit legitimní očekávání obdarovaného, že dárce může žádat vrácení daru jen z důvodů dle právní úpravy platné a účinné v době uzavření darovací smlouvy. Uvedený právní názor soudu je v souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu, soud zde odkazuje na rozhodnutí ve věcech např. sp.zn. 33 Cdo 2339/2019 ze dne 31.3.2020 a sp.zn. 33 Cdo 2574/2020 ze dne 23.9.2020.

26. Podle § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013, dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Stejné ustanovení obsahovaly i všechny darovací smlouvy, z čehož vyplývá, že mezi účastníky nebyly sjednány žádné speciální důvody pro možnost vrácení daru, naopak bylo takto výslovně odkázáno na zákonnou úpravu.

27. Soud se proto zabýval tím, zda tvrzené jednání žalovaného, bylo-li by v řízení prokázáno, že se jej žalovaný skutečně dopustil, bylo vůbec způsobilé naplnit důvod pro možnost domáhat se vrácení daru, tedy zda takové jednání hrubě porušuje dobré mravy. V dopise ze dne 25.4.2022 nebylo jednání žalovaného, pro které se žalobce a) domáhá vrácení daru, blíže specifikováno, takové právní jednání by v rámci zkoumání jeho platnosti nemohlo pro neurčitost obstát. Ve druhém dopise ze dne 13.6.2022 již bylo (zřejmě v reakci na dopis zástupce žalovaného ze dne 16.5.2022) vytýkané jednání žalovaného popsáno konkrétněji. Ke konkretizaci jednání žalovaného, pro které žalobci požadují vrácení daru, však došlo v obou žalobách, přičemž úkon směřující k vrácení daru ve smyslu § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 může být obsažen i přímo v žalobě (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12.12.2002 sp. zn. 22 Cdo 1620/2001).

28. K tomu, jaké parametry musí jednání obdarovaného splňovat, aby šlo o jednání porušující hrubě dobré mravy, se ve svých rozhodnutích opakovaně vyjadřoval Nejvyšší soud, když bylo judikováno, že předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného, ale takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií (nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce), a které z hlediska svého rozsahu a intenzity nevzbuzuje žádné pochybnosti o jeho kolizi s dobrými mravy (srov. např. rozhodnutí ze dne 30.9.2009 sp. zn. 33 Cdo 4503/2007, rozhodnutí ze dne 15.12.2011 sp. zn. 33 Cdo 2163/2009, rozhodnutí ze dne 27.2.2001 sp. zn. 29 Cdo 1708/2000, rozhodnutí ze dne 12.2.2004 sp. zn. 1192/2003).

29. V posuzovaném případě žalobci žalovanému vytýkali jednání, které spočívalo zejména v tom, že žalovaný žalobcům neumožňuje přístup na pozemky, které mu darovali, že jim zakazuje vstup a průchod a verbálně na ně útočí ve smyslu, že jim již nic nepatří a že jsou jak komunisti, když chtějí, aby bylo vše společné. Žalobci a) žalovaný odeslal výše zmíněnou sms zprávu, ve které žalobci a) oznámil, že se všemi končí. Zamezování přístupu na pozemky se měl žalovaný dopouštět i vůči svému bratrovi (a jeho rodině), který je spoluvlastníkem všech pozemků stejně jako žalovaný. Žalovaný měl dále samovolně sklidit úrodu žalobkyně b) a až po výzvě ji měl následně vysypat před jejími dveřmi. Také měl své dceři zakazovat návštěvu žalobců. Konečně bylo žalovanému vytýkáno, že se o žalobce nezajímá a nepomáhá jim. Ze všech tvrzení žalobců a rovněž z tvrzení žalovaného je nepochybné, že vztahy mezi účastníky, kteří jsou ve vztahu rodiče a syn, byly narušeny a aktuálně jsou stále poměrně vyhrocené. Z vyjádření žalobců je patrné, že zásadní skutečností, která vedla k narušení rodinných vztahů, jsou odlišné představy účastníků o využití předmětných pozemků, kdy žalobci i po darování všech nemovitostí chtějí tyto nemovitosti užívat dle svých plánů, které se však nepotkávají s plány žalovaného. Žalovaný sice popíral, že by žalobcům výslovně zakazoval přístup na pozemek, zároveň však uváděl, že ani případné bránění dárcům v užívání pozemků nemůže být považováno za hrubé porušení dobrých mravů, přičemž odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2011 sp. zn. 33 Cdo 2163/2009. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný nabyl od žalobců na základě třech darovacích smluv zmíněné nemovitosti (resp. podíly k nim), z uzavřených smluv ani z jiných provedených důkazů pak nebylo zjištěno, že by žalovaný byl v nakládání s nabytými nemovitostmi jakkoli omezen, stejně tak nebylo zjištěno, že by žalobcům po darování předmětných nemovitostí k těmto nemovitostem svědčilo nějaké užívací právo (snad vyjma domu, který se souhlasem obou spoluvlastníků užívají, zřejmě na základě tzv. výprosy). Z ničeho tak nevyplývá povinnost žalovaného vpouštět na pozemky ve svém vlastnictví (spoluvlastnictví) osoby, jimž k těmto pozemkům nesvědčí žádné užívací právo, ani když jde o rodiče, kteří mu pozemky darovali. Pakliže žalobci chtěli tyto pozemky nadále užívat, bylo možné v rámci darovacích smluv nebo samostatně další užívání darovaných nemovitostí žalobci smluvně upravit, tak se ale nestalo. I kdyby tedy žalobci prokázali, že jim žalovaný brání v přístupu na darované pozemky, případně že jim říká, že jim tady už nic nepatří (jak žalobci tvrdili), nebylo by možné takové jednání žalovaného hodnotit tak, že hrubě porušuje dobré mravy. Obdobně je třeba nahlížet na tvrzené jednání, že žalovaný sklidil část úrody na svém (spoluvlastněném) pozemku, aniž by k tomu měl od žalobkyně b) svolení. Podle § 507 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je součástí pozemku rostlinstvo na něm vzešlé. Pakliže žalobci již nevlastní pozemky, nemůže jim svědčit ani vlastnické právo k úrodě, která byla na těchto pozemcích pěstována a sklizena. Zaslaná SMS zpráva by možná mohla být hodnocena jako nevhodná, byť je vytržená z kontextu, nicméně zpráva nebyla vulgární, urážlivá a není možné ji hodnotit jako hrubě nemravnou. Pokud jde o tvrzení, že bratr žalovaného, který je spoluvlastníkem všech předmětných nemovitostí, musí žalovanému hlásit jednotlivé vstupy, a že jeho dětem žalovaný znemožnil užívání pískoviště, ani takové jednání, bylo-li by prokázáno, nenaplňuje znaky hrubého porušení dobrých mravů, neboť nedosahuje patřičné intenzity. Zákaz návštěv dcery žalovaného u žalobců, pakliže by byl prokázán, rovněž nenaplňuje znaky hrubého porušení dobrých mravů, jde spíše o smutný důsledek narušených rodinných vztahů, který se týká všech členů rodiny (nejen účastníků řízení), nicméně hrubý rozpor s dobrými mravy by ani u takového jednání nebyl spatřován. Konečně pokud jde o tvrzený nezájem a absenci pomoci, tak tato tvrzení zůstala i v žalobě kusá, bez uvedení konkrétních případů, kdy byla pomoc potřeba, bylo jí žádáno a byla odmítnuta, případně bez konkrétních okolností, z nichž žalobci nezájem žalovaného vyvozují. Mezi účastníky nicméně bylo nesporné, že žalobci bezplatně užívají dům, který je ve vlastnictví žalovaného a jeho bratra a rovněž jim bratři přenechávají výnos z pronájmu rekreační chalupy, kterou mají také ve spoluvlastnictví. Z těchto skutečností lze soudit, že žalovaný se cíleně nechová tak, aby žalobcům ubližoval, a že žalovaný si je vědom, že přestože žalobcům již žádné z předmětných nemovitostí nepatří, přeci jen šlo původně o jejich majetek a nemá snahu brát žalobcům střechu nad hlavou. Je evidentní, že zejména žalobce a) se velmi dotklo, že žalovaný má jinou představu o využívání předmětných nemovitostí, nicméně jak již bylo výše uvedeno, případné porušení morálních pravidel chováním žalovaného, bylo-li by prokázáno, by muselo dosáhnout nezbytného stupně závažnosti podle objektivních kritérií, nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce. Soud po zhodnocení všech okolností dospěl k závěru, že i kdyby byla prokázána veškerá tvrzení žalobců ohledně jednání žalovaného, ani v takovém případě by jednání žalovaného nebylo možné objektivně hodnotit jako natolik závažné, aby z hlediska svého rozsahu a intenzity nevzbuzovalo žádné pochybnosti o kolizi s dobrými mravy. Jinak řečeno, i kdyby žalobci prokázali veškerá svá tvrzení, nelze jednání žalovaného hodnotit tak, že tímto jednáním hrubě porušil dobré mravy. Soud proto zamítl návrhy na provedení dalších důkazů, konkrétně šlo o místní šetření, výslech všech účastníků, výslech partnerky žalovaného a výslech bratra žalovaného, neboť tyto důkazy byly vzhledem k výše uvedenému nadbytečné a nemohly by na věci nic změnit. Provedení důkazu fotografiemi zachycujícími stavbu domů č.p. [Anonymizováno] a č. ev. [Anonymizováno] soud rovněž zamítl, neboť vlastnické vztahy k domu č.p. [Anonymizováno] nebyly předmětem řízení a ohledně domu č. ev. [Anonymizováno] bylo mezi účastníky nesporné, že výnos z domu (který je pronajímán třetím osobám) jde k žalobcům, nebylo proto významné, jestli se žalobci na stavbě domu podíleli (nad to fotografie pochopitelně nejsou schopny prokázat, že se žalobci podíleli na stavbě finančně). Důkaz kupní smlouvou ze dne [datum] nebyl proveden z důvodu, že ohledně převáděné nemovitosti byla žaloba vzata zpět. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl. Protože žaloba byla zamítnuta s ohledem na důvody vše uvedené, soud se již nezabýval vznesenou námitkou promlčení.

30. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, a proto má vůči žalobcům právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou za zastupování, jelikož žalovaný byl zastoupen advokátem. V řízení byly projednány společně dvě žaloby, přičemž první podával pouze žalobce a) a druhou společně žalobci a) a b), neboť šlo o nemovitosti darované ze společného jmění manželů. Dříve než došlo ke spojení řízení, učinil zástupce žalovaného v obou věcech úkony, proto soud rozhodl o nákladech řízení tak, že část nákladů je povinen nahradit pouze žalobce (jde o úkony zástupce žalovaného ve věci sp. zn. 24 C 110/2022 do doby spojení řízení) a část nákladů jsou povinni nahradit žalobci společně a nerozdílně (jde o úkony ve věci 16 C 254/2022 a úkony ve věci 24 C 110/2022 po spojení řízení). Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT).

31. Pokud je o náhradu nákladů řízení, kterou je povinen zaplatit pouze žalobce a), k její výši soud dospěl následovně. Soud přiznal zástupci žalovaného odměnu za celkem 3 úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 AT, a to za převzetí a přípravu věci, za vyjádření k žalobě a za jednání s protistranou dne [datum] v sídle zástupce žalobců. Tarifní hodnota byla určena částkou 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b) AT. Za jeden úkon tak dle § 7 AT náleží zástupci odměna ve výši 3 100 Kč, celkem tedy 9 300 Kč. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, celkem tedy 900 Kč. Dále jsou náklady tvořeny cestovným na schůzku v sídle zástupce žalobců, když z předložené komunikace bylo zjištěno, že schůzka byla navrhována v sídle zástupce žalobců, k jejich žádosti ale nakonec došlo k jednání v sídle zástupce žalobců. Výše cestovného byla určena dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. (dále jen „vyhláška 1“). Podle § 1 písm. b) vyhlášky 1 činí sazba základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel částku 4,70 Kč za 1 km, podle § 4 písm. a) vyhlášky 1 činí výše průměrné ceny za jeden litr benzínu částku 44,50 Kč. Na trase [adresa] a zpět ujel zástupce celkem [hodnota] km, průměrná kombinovaná spotřeba použitého automobilu je podle doloženého technického průkazu 6,5 litrů na 100 km. Cestovné tedy činí částku 1 457,76 Kč. Náklady řízení jsou dále tvořeny náhradou za promeškaný čas dle § 14 AT, a to za cestu zástupce z [Anonymizováno] na jednání s protistranou v [Anonymizováno], celkem v trvání 6 započatých půlhodin, tj. 600 Kč (100 Kč x 6). Protože zástupce žalovaného je plátcem daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy náhrada nákladů řízení tvoří částku 14 832 Kč. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

32. Výše náhrady nákladů řízení, kterou jsou žalobci povinni zaplatit společně a nerozdílně, byla určena následovně. Soud přiznal zástupci žalovaného odměnu za celkem 3 úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 AT, a to za převzetí a přípravu zastoupení, za sepis vyjádření k žalobě a za účast při jednání soudu dne [datum]. Nebyla přiznána odměna za účast na mediačním jednání, neboť jednak mediace byla nařízena přímo účastníkům a jednak zástupce žalovaného nedoložil, že by se mediace účastnil (účast zástupce z předloženého potvrzení mediátorky nevyplývá). Při určení výše odměny za převzetí a přípravu zastoupení a za vyjádření k žalobě vycházel soud z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b) AT, kdy za jeden úkon podle § 7 AT náleží odměna ve výši 3 100 Kč, při určení výše odměny za účast při jednání soudu vycházel soud z tarifní hodnoty ve výši 100 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b) AT ve spojení s § 12 odst. 3 AT, kdy za jeden úkon náleží odměna ve výši 5 100 Kč. Odměna tak činí celkem částku 11 300 Kč. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, celkem tedy 900 Kč. Dále jsou náklady tvořeny cestovným na jednání soudu dne [datum]. Výše cestovného byla určena dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. (dále jen „vyhláška 1“). Podle § 1 písm. b) vyhlášky 1 činí sazba základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel částku 5,60 Kč za 1 km, podle § 4 písm. a) vyhlášky 1 činí výše průměrné ceny za jeden litr benzínu částku 38,20 Kč. Na trase [adresa] a zpět ujel zástupce celkem [hodnota] km, průměrná kombinovaná spotřeba použitého automobilu je podle doloženého technického průkazu 6,5 litrů na 100 km. Za parkování u soudu zástupce žalovaného zaplatil částku 80 Kč, což doložil dokladem o zaplacení. Cestovné včetně parkování tedy činí částku 1 955 Kč. Náklady řízení jsou dále tvořeny náhradou za promeškaný čas dle § 14 AT, a to za cestu zástupce z [Anonymizováno] na jednání u soudu, celkem v trvání 6 započatých půlhodin, tj. 600 Kč (100 Kč x 6). Protože zástupce žalovaného je plátcem daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy náhrada nákladů řízení tvoří částku 17 853,60 Kč. Protože mezi žalobci jde o nerozlučné společenství (§ 91 odst. 2 o.s.ř.), bylo jim uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení společně a nerozdílně (§ 140 odst. 1 věta třetí o.s.ř.). Jelikož byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.

33. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř. věty prvé před středníkem, když soud neshledal důvod k určení jiné lhůty nebo k určení plnění ve splátkách.

Poučení