24 C 202/2015 - 225

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: Česká republika - [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o náhradě škody takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby byl do jejího vlastnictví přikázán pozemek p.č. [hodnota], orná půda, v k.ú. [adresa], zapsáno na LV [Anonymizováno] v Katastrálním úřadu pro [Anonymizováno] kraj, kat. pracoviště [adresa]-západ, jako přiměřená náhrada, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované napravení křivd způsobených vyvlastněním majetku náležejícího žalobkyni (jejím právním předchůdcům).

2. Podle žaloby se žalobkyně na základě dědictví po svém otci stala v roce [Anonymizováno] vlastnicí podílu ve výši [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] a na něm stojícího domu č. p. [Anonymizováno] v [adresa] ulici. Dům byl později znárodněn a na konci 60. let zbourán a na jeho místě byl v roce [Anonymizováno] postaven [právnická osoba]. O vrácení pozemku a vyplacení náhrady za zbouraný dům žádala žalobkyně v roce [Anonymizováno] žalovanou, která jí v letech [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vyplatila celkem [částka] a převedla jednu akcii v hodnotě [částka]. Žalobou se žalobkyně domáhá dorovnání přiznané náhrady, kterou považuje za nedostatečnou, do ceny obvyklé a zpětného vyplacení nájemného od roku [Anonymizováno] s příslušenstvím a dále navrácení pozemku, eventuálně finanční náhrady za pozemek ve výši [částka] za m2. Další nárok žalobkyně dovozuje ze skutečnosti, že její teta [jméno FO] byla vlastnicí [Anonymizováno]/[Anonymizováno] stejného domu a pozemku, který byl na základě zákona č. 108/1945 Sb., označen jako konfiskát a zabaven. Ve vztahu k tomuto podílu žalobkyně požadovala, aby došlo ke zrušení konfiskace a dále požadovala finanční náhradu odpovídající dnešním tržním cenám, které činí [částka] za m2, navrácení pozemku, eventuálně finanční náhradu za pozemek ve výši [částka] za m2. [adresa] 000 Kč za m2 upravila posléze žalobkyně na částku [částka] za m2.

3. Podáním ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že si je vědoma, že za současné situace není možné, aby jí byl pozemek navrácen, proto požaduje, aby jí byl pozemek nahrazen v souladu se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon č. 229/1991 Sb.“). Ve smyslu § 18a odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., pak žalobkyně požadovala, aby jí žalovaný poskytl přiměřenou náhradu za nemovitosti: část domu čp. 64 v [adresa] se stavební parcelou č. [hodnota] o výměře 534 m2 s podílem [Anonymizováno] z celku a [Anonymizováno] podíl domu čp. 64 v [adresa] se stavební parcelou č. [hodnota].

4. Žalovaná se k věci vyjádřila podáním ze dne [datum] tak, že uvedla, že restituční zákony mají ve vztahu k obecné právní úpravě povahu legis specialis a žalobkyni byla již v minulosti vyplacena peněžitá náhrada za id. [Anonymizováno] domu č. p. [Anonymizováno] s pozemkem parc. č. [hodnota] a za id. [Anonymizováno] pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] podle zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd (dále jen „zákon č. 403/1190 Sb.). Žalovaná vznesla námitku promlčení žalobou uplatněného nároku, neboť marně uběhla promlčecí doba tří let dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), ve které mohla žalobkyně podat žalobu u soudu. K nároku žalobkyně na náhradu za id. [Anonymizováno] domu č. p. [Anonymizováno] s pozemkem parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] žalovaná uvedla, že nelze spolehlivě tvrdit, že k přechodu tohoto spoluvlastnického podílu na stát došlo konfiskací a dále že žalobkyně ohledně uvedeného podílu na nemovitostech nepodala u [Anonymizováno], ani u [Anonymizováno] žádnou žádost. Žalovaná tak namítla prekluzi případného nároku. Dále namítla nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, protože vnučka sourozence původního vlastníka není ve výčtu oprávněných osob. Pokud by měl být nárok žalobkyně posuzován podle zákona č. 229/1991 Sb., pak žalovaná namítla nedostatek pasivní legitimace.

5. Žalobkyně doplnila skutková tvrzení v tom smyslu, že je vlastnicí podílu ve výši 11/192 na nemovitých věcech na základě notářského usnesení ze dne [datum], č. j [spisová značka], což se ale nepromítlo do pozemkové knihy, jelikož tak notář neučinil a krátce na to byl pozemek zabrán státem. Ideální [Anonymizováno] pozemku pak patřila [jméno FO], roz. [adresa], což byla sestra babičky žalobkyně [jméno FO], roz. [adresa]. [jméno FO] odešla ze země a z toho důvodu stát tuto část pozemku odebral. V roce 1992 schválila vláda privatizační projekt vyhotovený Obchodním domem [Anonymizováno], který byl pro vlastníky parcely č. [hodnota] nevýhodný. O navrácení pozemku požádala žalobkyně dne [datum] [Anonymizováno] a jeho privatizaci. Působnost zákona č. 229/1991 Sb. dovozuje z toho, že její praděda [adresa], původní vlastník, byl řezník a vykonával na pozemku hospodářskou činnost. Žalobkyně má také vystudovanou zemědělskou technickou školu, obor pěstitel, chovatel a její předci (rodina [jméno FO]) do 18. století provozovali koželužny v Chrudimi a poté v [jméno FO] v tomto podnikání pokračovali.

6. Žalovaná namítla, že nikdy nebyla držitelem nebo vlastníkem předmětného pozemku a domu, ale pouze osobou příslušnou k poskytování peněžních náhrad podle zákona č. 403/1990 Sb. a 87/1991 Sb. K vydávání náhradních pozemků nebyla žádným restitučním zákonem zmocněna. Žalobkyni byla vyplacena náhrada celkem ve výši [částka] podle zákona č. 403/1990 Sb. [Anonymizováno] byl žalobkyni dne [datum] předán jeden kus akcie na jméno č. [hodnota]. Žalobkyně náhradu přijala, čímž byl její restituční nárok za podíl ve výši [Anonymizováno] na pozemku konzumován. Možnost poskytnout náhradní nemovitosti zákon č. 403/1990 Sb. neposkytuje. Nárok na případný doplatek je pak promlčen. Co se týká nároku na [Anonymizováno] pozemku po paní [jméno FO], tak dle zákona č. 403/1990 Sb. a 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích (dále jen „zák. č. 87/1991 Sb.“) došlo k prekluzi nároku, neboť nebyla podána žádost o finanční náhradu. Žalovaná opětovně namítla nedostatek aktivní legitimace žalobkyně u nároku po paní [jméno FO], neboť vnučka sourozence původního vlastníka není ve výčtu oprávněných osob ani v režimu zákona č. 403/1990 Sb., ani v režimu zákona č. 87/1991 Sb. Zákon č. 229/1991 Sb. se týká pouze zemědělských pozemků a řízení o nárocích podle tohoto zákona koná podle [právnická osoba], nikoliv soud. [právnická osoba] přitom neeviduje žádnou žádost žalobkyně o náhradu za předmětné nemovitosti.

7. Žaloba byla z důvodu neurčitosti a nesrozumitelnosti soudem prvního stupně dvakrát odmítnuta, v prvním případě bylo usnesení o odmítnutí včetně potvrzujícího usnesení odvolacího soudu zrušeno usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], č. j. [spisová značka], podruhé bylo usnesení o odmítnutí změněno Městským soudem v [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], že se žaloba neodmítá, žalobní petit je určitý a srozumitelný. Soud prvního stupně poté usnesením ze dne [datum]. č. j. [spisová značka], řízení zastavil z důvodu, že je ve věci dán nedostatek podmínky řízení v podobě absence předchozího řízení u [právnická osoba], neboť se věc týká stavby a pozemku v minulosti sloužících k zemědělské výrobě dle § 1 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb., a rozhodl o postoupení věci Státnímu pozemkovému úřadu. Městský soud v [jméno FO] usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], usnesení zdejšího soudu změnil tak, že se řízení nezastavuje a věc se Státnímu pozemkovému úřadu nepostupuje, neboť dosud nebyly ve věci vyhodnoceny důkazy v takové míře, aby mohlo být posouzeno najisto, podle jaké právní úpravy má být nárok žalobkyně posouzen, a rozhodnutí soudu je tak předčasné.

8. Žalobní petit se po několika změnách nakonec ustálil na znění, podle kterého se žalobkyně domáhá po žalované přiměřené náhrady přikázáním do jejího vlastnictví pozemku parc. č. [hodnota], orná půda v kat. úz. [adresa], zapsáno na LV [Anonymizováno], kat. úř. Pro [Anonymizováno] kraj, kat. pracoviště [adresa]-[Anonymizováno]. Změna žaloby v tomto znění byla připuštěna na jednání dne [datum]. Na tomto jednání byla žalobkyně dále vyzvána dle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 991/963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k uvedení rozhodných skutečností a k označení důkazů ohledně toho, že nemovitosti, jichž se toto řízení týká, byly v době přechodu na stát zemědělskou usedlostí či půdou ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb.

9. Soud na návrh žalobkyně učinil dotaz na [právnická osoba], s jakým určením byly předmětné nemovitosti zapsány v roce [Anonymizováno] a požádal o poskytnutí pozemkových knih za období od [Anonymizováno] do [Anonymizováno]. Pozemkový úřad odpověděl, že nemůže žádosti vyhovět, a soud se dle jeho doporučení s dotazem obrátil na katastr nemovitostí. Žalobkyně pak na výzvu soudu zopakovala svá tvrzení o zemědělském charakteru nemovitostí z pohledu rodinné historie a katastr nemovitostí zaslal soudu ověřenou kopii knihovní vložky č. [hodnota] pro katastrální území [adresa].

10. Ve věci nebylo sporu o skutkových okolnostech týkajících se rodinných vazeb a událostí, které se odehrály v souvislosti s přechodem předmětných nemovitostí na stát (až na námitku žalované, že u spoluvlastnického podílu po [jméno FO] nelze s jistotou tvrdit, že tento podíl byl zkonfiskován podle dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb.). Rovněž nebylo sporu o okolnostech, které nastaly v porevoluční době, a o výplatě žalobkyně Ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Spor mezi účastníky řízení je spatřován v právním hodnocení nároku žalobkyně na náhradu podle restitučních zákonů a v charakteru, resp. určení předmětného pozemku v době jeho přechodu na stát.

11. Z provedeného dokazování a nesporných skutečností zjistil soud ve věci následující skutkový stav: Usnesením Státního notářství I. v [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo potvrzeno dědictví žalobkyni po otci [tituly před jménem] [jméno FO], který zemřel dne [datum] (úmrtní list [tituly před jménem] [jméno FO]). [tituly před jménem] [jméno FO] svědčilo v roce [Anonymizováno] vlastnické právo k domu č. p. [Anonymizováno] v [adresa], na pozemku parc. č. [hodnota], ve výši podílu [Anonymizováno] (výpis z pozemkové knihy). V pozemkové knize bylo možno vykonat zápis vlastnického práva žalobkyně k domu č. p. [Anonymizováno] v [adresa] se stavební parcelou č. kat. [Anonymizováno] v podílu [Anonymizováno] (usnesení Státního notářství I. v [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Dne [datum] byl výměrem [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. 95830/58 znárodněn zestátněním automat ve [adresa], s přilehlými pozemky a příslušenstvím, které slouží k provozu automatu. Znárodněný objekt byl začleněn do podniku státního obchodu [právnická osoba] 2, [adresa], a do majetkové podstaty podniku patří a s ním byly znárodněny rovněž nemovitosti zapsané ve vložce č. [hodnota] pozem. knihy pro kat. území [adresa], a to č. kat. [Anonymizováno], dům č. p. [Anonymizováno]. Znárodněné nemovitosti byly ve vlastnictví [jméno FO] ([Anonymizováno]), [tituly před jménem] [jméno FO] ([Anonymizováno], [jméno FO] ([Anonymizováno]) a [jméno FO] ([Anonymizováno]) (rozhodnutí odboru pro obchod rady [Anonymizováno] hlav. [adresa] z dne [datum], potvrzení Finančního odboru Obvodního úřadu [adresa] ze dne [datum]). 12. [jméno FO] svědčilo v roce [Anonymizováno] vlastnické právo k domu č. p. [Anonymizováno] v [adresa], na pozemku parc. č. [hodnota], ve výši podílu [Anonymizováno] (výpis z pozemkové knihy). Dne [datum] byl proveden zápis do pozemkové knihy, podle kterého se vkládá k předmětnému domu a pozemku vlastnické právo [jméno FO] v podílu ve výši [Anonymizováno], s tím, že co do poloviny, tj. [Anonymizováno], se omezuje svěřenským nástupnictvím pro [jméno FO] a její potomky. Dále bylo vloženo vlastnické právo [jméno FO] v podílu ve výši [Anonymizováno] a [jméno FO] v podílu ve výši 5/96. Dne [datum] byla na podílu [Anonymizováno] [jméno FO] poznamenána národní správa dle výměru z [datum]. Na zbylých [Anonymizováno] pak byla národní správa poznamenána dne [datum] podle výměru z [datum]. Na podíl ve výši [Anonymizováno] bylo dne [datum] vloženo vlastnické právo pro [Anonymizováno] stát – Obvodní národní výbor v [jméno FO] podle potvrzení finančního odboru rady Ú. [právnická osoba]. hl. m. [jméno FO] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] (kopie knihovní vložky číslo [hodnota] katastrálního území [adresa]) [jméno FO], rozená [jméno FO], byla sestrou [jméno FO], rozené [adresa], babičky žalobkyně (rodné listy, oddací listy).

13. Dopisem ze dne [datum] žádala žalobkyně Finanční odbor [Anonymizováno] v [adresa], č. p. [Anonymizováno], [adresa]. Odbor výstavby Obvodního úřadu v [adresa] dopisem ze dne [datum] žalobkyni sdělil, že na místě odstraněného domu č. p. [Anonymizováno] v [adresa] je situován obchodní dům [Anonymizováno]. Dne [datum] požádala žalobkyně [Anonymizováno] a jeho privatizaci o navrácení pozemku č. kat. [Anonymizováno] a o finanční náhradu za zdemolovaný dům č. p. [Anonymizováno] (žádost ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] požádala žalobkyně [právnická osoba] o vrácení parc. č. kat. [Anonymizováno]. Ředitelka Obchodního domu [Anonymizováno] dne [datum] žalobkyni odpověděla, že jí požadovaný pozemek je zastavěný a v takovém případě se dle restitučních zákonů nevrací in natura, nýbrž za něj přísluší finanční náhrada poskytovaná [Anonymizováno] a jeho privatizaci (dopis ze dne [datum]). Dne [datum] vydala vláda České republiky usnesení, kterým schválila mimo jiné privatizační projekt obchodního domu [Anonymizováno]. Dne [datum] vyplatilo [Anonymizováno] a jeho privatizaci žalobkyni částku [částka], dne [datum] pak částku [částka] (nesporné skutečnosti). [Anonymizováno] a jeho privatizaci poskytlo žalobkyni podle § 19 odst. 5 zákona č. 403/1990 Sb., zvýšení peněžní náhrady za 11/192 demolovaného domu čp. 64 na pozemku parc. č. [hodnota] a za [Anonymizováno] zastavěného pozemku č. [hodnota] o výměře 534 m2 v katastrálním území [adresa] ve výši [částka] o [částka] (peněžitá náhrada č. [hodnota] ze dne [datum]). Dne [datum] byl převeden hromadný certifikát Obchodního domu [Anonymizováno] a. s. na 1 akcii se jmenovitou hodnotou [částka] z [datum] na žalobkyni (hromadný certifikát). Dne [datum] byla vydána hromadná akcie společnosti [Anonymizováno], a. s., se jmenovitou hodnotou [částka] na jméno žalobkyně (hromadná akcie společnosti [Anonymizováno], a. s.).

14. Po právní stránce soud věc posoudil takto: Ohledně nároků, kterých se žalobkyně domáhala před změnou žalobního petitu, soud stručně uvádí, že tyto nároky nemohly být podle restitučních zákonů uspokojeny. Tuto skutečnost si ostatně uvědomila i žalobkyně, když následně začala požadovat náhradu podle zákona č. 229/1991 Sb.

15. Ohledně nároku v rámci podílu na pozemku a domu po svém otci soud uzavírá, že právní řád neumožňuje nápravu již poskytnuté a přijaté restituční náhrady. Žalobkyně v letech 1994 a 1995 přijala peněžní náhradu od [Anonymizováno] a jeho privatizaci, a to za stavbu, která byla demolována, a za předmětný pozemek podle § 14 odst. 1 ve spojení s § 10 odst. 4 zák. č. 403/1990 Sb., podle kterého pozemek, na němž je umístěna stavba, která byla zřízena až po převzetí pozemku státem, se nevydává, oprávněné osobě přísluší peněžitá náhrada. Zákon č. 403/1990 Sb. je přitom ve vztahu speciality k zákonu č. 87/1991 Sb., což vyplývá z § 1 odst. 3 zák. č. 87/1991 Sb., podle kterého se tohoto zákona nepoužije na zmírnění křivd, jež jsou předmětem úpravy zvláštního zákona. Tímto zvláštním zákonem je míněn právě např. zákon č. 403/1990 Sb. Pokud byla žalobkyně s vyplacenou peněžitou náhradou nespokojena, nic jí nebránilo obrátit se na soud. Žalobkyně tak však v obecné tříleté promlčecí lhůtě podle obč. zák. (§ 101 obč. zák.) neučinila a žalovaná promlčení nároku namítla. Z uvedených důvodů nemohl být nárok žalobkyně úspěšný. Po změně žalobního petitu na vydání náhradního pozemku pak žalobkyně v režimu zák. č. 403/1990 Sb. nemůže být rovněž úspěšná, neboť uvedený zákon umožňuje toliko vydání znárodněné věci či poskytnutí peněžité náhrady.

16. Není také možné uspokojit nárok žalobkyně na nemovité věci po sestře její babičky. Soud v prvé řadě souhlasí s argumentací žalované, že není možné s jistotou určit, že přechod podílu [jméno FO] na stát se odehrál v souvislosti s dekretem prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. Ze žádného provedeného důkazu totiž nevyplývá právní titul přechodu spoluvlastnického podílu [jméno FO] na stát. I kdyby zde tvrzená souvislost s předmětným dekretem byla, žalobkyně jako vnučka sestry paní [jméno FO] není ve výčtu oprávněných osob ani podle zák. č. 403/1990 Sb. (§ 3), ani podle zák. č. 87/1991 Sb. (§3). Navíc žalobkyně ani netvrdila, ani neprokázala, že by u příslušných orgánů podala žádost o náhradu za spoluvlastnický podíl po paní [jméno FO] a lhůta k podání této žádosti uplynula podle zák. č. 87/1991 Sb. dne [datum] (§ 13 odst. 3) a podle zák. č. 403/1990 Sb. dne [datum] (§ 18). Tento nárok žalobkyně je tak prekludován. Soud ještě nad rámec uvádí, že ani podle zákona č. 87/1991 Sb. se nelze domáhat vydání náhradní věci, uvedený zákon umožňuje toliko vydání znárodněné věci či poskytnutí finanční náhrady.

17. K oprávněnosti nároku žalobkyně na přikázání do jejího vlastnictví konkrétního náhradního pozemku podle zákona č. 229/1991 Sb. Jak judikoval Nejvyšší soud, pokud jsou dány zákonem stanovené předpoklady k vydání nemovitosti podle zákona č. 229/1991 Sb., pak skutečnost, že oprávněná osoba neuspěla se svým nárokem na vydání věci podle ustanovení zákona č. 403/1990 Sb., nebo že uvedený nárok neuplatnila podle citovaného zákona, neznamená sama o sobě, že byl její nárok vyloučen z uplatnění podle ust. zákona č. 229/1991 Sb. (Cpjn 36/95). Podle názoru soudu se je možné uvedený závěr uplatnit analogicky i na zákon č. 87/1991 Sb.

18. Žalobkyně v řízení ani netvrdila, ani neprokazovala skutečnost, že by se na příslušných orgánech domáhala náhrady za podíl na nemovitých věcech po [jméno FO], nárok na tuto náhradu uplatnila až v řízení před soudem.

19. Pro rozhodování o nárocích dle zákona č. 229/1991 Sb. je primárně příslušný [právnická osoba]. Až v případě, že pozemkový úřad neuzná nárok domnělé oprávněné osoby podle § 3 zákona č. 229/1991 Sb., odkáže domnělou oprávněnou osobu s jejím nárokem na soud, přičemž soud řízení o tomto nároku a o tom, zda je domnělá oprávněná osoba oprávněnou osobou, spojí (§ 4a odst. 5 zákona č. 229/1991 Sb.). Odvolací soud změnil usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo řízení zastaveno z důvodu, že věci mělo předcházet jiné řízení, a věc byla postoupena Státnímu pozemkovému úřadu, který je příslušný ve věci nároků vyplývajících ze zákona č. 229/1991 Sb. Odvolací soud pak soudu prvního stupně uložil, aby zjistil, zda projednávaná věc podléhá režimu zákona č. 229/1991 Sb., neboť předchozí závěr soudu byl předčasný.

20. Na jednání dne [datum] došlo k vyzvání žalobkyně dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby uvedla rozhodné skutečnosti a označila důkazy ohledně toho, že nemovitosti, jichž se toto řízení týká, byly v době přechodu na stát zemědělskou usedlostí či půdou ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb. Žalobkyně byla rovněž poučena o následcích nesplnění této výzvy.

21. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. se tento zákon se vztahuje na a) půdu, která tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, a v rozsahu stanoveném tímto zákonem i na půdu, která tvoří lesní půdní fond, (dále jen „půda“), b) obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, včetně zastavěných pozemků, c) obytné a hospodářské budovy a stavby, sloužící zemědělské a lesní výrobě nebo s ní souvisejícímu vodnímu hospodářství, včetně zastavěných pozemků, d) jiný zemědělský majetek uvedený v § 20.

22. Podle § 30 zákona č. 229/1991 Sb. pro postup podle části druhé tohoto zákona se za majetek uvedený v § 1 odst. 1 považuje i majetek, který byl v době odnětí vlastnického práva k těmto účelům užíván.

23. Půdou ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb. se pak rozumí zejména orná půda, vinice, chmelnice, zahrady, ovocné sady, pastviny a lesní pozemky; může jít také o půdu, která dočasně není obdělávána, ale je nepostradatelná pro provozování zemědělské nebo lesní výroby (např. vodní nádrže a rybníky, potřebné pro zemědělskou výrobu, lesní a polní cesty, průseky v lesích apod.). Budovami a stavbami, patřícími k původní zemědělské usedlosti (jako např. domácí vodárny, betonová hnojiště, silážní žlaby apod.), jsou míněny stavby spojené se zemí pevným základem. Zemědělskou usedlostí je třeba chápat zejména obytnou část zemědělské usedlosti, chlévy a stodoly se stavebním pozemkem (stavebními pozemky) a potom jednotlivé zemědělské pozemky, jež byly spolu s uvedenými stavbami užívány jako společný komplex (srov. Stanovisko občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČR z 19. 12. 1995, Cpjn 36/95).

24. Ačkoliv žalobkyně odvozuje pro daný případ režim dle zákona č. 229/1991 Sb. z tvrzení, že její praděda [adresa], původní vlastník, byl řezník a vykonával na pozemku hospodářskou činnost a dále že rodina [jméno FO] do 18. století provozovala koželužny v [Anonymizováno] a poté v [jméno FO] v tomto podnikání pokračovala, tato tvrzení nebyla ničím prokázána. Žalobkyně k prokázání těchto tvrzení navrhla toliko vyžádat sdělení od [právnická osoba], s jakým určením byly předmětné nemovitosti zapsány v roce 1958 a požádala o poskytnutí pozemkových knih za období od 1955 do 1958. Pozemkový úřad poté na dotaz soudu odpověděl, že nemůže žádosti vyhovět, a soud se dle jeho doporučení s dotazem obrátil na katastr nemovitostí, který ohledně charakteru a způsobu určení nemovitých věcí v době jejich přechodu na stát soudu ničeho nesdělil, pouze soudu zaslal ověřenou kopii knihovní vložky č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], ze které není způsob určení nemovitých věcí patrný. Z žádných ve věci provedených důkazů pak nevyplynulo, že by pozemek či dům v době přechodu na stát spadaly dle svého charakteru či způsobu využití do režimu zákona č. 229/1991 Sb. Z provedených důkazů lze toliko zjistit, že se jedná o zastavěný pozemek. Žalobkyně při posledním jednání soudu předložila také originály fotografií, avšak nejenže není zřejmé jakého data jsou, ale i kdyby datace soudu známa byla, nelze z nich dovodit, že v době přechodu na stát byly předmětné pozemky zemědělskou usedlostí či půdou.

25. Na druhou stranu v řízení bylo prokázáno, že žalobkyni byla v roce 1994, resp. 1995 na základě její žádosti poskytnuta finanční náhrada podle zákona č. 403/1990 Sb. K přiznání náhrady podle tohoto zákona tedy došlo v době, kdy již byl účinný jak zákon č. 87/1991 Sb. (účinnost od [datum]), tak zákon č. 229/1991 Sb. (účinnost od [datum]). Skutečnost, že nárok žalobkyně byl příslušnými orgány posouzen podle zákona č. 403/1990 Sb., a nikoliv podle zákona č. 229/1991 Sb., nelze ponechat bez povšimnutí, což akcentoval i Městský soud v Praze v usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka].

26. S ohledem na shora uvedené zjištění a s ohledem na skutečnost, že žalobkyně ve věci neunesla břemeno důkazní a neprokázala, že předmětné nemovité věci byly v době přechodu na stát zemědělskou půdou ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., soud se věcí z pohledu tohoto zákona nezabýval a s odkazem na odůvodnění tohoto rozsudku uzavřel, že nárok, který žalobkyně v tomto řízení uplatňuje, nemůže být podle restitučních zákonů uspokojen a jako takovou žalobu zamítl.

27. O nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná měla ve věci úspěch a naleží jí paušální náhrada hotových výdajů po [částka] za 1 úkon ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. a ustanovení § 1 odst. 3 písm. a/ a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, a to za sepsání 2x podání ve věci samé (ze dne [datum], [datum]), 4x přípravu na jednání před soudem a 4x účast na jednání před soudem (dne [datum], [datum], [datum], [datum]) (300 x 10), tj. v souhrnu [částka]. Výrok o lhůtě k plnění do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. (výrok II. rozsudku).

Poučení