24 C 210/2022 - 154

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Ivanou Štěpánovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozená [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozený [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované A] 3. [Jméno žalované C], narozená [Datum narození žalované C] bytem [Adresa žalované A] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] 4. [Jméno advokáta C], narozený [Datum narození advokáta C] bytem [Adresa advokáta C] 5. [Jméno advokáta D], narozená [Datum narození advokáta D] bytem [Adresa advokáta C] o vyklizení bytu, takto:

Výrok

I. Žalovaná 1) [Jméno žalované A], narozená [Datum narození žalované A], žalovaný 2) [Jméno advokáta C], narozený [Datum narození žalované B], žalovaný 4) [Jméno advokáta C], narozený [Datum narození advokáta C], narozená [Datum narození advokáta D] na adrese [adresa], a to do 15 dní od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve vztahu k žalované 3) [jméno FO], narozené [Datum narození žalované C], zamítá.

III. Žalovaná 1) [Jméno žalované A], narozená [Datum narození žalované A] Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalovaný 2) [Jméno advokáta C], narozený [Datum narození žalované B] Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

V. Žalovaný 4) [Jméno advokáta C], narozený [Datum narození advokáta C] Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

VI. Žalovaná 5) [Jméno advokáta D], narozená [Datum narození advokáta D] Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

VII. Žalobce je povinen zaplatit žalované 3) [jméno FO], narozené [Datum narození žalované C], náhradu nákladů řízení 11 637,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované 3).

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 25.11.2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovaným uloženo vyklidit byt č. [Anonymizováno] v 1. nadzemním podlaží domu na adrese [adresa]. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaní užívají byt od [datum], kdy došlo k exekučnímu vyklizení bytu č. [Anonymizováno] v témže domě, který dříve užívali žalovaní, přičemž v průběhu vyklizení si žalovaní přestěhovali své věci právě do bytu č. [Anonymizováno], o kterém exekučnímu vykonavateli tvrdili, že jej mohou užívat. Žalovaní přitom předložili nájemní smlouvu ze dne [datum], podle které měl žalobce, zastoupený paní [jméno FO] a [jméno FO], byt pronajmout žalovaným 1) a 2). Tyto osoby však nebyly oprávněny za žalobce jednat, k uzavření smlouvy proto nemohlo dojít. Protože v domě jsou hlášeny i děti žalovaných 1) a 2), tj. žalovaní 3), 4) a 5), přičemž děti žalovaných byly uvedeny v nájemní smlouvě vážící se k bytu č. [Anonymizováno], směřuje žaloba i proti těmto osobám.

2. Žalovaná 1) potvrdila, že do bytu č. [Anonymizováno] se žalovaní 1), 2), 4) a 5) přestěhovali 6.4.2022, kdy byli exekučně vystěhováni z bytu č. [Anonymizováno], byt nadále užívají, nicméně s žalobou nesouhlasila. Tvrdila, že dne 3.8.2008 jí a žalovanému 2) byl představenstvem žalobce přidělen členský podíl k bytu č. [Anonymizováno] stejný členský podíl jí a žalovanému 2) byl představenstvem žalobce přidělen i dne 3.11.2008, 4.12.2008 a 15.1.2009. K přidělení došlo rovněž členskou schůzí žalobce, a to dne 20.12.2008. Nájemní smlouva být v té době uzavřena nemohla, protože byt užívala jiná osoba. K uzavření nájemních smluv ale podle žalované 1) došlo v letech 2013, 2016, 2017 a 2019, kdy za žalobce tyto smlouvy uzavírala paní [jméno FO] a [jméno FO], poslední ze smluv za žalobce podepisovala žalovaná 1) a paní [jméno FO]. Žalovaná dále tvrdila, že v srpnu 2020 došlo mezi ní a paní [jméno FO], která je zástupcem žalobce, k uzavření ústní dohody ohledně užívání bytu, kdy jí bylo sděleno, že žalovaní mohou byt rekonstruovat a v bytě bydlet. Dále se spolu dohodly, že za byt bude žalovaná 1) platit od prosince 2020 členský podíl ve výši 2 000 Kč a po rekonstrukci pak plnou částku. Od dubna 2022 tak žalovaná 1) platí částku 4 300 Kč. Platby chodí z účtu žalované 3), ale s poznámkou, že jde o platbu za členský podíl za uvedený byt a s uvedením jména žalované 1). Žalovaná 1) tak má za to, že nájemní smlouva byla uzavřena ústně. Rovněž tvrdila, že nájemní smlouva byla vydržena. Výpověď z bytu jim dána nebyla. Na přelomu srpna a září 2020 byla na žalované volána policie, aby byt vyklidili, ale následně byla věc odložena. Dále žalovaná 1) argumentovala tím, že dosud nebyly vyplaceny vypořádací podíly v souvislosti s ukončením členství v žalovaných 1) a 2) v [Anonymizováno], a to za jednotky [Anonymizováno] a [Anonymizováno], přičemž se odvolávala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], které se danou problematikou zabývalo. Konečně žalovaná 1) argumentovala i tím, že s žalobcem dne [datum] uzavřela smlouvu o půjčce, což ji rovněž opravňuje byt užívat.

3. Žalovaný 2) uvedl, že o věci nic neví, neví ani, jestli má k bytu č. [Anonymizováno] uzavřenou nájemní smlouvu, nicméně v bytě bydlí.

4. Žalovaný 4) uvedl, že je pravdou, že v bytě bydlí.

5. Žalovaný 4) a žalovaná 5) pak společně uvedli, že jsou studenti a žijí u rodičů, přičemž nemají finanční prostředky na svůj byt. K tomu, zda mají k bytu č. [Anonymizováno] nějaké užívací právo, se nijak nevyjádřili.

6. Žalovaná 3) s žalobou nesouhlasila, neboť v době podání žaloby ani nikdy později v bytě č. [Anonymizováno] nebydlela, nemá zde ani žádné své věci, od května 2022 bydlela se svým přítelem [jméno FO] v pronajatém bytě č. [hodnota] na adrese [adresa], od roku 2023 bydlí v [adresa].

7. Z nájemní smlouvy datované dne [datum] bylo zjištěno, že žalobcem, za kterého jednala [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] a žalovanou 1) byla podepsána listina, označena jako nájemní smlouva, přičemž předmětem nájmu měla být bytová jednotka č. [hodnota] o velikosti [Anonymizováno] v 1. podlaží na adrese [adresa].

8. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobce bylo zjištěno, že předsedou představenstva [Anonymizováno] (tj. žalobce) je od 11.6.2009 až dosud [jméno FO], místopředsedou představenstva je od 30.7.2009 až dosud [jméno FO], členem představenstva byla od 3.7.2019 do 19.6.2013 [jméno FO] a od 19.6.2013 až dosud [jméno FO]. Ohledně způsobu jednání představenstva žalobce bylo a je v obchodním rejstříku zapsáno, že za představenstvo jedná navenek předseda nebo místopředseda. Je-li pro právní úkon, který činí představenstvo, předepsána písemná forma, je třeba podpisů dvou členů představenstva, z nichž alespoň jeden je buď předseda nebo místopředseda.

9. Z protokolu soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] o vyklizení bytu bylo zjištěno, že dne 6.4.2022 byl exekučně vyklizen byt č. [Anonymizováno] ve 2. nadzemním podlaží domu č.p. [Anonymizováno] v [adresa]. Přítomni byli oba povinní, a to žalovaná 1) a žalovaný 2), za oprávněného, tj. za žalobce byla pověřena [jméno FO]. Z protokolu se podává, že věci nalezené ve vyklizovaném bytě byly uskladněny ve sklepě, na půdě a v bytě v témže vchodě v užívání povinných. Žalovaná 1) přivolala na místo policii z důvodu tvrzeného práva k užívání bytu vpravo v 1. NP. Ze zprávy exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 23.6.2024 pak bylo zjištěno, že při zahájení vyklizení uvedeného bytu povinní (žalovaní 1) a 2)) tvrdili, že mají řádnou nájemní smlouvu k dalšímu bytu, zástupkyně oprávněného (žalobce) [jméno FO] toto rozporovala, avšak opatrovník oprávněného ustanovený kvůli spornému oprávnění jednat za oprávněného nebyl přítomen. O sporném tvrzení nebylo na místě samém v pravomoci exekutora rozhodnout a k vyklizení jiného bytu neměl pověření.

10. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi [právnická osoba], jako pronajímatelem a žalovanou 3) a [jméno FO] jako nájemci byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl nájem bytu č. [hodnota] v domě č.p. [adresa], s počátkem nájmu 1.5.2022. Nájem byl uzavřen na dobu určitou do [datum]. Z protokolu o převzetí bytu bylo zjištěno, že tento byt byl žalované 3) a [jméno FO] předán k užívání dne 29.4.2022.

11. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná 3) uzavřela jako nájemce smlouvu o nájmu bytu č. [Anonymizováno] na adrese [adresa]. Byt jí byl téhož dne předán.

12. Svědek [jméno FO] vypověděl, že s žalovanou 3) bydlel ve společném bytě na adrese [adresa] od konce dubna 2022, a to až do konce dubna 2023. Pak se měli společně stěhovat do bytu u zastávky [Anonymizováno], avšak rozešli se a do bytu se nastěhovala pouze žalovaná 3). Svědek v bytě několikrát byl a ví, že žalovaná již u rodičů nebydlí.

13. Z výpisu z informačního systému evidence obyvatel bylo zjištěno, že ke dni 17.7.2024 jsou na adrese [adresa] hlášeny k trvalému pobytu mimo jiné i žalovaní [právnická osoba]), 4) a 5).

14. Ze zápisu ze schůze představenstva žalobce konané dne 3.8.2008 bylo zjištěno, že představenstvo rozhodlo o přidělení členského podílu k bytové jednotce č. [Anonymizováno] žalované 1) a 2), kterou měla v nájmu [jméno FO]. Jiné skutečnosti rozhodné pro projednávanou věc z této listiny zjištěny nebyly.

15. Ze zápisu ze schůze představenstva žalobce konané dne 3.11.2008 bylo zjištěno, že představenstvo schválilo vypracování smlouvy o půjčce poskytnuté žalobci přednostně členy družstva, mezi kterými byla uvedena i žalovaná 1). Zároveň bylo rozhodnuto o tom, že výtěžek z nájmu, placený nájemcem p. [jméno FO], bude náležet žalované 1). Jiné skutečnosti rozhodné pro projednávanou věc z této listiny zjištěny nebyly.

16. Ze zápisu ze schůze představenstva žalobce konané dne 4.12.2008 nebyly zjištěny žádné skutečnosti týkající se bytu č. [Anonymizováno].

17. Ze zápisu ze schůze představenstva žalobce konané dne 15.1.2009 bylo zjištěno, že bylo schváleno přeúčtování výtěžku z nájemného z nájemních bytů, mezi byty je uveden i byt obývaný p. [jméno FO]. Jiné skutečnosti rozhodné pro projednávanou věc z této listiny zjištěny nebyly.

18. Ze zápisu z členské schůze žalobce konané dne 20.12.2008 bylo zjištěno, že p. [jméno FO] byla dána výpověď z předmětného bytu. Jiné skutečnosti rozhodné pro projednávanou věc z této listiny zjištěny nebyly.

19. Ze zápisu ze schůze představenstva žalobce konané dne 4.10.2007 bylo zjištěno, že uvedeného dne byla žalovaná 1) zvolena předsedou představenstva.

20. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci čj. [spisová značka] ze dne 25.11.2010, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. [spisová značka] ze dne 20.3.2012, bylo zjištěno, že soudy rozhodly tak, že návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze žalobce ze dne 3.7.2009, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí představenstva o vyloučení navrhovatelky (žalované 1) z družstva, a návrh na určení, že je žalovaná 1) nadále členkou žalobce, byly zamítnuty. Rozhodnutí nabyla právní moci dne 16.12.2010, resp. 23.4.2012.

21. Ze notářského zápisu [Anonymizováno] sepsaného dne 5.10.2007 [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou se sídlem v [Anonymizováno], bylo zjištěno, že ustavující schůze žalobce rozhodla o přijetí stanov v přiloženém znění, přičemž v článku 19 odst. 1 je uvedeno, že zánikem členství osoby v družstvu zaniká nájemní vztah k bytu, nájemce však není povinen se z bytu odstěhovat, nejde-li o dohodu mezi ním a družstvem nebo o vystoupení člena z družstva, pokud mu není zajištěna bytová náhrada za podmínek stanovených v § 712 občanského zákoníku.

22. Návrh na provedení důkazu zápisem ze schůze představenstva konané dne 22.6.2009 byl zamítnut, neboť se nijak netýkal předmětu řízení.

23. Návrh na provedení důkazu celými exekučními spisy [tituly před jménem] [jméno FO] sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] byl zamítnut, neboť se netýkaly předmětu řízení, vztahovaly se k jiné bytové jednotce.

24. Návrh na provedení důkazu emaily ohledně hospodaření žalobce a [Anonymizováno] soud zamítl, neboť takový důkaz neměl žádný vztah k předmětu řízení.

25. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

26. V posuzovaném případě mezi žalobcem a žalovanými 1), 2), 4) a 5) nebylo sporu, že tito žalovaní byt č. [Anonymizováno] užívají. Žalobce tvrdil, že byt užívají bez právního důvodu, neboť žádnou platnou nájemní smlouvu mezi sebou uzavřenou nemají a k žádné ústní dohodě o užívání bytu rovněž nedošlo. Žalovaní 2) a 4) existenci jakéhokoli právního důvodu užívání bytu netvrdili, žalovaný 2) se k žalobě vyjádřil tak, že neví, jestli má uzavřenou nájemní smlouvu, žalovaný 4) a žalovaná 5) se podané žalobě se vyjádřil pouze tak, že jsou studenti, žijí u rodičů a nemají finanční prostředky na vlastní byt. Žalovaná 5) pak v rámci omluvy z nařízeného jednání uvedla, že její matka, tj. žalovaná 1), má k bytu nájemní smlouvu, aniž by blíže uvedla, o jakou smlouvu by mělo jít. Vzhledem k tomu, že žalovaná 5) se k nařízenému jednání nedostavila, soud ji nemohl poučit dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), aby svá tvrzení ohledně nájemní smlouvy doplnila a označila k nim důkazy. Žalovaná 1) jako jediná existenci právního důvodu užívání bytu tvrdila, a to jednak nájemní smlouvy z roku 2013, 2016, 2017 a 2019 a dále ústní dohodu s [jméno FO].

27. Podle § 151 odst. 1 o.z. zákon stanoví, popřípadě zakladatelské právní jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánů právnické osoby za ni rozhodují a nahrazují její vůli.

28. Podle § 705 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích statutárním orgánem družstva je představenstvo.

29. Ve stanovách žalobce byl způsob jednání představenstva upraven tak, že za představenstvo jedná navenek předseda nebo místopředseda, s tím, že je-li pro právní úkon, který činí představenstvo, předepsána písemná forma, je třeba podpisů dvou členů představenstva, z nichž alespoň jeden je buď předseda nebo místopředseda.

30. Žalovaná 1) tvrdila existenci nájemních smluv z roku 2013, 2016, 2017 a 2019. Smlouva uzavřená v roce 2013 podléhá úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013, ostatní smlouvy se již řídí novou právní úpravou, tj. zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, který nabyl účinnosti 1.1.2014.

31. Podle § 686 odst. 1 věty druhé zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, nájemní smlouva musí mít písemnou formu.

32. Podle § 2237 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouva (nájemní) vyžaduje písemnou formu.

33. K právnímu jednání spočívajícímu v uzavření nájemní smlouvy tak bylo třeba, aby za žalobce smlouvu podepsali dva členové představenstva, z toho jeden buď předseda nebo místopředseda. Žalovaná 1) tvrdila (a v případě smlouvy z roku 2013 to bylo zjištěno i ze samotné smlouvy, která byla provedena k důkazu), že smlouvy byly podepisovány paní [jméno FO] a [jméno FO], v případě smlouvy z roku 2019 paní [jméno FO] a žalovanou 1). Počet jednajících osob tak byl dodržen, ovšem bylo zjištěno, že žádná z těchto osob nebyla v letech 2013, 2016, 2017 a 2019 členem představenstva (a předsedou nebo místopředsedou představenstva), tedy nebyla oprávněna za žalobce jednat. Protože žalovaná tvrdila, že smlouvy podepisovaly tyto konkrétní osoby, soud již nepovažoval za potřebné provádět důkazy nájemními smlouvami z roku 2016, 2017, 2019, protože i kdyby jimi bylo prokázáno tvrzení žalované 1), o tom, kdo tyto smlouvy podepisoval, nemohlo to nic změnit na tom, že tyto osoby nemohly za žalobce jednat.

34. Podle § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje 35. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

36. Právní úprava statutárního orgánu (tj. určení, který z orgánů právnické osoby je statutárním a jak se vytváří), stejně jako úprava způsobu, jakým členové statutárního orgánu právně jednají za právnickou osobu (jak ji zastupují), spadá do kategorie práva týkajícího se postavení osob ve smyslu § 1 odst. 2 o. z. Právní normy upravující osobní status (fyzických i právnických osob) spadají mezi normy chránící veřejný pořádek (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

37. Protože nájemní smlouvy, z nichž žalovaná 1) dovozovala své užívací právo, byly za žalobce podepsány někým, kdo za žalobce nemohl jednat, hodnotí soud tyto smlouvy ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení jako absolutně neplatné.

38. Žalovaná 1) dále tvrdila, že byt užívala na základě ústní dohody ze srpna 2020 s [jméno FO], která žalobce zastupuje. [jméno FO], která je předsedou představenstva žalobce, takovou dohodu zcela popřela, když uvedla, že s žalovanou 1) má od roku 2009 napjaté vztahy, vše spolu řeší písemně.

39. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle § 118a odst. 3 o.s.ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

40. Žalovaná 1) na výzvu soudu, aby označila důkaz k prokázání tvrzení, že s žalobcem, za kterého jednala [jméno FO], uzavřela v srpnu 2020 smlouvu, na základě které byla oprávněna byt č. [Anonymizováno] užívat, uvedla, že žádný důkaz nemá, protože jednání mezi ní a paní [jméno FO] nebyl nikdo další přítomen. Žalovaná 1) tak ohledně tohoto tvrzení neunesla důkazní břemeno.

41. Tvrzení žalované 1) se ve zbývajícím rozsahu týkala převážně toho, že jí byl přidělen členský podíl vázající se k bytu č. [Anonymizováno], k čemuž i předkládala příslušné zápisy z rozhodnutí představenstva žalobce.

42. Podle § 742 písm. a) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, člen bytového družstva má zejména právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu na dobu neurčitou, na jehož pořízení se on nebo jeho právní předchůdce podílel dalším členským vkladem, pokud splňuje ostatní podmínky podle tohoto zákona a stanov.

43. Skutečnost, že se někdo stane členem bytového družstva, ještě neznamená, že mu vzniká zároveň nájemní právo ke konkrétnímu družstevnímu bytu. K tomu je třeba uzavření nájemní smlouvy, tak jak předpokládá výše citované zákonné ustanovení. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v [Anonymizováno] čj. [spisová značka] ze dne [datum], ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. [spisová značka] ze dne [datum], však bylo zjištěno, že žalovaná 1) již od 3.7.2009 není členkou družstva (žalobce), neboť usnesením členské schůze z 3.7.2009 bylo potvrzeno rozhodnutí představenstva o vyloučení žalované 1). Žalované 1) tak z titulu v členství v družstvu (žalobci) nemohlo v roce 2022 vzniknout právo na uzavření nájemní smlouvy. Je přitom irelevantní, že za užívání bytu žalovaná 1) platí, když jinak mezi účastníky nebylo sporné, že za byt na účet žalobce chodí platby s poznámkou, že jde o platbu členského podílu (nikoli nájmu) za byt č. [Anonymizováno].

44. Žalovaná 1) při jednání dále argumentovala i tím, že nájemní právo k bytu č. [Anonymizováno] vydržela. K tomu soud uvádí, že nájemní právo není právem věcným, ale obligačním, a jako takové není možné jej vydržet (na rozdíl od členského podílu), když tento názor vychází z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], rozsudek ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] a rozsudek ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]).

45. Pokud jde o argument žalované 1), že ve stanovách družstva (žalobce) je uvedeno, že zánikem členství osoby v družstvu zaniká nájemní vztah k bytu, nájemce však není povinen se z bytu odstěhovat, nejde-li o dohodu mezi nám a družstvem nebo o vystoupení člena z družstva, pokud mu není zajištěna bytová náhrada za podmínek stanovených v § 712 občanského zákoníku, pak toto ustanovení nedopadá na projednávaný případ, neboť jak bylo výše odůvodněno, žalovaná 1) nájemní vztah k bytu č. [Anonymizováno] nikdy neměla. Nelze se proto dovolávat ustanovení stanov, které řeší práva bývalých nájemců.

46. Obrana žalované spočívající v tom, že jí dosud nebyly vyplaceny vypořádací podíly za bytové jednotky č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno], rovněž nemohla být úspěšná, neboť i kdyby tyto skutečnosti byly prokázány, nemělo by to na výsledek řízení týkajícího se bytu č. [Anonymizováno] žádný vliv. Stejně tak na výsledek řízení nemá vliv ani skutečnost, zda žalovaná 1) měla s žalobcem uzavřenou nějakou smlouvu o půjčce, soud se proto tímto tvrzením dále nezabýval.

47. Soud zamítl návrhy na provedení důkazů výslechy svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], dříve [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], dříve [jméno FO] a [jméno FO], dříve [jméno FO], které navrhovala žalovaná 1) s tím, že tyto osoby historicky figurovaly jako členové představenstva nebo fiktivní členové představenstva a vědí, jakým způsobem se byty přidělovaly. Z návrhu žalované 1) nebylo zcela zřejmé, k jaké právně významné skutečnosti mají být svědci vyslechnuti, jaké tvrzení žalované 1) má být jejich výslechem prokázáno, nicméně pro řízení bylo podstatné pouze to, zda měla žalovaná 1) uzavřenou platnou nájemní (nebo jinou) smlouvu k bytu č. [Anonymizováno], jak tvrdila, přičemž v řízení bylo prokázáno, že uzavřené nájemní smlouvy platné být nemohly. Navržení svědci se rovněž nemohli vyjádřit k tvrzené ústní dohodě, neboť sama žalovaná 1) uvedla, že uzavření dohody nebyl nikdo další přítomen. Soud proto tyto návrhy jako nadbytečné zamítl. Soud zamítl i návrh na výslech svědka paní [jméno FO], která zmíněné nájemní smlouvy podepisovala, protože na platnosti, resp. neplatnosti těchto smluv nemohla výpověď této svědkyně ničeho změnit.

48. Žalovaný 2) a žalovaný 4) žádný právní důvod užívání bytu netvrdili, žalovaná 1) a žalovaná 5) tvrdily nájemní smlouvu, v řízení však bylo prokázáno, že uzavřené nájemní smlouvy jsou neplatné. Ústní dohoda, tvrzená žalovanou 1), nebyla v řízení prokázána a vydržení nájemního práva není s odůvodněním výše možné. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaní 1), 2), 4) a 5) užívají byt bez právního důvodu, a proto ve vztahu k těmto žalovaným žalobě vyhověl.

49. Lhůta k plnění byla určena jako obecná lhůta podle § 160 odst. 1 o.s.ř., podle kterého uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, je-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

50. Žalovaná 3) od počátku řízení tvrdila, že v bytě v době podání žaloby a ani v současné době nebydlí a nemá v něm ani uschované věci. Žalobce uváděl, že pasivní legitimaci žalované 3) dovozuje z toho, že žalovaná 3) má v domě hlášen trvalý pobyt, že byla uvedena v nájemní smlouvě k bytu č. [Anonymizováno] a že v roce 2020 v rámci výslechu u policie uváděla, že jí matka (žalovaná 1) umožnila byt užívat. Pokud jde o případné historické užívání bytu (v období ještě před podáním žaloby), pak taková skutečnost je pro rozhodování o vyklizení bytu irelevantní, neboť podle § 154 odst. 1 o.s.ř. pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. V řízení pak bylo prokázáno, že žalovaná 3) v dubnu 2022 začala bydlet se svým přítelem v bytě na jiné adrese a následně se přestěhovala sama do jiného bytu. Výpovědí svědka [jméno FO] ve spojení s předloženými nájemními smlouvami má soud za prokázané, že žalovaná od dubna 2022 s rodiči v bytě č. [Anonymizováno] nebydlí. Pokud žalovaná 3) v bytě nebydlí a ani v něm nemá svoje věci, pak nemůže být v řízení pasivně legitimována (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]) Argument, že žalovaná 3) má v domě hlášen trvalý pobyt, je irelevantní, neboť za situace, kdy žalované 3) nesvědčí žádný právní důvod užívání bytu č. [Anonymizováno], se může žalobce na příslušné ohlašovně domáhat zrušení údaje o místu trvalého pobytu žalované 3). Irelevantní je i skutečnost, že žalovaná 3) byla uvedena v nájemní smlouvě k jinému bytu ve vlastnictví žalobce v témže domě. Soud proto žalobu ve vztahu k žalované 3) zamítl.

51. O nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 1), 2), 4) a 5) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl v řízení plně úspěšný, a má proto vůči neúspěšným žalovaným právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 142a odst. 1 o.s.ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.

52. Žalobce výzvu k plnění před podáním žaloby nezaslal.

53. Podle § 142a odst. 2 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, může soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti žalobci přiznat i v případě, že žalobce žalovanému výzvu k plnění za podmínek uvedených v odstavci 1 nezaslal. Smyslem ustanovení 142a o.s.ř. je zajištění určité míry ochrany dlužníků před podáváním šikanózních žalobních návrhů za situace, kdy žalovaný ani neví, že je nějaký dluh za ním evidován, a účelem podání žalobního návrhu je pouze navýšení pohledávky o část nákladů řízení za poskytnuté právní služby (srov. usnesení Vrchního soud v Praze ze dne [datum], čj. [spisová značka]). Ustanovení tak slouží jako prevence před zbytečnými spory, kde žalovaný by býval plnil dobrovolně, kdyby o povinnosti plnit věděl. V posuzovaném případě však vzhledem k postoji a chování žalovaných před podáním žaloby a i po jejím podání bylo zřejmé, že i kdyby jim byla výzva k plnění před podáním žaloby zaslána, dobrovolně by neplnili. Žalovaní si byli vědomi, že žalobce s užíváním bytu žalovanými nesouhlasí, žalobce podával trestní oznámení a volal do bytu policii, žalovaní však přes všechny události byt neopustili. Soud proto přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení i když nebyla předžalobní výzva zaslána.

54. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč a dále odměnou za zastupování, jelikož žalobce byl zastoupen advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), dle § 7 AT v celkové výši 6 000 za čtyři úkony právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a účast při jednání dne [datum] v rozsahu 3,5 hodiny (tj. za účast při jednání náleží odměna za dva úkony). Za písemné stanovisko k vyjádření žalované 3) nebyla odměna přiznána, neboť k tomuto vyjádření nebyl žalobce soudem vyzýván, vyjádření žalované 3) k podané žalobě mu bylo zasláno pouze na vědomí, nad to veškeré rozhodující skutečnosti mají být uvedeny již v žalobě. Rovněž nebyla přiznána odměna za vyjádření zástupce žalobce ke vznesené námitce podjatosti, neboť jednak nešlo o vyjádření k věci samé a jednak v rámci tohoto vyjádření nešlo o poskytnutí právní služby žalobci, zástupce se vyjadřoval ke vztahu své osoby k osobě soudce. Soud při určení výše odměny vycházel z tarifní hodnoty 10 000 Kč, a to dle § 9 odst. 1 AT. Za jeden úkon právní služby tak náleží zástupci odměna ve výši 1 500 Kč. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Celkem tedy odměna a paušální náhrady hotových výdajů tvoří částku 7 200 Kč. Náklady řízení tak činí celkem 12 200 Kč. Podle § 140 odst. 1 věty druhé o.s.ř. společné náklady platí účastníci podle poměru účastenství na věci a na řízení; nelze-li poměr účastenství určit, platí je rovným dílem. V posuzovaném případě šlo ve vztahu k žalovaným 1), 2), 4) a 5) o stejné plnění, spočívající ve vyklizení nemovitosti, soud proto rozhodl tak, že tito žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení rovným dílem, tj. každý ve výši 3 050 Kč (12 200/4). Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

55. O nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 3) bylo rozhodnuto rovněž podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná 3) byla v řízení plně úspěšná, a má proto vůči neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou za zastupování, jelikož žalovaná 3) byla zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), dle § 7 AT v celkové výši 6 000 Kč za čtyři úkony právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení, podání vyjádření k žalobě a účast při jednání dne [datum] v rozsahu 3,5 hodiny (tj. za účast při jednání náleží odměna za dva úkony). Soud při určení výše odměny vycházel z tarifní hodnoty 10 000 Kč, a to dle § 9 odst. 1 AT. Za jeden úkon právní služby tak náleží zástupci odměna ve výši 1 500 Kč. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Celkem tedy odměna a paušální náhrady hotových výdajů tvoří částku 7 200 Kč. Náklady řízení jsou dále tvořeny náhradou za promeškaný čas dle § 14 AT, a to za cestu zástupce z [Anonymizováno] na jednání u Okresního soudu v Liberci konané dne [datum] a zpět, celkem v trvání 6 započatých půlhodin, 600 Kč (100 Kč x 6). Náklady řízení jsou dále tvořeny cestovným, přičemž výše byla určena podle vyhlášky č. 398/2023 Sb. (dále jen „vyhláška“). Podle § 1 písm. b) vyhlášky činí sazba základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel částku 5,60 Kč za 1 km, podle § 4 písm. a) vyhlášky činí výše průměrné ceny za jeden litr benzínu částku 38,20 Kč. Na trase [adresa] a zpět ujel zástupce celkem [hodnota] km, průměrná kombinovaná spotřeba použitého automobilu je podle doloženého technického průkazu 6,4 litrů na 100 km. Cestovné tedy činí částku 1 818,10 Kč. Protože zástupce žalované 3) je plátcem daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy náhrada nákladů řízení tvoří částku 11 637,90 Kč. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení