24 C 266/2024 - 108

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci žalobce: [Jméno žalobce A], IČO [IČO žalobce A] sídlem [Adresa žalobce A] insolvenční správce dlužníka [Jméno žalobce B] narozeného [Datum narození žalobce B], IČO: [IČO žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného]., IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení 1 341 000Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 233 000 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od 1. 5. 2024 do zaplacení, a to do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 108 000 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od 1. 5. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 76 547 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 5 soudní poplatek za žalobu ve výši 61 650 Kč, a to do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 16.8.2024 domáhá jako insolvenční správce dlužníka [Jméno žalobce B], nar. [Datum narození žalobce B], IČO: [IČO žalobce B] (dále též jen „Dlužník“) po žalovaném zaplacení částky 1 341 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 1.5.2024 do zaplacení s odůvodněním, že mezi Dlužníkem a jeho manželkou [jméno FO], nar. [datum] (dále též jen „[Anonymizováno][jméno FO]“) jako pronajímateli a žalovaným jako nájemcem byla dne 14.4.1999 (ve znění dodatku č. 1 ze dne 23.4.1999) uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor (dále též jen „Smlouva“), jejíž předmětem byl nájem tam specifikovaných nebytových prostor v domě čp. [Anonymizováno] na adrese [adresa] (dále též jen „Dům“) za sjednané nájemné za celou dobu nájmu, tj. od 14.4.1999 do 1.4.2024, ve výši 108 000 Kč ročně splatné jednorázově nejpozději do 30.4.2024. Žalobce tak na pohledávce Dlužníka za žalovaným z titulu nájemného dle nájemní smlouvy (když společné jmění Dlužníka a [jméno FO] bylo rozděleno rovným dílem a Dlužníka byla sepsána do jeho majetkové podstaty) požaduje nájemné konkrétně za období od května 1999 do dubna 2024 včetně, tj. částku 1 341 000 Kč. Žalovaný tuto částku nezaplatil ani přes předžalobní upomínku, žalobce proto požaduje i zaplacení zákonných úroků z prodlení z žalované částky ode dne následujícího po uplynutí Smlouvou stanovené doby splatnosti, tj. od 1.5.2024 do zaplacení, když tato pohledávka se stala splatnou po prohlášení konkursu na majetek Dlužníka a žalovaný je tak povinen plnit přímo do majetkové podstaty Dlužníka. Žalobce doplnil, že statutárním orgánem žalovaného byla v době uzavření smlouvy o nájmu nebytových prostor i jejího dodatku manželka Dlužníka, tj. druhá pronajímatelka, tedy obsah Smlouvy musel být oběma stranám zcela znám. Zároveň bylo již usnesením Městského soudu v Praze ze dne 1.8.2024, č.j. [spisová značka] doloženo, že žalovaný sám tvrdí, že Smlouva je platná a účinná. Předmět nájmu žalobce sice prodal v roce 2022, avšak na nabyvatele nebyla postoupena pohledávka na zaplacení daného nájemného dle Smlouvy. O platnosti dané kupní smlouvy bylo též již rozhodnuto rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 23.10.2023, č.j. [spisová značka]. Stejně tak i otázka skončení nájmu dle Smlouvy jistě ke dni 1.4.2024 již byla vyřešena Městským soudem v Praze v usnesení ze dne 1.8.2024, č.j. [spisová značka], a v usnesení ze dne 24.10.2024, č.j. [spisová značka].

2. Žalovaný nárok žalobce zcela neuznal s tím, že Smlouva sice byla účinně a platně uzavřena, avšak Dlužník již nebyl v katastru nemovitosti zapsán jako vlastník dané nemovitosti za období, za které je nájemné v tomto řízení požadováno, neboť žalobce kupní smlouvou ze dne 24.2.2022 vyvedl nemovitosti, z nichž je nájemné požadováno (resp. id. Domu, kterou v dané době vlastnil Dlužník), z insolvenční podstaty Dlužníka a převedl je na zajištěného věřitele [tituly před jménem] [jméno FO] (byť je tento postup aktuálně předmětem dovolacího řízení u Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. [spisová značka]). Žalobce, resp. Dlužník tak ve věci není aktivně věcně legitimován, neboť danou kupní smlouvou na nového pronajímatele [tituly před jménem] [jméno FO] přešly též veškerá práva a povinnosti spojené se Smlouvou, tj. i případné právo na inkasování nájmu. Zároveň pak došlo řádně k prolongaci trvání nájmu dle Smlouvy na dalších 10 let, protože ani jedna ze stran nájemního vztahu neučinila žádné právní jednání ve stanovené lhůtě, které by bylo možné považovat za rozhodnuti o ukončení nájmu (zejména za takové právní jednání nelze považovat žádost o vyklizení [jméno FO] z 30.10.2023, když současně žádal též placení nájemného). Nájem dle Smlouvy tak trvá nejméně do roku 2034 a nájemné dle Smlouvy dosud není splatné. Žalovaný proto žádá zamítnutí žaloby.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Žalobce je insolvenčním správcem Dlužníka, u nějž byl usnesením Městského soudu z [datum] zjištěn úpadek a prohlášen konkurz na jeho majetek (viz usnesení Městského soudu v Praze z 6.11.2018, č.j. MSPH [právnická osoba].

5. Žalovaný je podnikající právnickou osobou s předmětem podnikání mimo jiné [Anonymizováno]; Dlužník byl jeho jednatelem od 14.4.1999 do 24.2.2004 a jeho společníkem od 14.4.1999; [jméno FO] je jeho jednatelkou od 14.4.1999 (prokázáno úplným výpisem z obchodního rejstříku žalovaného z 19.3.2025).

6. Mezi Dlužníkem a [jméno FO] jako pronajímateli a žalovaným (zastoupeným tehdejším jednatelem – Dlužníkem) jako nájemcem byla dne 14.4.1999 uzavřena Smlouva, na jejímž základě byly žalovanému pronajaty tam přesně vymezené nebytové prostory (kancelář, šatna, místnost pro úklid, koupelna, WC, sklad a denní místnost v prvním nadzemním podlaží a dvě ordinace zubního lékaře, čekárna, WC, rentgen, místnost pro sterilizaci, spojovací chodba v druhém nadzemním podlaží) v Domě za účelem provozu [Anonymizováno], a to ode dne podpisu do 31.12.2015 s tím, že platnost Smlouvy se prodlužuje o dalších pět let, pokud některá ze smluvních stran alespoň tři měsíce před uplynutím sjednané doby platnosti nedoručí druhé straně své rozhodnutí o ukončení nájmu, za což se žalovaný zavázal platit nájemné ve výši 107 000 Kč za rok. Dle Dodatku č. 1 z 23.4.1999 (dále též jen „Dodatek 1“) byla Smlouva změněna tak, že pronajaté nebytové prostory v Domě byly nadále tvořeny šatnou a denní místností, sklady, koupelnou, WC v prvním nadzemním podlaží, dvěma ordinacemi [Anonymizováno], čekárnou, WC, rentgenem, místností pro sterilizací, spojovací chodbou ve druhém nadzemním podlaží, kanceláří ve třetím nadzemním podlaží (vše dle připojeného plánku, jehož existenci jako součást Smlouvy učinili účastníci zcela nespornou), a to k účelu užívání – provozu [Anonymizováno], doba trvání nájmu byla prodloužena do 1.4.2024 a nájemné bylo stanoveno na 108 000 Kč ročně s tím, že byla sjednána jeho jednorázová splatnost za celou dobu nájmu po skončení nájemního vztahu nejpozději do 30.4.2024, dále bylo sjednáno, že platnost Smlouvy se prodlužuje o dalších 10 let, pokud některá ze smluvních stran alespoň tři měsíce před uplynutím sjednané doby platnosti nedoručí druhé straně své rozhodnutí o ukončení nájmu.

7. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky jako pohledávky na dlužné nájemné dle Smlouvy ve znění Dodatku 1 (tj. podíl nájemného připadající na Dlužníka), která se stala spatnou nejpozději 30.4.2024 (prokázáno předžalobní výzvou z 22.5.2023).

8. Ohledně vlastnictví Domu vzal soud dále za prokázané, a to Výpisem z katastru nemovitostí LV č. [hodnota], k.ú. [adresa] z 1.1.2018, že k danému datu byli spoluvlastníky – každý id. Domu (stojícího na pozemku parc. č. 2010/109, 2010/122, k.ú. [adresa]) Dlužník a [jméno FO], a to na základě souhlasného prohlášení o vypořádání SJM ze zákona ze dne 20.10.2009. Kupní smlouvou MSPH [právnická osoba] ze dne 24.2.2022 (dále též jen „Kupní smlouva“) žalobce jako insolvenční správce Dlužníka prodal za tam sjednanou kupní cenu [tituly před jménem] [jméno FO] mimo jiné Domu (stojícího na pozemku parc. č. [Anonymizováno] k.ú. [adresa]), jak byla zapsána do soupisu majetkové podstaty Dlužníka, a to „jak stojí a leží, se všemi právy a povinnostmi, součástmi a příslušenstvím“. V rámci řízení ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného ([Anonymizováno] [hodnota]) proti povinným (Dlužníkovi a [jméno FO]) o prodeji nemovitostí včetně Domu stojícího na pozemku parc. č. [Anonymizováno] a tohoto pozemku bylo usnesením zdejšího soudu z 27.11.2015, č.j. [Anonymizováno],ve znění opravného usnesení z 29.12.2015, č.j. [Anonymizováno], potvrzeným usnesením Městského soudu v Praze z 13.7.2016, č.j. [spisová značka], rozhodnuto o určení ceny daných nemovitostí a na nich váznoucích závad, které prodejem v dražbě nezaniknou s tím, že dle § 336a o.s.ř. výslovně závada spočívající v nájmu nebytových prostor v Domě dle Smlouvy prodejem v dražbě zanikne, protože není závadou, která by měla danou nemovitost zatěžovat i nadále. Výpisem z katastru nemovitostí LV [Anonymizováno], k.ú. [adresa] z 20.5.2024 bylo dále prokázáno, že vlastníkem Domu (stojícího na pozemku parc. č. [Anonymizováno], k.ú. [adresa]) je na základě Kupní smlouvy, a to s účinky vkladu k 28.2.2022, a dále na základě usnesení soudu o udělení příklepu [Anonymizováno] ve spojení s usnesením č.j. [spisová značka] z 27.5.2022 pravomocným dne 10.7.2022, a to s účinky vkladu k 7.9.2022, [jméno FO].

9. Výzvou k předání nemovitosti z 30.10.2023 [tituly před jménem] [jméno FO] jako vlastník mimo jiné Domu (s uvedením, že jeho jednu id. nabyl na základě usnesení zdejšího soudu z 16.12.2021, č.j. [spisová značka] o udělení příklepu a druhou id. na základě Kupní smlouvy) vyzval Dlužníka, [jméno FO] a žalovaného k okamžitému vyklizení mimo jiné Domu a jeho předání do 14.11.2023 a k zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání daných nemovitostí od 24.2.2022 bez právního důvodu; když před tím „Výzvou k vydání bezdůvodného obohacení“ z 22.5.2023 sdělil žalovanému, že Smlouva zanikla prodejem nemovitostí, jak bylo uvedeno v dražební vyhlášce, resp. i při prodeji druhé Domu v insolvenčním řízení, žalovaného vyzval ke specifikaci, jaké přesně plochy v nemovitostech užívá a sdělil mu, že „zvyšuje nájem od 1.6.2023 na 28 750 Kč měsíčně“, zároveň jej vyzval k „předložení platné nájemní smlouvy“; následně podanou žalobu na vydání bezdůvodného obohacení za užívání Domu (řešenou původně v rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]) vzal [tituly před jménem] [jméno FO] podáním z 22.10.2024 zpět s tím, že dosud ani soudy nepostavily najisto, zda nájem dle Smlouvy skončil 1.4.2024 či dříve, resp. do jaké doby mu případně náleží nájemné a od jaké bezdůvodné obohacení.

10. Rozsudkem z 23.10.2023, č.j. [spisová značka] Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26.5.2023, č.j. [incidenční spisová značka], kterým byla zamítnuta žaloba Dlužníka proti žalobci a [tituly před jménem] [jméno FO] na určení neplatnosti Kupní smlouvy s odůvodněním, že Kupní smlouvou byly v rámci konkursu prohlášeného na majetek Dlužníka zpeněženy mimo dražbu nemovitosti (mimo jiné i spoluvlastnický podíl parcely č. [Anonymizováno], na které stojí Dům a id. Domu) zahrnuté do soupisu majetkové podstaty, přičemž v daném postupu nebylo shledáno jakékoli pochybení insolvenčního správce, který postupoval dle pokynu zajištěného věřitele; Kupní smlouva dále nebyla shledána ani neplatnou z důvodu rozporu s dobrými mravy či z důvodu, že by se mělo jednat o smlouvu lichevní.

11. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 19.2.2025, č.j. [spisová značka] (dosud nepravomocným) bylo k žalobě podané [tituly před jménem] [jméno FO] uloženo Dlužníkovi, [jméno FO] a žalovanému vyklidit mimo jiné i Dům, a to se závěrem, že původními vlastníky Domu byli Dlužník a [jméno FO], žalovaný byl dle Smlouvy nájemcem Domu. Následně však Dům nabyl do svého vlastnictví [jméno FO], a to id. Dlužníka na základě Kupní smlouvy a id. [jméno FO] na základě usnesení soudu o udělení příklepu [Anonymizováno], přičemž v daném řízení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí [jméno FO] bylo zároveň rozhodnuto, že prodejem v dražbě nájem dle Smlouvy zanikne, tedy žalovanému zaniklo nájemní právo dle Smlouvy právní mocí usnesení Obvodního soudu pro [adresa] z 16.12.2021, č.j. [Anonymizováno] ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze z 27.12.2021, č.j. [spisová značka], pravomocným dne 10.7.2022. V rámci daného řízení rovněž Městský soud v Praze v usnesení z 1.8.2024, č.j. [spisová značka] (kterým změnil usnesení zdejšího soudu z 3.6.2024, č.j. [spisová značka] tak, že zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, aby byla ve prospěch žalovaného zajištěna dodávka a odběr vody v Domě) judikoval, že [tituly před jménem] [jméno FO] v řízení osvědčil, že se v květnu 2022 stal výlučným vlastníkem Domu a že 30.10.2023 doručil žalovanému výzvu k jejímu vyklizení; pokud je tedy Smlouva platná a nájem by nezanikl zpeněžením Domu ve vykonávacím a insolvenčním řízení, stal se [tituly před jménem] [jméno FO] nejpozději v květnu 2022 pronajímatelem dle Smlouvy, i v takovém případě bylo možno spolehlivě uzavřít , že nájemní poměr zanikl max. uplynutím dne 1. 4. 2024, jak bylo dohodnuto, neboť nemohlo dojít ke smluvené prolongaci nájmu o dalších deset let, protože [tituly před jménem] [jméno FO] ve smluvené době vůči žalovanému vyjádřil písemné stanovisko, z něhož jednoznačně plyne, že na dalším pokračování nájmu nemá zájem. Z usnesení Městského soudu v Praze z 24.10.2024, č.j. [spisová značka] pak dále plyne, že i příslušné exekuční řízení na vymožení nepeněžitého plnění uloženého dle zdejším soudem původně nařízeného předběžného opatření bylo zastaveno a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit náklady soudnímu exekutorovi s tím, že důvodem změny usnesení o nařízení daného předběžného opatření byl fakt, že nájemní vztah dle Smlouvy k 1.4.2024 již jistě zanikl, neboť [tituly před jménem] [jméno FO] dal žalovanému včas a jasně najevo, že nehodlá v nájemním vztahu nadále pokračovat, žalovaný tak nedoložil Smlouvu, která nezanikla neprodloužením doby trvání nájmu ze strany pronajímatele.

12. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když další důkazy ve věci nebyly navrhovány. Provedené důkazy soud považoval za věrohodné a dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci. Po takovém dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a zejména v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je z převážné většiny důvodná.

13. Právně soud věc posoudil ve smyslu ust. § 3028 odst. 1, odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1.1.2014 (dále též jen „o.z.“), dle zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, resp. Dodatku 1 (dále též jen „zákon“), dle jehož § 3 může pronajímatel nebytový prostor přenechat k užívání jinému smlouvou o nájmu (odst. 1). Smlouva musí mít písemnou formu a musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši a splatnost nájemného a způsob jeho platby, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá (odst. 3 věta první).

14. Dle § 9 odst. 1 zákona nájem sjednaný na dobu určitou skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán.

15. V daném případě plyne z usnesení Městského soudu v Praze z 6.11.2018, č.j. MSPH [spisová značka]-[právnická osoba], že žalobce jedná jako osoba s dispozičními oprávněními k majetkové podstatě Dlužníka ve smyslu § 229 odst. 3 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, tedy jako osoba oprávněná k vymáhání pohledávky Dlužníka náležející do jeho majetkové podstaty.

16. Mezi účastníky nebylo sporu o tom a Smlouvou ve znění Dodatku 1 bylo nade vší pochybnost prokázáno, že mezi Dlužníkem a [jméno FO] jako pronajímateli (a tehdejšími vlastníky Domu – což mezi účastníky nebylo sporným) a žalovaným jako nájemcem byla v souladu s ust. § 3 zákona s účinností od 14.4.1999 na dobu určitou do 1.4.2024 uzavřena nájemní smlouva, kterou byly žalovanému pronajaty tam zcela přesně (i dle připojeného plánku, jak učinili účastníci nesporným) vymezené nebytové prostory v Domě, a to za (ve smyslu ust. § 7 zákona) sjednané nájemné ve výši 108 000 Kč ročně, a to s výslovně dále sjednanou jednorázovou splatností za celou dobu nájmu po skončení nájemního vztahu nejpozději do 30.4.2024. Soud tuto písemnou smlouvou posoudil jako platně a účinně uzavřenou, když obsahuje veškeré náležitosti dle zákona, zejména přesné vymezení smluvních stran, předmětu a účel nájmu, výši nájemného a způsob jeho úhrady při sjednání jednorázové splatnosti, jakož i dobu trvání nájmu. Ohledně zcela nezvykle sjednané splatnosti nájemného soud vyšel z toho, že v době uzavření Smlouvy a Dodatku 1 byli pronajímatelé personálně propojeni s nájemcem (Dlužník byl jeho společníkem a jednatelem, druhá pronajímatelka byla jeho jednatelem), tedy obě smluvní strany beze zbytku znaly obsah Smlouvy a Dodatku 1, když zjevně jednaly vedeni společnou právě takto projevenou vůlí. Soud proto uzavřel, že sjednání „jednorázové splatnosti v Kč za celou domu nájmu po skončení nájemního vztahu nejpozději do 30.4.2024“ žádné zákonné ustanovení nebrání a s ohledem na personální propojení pronajímatelů a nájemce ani nelze hovořit např. o ujednání, které by zvýhodňovalo pouze jednu smluvní stranu atp.; soud proto i takovéto sjednání způsobu úhrady sjednaného nájemného považuje v daném případě za přípustné.

17. V řízení bylo dále zcela prokázáno, a to Kupní smlouvou, jejíž platnost již byla i pravomocně soudně přezkoumána (viz rozsudek Vrchního soudu v Praze z 23.10.2023, č.j. [spisová značka]), že id. Domu (včetně pozemku, na kterém Dům stojí) vlastněná v dané době Dlužníkem byla s účinky vkladu vlastnického práva k 28.2.2022 (jak plynou z výpisu z katastru nemovitostí LV [Anonymizováno], k.ú. [adresa] z 20.5.2024) prodána [tituly před jménem] [jméno FO].

18. Žalobce se v daném případě domáhá výslovně pouze zaplacení podílu na dlužném nájemném dle Smlouvy ve znění Dodatku 1 připadající na právě vlastnický podíl původního pronajímatele – Dlužníka. Z výše uvedeného plyne, že Dlužník převodem jím vlastněné id. Domu pozbyl též práva a povinnosti z nájmu (právě k 28.2.2022), které z Dlužníka převodem jeho vlastnictví přešly na nového vlastníka (a dále též pronajímatele) dané id. Domu – [tituly před jménem] [jméno FO] (ve smyslu ust. § 2221 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 3028 odst. 1 o.z.). Žalovaný tak byl od okamžiku, kdy se dozvěděl/byla mu oznámena změna vlastnictví povinen platit nájemné novému nabyvateli, když nabyvatel věci má právo na nájemné zásadně od okamžiku, kdy vlastnictví k věci získal. Soud tak v tomto rozsahu uzavřel, že žalobce, jako insolvenční správce Dlužníka je aktivně věcně legitimován k inkasování nájemného za dobu, kdy byl Dlužník vlastníkem a zároveň pronajímatelem dané id. Domu, tj. jak je v žalobě požadováno za období od května 1999 (včetně) avšak pouze do 28.2.2022 (včetně). Nájemné je požadováno dle znění Smlouvy ve výši 108 000 Kč ročně, tj. 9 000 Kč měsíčně, kdy podílu Dlužníka odpovídá částka 4 500 Kč měsíčně, která za dané období 274 měsíců činí částku 1 233 000 Kč. Soud přitom přihlédl k tomu, že na nového pronajímatele nepřecházejí peněžité pohledávky a dluhy, které vznikly před změnou vlastnictví a které nesledují právní osud nájemního vztahu, tj. např. nezanikají se zánikem nájmu, když v daném případě půjde i o dluh nájemce na nájemném vůči bývalému pronajímateli, byť se tento dluh stal splatných (dle volního ujednání původních stran Smlouvy ve znění Dodatku 1) až následně – při zániku nájmu dle Smlouvy ve znění Dodatku 1, resp. nejpozději 30.4.2024. Soud tak uzavřel, že se v tomto případě jedná o pohledávku Dlužníka a zároveň dluh žalovaného, který nemohl bez dalšího přejít na nabyvatele věci, neboť platně vnikl před převodem práv z nájmu na nového nabyvatele a existuje tak i nadále mezi osobami, mezi kterými vznikly (tj. mezi nájemcem a původním pronajímatelem - bývalým vlastníkem, tj. Dlužníkem); když jak výše uvedeno, nový pronajímatel má právo na nájemné až od okamžiku, kdy se stal vlastníkem dané id. Domu.

19. Soud přitom nevešel na námitku žalovaného, že Smlouva byla prolongována do roku 2034. Z výpisu z katastru nemovitostí LV [Anonymizováno], k.ú. [adresa] z 20.5.2024 ve spojení s Kupní smlouvou a usnesením soudu o udělení příklepu [Anonymizováno] ve spojení s usnesením č.j. [spisová značka] z 27.5.2022 pravomocným dne 10.7.2022 je zřejmé, že [tituly před jménem] [jméno FO] se stal vlastníkem id. Domu (původně vlastněné Dlužníkem) již k 28.2.2022 a následně též vlastníkem i druhé id. Domu (původně vlastněné [jméno FO]) s účinky vkladu vlastnického práva k 7.9.2022; nejpozději tímto okamžikem Smlouva dle usnesení zdejšího soudu z 27.11.2015, č.j. [Anonymizováno], ve znění opravného usnesení z 29.12.2015, č.j. [Anonymizováno], potvrzeným usnesením Městského soudu v Praze z 13.7.2016, č.j. [spisová značka], učiněného v souladu s ust. § 336a o.s.ř. zanikla, a tedy zánikem nájmu dle Smlouvy se nájemné za celou dobu trvání nájmu ve sjednané výši stalo splatným a tehdejší pronajímatel – Dlužník, má právo na jeho vyplacení, které požaduje v odpovídajícím podílu . Soud mu proto tuto pohledávku jako důvodnou přiznal, a to včetně zákonných úroků v prodlení ve výši dle nařízení vl. č. 351/2013 Sb., když je žalobce požaduje až ode dne následujícího po Smlouvou ve znění Dodatku 1 stanovené maximální možné době splatnosti (do 30.4.2024), tj. od 1.5.2024. Soud proto v tomto rozsahu žalobě jako důvodné vyhověl výrokem I. tohoto rozsudku.

20. Ve zbývajícím rozsahu – nájemného za období března 2022 až března 2024 (včetně), tj. ve výši 108 000 Kč včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení soud žalobu zamítl, neboť v tomto období již Dlužník nebyl vlastníkem a tedy ani pronajímatelem Domu, tedy mu nárok na nájemné po právu nesvědčí..

21. Na okraj pak soud uvádí, že i kdyby Smlouva nezanikla ke dni udělení příklepu v dražbě (dle usnesení zdejšího soudu z 27.11.2015, č.j. [Anonymizováno], ve znění opravného usnesení z 29.12.2015, č.j. [Anonymizováno], potvrzeným usnesením Městského soudu v Praze z 13.7.2016, č.j. [spisová značka]), zanikla by v daném konkrétním případě nejpozději uplynutím sjednané doby trvání nájmu, tj. k 1.4.2024, neboť (jak již totožně judikoval zdejší soud v rozsudku z 19.2.2025, č.j. [spisová značka], či Městský soud v usneseních z 1.8.2024, č.j. [spisová značka] a z 24.10.2024, č.j. [spisová značka], když zdejší soud neshledal důvody od tam uvedených závěrů se odchýlit), nový vlastník původně id. Domu a tedy i nový pronajímatel [tituly před jménem] [jméno FO] nejpozději Výzvou k předání nemovitosti z 30.10.2023 mimo jiné žalovaného zcela jasně a určitě vyzval k vyklizení Domu, tedy zcela zjevně projevil konkrétní vůli, a to dostatečně seznatelnou a určitou, že na prolongaci Smlouvy nemá zájem a tuto zjevně neprolonguje, i v případě, kdy by byla platná a účinná i po provedení příklepu v dané dražbě (druhé id. Domu), a to zejména za situace, kdy [tituly před jménem] [jméno FO] již Výzvou k vydání bezdůvodného obohacení z 22.5.2023 sdělil žalovanému, že Smlouva zanikla prodejem daných nemovitostí v dražbě. Na takto projevené zjevné vůli [tituly před jménem] [jméno FO] pak nemůže ničeho změnit, pokud po žalovaném dále žádal placení „nájemného“, když z učiněných výzev je zcela zřejmé, že [tituly před jménem] [jméno FO] jako právní laik požadoval v zásadě pouze jím určené úhrady za užívání jím již zcela vlastněných nemovitostí včetně Domu, a to za právního stavu, kdy nevěděl, zda má po žalovaném požadovat dlužné nájemné pouze do okamžiku udělení příklepu nebo až do 1.4.2024, kdy dle něj nejpozději Smlouva zanikla. Nový vlastník Domu tak dostatečně určitě projevil svou jednoznačnou vůči žalovanému, a to ve lhůtě dle Smlouvy (alespoň 3 měsíce před uplynutím sjednané doby platnosti), že již nadále nechce být vázán Smlouvou ve znění Dodatku 1, tedy projevil vůli Smlouvu neprodloužit, tj. dle textu Smlouvy – vůli Smlouvu ukončit k tam uvedenému datu trvání nájmu, tj. k 1.4.2024. I pokud by tedy Smlouva nezanikla udělením příklepu v dražbě, trvala by maximálně jen do 1.4.2024; tato skutečnost však žádným způsobem neovlivňuje nárok Dlužníka, resp. žalobce, jak je vymezen výše; soud se proto dále konkrétním datem zániku Smlouvy pro nadbytečnost pro potřeby tohoto řízení nezabýval.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce byl ve věci úspěšný z 92 % a žalovaný z 8 %, žalobce má proto právo na náhradu 84 % účelně vynaložených nákladů řízení. Ty sestávají z odměny advokáta za vyúčtovaných 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, vyjádření ve věci samé z 5.12.2024, účast na jednání soudu dne 20.3.2025 a dne 10.4.2025) po 13 700 Kč podle § 7, § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.; dále z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedených 5 úkonů právní služby, a to ve výši po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31.12.2024 za prvé tři uvedené úkony a ve výši po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1.1.2025 za poslední dva uvedené úkony; dále z náhrady za cestovné právního zástupce žalobce ze sídla ([adresa]) do sídla soudu ([adresa]) a zpět na dvě jednání soudu dle § 13 advokátního tarifu, tj. za ujetí 2x190 km, a to dle předloženého technického průkazu vozidla a dle vyhl. č. 475/2023 Sb., tedy ve výši 2x1 606 Kč (při prům. spotř. pal. 7,7 l/100 km, ceně PH 35,80 Kč/l, sazbě zákl. náhr. 5,80 Kč/km); dále z náhrady za čas promeškaný těmito cestami k jednání soudu a zpět dle § 14 advokátního tarifu, tj. za 2x6 půlhodin po 150 Kč/1 půlhodina, tj. ve výši 1 800 Kč; a dále z 21% DPH z odměn a náhrad ve výši 15 815,52 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř.; tj. celkem 91 127,52 Kč, z čehož 84 % činí 76 547 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu § 149 odst. 1 o.s.ř.

23. O povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek za žalobu soud rozhodl dle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., když žalobce je v řízení od soudních poplatků osvobozen. Soudní poplatek dle položky 1 bod 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků z peněžitého plnění, v jehož rozsahu byl žalovaný neúspěšný pak činí 61 650 Kč.

24. Lhůty k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když s ohledem na výši uložených povinností považuje za přiměřenou lhůtu k plnění 2 měsíce od právní moci tohoto rozsudku, tak aby byla žalovanému dána reálná možnost uložené povinnosti splnit a vyhnout se tak příp. výkonu rozhodnutí.

Poučení