24 C 268/2019 - 322

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Kesslerovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 110 765 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 110 765 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,95 % ročně z této částky od 22. 5. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 151 867 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] náhradu nákladů řízení ve výši 8 992,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 7. 11. 2019 domáhá po žalované zaplacení částky 110 765 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 23. 2. 2019 došlo k poškození vozidla žalobce tov. zn. [Anonymizováno] [SPZ], a to provozem vozidla [Anonymizováno] [SPZ], přičemž zavinění bylo jednoznačně stanoveno na straně řidiče vozidla [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Dne 26. 2. 2019 žalobce oznámil žalované vznik pojistné události, přičemž tato ji zaregistrovala pod číslem [hodnota], dne 1. 3. 2019 proběhla první prohlídka poškozeného vozidla technikem žalované, přičemž forma likvidace byla zvolena faktura za opravu. Ke druhé prohlídce došlo 4. 3. 2019 po odstrojení poškozených částí. Opravu prováděla společnost [právnická osoba], dle faktury číslo [hodnota] ze dne 14. 3. 2019 činily náklady na opravu vozidla částku 227 718 Kč vč. DPH, žalobce tyto náklady na opravu svého vozidla uhradil v hotovosti, což dokládá stvrzenkou ze 14. 3. 2019. Žalobce si v souvislosti s poškozením jeho vozidla byl nucen zapůjčit náhradní vozidlo [jméno FO] [Anonymizováno] v období od 28. 2. 2019 do 14. 3. 2019, částku za pronájem náhradního vozidla uhradil na základě vystavené faktury číslo [hodnota] ze dne 14. 3. 2019. Žalovaná dopisem ze 6. 5. 2019 oznámila ukončení šetření pojistné události a vyplacení pojistného plnění ve výši 155 189 Kč, a to na základě faktury číslo [hodnota] a 20 19 0073 (ve výši 1 815 Kč za odtah vozidla, tato faktura není předmětem tohoto sporu). Žalovaná krátila pojistné plnění z důvodu užití použitých náhradních dílů a současně odmítla nahradit žalobci náklady na zapůjčení náhradního vozidla z důvodu neprokázání účelnosti a nutnosti, dále žalovaná dopisem ze 14. 6. 2019 sdělila, že jí nebylo umožněno prohlédnutí vozidla po opravě a žalobce neprokázal kvalitu použitých náhradních dílů. Žalobce proto žalované zaslal prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu ze dne 12. 8. 2019, na kterou žalovaná reagovala dopisem z 27. 8. 2019, přičemž setrvala na svém předchozím postoji. Žalovaná krátila pojistné plnění o částku 74 344 Kč za údajně neprokázanou kvalitu použitých náhradních dílů, respektive za neumožnění třetí prohlídky, předem nijak ze strany žalované nepožadované, vozidla. S odkazem na stávající judikaturu žalobce uzavírá, že v případě žalobce je výše škody, respektive její náhrada, reprezentována účelně vynaloženými náklady na opravu v celkové výši 227 718 Kč, když tímto způsobem se obnovila žalobci dříve zcela funkční věc, vozidlo [Anonymizováno]. Žalovaná byla o tomto způsobu likvidace pojistné události již od počátku informována a neměla proti němu žádné výhrady. Z toho důvodu žalobce požaduje argumentaci žalované ohledně kvality a ceny použitých náhradních originálních dílů za nepřiléhavou, a to mimo jiné s ohledem na skutečnost, že v případě, opravoval-li by žalobce své vozidlo v autorizovaném servisu za použití nových originálních dílů, znamenalo by to nutnost vynaložení výrazně vyšších nákladů. Jestliže se žalobce rozhodl opravit vozidlo za nižší náklady, při použití použitých originálních dílů pak byl jeho postup nanejvýš ekonomický. Dále žalobce nemůže akceptovat tvrzení žalované ohledně běžného cenového rozdílu ve výši 50 % mezi originálním dílem a dílem použitým, když jednak žalobce při opravě využil, byť použité, ale přesto originální náhradní díly, jednak je takovéto tvrzení žalované zcela a ničím nepodložené, stejně tak žalobce nepovažuje za validní argument žalované o nemožnosti prohlídky vozidla, když povinnost ponechat si vozidlo po dopravní nehodě nevyplývá z žádného právního předpisu. Nadto si pak žalovaná výslovně nevymínila provedení v pořadí již třetí prohlídky vozidla. Žalovaná odmítla vyplatit pojistné plnění v částce 36 421 Kč za údajně neprokázanou nutnost a účelnost zapůjčení náhradního vozidla. Žalobce, jakožto fyzická nepodnikající osoba, nevlastní žádný další vůz, přičemž byl nucen si pro zachování dosavadního životního standardu pro dojíždění do zaměstnání, odvoz dcery do a ze školy, nákupy potravin a podobně zajistit náhradní vozidlo. Toto vozidlo si obstaral na základě smlouvy o nájmu z 20.2. 2019, přičemž ze smlouvy vyplývá mimo jiné poskytnutí slevy na nájemném v rozsahu 40 %. Již na první pohled je zřejmá jak účelnost, tak i ekonomičnost postupu žalobce, neboť v případě, zajišťoval-li by si náhradní vozidlo od jiného subjektu, velmi pravděpodobně by si nedokázal vyjednat poskytnutí 40% slevy, respektive by denní nájemné nedosáhlo tak nízké částky. Argument žalované, že jediným společníkem společnosti [právnická osoba] je právě žalobce, a tedy náhradní vozidlo mu mělo být poskytnuto bez úplaty, žalobce zdůrazňuje, že takováto argumentace absolutně nemůže obstát. Společnost [právnická osoba] má jako jeden z předmětů podnikání právě pronájem movitých věcí, to je zejména vozidel a tedy ze strany společnosti [právnická osoba] by bylo krajně neekonomické pronajímat jedno ze svých vozidel bezúplatně, respektive takovýmto způsobem by vznikla této společnosti škoda ve výši ušlého zisku. Nadto pak předmětnou situaci ohledně náhradního vozidla nelze zaměňovat za situaci, kdyby žalobce, byť třeba i jako podnikající fyzická osoba, vlastnil jiné vozidlo, které by mohl po dobu opravy zapůjčeného vozidla BMW používat. Zapůjčení náhradního vozidla od zcela odlišné právnické osoby je situací zcela odlišnou. Žalobce dále požaduje přiznání zákonného úroku z prodlení od 22. 5. 2019, tedy ode dne následujícího po dni splatnosti pojistného plnění. Žalobce jakožto fyzická osoba nevlastnil žádné vozidlo, které by byl schopen využívat pro své osobní potřeby po dobu opravy poškozeného vozidla [Anonymizováno]. Otázka vlastnictví vozidla byla mezi žalobcem žalovanou řešena a vyřešena již v průběhu šetření pojistné události, žalobce vozidlo opravil za použití použitých náhradních dílů, které byly žalobci následně vyúčtovány společností [právnická osoba] K žalovanou namítanému rozdílu mezi pořizovací cenou náhradních dílů ve výši 192 880 Kč vč. DPH (159 406,48 Kč bez DPH) a cenou náhradních dílů vyúčtovaných žalobci ve výši 196 886 K4 vč. DPH (160 838,80 Kč bez DPH) žalobce uvedl, že tento rozdíl ve výši 4 004 Kč vč. DPH reprezentuje režijní náklady na drobný spotřební materiál použitý při opravě, kterýžto však společnost [právnická osoba] měla již pořízený, z tohoto důvodu pak nebyl a ani nemohl být tento spotřební materiál uveden na faktuře číslo [hodnota]. Jedná se přibližně o 2 % z celkové částky za materiál. Žalovaná si v rámci šetření pojistné události nevymínila provedení třetí prohlídky, naopak v rámci telefonických komunikací mezi žalobcem a žalovanou bylo žalobci opakovaně sděleno, že žalovaná má k dispozici veškeré potřebné podklady a nepotřebuje již nic dalšího. Žalobce nehodlal dále užívat dopravní nehodou poškozené vozidlo, byť již opravené, a rozhodl se jej prodat. Požadavek na provedení třetí prohlídky nejenomže nepřišel přímo od žalované, ale od technika společnosti [Anonymizováno] expert, se kterým však žalobce nemá naprosto žádný právní vztah. Ohledně nabytí vozidla žalobce uvedl, že k převodu vlastnického práva k předmětnému vozidlu došlo dne 18. 2. 2019 na základě kupní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a společnosti [právnická osoba], současně téhož dne byla za účelem změny v registru vozidel provedena evidenční kontrola se žádostí o zápis změny vlastníka vozidla. Kupní cena vozidla byla provedena ve dvou hotovostních platbách dne 18. 2. 2019, tj. v den podpisu kupní smlouvy žalobce uhradil částku 200 000 Kč a následující den, tj. 19. 2. 2019 provedl žalobce úhradu doplatku kupní ceny vozidla ve výši 200 000 Kč, což dokládá dvěma příjmovými pokladními doklady. S ohledem na uvedené ve spojení s článkem V. kupní smlouvy ze dne 18. 2. 2019 nabyl žalobce vlastnické právo k předmětnému motorovému vozidlu [Anonymizováno] 19. 2. 2019, to je čtyři dny před dopravní nehodou. Oba podpisy na kupní smlouvě ze dne 18. 2. 2019 i na smlouvě o nájmu dopravního prostředku ze dne 28. 2. 2019 za fyzickou osobu i za společnost [právnická osoba], respektive [právnická osoba] jsou jeho vlastní. Žalobce je přesvědčen, že podpisy na obou smlouvách nemusely být v souladu s ustanovením § 13 zákona o obchodních korporacích úředně ověřeny s ohledem na skutečnost, že uzavírání takovýchto smluv je pro obě společnosti zcela běžnou obchodní praxí, přičemž obě transakce proběhly za standardních podmínek na předmětném trhu. Společnost [právnická osoba] odkazuje na obchodování s vozidly, respektive s jejich eventuálním dovozem, vývozem do ČR. Žalobce ve vztahu ke společnosti [právnická osoba] k důkazu navrhuje ohledání internetových stránek www.autochlup.cz, na níž tato společnost nabízí k pronájmu náhradní vozidla, a to jak po dopravní nehodě, tak i například během provádění opravy, dále pak výpis smluv uzavřených jak společností [právnická osoba] kupních na vozidla, tak i společnosti [právnická osoba] nájemních na vozidla a je připraven uvedené prokazovat účetními závěrkami a případně i znalecký posudkem. Před vozidlem BMW žalobce jako fyzická osoba vlastnil pouze [jméno FO] SL 55 AMG do 2. 10. 2018, kdy toto vozidlo prodal společnosti [právnická osoba], následně po přechodnou dobu užíval vozidlo své matky Škoda Yetti, která jej v zimních měsících užívala jen sporadicky. Žalobce dále k důkazu doložil 5 faktur na vozidla, které společnost [právnická osoba] v průběhu roku 2018 vystavila za prodej, společnost nakoupila a prodala vozidel více, nicméně účetnictví a faktury za rok 2018 zabírají přibližně tři plné šanony. Dále založil do spisu daňové přiznání za rok 2018, ve kterém výslovně uvádí jako hlavní činnost obchod s motorovými vozidly, z uvedeného je tedy zřejmé, že společnost [právnická osoba] i ve vztahu ke státnímu orgánu, Finančnímu úřadu, deklaruje, že příjmy i náklady se primárně vztahují k obchodu s vozidly. Poškození vozidla bylo technikem žalované panem [jméno FO] zadokumentováno 1. 3. 2019 a je uvedeno v zápisu o poškození motorového vozidla. Tato prohlídka proběhla v době, kdy předmětné vozidlo nebylo odstrojeno a nebylo možno zjistit a zaznamenat veškerá vzniklá poškození, druhá prohlídka proběhla 4. 3. 2019, při níž byl sepsán druhý zápis o poškození motorového vozidla. Jednotlivé díly poškozené v důsledku dopravní nehody jsou definovány v posudku/kalkulaci z 11. 3. 2019, vytvořené prostřednictvím programu [Anonymizováno], nicméně žalobce má zato, že mezi stranami není sporu o rozsahu poškození, neboť předmětem je pouze otázka výše ceny jednotlivých poškozených dílů.

2. V replice na to žalovaná uvedla, že kalkulace byla provedena v systému [Anonymizováno], následně byla provedena kontrola faktury technikem a byly provedeny korekce, sleva za použitý náhradní díl byla servisem vyúčtována 20 %, přičemž servis užil výpočtu v systému [Anonymizováno]. Podle směrnice je nutno na takové díly užít slevu 50 % a ne 20 % fakturovanou servisem. Odpočet obsažený v [právnická osoba] 03 je rozdíl mezi cenou dílu, který vznikl nesprávně fakturovanou slevou na díly. Za spornou tak žalovaná považuje celou žalovanou částku ve výši 110 765 Kč. Žalobce zmiňovaný automobil zakoupil od společnosti, ve které vlastní podíl o velikosti 100 % a zároveň je jejím jediným jednatelem. Krátce po uskutečnění oprav u společnosti, ve které je jediným společníkem a jednatelem, tento vůz prodal do zahraničí, aniž by umožnil následnou kontrolu ze strany žalované. Jelikož žalobce neumožněním následné prohlídky neumožnil kontrolu užití dražších fakturovaných náhradních dílů, je k prokázání výše škody rozhodná objektivní cena opravy, tedy v místě a čase obvyklá cena opravy, která odpovídá výši vyplaceného pojistného plnění. Podle žalované není účelné, aby žalobce sám sobě účtoval pronájem náhradního vozidla a spatřuje v tomto konání zjevné zneužití práva.

3. Žalovaná při jednání uvedla, že rozsah poškození nesporuje, sporuje pouze cenu dílů s tím, že díly, které byly použity na opravu, nelze považovat za účelně vynaložené náklady na opravu a není sporována cena práce, pouze cena dílů a dále celý nájem náhradního vozidla.

4. Soud zjistil z níže uvedených listinných důkazů tento skutkový stav. Společnost [právnická osoba] a žalobce uzavřeli dne 18. 2. 2019 kupní smlouvu na prodej předmětného vozidla [Anonymizováno] za částku 400 000 Kč s tím, že bylo ujednáno, že vlastnické právo přechází na kupujícího okamžikem zaplacení kupní ceny a předáním vozidla (prokazováno kupní smlouvou). Společnost [právnická osoba] vystavila na kupní cenu předmětného vozidla žalobci fakturu – daňový doklad č. [hodnota] dne 18. 2. 2019 celkem na částku 400 000 Kč (prokazováno fakturou). Téhož dne byl vydán protokol č. [Anonymizováno] o technické prohlídce předmětného vozidla, vozidlo bylo shledáno bez závad (prokazováno protokolem STK). Žalobce úhradu faktury na kupní cenu předmětného vozidla ve výši 400 000 Kč prokázal dvěma příjmovými doklady, a to z 18. 2. 2019 a 19. 2. 2019, vždy po 200 000 Kč.

5. Dne 25. 2. 2019 žalobce oznámil žalované telefonicky poškození vozidla (prokazováno uplatněním nároku – povinné ručení).

6. Z velkého technického průkazu vozidla tov. zn. [Anonymizováno] [SPZ], bylo zjištěno, že vlastnické právo žalobce zde bylo vyznačeno 25. 2. 2019, předchozí vlastník/provozovatel byla uvedena společnost [právnická osoba], a to od 19. 10. 2016.

7. Z potvrzení o účasti na dopravní nehodě z 23. 2. 2019 bylo zjištěno, že jejím účastníkem byl žalobce, s osobním vozidlem RZ [SPZ] vozidlo [Anonymizováno] [Anonymizováno], které bylo pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pojištěno u žalované.

8. Žalovaná zaregistrovala škodnou událost pod č. [hodnota] (prokazováno potvrzením o registraci z 26. 2. 2019).

9. Poškození vozidla bylo popsáno v zápisech o poškození motorového vozidla společností [Anonymizováno] mobilním technikem [jméno FO], první prohlídka se uskutečnila 1. 3. 2019, druhá prohlídka 4. 3. 2019, přítomen byl žalobce u obou prohlídek a v prvním zápise je uvedeno, že je nutná následná prohlídka po odstrojení (prokazováno zápisy o poškození motorového vozidla).

10. Fotografie na č. l. 25 – 27 zachycují viditelný rozsah poškození předmětného vozidla, jedná se zejména o pravou přední část (prokazováno fotografiemi).

11. Z údajů o subjektech DPH se podává, že společnost [právnická osoba] i společnost [právnická osoba] jsou plátci DPH.

12. Z živnostenského rejstříku ve vztahu ke společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že tato společnost má zapsány obory činnosti mj. výroba motorových a přípojných vozidel a karoserií, údržba motorových vozidel a jejich příslušenství, pronájem a půjčování věcí movitých (prokazováno výpisem z veřejné části živnostenského rejstříku).

13. Výpisem z veřejné části živnostenského rejstříku ve vztahu ke společnost [právnická osoba] bylo zjištěno, že tato má zapsány mj. obory činnosti zprostředkování obchodu a služeb, údržba motorových vozidel a jejich příslušenství, pronájem a půjčování věcí movitých (prokazováno údajem z veřejné části živnostenského rejstříku).

14. Žalobce dále doložil k důkazu listiny prokazující činnost společnosti [právnická osoba] mj. na prodej vozidel v roce 2018 a daňové přiznání za rok 2018, v němž je výslovně uveden jako hlavní činnost obchod s motorovými vozidly. Tyto skutečnosti byly prokázány fakturou – daňovým dokladem č. [Anonymizováno] ze 6. 9. 2018 na prodej vozidla [Anonymizováno] poškozený společnosti [Anonymizováno], dále fakturou – daňovým dokladem č. [hodnota] ze dne 6. 6. 2018 za prodej vozidla [Anonymizováno] společnosti [právnická osoba]. [adresa], dále fakturou – daňovým dokladem č. [hodnota] ze 6. 8. 2018 vystavenou společnosti [právnická osoba] za prodej vozidla [Anonymizováno], dále fakturou – daňovým dokladem č. [Anonymizováno] ze dne 21. 11. 2018 vystavené společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno], za prodej havarovaného vozidla [Anonymizováno] [Anonymizováno], dále fakturou – daňovým dokladem č. [Anonymizováno] z 8. 10. 2018 vystaveným společnosti [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], dne 8. 10. 2018, za prodej vozidla [Anonymizováno], a daňovým přiznáním společnosti [právnická osoba] k [Anonymizováno] za rok 2018, kde jako hlavní činnost je uveden „obchod s motorovými vozidly kromě motocyklu“.

15. Žalobce uvedl, že před vozidlem [Anonymizováno] vlastnil jako fyzická osoba vozidlo [jméno FO] [Anonymizováno] do 2. 10. 2018, kdy toto vozidlo prodal společnosti [právnická osoba] Následně po přechodnou dobu užíval vozidlo [Anonymizováno] své matky, která jej v zimních měsících užívala jen sporadicky. Své tvrzení ohledně předchozího vozidla žalobce prokázal velkým technickým průkazem vozidla [jméno FO], RZ [SPZ], kde byl zapsán od 18. 5. 2011, a kupní smlouvou z 2. 10. 2018 bylo vozidlo prodáno za částku 550 000 Kč společnosti [právnická osoba] (prokazováno velkým technickým průkazem, kupní smlouvou).

16. Žalobce prohlásil, že v době nehody dne 23. 2. 2019 nevlastnil žádné vozidlo, které by mohl používat namísto poškozeného vozidla (prokazováno čestným prohlášením ze dne 6. 6. 2020).

17. Dne 28. 2. 2019 společnost [právnická osoba] jako pronajímatel pronajala žalobci náhradní vozidlo [jméno FO] ML 320 CDI, RZ [SPZ], vozidlo bylo vráceno 14. 3. 2019, s denní sazbou 2 150 Kč bez DPH, 14 dnů pronájmu, celkem částka bez DPH 30 100 Kč (prokazováno smlouvou o nájmu). Nájem vozidla byl vyfakturován fakturou – daňovým dokladem č. [hodnota] ze dne 14. 3. 2019 na částku 36 421 Kč vč. DPH, bez DPH 30 100 Kč, která byla uhrazena hotově téhož dne (prokazováno fakturou – daňovým dokladem, stvrzenkou o úhradě).

18. Fakturou – daňovým dokladem č. [hodnota] ze dne 14. 3. 2019 vyfakturovala společnost [právnická osoba] žalobci opravu předmětného poškozeného vozidla v celkové výši 227 718 Kč vč. DPH, bez DPH ve výši 188 196,70 Kč. Uvedenou fakturu uhradil žalobce uvedené společnosti 14. 3. 2019 hotově (prokazováno fakturou – daňovým dokladem, stvrzenkou o úhradě).

19. Z faktury – daňového dokladu č. [hodnota] ze dne 12. 3. 2019, vystavené společností [právnická osoba] společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že touto fakturou byly fakturovány dodané originální díly [Anonymizováno] potřebné pro opravu předmětného vozidla, společnost [právnická osoba] uhradila částku 192 882 Kč (prokazováno fakturou, stvrzenkou).

20. Žalovaná poskytla žalobci pojistné plnění v celkové výši 155 189 Kč tak, že za opravu poškozeného vozidla a jeho odtah poskytla částku 155 189 Kč vč. DPH, kdy z doložené faktury za opravu poškozeného vozidla odečetla 74 344 Kč z ceny fakturovaných dílů z důvodu nemožnosti ověření kvality starších dílů použitých k opravě, kdy běžný cenový rozdíl mezi novým originálním dílem a dílem použitým je kolem 50 %, a proto uvedené díly hradí v cenách odpovídajícím tomuto poměru a nehradila uplatněný nárok na náhradní vozidlo s tím, že tento není dostatečně prokázán (prokázáno sdělovacím dopisem ze 6. 5. 2019).

21. Před podáním žaloby žalobce adresoval žalované svůj nesouhlas se způsobem likvidace pojistné události, na což žalovaná reagovala (prokazováno komunikací účastníků ze 17. 5. 2019, 10. 6. 2019, 14. 6. 2019, 27. 8. 2019).

22. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvou z 12. 8. 2019 vyzval žalovanou k plnění (prokázáno předžalobní výzvou).

23. Z kalkulace v systému [Anonymizováno] [Anonymizováno] z 11. 3. 2019 byly zjištěny náklady na opravu bez DPH ve výši 226 571 Kč, náklady na opravu včetně DPH ve výši 274 150,91 Kč, kolekce náhradních dílů 38 333,08 Kč, celková cena vč. DPH 227 767,88 Kč, bez DPH 188 237,92 Kč (prokazováno kalkulací z 11. 3. 2019).

24. Žalovaná si nechala zpracovat ke kalkulaci systému [Anonymizováno] Technickou zprávu dne 4. 4. 2019 [jméno FO], pracovníkem Global expert, který v ní uvedl, že provedl kontrolu faktury na základě doložených dokumentů, kontrolní výpočet v [Anonymizováno] při druhé prohlídce, servis doložil fakturu na nákup použitých náhradních dílů s 20 % slevou proti originálu a výpočet [Anonymizováno]. Servis vyčíslil slevu z ceny originálních náhradních dílů 20 % dle směrnice, vzhledem k technické hodnotě vozu nutno odečíst 50 %, odečtená částka je rozdíl mezi 50 % (z ceny fakturovaných dílů bez chladiva klimatizace 241 454 Kč vč. DPH) a částku odečtenou ve faktuře. Tento pracovník stanovil obecnou cenu bez DPH na částku 331 000 Kč, celkem fakturováno 188 197 Kč, odpočty v e výši 61 442 Kč a celkem pro plátce DPH částka 126 755 Kč, s DPH částka 153 374 Kč, rozpis faktury předložené žalobcem, v ní byly fakturovány náklady na opravu ve výši 188 197 Kč, nadhodnocený materiál ve výši 61 442 Kč, celkem bez DPH 126 755 Kč, s DPH 153 374 Kč s odůvodněním, že sleva na použitý materiál má být 50 %, ve faktuře odečteno 20 %, rozdíl je 30 %, což je 61 441 Kč bez DPH a 74 344 Kč s DPH (prokazováno technickou zprávou).

25. Ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] [adresa] ze dne 7. 6. 2022 bylo zjištěno, že tento uzavřel, že obvyklá cena poškozeného vozidla [Anonymizováno] d GT k datu 23. 2. 2019 těsně přes vznikem škodní události byla stanovena ve výši 410 000 Kč vč. DPH, po dopravní nehodě ve výši 150 000 - 200 000 Kč s DPH, škoda na vozidle byla stanovena ve výši 227 000 Kč s DPH. Obvyklá doba opravy předmětného vozidla by v případě dodání náhradních dílů druhý den po objednání s ohledem na technologické přestávky a na časovou potřebu práce 19,3 hodiny/12,8 hodin mechanické práce a 6,5 hodiny lakýrnické práce byla 6 pracovních dnů. Znalec upozornil na to, že k přistavení vozidla k první prohlídce pojišťovnou 1. 3. 2019 došlo v pátek po 7 dnech od havárie, vlastní oprava mohla začít v pondělí 4. 3. 2019 objednáním dílů a odstrojením, kdy se uskutečnila druhá prohlídka pojišťovny, délky opravy se odvíjí od jejího rozsahu a současně od toho, jaké práce je nutno provést, zda mechanické, klempířské i lakýrnické a zda jsou k dispozici ihned náhradní díly, pro opravu vozu bylo nutno využít všechna pracoviště, jako je mechanická dílna, klempírna, lakovna a zpět a v případě lakování i technologické přestávky, celkem bylo vozidlo v opravě od 4. 3. 2019 do 14. 3. 2019, celkem [hodnota] dnů a pokud znalec nepočítá den převzetí do opravy a den vyzvednutí, pak fakticky 9 dní a od této doby je nutno odečíst, kdy se nepracuje, tedy sobotu a neděli, vlastní oprava byla provedena v rozmezí 7 pracovních dnů. Přiměřená výše denního nájemného vozidla srovnatelného s poškozeným vozidlem při nájmu v délce 14 dnů v období únor, březen 2019, byla podle znalce stanovena tak, že znalci se stejný model vozidla nepodařilo vyhledat, pronájem vozidla [Anonymizováno] řady [Anonymizováno] není zcela obvyklý, cenově i podmínkami půjčoven se velmi liší např. vratnou kaucí, počtem kilometrů, které jsou započteny v nájmu, dobou nájmu, pojištěním spoluúčasti na dopravní nehodě. Znalec přiložil nabídku tří půjčoven v Praze a jedné v Brně vozů vyšší střední třídy, u všech se pronájem lišil podle počtu dní pronájmu, přiložil konkrétní nabídku zápůjčky vozu [Anonymizováno] na dobu 14 dnů při denní sazbě 2 199 Kč, celkem 30 786 Kč u společnosti [právnická osoba].com, jedná se o starší vozidlo, v případě zapůjčení zánovního vozu stejné značky a typu stejná půjčovna požaduje vratnou kauci od 50 000 Kč a denní nájem u pronájmu na 5 – 14 dnů je ve výši 4 999 Kč bez DPH a ceny korespondují i s přehledem maximálních akceptovatelných sazeb náhradních vozidel pojišťoven (č. l. 163 spisu), kde pojišťovna uvádí 3 000 Kč u zápůjčky 1 – 10 dní a 11 a více dní 2 700 Kč s tím, že sazby zápůjček se v uplynulých letech zásadně nemění. Z dodatku k uvedenému posudku z 27. 9. 2022 bylo zjištěno, že odhad obvyklé ceny vozu po poškození vychází v prvé řadě ze skutečných nákladů na opravu, které byly součástí spisu a nebyly předmětem sporu, připomněl, že najít kupce na havarované vozidlo je obtížné a jeho prodej je především otázkou výše slevy oproti skutečné ceně opravy. Neměl za úkol zkoumat, zda byly k dispozici náhradní díly nebo zda v provedení opravy byly jiné překážky ze strany žalobce či žalované, vycházel z předpokladu, že díly byly k dispozici a oprava mohla proběhnout standardním postupem. Co se týká přiměřené výše denního nájemného, připomněl, že každá půjčovna má své priority, dlouhodobý nebo krátkodobý nájem s vysokou rozdílností denního nájmu, možnost použití v zahraničí, tedy druh pojištění vozidla, stáří vozidla, vše se pak odrazí ve skutečné ceně denního nájmu. Většina půjčoven uvádí cenu od, pokud ji vůbec uvádí, a to je také důvod, proč pojišťovny sledují maximální cenu půjčovného. Připomněl, že na č. l. 163 spisu je přehled maximálně akceptovatelných sazeb náhradních vozidel žalované, která v tomto případě uvádí u zápůjčky náhradního vozidla 3 000 Kč za den, 1 – 10 dnů a 11 a více dní 2 700 Kč za den. Účtovaná denní sazba žalobcem je 2 199 Kč. Při jednání dne 7.3.2023 znalec doplnil, že poškozený vůz byl vyroben v roce 2010 a je to model, který se vyráběl v podstatě pouze dva roky, v letech 2011 – 2012, původní cena byla 1 470 000 Kč, časová cena před havárií vyšla podle znaleckého standardu na cca 373 000 Kč. Jelikož se jednalo o [Anonymizováno], znalec přidal koeficient prodejnosti 1,1, takže výsledná cena byla 410 000 Kč. Ke škodě na vozidle došlo po 10 letech provozu v roce 2019, jednalo se o 10 let staré vozidlo s nájezdem 186 000 km. Pokud jde o pronájem náhradního vozidla, hledá se souměřitelný vůz, který odpovídá kategorii vozu [Anonymizováno] řady [Anonymizováno] a znalec dohledával i průměrné ceny, které pojišťovny jsou ochotny platit za půjčení vozidla v různých kategoriích, např. pojišťovna Allianz, Slavia a další. Nerozumí námitkám žalované proti průměrné ceně půjčovného, vyhledat úplně přesnou cenu půjčovného je problematické, každá půjčovna má své podmínky půjčování. Žalovaná si to sleduje sama, má na to tabulky, ze kterých je zřejmé, že částka, kterou účtoval žalobce, byla odpovídající částce, kterou má žalovaná ve svých podkladech a týká se to i ostatních pojišťoven. Co se týká náhradních dílů, nezjišťoval 5 let zpátky, jestli náhradní díl byl k dispozici nebo nebyl. Vychází z toho, že pokud se auto vezme do opravy, tak je nějaká představa, jaké díly budou potřeba, ty se zajistí. Vozidlo bylo převzato do opravny v pátek, pak byl víkend, týden, kdy se na tom dalo pracovat a pak opět víkend a v úterý nebo ve středu bylo vozidlo převzato z opravny. V pátek bylo přistaveno do opravny, částečně se prohlíželo, druhá prohlídka byla po demontáži dílů 4. 3. v pondělí, potom bylo přistoupeno k vlastní opravě. Opravna nestojí pouze na jednom autě, musí opravovat i další auta, vše se musí navzájem prolínat. Předpokládal, že demontáž poškozených dílů se provedla v úterý, ve středu se mohly dát do klempírny, pak se to muselo částečně nastrojit, z klempírny to přejde do lakovny, v lakovně jsou další prostojové časy, musí se díl nastříkat základovou barvou, nechat uschnout, stříkacím krytem, pak teprve barvou a mezi tím jsou prodlevy nutné pro uschnutí barvy. V lakovně vozidlo zůstane minimálně dva dny, pak se odstrojí, odlepí se maskování a jde to na konečnou montáž. V podstatě se tím stráví 6, 7 pracovních dnů bez ohledu na to, kolik faktické práce bylo pro tu vlastní mechanickou a lakýrnickou práci potřeba. Výpočetní systém [Anonymizováno] se používá, je to systém, podle kterého výrobce, fabrika, dá jednotlivé časy, které jsou potřeba na výměnu nebo opravu jednotlivých dílů, opravna vygeneruje tímto náklady a jediné, co tam může zadat, je jejich hodinová sazba, za kterou opravy provádí. Sazby, ceny, které uvedl v posudku jsou ceny s DPH, došlo k překlepu, co se týká škody na vozidle, správně má být cena 227 000 Kč s DPH. Prodejní cena se vždy odvíjí od škody, která je na vozidle, k tomu musí být nějaká výhoda. Škoda ve výši 227 000 Kč vč. DPH, znalec vyšel z faktury, opravna to účtovala v systému [Anonymizováno]. Znalec se často setkává s tím, že pojišťovna snižuje částku, za kterou je ochotna vyplatit na náhradní díl o 50 %, a to z toho důvodu, že k tomu není faktura. ( k tomu žalobce uvedl, že faktura na nákup náhradních dílů byla na 192 000 Kč vč. DPH, dále faktura za opravu, která v sobě opravuje náhradní díly za 243 000 Kč vč. DPH. Byly nakupovány originální díly, ale levněji a vozidlo bylo starší). Podle znalce účelná výše nákladů na opravu znamená, že je potřeba to udělat tak, aby vozidlo bylo uvedeno do stavu, jak to vyšlo z výroby, tzn. že tam nebude nárazník z Číny, ne tenčí přední okno. Říci, že když máte starší auto, že nárazník bude takový, že nebude moci fungovat jako nárazník, ale bude vypadat stejně, tak kvalitativně to nebude odpovídat tomu, čemu má. V tomto případě znalec může říci, že k tomu, aby vozidlo bylo uvedeno do stavu, v jakém má být uvedeno, tak je třeba díly a náklady a ceny dílů, které jsou uvedeny v [Anonymizováno]. Dnes jsou díly do servisů dodávány rychle. Co se týká časové normy pro výměnu jednotlivých dílů včetně lakování, celkem [hodnota] hodiny práce, z toho 12 hodin mechanických a 6,5 lakýrnických, to bylo uvedeno v posudku, včetně toho, že obvyklá doba opravy v tomto rozsahu je zhruba 6 dní a to je doba, pokud by nebyly žádné překážky, jenže takto život nefunguje. Opravna potřebuje opravovat 5 aut najednou, tak se to snaží udělat tak, aby se do toho všechno vešlo, někdy auto i den stojí, než se na něm pokračuje v práci. Obvyklá doba je 6 – 7 dní, pokud jde o vlastní opravu včetně prostojů, 8 pracovních dnů není extrémně nadsazených. Pokud servis nakoupil díly za částku 193 000 Kč vč. DPH, namontoval je do auta a konečnému zákazníkovi vyúčtoval částku 197 000 Kč, rozdíl jsou 4 000 Kč. Znalec se ke stanovení této ceny vyjádřil tak, že opravny rády díly vyměňují, mají od dodavatele určitý rabat, tzn. že jim dá třeba 20 % slevu na díly, čím víc se jich nakoupí, tím mají větší slevu. Znalec to nepovažuje za solidní, nakoupil za tolik a za tolik prodává. Rabat je přímo u dodavatele náhradních dílů, např. [právnická osoba]. Při rozsahu opravy částka 193 000 Kč, za kterou servis díly nakoupil, je relativně malá částka. Neoriginální díly jsou většinou levnější, ale záleží na tom, ceny např. reflektorů se mění, výrobců je několik. Pokud jde např. o normální, nikoli halogenový, reflektor, ceny jsou od 10 000 Kč do 2 000 Kč, rozdíl může být diametrální. Pokud jde o BMW, tak subdodavatelů dílů, jako jsou klempířské, blatníky, kapoty, těch tolik nebude, to bývá hlavně u Škodovek, u těch obyčejných aut. Pokud jde o ceny originálních dílů, tak ty jsou v [Anonymizováno], tam jsou uvedeny ceny originálních dílů, jsou to ceny od výrobce. Pokud jde o neoriginální, může se pátrat po tom, jestli se koupí reflektor za 2 000 nebo 10 000 Kč, jestli bude stejný, ty neoriginální díly často nepasují nebo jsou opticky jiné, to by se pak musely vyměnit oba reflektory, aby auto vypadalo stejně. Není mu jasné, kde by získal ceny 4, 5 let zpět za aftermarketové díly. Např. [právnická osoba] prodává jak originální, tak aftermarketové díly, resp. prodávají to, co je pro ně výhodné a co lidé kupují. Shodou okolností se značkou BMW tolik nezabývají. Částka, kterou vyúčtoval pronajímatel za zapůjčení vozu, je v rozsahu, která odpovídá obvyklé ceně. Vždy je z nějakých sazeb potřeba udělat průměr. Znalec nevycházel pouze z nabídek pojišťoven, ale i z autopůjčoven, např. sazby půjčovného, konkrétně pojišťovna Slavia za rok 2019, vycházel z toho, když jim dělal posudky v té době. BMW řada 5 2 300 Kč od 6 do 15 dnů bez DPH, pojišťovna [Anonymizováno], rok 2019 nebo 2020, BMW řada 5, 7 – 14 dnů je 1 800 Kč bez DPH, každá pojišťovna to má jinak. Je třeba vzít v úvahu obyčejného člověka, který havaruje a pak si má vzít náhradní vozidlo, tak je vůbec rád, že někde nějaké získá, natož aby obcházel celou republiku a hledal to nejlevnější, což ta pojišťovna chce. Takže pokud nebude mít pojišťovna konkrétního půjčovatele vozů v případě havárií, tak nemůže na lidech chtít, aby běhali po Praze nebo okolí a hledali nejlevnější vozidlo, ještě k tomu stejně staré se stejným počtem najetých kilometrů, což je úplný nesmysl. Některé opravny, resp. půjčovny, chtějí např. 50 000 Kč kauci. V případě BMW musíte dát kauci 50 000 Kč a pak si ho teprve můžete půjčit. To vozidlo se vyrábělo pouze 2 roky, v tomto případě udělali facelift, toto vozidlo se moc neuchytilo. Udělali jinou přední masku, což je zřejmé z inzerátů. Výrobci z druhovýroby začnou s nárazníkem a se světly, protože to je taková nejčastější havárie, že se rozbije světlo, hlavně přední. To jsou první věci, které oni začnou v druhovýrobě vyrábět a pak to závisí na tom, jak dlouho se auto vyrábí. Nabídka náhradních dílů těch méně obvyklých značek je menší, sice nabízejí díl na BMW, ale pro model jenom 3, 4 díly a ostatní nenabízejí, protože z druhovýroby je nikdo nevyrábí. [adresa] na vozidlo, pokud dojde k faceliftu, z těch dalších vyrobených typů tam nepůjdou. (pozn. soudu: při jednání soud za asistence znalce otevřel webové stránky www.autodily.pema.cz, jde o prodejce náhradních dílů, který je relativně levný a kterého označil znalec a na předmětné vozidlo nebyly dohledány žádné náhradní díly). Znalec uvedl dále, že takto se prohledá 10 až 15 serverů, zjistí se, že je pouze něco a skončí se u dílů buď z vrakoviště nebo u dílů originálních. Znalec v systému [Anonymizováno] by zkontroloval, jestli díly sedí, pokud tam není nic navíc, nevidí důvod, proč kontrolovat fakturu, protože ten počítačový systém to jinak nevygeneruje, než jak to vygeneroval. Sazba 500 Kč za hodinu práce bez DPH je dobrá sazba.

26. Žalovaná dále do spisu doložila kalkulaci opravy podle [Anonymizováno]. o. se soupisem náhradních dílů, jiným seznamem již nedisponuje, s těmito náhradními díly bylo při stanovení výše pojistného plnění počítáno, pouze byla zvýšena sleva z 20 na 50 %. Žalovaná uvádí, že běžný cenový rozdíl mezi novým originálním dílem a dílem použitým je 50 % a vychází ze zkušenosti z likvidace obdobných případů. Žalobce za účelem 3. prohlídky kontaktovala prostřednictvím likvidátora dne 15.4.2019, stejný den jako ho vyzvala k doložení kupní smlouvy k vozidlu (prokazováno emailem z 15.4.2019). Připomněla, že ke škodní události došlo dne 23.2.2019 a podle § 9 zák. č. 168/1999 Sb., je pojistitel povinen skončit šetření pojistné události do 3 měsíců; pokud žalobce zcizil vozidlo před uplynutím této lhůty a tím žalované znemožnil řádné šetření pojistné události, nelze toto přičítat žalované.

27. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele. Dle odst. 3 téhož ustanovení je pojistitel povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření. Podle ust. § 2952 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

28. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že žaloba je zcela důvodná. Žalobce vlastnické právo k předmětnému vozidlu nabyl dne 19.2.2019 na základě platné kupní smlouvy ze dne 18. 2. 2019 uzavřené mezi žalobcem a společnosti [právnická osoba], kdy kupní cenu uhradil ve dvou hotovostních platbách dne 18. 2. 2019 ve výši 200 000 Kč a dne 19. 2. 2019 ve výši 200 000 Kč. Žalobce rovněž platně uzavřel dne 28. 2. 2019 se společností [právnická osoba] jako pronajímatelem nájemní smlouvu na nájem náhradního vozidla [jméno FO] [Anonymizováno] [SPZ], za denní nájemné 2 150 Kč bez DPH, v celkové částce 36 421 Kč vč. DPH.

29. Pokud jde o podpisy na obou smlouvách, tedy jak na kupní smlouvě ze dne 18. 2. 2019 i na smlouvě o nájmu dopravního prostředku z 28. 2. 2019, jde o vlastní podpisy žalobce za obě smluvní strany, (jednalo se o jednočlenné společnosti zastoupené jediným společníkem a společníkem) . Soud uzavřel, že podpisy na těchto smlouvách, kupní i nájemní nemusely být v souladu s ust. § 13 věta druhá zákona o obchodních korporacích úředně ověřeny, neboť žalobce z listin, jako je z daňového přiznání, faktury, zapsaný předmět podnikání prokázal, že uzavírání takovýchto smluv bylo pro obě společnosti běžnou obchodní praxí v rámci běžného obchodního styku za obvyklých podmínek odpovídajícím těmto smluvním typům.

30. Pokud jde o nutnost a účelnost nájmu náhradního vozidla, i tento nárok žalobce prokázal. Žalobce prokázal, že v době škodní události nedisponoval jiným, než poškozeným, vozidlem, které potřeboval pro obstarávání běžných potřeb svých a své rodiny. Pokud jde o námitku žalované, že žalobce mohl svoji potřebu náhradního vozidla uspokojit bezplatně z vozového parku své společnosti, je třeba připomenout, že se jedná o zcela odlišný subjekt od žalobce, vlastnící vozidla za účelem podnikatelské činnosti a není žádného důvodu, aby postupovala způsobem naznačeným žalovanou.

31. Pokud jde o dobu nájmu a o výši denního nájemného, soud vyšel ze závěrů znaleckého posudku s tím, že jak doba nájmu náhradního vozidla (tedy doba opravy poškozeného vozidla) nebyla nijak neobvyklá, stejně tak i výše denního nájemného, jde o cenu přiměřenou. Znalce připomněl, že jak doba opravy vozidla, tak i výše nájemného je individuální, odvíjející se od mnoha faktorů. Navíc výše denního nájemného odpovídá sazebníku žalované.

32. Znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] je rovněž podkladem pro závěr soudu o tom, že žalobce prokázal úhradu opravy vozidla, kterou znalec nepovažoval za nepřiměřenou. Společnost opravující vozidlo nákup dílů prokázala fakturou od dodavatele. I když byly použity originální díly, výslednou cenu vozidla nezhodnotily, resp. nedorovnaly tak, aby vozidlo mělo vyšší cenu než před dopravní nehodou. Znalec připomněl, že je třeba zohlednit při případném prodeji skutečnost, že vozidlo bylo havarováno. Žalovaná nesporuje rozsah poškození, ani cenu náhradních dílů, vyšla shodně jako opravce ze systému Audatex, pouze oproti opravci cenu dílů krátí ještě o 30% více, aniž by toto uspokojivě vysvětlila (uvedla, že vychází z obvyklé praxe) a například doložila, kde bylo lze obstarat za jí uváděnou cenu poškozené náhradní díly tak, aby vozidlo bylo uvedeno opravou do stavu před nehodou. Nelze legitimně po poškozeném požadovat, aby vyhledával a sháněl náhradní díly pro opravu vozidla. Jaké jsou s tím spojené obtíže blíže vysvětlil znalec. Cena opravy poškozeného vozidla cena je přiměřená, odpovídající závěrům znalce.

33. K argumentaci žalované ohledně 3. prohlídky vozidla, resp. nemožnosti vozidlo prodat před uplynutím lhůty k ukončení šetření pojistné události soud je toho názoru, že pokud žalovaná jako profesionál o této 3. prohlídce uvažovala, měla na uvedenou možnost předem žalobce upozornit. Zákaz prodeje vozidla nevyplývá z žádného právního předpisu, žalobce s žalovanou není ve smluvním vztahu.

34. S ohledem na shora uvedené s přihlédnutím ke všem okolnostem případu soud posoudil žalobu jako zcela důvodnou a vyhověl jí. O úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

35. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty činí celkem 151 867 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem v celkové výši 5 539 Kč, zaplacenou zálohou na znalecký posudek ve výši 5 000 Kč, odměnou za 20 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva ze dne 12. 8. 2019, sepis žaloby, písemná podání ve věci samé ze dnů 3. 4. 2020, 15. 1. 2021, 9. 6. 2021, 8. 10. 2021, 14. 1. 2022, 22. 6. 2022, 28. 11. 2022, 24. 5. 2023, 3. 8. 2023 a 30. 1. 2024, účast na jednání soudu ve dnech 10. 5. 2021, 21. 9. 2021, 25. 10. 2021, 20. 12. 2021, 7. 3. 2023 (pouze v rozsahu jednoho úkonu, neboť jednání trvalo přesně 2 hodiny, tj. od 9:00 hod. do 11:00 hod.), 4. 12. 2023 a 15. 3. 2024) po 5 540 Kč dle ust. § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. v celkové výši 110 800 Kč, náhradou hotových výdajů advokáta za uvedených 20 úkony právní služby po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. v celkové výši 6 000 Kč, a 21 % DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 24 258 Kč. Jako samostatné úkony nebyla soudem akceptována následující podání a úkony. Podání ze dne 6. 5. 2020 a 16. 6. 2020, neboť šlo o specifikaci a doplnění žaloby k výzvě soudu, která měla být součástí již žaloby samé. Jako samostatný úkon dále nebylo soudem akceptováno podání ze dne 15. 3. 2024, neboť se jednalo o pouhé vyčíslení nákladů, nikoli o účelné podání ve věci samé. Dále soud postupoval dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

36. O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., dle něhož má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady řízení státu jsou tvořeny znalečným znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 7 505,60 Kč dle usnesení ze dne 15. 6. 2022, č. j. 24 C 268/2019-191, pravomocným dne 13. 7. 2022 a znalečným [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 1 487 Kč dle usnesení ze dne 8. 11. 2022, č. j. 24 C 268/2019-214, pravomocným dne 6. 12. 2022, z čehož 5 000 Kč však bylo znalci proplaceno ze zálohy složené žalobcem a 3 992,60 Kč ze zálohy složené žalovanou. Žalovaná, která měla ve věci plný neúspěch je povinna uhradit na nákladech řízení státu částku 8 992,60 Kč, přičemž však již zaplatila 3 992,60 Kč na záloze a 5 000 Kč již bylo zaplaceno žalobcem a žalovaná tuto částku bude hradit přímo žalobci v rámci náhrady nákladů řízení. Žalovaná proto není povinna hradit ničeho dalšího, přičemž nevyužitá část zálohy na důkazy soudního řízení složená žalovanou ve výši 1 007,40 Kč jí bude vrácena na základě samostatného usnesení.

37. Lhůty k plnění byly stanoveny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení