24 C 30/2025 - 88
Citované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 2
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 419 § 1958 odst. 2 § 1968 § 1970 § 2991 odst. 1 § 2991 odst. 2 § 2993
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 2 odst. 1 § 84 odst. 2 § 86 § 87 odst. 1
- o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, 297/2016 Sb. — § 6
Rubrum
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] trvale bytem [Adresa žalované] o zaplacení částky 102 638,06 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 62 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 62 000 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení – částky 40 638,06 Kč, – úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 76 643 Kč od 22. 5. 2024 do 31. 1. 2025, – úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 643 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení, – úroku z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 62 000 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení a – kapitalizovaného úroku ve výši 3 087,12 Kč vypočteného sazbou 78,09 % ročně z částky 62 000 Kč od 22. 5. 2024 do 14. 6. 2024 a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 62 000 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 22. 5. 2024 dosáhne částky 244 224 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částek v celkové výši 102 638,06 Kč s příslušenstvím z důvodů, že s ní uzavřela smlouvu č. [hodnota], kterou žalovaná podepsala dne 22. 2. 2024 a na jejímž základě jí žalobkyně dne 23. 2. 2024 poskytla na účet uvedený ve smlouvě peněžní prostředky ve výši 62 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 78,09 % ročně, to vše v 48 měsíčních splátkách po 4 832 Kč splatných vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce počínaje březnem 2024. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím e-mailové komunikace a žalovaná ji podepsala svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který jí žalobkyně za tím účelem předem poskytla. Žalovaná se současně přihlásila do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry, za což se zavázala platit žalobkyni částku 592 Kč měsíčně, jež byla součástí výše uvedených splátek.
2. Žalobkyně prověřila schopnost žalované splácet poskytnuté peněžní prostředky na základě prohlášení žalované, na základě dokladů o příjmech a na základě výpisů z databází Nebankovní registr klientských informací a SOLUS, v nichž byla ověřena úvěrová historie žalované. Čistý měsíční příjem žalované ve výši 26 875 Kč byl ověřen podle informativních výpisů z bankovního účtu. V případě výdajů vycházela žalobkyně z jejich celkové měsíční výše sdělené žalovanou a zvýšené o životní minimum ve výši 4 860 Kč na konečných 9 860 Kč. Žalovaná uvedla, že její náklady na bydlení činí 5 000 Kč na nájemné a inkaso a žalobkyně tento údaj nijak neověřovala. Podle žalobkyně žalované po odečtení rezervy ve výši 1 000 Kč zůstaly pro splácení volné zdroje ve výši 16 015 Kč. Žalovaná ani její zaměstnavatel v té době nebyli evidováni v insolvenčním rejstříku, žalovaná u žalobkyně neměla dřívější smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný a obchodník jednající s žalovanou doporučil úvěr ke schválení. Žalobkyně provedla také tzv. interní scoring žalované podle matematického modelu a na základě všeho uvedeného rozhodla o možnosti poskytnutí peněžních prostředků.
3. Žalovaná však nesplatila ničeho. Podle smluvního ujednání pod bodem 6.1 žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, s jejímž splacením se žalovaná dostala do prodlení o délce 30 dnů. Tato smluvní pokuta byla splatná vždy do 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Žalovaná se dostala do prodlení o délce 30 dnů se splátkami č. 1 a 2, žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení 2 smluvních pokut po 499 Kč v celkové výši 998 Kč. Dále žalobkyni podle smluvního ujednání pod bodem 6.2 vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 200 Kč za každou splátku, s jejímž splacením se žalovaná dostala do prodlení o délce 15 dnů. Tato náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované byla splatná vždy do 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Žalovaná se dostala do prodlení o délce 15 dnů se splátkami č. 1 a 2, žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení 2 náhrad nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované po 200 Kč v celkové výši 400 Kč. Částka 200 Kč odpovídala skutečným nákladům žalobkyně vzniklým v důsledku prodlení se splacením každé splátky o délce 15 dnů jako zaokrouhleného součtu jednotkových mzdových nákladů zaměstnanců podílejících se na předžalobním vymáhání ve výši 43,94 Kč, jednotkových provozních nákladů interního call centra ve výši 6,99 Kč, jednotkových nákladů na provize externí vymáhací společnosti ve výši 93,42 Kč, jednotkových nákladů na provize inkasní sítě ve výši 59,84 Kč a ostatních provozních nákladů [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši 1,64 Kč.
4. Jelikož se žalovaná se splácením splátky č. 1 splatné dne 16. 3. 2024 dostala do prodlení o délce 65 dnů, podle smluvního ujednání pod body 6.3 a 6.4 nastala dnem 20. 5. 2024 splatnost všech poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků ve výši 62 000 Kč a všech úroků, které měly být zaplaceny v posledních 3 splátkách splatných do uvedeného dne, v celkové výši 12 061,88 Kč, přičemž součet těchto částek tvořil novou jistinu ve výši 74 061,88 Kč, již byla žalovaná povinna zaplatit v daný den. Před uvedeným datem byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky a byla jí k tomu poskytnuta lhůta o délce nejméně 30 dnů. Žalobkyně měla podle smluvního ujednání právo, aby jí žalovaná v případě svého prodlení se zaplacením této nové jistiny platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé nové jistiny až do jejího úplného zaplacení. Zároveň podle smluvního ujednání pod bodem 2.2 docházelo nadále i k úročení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků ve výši 62 000 Kč sjednaným úrokem ve výši 78,09 % ročně, a to až do doby jejich úplného vrácení, maximálně však do doby, kdy výše úroku dosáhne částky 244 224 Kč, jež odpovídá 120 % celkové částky, kterou měla žalovaná zaplatit podle části A) smlouvy. Podle smluvního ujednání pod bodem 6.5 byla žalovaná v případě nezaplacení výše uvedené nové jistiny ve výši 74 061,88 Kč dále povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu za každý den prodlení s jejím zaplacením ve výši 0,1 % z této nové jistiny. Za období ode dne 22. 5. 2024 do dne 7. 5. 2025 dosáhla tato smluvní pokuta výše 25 995,06 Kč.
5. Žalobkyně tak požadovala po žalované zaplatit částku 76 643 Kč představující zaokrouhlený součet výše uvedené nové jistiny ve výši 74 061,88 Kč, smluvních pokut za prodlení se zaplacením jednotlivých splátek ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč a nezaplacené úhrady za pojištění v celkové výši 1 184 Kč, jež měla být zaplacena ve splátkách č. 1 a 2, dále smluvní pokutu za prodlení se zaplacením nové jistiny ve výši 25 995,06 Kč a konečně jako příslušenství úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 76 643 Kč od 22. 5. 2024 do zaplacení a dále úrok z částky 62 000 Kč, a to jednak kapitalizovaný sazbou 78,09 % ročně za období od 22. 5. 2024 do 14. 6. 2024 na částku 3 087,12 Kč, jednak běžící ve výši 14,75 % ročně za období od 15. 6. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 22. 5. 2024 dosáhne částky 244 224 Kč. Sazba úroku ve výši 14,75 % ročně odpovídala výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
6. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
7. Soud věc projednal při jednání dne 21. 8. 2025, při němž provedl dokazování a vyhlásil rozsudek.
8. Z písemnosti označené jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru / smlouva o úvěru číslo [hodnota] datované 22. 2. 2024 (č. l. 5–7) soud zjistil, že v této písemnosti byla žalovaná označena jako klient, avšak písemnost není opatřena jejím vlastnoručním ani uznávaným elektronickým podpisem, nýbrž v místě jejího očekávaného podpisu pouze číselným kódem s datem 22. 2. 2024. Žalobkyně byla v písemnosti označena jako poskytovatel úvěru. Podle písemnosti se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 62 000 Kč bezhotovostním převodem ve prospěch bankovního účtu číslo [č. účtu]. Žalovaná se měla podle písemnosti zavázat vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit jí úrok ve výši 78,08 % ročně, to vše v 48 měsíčních splátkách po 4 832 Kč splatných vždy do 16. dne každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byly peněžní prostředky žalobkyní podle smlouvy poskytnuty. Celková částka bez pojištění, kterou by měla žalovaná podle části A) smlouvy žalobkyni zaplatit, by pak činila 203 520 Kč. Součástí písemnosti bylo ujednání, podle něhož mělo být sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr. Část splátky bez do ní zahrnuté měsíční úhrady za pojištění činila 4 240 Kč. Součástí písemnosti bylo ujednání pod bodem 6.1, podle něhož by žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, s jejímž zaplacením by se ocitla v prodlení o délce 30 dnů, přičemž taková smluvní pokuta by byla splatná do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejímu zaplacení. Dále bylo součástí písemnosti ujednání pod bodem 6.2, podle něhož by žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů, které by žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalované, ve výši 200 Kč za každou splátku, s jejímž zaplacením by se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, přičemž taková náhrada nákladů by byla splatná do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejímu zaplacení. Součástí písemnosti byla také ujednání pod body 6.3 a 6.4, podle nichž by v případě prodlení žalované se splacením kterékoliv splátky o délce 65 dnů nastala automaticky splatnost všech poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků a všech úroků přirostlých do daného dne, přičemž jejich součet by tvořil novou jistinu, kterou by byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni nejpozději v daný den, a v případě prodlení se zaplacením této nové jistiny by žalobkyně měla právo požadovat po žalované zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z celé nové jistiny až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně měla být povinna vyzvat žalovanou k zaplacení dlužné částky ještě před zesplatněním a poskytnout jí k tomu lhůtu o délce nejméně 30 dnů. Dále bylo součástí písemnosti ujednání pod bodem 6.5, podle něhož by žalované v případě nezaplacení nové jistiny v den zesplatnění vznikla povinnost zaplatit žalobkyni další smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou ode dne následujícího po zesplatnění až do jejího úplného zaplacení. Konečně bylo součástí písemnosti ujednání pod bodem 2.2, podle něhož mělo docházet k úročení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků sjednanou sazbou 78,08 % ročně i po zesplatnění, a to až do doby jejich úplného vrácení. V případě prodlení žalované s plněním dluhu delšího než 90 dnů by žalobkyně měla právo na úrok nanejvýš v sazbě určené jako repo sazba stanovená Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšená o 8 procentních bodů. Na úrocích, které by přirostly po zesplatnění, by žalobkyně mohla požadovat celkově nejvýše částku 244 224 Kč, jež odpovídala 120 % celkové částky, kterou by měla žalovaná zaplatit podle části A) smlouvy.
9. Z písemnosti označené jako dodatek č. 1 k návrhu uzavření smlouvy o úvěru / smlouvě o úvěru (č. l. 38–39) soud zjistil, že i v této písemnosti byla žalovaná označena jako klient, avšak ani tato písemnost není opatřena jejím vlastnoručním ani uznávaným elektronickým podpisem, nýbrž v místě jejího očekávaného podpisu pouze číselným kódem s datem 22. 2. 2024. Žalobkyně byla v písemnosti označena jako poskytovatel úvěru. V dodatku bylo uvedeno, že žalovaná podepíše návrh výše uvedené smlouvy i návrh tohoto dodatku, které jí byly žalobkyní poskytnuty, tím, že na telefonní číslo [tel. číslo] zašle SMS zprávu, kterou vyjádří svůj souhlas s těmito dokumenty a která bude obsahovat jméno a příjmení žalované a jedinečný kód odpovídající variabilnímu symbolu platby ve výši 1 Kč, která jí bude žalobkyní za tímto účelem zaslána na bankovní účet číslo [č. účtu].
10. Dále soud z písemnosti označené jako podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (č. l. 42) zjistil, že se jedná o písemnost vyhotovenou samotnou žalobkyní obsahující popis postupu při uzavření smlouvy, který plyne i z výše uvedeného dodatku.
11. Z písemnosti označené jako příloha č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru – pojištění schopnosti splácet úvěr (č. l. 40) soud zjistil, že také v této písemnosti byla žalovaná označena jako klient, avšak ani tato písemnost není opatřena jejím vlastnoručním ani uznávaným elektronickým podpisem, nýbrž v místě jejího očekávaného podpisu pouze číselným kódem s datem 22. 2. 2024. Žalobkyně byla v písemnosti označena jako poskytovatel úvěru. Součástí písemnosti bylo ujednání, podle něhož se měla žalovaná zavázat, že bude žalobkyni platit za skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry, do něhož si podala přihlášku, měsíční úhradu ve výši 592 Kč, přičemž ta měla být součástí splátek podle smlouvy.
12. Z písemností označených jako základní informace o klientovi (č. l. 45), důkaz o odeslání 1 Kč (č. l. 45 p. v.), zaslaná SMS (č. l. 46) a důkaz o přijaté SMS (č. l. 46 p. v.) soud zjistil jen tolik, že se jedná o písemnosti vyhotovené samotnou žalobkyní.
13. Z prohlášení klienta (č. l. 27–28, shodně č. l. 69–70) soud zjistil, že jako klient byla v této písemnosti označena žalovaná. Písemnost však není opatřena jejím vlastnoručním ani uznávaným elektronickým podpisem, nýbrž v místě jejího očekávaného podpisu pouze číselným kódem s datem 22. 2. 2024.
14. Dále soud z oznámení o schválení úvěru ze dne 26. 2. 2024 včetně splátkového kalendáře (č. l. 8–9) a z vrácené obálky s dodejkou (č. l. 19) zjistil, že uvedeným dopisem žalobkyně oznámila žalované, že přijala její návrh na uzavření smlouvy číslo [hodnota] ze dne 22. 2. 2024 ve znění dodatku č. 1 k dané smlouvě.
15. Z formuláře hodnocení klienta (č. l. 22, shodně č. l. 66) soud zjistil, že žalobkyně při posuzování schopnosti klienta splácet úvěr podle smlouvy číslo [hodnota] vycházela z pravidelného čistého měsíčního příjmu klienta ze zaměstnání u společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], ve výši 26 875 Kč a z výdajů v celkové výši 9 860 Kč skládajících se z životního minima ve výši 4 860 Kč a výdajů na nájemní bydlení včetně inkasa ve výši 5 000 Kč. Jako rozdíl mezi uvedenými příjmy a výdaji klienta uvedla žalobkyně částku 16 015 Kč při zohlednění rezervy ve výši 1 000 Kč.
16. Z kopie občanského průkazu (č. l. 20–21, shodně č. l. 64–65) soud zjistil, že daný průkaz náleží žalované.
17. Dále soud ze 4 potvrzení o provedené platbě (č. l. 29, shodně č. l. 30, 68 a 79, dále č. l. 31, shodně č. l. 78, č. l. 80 a č. l. 81) zjistil, že na účet žalované číslo [č. účtu] byla dne 7. 11. 2023 připsána platba ve výši 8 722 Kč, dne 6. 12. 2023 platba ve výši 25 922 Kč, dne 5. 1. 2024 platba ve výši 25 442 Kč a dne 7. 2. 2024 platba ve výši 29 263 Kč, všechny z protiúčtu s názvem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].
18. Z výpisu z Nebankovního registru klientských informací (NRKI) (č. l. 33, shodně č. l. 67) soud zjistil, že ke dni 31. 1. 2024 žalovaná podle uvedeného registru žádala o úvěr u 9 bank a finančních institucí jiných než žalobkyně, přičemž tyto žádosti byly ve stavu živá, odvolaná klientem nebo zamítnutá. Celková výše jejích nesplacených kreditních karet, úvěrových rámců a splátkových úvěrů k uvedenému dni podle registru činila 196 206 Kč. Celkový úvěrový limit jejích úvěrových rámců a kreditních karet k uvedenému pak činil 22 000 Kč.
19. Z výpisu záznamů z registru SOLUS (č. l. 32, shodně č. l. 77) soud zjistil, že u žalované nebyly ke dni 31. 1. 2024 v uvedeném registru evidovány žádné částky po splatnosti.
20. Dále soud z dokladu o vyplacení úvěru – otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu (č. l. 34) zjistil, že dne 23. 2. 2024 byla z účtu číslo [č. účtu] provedena platba ve výši 62 000 Kč ve prospěch účtu číslo [č. účtu].
21. Z výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 16. 4. 2024 (č. l. 18) a ze dne 17. 5. 2024 (č. l. 17) soud zjistil, že uvedené dopisy vyhotovila žalobkyně a podle jejich textu žalovanou vyzvala k zaplacení dlužných splátek, smluvních pokut a náhrady účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalované. První z uvedených dopisů konkrétně vyzýval k zaplacení splátky č. 1 splatné dne 16. 3. 2024 a splátky č. 2 splatné dne 16. 4. 2024, smluvní pokuty ve výši 499 Kč a náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč. Druhý z uvedených dopisů nad rámec uvedeného dále vyzýval k zaplacení splátky č. 3 splatné dne 16. 5. 2024, další smluvní pokuty ve výši 499 Kč a další náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč.
22. Dále soud z oznámení ze dne 20. 5. 2024 (č. l. 16) zjistil, že uvedený dopis vyhotovila žalobkyně a podle jeho textu vyzvala žalovanou k zaplacení částky 76 643 Kč zahrnující zbylou dlužnou původní jistinu úvěru ve výši 62 000 Kč, úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 12 061,88 Kč, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč a úhradu za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši 1 184 Kč, to vše v souvislosti se smlouvou číslo [hodnota].
23. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu (č. l. 41) soud zjistil, že žalobkyně měla ode dne 11. 5. 2018 oprávnění k činnosti poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.
24. Konečně z předžalobní výzvy ze dne 16. 1. 2025 (č. l. 14) včetně podacího archu (č. l. 37) soud zjistil, že dopisem odeslaným dne 16. 1. 2025 advokátka zastupující žalobkyni vyzvala žalovanou k zaplacení částek v celkové výši 76 643,88 Kč, jak jsou popsány v oznámení ze dne 20. 5. 2024 výše, dále smluvní pokuty ve výši 0,1 % z částky 74 061,88 Kč za každý den prodlení s jejím zaplacením počínaje dnem 22. 5. 2024 do zaplacení a úroku uplatňovaného v tomto řízení, to vše do 15 dnů od odeslání tohoto dopisu.
25. Z informačního dokumentu o pojistném produktu na č. l. 10–13, z karty klienta na č. l. 15, z předsmluvního formuláře na č. l. 23–26 a shodně na č. l. 71–74 ani z přihlášky do pojištění na č. l. 35–36 a shodně na č. l. 75–76 soud nezjistil žádné skutečnosti, které by byly významné pro rozhodnutí věci, nad rámec skutečností zjištěných z ostatních provedených důkazů.
26. Soud však neměl za prokázané, že by se žalovaná seznámila s obsahem předložených písemností označených jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru, dodatek č. 1 a příloha č. 1 týkající se pojištění. Písemnosti byly vyhotoveny pouze v elektronické podobě bez jakéhokoliv vlastnoručního podpisu žalované a nebyl k nim připojen ani žádný uznávaný elektronický podpis ve smyslu § 6 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 296/2016 Sb.“). Přestože k podepsání elektronických písemností by v tomto případě postačoval i jiný typ elektronického podpisu podle § 7 zákona č. 296/2016 Sb., k žalobkyní předloženým písemnostem nebyl připojen žádný elektronický podpis vytvořený osobně žalovanou jako podepisující osobou, jak vyžaduje čl. 3 odst. 9 a 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. Ani certifikáty pro elektronický podpis připojené ke všem uvedeným písemnostem ani číselné kódy na písemnostech umístěné v místě očekávaného podpisu klienta neobsahovaly jméno nebo jakýkoliv jiný údaj, který by umožňoval určit totožnost žalované, nehledě na skutečnost, že nebylo zjištěno žádné logické spojení těchto dat s jakýmkoliv případným aktivním úkonem provedeným osobně žalovanou mimo vlastní písemnost. I kdyby však bylo zjištěno, že by snad žalovaná osobně aktivně učinila úkon mimo písemnost, který by se v písemnosti nepřímo projevil zobrazením jejího podpisu v podobě číselného kódu, stále by z žalobkyní předložených písemností nebylo možné zjistit jejich integritu, tedy že byly soudu předloženy tytéž písemnosti a v téže podobě, v jaké by je žalovaná popsaným způsobem podepsala, a že nedošlo k jejich záměně ani k pozdější změně jejich obsahu. Za takové situace pak nebylo možné dané písemnosti hodnotit jako věrohodný důkaz o svém obsahu (srov. též odstavec 18 odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2025, č. j. 22 Co 34/2025-82). Pouhá skutečnost, že elektronická písemnost je uložena ve formátu PDF, nemá z hlediska integrity dokumentu při absenci kvalifikovaného časového razítka žádnou váhu.
27. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně dne 23. 2. 2024 poskytla ve prospěch bankovního účtu, jehož majitelkou byla žalovaná, peněžní prostředky ve výši 62 000 Kč. Dopisem ze dne 16. 1. 2025 pak žalobkyně vyzvala žalovanou ke splacení dlužných částek ve lhůtě 15 dnů od odeslání dopisu.
28. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), „[k]do se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2992 odst. 2 o. z. „[b]ezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ 29. Podle § 2993 věty první o. z., „[p]lnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“ 30. Výše popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že žalovaná získala na úkor žalobkyně majetkový prospěch v podobě peněžních prostředků ve výši 62 000 Kč bez právního důvodu podle § 2991 odst. 2 o. z. Proto byla povinna vrátit žalobkyně vše, co žalované plnila, jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1 a § 2993 věty první o. z. Co do částky 62 000 Kč proto soud žalobě vyhověl.
31. Žalovaná byla povinna plnit na výzvu žalobkyně ve lhůtě, kterou jí určila, v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. Žalobkyně určila lhůtu v délce 15 dnů od odeslání dopisu s danou výzvou, přičemž dopis odeslala dne 16. 1. 2025. Poslední den lhůty tak připadl na 31. 1. 2025. Nesplacením peněžitého dluhu řádně a včas se žalovaná dostala do prodlení podle § 1968 o. z., čímž jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě vyhověl i v rozsahu úroku z prodlení z částky 62 000 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení v sazbě 12 % ročně odpovídající počátku prodlení žalované až v roce 2025.
32. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“).
33. Naopak z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť nebylo prokázáno, že by žalovaná smlouvu podepsala nebo jinak projevila vůlí být jí vázána. Nedošlo proto ani k žalobkyní tvrzeným ujednáním o povinnosti platit úroky, smluvní pokuty, náhradu nákladů spojených s prodlením a úhradu za pojištění schopnosti splácet úvěr.
34. Avšak i v případě, pokud by mezi žalobkyní a žalovanou k uzavření smlouvy o úvěru došlo, byla by taková smlouva absolutně neplatná na základě § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalobkyní nebyla před případným uzavřením takové smlouvy řádně posouzena schopnost žalované splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, jak požaduje § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023, přestože by se jednalo o spotřebitelský úvěr vymezený v § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 419 o. z. Žalobkyně sama uvedla, že před tvrzeným uzavřením smlouvy nijak neověřovala výdaje žalované. Soud přitom z provedených důkazů zjistil, že použitím dokladů byly ověřovány toliko příjmy žalované, ne však již výdaje, jejichž výše byla pouze zaznamenána v písemnosti označené jako hodnocení klienta, aniž by bylo patrné, že by byla též ověřována použitím nezávisle ověřitelných údajů podle § 84 odst. 2 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru. Nelze přitom přehlédnout podezřele nízkou výši nákladů na nájemní bydlení žalované včetně souvisejících služeb v částce 5 000 Kč, z níž žalobkyně při výpočtu disponibilních prostředků žalované pro účely splácení nekriticky vycházela, aniž by si její správnost ověřila nebo namísto ní použila veřejně dostupné statistické údaje, tak jako to učinila v případě nákladů na zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Rovněž nelze přehlédnout, že v písemnosti označené jako hodnocení klienta byly u všech druhů splátek uvedeny nuly, ačkoliv podle Nebankovního registru klientských informací žalovaná měla v té době prostřednictvím úvěrových produktů již načerpány prostředky v celkové výši 196 206 Kč. Popsané skutečnosti ohledně výdajů žalované vyvolávají důvodné pochybnosti o schopnosti žalované případný nový úvěr splácet. I v případě neplatnosti smlouvy o úvěru by žalovaná byla povinna žalobkyni vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru bez úroků, smluvních pokut, náhrady nákladů spojených s prodlením a úhrady za pojištění schopnosti splácet úvěr.
35. Co do zbytku, tedy v rozsahu smluvních pokut, v rozsahu náhrady nákladů spojených s prodlením, v rozsahu úhrady za pojištění schopnosti splácet úvěr, v rozsahu úroku z prodlení nad rámec přiznaného a v rozsahu veškerých úroků, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
36. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně i žalovaná měla ve věci téměř totožný částečný úspěch, jelikož soud žalobu v rozsahu přibližně poloviny předmětu řízení včetně příslušenství zamítl (srov. srovnej nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Předmětem řízení byla částka 102 638,06 Kč, úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 14 154,28 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 087,12 Kč a běžící úrok ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 10 848,73 Kč, tedy celkem 130 728,19 Kč. Soud však žalobě vyhověl jen co do částky 62 000 Kč a úroku z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku jen ve výši 4 117,48 Kč, tedy celkem pouze v rozsahu 66 117,48 Kč. To představuje úspěch žalobkyně v rozsahu přibližně 50 %, zatímco v rozsahu zbývajících přibližně 50 % předmětu řízení měla úspěch žalovaná.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.