24 C 306/2021 - 181

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Brožíkovou v právní věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] 3 o zaplacení částky 131 452 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro [adresa] na náhradě nákladů řízení částku ve výši, jenž bude vyčíslena v samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplacení částky [částka]. Pro svůj nárok argumentovala tím, že žalobkyni svědčí právo podat žalobu „z lepšího práva", kterým se domáhá na žalovaném vydání peněžitého plnění, kterého se žalovanému na úkor žalobkyně dostalo v rámci konkursního řízení, v němž byl zpeněžen majetek žalobkyně. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum], čj. 46 [právnická osoba], byl prohlášen konkurs na majetek společnosti [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [adresa] [jméno FO] (dále jen „úpadce“) a správcem konkursní podstaty úpadce byla ustanovena [jméno FO]. [právnická osoba]. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum], čj. [právnická osoba] (dále jen „Rozvrhové usnesení 1“), konkursní soud rozhodl o návrhu [Anonymizováno] na vydání rozvrhového usnesení tak, že určil, že žalovanému, bude z výtěžku zpeněžení konkursní podstaty úpadce vydána částka [částka]. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum], čj. [právnická osoba] (dále jen „Rozvrhové usnesení 2“), konkursní soud rozhodl o návrhu [Anonymizováno] na vydání dodatečného rozvrhového usnesení tak, že určil, že žalovanému bude z výtěžku zpeněžení konkursní podstaty úpadce vydána částka [částka]. Celkem žalovaný obdržel z konkursní podstaty Úpadce na základě Rozvrhových usnesení částku [částka]. Žalobkyně je přesvědčena, že jí k žalované částce svědčí lepší právo nežli žalovanému a žalovaný by měl žalobkyni žalovanou částku vydat. V bodě III. žaloby žalobkyně uvedla, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum], ve znění dodatku č. [hodnota] ze dne [datum] (dále jen „Kupní smlouva“) převedl Úpadce na žalobkyni vlastnictví k níže uvedeným nemovitostem v obci [adresa], katastrálním území [adresa], a to budově č. p. [Anonymizováno], pozemku st. p. č. [hodnota], pozemku p. č. [Anonymizováno], pozemku p. č. [Anonymizováno] (dále jen „Nemovitosti“). Žalobkyně za převod vlastnictví k Nemovitostem zaplatila Úpadci kupní cenu ve výši [částka], a to bezhotovostním převodem ve dnech 2. 6. - [datum]. Dle znaleckého posudku [Anonymizováno] vypracovaného dne [datum] soudním znalcem [Anonymizováno] [právnická osoba]., IČO: [IČO], činila obvyklá cena Nemovitostí ke dni [datum] částku [částka]. Ke dni uzavření Kupní smlouvy byl jednatelem a společníkem žalobkyně pan [jméno FO]. [jméno FO], nar. [datum], který byl v rozhodné době též členem představenstva Úpadce. V bodě IV. žaloby pak uvedla, že konkurs na majetek Úpadce byl prohlášen dne [datum] a lhůta pro přihlašování pohledávek věřitelů tak uplynula dne [datum]. Dne [datum], tedy téměř rok po prohlášení konkursu, zapsala [Anonymizováno] Nemovitosti do soupisu konkursní podstaty. Důvodem soupisu byla absolutní neplatnost Kupní smlouvy z důvodu absence ocenění hodnoty Nemovitostí provedeného soudem jmenovaným znalcem ke dni uzavření smlouvy, které ukládalo ust. § 196a odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v případě, že k převodu hodnot došlo mezi osobami blízkými. Žalobkyně bránila své vlastnické právo k Nemovitostem žalobou na vyloučení Nemovitostí z konkursní podstaty Úpadce podanou v květnu 2008 proti [Anonymizováno]. Výsledkem excindačního sporu pak bylo rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem čj. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze čj. [spisová značka] ze dne [datum], kde soudy došly k závěru, že Nemovitosti jsou do soupisu konkursní podstaty sepsány oprávněně, neboť Kupní smlouva uzavřená mezi žalobkyní a Úpadcem je neplatná z důvodu absence znaleckého posudku ve smyslu ust. § 196a odst. 3 Obchodního zákoníku, když k převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem došlo mezi osobami blízkými. Nejvyšší soud ČR následně dne [datum] zamítl dovolání žalobkyně proti potvrzujícímu rozhodnutí odvolacího soudu o oprávněnosti soupisu Nemovitostí do konkursní podstaty. Dne [datum] vydal velký senát Nejvyššího soudu ČR průlomové rozhodnutí čj. 31 Cdo 3986/2009, podle něhož absence znaleckého posudku dle ust. § 196a odst. 3 Obchodního zákoníku sama o sobě nezpůsobuje neplatnost smlouvy o převodu majetku, nýbrž je třeba současně zkoumat, zda kupní cena byla v místě a čase uzavření smlouvy obvyklá. Dne [datum] [Anonymizováno] Nemovitosti přesto zpeněžila za částku [částka]. [Anonymizováno] Nemovitosti ponechala v soupisu konkursní podstaty a zpeněžila na základě zamítavého rozhodnutí o vylučovací žalobě, založeného na již překonaném výkladu zákona. Po zpeněžení Nemovitostí již žalobkyně nemohla požadovat vrácení svého majetku, uplatnila tedy v konkursním řízení Úpadce svou pohledávku na vrácení zaplacení kupní ceny ve výši [částka] podáním ze dne [datum] označeným jako „přihláška 2. pohledávky do konkurzního řízení" z titulu bezdůvodného obohacení. Přestože si [Anonymizováno] byla vědoma vývoje judikatury a zejména shora uvedeného rozhodnutí NS ČR čj. [spisová značka] a bylo jí známo, že na uzavřenou kupní smlouvu, je třeba pohlížet jako na platnou, přesto se odmítla přihláškou pohledávky žalobkyně zabývat s tvrzením, že odvolatel tyto pohledávky uplatnil opožděně, přičemž ve svém odmítnutí odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]. S ohledem na Nejvyšším soudem ČR provedenou změnu výkladu ust. § 196a odst. 3 obch.zák však Kupní smlouvu již nebylo možné považovat bez dalšího za neplatnou, naopak bylo třeba ji považovat za platnou. Žalobkyně uvedeným znaleckým posudkem prokázala, že obvyklá cena Nemovitostí činila ke dni převodu částku [částka]. Žalobkyně přitom uhradila kupní cenu ve výši [částka], tedy uhradila minimálně cenu obvyklou. Bylo tedy postaveno na jisto, že Kupní smlouva není neplatná a žalobkyně je oprávněným vlastníkem Nemovitostí. Žalobkyně taktéž vyvrátila pochybnosti [Anonymizováno] o uhrazení kupní ceny, a to potvrzením nezávislého auditora, když dne [datum] potvrdila nezávislá auditorská společnost [právnická osoba], že žalobkyně v roce 2003 uhradila Úpadci celou kupní cenu za Nemovitosti dle Kupní smlouvy. Nebylo tak na místě, aby [Anonymizováno] tvrdila opožděnost přihlášky pohledávek žalobkyně s odkazem na shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. [Anonymizováno] postupovala po celé konkursní řízení Úpadce účelově tak, aby se žalobkyni nedostalo žádného plnění v souvislosti s převodem Nemovitostí. K aktuální judikatuře Nejvyššího soudu ČR přihlížela [Anonymizováno] vždy selektivně v neprospěch žalobkyně. Konkursní soud Úpadce nereagoval ani na následující podnět žalobkyně k vydání pokynu k vyloučení výtěžku zpeněžení neoprávněně zapsaných a zpeněžených Nemovitostí z konkursní podstaty. Uvedený podnět podala žalobkyně ke konkursnímu soudu dne [datum] s tím, že rozhodnutí o podnětu má zásadní dopad na případné uspokojení konkursních věřitelů. Konkursní soud o podnětu nikdy nerozhodl a k jeho existenci se vyjádřil až v rámci odůvodnění (následně zrušeného) rozvrhového usnesení ze dne [datum], čj. [právnická osoba] v jeho čl. 9 s tím, že k vydání rozhodnutí o podnětu v rámci dohledové činnosti neshledal relevantní důvody. Žalobkyně se ve svém podnětu po vylíčení skutkových okolností dožadovala rozhodnutí konkursního soudu v rámci jeho dohledové činnosti, a to vydání pokynu vůči [Anonymizováno], aby tato vyloučila z majetkové podstaty výtěžek zpeněžení předmětných nemovitostí, neboť tento nemůže být užit k uspokojení konkursních věřitelů, když žalobkyni, jakožto oprávněnému původnímu vlastníku nemovitostí, náleží „lepší právo" k výtěžku zpeněžení, přičemž odkázala na přiléhavý judikát Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka] a sp.zn. [spisová značka]. Přes shora uvedenou argumentaci podepřenou rozhodnutími vyšších soudů však konkursní soud o podnětu žalobkyně nijak nerozhodl, přestože si měl být vědom skutečnosti, že ignorování podnětu žalobkyně bude mít za následek potenciální oprávněnou napadnutelnost všech navazujících fází konkursního řízení. Nečinnost konkursního soudu ve vztahu k předmětnému Podnětu tak způsobilo, že se konkursním věřitelům následně dostalo plnění, které jim nenáleží, neboť „lepší právo" ke zcela dominantní části výtěžku zpeněžení konkursní podstaty náleželo žalobkyni. Žalobkyně následně brojila též proti rozvrhovým usnesením vydaným v rámci konkursního řízení Úpadce, aby zabránila rozdělení výtěžku zpeněžení Nemovitostí mezi věřitele, avšak neúspěšně. Žalobkyně činila v rámci konkursního řízení Úpadce celou řadu procesních úkonů, aby bránila své vlastnické právo k Nemovitostem, a po jejich zpeněžení, aby bránila svůj nárok na vydání výtěžku zpeněžení Nemovitostí. Její nároky však uspokojeny nebyly. V rámci konkursního řízení Úpadce byly zpeněženy Nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně a výtěžek ve výši [částka] byl následně na základě Rozvrhového usnesení 1 a 2 rozdělen mezi konkursní věřitele Úpadce, včetně žalovaného. Celkem byl na základě Rozvrhových usnesení mezi konkursní věřitele s nepřednostními pohledávkami rozdělen výtěžek zpeněžení konkursní podstaty ve výši [částka]. V konkursním řízení zjištěná pohledávka žalovaného činila [částka]. Konkursní pohledávka žalovaného byla celkem uspokojena ve výši [částka], tj. žalovanému z celkového výtěžku zpeněžení konkursní podstaty určenému pro nepřednostní věřitele připadl podíl ve výši [Anonymizováno] %. Žalobkyně požaduje touto žalobou po žalovaném, aby jí vydal částku [částka] představující podíl ve výši [Anonymizováno] % na výtěžku neoprávněně zpeněžených Nemovitostí žalobkyně ([Anonymizováno] % z [částka]). Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním této žaloby k vydání žalované částky avšak bezúspěšně.

2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedl, že nárok, který je proti němu uplatňován neuznává, a to ani z části. K bodu III. 2 žaloby uvedl, že ohledně údajného zaplacení kupní ceny žalobkyní existovaly pochybnosti, které žalobkyní nebyly vysvětleny, kdy bylo poukázáno na zpětné vrácení částky zaplacené žalobkyní na úhradu kupní ceny, kdy tyto částky byly ale obratem vráceny prodávajícím zpět na její účet. Žalobkyně by si měla ujasnit, jakým vlastně způsobem měla uhradit kupní cenu. Ve zprávě auditorské společnosti [Anonymizováno] je uvedeno, že žalobkyně splnila za prodávajícího jeho závazek [právnická osoba] ve výši [částka]. Úhrada za prodávajícího měla být provedena zápočty s pohledávkami žalobkyně vůči [právnická osoba] ve výši [částka], dále [částka] a nakonec [částka]. Z výpisů účtu prodávajícího u [právnická osoba] vyplývá, že částka [částka] byla na ni převedena z účtu [jméno FO], částka [částka] z účtu [Anonymizováno].VS nástroje a částka [částka] z účtu [Anonymizováno] Z emailové adresy [jméno FO] ze dne [datum] vyplývá, že úhradu kupní ceny zaplatil prodávajícímu na dvakrát, a to na jeho účet č. [č. účtu]. Z tohoto účtu byly následně odeslány platby zpět na účet žalobkyně. Kupní cenu [částka] vyúčtoval prodávající fakturou č. [hodnota] ze dne [datum] s pokynem, aby úhrada byla provedena na účet [právnická osoba] [Anonymizováno] a. s. č. ú. [č. účtu]. Žalobkyně, jak výše uvedeno, zaplatila na účet č. [č. účtu]. Současně bylo ohledně tržní ceny prodávaných nemovitostí vypracováno několik znaleckých posudků, kdy s výjimkou Znaleckého posudku vypracovaného před uzavřením kupní smlouvy, šlo o znalecké posudky vypracované ex post s odstupem několika let, tedy až v době, kdy žalobkyně vedla spory se správkyní konkursní podstaty. Znalecký posudek soudního znalce [Anonymizováno] předkládá žalobkyně evidentně z toho důvodu, že je pro ni nejpříznivější. První dva uvedené znalecké posudky byly vypracovány před uzavřením kupní smlouvy, ostatní pak až teprve s odstupem několika let. Podle prvních znaleckých posudků činila tržní hodnota nemovitosti částku [částka] a tyto posudky byly navíc vypracovány v době, kdy nemovitosti ještě nebyly zhodnoceny přístavbou a instalací technologií. Zhodnocení nemovitostí ocenila žalobkyně částkou [částka], jak uvedla v žalobě o vydání bezdůvodného obohacení v řízení u OS Jablonec nad Nisou sp.zn. [spisová značka]. K bodu V. žaloby uvedl, že v žalobě o vydání bezdůvodného obohacení vedené u OS Jablonec nad Nisou pod sp. [spisová značka] žalobkyně přiznala, že „Kupní smlouva ze dne [datum], na jejímž základě mělo přejít vlastnictví k výše uvedeným nemovitostem ze společnosti [právnická osoba]. na žalobce je absolutně neplatná vzhledem k tomu, že při uzavření uvedené kupní smlouvy nebylo respektováno ustanovení § 196a odst. 3 obchodního zákoníku v tom směru, že nebyl k převodu opatřen posudek znalce jmenovaného soudem. Přitom v době převodu byl jednatel žalobce současně členem představenstva prodávající společnosti.“ V dovolání po skončeném řízení ze dne [datum] žalobkyně, odvolávaje se změnu judikaturu, popřela svá předchozí tvrzení a nově tvrdí, že kupní cena nemovitosti byla stanovena na základě znaleckého posudku společnosti [právnická osoba]., který určil tržní cenu ve výši [Anonymizováno]. Pokud si byla žalobkyně v době prohlášení konkurzu na majetek prodávající společnosti vědoma, že kupní smlouva je absolutně neplatná, což vědět měla a musela, pak měla svou pohledávku z této kupní smlouvy přihlásit do příslušného konkursního řízení, což neučinila. K bodu VI. žaloby uvedl, že výpočet ani výše tvrzeného nároku z lepšího práva není správný, neboť nevychází z úpravy rozdělování výtěžku zpeněžení dle zákona o konkursu a vyrovnání. Závěrem uvedl, že žalobkyni nenáleží vůči žalovanému žádný nárok z žaloby z lepšího práva. Jeho tvrzení o zaplacení kupní ceny není prosté jakýchkoliv pochybností, kdy je zřejmé, že koupě nemovitostí neproběhla za obvyklých podmínek a za tržní cenu, jak ukládal tehdejší § 196a obch. zák. Zcela nestandardní byla i kupní smlouva, kdy kupní smlouva byla vložena do katastru nemovitostí aniž by byla uhrazena kupní cena a aniž by došlo k užití zajišťovacího institutu, který by zaručil, že kupní cena bude skutečně zaplacena. Současně žalobkyně zcela pomíjí intertempolární účinky změny judikatury vztahující se k ustanovení § 196a obch. zák. Všechny její žaloby byly zamítnuty, a to nejen pro nedodržení ustanovení § 196a obch. zák., ale i pro pochybnosti o zaplacení kupní ceny a o tržní hodnotě předmětných nemovitostí a žalobkyně se touto žalobou pokouší využít změny judikatury ve svůj prospěch. Žalobkyně v době ustáleného výkladu ustanovení § 196a obch. zák. vědomě uzavřela kupní smlouvu, ačkoliv šlo o obchod mezi osobami blízkými, a to aniž by si nechala vypracovat znalecký posudek o tržní ceně předmětné nemovitosti. Nemůže se tudíž dovolávat ochrany legitimního očekávání a očekávat, že by se cestou žaloby z lepšího práva s poukazem na zpětnou účinnost změny judikatury mohla uspokojit z toho, co jí z jejího majetku jejím zaviněním ušlo. Naopak žalovaný se tímto dovolává ochrany svých nabytých práv, jichž se mu dostalo na základě pravomocného soudního rozhodnutí o rozvržení výtěžku zpeněžení.

3. Dne [datum] soud ve věci rozhodl rozsudkem, č.j. [spisová značka], kterým žalobu zamítl a žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], byl rozsudek zdejšího soudu jako soudu prvního stupně zrušen a věc byla zdejšímu soudu vrácena k dalšímu řízení. V tomto rozhodnutí Městský soud v Praze zdejšímu soudu uložil, aby v řízení vyřešil otázku, zda sjednaná kupní cena v kupní smlouvě uzavřené mezi žalobkyní a Úpadcem byla cenou v místě a čase obvyklou, zda kupní cena byla skutečně zaplacena, tj. zda se nejednalo ve skutečnosti o bezúplatný převod majetku (§ 196a odst. 1 obch. zák.), a na základě toho pak učinit závěr, zda žalobkyně byla v době zpeněžení majetku v konkursním řízení vlastníkem nemovitostí a zda má tedy „lepší právo“ a je oprávněna domáhat se na žalovaném vydání bezdůvodného obohacení a zda částka, které se domáhá, odpovídá podílu z prodeje sporných nemovitostí. Soudu bylo uloženo, aby při tom vycházel z Nejvyššího osudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], v němž Nejvyšší soud uzavřel, že byla-li ve smlouvě o převodu majetku podléhající ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák. sjednána tržní (v daném místě a čase obvyklá) cena, popř. cena pro společnost výhodnější, není tato smlouva neplatná jen proto, že tato cena nebyla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Předpokladem neplatnosti smlouvy o převodu majetku podléhající ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák. není pouze nedodržení požadavku, aby hodnota převáděného majetku byla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem, ale současně i skutečnost, že cena sjednané ve smlouvě je pro společnost méně výhodná než cena v daném místě a čase obvyklá (tržní cena).

4. Žalobkyně se dále vyjádřila podáním ze dne [datum], když uvedla, že kupní cenu nemovitostí uhradila platbou ze dne [datum] v částce [částka] a ze dne [datum] v částce [částka]. Celkem tak žalobkyně ve prospěch Úpadce uhradila kupní cenu ve výši [částka]. Úpadce žalobkyni nevracel kupní cenu za nemovitosti. Úpadce pouze hradil žalobkyni svůj dluh. Původní záměr žalobkyně a Úpadce bylo, že kupní cena předmětných nemovitostí bude uhrazena zápočtem pohledávky žalobkyně vůči Úpadci z titulu úhrady dluhu Úpadce vůči [Anonymizováno] žalobkyní. [Anonymizováno] měla svoji pohledávku za Úpadcem zajištěnou zástavním právem zatěžujícím předmětné nemovitosti. Žalobkyně proto přistoupila k dluhu Úpadce vůči [Anonymizováno] a nabyla pohledávky věřitelů [Anonymizováno] v souhrnné nominální výši [částka], a to konkrétně pohledávky: společnosti [Anonymizováno] ve výši [částka]; společnosti [právnická osoba]. ve výši [částka]; paní [jméno FO] ve výši [částka] a pana [Anonymizováno] ve výši [částka]. Po nabytí uvedených pohledávek učinila žalobkyně vůči [Anonymizováno] projevy vůle směřující k započtení a své pohledávky vůči [Anonymizováno] započetla proti pohledávce [Anonymizováno] vůči Úpadci, na základě smlouvy o přistoupení k dluhu, čímž zanikl dluh Úpadce vůči [Anonymizováno] se v návaznosti na splnění pohledávky vzdala zástavního práva zatěžujícího předmětné nemovité věci. Jelikož [Anonymizováno] která žalobkyni poskytovala úvěr ve výši [částka] na nákup předmětných nemovitostí, striktně trvala na tom, aby kupní cena předmětných nemovitostí byla uhrazena bankovním převodem, nikoliv zápočtem pohledávek, musela žalobkyně uhradit kupní cenu bankovním převodem způsobem popsaným shora. Žalobkyně tak za Úpadce uhradila jednak dluhy vůči [Anonymizováno] a jednak uhradila i kupní cenu předmětných nemovitostí. Tím vznikla žalobkyni vůči Úpadci nárok na vrácení toho, co za něj plnila vůči [Anonymizováno], neboť jinak by kupní cenu hradila prakticky dvakrát. Proto po uhrazení kupní ceny předmětných nemovitostí bankovním převodem vrátil Úpadce žalobkyni to, co za něj žalobkyně uhradila [Anonymizováno]

5. Soud povrácení věci Městským soudem v Praze jednal dne [datum] a [datum], kdy oba účastníci setrvali nadále na svém postoji.

6. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovanému byl v rámci konkursního řízení ze zpeněžené majetkové podstaty vyplacen výtěžek ve výši [částka] a dále účastníci prohlásili za nesporné, že žalobkyně uhradila kupní cenu Nemovitostí.

7. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

8. Dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba]. a žalobkyní uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byla budova čp. [Anonymizováno] v obci [adresa], stavební pozemek číslo [hodnota], pozemek p. č. [Anonymizováno] a pozemek p. č. [Anonymizováno] vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa] vedených na LV číslo [hodnota]. Na základě dodatku č. [hodnota] ke kupní smlouvě ze dne [datum] byla sjednána kupní cena ve výši [částka], kdy bylo sjednáno, že kupní cena bude uhrazena po podpisu této smlouvy (kupní smlouva ze dne [datum], Dodatek č. [hodnota] ze dne [datum]).

9. Ke dni [datum] byla žalobkyně zapsána vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota], parc. č. [Anonymizováno] a vlastníkem budovy č.p.[Anonymizováno] stojící na pozemku [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa] (LV číslo [hodnota]).

10. Dne [datum] vystavil úpadce [právnická osoba]. žalobkyni fakturu číslo [hodnota] na úhradu kupní ceny na základě kupní smlouvy ze dne [datum], včetně dodatku č. [hodnota] ze dne [datum] na částku [částka] (faktura číslo [hodnota] ze dne [datum]).

11. Dne [datum] vystavila [právnická osoba]. Katastrálnímu úřadu potvrzení o zaplacení úvěru č. [Anonymizováno], ve kterém uvedla, že pohledávka [právnická osoba] ze smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne [datum] zanikla splněním, kdy toto potvrzení slouží jako podklad k výmazu zástavního práva k uvedeným nemovitostem. Dne [datum] vystavila [právnická osoba] žalobkyni potvrzení, v kterém uvedla, že pohledávka [právnická osoba] z úvěrové smlouvy [Anonymizováno] ze dne [datum], kterou uzavřela [právnická osoba]. a úpadcem zanikla dne [datum] započtením pohledávek v částkách [částka], [částka], [částka] a [částka], společnosti [Anonymizováno] vůči pohledávce [právnická osoba] z této úvěrové smlouvy (potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] a [datum]).

12. Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem čj. [spisová značka] ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze č.j. [spisová značka] ze dne [datum] zamítnul žalobu na určení, že z konkursní podstaty úpadce [právnická osoba]., se vylučují nemovitosti zapsané na LV [Anonymizováno] (původně LV [Anonymizováno]) pro katastrální území a obec [adresa], a to budova čp. [Anonymizováno] stojící na pozemku stojící parc. č. [hodnota], pozemek parc. č. [hodnota], pozemek parc. č. [Anonymizováno], v konkurzu [Anonymizováno] [právnická osoba]/[adresa]

13. Na základě znaleckého posudku [Anonymizováno] z června 2016 č. [Anonymizováno] o odhadu obvyklé ceny, byla cena nemovitosti k datu [datum] vyčíslena na částku [částka] (znalecký posudek č. [Anonymizováno]).

14. Dne [datum] vydal nezávislý auditor Potvrzení o tom, že společnost [Anonymizováno] dne [datum] uhradila kupní cenu nemovitosti ve výši [částka] a dne [datum] částku [částka]. Současně potvrdil, že na bankovní účet žalobkyně byly připsány platby z bankovního účtu úpadce, a to dne [datum] částka [částka] a dne [částka] (potvrzení nezávislého auditora a [právnická osoba] ze dne [datum]).

15. Dne [datum] zaslal pan [jméno FO]. [jméno FO] insolvenční správkyni sdělení, že dle přiložených výpisů dokládá, že uhradil kupní cenu objektu [adresa], a to ve prospěch účtu úpadce č. [č. účtu]. Z výpisu z účtu úpadce č. [č. účtu] za období od [Anonymizováno] do [datum] vyplývá, že dne [datum] byla na účet úpadce připsána částka [částka] od společnosti [Anonymizováno] a dne [datum] částka [částka]. Současně dne [datum] provedl úpadce ve prospěch společnosti [Anonymizováno] platbu ve výši [částka] a dne [datum] platbu ve výši [částka]. Z výpisu z účtu žalobkyně č. [č. účtu] za období od [Anonymizováno]. do [datum] vyplývá, že dne [datum] byla na účet žalobkyně připsána částka [částka] od úpadce a dne [datum] částka [částka] (email ze dne [datum], výpis z účtu úpadce č. [č. účtu], výpis z účtu žalobkyně č. [č. účtu]).

16. Z výpisu z účtů úpadce u [právnická osoba]. číslo [hodnota] soud zjistil, že na účet úpadce byly dne [datum] připsány platby ve výši [částka], ve výši [částka] od [jméno FO], ve výši [částka] od [právnická osoba] a ve výši [Anonymizováno] od [Anonymizováno]. [právnická osoba] (výpis z účtů úpadce u [právnická osoba]. číslo [hodnota]).

17. Z konkurzního spisu [právnická osoba] soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

18. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum] čj. [spisová značka] byl na majetek dlužníka [právnická osoba]. prohlášen konkurz a správkyní konkursní podstaty byla ustanovena [jméno FO]. [právnická osoba]. Mezi přihlášené pohledávky byla zapsána pohledávka žalobkyně na částku [částka] a pohledávky žalovaného ve výši [částka]. Dne [datum] oznámila [Anonymizováno] Krajskému soudu v Ústí nad Labem zahrnutí nemovitostí do konkursní podstaty, a to budovy čp. [Anonymizováno][Anonymizováno]na pozemku parc. č. [hodnota], pozemku p. č. [hodnota] pozemku p. č. [Anonymizováno] pozemku p. č. [Anonymizováno] zapsané na LV [Anonymizováno] (původně [Anonymizováno]), které byly na základě kupní smlouvy ze de [datum] převedeny z prodávajícího [právnická osoba]. na kupujícího [právnická osoba]. [Anonymizováno] uvedla, že má za to, že výše jmenovaná kupní smlouva byla ve smyslu § 39 občanského zákoníku shledána absolutně neplatnou pro rozpor s ustanovením § 196a obchodního zákoníku. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum] čj. [právnická osoba] vyzval soud žalobkyni, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto usnesení podala žalobu proti správci konkursní podstaty na vyloučení nemovitostí zapsaných na LV [Anonymizováno] (původně [Anonymizováno]). Z průběžné zprávy o průběhu konkurzu ze dne [datum] vyplývá, že dne [datum] byl do konkursní podstaty zahrnut nemovitý majetek jiného vlastníka, ve věci byla podána vylučovací žaloba [spisová značka], která byla zamítnuta a Vrchní soud na jednání dne [datum] rozhodnutí Krajského soudu potvrdil. Ve zprávě o průběhu konkurzu ze dne [datum] a [datum] správkyně konkursní podstaty uvedla, že byla podána další vylučovací žaloba, a to společností [právnická osoba] na shora uvedené nemovitosti a současně byla podána správní žaloba, kterou se žalobci [právnická osoba] a [právnická osoba]. domáhají uložení vlastnických práv do katastru nemovitostí, kdy tato žaloba byla Krajským soudem v [adresa] pobočka [adresa] zamítnuta a věc se nachází u Vrchního soudu v Praze.

19. Dne [datum] vydal Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudek čj. [spisová značka], kterým zamítl žalobu na určení, že z konkursní podstaty úpadce se předmětné nemovitosti vylučují, s odůvodněním, že účastníci smlouvy porušili § 196a odst. 3 obchodního zákoníku a kupní smlouva ze dne [datum] je tak absolutně neplatným právním úkonem. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] čj. [spisová značka]. Dovolání bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] čj. [spisová značka].

20. Dne [datum] podala žalobkyně Krajskému soudu v Ústí nad Labem návrh na provedení dohledu podle § 12 ZKV, ve kterém navrhla, aby soud uložil správkyni konkursní podstaty, aby vyřadila ze soupisu konkursní podstaty dotčené nemovitosti, které byly v minulosti podle kupní smlouvy ze dne [datum], ve znění dodatku ze dne [datum] převedeny na žalobkyni za kupní cenu [částka].

21. Dne [datum] požádala insolvenční správkyně Krajský soud v Ústí nad Labem o vyslovení souhlasu s prodejem nemovitostí mimo dražbu, neboť kupní smlouva byla správkyní shledána absolutně neplatnou ve smyslu § 39 občanského zákoníku a navrhla, aby nemovitosti byly prodány mimo dražbu. Usnesením ze dne [datum] čj. [právnická osoba] souhlasil Krajský soud v [adresa], aby správkyně konkursní podstaty prodala uvedené nemovitosti mimo dražbu za stanovených podmínek. Dne [datum] informovala [Anonymizováno] soud o uzavření kupní smlouvy [datum] na nemovitosti zapsané na LV [Anonymizováno] za částku [částka].

22. Dne [datum] podala žalobkyně přihlášku 2. pohledávky do konkursního řízení, a to pohledávky vyplývající z uzavřené kupní smlouvy mezi žalobkyní a úpadcem ze dne [datum], tj. částky [částka] a dne [datum] přihlášku 3. pohledávky do konkursního řízení, a to na částku [částka]. Žalobkyně byla dne [datum] insolvenční správkyní vyrozuměna, že přihlášky ze dne [datum] a [datum] doručené Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne [datum] nemají účinky podle § 20 odst. 8 zákona o konkursu a vyrovnání a jsou vyloučeny z uspokojení v rámci konkurzu. V odůvodnění správkyně uvedla, že k pohledávkám, které jsou přihlášeny později než 2 měsíce od prvního přezkumného jednání se nepřihlíží. Lhůta pro podání přihlášek uplynula dne [datum].

23. Dne [datum] podala žalobkyně návrh na provedení dohledu podle § 12 ZKV, kdy uvedla, že má za to, že [Anonymizováno] může vyloučit majetek z konkurzní podstaty, i když žalobkyně v mezidobí neuspěla s vylučovací žalobou nebo její lhůtu k jejímu podání zmeškala, a to v souladu s rozsudkem NS ČR 29 Odo 12/ 2005 a požádala soud, aby se zřetelem k dopadu zmíněného stanoviska Velkého senátu ze dne [datum] učinil opatření tím, že dosavadní protiprávní postup správkyně konkursní podstaty napraví.

24. Ve vyjádření správkyně konkursní podstaty k žádosti žalobkyně ze dne [datum] správkyně konkursní podstaty uvedla, že po pravomocném zamítnutí vylučovací žaloby nedošlo k rozptýlení pochybností o příslušnosti majetku ke konkursní podstatě, neboť i nadále existují pochybnosti, zda došlo k zaplacení kupní ceny, když na účtech žalobkyně a úpadce docházelo ke vzájemným převodům, týkající se plateb na kupní cenu nemovitosti a také vzhledem k několika rozdílným znaleckým posudkům nelze přijmout tvrzení, že kupní cena [částka] byla cenou sjednanou v místě a čase obvyklou.

25. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci čj. [spisová značka] byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad [jméno FO] čj. [spisová značka] ze dne [datum], kterým byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby soud uložil správkyni konkurzní podstaty zaplatit žalobkyni částku [částka].

26. Dne [datum] podala [Anonymizováno] Krajskému soudu v Ústí nad Labem konečnou zprávu s vyúčtováním odměny a hotových výdajů správce. Usnesením ze dne [datum] čj. [právnická osoba] Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl tak, že konečná zpráva o zpeněžení konkursní podstaty a vyúčtování odměny bude vyvěšena na úřední desce soudu a současně nařídil jednání o konečné správě. Usnesením ze dne [datum] schválil Krajský soud v Ústí nad Labem konečnou zprávu o zpeněžení majetku podstaty, vyúčtování odměny správce konkursní podstaty. V bodě 9 usnesení se Krajský soud vyjádřil k žádosti žalobkyně „na vydání pokynu soudu k vyloučení výtěžku zpeněžení z konkurzní podstaty“. Uvedl, že žalobkyně nepodala proti konečné zprávě žádné námitky. Nemovitosti byly [Anonymizováno] zapsány s poznámkou spornosti, kdy tvrzeným důvodem neplatnosti kupní smlouvy byla skutečnost, že při převodu nemovitostí nebyl v souladu s § 196a odst. 3 obchodního zákoníku vypracován znalecký posudek a kupní cena tak nekorespondovala s cenou tržní v místě a čase obvyklou. Se žalobou na vydání věcí byla žalobkyně neúspěšná. Současně uvedl, že takovýmto postupem by soud porušil jednu ze zásadních zásad civilního procesního práva, postupoval by totiž v rozporu se zásadou nezměnitelnosti rozhodnutí, neboť by navzdory pravomocnému rozhodnutí soudu vydal pokyn, kterým by byl v příkrém rozporu se závěry, na kterých vydaná rozhodnutí stojí a na uvedeném nic nemůže změnit ani skutečnost, že po nabytí právní moci rozhodnutí vydaných v předmětné věci došlo ke změně judikatury. Žalobkyně tak měla možnost využít některé z institutů mimořádných opravných prostředků. Vydání navrhovaného rozhodnutí tak soud nemá za opodstatněné, neboť do dne vydání rozhodnutí o schválení konečné zprávy nebyly rozptýleny pochybnosti o tom, zda-li při převodu předmětných nemovitostí z úpadce na žalobkyni skutečně došlo k uhrazení kupní ceny, když správkyně upozorňovala na to, že z účetní evidence úpadce vyplývá, že k úhradě kupní ceny v několika splátkách skutečně došlo, avšak takto zaplacená kupní cena byla obratem vrácena zpět v několika částka na účet žalobkyně, aniž by žalobkyně kdykoliv důvody pro vrácení kupní ceny objasnila.

27. Dne [datum] podala správkyně konkursní podstaty návrh na rozvrhové usnesení. Dne [datum] podala žalobkyně námitky přihlášeného věřitele proti konečné zprávě ze dne [datum] a dne [datum] se správkyně konkursní podstaty vyjádřila k odvolání věřitele proti rozvrhovému usnesení.

28. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum] čj. [právnická osoba] bylo rozhodnuto o návrhu správkyně konkursní podstaty na vydání rozvrhového usnesení. Toto usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena soudu k dalšímu řízení usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [Anonymizováno]. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum] čj [právnická osoba] bylo ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] čj. [spisová značka] nově rozhodnuto o návrhu správkyně konkursní podstaty na vydání rozvrhového. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] podala správkyně konkursní správkyně konkursní podstaty návrh na dodatečné rozvrhové usnesení, které bylo vydáno pod usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum] čj. [právnická osoba].

29. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum] čj. [právnická osoba] byl konkurz na majetek úpadce zrušen po splnění rozvrhového usnesení.

30. Po rozhodnutí Městského soudu v Praze, kterým byla věc vrácena zpět zdejšímu soudu k dalšímu řízení provedl zdejší soud další důkazy na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

31. Znalecký ústav stanovil obvyklou cenu nemovitostí prodaných žalobkyni na částku [částka], a to výnosovou metodou, přičemž tento znalecký ústav byl ústavem zapsaným Ministerstvem spravedlnosti pro znaleckou činnost v oboru ekonomika, přičemž tento ústav svůj znalecký posudek opatřil též znaleckou doložkou (znalecký posudek č. [právnická osoba]). Následně byl vypracován znalecký posudek, kterým bylo zjištěno, že na základě revize předloženého tržního ocenění společnosti [právnická osoba]. je správná tržní hodnota Nemovitostí [částka], na základě revize předloženého tržního ocenění společnosti [právnická osoba] č. [Anonymizováno] je správná tržní hodnota Nemovitostí [částka], na základě revize poznámek k posudku [jméno FO]. [jméno FO] je správná výnosová hodnota Nemovitostí ve výši [částka]. Tento však neobsahuje doložku ve smyslu § 127a o.s.ř., pro to též soud přistoupil k výslechu znalce (viz Usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 7. 2006, sp. zn. III. ÚS 248/06) (revizní znalecký posudek č. [právnická osoba].

32. Znalec [jméno FO]. [jméno FO] vypověděl, že se podílel na vypracování znaleckých posudků č. [Anonymizováno], že znalecké posudky zpracovávali 10 let zpětně, tedy úkolem bylo odhadnout cenu obvyklou zpětně k roku 2002, a to za pomocí tzv. výnosové metody, jakožto standartní metody používané při ocenění komerčních nemovitostí. Znalec také prováděl tržní srovnání, tak aby bylo zjištěno tržní nájemné, přičemž ve znaleckém posudku byl zohledněn výpadek nájemného, který by stanoven odhadem tržní analýzy, a to v intervalu 10 – 20 %, o který bylo nájemné sníženo. Znalec připustil, že při vypracování posudku vychází pouze z LV, nenahlíží do sbírky listin katastru nemovitostí (výslech znalce [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem])

33. Žalobkyně jako prodávající a společnost [právnická osoba] jako kupující uzavřely dne [datum] kupní smlouvu o převodu Nemovitostí, přičemž kupní cena byla sjednána na [částka] (kupní smlouva ze dne 12 3. 2008).

34. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem o prohlášení konkurzu ze dne [datum], č.j. [právnická osoba], byl na majetek dlužníka [právnická osoba]. se prohlášen konkurs. Dlužníci byli vyzváni, aby ve lhůtě 60 dnů ode dne prohlášení konkursu přihlásili všechny své pohledávky (zkrácené znění Usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [právnická osoba].

35. Pohledávka [právnická osoba]. v likvidaci z úvěrové smlouvy č. [Anonymizováno] ze dne [datum], uzavřené mezi [právnická osoba]., a [právnická osoba]. zanikla dne [datum] započtením pohledávek v částkách [částka], [částka], [částka] a [částka], žalobkyně vůči pohledávce [právnická osoba]. v likvidaci z této úvěrové smlouvy (sdělení [právnická osoba]. v likvidaci ze dne [datum]).

36. Pohledávka [právnická osoba]. ze smlouvy o úvěru reg. č. [Anonymizováno] zanikla dne [datum] splněním, což bylo sděleno, pro ohlášení změny provedené záznamem – výmazu zástavního práva k Nemovitostem (potvrzení o zaplacení úvěru ze dne [datum]).

37. Na účtu žalobkyně byla [datum] zaúčtována platba ve výši [částka], přičemž v kolonce popis bylo uvedeno č. účtu [č. účtu] (listina s názvem account statement, listina s názvem account statement žalobkyně ke dni [datum]).

38. Dne [datum] na účet č. [č. účtu] došla platba ve výši [částka] označená jako osobní půjčka [jméno FO] Indracek a téhož dne odešla platba ve stejné výši označená jako částečná úhrada kupní ceny [Anonymizováno], a to na účet č. [Anonymizováno] (výpis z účtu žalobkyně za období od [datum] do [datum]).

39. Správkyně konkursní podstaty Úpadce, [jméno FO]. [právnická osoba], Nemovitosti prodala za částku [částka] (kupní smlouva o prodeji nemovitostí ze dne [datum], prohlášení ke kupní smlouvě ze dne [datum]).

40. Pokud soud provedl v rámci dokazování důkazy další, pak se jimi v odůvodnění rozsudku nezabývá, neboť z nich nečinil skutkové závěry pro své rozhodnutí ve věci samé. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, zejména důkazy týkající se úhrady kupní ceny a postoupení pohledávky, když účastníci řízení prohlásili za nesporné, že kupní cena byla žalobkyní uhrazena. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k níže uvedenému závěru.

41. S ohledem na provedené důkazy soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

42. Žalobkyně zakoupila od Úpadce v roce 2002 Nemovitosti, a to za kupní cenu ve výši [částka], kterou žalobkyně uhradila. Cena Nemovitostí se v roce 2002 dle znaleckého zkoumání pohybovala mezi [částka] až [částka]. Na majetek Úpadce ([právnická osoba].) byl v roce 2007 prohlášen konkurz a Nemovitosti byly zapsány do konkurzní podstaty, a to s ohledem na to že [Anonymizováno] považovala kupní smlouvu z roku 2002 za neplatnou, a to z důvodu, že nebylo ke dni uzavření této kupní smlouvy provedeno ocenění hodnoty nemovitostí soudem jmenovaným znalcem, protože jednatel žalobkyně byl současně členem představenstva Úpadce, což bylo stanoveno § 196a odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Žalobkyně se domáhala vyloučení Nemovitostí z konkurzní podstaty, avšak bezúspěšně. [Anonymizováno] následně nemovitosti prodala za částku [částka]. Výtěžek ze zpeněžení konkurzní podstaty byl rozdělen mezi věřitele úpadce, a to včetně žalovaného, jehož pohledávka byla uspokojena ve výši [částka], tedy podílu ve výši [Anonymizováno] % ze zpeněžených Nemovitostí [Anonymizováno] ve výši [částka].

43. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu, soud posoudil věc po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, přičemž pro posouzení věci jsou rozhodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

44. Ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

45. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 4. prosince 2015, sp. zn. 21 Cdo 3350/2014 plyne, že žalobou z tzv. lepšího práva (uplatňovanou v souvislosti s konkursním řízením vedeným podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů) se v soudní a právní praxi rozumí žaloba o splnění povinnosti, kterou se třetí osoba domáhá po tom, komu byla z konkursní podstaty (výtěžku jejího zpeněžení) vyplacena jeho pohledávka za úpadcem, neboť má za to, že jí byla pohledávka vyplacena (uvažováno z pohledu hmotného práva) neprávem, protože třetí osoba tu ve skutečnosti měla k plnění z konkursní podstaty „lepší právo“ než věřitel uspokojené pohledávky a tedy, kdyby bylo postupováno podle hmotného práva, plnění by bylo náleželo třetí osobě. Z hlediska hmotněprávního jde v žalobě z tzv. lepšího práva o právo z bezdůvodného obohacení, které vzniká tehdy, jestliže věřitel pohledávky uspokojené z konkursní podstaty získal na úkor třetí osoby majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. května 2016, sp. zn. 28 Cdo 3722/2015).

46. Při žalobě z lepšího práva vyplývající z exekuce, tak i při žalobě z lepšího práva, která je uplatňována v souvislosti s konkursním řízením, soud posuzuje podle hmotného práva, zda má k předmětu zpeněžení (výtěžku konkursu či exekuce) lepší právo třetí osoba (žalobce), nebo ten, kdo byl uspokojen v konkursu či v exekuci. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2017, sp. zn. 29 Cdo 3318/2016)

47. Žalobkyně se v tomto řízení domáhá zaplacení žalované částky právě z titulu bezdůvodného obohacení, na základě žaloby z „lepšího práva“, když žalobkyně byla dříve neúspěšná se žalobou na vyloučení věcí z konkursní podstaty. V konkurzním řízení došlo ke zpeněžení Nemovitostí, přičemž výtěžek byl následně rozdělen mezi věřitele Úpadce. Tím, zda je možné podat žalobu z „lepšího práva“ v případě, kdy už se žalobkyně svého práva domáhala vylučovací žalobou se zabýval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 29. 7. 2004, sp. zn. 29 Odo 394/2002, podle kterého je vylučovací žaloba svou povahou (obdobně jako vylučovací žaloba ve vykonávacím řízení) žalobou procesní, jejímž prostřednictvím se (jen) pro dobu trvání konkursu konečným způsobem vymezuje příslušnost určitého majetku ke konkursní podstatě a ve které se soud o právu založeném předpisy práva hmotného vyjadřuje jen jako o otázce předběžné (srov. k tomu v právní teorii opět výše označené dílo V Steinera, str. 121). To znamená, že kdyby se uvedený výtěžek zpeněžení v konkursní podstatě již nenacházel (byl by v souladu s příslušnými ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání vyplacen úpadcovým věřitelům), zůstává žalobkyni zachována možnost žaloby z tzv. lepšího práva. Jde tu o žalobu o vydání (vyplacení) výtěžku zpeněžení směřující vůči osobám, mezi které byl tento výtěžek rozdělen, založenou na argumentu, že onen výtěžek byl žalovaným osobám vyplacen neprávem, neboť podle hmotného práva měl žalobce ke zpeněženému majetku „lepší právo“ než úpadce; účinnému uplatnění takového nároku není (se zřetelem k procesní povaze vylučovací žaloby) na překážku ani případný negativní výsledek sporu o vyloučení majetku, jehož následným zpeněžením byl výtěžek získán, z konkursní podstaty 48. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby z „lepšího práva“, přičemž v případě úspěšnosti takové žaloby se jedná o nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení. Dále se soud zabýval platností kupní smlouvy ze dne [datum], na základě které měla žalobkyně nabýt Nemovitosti od Úpadce.

49. Podle ust. § 196a odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném od [datum] do [datum], jestliže společnost nebo jí ovládaná osoba nabývá majetek od zakladatele, akcionáře nebo od osoby jednající s ním ve shodě anebo jiné osoby uvedené v odstavci 1 nebo od osoby jí ovládané anebo od osoby, se kterou tvoří koncern, za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu ke dni nabytí nebo na ně úplatně převádí majetek této hodnoty, musí být hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Pro jmenování a odměňování znalce platí ustanovení § 59 odst.

3. Jestliže k nabytí dochází do 3 let od vzniku společnosti, musí je schválit valná hromada.

50. V době, kdy byla uzavřena kupní smlouva na Nemovitosti mezi žalobkyní a Úpadcem, byla stejná osoba, pan [jméno FO], jednatelem žalobkyně a členem představenstva Úpadce, tj. osoby jednající ve shodě, a hodnota kupní ceny pak zároveň činila více než desetinu základního kapitálu, bylo potřeba dle zákona, aby došlo k ocenění hodnoty Nemovitostí znaleckým posudkem znalcem, kterého jmenuje soud. Avšak následně rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], bylo shledáno, že absence vypracování znaleckého posudku, nemůže být důvodem pro absolutní neplatnost smlouvy, a to za předpokladu, že se jedná o smlouvu o převodu majetku, ve které byla sjednána tržní cena v daném místě a čase obvyklá, popř. cena pro společnost výhodnější. Soud tento rozsudek aplikoval s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 10. 12. 2019, sp. zn. IV. ÚS 3500/18, týkající se incidentní retrospektivy judikaturního odklonu, která se uplatňuje v horizontálních právních vztazích, a to na všechna již probíhající a v budoucnu zahájená řízení. Incidentní retrospektivita znamená aplikaci nových právních názorů na kauzy aktuálně probíhající i budoucí, bez ohledu na to, kdy proběhlo jednání odpovídající skutkové podstatě právní normy. S ohledem na horizontální vztah mezi žalobkyní a žalovaným lze tedy aplikovat výše uvedený rozsudek Nejvyššího soudu týkající se neplatnosti kupní smlouvy, pokud nebyla hodnota Nemovitostí oceněna znalcem, i v tomto řízení. Soud si je vědom usnesení Ústavního soudu Pl. ÚS 26/21, avšak soud neshledal, že by se jednalo o tento případ, neboť od rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] se judikaturní závěry nikterak neměnily a soud neshledal žádné okolnosti v projednávané věci, pro které by nemělo dojít k aplikaci tohoto rozhodnutí.

51. Soud se tedy dále zabýval otázkou, zda cena Nemovitostí sjednaná v kupní smlouvě mezi žalobkyní a Úpadcem byla cenou v místě a čase obvyklou či cenou výhodnější. Ze znaleckých posudků a z výslechu znalce bylo zjištěno, že hodnota Nemovitostí se v době uzavření kupní smlouvy, tedy v prosinci 2002, pohybovala mezi [částka] a [částka]. Žalovaný, ačkoliv tvrdil, že hodnota nemovitostí v té době činila [částka], tuto skutečnost v řízení nikterak neprokázal. Soud tedy uzavírá, že sjednaná kupní cena byla výhodnější než kupní cena v místě a čase obvyklá. Tuto skutečnost též podporuje, že Nemovitosti pak byly později v rámci konkurzního řízení zpeněženy za částku [částka], a to o mnoho let později, tedy v roce 2013, když je zcela nepochybné, že hodnota nemovitostí v čase roste.

52. Soud tak učinil závěr, že kupní smlouva uzavřená v prosince 2002 mezi žalobkyní a Úpadcem není smlouvou neplatnou z důvodu podle § 196a odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb. Žalovaný též namítal neplatnost kupní smlouvy s ohledem na ust. § 39 zákona č. 40/1964 Sb., kdy dle názoru žalovaného bylo úmyslem žalobkyně a Úpadce dosáhnout výsledku, který odporuje zákonu, avšak žádné skutečnosti, které by takovému závěru nasvědčovaly nebyly v tomto řízení prokázány, naopak bylo prokázáno, že došlo k uzavření kupní smlouvy, ve které byla sjednána kupní cena vyšší než byla v místě a čase obvyklá hodnota Nemovitostí a tato kupní cena byla žalobkyní řádně uhrazena (jak účastníci učinili nesporným). Kupní smlouva tedy není smlouvou neplatnou, žalobkyni svědčilo k Nemovitostem „lepší právo“ a přesto byly tyto sepsány do konkurzní podstaty a byly v rámci konkurzu zpeněženy. Nárok žalobkyně je tedy po právu.

53. Co se týče výpočtu žalované částky, soud se plně ztotožňuje s výpočtem žalobkyně, když v rozvrhovém usnesení č. j. [právnická osoba] a dodatečným rozvrhovým usnesení č. j. [právnická osoba], byli věřitelé Úpadce uspokojeni v částce [částka]. Žalovaný byl v konkurzním řízení uspokojen částkou [částka], přičemž [částka] bylo vyplaceno z výtěžku prodeje Nemovitostí. Nemovitosti byly v rámci konkurzu zpeněženy částkou [částka], [Anonymizováno] % z [částka] činí právě [částka]. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení se opírá o ust. § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

54. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 150 o.s.ř. tak, že žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává. A to s ohledem na to, že soud shledal důvody zvláštního zřetele hodné, a to zejména ty, které spočívají v důvodech podání žaloby. Žalovaný nikterak nezavinil podání žaloby, žalovaný se ocitl v pozici žalované ve své podstatě na základě zákonného ustanovení, když je pasivně legitimovaným v případě žaloby z „lepšího práva“, aniž by se jakkoliv podílel na vyvolání sporu, a to zvláště s ohledem na to, že od vyplacení částky, kterou získal v konkurzním řízení uplynulo více než 10 let, a dále též s ohledem na to, že k důvodnosti nároku žalobkyně došlo v důsledku rozhodnutí Nejvyššího soudu, kterým se změnila situace ne/platnosti kupní smlouvy. Soud tak s ohledem na skutečnosti shora uvedené uzavřel, že by za této situace nebylo spravedlivé žalovanému uložit, aby byl povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení. S ohledem na tyto skutečnosti soud o nákladech řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

55. Žalovaný však je podle § 148 o.s.ř. nahradit náklady řízení, které platil stát, přičemž se jedná o náklady znalečného, a to za výslech znalce na ústním jednání dne [datum] (výrok III.).

56. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.

Poučení