24 C 325/2020 - 459
Citované zákony (10)
Rubrum
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o vypořádání společného jmění manželů takto:
Výrok
I. Z věcí ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazují: – pozemek parc. č. [hodnota], pozemek určený k plnění funkcí lesa, o výměře 6 775 m2, v k. ú. [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota], v hodnotě 199 794,75 Kč; – pozemek parc. č. [hodnota], pozemek určený k plnění funkcí lesa, o výměře 5 010 m2, v k. ú. [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota], v hodnotě 147 744,90 Kč; – pozemek parc. č. [hodnota], pozemek určený k plnění funkcí lesa, o výměře 194 m2, v k. ú. [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota], v hodnotě 5 721,06 Kč; – pozemek parc. č. [Anonymizováno]/2, pozemek určený k plnění funkcí lesa, o výměře 3 910 m2, v k. ú. [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota], v hodnotě 115 305,90 Kč; – pozemek parc. č. [hodnota], pozemek určený k plnění funkcí lesa, o výměře 2 262 m2, v k. ú. [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota], v hodnotě 66 706,38 Kč; – pozemek parc. č. [Anonymizováno]/2, pozemek určený k plnění funkcí lesa, o výměře 2 554 m2, v k. ú. [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota], v hodnotě 75 317,46 Kč; – automobil [jméno FO] [Anonymizováno], RZ: [SPZ], VIN: [VIN kód], v hodnotě 90 413 Kč; – automobil [jméno FO], RZ: [SPZ], VIN: [VIN kód], v hodnotě 294 050 Kč; – štípačka v hodnotě 14 000 Kč; – valník na hnůj modrý v hodnotě 10 000 Kč; – kůň – strakatý [Anonymizováno] v hodnotě 50 000 Kč; – rekreační chata bez č.p./č.e., nacházející se na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1 v k. ú. [adresa] zapsaném na LV č. [hodnota], v hodnotě 365 000 Kč.
II. Z věcí ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazují: – pozemek parc. č. [hodnota], pozemek určený k plnění funkcí lesa, o výměře 3 163 m2, v k. ú. [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota], v hodnotě 93 276,87 Kč; – pozemek parc. č. [hodnota], zemědělský půdní fond, o výměře 8 830 m2, v k. ú. [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota], v hodnotě 353 818,10 Kč; – pozemek parc. č. [hodnota], pozemek určený k plnění funkcí lesa, o výměře 1 709 m2, v k. ú. [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota], v hodnotě 50 398,41 Kč; – pozemek parc. č. [hodnota], pozemek určený k plnění funkcí lesa, o výměře 1 744 m2, v k. ú. [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota], v hodnotě 51 430,56 Kč; – pozemek parc. č. [hodnota], pozemek určený k plnění funkcí lesa, o výměře 10 589 m2, v k. ú. [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota], v hodnotě 312 269,61 Kč; – pozemek parc. č. [hodnota], zemědělský půdní fond, o výměře 565 m2, v k. ú. [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota], v hodnotě 22 639,55 Kč; – pozemek parc. č. [hodnota], zemědělský půdní fond, o výměře 385 m2, v k. ú. [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota], v hodnotě 15 426,95 Kč; – kolový traktor [Anonymizováno], RZ: [SPZ], VIN: [Anonymizováno], v hodnotě 200 400 Kč; – kolový traktor [Anonymizováno] s čelním nakladačem [Anonymizováno], bez RZ, VIN: [Anonymizováno], v hodnotě 139 300 Kč; – vyvážecí vlek na dřevo s hydraulickou rukou, bez SPZ, v hodnotě 80 000 Kč; – naviják v hodnotě 25 000 Kč; – valník dřevěný v hodnotě 5 000 Kč; – valník částečně renovovaný s RZ v hodnotě 18 000 Kč; – obytný přívěs [Anonymizováno] – [adresa] v hodnotě 2 200 Kč; – solárium [jméno FO] v hodnotě 8 800 Kč; – přívěs za traktor na vyvážení močůvky (fekál) v hodnotě 16 000 Kč; – hydraulické ruce v hodnotě 40 000 Kč; – sekačka na trávu za traktor v hodnotě 8 000 Kč; – obracečka sena v hodnotě 8 000 Kč; – nahrnovač sena v hodnotě 4 000 Kč; – dvouradliční pluh na orání [Anonymizováno] s opěrným kolem v hodnotě 1 100 Kč.
III. Žalobkyni a žalovanému se přikazuje do spoluvlastnictví s podílem každého z nich v rozsahu ideální 1/2 k uhrazení společný dluh účastníků plynoucí ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření č. [Anonymizováno] uzavřené dne 11. 6. 2007 mezi [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa], jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, s nesplaceným zůstatkem úvěru ke dni vyhlášení rozhodnutí 209 617,54 Kč na jistině a na úrocích, a to včetně příslušenství, které k dluhu přiroste teprve v budoucnu.
IV. Žalobkyni a žalovanému se přikazuje do spoluvlastnictví s podílem každého z nich v rozsahu ideální 1/2 k uhrazení společný dluh účastníků plynoucí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] uzavřené dne 18. 5. 2018 mezi [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa], jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, s nesplaceným zůstatkem úvěru ke dni vyhlášení rozhodnutí 30 099,45 Kč na jistině a na úrocích, a to včetně příslušenství, které k dluhu přiroste teprve v budoucnu.
V. Žalobkyni a žalovanému se přikazují do spoluvlastnictví s podílem každého z nich v rozsahu ideální 1/2 k uhrazení společné dluhy účastníků plynoucí ze smluv o půjčkách a zápůjčkách uzavřených od června 2006 do 5. 8. 2017 mezi rodiči žalovaného, paní [jméno FO], narozenou [datum], a [adresa], narozeným [datum], jako věřiteli a žalovaným jako dlužníkem s celkovým nesplaceným zůstatkem na jistině ke dni vyhlášení rozhodnutí 426 000 Kč.
VI. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vyrovnání jeho podílu částku 49 996,70 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
VII. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala vypořádání částky 400 000 Kč, kterou měla obdržet od své matky [jméno FO], narozené [datum], na úhradu nákladů spojených s rekonstrukcí domu [adresa].
VIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IX. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě na náhradě nákladů státu částku 6 546,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
X. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě na náhradě nákladů státu částku 546,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vypořádání společného jmění manželů (dále jen „SJM“) zaniklého rozvodem manželství s tím, že mezi účastníky nebylo ke dni podání této žaloby dosaženo dohody ohledně vypořádání takto zaniklého SJM. Za součást zaniklého SJM žalobkyně v podané žalobě a v navazujících podáních označila následující pozemky: parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota]; parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], zapsané na LV č. [hodnota]; parc. č. [hodnota], [Anonymizováno][Anonymizováno] v k. ú. [adresa], všechny zapsané na LV č. [hodnota]. Mezi movité věci patřící do SJM žalobkyně označila automobil [jméno FO], VIN: [VIN kód], rok výroby 2017, automobil [jméno FO] [Anonymizováno], VIN: [VIN kód], rok výroby 2012, traktor [Anonymizováno] s předním nakladačem, vyvážečka bez SPZ, naviják, 3 valníky, štípačka, rekreační chata bez č.p./č.e., nacházející se na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1 v k. ú. [adresa] zapsaném na LV č. [hodnota], karavan (obytný přívěs) rok výroby 1993. Žalobkyně dále navrhla vypořádat společné dluhy účastníků, a to dluh vyplývající ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření č. [Anonymizováno] uzavřené dne 11. 6. 2007 mezi [právnická osoba]. a žalovaným; a dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] uzavřené dne 18. 5. 2018 mezi [právnická osoba]. a žalovaným za účelem koupě automobilu [jméno FO]. Vypořádána měla být rovněž částka 400 000 Kč, kterou měla žalobkyně obdržet jako dar od své matky [jméno FO] v roce 2007 na rekonstrukci domu v [adresa]; finance měly být využity na nákup střešní krytiny, [právnická osoba] a dveře.
2. Žalovaný ve svých vyjádřeních navrhl kromě výše uvedených pozemků a movitých věcí vypořádat také solárium, koně – [Anonymizováno], přívěs za traktor na vyvážení močůvky (fekál), hydraulické ruce, sekačku na trávu za traktor, obracečku sena, nahrnovač sena a pluh na orání. Nadto žalovaný navrhnul vypořádat také dluh u svých rodičů, kteří postupně účastníkům poskytovali finanční částky na pořízení společných věcí. Naopak rozporoval poskytnutí částky 400 000 Kč od matky žalobkyně; střešní krytina i [právnická osoba] a dveře byly pořízeny v letech 2004 až 2006 z prostředků rodičů žalovaného. V roce 2007 bydlela matka žalobkyně s účastníky řízení, neboť v té době neměla zaměstnání a rozváděla se. Navíc v roce 2007 na domě neprobíhala žádná rekonstrukce, která by vyžadovala částku 400 000 Kč.
3. Mezi účastníky nebylo sporné, že jejich manželství zaniklo ke dni 19. 2. 2020. Rovněž mezi nimi nebylo sporné, že za trvání manželství pořídili ze společných peněz tyto věci či pohledávky: pozemek č. [hodnota], zapsaný na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa]; pozemky č. [hodnota] a [Anonymizováno], zapsané na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa]; pozemky č. [hodnota], [Anonymizováno] zapsané na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa]; automobil [jméno FO] [Anonymizováno]; traktor [Anonymizováno] s předním nakladačem; vyvážečka (tj. vyvážecí vlek na dřevo s hydraulickou rukou) bez SPZ v hodnotě 80 000 Kč; naviják v hodnotě 25 000 Kč; tři valníky (valník dřevěný, valník na hnůj modrý, částečně renovovaný valník s registrační značkou) v hodnotách 5 000 Kč, 10 000 Kč a 18 000 Kč; štípačka v hodnotě 14 000 Kč; obytný přívěs [Anonymizováno] – [adresa]; solárium [jméno FO]; jeden kůň [Anonymizováno] (strakatý) v hodnotě 50 000 Kč; fekál v hodnotě 16 000 Kč; hydraulické ruce v hodnotě 40 000 Kč; sekačka na trávu za traktor v hodnotě 8 000 Kč; obracečka sena v hodnotě 8 000 Kč; nahrnovač sena v hodnotě 4 000 Kč; dvouradliční pluh [Anonymizováno] s opěrným kolem; chata bez č.p./č.e., nacházející se na pozemku č. [Anonymizováno]/1 v k. ú. [adresa], obec [adresa]; úvěr u [Anonymizováno] č. [hodnota], hrazený po celou dobu oběma účastníky, každým jednou polovinou; a úvěr u [právnická osoba] č. [č. účtu], hrazený rovněž po celou dobu oběma účastníky, každým jednou polovinou.
4. Z rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 20. 1. 2020, č. j. [spisová značka], soud zjistil, že manželství žalobkyně a žalovaného se rozvádí, rozsudek nabyl právní moci dne 19. 2. 2020; podle odůvodnění tohoto rozsudku dospěl soud k závěru, že příčiny rozvratu manželství jsou na straně obou účastníků, a to v rozdílnosti jejich povah.
5. Z dopisu ze dne 15. 6. 2020 soud zjistil, že žalobkyně kontaktovala žalovaného prostřednictvím svého zástupce s možnostmi řešení vypořádání SJM s tím, že od žalovaného požadovala sdělení jeho představy. Na tento dopis reagoval žalovaný prostřednictvím své zástupkyně dopisem ze dne 28. 6. 2020, z něhož soud zjistil, že žalovaný původně navrhoval rozdělit mezi účastníky dům v [adresa] (tento dům není součástí SJM, ale náleží oběma účastníkům jako spoluvlastníkům každému v rozsahu ideální 1/2), neboť ani jeden z nich neměl jinou možnost bydlení. Žalovaný sdělil svou představu vypořádání SJM.
6. Dopisem ze dne 16. 7. 2020 informoval zástupce žalobkyně zástupkyni žalovaného ohledně nemožnosti rozdělení domu v [adresa]. Rovněž zástupkyni žalovaného informoval o tom, že žalobkyně nemá zájem o hospodaření v lese či podnikání v zemědělství, proto by pozemky obratem nabídla k prodeji. Na rozdělení movitých věcí se účastníci nedohodli, přičemž žalobkyně rovněž rozporovala dluh pocházející od rodičů žalovaného. Na dopis žalobkyně reagoval žalovaný dopisem ze dne 19. 8. 2020, ze kterého soud zjistil, že žalovaný preferoval celkové uspořádání majetkových vztahů před uzavíráním dílčích dohod. Žalovaný byl připraven vyřešit rozdělení lesních pozemků, ale očekával konkrétní návrh žalobkyně. Žalovaný byl stále přesvědčen o reálném rozdělení domu v [adresa], které popsal. Žalovaný opětovně trval na tom, že žalobkyně o půjčkách od rodičů žalovaného věděla.
7. Z návrhu žalobkyně na vypořádání SJM ze dne 18. 9. 2020 soud zjistil, že žalobkyně navrhovala částečné rozdělení lesních a zemědělských pozemků mezi účastníky tak, že žalovaný by do svého výlučného vlastnictví nabyl pozemek parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/2, [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Žalobkyně by oproti tomu nabyla do svého výlučného vlastnictví pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Z reakce žalovaného ze dne 3. 10. 2020 soud zjistil, že žalovaný návrh žalobkyně neakceptoval, požadoval naopak nabytí těch pozemků, které měla zájem nabýt žalobkyně, a zdůraznil, že žalobkyně neměla zájem na pozemcích hospodařit, obratem je zamýšlela prodat, zatímco žalovaný chtěl pozemky zachovat a hospodařit na nich.
8. Z dopisu zástupkyně žalovaného ze dne 27. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaný navrhoval, že by nabyl automobil [jméno FO], který využívá k podnikání, a traktor [Anonymizováno], žalobkyně by pak nabyla automobil [jméno FO] [Anonymizováno] a traktor [Anonymizováno]. Žalovaný vyjádřil zájem nabýt přívěs za traktor vyvážející močůvku (fekál) a hydraulické ruce; současně by převzal dluh u svých rodičů a u [právnická osoba]., zatímco žalobkyně by převzala a doplatila dluh u [právnická osoba]. Rekreační chatu by nabyla žalobkyně. Ohledně pozemků žalovaný navrhoval, aby do svého výlučného vlastnictví nabyl pozemky v [adresa] (parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno]) a dále pozemky parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Žalobkyně by nabyla pozemek parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] a zbývající pozemky na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] (tj. parc. č. [hodnota], [Anonymizováno]2). Pokud jde o dům v [adresa], který mají účastníci v podílovém spoluvlastnictví, žalovaný navrhoval, že by svůj spoluvlastnický podíl převedl na jejich společného syna. Na tento návrh žalovaného reagovala žalobkyně dopisem ze dne 25. 1. 2021, z něhož soud zjistil, že žalobkyně považuje tento návrh za nerovný a pro žalovaného výhodnější. Požadovala dorovnat cenový rozdíl i ve vztahu k movitým věcem. Půjčku od rodičů žalovaného považovala za spornou a převod spoluvlastnického podílu na syna za nereálný, neboť ještě nenabyl plné svéprávnosti a objekt je zatížen zástavním právem a není stále zkolaudován.
9. Z výpisů z katastru nemovitostí soud zjistil, že ke dni 11. 6. 2020 měli účastníci v SJM pozemky parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] (LV č. [hodnota]), parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] (LV č. [hodnota]) a parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] (LV č. [hodnota]). Ze snímků katastrálních map z aplikace nahlížení do katastru nemovitostí (č. l. 427-429) soud zjistil, že pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] spolu bezprostředně sousedí; celky v bezprostředním sousedství tvoří dále pozemky parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], pozemky parc. č. [Anonymizováno]/2 a [Anonymizováno] a pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno]. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 23. 3. 2023 soud zjistil, že žalobkyně je evidována jako vlastník s podílem 1/4 na pozemcích parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno], [právnická osoba], [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Z informací o pozemku parc. st. [Anonymizováno] v obci [adresa], k. ú. [adresa], jehož součástí je stavba č. p. 45[Anonymizováno] soud zjistil, že spoluvlastníky tohoto pozemku jsou žalobkyně a žalovaný, každý s podílem v rozsahu 1/2.
10. Z kupní smlouvy ze dne 22. 5. 2018 soud zjistil, že vozidlo [jméno FO], rok výroby 2017, VIN: [VIN kód], koupil žalovaný od prodávající [jméno FO] za kupní cenu 19 690 EUR. Na tuto částku byla žalovanému vystavena faktura dne 23. 5. 2018. Z velkého technického průkazu automobilu [jméno FO], VIN: [VIN kód], soud zjistil, že toto vozidlo je evidováno na žalovaného.
11. Z fotodokumentace na č. l. 36-41 soud zjistil podobu některých movitých věcí umístěných na travnatém porostu, na fotografiích na č. l. 42-43 soud zjistil podobu traktorů [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Fotografie na č. l. 49-53 zachycují rekreační chatu, obytný přívěs, solárium a pluh na orání. Fotografie na č. l. 79, 80, 83 a 84 dokládají podobu koní ve vlastnictví účastníků. Na fotografiích je vidět aktuálně vlastněný strakatý irský tinker a dříve vlastněný (již prodaný) černý irský tinker. Prodej černého irského tinkera dokládá kupní smlouva ze dne 10. 2. 2019, na základě které jej žalobkyně prodala společnosti [jméno FO] [právnická osoba] za cenu 39 000 Kč.
12. Z kupní smlouvy ze dne 3. 5. 2016 soud zjistil, že žalobkyně jako kupující nabyla rekreační chatu č. [hodnota], postavenou na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1 v k. ú. [adresa] od prodávajícího [jméno FO] za kupní cenu 48 000 Kč. Z nájemní smlouvy ze dne 1. 12. 2014 soud zjistil, že Ingr. [jméno FO] přenechává k užívání panu [jméno FO] pozemky parc. č. [Anonymizováno]/A a [Anonymizováno]/1, na kterém se nachází rekreační chata č. [hodnota]; nájemní smlouva je uzavřena na období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2019.
13. Ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření č. [Anonymizováno] uzavřené dne 11. 6. 2007 soud zjistil, že žalovaný se dohodl s [právnická osoba]. na poskytnutí překlenovacího úvěru ve výši 400 000 Kč a úvěru ze stavebního spoření, jehož výše činila rozdíl mezi konečným stavem účtu věřitele, na který byl splácen překlenovací úvěr a uspořenou částkou s připsanými zálohami státní podpory. Součástí této smlouvy je také podpis žalobkyně, která tím prohlásila, že s uzavřením smlouvy souhlasí. Z výpisu z účtu k úvěru ze stavebního spoření u [právnická osoba]. ze dne 10. 1. 2025 soud zjistil, že konečný zůstatek činí ke dni 31. 12. 2024 částku -218 017,54 Kč, přičemž pravidelná měsíční splátka činí 2 800 Kč a odchází zpravidla 21. den v měsíci. Při jednání oba účastníci potvrdili, že rovněž splátky za měsíce leden až březen 2025 uhradili oba jednou polovinou. Nesplacený zůstatek úvěru tak činí ke dni vyhlášení rozhodnutí částku 209 617,54 Kč.
14. Ze smlouvy o úvěru č. [tel. číslo] uzavřené dne 18. 5. 2018 soud zjistil, že žalovaný se dohodl s [právnická osoba]. na poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 180 000 Kč. Měsíční splátka byla sjednána ve výši 2 396 Kč. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 19. 3. 2025 soud zjistil, že k tomuto dni činí nesplacený zůstatek úvěru částku 32 495,45 Kč, přičemž datum příští splátky je 20. 3. 2025. Při jednání oba účastníci potvrdili, že rovněž splátku za měsíc březen 2025 uhradili oba jednou polovinou. Nesplacený zůstatek úvěru tak činí ke dni vyhlášení rozhodnutí částku 30 099,45 Kč.
15. Z čestného prohlášení matky žalovaného, paní [jméno FO], narozené [datum], soud zjistil, že společně se svým manželem, otcem žalovaného, [adresa], narozeným [datum], půjčovali postupně v průběhu let 2006 až 2017 žalovanému a žalobkyni peníze podle jejich potřeby. Konkrétně šlo v červnu 2006 o 108 000 Kč na rekonstrukci střechy, v červnu 2006 o 50 000 Kč na traktor, v září 2008 o 40 000 Kč na stavební materiál, cihly, 18. 8. 2009 o 50 000 Kč na stavební materiál, 9. 9. 2009 o 50 000 Kč na stavební materiál, 4. 10. 2009 o 20 000 Kč na stavební materiál, 10. 10. 2009 o 10 000 Kč na stavební materiál, 31. 10. 2009 o 10 000 Kč na stavební materiál, 24. 11. 2009 o 6 000 Kč na dlažbu, 20. 4. 2010 o 30 000 Kč na krytinu, 3. 5. 2010 o 30 000 Kč na stavební materiál, 15. 8. 2010 o 10 000 Kč na pořezání dřeva, 17. 9. 2010 o 10 000 Kč na stavbu krovu – práce, 7. 12. 2010 o 10 000 Kč na opravu auta, 4. 4. 2011 o 20 000 Kč na úpravu pozemku před koupí bazénu, 26. 7. 2011 o 35 000 Kč na koupi bazénu, 4. 9. 2011 o 10 000 Kč na koupi valníku, 13. 2. 2013 o 10 000 Kč na opravu traktoru, 5. 4. 2013 o 20 000 Kč na opravu traktoru, 11. 7. 2013 o 22 000 Kč na opravu motoru do traktoru, 5. 3. 2014 o 8 000 Kč na opravu traktoru, 5. 10. 2014 o 4 000 Kč na opravu čerpadla do traktoru, 7. 11. 2014 o 70 000 Kč na opravu převodovky traktoru, 30. 4. 2015 o 5 000 Kč na opravu traktoru a 5. 8. 2017 o 17 000 Kč na opravu traktoru. Celkem tak rodiče žalovaného účastníkům poskytli částku 655 000 Kč, přičemž podle čestného prohlášení žalovaný splatil v hotovosti dne 19. 2. 2012 částku 3 000 Kč, dne 21. 3. 2012 částku 5 000 Kč, 3. 8. 2012 částku 4 000 Kč, 28. 8. 2012 částku 4 000 Kč, 27. 10. 2012 částku 10 000 Kč, 17. 10. 2013 částku 5 000 Kč, 22. 4. 2014 částku 15 000 Kč, 25. 7. 2014 částku 5 000 Kč, 31. 8. 2014 částku 5 000 Kč, 14. 10. 2014 částku 3 000 Kč a 19. 10. 2014 částku 1 000 Kč. Bezhotovostně pak uhradil žalovaný od 20. 12. 2017 do 20. 11. 2018 měsíčně 4 000 Kč (tj. celkem 48 000 Kč), dne 16. 3. 2020 částku 4 000 Kč, dne 16. 4. 2020 částku 4 000 Kč, od 15. 5. 2020 do 14. 5. 2021 měsíčně částku 6 000 Kč (celkem tedy za toto období 78 000 Kč) a od 16. 6. 2021 do 15. 10. 2021 měsíčně částku 7 000 Kč (celkem za toto období 35 000 Kč). Bezhotovostní platby dokládají doložené výpisy z účtu žalovaného. Celkově tak žalovaný uhradil svým rodičům 229 000 Kč, přičemž od rozvodu manželství (od 19. 2. 2020) uhradil 121 000 Kč.
16. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne 31. 10. 2022 zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace pozemky (mimo stavebních), trvalé porosty, škody na trvalých porostech, ve spojení s doplněním znaleckého posudku č. [č. účtu] ze dne 18. 9. 2024, kterým znalec aktualizoval obvyklé ceny, soud zjistil, že znalec ocenil pozemky v SJM účastníků tak, že u pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] stanovil cenu 199 794,75 Kč, u pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] cenu 93 276,87 Kč a u pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] cenu 353 818,10 Kč. Další pozemky nacházející se v k. ú. [adresa] ocenil znalec následovně: pozemek parc. č. [hodnota] cenou 50 398,41 Kč, parc. č. [hodnota] cenou 51 430,56 Kč, parc. č. [hodnota] cenou 312 269,61 Kč, parc. č. [hodnota] cenou 22 639,55 Kč, parc. č. [hodnota] cenou 15 426,95 Kč, parc. č. [Anonymizováno]/2 cenou 115 305,90 Kč, parc. č. [hodnota] cenou 66 706,38 Kč, parc. č. [Anonymizováno]/2 cenou 75 317,46 Kč, parc. č. [hodnota] cenou 147 744,90 Kč, parc. č. [hodnota] cenou 5 721,06 Kč.
17. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne 17. 7. 2023 zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, ve spojení s doplněním znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne 5. 9. 2024, soud zjistil, že znalec ocenil rekreační chatu bez č.p./č.e., nacházející se na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1 v k. ú. [adresa] zapsaném na LV č. [hodnota], částkou 365 000 Kč.
18. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne 2. 4. 2024 zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] Hasoněm, znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady motorových vozidel, strojů a zařízení, soud zjistil, že znalec ocenil automobil [jméno FO], RZ: [SPZ], VIN: [VIN kód], částkou 355 800 Kč včetně DPH v sazbě 21 %. Cena automobilu bez DPH tak činí částku 294 050 Kč. Automobil [jméno FO] [Anonymizováno], RZ: [SPZ], VIN: [VIN kód], ocenil znalec částkou 109 400 Kč včetně DPH v sazbě 21 %. Cena automobilu bez DPH tak činí částku 90 413 Kč.
19. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne 20. 3. 2024 zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady motorových vozidel, strojů a zařízení, soud zjistil, že znalec ocenil dvouradliční pluh na orání [Anonymizováno] s opěrným kolem částkou 1 100 Kč bez DPH, solárium [jméno FO] částkou 8 800 Kč bez DPH a obytný přívěs [Anonymizováno] – [adresa] částkou 2 200 Kč bez DPH.
20. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne 12. 9. 2024 zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] Hasoněm, znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady motorových vozidel, strojů a zařízení, soud zjistil, že znalec ocenil kolový traktor [Anonymizováno], RZ: [SPZ], VIN: [Anonymizováno], částkou 200 400 Kč bez DPH a kolový traktor [Anonymizováno] s čelním nakladačem [Anonymizováno], bez RZ, VIN: [Anonymizováno], částkou 139 300 Kč bez DPH.
21. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně se ze společného domu v [adresa] odstěhovala společně se synem účastníků. Koupila nový dům, ve kterém teď žije v [adresa]. Ve vztahu k pozemkům v SJM uvedla, že v tuto chvíli neví, co by s nimi do budoucna dělala – možné je pronajímání i prodej, ale také jiné investice. Žalobkyně však vyjádřila přesvědčení, že sousedící pozemky není dobré dělit. V současné době na pozemcích hospodaří žalovaný. Pokud jde o konkrétní věci, žalobkyně vyjádřila zájem nabýt [jméno FO] [Anonymizováno], jeden traktor a valník (ten považovala za investici, kterou může zpeněžit, aktuálně jej však nevyužívá), štípačku, chatu v [adresa] a koně. Dluhy z úvěrů jsou oba společné a oba je hradí dosud napůl. Ve vztahu k financím od rodičů žalovaného žalobkyně uvedla, že měla za to, že šlo o dar, sama nikdy nic nepodepsala. Neví o tom, že by peníze za trvání manželství spláceli. Žalobkyně viděla, jak žalovanému poskytovali jeho rodiče peníze „z ruky do ruky“. Oproti tomu finance od matky žalobkyně zamýšlela své matce vrátit, nově tvrdila, že je to půjčka, kterou její matka poskytla jí, tj. žalobkyni, a žalobkyně půjčenou částku investovala do společného domu v [adresa].
22. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že na pozemcích zamýšlí i nadále hospodařit, a to jak na lesních pozemcích, tak na zemědělských. Pro žalovaného jsou prioritní pozemky v k. ú. [adresa], kde je velká louka, na které by si mohl zřídit i provizorní bydlení, pokud by se musel odstěhovat z domu v [adresa]. Louka má i hospodářské využití. Hospodářství v lese je pro žalovaného i koníčkem, nezamýšlí prodat les, ani pole. Pozemek v k. ú. [adresa] je pro žalobkyni blíže, stejně jako pozemky v [adresa]. Rovněž žalovaný uvedl, že by nebylo vhodné sousedící pozemky dělit tak, aby každý z nich vlastnil jiný z účastníků. Z dalších věcí vyjádřil zájem nabýt oba traktory, protože s nimi hospodaří. Oba traktory jsou využitelné na jiné práce: větší [Anonymizováno] se hodí do vyvážečky, je silnější a uveze 5 m3 dřeva, zatímco menší používá žalovaný na vytahování dříví z lesů, které jsou většinou na stráních. Dále vyjádřil zájem nabýt vyvážečku, naviják, valníky, obytný přívěs, fekál, hydraulické ruce, sekačku na trávu za traktor, obracečku a nahrnovač sena, pluh na orání. Solárium si pořizovala žalobkyně, ale je to v podstatě věc na vyhození, tak by se jí žalovaný ujal. Pokud jde o dluhy, žalovaný uvedl, že oba úvěry jsou společné a splácí je napůl. Ve vztahu k dluhu od rodičů žalovaného uvedl, že splácení bylo domluveno podle možností – tak žalovaný dohodu plnil, neboť rodičům peníze postupně vracel, a to nejprve v hotovosti, později na účet. O dluhu žalobkyně vědět musela, protože sami dostatek peněz neměli; žalobkyně v roce 2006 chodila do školy a později se narodil jejich společný syn. Aby mohli bydlet a někam se posunout, potřebovali peníze, které získávali od rodičů žalovaného. Naproti tomu tvrzenou částku 400 000 Kč od matky žalobkyně považuje za účelovou, neboť v roce 2007, kdy jim měla být poskytnuta na střešní krytinu a [právnická osoba], již měli střechu i okna hotové. V roce 2007 navíc bydlela matka žalobkyně s účastníky v [adresa].
23. Z výslechu svědkyně [jméno FO], matky žalovaného, soud zjistil, že společně se svým manželem [adresa] poskytovala finance svému synovi a jeho ženě, tj. žalobkyni a žalovanému. Tehdy vydělával z účastníků pouze žalovaný a aby si mohli rekonstruovat dům, potřebovali peníze. Celkem jim poskytli 655 000 Kč, o čemž si vedla evidenci. Jednotlivé částky jim poskytovali vždy na konkrétní účel – např. na řezivo, na krytinu, na traktor, stavební materiál apod. Splácení bylo domluveno podle možností, přičemž na úrocích se nedomlouvali. Podle svědkyně o půjčkách žalobkyně musela vědět, jinak by neměli peníze na opravu domu. Pro peníze si vždy přijel žalovaný, ale peníze byly poskytované oběma ke společnému bydlení, aby mohli založit rodinu. Půjčky splácel žalovaný, nejprve v hotovosti, později na účet. V současné době nesplácí nic, ale svědkyně předpokládá, že peníze splatí.
24. Soud ve věci neprováděl dokazování listinami spojenými s řízením týkajícím se zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků ve vztahu k domu [adresa] a přilehlým pozemkům. Jedná se o vyjádření žalovaného ze dne 22. 10. 2023 (č. l. 262-263) a 12. 1. 2024 (č. l. 264-265) adresované zástupci žalobkyně, výzvu k zaplacení soudního poplatku (č. l. 266), reakci žalovaného ze dne 27. 11. 2023 na vyjádření žalobkyně (č. l. 267). Tyto listiny se týkají odlišného řízení – a sice řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, které je sice vedeno mezi stejnými účastníky, avšak netýká se majetku patřícího do SJM. Ze stejného důvodu soud neprováděl důkaz geometrickým plánem na rozdělení pozemků ve spoluvlastnictví účastníků, jak navrhoval žalovaný ve svém podání ze dne 6. 3. 2021. Pro nadbytečnost soud neprovedl důkaz výslechem svědkyně [jméno FO], matky žalobkyně. I její výslech navrhovala žalobkyně v kontextu zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků, nikoli vypořádání SJM: žalobkyně totiž tvrdila, a vypověděla, že její matka měla poskytnout darem (příp. zápůjčkou) výhradně žalobkyni částku 400 000 Kč na úhradu nákladů spojených s rekonstrukcí domu [adresa], který však do SJM účastníků nespadá. Soud pro nadbytečnost neprováděl dokazování ani kupní smlouvou týkající se obytného přívěsu (č. l. 111-112), mezi účastníky bylo totiž nesporné, že obytný přívěs pořídili za trvání manželství ze společných peněz. Soud pro nadbytečnost neprováděl ani důkaz výpisem z účtu žalovaného ze dne 14. 1. 2021 (č. l. 33) a výpisem z účtu žalovaného ze dne 1. 3. 2022 (č. l. 115-175), neboť dosud provedené dokazování považuje soud za dostatečné pro rozhodnutí o vymezeném předmětu řízení; další dokazování tak soud hodnotí jako nadbytečné.
25. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: manželství účastníků skončilo dne 19. 2. 2020 rozvodem. Ke dni rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění manželů učinili účastníci předmětem řízení lesní a zemědělské pozemky v k. ú. [adresa] (parc. č. [hodnota]), v k. ú. [adresa] (parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno]) a v k. ú. [adresa] (parc. č. [hodnota], [Anonymizováno]), dále rekreační chatu v obci [adresa], movité věci (automobil [jméno FO] a [jméno FO] [Anonymizováno], traktor [Anonymizováno], traktor [Anonymizováno] s předním nakladačem, vyvážečka, naviják, 3 valníky, štípačka, obytný přívěs, solárium, kůň [Anonymizováno], fekál, hydraulické ruce, sekačka na trávu za traktor, obracečka sena, nahrnovač sena a pluh na orání). Součástí SJM učinili také dluhy: úvěr u [právnická osoba]. a úvěr u [právnická osoba]., které od rozvodu manželství splácí oba účastníci, každý rovným dílem. Ohledně dluhu u rodičů žalovaného, který od rozvodu manželství splácel pouze žalovaný, dospěl soud k závěru, že se jedná o společný dluh účastníků pořízený za trvání manželství na úhradu nákupu různých společných věcí. Pokud se jedná o částku 400 000 Kč od matky žalobkyně, soud dospěl k závěru, že se jedná o prostředky poskytnuté výlučně žalobkyni, která je použila k financování dostavby rodinného domu [adresa], který mají účastníci v rovnodílném spoluvlastnictví. Ohledně movitých věcí se účastníci v zásadě dohodli při jednání, včetně ceny většiny věcí (pouze automobily, traktory, solárium a pluh na orání ocenil znalec). V případě nemovitostí určil jejich cenu znalec. Oba účastníci vyjádřili zájem nabýt pozemky v k. ú. [adresa] (parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno]), tyto pozemky byly pro oba účastníky zásadní. Ohledně ostatních pozemků se stanoviska účastníků v průběhu řízení měnila. Žalobkyně vyjádřila svou vůli v budoucnu pozemky prodat, zatímco žalovaný od počátku řízení uváděl, že zamýšlí na pozemcích hospodařit. Žalobkyně se ze společného bydlení na adrese [adresa] odstěhovala, zatímco žalovaný tam setrvává a nadále na zemědělských a lesních pozemcích hospodaří.
26. Podle § 736 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.
27. Podle § 737 odst. 2 o. z. vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely.
28. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.
29. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.
30. Řízení o vypořádání SJM je řízením sporným, které je ovládáno zásadou dispoziční (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2010, sp. zn. 22 Cdo 3441/2009, dostupný na www.nsoud.cz, jehož závěry jsou aplikovatelné i na nyní projednávanou věc). Je proto na účastnících, aby tvrdili skutečnosti a navrhovali pro ně důkazy k jejich prokázání. Soud může v řízení o vypořádání SJM vypořádat jen takové věci, které účastníci učinili předmětem řízení, tj. navrhli je k vypořádání, a to do tří let od zániku SJM. Překročit jejich návrhy může soud jen ohledně ceny vypořádávaného majetku a toho, jak jej mezi manžely rozdělí (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2004, sp. zn. 22 Cdo 684/2004, dostupný na www.nsoud.cz). To platí i pro zápočty toho, co bylo vynaloženo ze společného majetku na výlučné majetky manželů a naopak. Samotný rozsah vypořádávaného SJM musí tedy účastníci řízení tvrdit a dostatečně určitě jej označit.
31. Pokud jde o rozsah SJM, v projednávané věci oba účastníci označili konkrétní věci, které tvoří SJM. Soud tedy rozhodoval o SJM, jehož jednotlivé položky jsou vypočteny ve výroku I. až V. tohoto rozsudku. Byť byl na počátku řízení mezi účastníky spor o to, zda do společného majetku účastníků spadá také automobil [jméno FO], který žalovaný užívá k podnikání, při jednání dne 20. 3. 2025 se oba účastníci shodli, že tento automobil do jejich společného majetku pořízeného za trvání manželství spadá. V případě ostatních movitých a nemovitých věcí mezi účastníky spor nebyl. Žalovaný sice ve svém závěrečném návrhu uvedl, že předmětem řízení má být také druhý kůň (černý [Anonymizováno]), při předchozím jednání se však oba účastníci shodli na tom, že předmětem řízení je pouze jeden kůň (strakatý [Anonymizováno]); žalovaný tuto skutečnost nijak nerozporoval. Nadto byl prodej černého [Anonymizováno] v době před rozvodem manželství účastníků řízení prokázán kupní smlouvou ze dne 10. 2. 2019. Spornými však byly některé dluhy, o nichž účastníci tvrdili, že jsou dluhy společnými. Žalovaný jako společný dluh označil finanční prostředky, které účastníkům v průběhu let 2006 až 2017 poskytovali rodiče žalovaného (v souhrnu šlo o částku 655 000 Kč), zatímco žalobkyně tvrdila, že získala půjčkou od své matky částku 400 000 Kč k úhradě nákladů spojených s rekonstrukcí domu [adresa].
32. Ve vztahu k prostředkům získaným od rodičů žalovaného soud uvádí, že v řízení bylo prokázáno poskytnutí jednotlivých částek tak, jak uváděl žalovaný, a to doloženým čestným prohlášením svědkyně [jméno FO], a především jejím samotným výslechem. Svědkyně uvedla, že společně se svým manželem poskytovali účastníkům v průběhu let finance za účelem pořízení konkrétních společných věcí. Soud tyto částky posoudil jako sérii půjček, resp. zápůjček, pokud byly poskytovány ode dne 1. 1. 2014 (tedy za účinnosti o. z.). Bylo tedy prokázáno, že svědkyně poskytovala účastníkům pro jejich společné potřeby prostředky, které se tak staly jako společné finance obou účastníků součástí SJM. Ostatně, sama žalobkyně při svém výslechu potvrdila, že o poskytovaných financích věděla, neboť výslovně uvedla, že viděla, jak je žalovaný obdržel vždy „z ruky do ruky“; nesouhlasila však s tím, že jde o půjčky (zápůjčky). V řízení však bylo prokázáno i to, že žalovaný postupně poskytované prostředky svým rodičům vracel, a to podle svých aktuálních možností nejprve v hotovosti, později bezhotovostně na bankovní účet, jak vyplynulo z výpisu z účtu žalovaného připojeného k čestnému prohlášení svědkyně [jméno FO]. Proti poskytování těchto částek se přitom žalobkyně nijak nevymezila; naopak, konkludentně s nimi vyjádřila souhlas, jak potvrdila svědkyně [jméno FO] i žalovaný při svém výslechu, neboť z těchto prostředků byly financovány nákupy věcí, na jejichž pořízení by účastníci jinak neměli vlastní prostředky, přičemž žalobkyně o tom věděla. A i když fakticky poskytování jednotlivých částek probíhalo mezi rodiči žalovaného a žalovaným (tj. pouze mezi jedním z manželů), souhlas s úkonem, který přesahuje běžnou záležitost, může druhý z manželů učinit také konkludentně, a to i dodatečně, po uzavření smlouvy (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2013, sp. zn. 22 Cdo 2293/2011, dostupné na www.nsoud.cz). Prostředky získané od rodičů žalovaného se tak staly součástí SJM, přičemž žalovaný je také ještě za trvání SJM splácel, jak vyplynulo z provedeného dokazování, nikoli účelově až po rozvodu manželství účastníků, jak namítala žalobkyně. Poskytované prostředky byly vynaloženy na věci zčásti společné v SJM (na traktor, opravu auta, opravu traktoru apod.), ale také na věci zčásti v podílovém spoluvlastnictví účastníků (rekonstrukci domu [adresa]). A přestože dům v [adresa] nespadá do SJM, prostředky na jeho opravu byly vynaloženy ze SJM. V rámci vypořádání SJM tak bylo nutné vypořádat všechny prostředky získané od rodičů žalovaného.
33. Odlišně je však nutno pohlížet na částku 400 000 Kč, o které žalobkyně tvrdila, že ji získala od své matky na opravu domu [adresa]. Žalobkyně od počátku řízení tvrdila, že šlo o dar, nikoli o půjčku či úvěr, který by bylo potřeba splácet a vypořádat. Skutečnost, že se jednalo o dar, uváděla opakovaně (v reakci na tvrzení o existenci dluhu u rodičů žalovaného v podání ze dne 10. 3. 2021 a v podání ze dne 22. 10. 2021). V podání ze dne 22. 10. 2021 přitom žalobkyně výslovně uváděla, že jde o výlučné prostředky žalobkyně a že se nejedná o zápůjčku. Až při jednání žalobkyně uváděla, že se o dar nejedná, že chtěla své matce peníze vrátit. Podstatné však je, že žalobkyně setrvale uváděla, a to i v rámci jejího účastnického výslechu, že jde o její výlučné prostředky (ať už by byly poskytnuty jako dar či jako zápůjčka), nikoli o prostředky, které by spadaly do SJM. Současně se mělo jednat o prostředky, které měla žalobkyně vynaložit na rekonstrukci domu v [adresa], který je v podílovém spoluvlastnictví účastníků a nikoli v SJM. Prostředky poskytnuté výhradně žalobkyni tak měla žalobkyně podle svých tvrzení a účastnické výpovědi vynaložit nikoli do hodnot spadajících do SJM, ale do podílového spoluvlastnictví účastníků. Vypořádání investice (vnosu) z výlučného majetku do majetku společného předpokládá v obecné rovně tvrzení, že výlučné finanční prostředky (či majetek) jednoho z manželů byly použity ve prospěch zákonného majetkového společenství – SJM (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2024, sp. zn. 22 Cdo 2810/2024, dostupný na www.nsoud.cz). Tato tvrzení však žalobkyně v řízení neuváděla a v tomto smyslu nevyzněla ani její účastnická výpověď. Byť tvrdila, že vynaložila své výlučné prostředky (získaných 400 000 Kč), netvrdila, že je vynaložila do majetku společného spadajícího do SJM. Nejedná se proto o finance vynaložené z výlučných prostředků na společný majetek ve smyslu § 742 odst. 1 písm. c) o. z., neboť dům v [adresa] není v SJM. V této části proto soud podanou žalobu zamítl (výrok VII. tohoto rozsudku). Částečné zamítnutí podaného návrhu však žalobkyni nebrání uplatnit tuto částku jako její investici do věci ve spoluvlastnictví účastníků v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků, které je u Okresního soudu v Jihlavě vedeno pod sp. zn. [spisová značka].
34. Po vymezení rozsahu SJM se soud zabýval konkrétním způsobem vypořádání jednotlivých položek, a to postupem, jak jej vymezil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2020/2018, dostupném na www.nsoud.cz. Při tom vycházel z cen, na nichž se účastníci pro účely vypořádání určitých věci dohodli, resp. z obvyklých aktuálních cen (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019, dostupný na www.nsoud.cz), které určili znalci. Rozhodující přitom byly ceny bez DPH, neboť při vypořádání zaniklého SJM mezi sebou účastníci nejsou poplatníky DPH, resp. nejsou osobami povinnými k dani ve smyslu § 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty; rovněž vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů, kterou znalci používají ke stanovení obvyklé ceny vypořádávaných věcí, do výpočtu této ceny nezahrnuje DPH. Z tohoto důvodu soud v případě obvyklých cen automobilů [jméno FO] a [jméno FO] [Anonymizováno], u nichž znalec [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl obvyklé ceny pouze s DPH, vypočetl cenu bez zahrnutí 21% DPH, jak je uvedeno v odstavci 18. tohoto rozsudku.
35. Pokud jde o konkrétní movité věci a zvířata, přikázal je soud do výlučného vlastnictví účastníků tak, jak se v zásadě shodli při jednání: žalobkyni přikázal do výlučného vlastnictví automobil [jméno FO] [Anonymizováno] v hodnotě 90 413 Kč, automobil [jméno FO] v hodnotě 294 050 Kč (v případě tohoto automobilu žalovaný při jednání výslovně uvedl, že i když jej využívá ke svému podnikání, s ohledem na cenu pozemků, které považuje za zásadní, jej navrhuje přikázat žalobkyni, která o něj v minulosti projevila zájem), štípačku v hodnotě 14 000 Kč, valník na hnůj modrý v hodnotě 10 000 Kč (o ten žalobkyně projevila zájem, přičemž i žalovaný v závěrečném návrhu navrhoval jeho přikázání žalobkyni), koně (strakatý [Anonymizováno]) v hodnotě 50 000 Kč a rekreační chatu v hodnotě 365 000 Kč. Oproti tomu žalovanému přikázal soud do výlučného vlastnictví oba traktory v hodnotě 200 400 Kč a 139 300 Kč, neboť žalovaný vypověděl, že oba traktory využívá při práci v lese, a to k odlišným činnostem (jedním traktorem vytahuje dříví z lesa, druhým jej sváží). Oba traktory tedy využívá při hospodaření, zatímco žalobkyně vyjádřila zájem o traktor jako o investici, přičemž o hospodaření v lese zájem nemá. Společně s traktory soud přikázal do vlastnictví žalovaného také vyvážecí vlek na dřevo v hodnotě 80 000 Kč, naviják v hodnotě 25 000 Kč a zbylé dva valníky v hodnotách 5 000 Kč a 18 000 Kč. Dále soud žalovanému přikázal v zásadě podle dohody účastníků obytný přívěs v hodnotě 2 200 Kč, solárium v hodnotě 8 800 Kč, přívěs za traktor na vyvážení močůvky (fekál) v hodnotě 16 000 Kč, hydraulické ruce v hodnotě 40 000 Kč, sekačku na trávu za traktor v hodnotě 8 000 Kč, obracečku a nahrnovač sena v hodnotě 8 000 Kč a 4 000 Kč a pluh na orání v hodnotě 1 100 Kč.
36. Celková hodnota výše uvedených movitých věcí a zvířat přikázaných žalobkyni činí 823 463 Kč a hodnota movitých věcí přikázaných žalovanému činí 555 800 Kč. Soud proto při úvahách o tom, kterému z účastníků přikázat do vlastnictví ten který pozemek, vycházel především ze znalcem stanovených cen jednotlivých pozemků tak, aby konečná výše vypořádacího podílu mezi účastníky byla pokud možno co nejnižší (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3268/2010, dostupný na www.nsoud.cz). Zohledňoval při tom rovněž tu skutečnost, že žalovaný hospodaří s lesními a zemědělskými pozemky a zamýšlí na nich hospodařit i nadále. Toto hospodaření je pro něj nejen prací, ale i koníčkem. Oproti tomu žalobkyně vyjádřila ve svých podáních zájem pozemky prodat. Rovněž při jednání uváděla, že je vnímá jako investici, kterou může zpeněžit. A přestože tvrdila, že koně potřebuje na pozemcích vyvádět na louky, v řízení bylo rovněž prokázáno, že vyjma pozemků v SJM disponuje spoluvlastnickým podílem na dalších pozemcích, které rovněž může využívat jako pastvu pro koně. Dalším zásadním kritériem pro rozhodnutí soudu byla ta skutečnost, že některé pozemky tvoří funkční celky a vzájemně na sebe navazují. Konkrétně jde o pozemky k. ú. v [adresa] (parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno]), a pozemky v k. ú. [adresa], kde tvoří celky pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno], parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/2 a [Anonymizováno], a parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno]. Tyto celky soud při svém rozhodování zachoval, aby bylo i nadále možné na pozemcích hospodařit, aby se zachoval přístup k těmto pozemkům z veřejných komunikací a aby nevznikaly mezi účastníky v budoucnu další spory.
37. Pokud jde o pozemky, které byly pro oba účastníky zásadní, tj. pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], ty soud přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného. Jak již soud uvedl, žalovaný vysvětlil, že tyto pozemky jsou pro něj prioritní, plánuje na nich hospodařit, případně si na louce zřídit také provizorní bydlení, pokud by nemohl nadále po zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví zůstat v domě v [adresa]. Vyjma těchto pozemků v hodnotě 93 276,87 Kč a 353 818,10 Kč přikázal soud do výlučného vlastnictví žalovaného pozemky v k. ú. [adresa], a to parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] (v hodnotě 50 398,41 Kč a 51 430,56 Kč), a parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (v hodnotě 312 269,61 Kč, 22 639,55 Kč a 15 426,95 Kč). O tyto pozemky vyjádřil žalovaný zájem ve svém závěrečném návrhu, přičemž soud jeho návrhu vyhověl i se zohledněním toho, že se jedná o dva funkční celky, na kterých žalovaný zamýšlí i nadále hospodařit. V úvahu vzal soud i to, že žalovaný má aktuálně k těmto pozemkům blíže (žalobkyně se odstěhovala k [adresa]). Celková výše hodnoty pozemků přikázaných žalovanému tak činí 899 260,05 Kč, která v součtu s cenou přikázaných movitých věcí uvedených v odstavci 35. tohoto rozsudku činí 1 455 060,05 Kč.
38. Žalobkyni přikázal soud do výlučného vlastnictví zbývající pozemky, a to v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v hodnotě 199 794,75 Kč (tento pozemek žalobkyně jako jediný zmiňovala ve svém závěrečném návrhu s tím, že jej požaduje do svého vlastnictví, soud jí proto v této části vyhověl) a v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] (v hodnotě 147 744,90 Kč a 5 721,06 Kč), parc. č. [Anonymizováno]/2 a [Anonymizováno] (v hodnotě 115 305,90 Kč a 66 706,38 Kč) a parc. č. [Anonymizováno]/2 v hodnotě 75 317,46 Kč. I v případě těchto pozemků bylo zásadní jejich polohové určení, respektive to, jak vzájemně tvoří funkční celky. Celková hodnota pozemků přikázaných žalobkyni činí částku 610 590,45 Kč, která v součtu s cenou přikázaných movitých věcí a zvířat uvedených v odstavci 35. tohoto rozsudku činí 1 434 053,45 Kč.
39. Pokud jde o společné dluhy účastníků, na základě nesporného tvrzení účastníků soud dovodil, že součástí SJM jsou dluhy plynoucí ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření u [právnická osoba]., u které činí nesplacený zůstatek ke dni vyhlášení rozhodnutí 209 617,54 Kč, a dluh plynoucí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru u [právnická osoba]. s nesplaceným zůstatkem úvěru ke dni vyhlášení rozhodnutí 30 099,45 Kč. Jelikož nevyvstaly žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly přikázání obou úvěrů jen jednomu z účastníků, postupoval soud v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, a to zejména s jeho rozsudkem ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 22 Cdo 753/2020-II., dostupném na www.nsoud.cz, a v souladu v citovaným ustanovením § 737 odst. 2 o. z., podle něhož vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely, tj. nijak se nedotýká jejich vztahu s věřiteli, a přikázal oba dluhy do spoluvlastnictví obou účastníků rovným dílem, což ostatně požadovala i žalobkyně v žalobě, kde uvedla, že „navrhuje, aby dluhy, které patřily do zaniklého společného jmění, žalobkyně a žalovaný uhradili společně a nerozdílně“. Nesporné bylo mezi účastníky rovněž to, že oba dosud hradili tyto společné dluhy každý jednou polovinou. Soud tedy každému z účastníků přikázal k uhrazení dluhy v rozsahu ideální jedné poloviny. Oběma účastníkům přitom uložil uhradit dluhy včetně jeho příslušenství, a to včetně toho příslušenství, které k dluhu přiroste teprve v budoucnu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 702/2016, dostupný na www.nsoud.cz). Ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru u [právnická osoba]. však soud dodává, že tento úvěr sloužil k financování vozidla [jméno FO], které bylo dosud společným majetkem, avšak právní mocí tohoto rozsudku se stane výlučným vlastnictvím žalobkyně. Ode dne právní moci tohoto rozsudku tak žalovaný není povinen tento úvěr hradit (pokud by úvěr i nadále hradil, vzniklo by mu podle § 1876 odst. 2 o. z. právo na regresní náhradu toho, co ode dne právní moci tohoto rozsudku vynaložil na již výlučný majetek žalobkyně).
40. Součástí SJM jsou rovněž nesplacené dluhy u rodičů žalovaného plynoucí ze série půjček, resp. zápůjček poskytovaných v období od roku 2006 do roku 2017. Nesplacená část těchto dluhů činí ke dni vyhlášení rozhodnutí částku 426 000 Kč. I v této části proto soud postupoval v souladu se shora uvedenou judikaturou a přikázal je k úhradě oběma účastníkům každému z nich v rozsahu ideální jedné poloviny. Ani v tomto případě nevyšly v řízení najevo žádné výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly odlišný postup. V řízení bylo prokázáno, že se žalovaný se svými rodiči dohodl na poskytnutí jistiny, aniž by mezi nimi bylo dohodnuto hrazení jakéhokoli úroku. Na rozdíl od dvou předchozích dluhů tak soud rozhodoval pouze o dosud nesplacené jistině bez příslušenství. Současně bylo prokázáno, že ode dne zániku SJM hradil tyto dluhy pouze žalovaný, přičemž ode dne 19. 2. 2020, kdy došlo k zániku SJM, uhradil celkem částku 121 000 Kč. Jelikož se jedná o společné dluhy obou účastníků, je žalobkyně povinna podílet se na úhradě splátek jednou polovinou. Do dne zániku SJM hradil žalovaný dluhy ze společných peněz obou účastníků (z prostředků SJM); ode dne zániku SJM je však hradil ze svých výlučných prostředků, proto je žalobkyně povinna nad rámec splácení dosud nesplacené části dluhů uhradit žalovanému polovinu částek zaplacených ode dne zániku SJM do vyhlášení rozhodnutí, tj. částku 60 500 Kč. Tuto částku soud zohlednil do výše vypořádacího podílu, jak požaduje judikatura Nejvyššího soudu (v podrobnostech již citovaný rozsudek sp. zn. 22 Cdo 2020/2018, dostupný na www.nsoud.cz).
41. Celková hodnota majetku spadajícího do SJM účastníků řízení (hodnota věcí a aktiv) činí celkem výchozí částku 2 889 113,50 Kč. Jelikož soud neshledal žádný důvod pro disparitu podílů účastníků, připadá na každého z účastníků podíl v hodnotě 1 444 556,75 Kč. Tuto částku je ve smyslu výše uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2020/2018 nutno snížit o polovinu dosud nesplacených společných dluhů, tj. o částky 104 808,77 Kč, 15 049,725 Kč a 213 000 Kč, na částku 1 111 698,255 Kč, představující základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků, přičemž takto vypočtenou částku je nutno porovnat s hodnotou majetku, který je účastníkům přikazován. Žalovanému soud přikázal věci v celkové hodnotě 1 455 060,05 Kč, která po snížení o polovinu společných dluhů činí částku 1 122 201,555 Kč. Oproti tomu žalobkyni byly soudem přikázány věci v celkové hodnotě 1 434 053,45 Kč, která po snížení o polovinu společných dluhů činí částku 1 101 194,955 Kč. Žalovaný tak získal o 10 503,30 Kč více, než co činí základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků, zatímco žalobkyně získala o 10 503,30 Kč méně, než co činí základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků. Tento rozdíl je proto žalovaný povinen žalobkyni dorovnat. Do konečné výše vypořádacího podílu však soud zohlednil to, že ode dne zániku SJM hradil společný dluh u rodičů žalovaného pouze žalovaný, který celkem zaplatil 121 000 Kč. Z této částky připadá za žalobkyni 60 500 Kč. Po odečtení této částky tak činí konečná výše vypořádacího podílu 49 996,70 Kč. Tuto částku je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Stanovenou lhůtu považuje soud s ohledem na výši vypořádacího podílu jako dostačující.
42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) s ohledem na stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, dostupné na nalus.usoud.cz, tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly. Řízení o vypořádání zaniklého SJM má totiž povahu iudicii duplicis (blíže v odst. 46 citovaného stanoviska), což znamená, že nelze mechanicky poměřovat úspěch účastníků. Míra úspěšnosti obou účastníků je z majetkového hlediska srovnatelná, neboť společné věci a dluhy jsou buď rozděleny, nebo přikázány do vlastnictví jednoho z účastníků a druhému je stanovena odpovídající finanční náhrada, případně jsou věci prodány ve veřejné dražbě a finanční náhrada je rozdělena mezi oba účastníky. Nelze proto určit, že by některý z účastníků měl ve věci plný či převažující úspěch. Obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod proto je, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Jelikož v projednávané věci soud neshledal žádné zvláštní okolnosti, jež by ospravedlňovaly jiný než výše uvedený způsob rozhodnutí o nákladech řízení, rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
43. V řízení vznikly náklady státu spojené se zpracováním znaleckých posudků [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Stát má právo na náhradu vynaložených nákladů podle § 148 odst. 1 o. s. ř., přičemž u žádného z účastníků řízení nebyly předpoklady pro osvobození od placení soudních poplatků. S ohledem na povahu tohoto řízení a na stejný procesní úspěch účastníků, jak soud uvedl v odůvodnění rozhodnutí o nákladech řízení, je každý z účastníků povinen nahradit státu jednu polovinu nákladů státu, jejichž výše činila: 6 110,50 Kč a 4 356 Kč za posudek a jeho doplnění zpracované [tituly před jménem] [jméno FO], 10 895 Kč a 5 797 Kč za posudky zpracované [tituly před jménem] [Anonymizováno] a 4 425 Kč a 3 510 Kč za posudek a jeho doplnění zpracované [tituly před jménem] [jméno FO]. Celkem tak činily náklady státu 35 093,50 Kč, přičemž na každého z účastníků připadá částka 17 546,75 Kč. Žalobkyně dosud zaplatila na zálohách na znalecké posudky částku 11 000 Kč, soud jí proto uložil zaplatit zbývající částku 6 546,75 Kč. Žalovaný dosud zaplatil na zálohách na znalecké posudky částku 17 000 Kč, soud mu proto uložil zaplatit zbývající částku 546,75 Kč. Oběma účastníkům soud uložil povinnost zaplatit svou část náhrady nákladů státu České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.