54 Co 189/2025 - 505

Rubrum

Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Miroslava Pecha a soudkyň Mgr. Leony Sukané a Mgr. Martiny Chlupáčkové ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o vypořádání společného jmění manželů, o odvolání žalobkyně a žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 10. dubna 2025, č. j. 24 C 325/2020-459, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích I. a II. potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích III. až VII. mění tak, že: a) Žalobkyni a žalovanému se přikazuje do spoluvlastnictví s podílem každého z nich v rozsahu ideální 1/2 k uhrazení společný dluh účastníků plynoucí ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření č. [Anonymizováno] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa], jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. b) Žalobkyni a žalovanému se přikazuje do spoluvlastnictví s podílem každého z nich v rozsahu ideální 1/2 k uhrazení společný dluh účastníků plynoucí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa], jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. c) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku [Anonymizováno] Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] na náhradě nákladů řízení částku [Anonymizováno], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] na náhradě nákladů řízení částku [Anonymizováno] Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odůvodnění

1. Okresní soud v [adresa] napadeným rozsudkem rozhodl o žalobě na vypořádání společného jmění manželů (dále jen „SJM“) [Jméno žalobkyně] a [Jméno žalovaného] poté, co manželství účastníků bylo rozvedeno. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru o rozsahu aktiv a pasiv náležejících do zaniklého společného jmění manželů, určil cenu aktiv a výši pasiv a následně rozhodl tak, že z věcí ze zaniklého SJM do výlučného vlastnictví žalobkyně přikázal: - pozemek parc. č. [Anonymizováno], pozemek určený k plnění funkcí lesa, o výměře [Anonymizováno] m2, v k. ú. [adresa], zapsaný na LV č. [Anonymizováno], v hodnotě [Anonymizováno] Kč[Anonymizováno] - pozemek parc. č. [Anonymizováno], pozemek určený k plnění funkcí lesa, o výměře [Anonymizováno] m2, v k. ú. [adresa], zapsaný na LV č. [Anonymizováno], v hodnotě [Anonymizováno] Kč[Anonymizováno] - pozemek parc. č. [Anonymizováno], pozemek určený k plnění funkcí lesa, o výměře [Anonymizováno] m2, v k. ú. [adresa], zapsaný na LV č. [Anonymizováno], v hodnotě [Anonymizováno] Kč; - pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pozemek určený k plnění funkcí lesa, o výměře [Anonymizováno] m2, v k. ú. [adresa], zapsaný na LV č. [Anonymizováno], v hodnotě [Anonymizováno] Kč; - pozemek parc. č. [Anonymizováno], pozemek určený k plnění funkcí lesa, o výměře [Anonymizováno] m2, v k. ú. [adresa], zapsaný na LV č. [Anonymizováno], v hodnotě [Anonymizováno] Kč; - pozemek parc. č. [Anonymizováno] pozemek určený k plnění funkcí lesa, o výměře [adresa] - automobil [jméno FO] [Anonymizováno], RZ: [SPZ], VIN: [VIN kód], v hodnotě [Anonymizováno] Kč; - automobil [jméno FO], RZ: [SPZ], VIN: [VIN kód], v hodnotě [Anonymizováno] Kč; - štípačku v hodnotě [Anonymizováno] Kč; - valník na hnůj modrý v hodnotě [Anonymizováno] Kč; - koně – [Anonymizováno] [Anonymizováno] v hodnotě [Anonymizováno] Kč; - rekreační chatu bez č.p./č. e., nacházející se na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] zapsaném na LV č. [Anonymizováno], v hodnotě [Anonymizováno] Kč; do výlučného vlastnictví žalovaného přikázal: - pozemek parc. č. [Anonymizováno], pozemek určený k plnění funkcí lesa, o výměře 3 [Anonymizováno] m2, v k. ú. [adresa], zapsaný na LV č. [Anonymizováno], v hodnotě [Anonymizováno] Kč; - pozemek parc. č. [Anonymizováno], zemědělský půdní fond, o výměře [Anonymizováno] m2, v k. ú. [adresa], zapsaný na LV č. [Anonymizováno], v hodnotě [Anonymizováno]; - pozemek parc. č. [Anonymizováno], pozemek určený k plnění funkcí lesa, o výměře [Anonymizováno] m2, v k. ú. [adresa], zapsaný na LV č. [Anonymizováno], v hodnotě [Anonymizováno] Kč; - pozemek parc. č. [Anonymizováno], pozemek určený k plnění funkcí lesa, o výměře [Anonymizováno] m2, v k. ú. [adresa], zapsaný na LV č. [Anonymizováno], v hodnotě [Anonymizováno] Kč; - pozemek parc. č. [Anonymizováno], pozemek určený k plnění funkcí lesa, o výměře [Anonymizováno] m2, v k. ú. [adresa], zapsaný na LV č. [Anonymizováno], v hodnotě [Anonymizováno]; - pozemek parc. č. [Anonymizováno], zemědělský půdní fond, o výměře [Anonymizováno] m2, v k. ú. [adresa], zapsaný na LV č. [Anonymizováno], v hodnotě [Anonymizováno] - pozemek parc. č. [Anonymizováno], zemědělský půdní fond, o výměře [Anonymizováno] m2, v k. ú. [adresa], zapsaný na LV č. [Anonymizováno], v hodnotě [Anonymizováno] Kč; - kolový traktor [Anonymizováno], RZ: [SPZ], VIN: [Anonymizováno], v hodnotě [Anonymizováno] Kč; - kolový traktor [Anonymizováno] [Anonymizováno] s čelním nakladačem [Anonymizováno] [Anonymizováno], bez RZ, VIN: [Anonymizováno], v hodnotě [Anonymizováno] Kč; - vyvážecí vlek na dřevo s hydraulickou rukou, bez SPZ, v hodnotě [Anonymizováno] Kč; - naviják v hodnotě [Anonymizováno] Kč; - valník dřevěný v hodnotě [Anonymizováno] Kč[Anonymizováno] - valník částečně renovovaný s RZ v hodnotě [Anonymizováno] Kč; - obytný přívěs [Anonymizováno] – [adresa] v hodnotě [Anonymizováno] Kč; - solárium [jméno FO] v hodnotě [Anonymizováno] Kč; - přívěs za traktor na vyvážení močůvky (fekál) v hodnotě [Anonymizováno] Kč; - hydraulické ruce v hodnotě [Anonymizováno] Kč; - sekačku na trávu za traktor v hodnotě [Anonymizováno] Kč; - obracečku sena v hodnotě [Anonymizováno] Kč; - nahrnovač sena v hodnotě [Anonymizováno] Kč; - dvouradliční pluh na orání [Anonymizováno] s opěrným kolem v hodnotě [Anonymizováno] Kč; 2. Žalobkyni a žalovanému přikázal do spoluvlastnictví s podílem každého z nich v rozsahu ideální 1/2 k uhrazení společný dluh účastníků plynoucí ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření č. [Anonymizováno] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa], jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, žalobkyni a žalovanému přikázal do spoluvlastnictví s podílem každého z nich v rozsahu ideální 1/2 k uhrazení společný dluh účastníků plynoucí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa], jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Dále soud prvního stupně žalobkyni a žalovanému přikázal do spoluvlastnictví s podílem každého z nich v rozsahu ideální 1/2 k uhrazení společné dluhy účastníků plynoucí ze smluv o půjčkách a zápůjčkách uzavřených od června [Anonymizováno] do [datum] mezi rodiči žalovaného, paní [jméno FO], narozenou [datum], a [adresa], narozeným [datum], jako věřiteli a žalovaným jako dlužníkem s celkovým nesplaceným zůstatkem na jistině ke dni vyhlášení rozhodnutí [Anonymizováno] Kč (a celkovou částkou [Anonymizováno] Kč). O vypořádacím podílu rozhodl soud prvního stupně tak, že uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému na vyrovnání jeho podílu částku [Anonymizováno] Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku. Dále pak zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala vypořádání částky [Anonymizováno] Kč, kterou měla obdržet od své matky [jméno FO], narozené [datum], na úhradu nákladů spojených s rekonstrukcí domu [adresa]. Výrokem IV. pak soud prvního stupně rozhodl o nákladech řízení tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení a o nákladech státu rozhodl tak, že žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] na náhradě nákladů státu částku [Anonymizováno] Kč a žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] na náhradě nákladů státu částku [Anonymizováno] (výroku IX. a X. rozsudku).

3. Soud prvního stupně při svém rozhodování vycházel z ustanovení § 736, 737, 740 a 742 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), když po provedeném dokazování uzavřel, že věci, které účastníci označili jako majetek spadající do SJM, mají být rozděleny mezi účastníky způsobem, který byl uveden ve výrocích I. a II. rozsudku (viz výše), když přihlédl zejména k tomu, jak byla stanovena hodnota těchto věcí jednak dohodou účastníků a jednak v řízení zpracovanými znaleckými posudky, dále přihlédl k tomu, jak se účastníci v průběhu řízení vyjadřovali ohledně svého zájmu o jednotlivé věci, rovněž vzal v úvahu, že žalovaný má zájem hospodařit na lesních pozemcích a k tomu využije i některé z movitých věcí (ty, které mu následně soud přiřkl do vlastnictví), bylo přihlédnuto i k tomu, že některé nemovité věci tvoří funkční celek. Celková hodnota majetku spadajícího do SJM účastníků řízení (hodnota věcí a aktiv) činí dle závěru soudu prvního stupně celkem výchozí částku[Anonymizováno][Anonymizováno] Kč. Jelikož soud prvního stupně neshledal žádný důvod pro disparitu podílů účastníků, dospěl k závěru, že na každého z účastníků připadá podíl v hodnotě [Anonymizováno] Kč. Tuto částku snížil o polovinu dosud nesplacených společných dluhů, tj. o částky [Anonymizováno] Kč, [Anonymizováno] Kč a [Anonymizováno] Kč, na částku [Anonymizováno] Kč, představující základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků, přičemž takto vypočtenou částku porovnal s hodnotou majetku, který je účastníkům přikazován. Žalovanému soud přikázal věci v celkové hodnotě [Anonymizováno] Kč, která po snížení o polovinu společných dluhů činí částku [Anonymizováno] Kč. Oproti tomu žalobkyni byly soudem přikázány věci v celkové hodnotě [Anonymizováno] Kč, která po snížení o polovinu společných dluhů činí částku [Anonymizováno] Kč. Žalovaný tak získal o [Anonymizováno] více, než co činí základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků, zatímco žalobkyně získala o [Anonymizováno] Kč méně, než co činí základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků. Tento rozdíl je proto žalovaný povinen žalobkyni dorovnat. Do konečné výše vypořádacího podílu pak soud prvního stupně zohlednil to, že ode dne zániku SJM hradil společný dluh u rodičů žalovaného pouze žalovaný, který celkem zaplatil [Anonymizováno] Kč. Z této částky připadá za žalobkyni [Anonymizováno] Kč. Po odečtení této částky tak činí konečná výše vypořádacího podílu [Anonymizováno] Kč. Tuto částku uložil žalobkyni zaplatit žalovanému do 30 dnů od právní moci rozsudku, když stanovenou lhůtu považoval soud s ohledem na výši vypořádacího podílu jako dostačující.

4. Pokud jde o důvody, o které opírá své rozhodnutí soud prvního stupně, odvolací soud tyto shrnuje níže v rámci odůvodnění svého rozhodnutí, kdy se k nim zároveň jednotlivě vyslovuje.

5. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně podali odvolání oba účastníci. Žalobkyně v podaném odvolání, které směřovalo do všech výroků rozsudku, uvedla, že mezi účastníky panuje shoda na rozsahu společného jmění, jeho obsahu, aktiv a pasiv vyjma žalobcem tvrzeného dluhu, a to údajné půjčky poskytnuté rodiči žalobce v tvrzené výši [Anonymizováno] Kč a půjčky poskytnuté matkou žalobkyně ve výši [Anonymizováno] Kč. Žalobkyně soudu prvního stupně vytkla, že nepřihlédl k tomu, že od počátku uváděla, že neví, jaká částka měla být rodiči žalovaného zapůjčena, pokud nějaké prostředky od rodičů žalovaného účastníci obdrželi, vnímala je žalobkyně jako dar, o tom, že mělo jít o zápůjčku se žalobkyně dozvěděla až v průběhu řízení o vypořádání SJM, přičemž s ohledem na tvrzenou výši poskytnutých prostředků ([Anonymizováno] Kč) namítla, že tato jednoznačně přesahuje běžné potřeby rodiny. Z žádných v řízení provedených důkazů nevyplynulo, že by rodiče žalovaného či žalovaný informoval o jednotlivých zápůjčkách žalobkyni, příp. že by peníze předávali s jejím vědomím. Dle výpovědi svědkyně i jí předloženého čestného prohlášení měly být prostředky od rodičů žalovaného částečně použity na dům v [adresa], který je v podílovém spoluvlastnictví účastníků, nad rámec shora uvedeného s ohledem na to, kdy měly být prostředky dle žalovaného účastníků jeho rodiči poskytnuty (v období od roku [Anonymizováno] do [datum]), pak vznesla žalobkyně ohledně práva na vrácení takto poskytnutých prostředků námitku promlčení. Žalobkyně dále v odvolání navrhla, aby bylo přihlédnuto k její účastnické výpovědi před soudem prvního stupně, v níž uváděla, že má zájem o modrý traktor a valník, soud prvního stupně jí v rozhodnutí přiřkl pouze valník, který ovšem bez traktoru není pro žalobkyni využitelný, dále navrhla, aby osobní automobil [jméno FO], který byl přiřknut žalobkyni byl v rámci rozhodnutí o odvolání přikázán žalovanému, který chtěl tento automobil primárně vlastnit a ostatně jej také denně užívá. Nad rámec shora uvedeného žalobkyně v odvolání poukázala na sugestivní otázky soudce ve vztahu k prokazování důvodu a adresátů poskytnutí peněžních prostředků matkou žalobkyně, jež žalobkyni zmátly, aniž by žalobkyně zcela porozuměla obsahu položených otázek. V závěru odvolání žalobkyně navrhla, aby soud přihlédl k jejím návrhům, v důsledku čehož by žalobkyni byly přikázány do vlastnictví věci, jejichž hodnota činí celkem [Anonymizováno] Kč a žalovanému věci, jejichž hodnota dosahuje částky [Anonymizováno] Kč. Žalovanému by pak mělo být uloženo zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši [Anonymizováno] Kč.

6. Žalovaný ve svém odvolání, které směřovalo do výroků I., V. a VI. rozsudku soudu prvního stupně namítl, že soud nepřihlédl k jeho tvrzení a k jím označeným důkazům, na základě čehož dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalovaný navrhl, aby dluh u jeho rodičů byl přikázán pouze jemu, aby se předešlo případným dalším sporům, pokud by žalobkyně neplnila povinnost na ni připadající dluh jeho rodičům splácet a v závislosti na tom, aby byla následně stanovena výše vypořádacího podílu, který bude žalobkyně povinna žalovanému vyplatit, případně by byla žalovanému do vlastnictví přikázána ještě některá z věcí, které byly přikázány žalobkyni, např. [jméno FO].

7. Odvolací soud poté, co zjistil, že odvolání směřují proti rozsudku soudu prvního stupně, proti kterému je odvolání objektivně přípustným (§ 201, § 202 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“ a contrario), že toto odvolání podala žalobkyně a žalovaný, tedy účastníci řízení jako osoby k tomu oprávněné (§ 201 o. s. ř.), že tak učinili včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jejich odvolání splňují podmínky jejich projednatelnosti v podobě uvedených odvolacích důvodů (§ 212a odst. 2 o. s. ř.), rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, přezkoumal, částečně dokazování doplnil, a dospěl k níže popsaným závěrům.

8. Soud prvního stupně tedy při svém rozhodování vycházel z toho, že manželství účastníků skončilo dne [datum] rozvodem, ke dni rozhodnutí soudu o vypořádání SJM učinili účastníci předmětem rozhodování soudu o vypořádání společného jmění: lesní a zemědělské pozemky v k. ú. [adresa] (parc. č[Anonymizováno]), v k. ú. [adresa] (parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]) a v k. ú. [adresa] (parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]), rekreační chatu v obci [adresa], movité věci (automobil [jméno FO] a [jméno FO] [Anonymizováno], traktor [Anonymizováno], traktor [Anonymizováno] s předním nakladačem, vyvážečka, naviják, 3 valníky, štípačka, obytný přívěs, solárium, kůň irský tinker, fekál, hydraulické ruce, sekačka na trávu za traktor, obracečka sena, nahrnovač sena a pluh na orání). Pokud jde o dluhy účastníků, účastníci učinili součástí SJM také dluhy: úvěr u [právnická osoba]. a úvěr u [právnická osoba]., které od rozvodu manželství splácí oba účastníci, každý rovným dílem. Mezi účastníky nebyly tyto dluhy sporné, a to ani pokud jde o jejich výši. Ze shora uvedených závěrů soudu prvního stupně soud odvolací při svých úvahách rovněž vycházel.

9. Pokud jde o konkrétní movité věci a zvířata, přikázal je soud prvního stupně do výlučného vlastnictví účastníků tak, jak se v zásadě shodli při jednání, pouze ohledně traktorů, z nichž jeden požadovala do svého vlastnictví žalobkyně, se soud prvního stupně od „přání“ účastníků odchýlil, když oba přikázal do vlastnictví žalovaného, neboť žalovaný vypověděl, že oba traktory využívá při práci v lese, a to k odlišným činnostem. V průběhu odvolacího řízení účastníci na svých stanoviscích/požadavcích ohledně způsobu vypořádání movitých i nemovitých věcí (zvířat) tak, jak je přednesli před soudem prvního stupně, v zásadě setrvali. Závěry soudu prvního stupně ohledně rozdělení věcí do vlastnictví účastníků tak většinově odráží přání účastníků a v tomto ohledu nebyl důvod je jakkoli měnit. Pokud jde o v odvolání žalobkyně obsažený požadavek na přikázání traktoru [Anonymizováno] s čelním nakladačem, o který by žalobkyně měla zájem a který ovšem byl přikázán do vlastnictví žalovanému, a dále automobil [jméno FO], který žalobkyně „recipročně“ nabízela z toho důvodu, že tento automobil byl pořízen pro potřeby žalovaného a žalobkyně jej ani nemá k dispozici, dospěl odvolací soud k závěru, že ani v tomto ohledu není na místě rozhodnutí soudu prvního stupně měnit. Jak v napadeném rozhodnutí uváděl již soud prvního stupně, na počátku řízení před soudem prvního stupně byl mezi účastníky spor o to, zda do společného majetku účastníků spadá také automobil [jméno FO], který žalovaný užívá k podnikání, v průběhu řízení se ovšem oba účastníci shodli, že tento automobil do jejich společného majetku pořízeného za trvání manželství spadá a v tomto ohledu se postoj účastníků nezměnil ani v průběhu odvolacího řízení. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že s ohledem na pravidla pro vypořádání společného jmění manželů uvedená v § 742 o. z. je na místě automobil [jméno FO] přikázat do vlastnictví žalobkyně a odvolací soud nemá důvody ohledně této položky závěry soudu prvního stupně měnit, a to zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že způsob rozvržení movitých i nemovitých věcí vede (s přihlédnutím k tomu, jak odvolací soud posoudil další mezi účastníky řízení sporné položky SJM) k rovnoměrnému rozvržení majetkových hodnot mezi oba bývalé manžele a v konečném důsledku tak i minimalizaci částky potřebné k vyrovnání podílů manželů na rozdělovaném SJM. Posledně uvedené hledisko přitom je v projednávaném případě podstatné již jenom z důvodu toho, že ani jeden z manželů v řízení před soudem nebyl schopen doložit solventnost k vyplacení vyšších peněžních částek na vyrovnání podílů.

10. Odvolací soud má za správné i závěry soudu prvního stupně ohledně nemovitých věcí, tak jak našly odraz ve způsobu rozdělení nemovitých věcí, když ani samotní účastníci v odvolání proti rozdělení nemovitých věcí žádné námitky nevznesli, je tedy zřejmé, že se v tomto ohledu se závěry soudu prvního stupně ztotožňují a ztotožňuje se s nimi i odvolací soud.

11. Hodnota movitých věcí (a zvířat) přikázaných soudem prvního stupně žalobkyni činí [Anonymizováno] Kč, hodnota movitých věcí přikázaných soudem prvního stupně žalovanému činí [Anonymizováno] Kč.

12. Celková výše hodnoty pozemků přikázaných soudem prvního stupně žalovanému činí [Anonymizováno] Kč, v součtu s cenou přikázaných movitých věcí činí dle závěru učiněného soudem prvního stupně [Anonymizováno] Kč. Žalobkyni přikázal soud prvního stupně do výlučného vlastnictví zbývající pozemky, celková hodnota pozemků přikázaných žalobkyni činí částku [Anonymizováno] Kč, v součtu s cenou přikázaných movitých věcí a zvířat činí [Anonymizováno] Kč.

13. Pokud jde o společné závazky účastníků z úvěrů u finančních institucí, prvostupňový soud na základě nesporného tvrzení účastníků dovodil, že součástí SJM jsou dluhy plynoucí ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření u [právnická osoba]. a dluh plynoucí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru u [právnická osoba]. Jelikož nevyvstaly žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly přikázání obou úvěrů jen jednomu z účastníků, postupoval soud prvého stupně ve vztahu k těmto závazkům účastníků v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, a to zejména s jeho rozsudkem ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 22 Cdo 753/2020, dostupném na www.nsoud.cz, a v souladu v citovaným ustanovením § 737 odst. 2 o. z., podle něhož vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely, tj. nijak se nedotýká jejich vztahu s věřiteli, a přikázal oba dluhy do spoluvlastnictví obou účastníků rovným dílem. Závěry soudu prvního stupně ve vztahu k těmto závazkům účastníků nebyly ani v rámci odvolacího řízení nijak napadány, mezi účastníky pak bylo nesporné i to, že oba dosud hradili tyto společné dluhy každý jednou polovinou. Soud tedy každému z účastníků přikázal k uhrazení dluhy v rozsahu ideální jedné poloviny. Oběma účastníkům přitom uložil uhradit dluhy včetně jeho příslušenství, a to včetně toho příslušenství, které k dluhu přiroste teprve v budoucnu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 702/2016, dostupný na www.nsoud.cz). Jelikož účastníci nesporně hradili závazky vůči oběma finančním institucím i po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně, odvolací soud ve svém rozhodnutí nevyčíslil zůstatek poskytnutých úvěrů, v tomto ohledu tedy byl změněn výrok III. a IV. napadeného rozsudku, byť se v zásadě jedná pouze o formální změnu, která nemá vliv na věcnou správnost rozhodnutí soudu prvního stupně v těchto výrocích.

14. Jiná byla situace ohledně peněz poskytnutých rodiči žalovaného, když ve vztahu k těmto prostředkům dovodil soud prvního stupně, že se jedná o závazek spadající do SJM, přičemž od rozvodu manželství splácel dle závěrů soudu prvního stupně tento závazek pouze žalovaný. Dle soudu prvního stupně bylo v řízení prokázáno poskytnutí jednotlivých částek tak, jak uváděl žalovaný, a to doloženým čestným prohlášením svědkyně [jméno FO], a především jejím samotným výslechem. V řízení pak bylo dle soudu prvního stupně prokázáno i to, že žalovaný postupně poskytované prostředky svým rodičům vracel, a to podle svých aktuálních možností nejprve v hotovosti, později bezhotovostně na bankovní účet, nikoli účelově až po rozvodu manželství účastníků, jak namítala žalobkyně. Poskytované prostředky byly vynaloženy na věci zčásti společné v SJM (na traktor, opravu auta, opravu traktoru apod.), ale také na věci zčásti v podílovém spoluvlastnictví účastníků (rekonstrukci domu [adresa]). A přestože dům v [adresa] nespadá do SJM, prostředky na jeho opravu byly vynaloženy ze SJM. V rámci vypořádání SJM tak soud prvního stupně výrokem V. napadeného rozsudku dluh u rodičů žalovaného přikázal k úhradě ve výši každému z účastníků při dosud nesplaceném zůstatku ke dni vyhlášení rozhodnutí [Anonymizováno] Kč. Částku uhrazenou žalovaným po rozvodu manželství pak započetl k vypořádání na jeho vypořádací podíl.

15. Se závěry soudu prvního stupně ohledně částek poskytovaných rodiči žalovaného se odvolací soud neztotožnil.

16. Vzhledem k tomu, že peněžní prostředky ze strany rodičů žalovaného měly být poskytovány účastníkům v období od června [Anonymizováno] do srpna [Anonymizováno], vztahuje se na tato právní jednání úprava jak obsažená v ustanovení § 143 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do [datum] (dále jen „obč. zák.“), a to na prostředky poskytované od června [Anonymizováno] do [datum] (dle evidence svědkyně), tak i úprava obsažená v § 710 o. z. ve vztahu k prostředkům poskytovaným od [datum] (resp. od [datum]) do [datum].

17. Podle § 143 odst. 1 písm. b) obč. zák. jsou součástí společného jmění manželů závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výlučně jednomu z nich a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

18. Podle § 710 písm. b) o. z. jsou součástí společného jmění dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních záležitostí rodiny.

19. Dle názoru odvolacího soudu bylo v řízení prokázáno, že rodiče žalovaného poskytli v období od června [Anonymizováno] do [datum] prostředky ve celkové částce [Anonymizováno] Kč, tyto prostředky byly předávány vždy v hotovosti přímo žalovanému. Uvedené prostředky byly poskytovány za trvání manželství účastníků, a to na rekonstrukci střechy, traktor, stavební materiál, pořezání dřeva, opravu auta, koupi bazénu, stavební práce, koupi valníku, opravu traktoru v celkové částce [Anonymizováno] Kč. O poskytnutých prostředcích si vedla evidenci matka žalovaného, rovněž si vedla evidenci o splátkách takto poskytnutých prostředků s tím, že v období od [datum] do [datum] bylo žalovaným uhrazeno v hotovosti [Anonymizováno] Kč, od prosince [Anonymizováno] do listopadu [Anonymizováno] bylo žalovaným na účet rodičů zaplaceno [Anonymizováno], od rozvodu manželství účastníků tj. od poloviny března [Anonymizováno] do vydání rozsudku soudu prvního stupně bylo žalovaným zaplaceno na účet rodičů [Anonymizováno] Kč, jak vyplývá i z výpisu z účtu žalovaného, po vydání rozsudku soudu prvního stupně zaplatil žalovaný na účet rodičů částku [Anonymizováno] Kč. Z těchto zjištění ovšem dle názoru odvolacího soudu nelze učinit závěr, že uvedené prostředky spadají do SJM. Pokud tak soud prvního stupně učinil, jednalo se o závěr přinejmenším předčasný. Sama žalobkyně se v průběhu řízení před soudem prvního stupně vyjádřila v tom směru, že peníze od rodičů žalovaného účastníci dostávali, nicméně se nejednalo o půjčku; žalobkyně ani neměla informaci o tom, že by žalovaný prostředky rodičům za trvání manželství splácel.

20. K prokázání způsobu hospodaření účastníků za dobu trvání jejich manželství přistoupil odvolací soud k doplňujícímu výslechu účastníků, z něhož bylo zjištěno, že v roce [Anonymizováno] se narodil syn účastníků, žalovaný v té době pracoval jako řidič kamiónu, žalobkyně byla na mateřské a následně rodičovské dovolené. Účastníci žili v domě v [adresa], který rekonstruovali, k zajištění rekonstrukce si brali půjčky u bank, které následně spláceli. Žalovaný uvedl, že jeho příjem se v době po narození syna účastníků pohyboval v částkách mezi 25 [Anonymizováno] – [Anonymizováno] Kč měsíčně, povinné platby dosahovaly výše kolem [Anonymizováno] Kč měsíčně, z tohoto důvodu na některé platby neměly prostředky, proto bylo nutné, aby jim vypomáhali jeho rodiče. Žalobkyně uvedla, že prostředky poskytované matkou žalovaného a žalovaným jako „půjčka“ byly na poměry účastníků poměrně vysoké, pokud by žalobkyně věděla, že tyto prostředky jsou poskytovány jako půjčka, nesouhlasila by s jejich poskytnutím. Žalovaný dále uvedl, že k účtu u [právnická osoba], který byl veden na jeho jméno, byla pouze jedna platební karta, tuto měl k dispozici on, žalovaná o pohybech na účtu neměla přehled a neměla přístup ani přes elektronické bankovnictví. Dále žalovaný uvedl, že prostředky rodičům začal splácet někdy v roce [Anonymizováno], v té době už byly v manželství účastníků problémy. Žalovaný uvedl, že účastníci hospodařili tak, že neměli společné prostředky, každý z nich měl k dispozici prostředky plynoucí z jeho výdělečné činnosti a s těmito nakládal.

21. Za situace, kdy žalobkyně byla na rodičovské dovolené a výdělek žalovaného se pohyboval v částkách do [Anonymizováno] Kč, což je necelých [Anonymizováno] Kč ročně, přičemž povinné platby na domácnost a splátky úvěrů byly v částce kolem [Anonymizováno] Kč měsíčně, tedy cca [Anonymizováno] Kč ročně, jak vypověděl žalovaný, je zřejmé, že částky v řádu desítek tisíc korun ročně ([Anonymizováno] Kč za rok [Anonymizováno], [Anonymizováno] Kč v roce [Anonymizováno], [Anonymizováno] Kč v roce [Anonymizováno], [Anonymizováno] Kč v roce [Anonymizováno], [Anonymizováno] Kč v roce [Anonymizováno], [Anonymizováno] Kč v roce [Anonymizováno]), přičemž je třeba zohlednit i celkovou sumu poskytnutých prostředků – tedy [Anonymizováno] Kč, potom odvolací soud na základě výše doplněného dokazování dospěl k závěru, že prostředky poskytované rodiči žalovaného svou výší zcela nepochybně přesahovaly v období od [datum] běžné či každodenní potřeby rodiny a v období do [datum] dokonce i míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů.

22. O tom, že poskytnuté prostředky přesahovaly míru přiměřenou poměrům manželů svědčí i to, že k jejich pravidelnému splácení žalovaný přistoupil až se značným časovým odstupem a v částkách nepoměrně nižších (do konce roku [Anonymizováno] bylo poskytnuto téměř [Anonymizováno] Kč, splaceno bylo [Anonymizováno] Kč). Dle judikatury lze za závazky odpovídající majetkovým poměrům manželů pro prostředky poskytované do [datum] obecně považovat zejména takové, k jejichž úhradě manželé disponují potřebnými finančními prostředky, jejichž použití nebude pro jejich celkovou majetkovou sféru představovat výraznější dopad (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 4. 2014, sp. zn. 22 Cdo 2498/2013, či usnesení téhož soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 2998/2015). Odvolací soud má tedy za to, že prostředky poskytované rodiči žalovaného svou výší přesahují míru přiměřenou poměrům manželů a nepochybně pak v období od [datum] i běžné potřeby rodiny.

23. Výše uvedené úvahy tedy vedly odvolací soud k tomu, že pro závěr, že prostředky poskytnuté rodiči žalovaného spadají do SJM je třeba zodpovědět otázku, zda žalobkyně souhlasila s tím, že uvedené prostředky jsou poskytnuty jako půjčka oběma účastníkům, tj. že i žalovaná věděla o tom, že jsou poskytovány prostředky ve shora uvedené výši a že se ze strany rodičů žalovaného jedná o zápůjčku, tedy závazek obou účastníků (obou manželů), který budou účastníci povinni rodičům žalovaného splatit. Odvolací soud se tedy neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o tom, že prostředky poskytnuté rodiči žalovaného byly poskytnuty z titulu závazků (pasiv) spadajících do SJM, pakliže žalobkyně současně rozporovala, že by věděla, že jde o zápůjčku obsahující v sobě imanentně závazek účastníků jako bývalých manželů vůči rodičům žalovaného tyto prostředky vrátit a vědomost žalobkyně (souhlas žalobkyně) s poskytnutou zápůjčkou v řízení před soudem prvního stupně ze žádného z důkazů provedených před soudem prvního stupně nevyplynul.

24. Za situace, kdy důkazy dosud v řízení provedenými nebylo prokázáno, že žalobkyně dala souhlas s převzetím závazku vůči rodičům žalovaného, měl soud prvního stupně vyzvat žalovaného ke splnění povinnosti navrhnout důkazy o tom, že žalovaná s převzetím závazku souhlasila, s poučením, že pokud této povinnosti nevyhoví, může to mít za následek neunesení břemene důkazního a s tím spojený následek spočívající pro žalovaného v neúspěchu v této části řízení. Odvolací soud pochybení soudu v tomto ohledu napravil, žalovaného při jednání dne [datum] poučil ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., přičemž žalovaný téhož dne na toto poučení reagoval tak, že žalovaný s názorem odvolacího soudu sice nesouhlasí, další důkazy ve vztahu k prokázání souhlasu žalobkyně s převzetím závazku nicméně nenavrhl. Peněžní prostředky získané od rodičů pak pro případ odlišného názoru odvolacího soudu jak uvedeno shora navrhl zohlednit (uplatnil) jako svůj vnos do SJM částkou [Anonymizováno] Kč, kterou rodiče žalovaného poskytli v následujících splátkách (v červnu [Anonymizováno] ve výši [Anonymizováno] Kč na traktor, dále dne [datum] ve výši [Anonymizováno] Kč na opravu auta, a ode dne [datum] do [datum] v částce [Anonymizováno] Kč v několika platbách poskytovaných na opravy traktoru a koupi valníku). Za této důkazní situace odvolací soud uzavírá, že žalovaný neunesl ve vztahu k tvrzenému souhlasu žalobkyně se zápůjčkou poskytnutou rodiči žalovaného účastníkům jako manželům důkazní břemeno, kdy ovšem souhlas žalobkyně byl pro závěr o tom, že vznikl společný závazek účastníků řízení jako manželů spadající do SJM vrátit poskytnuté peněžní prostředky, klíčový; protože v řízení nebylo prokázáno, že by tento byl dán (přes poučení soudu), stíhá žalovaného důsledek spočívající v neunesení důkazního břemene a tudíž v tomto směru pro něj v této části předmětu řízení nepříznivé rozhodnutí.

25. Pokud žalovaný pro případ, že by odvolací soud dospěl k závěru uvedenému shora, navrhl, aby prostředky poskytnuté jeho rodiči, které byly využity na zhodnocení majetku spadajícího do SJM, tj. na opravy vozidel a traktorů, případně pořezání dřeva a koupi valníku v období červen [Anonymizováno] – [Anonymizováno] Kč na traktor, [datum] – [Anonymizováno] Kč na pořezání dřeva, [datum] – [Anonymizováno] Kč na opravu auta, [datum] na koupi valníku, a od [datum] do [datum] v částce [Anonymizováno] Kč na různé opravy traktoru, byly zohledněny jako jeho vnos do SJM, soud s ohledem na to, že tento nárok žalovaný uplatnil až při jednání odvolacího soudu dne [datum], k tomuto jeho návrhu nepřihlížel, neboť byl uplatněn po více než třech letech od zániku manželství účastníků, tudíž opožděně. V řízení o vypořádání SJM totiž může soud vypořádat pouze ty hodnoty, věci, pohledávky, závazky a investice tvořící součást SJM, které účastníci učinili předmětem řízení, a učiní tak ve lhůtě tří let od zániku SJM (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1192/2007). Tříletá lhůta od zániku zákonného majetkového společenství je hmotněprávní časovou hranicí, ve které mohou účastníci činit předmětem řízení o vypořádání majetkového společenství jednotlivé věci a hodnoty (srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 22 Cdo 2742/2012). Shora uvedené nepochybně dopadá i na tento konkrétní případ, kdy žalovaný nově až v odvolacím řízení uplatňuje k vypořádání vnosy do společného majetku účastníků. Odvolací soud tedy ohledně vnosů žalovaného do společného jmění manželů v hodnotě [Anonymizováno] Kč uzavírá, že tyto po uplynutí lhůty tří let od zániku manželství účastníků rozvodem ([datum]), již nelze vypořádat. Jelikož odvolací soud dospěl k výše uvedeným závěrům o nemožnosti jakkoliv přihlížet v rámci vypořádání SJM k tomu, že rodiče poskytli účastníkům výše vedené finanční prostředky, nezabýval se vznesenou námitkou promlčení, kterou ve vztahu k těmto prostředkům ve svém odvolání uplatnila žalobkyně. Bez významu je pak i ta skutečnost, že žalovaný uhradil po podání odvolání rodičům částku [Anonymizováno] Kč s tím, že se jedná o splátku zbývající části závazku vůči rodičům.

26. Pokud jde o částku [Anonymizováno] Kč poskytnutou matkou žalobkyně v tomto ohledu v odvolacím řízení nebylo zjištěno nic, co by zpochybňovalo závěry soudu prvního stupně. Jak je zřejmé již ze samotných podání žalobkyně, tato na počátku řízení tvrdila, že se jedná o dar, který jí matka poskytla v souvislosti s domem v [adresa], který je v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Odvolací soud tedy ohledně těchto prostředků plně odkazuje na přiléhavé závěry soudu prvního stupně, které mají oporu v provedených důkazech a uzavírá, že se nejedná o finance vynaložené z výlučných prostředků na společný majetek ve smyslu § 742 odst. 1 písm. c) o. z., neboť dům v [adresa] není v SJM. Na rozdíl od soudu prvého stupně ovšem má odvolací soud za to, že není nutné o této „položce“ uplatněné žalobkyní výslovně rozhodovat ve výrokové části rozhodnutí.

27. Celková hodnota majetku spadajícího do SJM účastníků řízení (hodnota věcí a aktiv) tedy činí celkem výchozí částku [Anonymizováno] Kč. Jelikož soud neshledal žádný důvod pro disparitu podílů účastníků, připadá na každého z účastníků podíl v hodnotě [Anonymizováno] Kč. S ohledem na to, že pasiva spadající do SJM jsou představována pouze dluhy u bankovních institucí, jež byly účastníkům k úhradě přikázána každému ve výši (a účastníci tyto po zániku manželství i každý hradí), byla jako základní hodnota pro stanovení hodnoty vypořádacího podílu použita právě částka [Anonymizováno] Kč. Žalovanému soud přikázal věci v celkové hodnotě [Anonymizováno] Kč, Oproti tomu žalobkyni byly soudem přikázány věci v celkové hodnotě [Anonymizováno] Kč. Žalovaný tak získal o [Anonymizováno] Kč více, než co činí základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků, zatímco žalobkyně získala o [Anonymizováno] Kč méně, než co činí základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků.

28. Při stanovení vypořádacího podílu pak soud vzhledem k výše uvedenému nemohl zohlednit žalovaným po zániku manželství poskytované splátky dluhu u jeho rodičů, když tento dluh nespadá do SJM ani částku [Anonymizováno] Kč, kterou k vypořádání uplatnila žalobkyně. Vypořádací podíl, jež má zaplatit žalovaný žalobkyni tedy činí [Anonymizováno] Kč. Dle názoru odvolacího soudu není s ohledem na výši vypořádacího podílu důvod stanovit žalovanému lhůtu ke splnění uložené povinnosti delší, než jak vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. (v trvání 3 dnů).

29. S ohledem na částečnou změnu napadeného rozsudku ve věci samé odvolací soud dle ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. nově rozhodl i o náhradě nákladů řízení. Stejně jako soud prvního stupně měl za to, že s ohledem na charakter řízení a rovněž i jeho konečný výsledek, který nelze považovat za plný úspěch ani jednoho z účastníků, je namístě, aby právo na náhradu nákladů řízení jak před soudem prvního stupně, tak i v řízení odvolacím, dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. nebylo přiznáno žádnému z účastníků a současně, aby každý z nich byl zavázán ve smyslu ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., aby náklady řízení vzniklé státu. Ke shora uvedenému závěru odvolací soud vedou stejné úvahy, z nichž vycházel soud prvního stupně, když s ohledem na stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, dostupné na nalus.usoud.cz, podle něhož řízení o vypořádání zaniklého SJM má nepochybně povahu iudicii duplicis (blíže v odst. 46 citovaného stanoviska), což znamená, že nelze poměřovat úspěch účastníků. Míra úspěšnosti obou účastníků je z majetkového hlediska srovnatelná, neboť společné věci a dluhy jsou buď rozděleny, nebo přikázány do vlastnictví jednoho z účastníků a druhému je stanovena odpovídající finanční náhrada, případně jsou věci prodány ve veřejné dražbě a finanční náhrada je rozdělena mezi oba účastníky. Nelze proto určit, že by některý z účastníků měl ve věci plný či převažující úspěch. Obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod proto je, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Na shora uvedeném nemění nic ani to, že v části nároků (prostředky poskytnuté rodiči žalovaného a matkou žalobkyně) nebyli účastníci mechanicky posuzováno vůbec úspěšní, ovšem i ohledně těchto nároků platí shora uvedené. Jelikož v projednávané věci soud neshledal žádné zvláštní okolnosti, jež by ospravedlňovaly jiný než výše uvedený způsob rozhodnutí o nákladech řízení, rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

30. Pokud jde o náhradu nákladů státu, s ohledem na částečnou změnu rozsudku soudu prvního stupně bylo nutné i o těchto rozhodnout nově a fakticky tak nahradit dosavadní výroky IX. a X. rozsudku soudu prvního stupně. Pokud pak jde o vyčíslení výše nákladů státu hrazenou každým z účastníků lze nicméně odkázat na odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně. Také v tomto případě soud uložil každému z účastníků řízení povinnost zaplatit část náhrady nákladů státu České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

Poučení