24 C 331/2020 - 882

Rubrum

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyní: a) [Jméno žalobkyně A], narozená [Datum narození žalobkyně A] bytem [Adresa žalobkyně A] b) [Jméno žalobkyně B], narozená [Datum narození žalobkyně B] bytem [Adresa žalobkyně B] obě zastoupeny advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Anonymizováno] - [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu pozemků takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít s žalobkyněmi tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, (dále jen „zákon o půdě“): (začátek znění smlouvy) [Anonymizováno] – [Jméno žalovaného] Sídlo: [adresa], IČ: [IČO žalovaného], DIČ: [DIČ] (dále jen „převádějící“) a [Jméno žalobkyně A], narozená [Datum narození žalobkyně A], bytem [adresa], a [Jméno žalobkyně B], narozená [Datum narození žalobkyně B], bytem náměstí [Jméno žalobkyně C]. [adresa], (dále jen „nabyvatelky“) uzavírají podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“) smlouvu o převodu pozemku Čl.

I. Státní pozemkový úřad (dále jen „SPÚ“) jako převádějící ve smyslu zákona o půdě, je příslušný hospodařit ve smyslu zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu (dále jen „zákon o SPÚ“) a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s pozemky ve vlastnictví státu, vedenými na listu vlastnictví [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro [právnická osoba], Katastrální pracoviště [adresa] pro jednotlivá níže specifikovaná katastrální území. SPÚ převádí touto smlouvou do spoluvlastnictví nabyvatelek, a to id. každé z nich, následující pozemky, včetně trvalých porostů: a) Pozemky v katastrálním území [adresa], obec [adresa] (LV č. [hodnota]): parc. č. [Anonymizováno] vzniklý na základě geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno], vyhotoveného [jméno FO] a ověřeného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [adresa] dne [datum], číslo [Anonymizováno]. [právnická osoba] pro [Anonymizováno] souhlasil s očíslováním parcel podle uvedeného geometrického plánu dne [datum]; (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] vzniklý na základě geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno], vyhotoveného [jméno FO] a ověřeného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [adresa] dne [datum], číslo [Anonymizováno]. [právnická osoba] pro [Anonymizováno] souhlasil s očíslováním parcel podle uvedeného geometrického plánu dne [datum]; (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] vzniklý na základě geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno], vyhotoveného [jméno FO] a ověřeného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [adresa] dne [datum], číslo [Anonymizováno]. [právnická osoba] pro [Anonymizováno] souhlasil s očíslováním parcel podle uvedeného geometrického plánu dne [datum]; (hodnota [částka]) parc. č. [hodnota]; (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] vzniklý na základě geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno], vyhotoveného [jméno FO] a ověřeného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [adresa] dne [datum], číslo [Anonymizováno]. [právnická osoba] pro [Anonymizováno] souhlasil s očíslováním parcel podle uvedeného geometrického plánu dne [datum]; (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] vzniklý na základě geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno][Anonymizováno], vyhotoveného [jméno FO] a ověřeného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [adresa] dne [datum], číslo [Anonymizováno]. [právnická osoba] pro [Anonymizováno] souhlasil s očíslováním parcel podle uvedeného geometrického plánu dne [datum]; (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] vzniklý na základě geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno] vyhotoveného [jméno FO] a ověřeného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [adresa] dne [datum], číslo [Anonymizováno]. [právnická osoba] pro [Anonymizováno] souhlasil s očíslováním parcel podle uvedeného geometrického plánu dne [datum]; (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] vzniklý na základě geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno], vyhotoveného [jméno FO] a ověřeného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [adresa] dne [datum], číslo [Anonymizováno]. [právnická osoba] pro [Anonymizováno] souhlasil s očíslováním parcel podle uvedeného geometrického plánu dne [datum]; (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] vzniklý na základě geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno], vyhotoveného [jméno FO] a ověřeného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [adresa] dne [datum], číslo [Anonymizováno]. [právnická osoba] pro [Anonymizováno] souhlasil s očíslováním parcel podle uvedeného geometrického plánu dne [datum]; (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] vzniklý na základě geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno], vyhotoveného [jméno FO] a ověřeného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [adresa] dne [datum], číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. [právnická osoba] pro [Anonymizováno] souhlasil s očíslováním parcel podle uvedeného geometrického plánu dne [datum]; (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] vzniklý na základě geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno], vyhotoveného [jméno FO] a ověřeného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [adresa] dne [datum], číslo [Anonymizováno]. [právnická osoba] pro [Anonymizováno] souhlasil s očíslováním parcel podle uvedeného geometrického plánu dne [datum]; (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] vzniklý na základě geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno], vyhotoveného [jméno FO] a ověřeného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [adresa] dne [datum], číslo [Anonymizováno]. [právnická osoba] pro [Anonymizováno] souhlasil s očíslováním parcel podle uvedeného geometrického plánu dne [datum]; (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] vzniklý na základě geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno], vyhotoveného [jméno FO] a ověřeného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [adresa] dne [datum], číslo [Anonymizováno]. [právnická osoba] pro [Anonymizováno] souhlasil s očíslováním parcel podle uvedeného geometrického plánu dne [datum]; (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] vzniklý na základě geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno], vyhotoveného [jméno FO] a ověřeného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [adresa] dne [datum], číslo [Anonymizováno]. [právnická osoba] pro [Anonymizováno] souhlasil s očíslováním parcel podle uvedeného geometrického plánu dne [datum]; (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] vzniklý na základě geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno], vyhotoveného [jméno FO] a ověřeného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [adresa] dne [datum], číslo [Anonymizováno] [právnická osoba] pro [Anonymizováno] souhlasil s očíslováním parcel podle uvedeného geometrického plánu dne [datum]; (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] vzniklý na základě geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno], vyhotoveného [jméno FO] a ověřeného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [adresa] dne [datum], číslo [Anonymizováno]. [právnická osoba] pro [Anonymizováno] souhlasil s očíslováním parcel podle uvedeného geometrického plánu dne [datum]; (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] vzniklý na základě geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno], vyhotoveného [jméno FO] a ověřeného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [adresa] dne [datum], číslo [Anonymizováno]. [právnická osoba] pro [Anonymizováno] souhlasil s očíslováním parcel podle uvedeného geometrického plánu dne [datum]; (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] vzniklý na základě geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno], vyhotoveného [jméno FO] a ověřeného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [adresa] dne [datum], číslo [Anonymizováno][Anonymizováno]. [právnická osoba] pro [Anonymizováno] souhlasil s očíslováním parcel podle uvedeného geometrického plánu dne [datum]; (hodnota [částka]) b) Pozemky v katastrálním území [adresa], obec [adresa] (LV č. [hodnota]): parc. č. [Anonymizováno] (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno]hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] (hodnota [částka]) parc. č. [Anonymizováno] (hodnota [částka]) c) Pozemky v katastrální území [adresa], obec [adresa] (LV č. [hodnota]) parc. č. [hodnota] (hodnota [částka]) Za smlouvu celkem: [částka] Čl. [jméno FO]. Nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě vznikl: pravomocným rozhodnutím [právnická osoba], Krajský pozemkový úřad pro [Anonymizováno] a hlavní město [jméno FO], sp. zn. [spisová značka], č. j. SPU [č. účtu] – [Anonymizováno] ze dne [datum], kterým oprávněné osobě [právnická osoba], rodné číslo [RČ], nelze vydat pozemky nebo jejich části PK [Anonymizováno], a dle kterého má nabyvatel nárok na nabytí vlastnického práva k náhradním pozemkům za pozemky jemu v restituci z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě nevydané. Nevydaný pozemek PK [Anonymizováno] byl oceněn znaleckým posudkem č. [hodnota] – [Anonymizováno] ze dne [datum] částkou [částka]. pravomocným rozsudkem obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v [jméno FO], č. j. [spisová značka]. Nevydané pozemky PK [Anonymizováno] byly oceněny znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] ze dne [datum] částkou [částka]. Z uvedeného nároku nabyvatelek bude touto smlouvou vypořádáno [částka]. Čl.

III. Převádějící převádí nabyvatelkám pozemky, uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi a nabyvatelky je do svého vlastnictví přijímají, přičemž každá z nabyvatelek obdrží id. každého jednotlivého výše uvedeného pozemku. Čl.

IV. Správní poplatky se za podání návrhu na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě této smlouvy dle ustanovení § 21a odst. 1 zákona o půdě a ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, nevyměřují. (konec znění smlouvy)

II. Přílohou tohoto rozsudku je geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno], vyhotovený [jméno FO] a ověřený úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [adresa] dne [datum], číslo [Anonymizováno].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyním náhradu nákladů řízení ve výši 554 156,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění jejích změn domáhají nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu, konkrétně pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] a pozemků vymezených podle geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno], vyhotoveného [jméno FO], a to pozemků parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/11, parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]8, parc. č. [Anonymizováno] parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], to vše v katastrálním území [adresa], dále pozemků parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/20, parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], to vše v katastrálním území [adresa], a pozemek parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] (dále také jako „náhradní pozemky“). Původní žalobce [právnická osoba], narozený [datum] a zemřelý dne [datum], (dále též jen „původní žalobce“) uvedl, že je oprávněnou osobou podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“). Původní žalobce byl jediným dědicem po [jméno FO], zemřelé [datum], která byla v letech 1949 a 1978 přinucena pod nátlakem a za nápadně nevýhodných podmínek převést pozemky parc. č. PK [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] na československý stát. Původní žalobce zemřel dne [datum] a jeho právními nástupkyněmi se staly žalobkyně. Žádostí ze dne [datum] uplatnil původní žalobce u Pozemkového úřadu Magistrátu [Anonymizováno]. [jméno FO] nárok na navrácení uvedeného nemovitého majetku, tuto žádost opakovaně urgoval. Pozemkový úřad [adresa] částečně rozhodl o jeho žádosti dne [datum] rozhodnutím č. j. PÚ [Anonymizováno]1, kterým stanovil, že původní žalobce není vlastníkem pozemku parc. č. PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] co do výměry 110 m2. Rozhodnutím pozemkového úřadu ze dne [datum], č. j. SPU [č. účtu]-PM [Anonymizováno], bylo stanoveno, že původní žalobce není vlastníkem pozemku č. PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] co do výměry 8 036 m2, že má nárok na náhradu za tento odňatý pozemek, a ve výroku 3. rozhodl, že původní žalobce není vlastníkem pozemku parc. č. PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], a to bez nároku na náhradu, neboť ve vztahu k těmto pozemkům neprokázal, že je oprávněnou osobou podle zákona o půdě. Proti 3. výroku rozhodnutí pozemkového úřadu byla podána žaloba podle části V. o. s. ř., které Obvodní soud pro [adresa] vyhověl rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], když určil, že původní žalobce není vlastníkem pozemků č. PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], a jakožto oprávněné osobě mu má být za nevydané pozemky poskytnuta náhrada podle zákona o půdě; tento rozsudek potvrdil Městský soud v [jméno FO] rozsudkem č. j. [spisová značka]. Žalovaný ocenil pozemek parc. č. PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] na [částka], podle znaleckého posudku zpracovaného na základě žádosti původního žalobce byl tento pozemek oceněn na [částka]. Původní žalobce požádal žalovaného o ocenění nevydaných pozemků parc. č. PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] (dále také „nevydané pozemky“), v této žádosti informoval žalovaného, že pozemky je třeba ocenit jako stavební, když na ně takto nahlížel i Obvodní soud pro [adresa] a Městský soud v [jméno FO]. Žalovaný je však ocenil jako pozemky zemědělské na cenu [částka]. Podle původního žalobce se jednalo o nesprávné ocenění, neboť žalovaný nevzal v úvahu zejména charakter nevydaných pozemků ke dni přechodu na stát. K přechodu nevydaných pozemků na stát došlo za účelem výstavby opravny strojů pro [Anonymizováno], již v roce 1949 byly zahrnuty do stavebního obvodu a bezprostředně po přechodu na stát byly skutečně zastavěny. Pozemky tak měly být oceněny jako pozemky určené k zastavění na území hl. m. [jméno FO] částkou [částka]/m2, přičemž se neměla uplatnit 60% srážka z důvodu stavební nesrostlosti, neboť městská část [adresa] byla stavebně srostlá s hl. m. [jméno FO]. Výše restitučního nároku tak činila [částka]. Podle žalobkyň postupoval žalovaný svévolně a liknavě, neboť od uplatnění restitučního nároku v roce 1992 o něm bylo částečně (o 110 m2 z PK 197) rozhodnuto v roce 2012, tj. po dvaceti letech, o další části (8 036 m2 z PK [Anonymizováno] a 47 000 m2 z PK [Anonymizováno]) až v roce 2017, navíc dosud nebyl tento restituční nárok zcela vypořádán. Původní žalobce se účastnil několika veřejných nabídek o náhradní pozemky, avšak kvůli setrvávajícímu stanovisku žalovaného ohledně ceny nevydaných pozemků se původní žalobce neúčastnil veřejných nabídek za pozemky PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Nadto je nabídka náhradních pozemků nedostatečná a pozemky jsou nekvalitní. V souladu s judikaturou Nejvyššího a Ústavního soudu jsou tak žalobkyně oprávněny domáhat se vydání náhradních pozemků, které nejsou zařazeny do veřejné nabídky pozemků, prostřednictvím podané žaloby. Žalobkyně se podanou žalobou domáhají uspokojení svého restitučního nároku pouze za nevydané pozemky PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Podle žalobkyň nebrání převodu náhradních pozemků na žalobkyni žádná zákonná překážka, u pozemků v k. ú. [adresa] navrhuje oddělení těch částí, které nejsou způsobilé k převodu, geometrickým plánem.

2. Žalovaný uplatněný nárok neuznal a navrhl žalobu zamítnout. Ve svých vyjádřeních potvrdil, že žalobkyně jsou oprávněnými osobami podle zákona o půdě a svědčí jim restituční nárok. Nejsou však splněny podmínky pro výjimečný postup vypořádání restitučního nároku spočívající v nahrazení projevu vůle žalovaného, neboť žalovaný nepostupoval vůči žalobkyním ani jejich právnímu předchůdci liknavě či svévolně. K namítané kvalitě a kvantitě náhradních pozemků ve veřejných nabídkách uvedl, že vzhledem k tomu, že objem restitučních nároků činil původně 8,1 miliard Kč, z nichž zbývá vypořádat přibližně 400 milionů Kč, je zřejmé, že nabídky byly dostatečné. Původní žalobce se mohl veřejných nabídek účastnit v rámci celé České republiky, mohl tak svůj restituční nárok uspokojit způsobem předvídaným zákonem o půdě. Důsledek neúspěchu původního žalobce ve veřejných nabídkách vycházel z jeho neochoty se těchto nabídek v dostatečném počtu případů účastnit a nabídnout v případě konkrétního náhradního pozemku dostatečnou výši restitučního nároku, tedy vyšší než jiné oprávněné osoby. Žalovaný souhlasil s oceněním restitučního nároku za nevydaný pozemek č. PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] ve výši [částka], nesouhlasil však s oceněním restitučního nároku žalobce ohledně nevydaných pozemků PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] tak, jak jej uvedl původní žalobce, tj. žalovaný za tyto pozemky eviduje restituční nárok ve výši [částka]. U těchto pozemků nebyly splněny předpoklady pro jejich ocenění jako pozemků stavebních: výměrem Krajského národního výboru v [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]-[jméno FO]/2, byl určen stavební obvod [právnická osoba] [adresa], nevydané pozemky tedy sice byly zahrnuty do území stavebního obvodu, ale neexistovalo žádné územní či jiné rozhodnutí, které by je kvalifikovalo jako pozemky stavební. I kdyby soud dospěl k závěru, že pozemky č. PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] měly být oceněny jako stavební, nacházely se v době odnětí na území samostatné obce, která nebyla součástí hl. m. [jméno FO], mezi územím hl. m. [adresa] se nacházela ještě samostatná obec [adresa], mají tedy být oceněny cenou 20 Kč/m2 a má být aplikována 60% srážka za stavební nesrostlost. Dále žalovaný uvedl, že žalobkyní vybrané náhradní pozemky jsou nepřevoditelné, ať už z důvodu zákonné překážky bránící převodu či z důvodu nevhodnosti jejich převodu.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně jsou oprávněnými osobami podle zákona o půdě a svědčí jim tak restituční nárok, který nabyly po svých právních předchůdcích paní [jméno FO] a [právnická osoba]. Mezi stranami tak zůstalo sporné zejména to, zda byl restituční nárok žalobkyň oceněn žalovaným správně, jaký byl charakter nevydaných pozemků v době jejich přechodu na stát, zda měly být oceněny jako stavební či nikoli a zda se při jejich ocenění měly uplatňovat srážky. Sporné bylo i to, zda jsou požadované náhradní pozemky způsobilé k převodu na žalobkyně.

4. Z rozhodnutí Státního notářství v [adresa] ze dne [datum], č. j. D [Anonymizováno], soud zjistil, že veškerý majetek po paní [jméno FO] nabyl jediný dědic, a to původní žalobce. Z dopisů ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že jimi původní žalobce uplatnil u Pozemkového úřadu hl. m. [jméno FO] nárok na vrácení pozemků, které původně vlastnil jeho otec [jméno FO], zemřelý [datum], posléze jeho matka [jméno FO], zemřelá dne [datum]. Jednalo se o pozemky zapsané v pozemkové knize ve vložkách č. [hodnota], [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa]. Pro případ, že by vydání odňatých pozemků možné nebylo, požadoval vydání pozemků náhradních či poskytnutí jiné náhrady. Podle výpisů z pozemkové knihy – vložky č. [hodnota] a č. [hodnota] byla vlastníkem pozemků parc. č. PK [Anonymizováno] (role), parc. č. PK [Anonymizováno] (role) a parc. č. PK [Anonymizováno] (skladiště), to vše v k. ú. [adresa], [jméno FO].

5. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu [adresa] ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno]1, soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto o uplatněném restitučním nároku tak, že původní žalobce není vlastníkem části pozemku parc. č. PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] o výměře 110 m2. Podle sdělení žalovaného ze dne [datum] tuto část nevydaného pozemku žalovaný ocenil částkou [částka].

6. Z rozhodnutí [právnická osoba] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [č. účtu]-[Anonymizováno] soud zjistil, že podle výroku 1. a 2. tohoto rozhodnutí není původní žalobce vlastníkem pozemku PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] co do výměry 8 036 m2 a má nárok na náhradu za tento odňatý pozemek, dále ve výroku 3. rozhodl, že původní žalobce není vlastníkem pozemků PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Podle odůvodnění rozhodnutí pozemky parc. č. PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] přešly na stát trhovou smlouvou z [datum] uzavřenou mezi [jméno FO] jako prodávající a [Anonymizováno], [Anonymizováno], jako kupujícím. Původní žalobce ani přes výzvu pozemkového úřadu z [datum] nepředložil důkazy prokazující, že trhová smlouva byla uzavřena v tísní a za nápadně nevýhodných podmínek, čímž nebyla prokázána existence restitučního titulu.

7. Z čestného prohlášení žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že původní žalobce čestně prohlásil vůči Pozemkovému úřadu [adresa], že jeho prateta [jméno FO] byla nucena v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek prodat nemovité věci československému státu. Podle zprávy archivu o výsledku rešerše, kterou byly hledány zejména písemnosti týkající se nevydaných nemovitých věcí, byla na nalezení potřebných dokumentů v archivech potřebná a účtovaná jedna hodina práce.

8. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo uvedené správní rozhodnutí co do výroku 3. přezkoumáno a bylo jím ve výroku I. určeno, že původní žalobce není vlastníkem pozemků parc. č. PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a jako oprávněné osobě mu má být za tyto nevydané pozemky poskytnuta náhrada podle zákona o půdě, čímž byl nahrazen výrok III. předmětného správního rozhodnutí. Tento rozsudek co do výroku I. potvrdil Městský soud v [jméno FO] rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka].

9. Z nedatované žádosti adresované žalovanému soud zjistil, že původní žalobce požádal žalovaného o ocenění nevydaných pozemků parc. č. PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a současně jej informoval, že je třeba tyto pozemky ocenit jako stavební, neboť ve [adresa] měla být a následně i byla podle prováděcího plánu ve stavebnictví na rok 1949 provedena pozemní novostavba – opravárna strojů pro [Anonymizováno], a to i na předmětných nevydaných pozemcích. Na tuto žádost odpověděl žalovaný přípisem z 29. 9. 2020, v němž uvedl, že původní žalobce nedoložil prováděcí plán ve stavebnictví na rok 1949, nicméně ani tento samotný plán by nemohl změnit charakter pozemku pro účely jeho ocenění, neboť tak se mohlo stát pouze na základě stavebního povolení. Pozemky tak budou oceněny jako zemědělské (role). Podle nedatovaného přípisu adresovaného žalovanému, jímž původní žalobce reagoval na uvedený dopis, se původní žalobce dotazoval, zda má doložit prováděcí plán ve stavebnictví, či zda by jeho doložení nezměnilo nic na posouzení charakteru pozemku. Z přípisu žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný ocenil nevydané pozemky parc. č. PK [Anonymizováno] [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] jako pozemky zemědělské částkou [částka]. Přípisem z 3. 11. 2020 žalovaný původnímu žalobci sdělil, že prováděcí plán ve stavebnictví posoudil pouze podle názvu; stanovisko žalovaného k přecenění restitučního nároku by mohl změnit pouze obsah prováděcího plánu, a to za předpokladu, že by k plánovaným stavbám na nevydaných pozemcích bylo vydáno stavebního povolení.

10. Z úmrtního listu vydaného dne [datum] Městským úřadem v [Anonymizováno] soud zjistil, že původní žalobce [právnická osoba] zemřel dne [datum]. Z usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud zjistil, že správkyní pozůstalosti po původním žalobci byla jmenována [Jméno žalobkyně A]. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud zjistil, že bylo skončeno řízení o pozůstalosti po zemřelém žalobci [právnická osoba] s tím, že restituční nároky dědí rovným dílem pozůstalá manželka [Jméno žalobkyně A] a pozůstalá dcera [Jméno žalobkyně B].

11. Z dopisu z [datum] soud zjistil, že [Anonymizováno], předložily Okresnímu národnímu výboru [adresa]-[Anonymizováno] originály trhových smluv uzavřených s [jméno FO] ohledně pozemků parc. č. PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] k tomu, aby byly opatřeny co nejdříve schvalovací doložkou podle nařízení vlády, neboť tyto pozemky jsou potřebné pro stavbu velké haly pro strojní závod, přičemž tato stavba musí být ihned započata, neboť má být dokončena v roce 1950 jakožto stavba pětiletková.

12. Z dopisu hlavního města [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že tento byl adresován Obecnímu úřadu ve [adresa] za účelem stanovení termínu řízení na místě samém pro projednání zabezpečení potrubí vodovodu [Anonymizováno] na pozemku č. kat. [Anonymizováno] ve [adresa]. Z dopisu z [datum] soud zjistil, že hlavní město [adresa] oznámilo, že pro vodárenské účely bude od obce [Anonymizováno] koupen pozemek č. kat. [Anonymizováno] v jejím katastrálním území. Z dokumentu nazvaného „přečerpací stanice“ soud zjistil, že při kolaudačním řízení dne [datum] bylo zjištěno, že mezi odebraným množstvím vody z veřejného vodovodu a spotřebovaným množstvím vody v závodě je ztrátový rozdíl. Z mapy z archivu leteckých snímků s vyznačením hranice parcel z roku 1945, dostupné na webu Institutu plánování a rozvoje [jméno FO], soud zjistil polohu pozemku odkoupeného pro vodárenské účely a pozemků parc. č. PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa].

13. Z dopisu z [datum] soud zjistil, že Okresní národní výbor [adresa]-západ informoval [Anonymizováno]., o prohlídce jejich živnostenské provozovny ve [adresa]; provozovna již byla k tomuto datu částečně odkanalizována a byla zde již provedena elektrická instalace. Z dopisu [Anonymizováno]., Místnímu národnímu výboru [adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že jím byli informováni vlastníci dotčených pozemků v k. ú. [adresa] o stavbě elektrovodu. Ze zápisu č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že na staveništi [Anonymizováno] [adresa] byla k tomuto datu mimo jiné zkolaudována trafostanice, kanalizace i vodovod.

14. Z pozvánky z 5. 3. 1949 soud zjistil, že jí byl [právnická osoba] ve [adresa] pozván k projednání záměru zařazení vyjmenovaných pozemků (včetně parc. č. PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]) do stavebního obvodu, neboť podle vládou schválenou prováděcího plánu ve stavebnictví na rok 1949 měla být na těchto pozemcích vystavěna opravárna strojů pro [Anonymizováno]. Z protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne se konalo ústní jednání a místní ohledání za účelem určení stavebního obvodu v obci [adresa]. Podkladem pro jednání byl situační plán, v němž byly hranice navrhovaného stavebního obvodu vyznačeny červenou čarou. Z tohoto plánu je patrné, že do vyznačeného stavebního obvodu spadaly také pozemky parc. č. PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Navržený stavební obvod byl potvrzen výměrem Krajského národního výboru v [jméno FO] ze dne [datum]. Podle odůvodnění tohoto výměru byly vyjmenované pozemky, mezi nimiž byly uvedeny i pozemky parc. č. PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], pojaty do plánu výstavby opravárny strojů na návrh [Anonymizováno]. Tato opravárna měla rozšířit areál bývalé cihelny, kterou [Anonymizováno] převzaly do národní správy a používaly ji jako opravnu strojů.

15. Z ortofotomap a leteckých snímků pozemků parc. č. PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] soud zjistil jejich podobu od roku 1945, přes roky 1949, 1953, 1966, 1988/1999 až do současnosti; je z nich patrné, že v roce 1949 zde ještě nebyla přítomna zástavba, nicméně pozemky přímo přiléhaly k zastavěné ploše bývalé cihelny. Umístění bývalé cihelny a předmětných nevydaných pozemků je patrné také ze situačního plánu obce [Anonymizováno] z roku 1945 a z ortofotomapy z roku 1945. V roce 1953 je na obou předmětných pozemcích již patrná zástavba a staveniště a v roce 1966 již jsou pozemky zastavěné stavbou, jsou na nich patrné i komunikace a manipulační plochy.

16. Z protokolu o vyhodnocení výzvy ze dne 7. 2. 2018 soud zjistil, že původní žalobce nebyl úspěšný ve veřejné nabídce na převod pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Z dokumentu nazvaného Nároky vybraných oprávněných osob soud zjistil, že žalovaný evidoval ke dni [datum] restituční nárok původního žalobce ve výši [částka].

17. Z tabulky nazvané Intervaly nevypořádaných nároků soud zjistil počet oprávněných osob držících nenulový restituční nárok, včetně rozdělení do skupin podle výše tohoto nároku, a to k 19. 10. 2018.

18. Z přehledu pozemků soud zjistil, jaké náhradní pozemky byly nabízeny ve veřejných nabídkách v rozmezí od 30. 5. 2014 do 25. 5. 2018. Obdobná zjištění soud učinil z podrobné tabulky nabízených pozemků za období od 1. 1. 2015 do 27. 6. 2018, kdy bylo celkem nabídnuto 12 169 pozemků, z toho bylo 5 516 pozemků dotčeno žádostí a o 6 653 pozemků se nikdo nepřihlásil. Ze seznamu pozemků k 8. 8. 2018 soud zjistil, že se jedná o pozemky, o něž se v rámci veřejných nabídek z roku 2018 nepřihlásila žádná oprávněná osoba. Počet náhradních pozemků včetně jejich ocenění na území hl. m. [jméno FO] a v rámci [Anonymizováno] kraje soud zjistil ze Seznamu vhodných pozemků na území hlavního města [jméno FO] v období od [datum] do [datum] (celkem [hodnota] pozemků) a Seznamu vhodných pozemků na území [Anonymizováno] kraje v období od [datum] do [datum] (celkem [hodnota] pozemků). Z přehledu účasti původního žalobce ve veřejných nabídkách soud zjistil, že původní žalobce podal 13 přihlášek do veřejných nabídek pozemků v letech 2017 a 2018.

19. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum] vypracovaného znaleckým ústavem – [Anonymizováno] a z jeho dodatku č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že znalecký ústav ocenil pozemky parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] ke dni jejich přechodu na stát ve dvou variantách: v první variantě ocenil pozemky jako stavební částkou [částka] (se sazbou [částka] za 1 m2), přičemž znalecký ústav neshledal důvod pro aplikaci srážek, a to ani za stavební nesrostlost či nemožnost napojení na veřejný vodovod, veřejnou kanalizaci či rozvod elektřiny, a to s ohledem na skutečnost, že pozemky přímo navazovaly na areál bývalé cihelny a vzdálenost od souvisle zastavěného území obytnými stavbami činila cca 200 m; znalecký ústav pozemky ocenil variantně i jako zemědělské částkou [částka]. Své závěry znalecký ústav vysvětlil a potvrdil v písemných vyjádřeních z 20. 7. 2021 a 27. 7. 2021. Z dodatku č. [hodnota] ze dne [datum] ke znaleckému posudku č. [Anonymizováno] soud zjistil, že v případě nemožnosti napojení nevydaných pozemků na veřejnou kanalizaci by byla cena nevydaných pozemků snížena o srážku ve výši 7 %, tj. cena nevydaných pozemků by činila [částka].

20. Z informací o pozemcích získaných prostřednictvím internetové databáze nahlížení do katastru nemovitostí ze dne 28. 12. 2023 a z výpisů z katastru nemovitostí z 6. 12. 2021 soud zjistil, že všechny požadované náhradní pozemky jsou ve vlastnictví České republiky a žalovanému přísluší právo s tímto majetkem státu hospodařit. Kromě pozemků parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], které jsou evidovány jako orná půda, a pozemků parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], které jsou evidovány jako ostatní plocha, jsou všechny zbývající náhradní pozemky evidovány jako trvalý travní porost.

21. Ze sdělení Magistrátu města [adresa], úřadu územního plánování, ze dne [datum], soud zjistil, že původně požadované pozemky parc. č. [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] jsou z převodu vyloučeny podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, (dále jen jako „zákon o SPÚ“), neboť jsou určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou dopravní infrastruktury. Pozemek parc. č. [hodnota] není z převodu vyloučen podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o SPÚ, ale nachází se v zastavitelném území obce a je určen k zastavění stavbami pro bydlení v rodinných domech, a to dle vydaného územního plánu – usnesení zastupitelstva obce č. [Anonymizováno] z [datum], ve znění jeho změn. Těmito stavbami je k zastavění určen také pozemek parc. č. [Anonymizováno]. Pozemek parc. č. [hodnota] se částečně nachází v zastavitelném území obce a je určen jako plocha obytná smíšená městská a současně je určen k zastavění stavbami pro bydlení v rodinných domech a související silniční dopravou, pozemek parc. č. [hodnota] je k tomuto účelu určen celý. Pozemek parc. č. [hodnota] se nachází v zastavitelném území obce a je určen jako plocha obytná smíšená městská a současně se nachází v zastavitelné ploše pro silniční dopravu. Vymezení těchto ploch na pozemcích parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] je patrné také z výřezu územního plánu. Z územního plánu [adresa] ze srpna 2017 (zejména str. 89 a násl. spolu s výkresem veřejně prospěšných staveb) soud zjistil vymezení a polohu plánovaných veřejně prospěšných staveb a staveb dopravní a technické infrastruktury.

22. Ze sdělení Magistrátu města [adresa], stavebního úřadu, ze dne [datum], soud zjistil, že náhradní pozemky (vyjma pozemků parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], k nimž nebylo vyjádření v této fázi řízení požadováno) nejsou dotčeny stavbou dopravní infrastruktury v působnosti tohoto orgánu. Ke stejným pozemkům se vyjádřil i Magistrát města [adresa], odbor dopravy, který v přípisu ze dne [datum] sdělil, že tyto pozemky nejsou dotčeny stavbou dopravní infrastruktury v působnosti tohoto orgánu jakožto speciálního stavebního úřadu.

23. Ze sdělení Magistrátu města [adresa], stavebního úřadu, ze dne [datum], soud zjistil, že nebylo vydáno žádné rozhodnutí o umístění veřejně prospěšné stavby či stavby dopravní infrastruktury na pozemcích parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Ohledně určení těchto pozemků územním či regulačním plánem k zastavění těmito stavbami se vyjádřil Magistrát města [adresa], úřad územního plánování, dne [datum] tak, že podle územního plánu města [adresa] (po změně č. [hodnota] účinné od [datum]) jsou přes pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] vymezeny veřejně prospěšné stavby, a to stavby dopravní infrastruktury [Anonymizováno] (vnitřní městský okruh, propojení [Anonymizováno]) a [Anonymizováno] (propojení [Anonymizováno] – městský okruh) a dále stavby technické infrastruktury [Anonymizováno] (stoka splaškové kanalizace) a [Anonymizováno] (hlavní řad). Přes pozemek parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] jsou vymezeny stavby technické infrastruktury [Anonymizováno] (stoka splaškové kanalizace) a [Anonymizováno] (hlavní řad). Ze sdělení Magistrátu města [adresa], útvaru městského architekta, ze dne [datum], soud zjistil, že pozemků parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] se bude dotýkat změna územního plánu č. [hodnota], která se má týkat změny funkčního využití pozemků, která by případně měla vliv na ocenění pozemků; tato změna byla ve fázi projednávání.

24. Z geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno][Anonymizováno], vyhotoveného [jméno FO] a ověřeného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [adresa] dne [datum], č. [Anonymizováno], soud zjistil, že tímto došlo k rozdělení původních pozemků parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], přičemž z pozemku parc. č. [Anonymizováno] nově vznikly pozemky parc. č. [Anonymizováno], tj. nový pozemek se stejným parcelním číslem jako pozemek původní, parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Z pozemku parc. č. [hodnota] nově vznikly pozemky parc. č. [Anonymizováno]. Z pozemku parc. č. [hodnota] nově vznikly pozemky parc. č. [Anonymizováno] a z pozemku parc. č. [hodnota] nově vznikly pozemky parc. č. [Anonymizováno]6; [právnická osoba] pro Vysočinu souhlasil s očíslováním parcel podle uvedeného geometrického plánu dne [datum]. Takto byly odděleny ty části pozemků, které byly dotčeny stavbami veřejně prospěšných staveb. Tímto geometrickým plánem byl aktualizován původní návrh na rozdělení pozemků, což soud zjistil z emailové komunikace mezi [jméno FO] a zástupcem žalobkyň ze dne [datum].

25. Ze znaleckého posudku č. [č. účtu] ze dne [datum] vypracovaného [tituly před jménem] [právnická osoba], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti, soud zjistil cenu náhradních pozemků požadovaných žalobkyněmi. Úkolem znalce bylo ocenit pozemky podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a podle zákona o půdě, s poukazem na § 11a odst. 14 zákona o půdě. U pozemků v k. ú. [adresa] stanovil znalec cenu [nového] pozemku parc. č. [Anonymizováno] částkou [částka], cenu parc. č. [Anonymizováno] částkou [částka], cenu parc. č. [Anonymizováno] částkou [částka], cenu parc. č. [hodnota] částkou [částka], cenu parc. č. [Anonymizováno] částkou [částka], cenu parc. č. [Anonymizováno] částkou [částka], cenu parc. č. [Anonymizováno] částkou [částka] – jako pozemek stavební, cenu parc. č. [Anonymizováno] částkou [částka], cenu parc. č. [Anonymizováno] částkou [částka], cenu parc. č. [Anonymizováno] částkou [částka], cenu parc. č. [Anonymizováno]/17 částkou [částka], cenu parc. č. [Anonymizováno]/8 částkou [částka], cenu parc. č. [Anonymizováno]/9 částkou [částka], cenu parc. č. [Anonymizováno]/10 částkou [částka], cenu parc. č. [Anonymizováno]/11 částkou [částka], cenu parc. č. [Anonymizováno]/4 částkou [částka], cenu parc. č. [Anonymizováno]/5 částkou [částka] a cenu parc. č. [Anonymizováno]/6 částkou [částka]; pozemek parc. č. [Anonymizováno]/1 v k. ú. [adresa] byl oceněn částkou [částka]. Z dodatku č. [č. účtu] ze dne [datum] ke znaleckému posudku č. [č. účtu] vypracovaného [tituly před jménem] [právnická osoba], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti, soud zjistil cenu pozemku parc. č. [Anonymizováno]/13 oceněného jako pozemek zemědělský, v takovém případě činila jeho cena [částka]. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno]/2022 ze dne [datum] vypracovaného [tituly před jménem] [právnická osoba], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti, soud zjistil, že znalec na základě objednávky žalovaného ocenil pozemek parc. č. [Anonymizováno]/1 v k. ú. [adresa] částkou [částka], přičemž úkolem znalce bylo ocenit pozemky podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., v souladu se zákonem o půdě. Z výslechu znalce [tituly před jménem] [právnická osoba] při jednání soudu dne [datum] soud zjistil, že znalec k pozemku č. [Anonymizováno]/13 v k. ú. [adresa] uvedl, že s ohledem na skutečnost, že je tento pozemek uveden v územní rezervě [Anonymizováno], ocenil jej jako pozemek stavební. Pozemek může být zastavěn až v okamžiku, kdy dojde ke změně územního plánu. Náhradní pozemky v k. ú. [adresa] jsou v současnosti zemědělské pozemky, které jsou z převážné části zemědělsky obdělávány. K pozemku č. [Anonymizováno]/15 v k. ú. [adresa] uvedl, že jeho severovýchodní výběžek není zemědělsky využíván, neboť je využíván jako příjezdová komunikace do areálu a vjíždí se na něj ze sousedního pozemku v majetku města vymezeného v katastru nemovitostí jako ostatní plocha. Ohledně rozporu v ocenění pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1 v k. ú. [adresa] uvedl, že ve starším posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum] pozemek popsal sice stejně jako v posudku č. [č. účtu] ze dne [datum], ale nepoužil 10% srážku za nenapojení pozemku na zpevněnou komunikaci, přičemž však daný pozemek je umělým korytem vodoteče oddělen od místní komunikace zpevněné asfaltovým kobercem, z níž je možný v severní části příjezd na předmětný pozemek přes zatravněnou část a přes nezpevněné sousední pozemky; proto znalec v novějším posudku č. [č. účtu] ze dne [datum] při výpočtu ceny aplikoval srážku 10 % za přístup po nezpevněné komunikaci.

26. Z vyjádření znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že jde o vyjádření pro účely soudního řízení vedeného Okresním soudem v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]; znalec v tomto vyjádření uvedl, že pokud se pozemek nachází v plochách územní rezervy, nelze jej ocenit jako zastavitelný, ale podle jeho skutečného využití. Podle protokolu o jednání ze dne [datum] v řízení vedeném Okresním soudem v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] byl tento znalec v předmětném řízení vyslechnut a potvrdil své vyjádření, že pozemek uvedený v platném územním plánu jako rezerva nelze posuzovat jako zastavitelný; v tomto postupoval podle stanoviska [právnická osoba] z roku 2016.

27. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno] vypracovaného dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], znalkyní z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti, soud zjistil cenu náhradních pozemků požadovaných žalobkyněmi: cenu náhradních pozemků v k. ú. [adresa], které byly rozděleny geometrickým plánem, soud z tohoto posudku nezjišťoval, neboť byly oceněny ve své původní rozloze. Pozemek parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] byl oceněn částkou [částka]. Pozemky v k. ú. [adresa] byly znalkyní oceněny takto: pozemek parc. č. [Anonymizováno]/3 částkou [částka], parc. č. [Anonymizováno]/13 částkou [částka], parc. č. [Anonymizováno]/14 částkou [částka], parc. č. [Anonymizováno]/15 částkou [částka], parc. č. [Anonymizováno]/16 částkou [částka], parc. č. [Anonymizováno]/17 částkou [částka], parc. č. [Anonymizováno]/18 částkou [částka], parc. č. [Anonymizováno]/19 částkou [částka], parc. č. [Anonymizováno]/20 částkou [částka], parc. č. [Anonymizováno]/21 částkou [částka], parc. č. [Anonymizováno]/22 částkou [částka], parc. č. [Anonymizováno]/23 částkou [částka], parc. č. [Anonymizováno]/26 částkou [částka], parc. č. [Anonymizováno]/27 částkou [částka], parc. č. [Anonymizováno]/28 částkou [částka], parc. č. [Anonymizováno]/31 částkou [částka], parc. č. [Anonymizováno]/32 částkou [částka]. Pozemek parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] byl oceněn částkou [částka]. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne [datum] vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], znalkyní z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti, soud zjistil, že znalkyně v něm mimo jiné ocenila pozemek parc. č. [Anonymizováno]/15, ovšem toto ocenění bylo provedeno podle původní rozlohy pozemku, před jeho rozdělením geometrickým plánem.

28. Ze sdělení Magistrátu města [adresa], kanceláře tajemníka, ze dne 25. 1. 2024, soud zjistil, že na nově vznikajících pozemcích podle geometrického plánu – parc. č. [Anonymizováno]/15 [nový], [Anonymizováno]/23, [Anonymizováno]/24, [Anonymizováno]/11, [Anonymizováno]/12, [Anonymizováno]/13, [Anonymizováno]/14, [Anonymizováno]/15, [Anonymizováno]/16, [Anonymizováno]/17, [Anonymizováno]/8, [Anonymizováno]/9, [Anonymizováno]/10, [Anonymizováno]/11, [Anonymizováno]/4, [Anonymizováno]/5 a [Anonymizováno]/6 v k. ú. [adresa] – není plánována výstavba bytových či jiných domů, ale pozemky jsou významné pro další rozvoj města. Pozemek parc. č. [Anonymizováno]/13 v k. ú. [adresa] je podle územního plánu evidován v ploše územní rezervy [Anonymizováno] se způsobem využití bydlení – individuální v rodinných domech a jsou činěny kroky k jeho potenciálnímu zastavění. Z vyjádření Magistrátu města [adresa], stavebního úřadu, ze dne [datum], soud zjistil, že pozemek parc. č. [hodnota] (tj. původní pozemek před jeho rozdělením geometrickým plánem) je podle územního plánu součástí šesti ploch s rozdílným využitím. Kromě plochy o velikosti 85 m2, která je součástí územní rezervy pro bydlení, je pozemek součástí zastavitelných ploch – plocha smíšená obytná – městská, plocha dopravní infrastruktury, plocha bydlení – individuální v rodinných domech a plocha veřejných prostranství. K těmto pozemkům se dále vyjádřil Magistrát města [adresa], kancelář tajemníka, který ve sdělení ze dne [datum] uvedl, že stále probíhají projednání změny č. [hodnota] územního plánu a není zřejmé, kdy a zda vůbec bude tato změna schválena. Ve vztahu k pozemku parc. č. [Anonymizováno]/13 v k. ú. [adresa] bylo sděleno, že aby mohlo být území vymezené územní rezervou zastavěno, je třeba v rámci územního plánu řešit zastavitelnou plochu. Podle platného územního plánu lze plochy územních rezerv využít pro zemědělskou a lesnickou činnost.

29. Ohledně pozemku parc. č. [Anonymizováno]/15 v k. ú. [adresa] (tj. původní pozemek před jeho rozdělením geometrickým plánem) soud zjistil následující: podle snímku ortofotomapy se jedná o zemědělsky obhospodařovaný pozemek (pole), který je ze severozápadní, západní a jižní strany obklopen pozemky stejného charakteru. Z východní strany sousedí s pozemkem parc. č. [Anonymizováno]/5, jedná se o komunikaci – [adresa]. V severovýchodní části obklopuje pozemek parc. č. [Anonymizováno]/2 v k. ú. [adresa]. Podle výřezu územního plánu (dle legendy) je pozemek evidován z větší části jako plocha bydlení – individuální v rodinných domech, z menší části jako plocha smíšená obytná – městská. Podle snímku z veřejného registru půdy LPIS je pozemek obděláván společností [právnická osoba] Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [č. účtu] ze dne [datum] soud k pozemku parc. č. [Anonymizováno]/15 [nový] dále zjistil, že spolu s pozemky parc. č. [Anonymizováno]/23, [Anonymizováno]/24, [Anonymizováno]/11, [Anonymizováno]/12, [Anonymizováno]/13, [Anonymizováno]/14, [Anonymizováno]/15, [Anonymizováno]/16, [Anonymizováno]/17, [Anonymizováno], [Anonymizováno]/8, [Anonymizováno]/9, [Anonymizováno]/10, [Anonymizováno]/11, [Anonymizováno]/4, [Anonymizováno]/5 a [Anonymizováno]/6 v k. ú. [adresa] se jedná o obdělávaná pole, která jsou součástí velkého souvislého celku zemědělsky obdělávaných pozemků. Tato skutečnost je seznatelná i z fotografií pořízených znalcem, které tvoří přílohu znaleckého posudku. Malý severovýchodní výběžek pozemku parc. č. [Anonymizováno]/15 [nový] není zemědělsky využívaný, částečně na něm rostou náletové dřeviny a částečně je pravidelně pojížděný nákladními vozidly jezdícími do sousedního areálu společnosti [právnická osoba] ([Anonymizováno] [Anonymizováno]). Z fotografie obsažené v příloze znaleckého posudku nazvané severovýchodní výběžek, pohled SV směrem, je na předmětném pozemku patrná vyježděná cesta sestávající z udusané země, místy posypané štěrkem (spíše těsně před oplocením areálu).

30. Ohledně pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] soud zjistil následující: podle výřezu územního plánu (dle legendy) je pozemek evidován jako plocha bydlení – individuální v rodinných domech. Podle snímku z veřejného registru půdy LPIS je pozemek obděláván společností [právnická osoba]

31. Ze sdělení Magistrátu města [adresa], úřadu územního plánování, ze dne 18. 3. 2021 a 20. 12. 2021, včetně přiloženého výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací – [právnická osoba] [adresa], z výřezu územního plánu ohledně skupiny pozemků v k. ú. [adresa] a výřezu územního plánu – [adresa], soud zjistil, že pozemky parc. č. [Anonymizováno]/13, parc. č. [Anonymizováno]/14 a parc. č. [Anonymizováno]/15 v k. ú. [adresa] a části pozemků parc. č. [Anonymizováno]/16, parc. č. [Anonymizováno]/17, parc. č. [Anonymizováno]/18, parc. č. [Anonymizováno]/19, parc. č. [Anonymizováno]/26, parc. č. [Anonymizováno]/27, parc. č. [Anonymizováno]/28, parc. č. [Anonymizováno]/31, parc. č. [Anonymizováno]/32 a parc. č. [Anonymizováno]/3 v k. ú. [adresa] již nejsou z převodu vyloučeny podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o SPÚ, neboť plánované veřejně prospěšné stavby [Anonymizováno] se posunuly mimo tyto pozemky. Pozemek parc. č. [Anonymizováno]/3 se nachází v zastavitelném území obce, v rozvojové ploše, a je určen k zastavění stavbami pro bydlení v rodinných domech; u pozemků parc. č. [Anonymizováno]/20, parc. č. [Anonymizováno]/21, parc. č. [Anonymizováno]/22 a parc. č. [Anonymizováno]/23 v k. ú. [adresa] nebyla zjištěna překážka bránící jejich převodu na žalobkyně. Z veřejného registru půdy LPIS soud zjistil polohu pozemků parc. č. [Anonymizováno]/20, [Anonymizováno]/21, [Anonymizováno]/22, [Anonymizováno]/23 v k. ú. [adresa].

32. Ohledně pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1 v k. ú. [adresa] soud zjistil následující: podle snímku ortofotomapy tento pozemek přiléhá k požadovanému náhradnímu pozemku parc. č. [Anonymizováno]/3 v témže katastrálním území, na pozemku nejsou viditelné stavby. Podle výřezu územního plánu (dle legendy) je pozemek evidován jako plocha bydlení – individuální v rodinných domech. Podle výpisu a snímku z veřejného registru půdy LPIS je pozemek evidován jako ostatní plocha a v části je obděláván panem [jméno FO]. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [právnická osoba] č. [č. účtu] soud dále zjistil, že pozemek je porostlý náletovými dřevinami, pouze velmi malá severozápadní část tohoto pozemku je pravidelně sečena. Při jeho ocenění znalec aplikoval 30% srážku za stavební nesrostlost s obcí a 10% srážku za přístup po nezpevněné komunikaci. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] vypracovaného [tituly před jménem] [právnická osoba] soud zjistil, že při ocenění tohoto pozemku znalec v daném případě neaplikoval 10% srážku za přístup po nezpevněné komunikaci. Ve zbytku (krom ocenění trvalých porostů) se cena pozemku i způsob výpočtu shoduje s později vypracovaným posudkem.

33. Ohledně pozemku parc. č. [Anonymizováno]/3 v k. ú. [adresa] bylo zjištěno následující: podle snímku ortofotomapy tento pozemek přiléhá k požadovanému náhradnímu pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1 v témže katastrálním území, na pozemku nejsou viditelné stavby. Podle výřezů územního plánu (dle legendy) je pozemek evidován jako plocha bydlení – individuální v rodinných domech a je daleko od barevně (růžově) vyznačeného území, které má být dotčeno veřejně prospěšnou stavbou [Anonymizováno] (vodohospodářská soustava – vodovod). Podle výpisu z veřejného registru půdy LPIS je pozemek evidován jako ostatní plocha. Podle znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno] vypracovaného dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] se jedná o pozemek, který je částí zatravněné plochy.

34. Ohledně pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] soud zjistil následující: podle sdělení Magistrátu města [adresa], úřadu územního plánování, ze dne [datum], včetně přiloženého výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací – [právnická osoba] [adresa], nebude tento pozemek s ohledem na změnu zásad územního rozvoje (po zapracování těchto změn do územního plánu) dotčen veřejně prospěšnou stavbou koridoru pro homogenizaci silnice I/38. Ze snímku ortofotomapy a fotografií pozemku z webu mapy.cz je patrné umístění pozemku, který sousedí s pozemkem parc. č. [Anonymizováno]/2 v k. ú. [adresa] a stavbou rodinného domu na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], na pozemku nejsou viditelné stavby. Na výřezu předloženého územního plánu je patrné zakreslení koridoru pro homogenizaci silnice I/38, které však ještě nereflektuje změnu zásad územního rozvoje viz výše. Podle znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno] vypracovaného dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] se jedná o pozemek, který je částí louky na západním břehu řeky [adresa], částečně porostlý okrasnými trvalými porosty.

35. Z tabulky vypracované žalobkyněmi ke dni [datum] soud zjistil výši vyčerpaného restitučního nároku žalobkyň za nevydané pozemky [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] k tomuto datu, a to [částka] již vyčerpáno pravomocně, [částka] zatím nepravomocně. Výše restitučního nároku tak k tomuto datu činila [částka] ([částka] při uplatnění srážky 7 %), a to z celkové výše restitučního nároku ve výši [částka] ([částka] při uplatnění srážky 7 %).

36. Z rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne 1. 3. 2022, č. j. [spisová značka], soud zjistil, že tímto rozsudkem byl nahrazen projev vůle žalovaného uzavřít s původním žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu náhradních pozemků, přičemž se jednalo o náhradní pozemky v hodnotě [částka]. Rozsudkem Krajského soudu v [adresa] – pobočky v [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], byl tento rozsudek změněn pouze co do osoby oprávněné, neboť původní žalobce v mezidobí zemřel. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo odmítnuto dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu v této věci, neboť Nejvyšší soud shledal postup žalovaného vůči žalobkyni při uspokojování jejího restitučního nároku liknavým.

37. Z rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne 20. 5. 2022, č. j. [spisová značka], soud zjistil, že tímto rozsudkem byl nahrazen projev vůle žalovaného uzavřít s původním žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu náhradních pozemků v hodnotě [částka]. Ve výroku o nahrazení projevu vůle byl tento rozsudek potvrzen rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], zrušil část výroku rozsudku Krajského soudu v [adresa] a rozsudku Okresního soudu v [adresa] týkající se bezúplatného převodu pozemku v hodnotě [částka], ve zbytku dovolání odmítl, neboť shledal postup žalovaného liknavým.

38. Z rozsudku Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud zjistil, že I. výrokem tohoto rozsudku byl nahrazen projev vůle žalovaného uzavřít s původním žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu náhradních pozemků, přičemž se jednalo o náhradní pozemky v hodnotě [částka]. Rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. částečně zrušen co do bezúplatného převodu několika pozemků a částečně změněn tak, že byl nahrazen projev vůle žalovaného uzavřít s žalobkyněmi smlouvu o bezúplatném převodu náhradních pozemků v hodnotě [částka]. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], zrušil část výroku rozsudku odvolacího soudu a soudu prvního stupně týkající se bezúplatného převodu zde jmenovaných pozemků (pozemky v hodnotě [částka]), ve zbytku dovolání odmítl. I v tomto rozhodnutí Nejvyšší soud shledal liknavost a svévoli žalovaného.

39. Z rozsudku Okresního soudu [adresa]-[Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že I. výrokem tohoto rozsudku byl nahrazen projev vůle žalovaného uzavřít s žalobkyněmi smlouvu o bezúplatném převodu náhradních pozemků v hodnotě [částka].

40. Pro zjištění skutkového stavu považoval soud provedené dokazování za dostačující, a proto neprovedl pro nadbytečnost další důkazy, navržené zejména žalobkyněmi: soud tudíž neprovedl důkaz rozsudkem Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka], rozsudkem Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] ve znění usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a rozsudkem Okresního soudu [adresa]-východ ve věci sp. zn. [právnická osoba] [Anonymizováno], neboť žalobkyně se podanou žalobou domáhají uspokojení svého restitučního nároku pouze za nevydané pozemky PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], zatímco uvedené rozsudky se týkají restitučního nároku za nevydaný pozemek PK [Anonymizováno][Anonymizováno]v k. ú. [adresa]. Dále soud neprovedl důkaz protokolem o jednání ve věci vedené Okresním soudem [adresa]-[Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka], protokolem o jednání ve věci vedené Okresním soudem v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], protokoly o jednání ve věci vedené Okresním soudem v [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka] a protokolem o vyhlášení rozsudku ve věci vedené Okresním soudem [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], neboť soud měl v době svého rozhodování již k dispozici konečná rozhodnutí v předmětných řízeních. Soud také pro nadbytečnost neprovedl důkaz stanoviskem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], str. 188 publikace Po stopách pražského vodárenství, str. 60-69 publikace Vodovody předměstských obcí před vznikem [adresa], územním a metropolitním plánem hl. m. [jméno FO], plánem vedení vodovodů pro města [adresa]. Soud neprovedl ani důkaz rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], výpisem z evidenčního nároku jiné oprávněné osoby a webovou stránkou žalovaného https://www.[Anonymizováno].cz/nabídky, poněvadž měl z provedeného dokazování pro účely tohoto řízení dostatečně prokázán stav uspokojování restitučních nároků oprávněné osoby. Soud neprovedl důkaz ortofoto snímkem katastrální mapy pozemku parc. č. [Anonymizováno]/15 v k. ú. [adresa], dostupným dálkovým přístupem nahlížení do katastru nemovitostí a výkresem územního plánu obce [adresa], neboť jimi prokazované skutečnosti soud dostatečně zjistil z jiných důkazů. Soud nepovažoval za nezbytné pro rozhodnutí ve věci provedení důkazu znaleckým posudkem [tituly před jménem] [adresa] ze dne [datum] a vyjádřením znalce [tituly před jménem] [jméno FO] k aplikaci 60% srážky. Soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. [spisová značka], na jehož provedení účastník již netrval. Nebylo provedeno ani místní šetření navrhované žalovaným ve vztahu k náhradním pozemkům, neboť z předložených důkazů byl stav náhradních pozemků zjištěn dostatečně. Soud neprovedl ani důkaz nahlédnutím do dálkového přístupu katastru nemovitostí k pozemkům parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], neboť tento důkaz byl navržen po koncentraci řízení, nadto se opět jednalo o důkaz nadbytečný.

41. Na základě nesporných skutečností a po zhodnocení provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: právní předchůdkyni žalobkyň [jméno FO] byly odňaty pozemky zapsané v pozemkové knize ve vložkách č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa]. Nárok na vydání těchto pozemků řádně a včas uplatnil u pozemkového úřadu její dědic [právnická osoba] (původní žalobce). Po jeho úmrtí přešel restituční nárok rovným dílem na jeho manželku [Jméno žalobkyně A] a dceru [Jméno žalobkyně B]. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v [jméno FO] č. j. [spisová značka], bylo určeno, že původní žalobce není vlastníkem pozemků parc. č. PK [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a jako oprávněné osobě mu má být za tyto nevydané pozemky poskytnuta náhrada podle zákona o půdě. Žalovaný ocenil nevydané pozemky parc. č. PK [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] jako pozemky zemědělské částkou [částka], jejich cena jako pozemků stavebních činí podle znaleckého posudku [adresa] školy technické a ekonomické [částka], v případě nemožnosti napojení na veřejnou kanalizaci by byla cena nevydaných pozemků snížena o srážku ve výši 7 %, tj. na částku [částka]. V řízeních vedených jinými soudy došlo k částečnému vyčerpání restitučního nároku žalobkyň, a to ohledně částky [částka] v pravomocně skončených řízeních a ohledně částky 2 [Anonymizováno][částka] v řízeních zahrnujících pravomocná i dosud nepravomocná rozhodnutí. Všechny požadované náhradní pozemky jsou ve vlastnictví České republiky a žalovanému přísluší právo s tímto majetkem státu hospodařit. Jedná se o pozemky katastrem nemovitostí evidované jako orná půda, trvalý travní porost, případně jako ostatní plocha. U původně požadovaných pozemků parc. č. [Anonymizováno]/15, parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] byly geometrickým plánem odděleny ty části pozemků, které byly dotčeny plánovanými stavbami veřejně prospěšných staveb. Náhradní pozemky (včetně nových pozemků podle geometrického plánu) byly oceněny znaleckými posudky [tituly před jménem] [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO] na částku v celkové výši [částka]. Soud rovněž zjišťoval stav náhradních pozemků z hlediska jejich vydatelnosti a existence případných překážek, které by vydání náhradních pozemků mohly znemožnit.

42. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“) je oprávněnou osobou státní občan České a Slovenské federativní republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedených v § 6.

43. Podle § 5 odst. 1 zákona o půdě povinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona nemovitosti drží, s výjimkami uvedenými pod písmeny a) a b).

44. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

45. Podle § 11a odst. 14 zákona o půdě cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11.

46. Podle § 14 odst. 1 zákona o půdě oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.

47. Podle § 28a zákona o půdě pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.

48. Podle § 6 odst. 1 písm. b) bodů 1. až 4. zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o SPÚ) podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků: 1. převáděných podle § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2; 2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů; 3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů; nebo 4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování.

49. Při posuzování žaloby byl soud mimo jiné veden premisou, že smyslem a účelem restitučních zákonů je snaha o alespoň částečné zmírnění následků majetkových a jiných křivd minulosti. Žaloba na nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít smlouvu o převodu konkrétního náhradního pozemku představuje mimořádný prostředek ochrany proti libovůli žalovaného. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu se oprávněná osoba podle zákona o půdě může prostřednictvím takové žaloby domáhat převodu konkrétních náhradních pozemků, které si sama vybere, aniž by byla splněna podmínka jejich předchozího zahrnutí do veřejné nabídky, za předpokladu, že v řízení bude prokázáno, že žalovaný se choval liknavě či dokonce svévolně při uspokojování restitučního nároku oprávněné osoby (k tomu blíže např. v rozsudcích Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, ze dne 1. 9. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3893/2008 či ze dne 18. 10. 2012, sp. zn. 28 Cdo 2673/2012, dostupných na adrese www.nsoud.cz). Nezbytnou podmínkou pro úspěch žaloby na nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít smlouvu o převodu konkrétního náhradního pozemku je tedy to, aby ji podala oprávněná osoba podle zákona o půdě, vůči níž se žalovaný při uspokojování jejího restitučního nároku choval liknavě či svévolně a zároveň aby náhradní pozemky požadované oprávněnou osobou byly způsobilé k převodu a jejich cena nepřevyšovala výši neuspokojeného restitučního nároku. V dané věci byly podle názoru soudu splněny všechny podmínky pro tento mimořádný postup.

50. Žalobkyně jsou oprávněnými osobami podle zákona o půdě, když jejich právní předchůdkyni [jméno FO] byly v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek odňaty pozemky z jejího vlastnictví. Její dědic a původní žalobce [právnická osoba] uplatnil restituční nárok řádně a včas již v roce 1992. Pozemkový úřad však o nepatrné části tohoto nároku (co do výměry 110 m2 nevydaného pozemku PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]) rozhodl až po dvaceti letech v roce 2012, co do zbývající výměry (8 036 m2) tohoto nevydaného pozemku rozhodl dokonce až v roce 2017. Žalobkyně sice v tomto řízení neuplatňují restituční nároky za nevydaný pozemek PK [Anonymizováno], nicméně i tyto časové údaje dokreslují vztah žalovaného k restitučním nárokům žalobkyň. O tom, že pozemky PK [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] nebudou původnímu žalobci vydány a že mu za ně přísluší náhrada, bylo pravomocně rozhodnuto teprve v roce 2020 rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v [jméno FO] na základě žaloby proti rozhodnutí pozemkového úřadu, který v květnu 2017 rozhodl, že za nevydané pozemky PK [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] původnímu žalobci ani nepřísluší náhrada, neboť pozemkovému úřadu neprokázal, že je oprávněnou osobou podle zákona o půdě. Teprve v roce 2020, téměř po třiceti letech od uplatnění restitučního nároku, se původní žalobce domohl pravomocného rozhodnutí o tom, že mu jako oprávněné osobě podle zákona o půdě přísluší náhrada za nevydané pozemky PK [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], přičemž u pozemku PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] se tak stalo v roce 2017. Původní žalobce se vypořádání restitučního nároku za nevydané pozemky PK [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] již nedožil, neboť v roce 2022 zemřel. Soud má za to, že již s ohledem na uvedené časové údaje je zřejmé, že žalovaný se při uspokojování restitučního nároku žalobkyň choval liknavě, neboť doba od uplatnění nároku do rozhodnutí o něm je nepřiměřeně dlouhá. Soud svévoli a liknavost žalovaného spatřuje i v jeho setrvalém a neměnném přístupu k oceňování nevydaných pozemků, kdy žalovaný trvá na tom, že se mají pozemky PK [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] oceňovat jako zemědělské, ačkoli již v rozhodnutí Obvodního soudu pro [adresa] o nevydání předmětných pozemků bylo uvedeno, že jedná o pozemky stavební. Svůj postoj žalovaný nezměnil ani když byla postupem času vydávána soudní rozhodnutí o žalobách na nahrazení projevu vůle, v nichž bylo o odňatých pozemcích rozhodováno jako o pozemcích stavebních. Tento postoj žalovaného a nesprávné ocenění restitučního nároku pak de facto vylučovaly původního žalobce v možnosti uspokojit svůj restituční nárok zákonem předvídaným způsobem, tj. prostřednictvím veřejných nabídek pozemků. Ve vztahu k restitučnímu nároku žalobkyň za nevydané pozemky PK [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] pak Nejvyšší soud vydal dne [datum] usnesení č. j. [spisová značka], v němž shledal postup žalovaného jako liknavý ve vztahu k uspokojování tohoto konkrétního restitučního nároku. Týž závěr o liknavosti žalovaného při uspokojování tohoto restitučního nároku vyslovil Nejvyšší soud i v rozsudcích ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Zdejší soud proto i s ohledem na citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, která potvrzovala závěr o liknavosti žalovaného při uspokojování restitučního nároku původního žalobce, respektive žalobkyň jako jeho právních nástupkyň, neměl důvod se od těchto závěrů odchýlit, a to i s ohledem na principy právní jistoty a legitimního očekávání účastníků, neboť podle názoru soudu není možné, aby soudy rozhodovaly otázku liknavosti ve vztahu ke konkrétnímu restituentovi a konkrétního nevydaného pozemku rozdílně.

51. Při posouzení výše restitučního nároku se soud zabýval charakterem nevydaných pozemků, od něhož se ocenění odvíjí. Z judikatury vyplývá, že je třeba zohledňovat nejen to, jak byly pozemky formálně vedeny v příslušném dobovém systému evidence nemovitostí, ale i to, za jakým účelem byly vykupovány či vyvlastňovány atd. (blíže např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2017, sp. zn. 28 Cdo 3576/2016, dostupném na adrese www.nsoud.cz). S ohledem na provedené dokazování je třeba nevydané pozemky nepochybně ocenit jako pozemky stavební, byť byly v době přechodu na stát formálně evidovány jako zemědělské. Tyto pozemky totiž byly jednoznačně určeny k výstavbě pro Československé stavební závody, když již v roce 1949 byly zahrnuty do stavebního obvodu, nadto byly v krátké době po přechodu na stát skutečně zastavěny. To, že podle žalovaného je nutná existence územního rozhodnutí, aby mohly být pozemky oceněny jako stavební, považuje soud i ve světle konstantní judikatury Nejvyššího soudu za přepjatý formalismus. K závěru o charakteru nevydaných pozemků jako pozemků stavebních dospěly soudy i v ostatních výše uvedených řízeních o vypořádání restitučního nároku za odňaté pozemky PK [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a zdejší soud nemá důvod tento jejich závěr jakkoliv zpochybňovat.

52. Soud proto s ohledem na výše uvedené vycházel ze znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem – [Anonymizováno], který ocenil nevydané pozemky jako stavební částkou [částka] (se sazbou [částka] za 1 m2). Pro účely tohoto řízení se soud nezabýval tím, zda je nutno tuto cenu ponížit o srážku ve výši 7 % pro případ nemožnosti napojení nevydaných pozemků na veřejnou kanalizaci, neboť i při její aplikaci by cena nevydaných pozemků činila [částka], což je částka, která by i po ponížení o cenu dosud vydaných náhradních pozemků v jiných soudních řízeních včetně náhradních pozemků požadovaných v tomto řízení byla dostatečně vysoká na to, aby nedošlo k přečerpání restitučního nároku.

53. Soud proto při určení výše zbývajícího restitučního nároku žalobkyň vycházel z jeho ocenění částkou [částka], poníženou o cenu náhradních pozemků pravomocně vydaných rozsudky Okresního soudu v [adresa] ([částka]), Okresního soudu v [adresa] ([částka]) a Okresního soudu v [Anonymizováno] ([částka]). V době vydání tohoto rozhodnutí bylo nepravomocně rozhodnuto o vydání náhradních pozemků v hodnotě [částka] v řízení vedeného okresním soudem [adresa]-[Anonymizováno] a pozemků v hodnotě [částka] v řízení vedeném u Okresního soudu v [adresa], tj. celkem bylo dosud z restitučního nároku žalobkyň pravomocně i nepravomocně vyčerpáno [částka], tj. nevyčerpán zůstává nadále nárok žalobkyň ve výši [částka], respektive ve výši [částka] v případě uplatnění 7% srážky pro případ nemožnosti napojení nevydaných pozemků na veřejnou kanalizaci.

54. Další podmínkou pro úspěch podané žaloby je převoditelnost požadovaných náhradních pozemků na žalobkyni, respektive aby jejich vydání nebránila žádná zákonná překážka. Podle Nejvyššího soudu se musí jíednat o pozemek „vhodný,“ tedy takový, jenž by byl, nebýt liknavého postupu žalovaného, zařaditelný do veřejné nabídky (blíže např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5368/2015, dostupném na adrese www.nsoud.cz). Žalovaný se v tomto řízení bránil vydání všech pozemků navržených původním žalobcem s tvrzením buď výlukových důvodů ve smyslu zákona, případně nevhodností jejich vydání. K tomu soud dodává, že při posuzování převoditelnosti náhradních pozemků vycházel z premisy, že smyslem § 6 odst. 1 písm. b) zákona o SPÚ je neumožnit převod jen těch pozemků, které jsou z hlediska veřejného natolik potřebné, že takovému zájmu musí ustoupit i restituční nárok v naturální podobě (blíže v nálezech Ústavního soudu ze dne 14. 7. 2004, sp. zn. IV. ÚS 176/03 a ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 581/14, dostupných na adrese nalus.usoud.cz, podle nichž je důvodem výluk působení konkrétního veřejného zájmu, který převažuje nad účelem restituce).

55. Ohledně náhradních pozemků v k. ú. [adresa] dospěl soud k závěru, že vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně požadují pouze geometrickým plánem oddělené části původně požadovaných pozemků, které nejsou územním plánem určeny k zastavění veřejně prospěšnými stavbami, nebrání jejich převodu na žalobkyně žádná zákonná překážka. U pozemků parc. č. [Anonymizováno]/6 v k. ú. [adresa] se jedná o obdělávaná pole, která jsou součástí velkého souvislého celku zemědělsky obdělávaných pozemků.

56. Žalovaný namítal nemožnost vydání pozemku parc. č. [Anonymizováno]/15 v k. ú. [adresa] (nově odděleného pozemku geometrickým plánem, nikoliv původního „velkého“ pozemku stejného parcelního čísla) s ohledem na skutečnost, že přes pozemek prochází příjezdová komunikace do areálu společnosti [Anonymizováno]. a tvoří s areálem této společnosti funkční spojení. Soud této námitce nepřisvědčil, neboť podle provedeného dokazování je areál této společnosti přístupný ulicí [právnická osoba]. Navíc to, že je pozemek bez právního titulu využíván vlastníkem sousedního pozemku, nezakládá výlukový důvod, pro který by bylo nutné pozemek zachovat ve veřejném vlastnictví. Tvrzení žalovaného, že změnou vlastnictví předmětného pozemku dojde k zabránění vjezdu vlastníka sousedního pozemku na tento pozemek, je pouze ničím nepodloženou spekulací žalovaného. Dále žalovaný namítal, že pozemek je podle územního plánu evidován v ploše individuálního bydlení v rodinných domech. K této námitce soud uvádí, že zařazení pozemku do plochy určené k bydlení nezakládá překážku převoditelnosti předvídanou zákonem. Takové zařazení nesvědčí ani o tom, že v budoucnu k zastavění skutečně dojde, nelze tedy dojít k závěru, že by se jednalo o důvod zakládající překážku převoditelnosti uvedeného pozemku.

57. Žalovaný dále namítal, že pozemek parc. č. [Anonymizováno]/13 v k. ú. [adresa] je podle územního plánu města [adresa] částečně evidován v ploše územní rezervy R7 se způsobem využití bydlení – individuální v rodinných domech, a proto není způsobilý k vydání. K tomu soud uvádí, že zařazení pozemku do územní rezervy nezakládá překážku vydatelnosti pozemku předvídanou § 6 zákona o SPÚ, nadto když dosud nebyly učiněny žádné kroky vedoucí k jeho případnému budoucímu zastavění. K tomu by byla třeba změna územního plánu, která dosud nebyla schválena, přičemž podle sdělení kanceláře tajemníka Magistrátu města [adresa] ze dne [datum] není zřejmé, kdy a zda vůbec tato změna schválena bude. Navíc podle platného územního plánu lze plochy územních rezerv využít pro zemědělskou a lesnickou činnost. Dále se nejedná o územní rezervu k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, ale pro stavbu rodinných domů, tudíž nelze o této územní rezervě uvažovat ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dostupných na adrese www.nsoud.cz, v nichž Nejvyšší soud vyslovil závěr, že výlukový důvod dopadá i na ty zemědělské pozemky, které jsou podle platné územně plánovací dokumentace vedeny jako rezerva pro veřejně prospěšnou stavbu. Soud tedy neshledal žádnou překážku bránící převodu tohoto pozemku na žalobkyně.

58. Také ohledně pozemků v k. ú. [adresa] dospěl soud k závěru, že jejich převodu na žalobkyně nebrání žádná zákonná překážka. Žalovaným namítané veřejně prospěšné stavby [Anonymizováno] se podle sdělení úřadu územního plánování Magistrátu města [adresa] posunuly mimo tyto pozemky. U pozemku parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno]1 v k. ú. [adresa] žalovaný namítal, že pozemek je podle územního plánu evidován v ploše určené pro bydlení, a není tedy vhodný k převodu. K tomuto soud odkazuje na svou argumentaci uvedenou v bodě 56. tohoto rozsudku ohledně pozemku parc. č. [Anonymizováno]/15 v k. ú. [adresa], tj. že zařazení pozemku do plochy určené k bydlení nezakládá překážku převoditelnosti předvídanou zákonem, přičemž takové zařazení nesvědčí ani o tom, že v budoucnu k zastavění skutečně dojde. Dále žalovaný namítal, že pozemek č. [Anonymizováno]/1 v k. ú. [adresa] není vhodný k obhospodařování, nicméně podle z provedeného dokazování soud zjistil, že podle veřejného registru půdy LPIS je pozemek v části obděláván panem [jméno FO], tudíž jeho vydání žádná překážka nebrání.

59. U pozemku parc. č. [Anonymizováno]/3 v k. ú. [adresa] žalovaný taktéž namítal nevhodnost jeho převodu z důvodu jeho evidence v územním plánu jakožto plochy určené pro bydlení, v tomto soud opětovně odkazuje na argumentaci pod bodem 56. rozsudku s tím, že zařazení pozemku do plochy určené k bydlení nezakládá překážku převoditelnosti předvídanou zákonem, přičemž takové zařazení nesvědčí ani o tom, že v budoucnu k zastavění skutečně dojde. Dále uvedený pozemek podle žalovaného spadá do území, které má být dotčeno veřejně prospěšnou stavbou [Anonymizováno]. Soud tomuto nicméně nepřisvědčil, neboť podle platného územního plánu je plánovaná stavba (veřejně prospěšná stavba vodohospodářské soustavy – vodovody) od předmětného pozemku umístěna daleko. I kdyby se však na pozemku nacházela, jednalo by se o výjimku z výlukového důvodu podle § 6 odst. 1 písm. b) bodu 4. zákona o SPÚ, neboť se jedná o zřízení technické infrastruktury (§ 2 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, ve znění účinném do [datum], definuje technickou infrastrukturu – například vodovody; obdobně § 10 zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, ve znění účinném od [datum], definuje technickou infrastrukturu včetně vodovodní sítě). Soud tedy ani u tohoto pozemku neshledal žádnou překážku bránící jeho převodu na žalobkyně.

60. U pozemků parc. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa] žalovaný namítal, že pozemky jsou podle veřejného registru LPIS součástí rozlehlejšího půdního celku – jednotným způsobem obdělávaného pole, se kterým tvoří funkční spojení. Podle názoru soudu nelze z registru LPIS usuzovat na existenci funkčního celku ve smyslu restituční judikatury. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dostupných na adrese www.nsoud.cz, je nutno za pozemky tvořící s objekty výstavby jeden funkční celek nutno považovat jednak stavební pozemek, popřípadě též pozemek zastavěný stavbou, a dále přilehlé pozemky, jež tvoří se zastavěnými pozemky souvislý celek bez přerušení. Je tedy třeba vždy přihlížet k celkovému účelovému propojení dotčených pozemků s ostatními nemovitostmi, tvořícími vzájemně provázaný areál. V tomto případě však soud zjistil, že uvedené pozemky netvoří s žádnými přiléhajícími stavbami funkčně provázaný areál ve smyslu citované judikatury, neboť podle registru LPIS se jedná o pozemky zemědělsky obhospodařované, a tedy k převodu vhodné. Soud zde tudíž neshledal žádnou zákonnou překážku pro jejich vydání.

61. U pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] žalovaný namítal, že tvoří funkční spojení se stavbou stojící na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/2, kterou z podstatné části obklopuje, respektive se stavbou rodinného domu na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], a dále že se nachází v koridoru pro homogenizaci silnice I/38, vymezeném v [adresa] územního rozvoje [právnická osoba]. V průběhu řízení však došlo ke změně těchto zásad a podle sdělení úřadu územního plánování Magistrátu města [adresa] ze dne [datum] se pozemek již v koridoru pro homogenizaci této silnice nenachází. Z provedených důkazů a po zohlednění závěrů restituční judikatury týkající se problematiky funkčních celků, uvedené v předchozím odstavci, soud uzavřel, že uvedený pozemek netvoří funkční celek s jinými nemovitými věcmi ve smyslu výše citované restituční judikatury. Na funkční celek totiž nelze usuzovat pouze z toho, že předmětný pozemek s nějakým jiným pozemkem sousedí nebo že jej obklopuje. Pokud žalovaný tvrdí, že část požadovaného pozemku slouží jako obslužná k sousednímu pozemku, nelze toto užívání bez právního titulu posuzovat jako překážku vydatelnosti náhradního pozemku předpokládanou zákonem, není tím dán důvod pro zachování veřejného vlastnictví předmětného pozemku. Ani převodu tohoto pozemku tedy nebrání žádná zákonná překážka.

62. Ohledně ocenění náhradních pozemků soud vyšel z výše uvedených znaleckých posudků [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [právnická osoba], zahrnujících i ocenění nově vznikajících pozemků oddělených geometrickým plánem vyhotoveným [jméno FO]. Oba znalecké posudky [tituly před jménem] [právnická osoba], tj. novější ze dne [datum] zpracovaný pro účely tohoto řízení, i starší ze dne [datum] zpracovaný pro žalovaného, oceňovaly pozemek parc. č. [Anonymizováno]/1 v k. ú. [adresa] podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a podle zákona o půdě. Jejich ocenění se však lišilo, novější posudek jej ocenil na částku [částka], starší na částku [částka]. Znalec při výslechu vysvětlil, že pozemek sice popsal v obou posudcích stejně, ale u staršího posudku ve výpočtu ceny nezohlednil absenci napojení pozemku na zpevněnou komunikaci, což se při ocenění projeví 10% srážkou z ceny. Konkrétně znalec uvedl, že pozemek je oddělen umělým korytem vodoteče od místní zpevněné asfaltové komunikace, z níž je možný v severní části příjezd na předmětný pozemek přes zatravněnou část a přes nezpevněné sousední pozemky. Soud považoval toto vysvětlení za dostačující i s ohledem na vlastní zjištění získané zejména ze snímku ortofotomapy předmětného pozemku, a použil posudek novější, který absenci napojení na zpevněnou komunikaci při ocenění zohlednil. Dále se soud musel vypořádat s oceněním pozemku parc. č. [Anonymizováno]/13 v k. ú. [adresa], nově vzniklého podle geometrického plánu, neboť znalecký posudek [tituly před jménem] [právnická osoba] ze dne [datum] jej ocenil jako pozemek stavební částkou [částka], avšak podle žalobkyň měl být oceněn jako pozemek zemědělský. Znalec ve svém posudku vycházel z toho, že pozemek je podle územního plánu [adresa] evidován v ploše územní rezervy R7 se způsobem využití bydlení – individuální v rodinných domech, ocenil jej proto jako stavební. Sám znalec však při svém výslechu uvedl, že pozemek může být zastavěn až v okamžiku, kdy dojde ke změně územního plánu. Jak soud zjistil zejména z výše uvedených sdělení Magistrátu města [adresa], ohledně změny územního plánu není možné v současné době říct, kdy a zda vůbec k této změně dojde. V současné době tedy pozemek zastavět nelze a soud se přiklonil k názoru žalobkyně v tom, že za takové situace není možné ocenit pozemek jako stavební. Nadto lze podle platného územního plánu plochy územních rezerv využít pro zemědělskou a lesnickou činnost. Soud v jeho závěru, že pozemek má být oceněn jako zemědělský, utvrdil i výslech znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ve věci vedené Okresním soudem v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Tento znalec zde uvedl, že pozemek nacházející se v plochách územní rezervy nelze ocenit jako zastavitelný, ale podle jeho skutečného využití. Proto soud při ocenění předmětného pozemku vyšel z dodatku č. [č. účtu] znaleckého posudku [tituly před jménem] [právnická osoba], který zpracoval pro účely tohoto řízení a v němž pozemek ocenil variantně jako pozemek zemědělský na částku [částka]. Jelikož ke dni rozhodování soudu nebyl uvedený pozemek územním plánem města [adresa] určen jako pozemek stavební, vycházel soud z ceny tohoto pozemku jako pozemku zemědělského. Soud tudíž dospěl k závěru, že cena náhradních pozemků činí celkem [částka].

63. Vzhledem k tomu, že výše dosud nevyčerpaného restitučního nároku žalobkyň (jak soud uvedl výše v bodě 53. tohoto rozsudku) činila v době rozhodnutí soudu [částka] (v případě aplikace 7% srážky činila [částka]) a cena náhradních pozemků v tomto řízení činila [částka], nedojde jejich vydáním k přečerpání výše restitučního nároku, a to ani v případě eventuální aplikace 7% srážky pro případ nemožnosti napojení nevydaných pozemků na veřejnou kanalizaci. Soud proto s ohledem na vše shora uvedené žalobě v plném rozsahu vyhověl.

64. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 146 odst. 2 větou první o. s. ř. Žalobkyně vzaly v průběhu řízení zčásti žalobu zpět, a to ohledně částí pozemků oddělených geometrickým plánem (části pozemků č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]) s tím, že již ve svém podání ze [datum] původní žalobce uvedl, že tyto pozemky jsou dotčeny návrhem veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury a že původně plánoval vydatelnou část oddělit geometrickým plánem, neučinil tak však s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 5. 1. 2021, sp. zn. III. ÚS 3804/19, jímž byla tato praxe zakázána. Překážka převoditelnosti těchto pozemků však byla zjistitelná i v době podání žaloby ([datum]), protože územní plán města [adresa] se v mezidobí nezměnil. Pokud původní žalobce plánoval oddělit část pozemků geometrickým plánem, měl tak učinit již při podání žaloby, neboť zmiňované rozhodnutí Ústavního soudu bylo vydáno až po podání žaloby. Pozemek parc. č. [Anonymizováno]/15 v k. ú. [adresa] byl nejdříve požadován ve své původní rozloze, až následně byl požadován pozemek se stejným číslem po oddělení geometrickým plánem z původního stejně označeného pozemku. Řízení tedy bylo v části, v níž byla žaloba vzata zpět, zastaveno z důvodů na straně žalobkyň (k tomu blíže v nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 7. 2022, sp. zn. IV. ÚS 3063/21, dostupném na adrese nalus.usoud.cz). Původně bylo v řízení požadováno vydání pozemků podle předložených znaleckých posudků v celkové hodnotě [částka], po částečném zastavení řízení a změně žaloby, k nimž došlo zaviněním původního žalobce, bylo žalobě vyhověno ohledně vydání pozemků v celkové hodnotě [částka], tj. úspěch žalobkyň je 92 %, zatímco úspěch žalovaného je 8 %, tj. soud přiznal žalobkyním náhradu nákladů řízení v rozsahu 84 %, a to za účelně vynaložené náklady. Za tyto však nelze považovat písemné podání ze dne [datum] – žádost o nařízení jednání a urychlení řízení, stejně jako oznámení o úmrtí původního žalobce ze dne [datum]. Právním zástupcem žalobkyň vyúčtovaná odměna tak nebyla za tyto úkony přiznána. Náklady řízení žalobkyň představuje odměna advokáta stanovená podle § 1 odst. 2, § 7 bodu 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty představované hodnotou náhradních pozemků ve výši [částka] podle § 8 odst. 1 a. t. Při výpočtu nákladů řízení soud zohlednil úmrtí původního žalobce, když odměna advokáta za jeden úkon právní služby před jeho úmrtím, resp. před oznámením o jeho úmrtí, představovala částku [částka] za jeden úkon právní služby a po jeho úmrtí částku ve výši [částka] za jeden úkon právní služby pro každou ze žalobkyň po zohlednění snížení mimosmluvní odměny o 20 % za společné úkony při zastupování dvou osob podle § 12 odst. 4 a. t., celkem tedy [částka], a to v plné výši za 13 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t., z čehož 7 úkonů bylo učiněno před oznámením úmrtí původního žalobce – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, písemná podání z [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], a dalších 6 úkonů po tomto oznámení, a to písemná podání z [datum], [datum], [datum], [datum] a účast na jednání soudu dne [datum] a dne [datum] nepřesahující dvě hodiny). Dále zástupci žalovaného přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle § 13 odst. 4 a. t. ve výši [částka] (za 7 úkonů právní služby po [částka] pro původního žalobce a za 6 úkonů právní služby pro každou ze žalobkyň). Dále zástupci žalobkyň náleží náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 a. t. za čas strávený cestou ke dvěma jednáním z [adresa] a zpět v délce 6 hodin při náhradě [částka] za každou započatou půlhodinu), tj. celkem [částka], a náhrada cestovného za jízdu vozidlem [Anonymizováno] registrační značky [Anonymizováno] [adresa] a zpět v délce 520 km při spotřebě 6 l nafty na 100 km. Cestovné se skládá ze základní náhrady za užití osobního motorového vozidla ve výši 2 912 Kč [5,60 Kč/1 km podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb.] a z náhrady za pohonné hmoty ve výši [částka] [cena jednoho litru motorové nafty činí podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 398/2023 Sb. 38,70 Kč]. Náhrada cestovného tak činí celkem [částka]. Dále zástupci žalobkyň přísluší náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, § 151 odst. 1 o. s. ř. ve výši [částka] (21 % ze součtu částek odměn a náhrad). Náklady řízení tak činí celkem [částka], z čehož žalobkyním náleží podle míry jejich úspěchu v řízení 84 %, tj. částka 554 156,40 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyň ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty k plnění neshledal důvod.

65. Jelikož žalobkyně byly v tomto řízení osvobozeny od placení soudních poplatků podle § 21a zákona o půdě a žalovaný je osvobozen od placení soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, nemá stát vůči žádnému z účastníků podle § 148 odst. 1 o. s. ř. na základě výsledku řízení právo na náhradu nákladů řízení, představovaných vyplaceným znalečným.

Poučení