24 C 44/2018-111

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Švarcovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalobkyně a žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalobkyně a žalobkyně] c) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalobkyně a žalobkyně] všichni zastoupeni advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro zaplacení 3 296 000 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 3 296 000 Kč se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 1800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou ze dne [datum] domáhali na žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. z titulu náhrady škody způsobené jim nezákonným rozhodnutím [anonymizováno] úřadu [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací].

2. V žalobě tvrdili, že jsou spoluvlastníky pozemku p. [číslo] ostatní plocha, v kat. území [obec] u [anonymizováno], [územní celek] (dále též„ předmětný pozemek“). Dne [datum] podali k [stát. instituce], stavebnímu úřadu, úplnou a formálně bezvadnou žádost o vydání územního rozhodnutí o umístnění jednoduché stavby na shora uvedeném pozemku, spolu s úplnými doklady, které tehdy platný stavební zákon vyžadoval a byla v souladu s platným územním plánem do [datum]. Správní lhůta pro vydání příslušného rozhodnutí k žádosti žalobců začala tedy běžet dnem [datum] a skončila nejpozději, při aplikaci ustanovení § 71 odst. 3 písm. a) zák. č. 500/2004 Sb., dnem [datum]. V daném termínu stavební úřad žádné rozhodnutí ve věci nevydal, řízení nepřerušil ve smyslu ustanovení § 64 a § 65 správního řádu a žádné nedostatky nevytknul. Dne [datum] vyzval žalobce, aby doplnili svoji žádost o další doklady a současně řízení ve věci přerušil. Takovým nezákonným zásahem (výzvou) zasáhl do práva žalobců, když stavební úřad vymáhal na žalobcích dodání dokladů, které žalobci, podle tehdy platných ustanovení stavebního zákona, nebyli povinni dokládat. Stanovením lhůty pro dodání požadovaných dokladů zatížil stavební úřad řízení další vadou, protože takto, zcela nezákonně, učinil žalobce odpovědnými za splnění termínovaných úkonů, tj. vystavení potřebných listin, které měly a mohly vyhotovit pouze další správní orgány. Toto mělo za následek nezákonné rozhodnutí ve věci, když žalobcům se požadované doklady nepodařilo zajistit a toho následně využil stavební úřad k tomu, že usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], řízení o žádosti žalobců zastavil. [anonymizováno] úřad [územní celek] rozhodnutím čj. [číslo] [rok] ze dne [datum] odvolání žalobců zamítl a napadené rozhodnutí stavebního [stát. instituce] o zastavení řízení potvrdil. Městský soud v Praze rozsudkem čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] žalobu žalobců proti rozhodnutí [anonymizováno] úřadu [územní celek] zamítl. Žalobci proti rozsudku Městského soudu v Praze podali kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který svým rozsudkem ze dne [datum] rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a současně zrušil jako nezákonné i předmětné rozhodnutí [anonymizováno] úřadu [územní celek]. Ve věci následně, dle závazného pokynu Nejvyššího správního soudu, proběhlo nové správní řízení, které bylo ukončeno novým rozhodnutím stavebního [stát. instituce] čj. [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], následně opět potvrzeným v odvolacím řízení [anonymizováno] úřadem [územní celek] čj. [číslo] ze dne [datum], kterými byla žádost žalobců opětně zamítnuta, tentokrát však již s odvoláním na zcela nový důvod, který v mezidobí nastal, a to vyhlášení stavební uzávěry formou obecného opatření [číslo] 2010 a vymezením zastavitelného území formou opatření [číslo] 2010 vydaných obcí [obec] pod čj. [anonymizováno] [číslo] [rok]. Záměrem žalobců - na jejich vlastních pozemcích p. [číslo] o výměře 2 408 m2 a pozemcích p.č. původně st. [číslo] a st. [číslo], nyní nově označených jako p. [číslo] o výměře 41 m2 a p. [číslo] o výměře 53 m2 - bylo vybudování menšího autokempu s ubytovacími kapacitami v tzv. mobilhausech ve vlastnictví žalobců, v kempových autech pasantů a stanech. Protože shora označené pozemky přiléhají k pozemku parc. [číslo] který je ve spoluvlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a tento pozemek přímo navazuje na vodní plochu [anonymizováno] nádrže, naskýtala se zde možnost vybudování přístaviště loděk, vodních šlapadel a dalších vodních atrakcí včetně plážových aktivit. Nutným předpokladem fungování autokempu, tedy jakýmsi sine qua non, bylo vybudování jednoduchého menšího provozního objektu jako recepce a oplocení pozemku, což bylo vlastním předmětem žádosti žalobců o vydání územního rozhodnutí. A protože právě realizaci tohoto předpokladu stavební úřad zmařil, zmařil tak souvisle i záměr žalobců k vybudování rekreačního zařízení. To je podstatná příčinná souvislost mezi jejich zmařeným záměrem a vznikem následné škody. V roce 2009, kdy byla podána žádost žalobců o vydání územního rozhodnutí a kdy o ní mělo být i rozhodnuto, naprosto nic nebránilo tomu, aby tento souhlas byl vydán. Znalecký ústav [právnická osoba] určil výši žalobcům vzniklé majetkové újmy za sezóny [rok] a [rok], tj. za dvě letní období ve výši 824 000 Kč. Za roky [rok] – [rok] tak činí škoda 3 296 000 Kč.

3. Žalovaný navrhnul žalobu zamítnout. Uvedl, že žalobci uplatnili nárok u [stát. instituce] dopisem ze dne [datum]. Škoda ve formě ušlého zisku je podle žalobců důsledkem nezákonného rozhodnutí [anonymizováno] úřadu [územní celek], ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], které bylo zrušeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Uvedená žádost byla ministerstvem vyřízena dopisem [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že žalobcům nárok na náhradu škody nevznikl. Na základě kasační stížnosti žalobců byl rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum] zrušen rozsudek Městského soudu v Praze a rozhodnutí krajského úřadu, a v odůvodnění uvedl, že požadavek stavebního úřadu na předložení stanovisek dotčených orgánu byl na základě dikce ustanovení § 86 stavebního zákona platného v době podání žádosti nezákonný. V rámci nového projednání věci ovšem došlo opět k zamítnutí podané žádosti žalobců, protože v mezidobí byla vyhlášena na dotčeném katastrálním území stavební uzávěra, a to opatřením obecné povahy [územní celek] ze dne [datum]. Žalobci vyčíslují ušlý zisk z jiné stavby, než která byla předmětem podané žádosti a následně nezákonného rozhodnutí, neboť předmětem podané žádosti ze dne [datum] byla stavba„ Pavilon přístaviště a oplocení“, šlo o stavbu o ploše 25 m bez přípojek na inženýrské sítě na předmětném pozemku a o oplocení stejného pozemku. Náhradu škody však odvodili žalobci z ušlého zisku z provozu záměru vybudování kempu o 6 bungalovech. Uvedená stavba není předpokladem pro provozování kempu o 6 bungalovech, umístění a provoz 6 bungalovů a jejich přípojek na inženýrské sítě by však vyžadovalo povolení stavebního úřadu k jejich užívání dle stavebního zákona. Z podané žádosti ve věci umístění„ [anonymizována dvě slova]“ ze dne [datum] nebylo možné dovodit záměr žalobců ohledně zřízení a provozování kempu s 6 bungalovy. A ani oplocení není nezbytnou podmínkou pro realizaci staveb kempu, vedlejší kemp rovněž oplocen není. Znalecký posudek předložený žalobci použít nelze.

4. Žalobci uplatnili nárok dle § 14 zák.č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen OdpŠk) na náhradu škody u Ministerstva pro místní rozvoj žádostí ze dne [datum] doručenou dne [datum]. Ministerstvo nárok žalobců dopisem ze dne [datum] odmítlo jako nedůvodnou, odpověď byla doručena žalobcům téhož dne. Podmínka řízení stanovená v § 15 OdpŠk je tak splněna. (Žádost o náhradu škody ze dne [datum], doručenka z [datum], kopie dopisu [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], doručenka z [datum])

5. Provedeným dokazováním zjistil soud tento skutkový stav věci: Žalobci jsou spoluvlastníky parcely [číslo] v k.ú. [obec] u [anonymizováno], zapsaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] o výměře cca [číslo] m. Žalobkyně a) darovala [datum] žalobcům b) a c) darovací smlouvou části o vel. 1/3 této předmětné parcely. (smlouva darovací, výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví]). [celé jméno žalobkyně] si nechala v únoru 2009 vypracovat situační výkres na [anonymizováno] přístaviště [anonymizováno], k.ú. [obec] u [anonymizováno], kat. [číslo] k provedení stavby: dřevostavba z dřevěných panelů, variantně vnější plášť z palubek, umístěná na základové desce, nepodsklepená, s přípojkou na el. síť, střecha – tvarovaná plechová kratina nebo šindel, využití – sklad, půjčovna loděk, resp. turistických potřeb- stany, lehátka atd., není určena pro ubytování, o velikosti 5x5m v dolní části pozemku 3 m od hranice s pozemkem [číslo], který žalobkyně a) spoluvlastní a který přímo navazuje na vodní plochu. Dne [datum] oznámili žalobci [příjmení] pro rekreační bydlení záměr oplotit předmětný pozemek pletivovým oplocením a v jeho spodní části vystavět jednoduchou stavbu [anonymizováno] přístaviště o ploše 25 m, která nebude určena k ubytování osob, je v souladu s územním plánem z roku [rok] čj. Výst [číslo]. Dne [datum] zaslali žádost o vydání závazného stanoviska odboru životního prostředí [stát. instituce] a [datum] požádali o vydání územního rozhodnutí stavební úřad. (oznámení, situační výkres a plán) Obec Slapy se [datum] vyjádřila, že nesouhlasí se stavbou [anonymizováno] přístaviště na předmětném pozemku s tím, že v roce [rok] došlo ke schválení nového územního plánu ([datum]), který stavbu nepřipustí. (vyjádření starosty [územní celek]) Odbor životního prostředí [stát. instituce] ve svém stanovisku k záměru uvedl, že za dodržení podmínek tam uvedených nedojde k negativnímu zásahu do krajiny (stanovisko ze dne [datum]) A [datum] vydal vodoprávní úřad souhlas se záměrem stavby [anonymizováno] přístaviště a oplocení předmětného pozemku. (rozhodnutí z [datum]) Výzvou ze dne [datum] stavební úřad Městyse [obec] pod č.j. [spisová značka], vyzval žalobce k doplnění žádosti o souhlas vodoprávního úřadu ochrany přírody a souhlas orgánu ochrany přírody a krajiny a stanovisko [stát. instituce], odboru územního plánování, k posouzení souladu záměru s platnými územně plánovacími podklady, a to ve lhůtě do [datum] z důvodu podání žádosti o vydání územního rozhodnutí a stavebního řízení, a řízení přerušil do splnění povinnosti. (výzva ze dne [datum]) Usnesením Stavebního úřadu Městyse [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], bylo společné územní a stavební řízení žalobců o vydání rozhodnutí o umístnění a provedení stavby zahájené dne [datum] zastaveno z důvodu, že nebyly splněny podmínky, neboť nebyly předloženy souhlasy a stanoviska. (usnesení ze dne [datum]) Rozhodnutím [anonymizováno] úřadu [územní celek], odboru regionálního rozvoje ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], bylo potvrzeno rozhodnutí ze dne [datum] a zamítnuto odvolání žalobců proti napadenému usnesení. (rozhodnutí ze dne [datum]) Rozsudkem Městského soudu v Praze, ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] až [anonymizováno], byla žaloba proti rozhodnutí ze dne [datum] zamítnuta. (rozsudek ze dne [datum]) Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl rozsudek Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] i rozhodnutí [anonymizováno] úřadu [územní celek] ze dne [datum] zrušeno a věc byla vrácena [anonymizováno] úřadu [územní celek] odboru regionálního rozvoje k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud uzavřel, že pokud závazná stanoviska dotčených orgánů (souhlas vodoprávního úřadu, souhlas orgánu ochrany přírody a krajiny a stanovisko [stát. instituce], odboru územního plánování) nebyla předepsanou náležitostí žádosti o vydání územního rozhodnutí, nebyl stavební úřad oprávněn stěžovatele vyzvat k jejich předložení výzvou k odstranění nedostatků žádosti a nebyl proto důvod k zastavení řízení spočívající v tom, že žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení. V daném případě je zřejmé, že rozhodnutí správního orgánu mělo být Městským soudem v Praze pro nezákonnost zrušen, zrušil i rozhodnutí [anonymizováno] úřadu [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]) Rozhodnutím Stavebního úřadu, úřadu Městyse [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla žádost žalobců o vydání rozhodnutí o umístění stavby pavilonu přístaviště, oplocení zamítnuta s tím, že nebyly splněny podmínky pro vydání kladného rozhodnutí. (rozhodnutí ze dne [datum]) Rozhodnutím [anonymizováno] úřadu [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterým bylo opět potvrzeno rozhodnutí Stavebního úřadu ze dne [datum] a zamítnuto odvolání žalobců. (rozhodnutí ze dne [datum]) Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci [datum] byla žaloba žalobců proti čtenému rozhodnutí [anonymizováno] úřadu [územní celek] ze dne [datum] zamítnuta při němž námitky žalobců nebyly shledány důvodnými. (rozsudek ze dne [datum]) Opatření obecné povahy [územní celek] stanovuje zastavěné území, protože obec dosud nemá vydán územní plán, předmětný pozemek je vyznačen zelenou barvou jako nezastavitelné území. (OOP [číslo] [rok], [číslo] [rok], plán zastaveného území) Ve vyjádření [stát. instituce] z [datum] v řízení vedeném Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. [spisová značka], tento uvedl, že je rozdíl mezi zastavěný územím a zastavitelnou plochou, MÚ [obec], odbor územního plánování stavebního řádu poukazuje na platný územní plán z roku 1956 s tím, že [datum] byl schválen zastupitelstvem [územní celek] územní plán [ulice] regionu a pro obec Slapy je od ledna [rok] připravován územní plán. (vyjádření z [datum]) Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. l [spisová značka] Nejvyšší správní soud opatření obecné povahy – vymezení zastavěného území [územní celek] z [datum] zrušil dnem vyhlášení rozsudku. (rozsudek ze dne [datum] nesporné tvrzení) Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci [datum], a kterým soud zamítl žalobu žalobců, jíž napadali rozhodnutí žalované ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] jímž bylo zamítnuto odvolání žalobců proti rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo] [spisová značka] a kterým byla zamítnuta žádost žalobců o vydání rozhodnutí o umístění stavby pavilonu přístaviště a oplocení pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] u [anonymizováno] z důvodu stavební uzávěry. (rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum]) Podle doporučeného standardu ubytovacích služeb [příjmení] českých turistů má být prostor kempu ohraničen (doporučený standard ubytovacích služeb) Dle fotografií – situace na pozemku žalobců v srpnu [rok] je na pozemku zaparkováno velké množství automobilů, pláž je užívána návštěvníky, pro dětije zde pískoviště, parkují zde karavany (příloha [číslo]) Pozemek má zdroj vody a kanalizaci. Příloha [číslo]) Podle výměru [ulice] dílo [obec] z [datum] je vodní dílo vhodné pro rekreaci obyvatel. (výměr) Zmocněnec žalobkyně ve správním řízení Fr. [jméno] [příjmení] v prosinci [rok] potvrdil žalobkyni výhodnou polohu předmětného pozemku pro autokemp, provedl kalkulaci výnosů pro 40 parkovacích míst a 10 karvanů na sezonu 2010 s čistým ziskem 548 283 a náklady 71 702 Kč (dopis a kalkulace) Z ortofotomapy pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] u [anonymizováno] a fotografií z [webová adresa] je zřejmá poloha pozemku sousedící z pozemkem parc. [číslo] který podle výpisu z katastru nemovitostí odděluje předmětný pozemek od vodní plochy na levé straně a sousedí s pozemkem parc. [číslo] na pravé straně vodní plochy, jehož spoluvlastnicí je žalobkyně a). Na předmětném pozemku jsou vytýčené dvě parcely [číslo]. Z ortofotomapy je zřejmé, že na pozemku jsou umístěné stavby. Z fotografií [webová adresa] je zřejmé, že pozemek sousedního kempu není oplocen, je obestavěn keři a kameny, na pozemku žalobců je cedule s reklamou na [anonymizováno] U [anonymizováno] na pozemku žalobců, cedule s ceníkem za zpoplatněný vjezd automobilu, parkující automobily a oddělení od komunikace řetězem.

6. Provedeným dokazováním a zhodnocením důkazů v souladu s ust. § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně.

7. Věc posoudil soud podle zákona OdpŠk. Podle ust. § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci, odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ustanovení § 3 písm. c) OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

8. Objektivní odpovědnost státu dle § 2 odst. 1 OdpŠk za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem je založena na současném splnění tří podmínek: 1) existenci nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vzniku škody či nemajetkové újmy a 3) příčinné souvislosti mezi vydáním nezákonného rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem a vznikem tvrzené škody či nemajetkové újmy.

9. Žalobci nastínili nezákonnost postupu stavebního úřadu v případě jejich žádosti o vydání územního rozhodnutí ze dne [datum] ke stavbě pavilónu přístaviště o ploše 25 m bez přípojek na inženýrské sítě a oplocení předmětného pozemku, která byla řešena výzvou stavebního úřadu Městyse [obec] ze dne [datum] k doplnění, přičemž nedoplnění vedlo ve vydání usnesení ze dne [datum], kterým bylo společné územní a stavební řízení žalobců o vydání rozhodnutí o umístnění a provedení stavby zastaveno, a k odvolání žalobců pak potvrzeno rozhodnutím [anonymizováno] úřadu [územní celek], odboru regionálního rozvoje ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], přičemž toto rozhodnutí bylo následně Nejvyšším soudem zrušeno pro nezákonnost. Tento skutkový stav byl prokázán provedeným dokazováním. Je zde tedy dána existence nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, a to rozhodnutí [anonymizováno] úřadu [územní celek], odboru regionálního rozvoje ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které bylo vydáno ve stavebním řízení, jehož účastníkem byli žalobci a které je řízením konaným v přenesené působnosti. Stát proto dle § 3 písm. c) OdpŠk a § 7 OdpŠk odpovídá za škodu způsobenou takovým nezákonným rozhodnutím, přičemž žalobci uváděný postup směřující k vydání nezákonného rozhodnutí se projevil právě v tomto nezákonném rozhodnutí.

10. Soud se proto zabýval tím, zda jsou splněny další podmínky odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí, zda tedy žalobcům v důsledku tohoto nezákonného rozhodnutí a v příčinné souvislosti s ním vznikla jimi tvrzená škoda představující ušlý zisk z nerealizovaného podnikatelského záměru spočívajícím ve vybudování oploceného kempu s mobilhausy, recepcí, plochou pro stany a parkování vozidel. Škodou se podle ustálení judikatury rozumí újma, která nastala (projevuje se) v majetkové sféře poškozeného (spočívá ve zmenšení jeho majetkového stavu) a je objektivně vyjádřitelná penězi, a je tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především penězi. Za skutečnou škodu je nutno považovat takovou újmu, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí a která představuje majetkové hodnoty, jež je nutno vynaložit k uvedení do předešlého stavu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3450/2013, stanovisko Nejvyššího soudu ČSSR Cpj [číslo], publikované pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1971). To, co poškozenému ušlo (ušlý zisk), je újmou spočívající v tom, že u poškozeného nedojde v důsledku škodní události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se to dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí (srov. R 55/1971). Ušlý zisk znamená ztrátu očekávaného přínosu. Nepostačuje přitom pouhá pravděpodobnost zvýšení majetkového stavu v budoucnu, neboť musí být najisto postaveno, že při pravidelném běhu věcí – nebýt protiprávního jednání škůdce – mohl poškozený důvodně očekávat rozmnožení svého majetku, k němuž nedošlo právě v důsledku jednání škůdce. Pro výši ušlého zisku je rozhodující, jakému prospěchu, k němuž mělo reálně dojít, zabránilo jednání škůdce, tedy konkrétně o jaký reálně dosažitelný (nikoliv hypotetický) prospěch poškozený přišel. Vychází se z částky, kterou by v předmětném období za obvyklých okolností poškozený získal, s přihlédnutím k nákladům na dosažení tohoto zisku vynaloženým, popř. na dosažení tohoto zisku potřebným. /srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 870/2006, ze dne 23. 4. 2008 K odškodnitelné újmě na straně poškozeného přitom může dojít i tím, že v důsledku pozdějšího porušení právní povinnosti se náklady, dříve vynaložené za určitým účelem, stanou náklady vynaloženými zbytečně (aniž se dostavil s nimi očekávaný výsledek) a jsou tudíž skutečnou škodou, která je v příčinné souvislosti s porušením právní (smluvní) povinnosti škůdcem. /rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 861/2006, ze dne 22. 4. 2008 O vztah příčinné souvislosti se pak jedná, vznikla-li konkrétní majetková újma následkem konkrétního protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku. Příčinou škody může být jen takové protiprávní jednání, bez něhož by škodný následek nevznikl. Nemusí sice jít o příčinu jedinou, nýbrž i jen o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, avšak musí jít o příčinu podstatnou. Je-li více příčin, které působí souběžně anebo následně, je pro existenci příčinné souvislosti nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen (prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu jinou a ta postupně případně příčinu další), že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 28 Cdo 1635/2012).

11. Předmětem řízení žalobců před správními orgány bylo povolení výstavby oplocení předmětného pozemku a vybudování dřevěného domku bez napojení na inženýrské sítě nazvaný jako pavilon přístaviště, který měl sloužit k uskladnění potřeb turistických potřeb, stanů, lehátek, lodí. Nikoliv tedy jako recepce, jak žalobci v žalobě uváděli. Nezákonným rozhodnutím tedy došlo ke zmaření záměru žalobců vybudovat malou stavbu sloužící pro uskladnění potřeb, a nikoliv ve vybudování budovy sloužící k provozování kempu samotného, ani k postavení bungalovů či mobilhausů, nebo snad parkování vozidel a poskytování služeb recepce. Ostatně jako tvrzená recepce by mohl soužit i mobilhaus, pro který není nutné stavební povolení ani rozhodnutí o umístnění stavby. Skladiště předmětů tak nelze mít za nutnou podmínku k vybudování kempu. Je třeba doplnit, že v žádosti o odškodnění žalobci tvrdili, že měli záměr vybudovat bungalovy, v řízení před soudem následně modifikovali záměr na stavbu mobilhausů. Předmětem řízení bylo i oplocení předmětného pozemku, přičemž žalobci měli za to, že bez oplocení nelze kemp řádně provozovat. V řízení však bylo prokázáno, že oplocení není nezbytnou náležitostí provozování kempu, když sousední kemp není rovněž oplocen a je provozován a podle žalobci předloženého doporučeného standardu ubytovacích služeb [příjmení] českých turistů, který má charakter, jak již z názvu vyplývá, pouze doporučení, má být prostor kempu ohraničen a nikoliv tedy oplocen, jak tvrdí žalobci. Zrušené nezákonné rozhodnutí se tak žádným způsobem nedotýkalo tvrzeného podnikatelského záměru žalobců a vydání kladného rozhodnutí by nebylo ani nezbytným předpokladem pro realizaci nastíněného podnikatelského záměru. Škoda dovozovaná žalobci spočívající v nemožnosti provozovat autokemp tak nemůže být důsledkem nezákonného rozhodnutí, chybí tak příčinná souvislost mezi označeným nezákonným rozhodnutím a tvrzenou škodou. Pokud by žalobci chtěli realizovat původně tvrzený záměr kempu s bungalovy, z jehož výpočtu ušlého zisku ostatně i vycházeli, potřebovali by pro výstavbu bungalovů stavební povolení, o něž však ani nežádali. Změřený podnikatelský záměr ani z tohoto podhledu nemůže být následkem nezákonného rozhodnutí. Nadto v řízení bylo prokázáno, že pozemek je užíván k rekreačním účelům, parkují na něm vozidla, na ceduli je cena parkovného, je zde provozován stánek s občerstvením a konečně sami žalobci tvrdili, že pozemek je od roku 2016 užíván třetí osobou, ačkoliv vyčíslují svoji škodu do roku 2017. Může-li pozemek užívat pro provozování rekreačních služeb třetí osoba, mohou jej užívat i žalobci, a pozemek tak není nevyužitelný, jak sami tvrdí. Soud proto uzavřel, že žalobci neprokázali, že by byly splněny podmínky odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí, tedy že by jim ve smyslu § 7 odst. 1 OdpŠk vznikla škoda nerealizováním podnikatelského záměru a ušlého zisku a že by taková škoda byla ve vzájemném vztahu příčina a následku s nezákonným rozhodnutím. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítnul.

12. Návrh na provedení důkazů článkem [anonymizována dvě slova], srovnávacími tabulkami cen ubytování, příklady mobilních domků, fotografiemi a rozhodnutími pokud se týkají jiných staveb, smlouvami, které žalobkyně a) uzavírala dalšími osobami, prezentacemi a nabídkami ubytování v k.ú. Ždáň, stanoviskem Odboru životního prostředí ze dne [datum], výpisy z katastru jiných pozemků v souvislosti se stavbou Ing. [jméno] – stánku, oznámením o zahájení územního řízení, výslechem zmocněnce žalobců ve správním řízení, výslechy žalobců, místním šetřením, výslechy vedoucí Stavebního úřadu Ing. [příjmení], místostarostky [územní celek] a posudku na zjištění výše škody soud s ohledem na zjištěný skutkový stav, který je dostatečným podkladem pro rozhodnutí věci, pro nadbytečnost zamítnul.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř., když žalovaná byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu 100% účelně vynaložených nákladů řízení, které jsou vyčísleny dle § 3 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., v částce 1800 Kč, za vyjádření k žalobě [datum], podání ze dne [datum] a [datum], účast na jednání [datum], [datum] a [datum] po 300 Kč za každý úkon. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení