24 C 47/2025 - 136

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení vlastnického práva k nemovitosti takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že žalobkyně je jediným a výlučným vlastníkem jednotky číslo [Anonymizováno] byt, vymezené podle zákona o vlastnictví bytů, v budově č.p. [Anonymizováno], bytový dům, postavené na pozemku parc.č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], spolu s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a na pozemku zastavěném bytovým domem, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, u Katastrálního pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] (byt) a LV č. [hodnota] (bytový dům) pro k.ú. [adresa], obec [adresa], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 29 379 Kč k rukám právního zástupce žalovaného, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá vůči žalovanému určení, že je jediným a výlučným vlastníkem jednotky číslo [Anonymizováno], byt, vymezené podle zákona o vlastnictví bytů, v budově č.p. [Anonymizováno], bytový dům, postavené na pozemku parc.č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], spolu s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a na pozemku zastavěném bytovým domem, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, u Katastrálního pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] byt) a LV č. [hodnota] (bytový dům) pro k.ú. [adresa], obec [adresa] (dále společně též jen „Byt“), a to s odůvodněním, že Byt žalobkyně získala koupí v rámci privatizace od Městské části [adresa] za kupní cenu [částka], ačkoli jeho tehdejší hodnota dle znaleckého posudku činila [částka]. V dané době žalovaný přinutil žalobkyni, aby si nebrala hypotéku a na nákup Bytu přispěl polovinou. Žalobkyně na následné naléhání žalovaného na něj vlastnictví id. Bytu převedla darovací smlouvou ze 17.10.2011. Žalovaný byl s žalobkyní ve vztahu 12 let, odmítal manželství, vzali se až v roce 2015 poté, co žalobkyně nabyla dědictví po otci. Od začátku vztahu účastníků v roce 2004 žalovaný s žalobkyní manipuloval pro svůj osobní prospěch, neumožňoval jí návštěvy její rodiny v Bytě a izoloval ji od rodiny a přátel, např. s nimi cíleně komunikoval silně sarkasticky, vynutil si, aby platila polovinu nákladů na bydlení a stravu, i když jeho příjem byl dvojnásobný, vyžadoval, aby žalobkyně posílala svou výplatu na jeho účet, k němuž jí ani po uzavření manželství přes její žádosti nedal přístup, pokud žalobkyně s něčím nesouhlasila, přestal s ní na několik dní komunikovat, po uzavření manželství docházelo k zásadním změnám v jeho chování vůči žalobkyni, vystavoval ji psychickému nátlaku, ponižováním, např. v SMS komunikaci ji oslovoval „ono“, „z legrace“ jí vyhrožoval, že by ji zavraždil, kdyby mu byla nevěrná, vyvolával v ní strach, vystavoval ji výsměchu kvůli jejímu vzhledu, práci pro odbory, odmítal s ní trávit volný čas, v noci nebýval doma, zakázal jí dávat společné fotografie na sociální sítě, vyžadoval z její strany submisivní poslušnost a bezchybný servis, začaly se na něm projevovat účinky užívání anabolických steroidů, tj. agresivní chování, silné pocení, rychlý nárůst svalové hmoty, nejpozději od roku 2017 docházelo ze strany žalovaného k mimomanželským poměrům s řadou milenek, s nimiž provozoval SM praktiky, s nimiž se žalobkyni chlubil; žalobkyně následně začala trpět opakovanými gynekologickými problémy, v roce 2017 ji žalovaný nakazil chlamydiemi. Žalobkyně si až postupem času uvědomila, že jejich vztah byl toxický, žalovaný ji pouze celou dobu manipuloval a zneužíval ve svůj osobní prospěch, aby získal polovinu Bytu za zlomek ceny. Po infikování pohlavní nemocí v roce 2017 se žalobkyně zhroutila a poprvé vyhledala odbornou pomoc u své praktické lékařky ([tituly před jménem] [jméno FO]), dostala psychofarmaka, po roce 2020 byla u žalobkyně konstatována významně zhoršená imunita a zhoršená schopnost přijímat potravu následkem dlouhodobého stresu, zhubla na 45 kg, trpěla fyzickým i psychickým vyčerpáním, strachem z žalovaného, v dubnu 2022 zkolabovala do bezvědomí, proto v září 2022 nastoupila psychoterapii, v červnu 2023 podruhé zkolabovala a vyhledala pomoc v krizovém centru [Anonymizováno], kde bylo vyhodnoceno, že byla po několik let obětí několika forem domácího násilí, na dané terapie dosud pravidelně dochází. O zhoršení svého zdravotního stavu žalobkyně několika zprávami a e-maily informovala žalovaného, prosila jej o soucit a dohodu o nesporném rozvodu, žalovaný však na to nijak nereagoval a přestal komunikovat. Žalovaný tak svým chováním od roku 2016 žalobkyni dostal do velmi špatného zdravotního stavu, o němž od roku 2020, kdy spolu ještě bydleli, věděl, žalobkyni přesto vystavil náročnému procesu sporného rozvodu, což její zdravotní stav zhoršilo, stejně tak odmítl nabízenou mediaci. V rámci rozvodového řízení žalovaný lživě osočoval žalobkyni, předkládal nepravdivé informace a dokumenty s cílem dosáhnout toho, aby soud uznal, že podíl na rozvratu manželství má i ona, čehož se mu podařilo docílit; žalobkyně tak zásadně nesouhlasí s odůvodněním rozsudku o rozvodu manželství účastníků. Žalobkyně rovněž na jednání žalovaného, kdy neoprávněně nakládal s jejími osobními a soukromými dokumenty a informacemi na jejím [Anonymizováno] účtu a dále soudu doložil padělanou lékařskou zprávu z FN [adresa] z roku 2017, podala trestní oznámení. Žalovaný svůj nátlak vůči žalobkyni nadále stupňuje, když např. dopisem z 6.2.2025 vůči ní začal vymáhat údajné bezdůvodné obohacení za užívání Bytu. Žalobkyně uzavřela, že žalovanému darovala polovinu Bytu za účelem společné budoucnosti, v důsledku výše popsaného stresu a prožitého traumatu ze vztahu s žalovaným však došlo k razantnímu zhoršení fyzického i psychického zdravotního stavu žalobkyně, naposledy vyšetřením v Psychiatrické nemocnici [adresa] dne [datum] jí byla diagnostikována vyčerpanost, nespavost, nechutenství v důsledku dlouhodobého stresu, má nasazenu psychiatrickou medikaci, dle prognózy bude její léčba dlouhodobá. Žalobkyně proto přípisem z 10.6.2024 vůči žalovanému odvolala dar id. Bytu pro nevděk žalovaného projevený vůči žalobkyni, když porušení dobrých mravů vůči žalobkyni shledává v trvalém a soustavném charakteru výše popsaného jednání žalovaného, k němuž došlo ve lhůtě 3 let před odvoláním daru, přičemž zdravotní dopady těchto jednání se u žalobkyně zásadně projevily a projevují i po době, kdy žalovaný opustil společnou domácnost. S ohledem na to, že odvoláním daru žalovaný pozbyl právní titul, na jehož základě nabyl vlastnické právo k id Bytu, avšak stále je zapsán jako jeho vlastník v katastru nemovitostí, má žalobkyně naléhavý právní zájem na požadovaném určení, kterého se domáhá touto žalobou.

2. Žalovaný nárok žalobkyně zcela neuznal, když zejména věc považuje za pravomocně rozhodnutou, neboť totožnou žalobu na odvolání stejného daru žalobkyně podala již dne [datum], a tato byla zamítnuta rozsudkem zdejšího soudu z [datum], č.j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze z [datum], č.j. [spisová značka]. Žalobkyně pak v aktuální žalobě popisuje shodné okolnosti jako v řízení předchozím, pouze obšírněji a místy s jiným popisem tak, aby byl vzbuzen dojem jiného skutkového základu; v dané věci se však jedná o stejný skutkový základ i právní otázky. K věci samé žalovaný uvedl, že v roce 2004 po cca dvouleté známosti jej žalobkyně oslovila s možností nabytí nájmu žalobkyní v městském bytě 2+kk, aby nemusela bydlet s exmanželem, žalovaný s tímto souhlasil a účastníci od roku 2004 sdíleli společnou domácnost v tomto bytě, v roce 2011 došlo k nabídce odkupu daných bytů nájemníky, účastníci se dohodli na koupi, dle vzájemné dohody ještě daný byt se sousedkou vyměnili za větší Byt. Dle vzájemné dohody účastníků proto Byt zakoupila žalobkyně jako nájemnice za kupní cenu [částka], přičemž účastníci se na úhradě kupní ceny podíleli dle dohody každý , žalobkyně následně opět dle jejich dohody id. Bytu darovala žalovanému. Žalovaný dále zcela vyloučil, že by z jeho strany docházelo k psychickému nátlaku, agresivnímu chování, ponižování (např. k oslovování ve třetím rodě, uvedl, že se jednalo o komunikaci účastníků, kdy žalobkyni oslovoval „kuřátko“), manipulaci žalobkyně či výsměchu kvůli jejímu vzhledu či její izolaci od přátel a rodiny (syn žalobkyně ji v dané době využíval zejména k řešení svých problémů finančních, s udržením zaměstnání, bydlení, problémů se zákonem, exekucemi atp.), žalovaný vyloučil též, že by užíval anabolické steroidy, vyloučil i své tvrzené mimomanželské poměry od roku 2017 včetně provozování SM praktik, jakož i to, že by žalobkyni v roce 2017 nakazil chlamydiemi (když byl žalobkyní donucen opakovaně se podrobovat vyšetřením a to vždy s negativním výsledkem), zcela odmítl též tvrzený kontext dědictví po otci žalobkyně, po celý společný život žalobkyni zásadně finančně podporoval a nesl podstatnou část nákladů společného soužití (žalobkyně dle dohody účastníků přispívala 6 000 Kč, následně 7 000 Kč a nakonec 8 000 Kč měsíčně a měla přístup k bankovnímu účtu, s jehož prostředky volně disponovala), žalobce měl tedy na starost společné finance včetně veškerých plateb za byt, energie, automobil, nakupoval, vařil, staral se o domácí mazlíčky, žalobkyni všemožně podporoval, zůstávaly jí 2/3 výplaty, žalovaný jí dával drahé dárky a peníze na nákup oblečení a kosmetiky; žalovaný neměl mimomanželské vztahy až do roku 2020, kdy již došlo dle dohody účastníků k rozvolnění jejich soužití a kdy již od roku 2019 žalobkyně navázala mimomanželský vztah. Žalovaný uzavřel, že partnerství a následné manželství účastníků bylo zpočátku spokojené, postupně se však začaly vyskytovat problémy v komunikaci a došlo k citovému odcizení a nárůstu neshod, kdy žalobkyně nástupem menopauzy, čímž žalobkyně trpěla fyzicky i psychicky; žalobkyně v této době experimentovala s různými alternativními postupy terapie (přírodní výtažky, sledování youtube guru o alternativním způsobu života, sebeléčba), žalovaný se toto snažil chápat, avšak dle názoru žalobkyně dělal vše špatně a přemýšlel špatně. Vše vyvrcholilo na konci roku 2019, když se žalobkyně začala stýkat s mladším milencem [Anonymizováno], otevřeně mluvila o tom, že užívají LSD, extázi, rovněž holdovala alkoholu. Geneze rozvratu manželství účastníků tak byla dlouhodobou od cca roku 2017, její příčiny lze spatřovat spíše na straně žalobkyně, kdy na počátku byly různé extravagance čerpané z internetu a na konci mimomanželský vztah žalobkyně. Vztah mezi účastníky se tak stále horšil, komunikace vázla, žalovaný trávil čas raději v práci a při sportu, než aby poslouchal kázání a výčitky žalobkyně. Proto na přelomu srpna a září 2021 opustil společnou domácnost. Až do dubna 2022 žalovaný vždy na požádání žalobkyně dorazil a pomohl jí dle jejích žádostí, do této doby byl vztah účastníků korektní, a to až do doby, kdy žalovaný projevil zájem o (nesporný) rozvod a zejména o dohodu ohledně zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k Bytu. Žalobkyně navrhovala žalovanému zaplacení pouze částky [částka], což žalovaný s ohledem na cenu Bytu odmítl a dne [datum] podal návrh na rozvod. Série následných nepotvrzených útoků vůči žalovanému (údajné psychické a sexuální týrání, agresivní chování vůči žalobkyni) je tak pouze účelovou reakcí na návrh na rozvod a odmítnutí spokojit se s vyplacením částky navržené žalobkyní. Žalovaný nechtěl nic než důstojný rozvod a spravedlivé majetkové vypořádání, což však bylo žalobkyní odmítnuto a žalovaný byl označen za hyenu. Žalovaný konečně zcela odmítl, že by v rámci soudního řízení o rozvod účastníků lhal, předkládal nepravdivé informace a dokumenty, či nepravdivě osočoval žalobkyni, po celou dobu tohoto řízení usiloval o shodu na příčinách rozvratu manželství, vystupoval korektně a konstruktivně, na což však žalobkyně reagovala neadekvátními agresivními podáními, jakož i opakovanými trestními oznámeními, která však byla patrně odložena. Pokud žalobkyně poukazuje na svůj zhoršený zdravotní stav, v soudních řízení již od roku 2022 sama prosazuje vyhrocené procesní strategie, iniciuje rozsáhlá (a s ohledem na předměty sporů velmi emocionálně náročná) dokazování. Je tak zřejmé, že takto vedené soudní spory a takové počínání žalobkyně se může projevovat celkovou vyčerpaností či psychickými problémy, které však nelze přisuzovat žalovanému, když veškeré výstupy z vyšetření žalobkyně jsou datována do roku 2023 a 2024, tedy dva roky poté, co již spolu účastníci nesdílejí společnou domácnost a vedou zcela samostatné životy. Žalovaný tak vůči žalobkyni neporušil dobré mravy, nijak ji neočerňuje ani nepoškozuje její dobrou pověst. Žalovaný odvolání daru z 10.6.2024 odmítl dopisem z 18.6.2024; z pro cesní opatrnosti namítá též opožděné odvolání daru. Opakované podání téže žaloby na odvolání daru žalovaný shledává účelovým s cílem vyloučit spravedlivé zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků. Žalovaný proto žádá zamítnutí žaloby.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Z podstatného obsahu spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] (dále též jen obecně „Řízení 1. o určení vlastnictví“) vzal soud za prokázané, že žalobkyně nabyla Byt od MČ [adresa] s účinky vkladu k [datum] (viz konkrétně Smlouva o převodu vlastnictví jednotky z [datum]) za kupní cenu [částka] a následně darovala žalovanému id. Bytu (viz konkrétně Darovací smlouva z 17.10.2011) a každý z účastníků je tak s účinky vkladu k 24.10.2011 vlastníkem id. Bytu (viz konkrétně výpis z katastru nemovitostí LV 20126, k.ú. [adresa]). Žalobkyně vůči žalovanému odvolala dar 50 % Bytu již dne 5.10.2022, a to pro „nevděk“ s vymezení důvodů odvolání daru tak, že podala návrh na rozvod manželství, protože je v manželském svazku obětí psychického a sexuálního týrání, kdy po ní byly požadovány SM praktiky, z důvodu odmítnutí si žalovaný našel milenky, které s ním tyto praktiky sdílely, žalobkyně proto trpěla gynekologickými záněty, poté zjistila, že má chlamydie, po zjištění milenek žalovaného žalovaný žalobkyni milenky ukazoval a sděloval jí detaily ze jeho sexuálních dobrodružství, zároveň však žalobkyni sděloval, že chce v manželství setrvat a vztah napravit, což se nestalo, žalovaný se o žalobkyni nezajímal, choval se k ní ponižujícím způsobem, byl doma agresivní, opakovaně žalobkyni žádal, aby upravovala svůj zevnějšek, což podstoupila, žalobkyni tak využíval pouze k zajišťování zázemí; žalovaný se tedy o žalobkyni, byť setrvával v manželství nezajímal, lhal jí, využíval ji, nutil ji k praktikám, které se jí příčily, ukazoval jí obrázky milenek a sděloval detaily z jeho sexuálního života s nimi, v čemž žalobkyně shledala rozpor s dobrými mravy a nevděk, přičemž žalobkyně mu toto jednání neodpustila (viz konkrétně Odvolání daru ze dne 5.10.2022). Na základě tohoto odvolání daru z 5.10.2022 žalobkyně dne [datum] podala žalobu, kterou zahájila Řízení 1. o určení vlastnictví (viz konkrétně žaloba o určení vlastnictví z [datum]). Zdejší soud tuto žalobu s právní mocí k 6.1.2025 zamítl s odůvodněním, že v předmětném období (s ohledem na námitku opožděného odvolání daru), tj. v období od 5.10.2019 do 5.10.2022 neshledal v rámci jednání žalovaného vymezených v odvolání daru z 5.10.2022 jednání, která by jednotlivě či ve svém souhrnu co do délky trvání či intenzity byla (objektivně posuzováno s přihlédnutím ke všem konkrétním okolnostem daného případu, kdy mezi účastníky zjevně od roku 2017 do roku 2021/2022 docházelo z důvodu jejich nadále nekompatibilních povah k zásadním rozporům ohledně jejich dalšího soužití) v hrubém rozporu s dobrými mravy, a která by tedy byla důvodem pro odvolání daru dle ust. § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2023 (dále též jen „obč.zák.“); přitom soud vycházel z toho, že důvody odvolání daru se v zásadě kryly s důvody rozvratu manželství účastníků, a při posouzení tvrzených jednání žalovaného zohlednil kromě výpovědí účastníků (které se však v podstatných bodech zcela rozcházely) zejména ve věci předložená čestná prohlášení přátel/kolegů účastníků, výpovědi ve věci slyšených svědků, SMS a e-mailovou komunikaci účastníků z období 2019-2022, fotodokumentaci volnočasových aktivit účastníků z období 03/2017-12/2019; zohlednil rovněž i výsledky vyšetření žalobkyně plynoucí z testu na polygrafu z 6.9.2023 a zdravotní stav žalobkyně doložený zprávou o průběhu psychoterapie z 7.2.2023; lékařskou zprávu z vyšetření žalovaného z FN [adresa] z 8.12.2017 soud posoudil pouze jako podpůrný důkaz ohledně toho, že nevěra žalovaného před rokem 2019 nebyla prokázána, když však zároveň především uzavřel, že případná nevěra žalovaného před říjnem 2019 nemohla být důvodem odvolání daru; z žalovaným předložené osobní fotodokumentace žalobkyně (příp. též s [Anonymizováno].[Anonymizováno]) soud nezjistil žádné informace relevantní pro řízení a z této fotodokumentace nijak nevycházel (viz konkrétně rozsudek zdejšího soudu z [datum], č.j. [spisová značka]). V rámci odvolacího řízení odvolací soud doplnil dokazování o úřední záznamy o podání vysvětlení žalobkyně na Policii ČR z [datum] a [datum] a odborné vyjádření k psychologickému vyšetření žalobkyně z [tituly před jménem] [Anonymizováno].[jméno FO], [Anonymizováno], z 17.3.2024 a uzavřel, že soud prvního stupně provedl dostatečné dokazování a velmi detailní hodnocení provedených důkazů, dle nichž dospěl ke správnému závěru, že žalobkyně neprokázala, že by se žalovaný choval v rozhodném období k žalobkyni nebo členům její rodiny tak, že by tím porušil dobré mravy; k tvrzenému přenosu chlamydií žalovaným na žalobkyni v roce 2017 rovněž uzavřel, že z důvodu promlčení toto nemůže být důvodem odvolání daru; mimomanželské vztahy žalovaného po roce 2019, kdy mimomanželský vztah navázala i žalobkyně rovněž neposoudil jako v hrubém rozporu s dobrými mravy; k v odvolání žalobkyně tvrzenému pokračujícímu nemravnému jednání žalovaného i po 5.10.2019 odvolací soud konstatoval, že žalobkyně žádné takové jednání žalovaného konkrétně nepopsala a prostý nezájem (již po opuštění společné domácnosti) není možné charakterizovat jako chování objektivně rozporné s dobrými mravy; ohledně podezření žalobkyně na spáchání trestných činů žalovaným sdělených Policii ČR se dle odvolacího soudu jednalo o subjektivní podezření žalobkyně, když nebylo ani tvrzeno, že by Policie ČR zjistila jakékoli skutečnosti umožňující učinit závěr, že by k případnému tvrzenému (trestněprávnímu) jednání žalovaného došlo; z lékařského vyšetření žalobkyně pak vyplývá možná přítomnost posttraumatické stresové poruchy, avšak nelze uzavřít, že by její příčinou bylo jednání žalovaného v rozhodné době od 5.10.2019 do 5.10.2022 (viz konkrétně rozsudek Městského soudu v Praze z [datum], č.j. [spisová značka]).

5. Z podstatného obsahu spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] (dále též jen obecně „Řízení o rozvod“) má soud dále za prokázané, že žalovaný podal dne [datum] návrh na rozvod manželství účastníků uzavřeného dne [datum] s tím, že manželství účastníků je rozvráceno od roku 2017 z důvodu dlouhodobých neshod účastníků, jejich odlišných představ o budoucím životě a jejich citového odcizení (viz konkrétně návrh na rozvod z [datum]). Žalobkyně k návrhu na rozvod uvedla, že podala návrh na rozvod manželství účastníků dne [datum] (pozn. soudu – řízení o tomto návrhu ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] bylo pravomocně zastaveno z důvodu překážky věci zahájené) s tím, že výlučnou příčinou rozvratu manželství je chování manžela, popsané v zásadě zcela totožně jako v žalobě v Řízení 1. o určení vlastnictví (viz konkrétně vyjádření manželky z 24.10.2022). Na jednání soudu dne 17.1.2023, 2.5.2023, 16.5.2023 žalobkyně výslovně odmítla možnost shodnout se na neutrální příčině rozvratu manželství (viz konkrétně protokoly z jednání soudu). Manželství účastníků bylo rozvedeno s právní mocí k 30.11.2023 s tím, že soud vyšel ze svědeckých a účastnických výpovědí a uzavřel, že v řízení bylo pouze prokázáno, že v průběhu soužití účastníků se začaly projevovat neshody (v případě žalovaného nespokojenost se zájmem žalobkyně o alternativní medicínu, holistický způsob léčby, meditace apod., v případě žalobkyně nespokojenost s nerovnováhou ve vztahu, kterou pociťovala jako dominanci žalovaného, které měla snahu se přizpůsobovat), které vyústily v navázání mimomanželských vztahů obou účastníků; soud předestřel, že zjišťování příčiny rozvratu manželství nelze zaměňovat za konstrukci jakéhosi „zavinění“, resp. „viny“ na nastalém rozvratu manželství, a proto uzavřel, že v řízení byl prokázán hluboký, trvalý a nenapravitelný rozvrat manželství účastníků, kdy sice jeho prvotní příčinu se nepodařilo prokázat, ale jeho druhotnou příčinou prokázanou byly vzájemné neshody účastníků vedoucí k jejich odcizení, nedostatečná komunikace, navázání mimomanželských vztahů; návrhy na provedení listinných důkazů (včetně lékařských zpráv o vyšetření účastníků, fotodokumentace) soud pro nadbytečnost zamítl (viz konkrétně rozsudek zdejšího soudu z [datum], č.j. [spisová značka]). Odvolání žalobkyně do rozsudku o rozvodu manželství účastníků bylo odmítnuto pro nepřípustnost s tím, že brojilo pouze proti důvodům rozhodnutí (viz konkrétně usnesení Městského soudu v Praze z [datum], č.j. [spisová značka], pravomocné dne [datum]).

6. Ohledně dalších sporů probíhajících aktuálně mezi účastníky soud zjistil, že žalovaný Dopisem svého právního zástupce z 6.2.2025 vyzval žalobkyni před podáním žaloby k vydání bezdůvodného obohacení za nadužívání Bytu za období od 12/2023 do 02/2015 ve výši 135 000 Kč[Anonymizováno]a dále od 03/2025 ve výši 9 000 Kč měsíčně (určené jako polovina nejnižšího dotazem na realitní kanceláře zjištěného obvyklého nájemného obdobných bytů) s tím, že na pořízení Bytu se podílel rovným dílem, cca ze se podílel na kompletním vybavení Bytu a Byt opustil pouze se svými osobními věcmi, zároveň musí sám bydlet v nájemním bytě s náklady ve výši 23 500 Kč bez elektřiny, a dále s tím, že preferuje dohodu s žalobkyní o budoucích úhradách dané částky do doby zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k Bytu, o kterém aktuálně probíhá řízení u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka], když Řízení 1. o určení vlastnictví bylo již pravomocně skončeno.

7. Dopisem z 10.6.2024 bylo zcela prokázáno, že žalobkyně vůči žalovanému opětovně odstoupila od darovací smlouvy, kterou darovala Bytu žalobci pro nevděk a odvolala vůči žalovanému dar id. Bytu s tím, že účelem darování byla vidina společné budoucnosti, po uzavření manželství však ze strany žalovaného docházelo k agresivitě, psychickému nátlaku a týrání žalobkyně, vyžadování její submisivní poslušnosti a servisu, k užívání anabolických steroidů, nejpozději od roku 2017 k mimomanželským poměrům, jimiž se žalovaný žalobkyni chlubil, v průběhu rozvodového řízení účastníků žalovaný lživě a nepravdivě osočoval žalobkyni, předkládal nepravdivé informace, tvrzení a dokumenty, čímž dosáhl toho, že soud nepravdivě uznal, že podíl na rozvratu manželství měla i žalobkyně, proti čemuž se již žalobkyně nemůže nijak bránit, v důsledku dlouhodobého psychického nátlaku žalovaného v kombinaci s průběhem daného soudního řízení a jeho výsledkem došlo u žalobkyně k razantnímu zhoršení psychického stavu; žalovaný tak vůči žalobkyni úmyslně zjevně porušil dobré mravy, když dlouhodobě a soustavně porušoval manželskou věrnost a úmyslně očerňoval žalobkyni i během řízení o rozvod, poškozoval její pověst, čímž jí působil psychické útrapy a obtíže, kvůli kterým jí musela být 13.6.2023 nasazena psychiatrická medikace.

8. Žalobce Dopisem svého právní zástupce z 18.6.2024 vůči žalobkyni projevil nesouhlas s odvoláním daru s tím, že předchozí totožná žaloba o odvolání daného daru již byla soudem pravomocně zamítnuta, s tím, že odmítá jakýkoli psychický nátlak, týrání, ponižování žalobkyně (což bylo i vyloučeno v řízení o rozvodu manželství účastníků), s tím, že opakovaně navrhoval shodnout se na příčinách rozvratu manželství, z důvodu nemravného atakování nespočtem různých nepodložených obvinění žalobkyní se byl nucen těmto obviněním bránit, ve svých podáních opakovaně vyzýval ke kultivovanému a smírnému rozvodu, s tím, že nemůže nyní hodnotit psychický stav žalobkyně, ale odmítá, že by jej způsobil tím spíše, když s ní již od srpna/září 2021 nebydlí a všemi způsoby se snažil vyhnout nepříjemným a zdlouhavým soudním sporům, žalovaný opakovaně navrhl, aby došlo k důstojné dohodě na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k Bytu a ukončení nesmyslných sporů; proto důvody pro odvolání daru považuje za zcela nenaplněné a odvolání samotné zároveň za opožděné, když subjektivní lhůta k odvolání daru je jeden rok, avšak účastníci spolu od srpna/září 2021 nežijí.

9. Ohledně žalobkyní tvrzeného nemravného jednání žalovaného vůči žalobkyni soud pouze ze SMS komunikace účastníků z 16.5.2021 a z 19.5.2021 (založené ve spise zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka]) zjistil, že žalovaný oslovoval žalobkyni ve středním rodě s připojením emotikonů - veselého či líbajícího a emotikonu kuřátka, žalobkyně mu ve středním rodě s připojeným veselým či líbajícím emotikonem odpovídala; e-mailové zprávy žalobkyně z adresy [e-mail] žalovanému ze dne 7.8.2022, 14.12 hod. připojené k žalobě soud zjistil, že v reakci na zjevně předcházející osobní jednání účastníků ohledně vypořádání jejich společného majetku žalobkyně žalovanému sdělila, že je psychicky a fyzicky vyčerpaná, i s ohledem na smrtelné onemocnění, které propuklo u matky žalobkyně po jejím traumatickém rozchodu, žádala žalovaného o citlivý přístup a slušné chování, o doložení dokladů k posouzení majetkové situace a jednání o řešení SJM, a též o sdělení, zda varianta na dožití v bytě by byla bez rozvodu a zda se o ni žalovaný bude starat v případě, že nebude schopna se o sebe sama postarat. Soud k tomu však dále zjistil, že z obsahu zjevně téhož e-mailu (ze dne 7.8.2022, 14.12 hod.) avšak založeného žalobkyní do spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] (č.l. 226-227 ) plyne, že text tohoto e-mailu je zjevně částečně upraven oproti textu připojenému k této žalobě, např. absentují některé věty či slova (např. „Nenazvala jsem slovem hyena tebe, ale tvé chování“, „Domov je místo kde se cítím bezpečně, v těžkých úzkostných stavech jdu na balkon na vzduch“, Zanech vyjádření „typu“, že se mnou nemáš co řešit, „varianta na dožití není pro mě nepřijatelná. To není souhlas s jakoukoliv variantou smlouvy na dožití, souhlas lze vyslovit až ke konkrétnímu znění takové dohody“), či některé věty jsou pozměněny (namísto věty „Nevím jestli bych zvládla dožít jeho konce. Jestli chceš urychlovat můj konec, tak víš jak“ je uvedena věta „Mám obavy jestli bych zvládla se dožít jeho konce“). E-mailem z 26.8.2022 žalobkyně žalovaného žádala o předání jejich účetnictví, výpisy ze společného účtu, vyčíslení doplatku dluhu za zuby, navrhla využití mediátora za účelem dohody zejména s ohledem na její zdraví, kdy je psychicky a fyzicky vyčerpaná, došlo u ní ke kolapsu, prosila o ušetření dalšího utrpení a projevení dobré vůle se domluvit. Z kopie z 18.11.2022 ambulantního vyšetření žalovaného z 8.12.2017 ve FN v [Anonymizováno] včetně konečného výsledku plyne, že žalovaný měl být negativně testován na přítomnosti Chlamydia trachomatis. Ze Zdravotního záznamu žalovaného od [tituly před jménem] [jméno FO] z 19.5.2025 plyne, že žalovaný byl u této praktické lékařky registrován od 27.9.2019 (viz též registrační list z 27.9.2019), do té doby u ní nebyl léčen, dne 7.12.2017 mu byla jako kontaktu žalobkyně dána žádanka na dermatovenerologii (viz též žádanka na vyšetření na dermatovenerologii, vyloučení chlamydia ze 7.12.2017), 8.12. byl vyšetřen na kožním s negativním nálezem. Dle kopie z 18.11.2022 Laboratorních výsledků vyšetření žalovaného ze 17.1.2020 [právnická osoba] plyne, že žalovaný byl negativně testován na chlamydie, kapavku. Žalobkyně na žalovaného podala trestní oznámení pro podezření na neoprávněné vniknutí na účet Google žalobkyně žalovaným v roce 2021 (viz Úřední záznam o podání vysvětlení na P ČR z 20.2.2023), věc byla odložena s tím, že se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájení trestního stíhání konkrétní osoby, když ohledně neoprávněného vniknutí na účet Google již byla v době učinění oznámení možnost zajistit příslušná data a datové taky s ohledem na jejich uchování pouze po dobu 6 měsíců vyloučena (viz Sdělení Obvodního státního zastupitelství pro [adresa] z [datum], č.j. [spisová značka]); dále žalobkyně na žalovaného podala trestní oznámení, že rozvodovému soudu předal zfalšované lékařské zprávy o vyšetření žalovaného ve FN [adresa] na přítomnost chlamydií z roku 2017 (viz Úřední záznam o podání vysvětlení na P ČR z [datum]), věc byla odložena s tím, že nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, dotazem na FN [adresa] bylo zjištěno, že zdravotnická dokumentace o vyšetření z 8.12.2017 byla po 5 letech řádně vyřazena z kartotéky a skartována, žalovaný n P ČR uvedl, že v rámci soudních řízení si danou dokumentaci vyžádal od FN [adresa] a v nezměněné podobě ji dodal soudům (viz Vyrozumění P ČR z [datum], [adresa]-[Anonymizováno]).

10. Ohledně osobnostních charakteristik, aktuálního emočního ladění a zdravotního stavu žalobkyně vzal soud za prokázané, že žalobkyně je extrovertní osobnost, je všímavá, intelektuální, má pochopení a porozumění pro druhé, důvěřuje a dává přednost spolupráci, je spolehlivá a disciplinovaná, ladění má úzkostné (s hraničním skóre v emocionalitě), má negativní prožitky, které obtížně překonává, intenzívně prožívá strach, obavy, smutek; věrohodnost žalobkyně je v populační normě; má pravděpodobně v důsledku psychické nepohody zvýšená skóre v oblasti úzkosti, depresivity, gastrointestinálních a neurologických symptomů a zvýšené hodnoty měřící PTSD, pročež byla doporučena návštěva psychiatrické ambulance (viz Odborné vyjádření ze [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno] - psychologa, soudního znalce, k psychologickému vyšetření žalobkyně). Ze zpráv o průběhu psychoterapie žalobkyně z 7.2.2023 plyne, že žalobkyně vyhledala tuto lékařskou péči v říjnu 2022, hovořila o složitosti situace, ve které se nachází posledních cca 3-4 roky, popsala změny chování žalovaného, které dala do souvislosti s užíváním anabolických steroidů, kdy jeho chování již nebylo únosné, žalobkyně celou situaci silně prožívá, má strach, obává se o svůj zdravotní stav. Dle Záznamu Psychiatrické nemocnice [adresa] [tituly před jménem] [Anonymizováno] z 3.6.2023 plyne, že v rámci prvokontaktu přišla žalobkyni z důvodu matrimoniální krize s žádostí o předepsání dlouhodobé medikace, která jí pomůže překonat období rozvodu, s tím, žalobkyně vnímala žalovaného dlouhodobě jako někoho, kdo ji po svatbě začal psychicky týrat (manipulovat, podvádět, kritizovat za maličkosti, flirtovat s jinými ženami na veřejnosti, využívat ji finančně), bojí se ho (je to držitel zbraní), jí zatím nijak nevyhrožuje, nestalkuje; žalobkyni bylo doporučeno zahájení systematické psychoterapie, dodržování zásad zdravého životního stylu, relaxační techniky, předány kontakty na krizová centra, dostupné mobilní aplikace. Dle Lékařské zprávy Psychiatrické nemocnice [adresa], [tituly před jménem] [jméno FO] z [datum] žalobkyně v červnu 2023 dvakrát navštívila pohotovostní ambulanci [Anonymizováno] z důvodu celkového vyčerpání v dlouhodobém stresu z matrimoniální krize, bylo konstatováno, že její stav vyžaduje psychoterapeutickou a farmakologickou podporu s tím, že k léčbě přistupuje aktivně a zodpovědně. Dle Lékařské zprávy MUDr. A. [Anonymizováno] [právnická osoba] z [datum] žalobkyně navštívila danou psychiatrickou ambulanci pro obtíže úzkostného charakteru v návaznosti na náročnou manželskou situaci, kdy popisovala v rozvodovém řízení vyčerpávající osobní útoky na její osobu, výčitky, ponižování, referovala úbytek váhy v době 2021-2022 z 50 kg na 45 kg, narušení somnie, živé sny s katastrofickými scénáři, doporučeno znovunavrácení medikace (z důvodu narušení spánku) přerušené pro absolvování testu na detektoru lži. Žalobkyně se dále dne [datum] obrátila na [Anonymizováno] - centrum pro osoby ohrožené domácím násilím, kde od dubna 2024 do března 2025 podstoupila 17 terapeutických sezení; na konzultaci se sociální pracovnicí žalobkyně podrobně popsala svůj vztah a soužití s žalovaným (pozn. soudu – v zásadě zcela totožně, jak činila při veškerých svých výpovědích v Řízení 1. o určení vlastnictví, v Řízení o rozvod i v řízení tomto), jakož i to, že soudní jednání prožívala jako velmi náročná, cítila se ponížená, protože ji žalovaný u soudu dehonestoval, necítila se psychicky ani fyzicky dobře, měla panický záchvat, když žalovaného potkala na schůzi SVJ; bylo konstatováno, že žalobkyně přišla se silnými úzkostmi a depresemi, které se jí spustily během vztahu s žalovaným s tím, že v průběhu manželství ztratila zdravé sebevědomí a sebejistotu, což ji ovlivňuje dodnes, má z žalovaného strach, špatně snáší jeho fyzickou přítomnost (viz Zpráva o spolupráci s žalobkyní z [datum] [tituly před jménem] [adresa], ředitelky [Anonymizováno]). Dle Lékařské zprávy [tituly před jménem] [Anonymizováno] [právnická osoba] z 519.5.2025 se žalobkyně léčí pro neurotické obtíže úzkostně depresivního charakteru, bylo nutno nasadit antidepresiva, při soudních jednáních dochází k nárůstu úzkostné symptomatiky, kdy je třeba užít anxiolytika.

11. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že veškerá daná soudní řízení žalobkyně nepovažuje za zatížení, která by jí způsobila obtíže, které má. V období od 6. 10. 2022 do 10. 6. 2024 byla s žalovaným v interakci v průběhu daných řízení, byli příp. v písemném kontaktu – žalovaný ji vyzýval k úhradě bezdůvodného obohacení za byt, kde žalobkyně bydlí, příp. se potkali na schůzi SVJ, příp. náhodně v metru. V daných řízení žalobkyně vypovídala pod vlivem psychofarmak, nevyjadřovala se k některým otázkám přesně tak, jak chtěla. V daném období musela vyhledal lékařskou pomoc v krizovém centru v [Anonymizováno], kde až byla schopna pojmenovat věci, které se odehrávaly do té doby, a které byly zapříčiněny žalovaným. V roce 2023 žalovaný v rozporu s předchozími sliby odmítl přispívat a nepřispívá polovinou do fondu oprav za Byt; zároveň je však předseda daného SVJ, za což pobírá odměnu. Devastační dopad na žalobkyni mělo, že žalovaný v roce 2022 soudu předložil zfalšovanou zprávu z roku 2017 ohledně svého zdravotního vyšetření; dále to, že žalobkyni napadl [Anonymizováno] účet a předložil fotografie, které byly řešeny v minulém sporu o odvolání daru, a které jsou v jejím osobním vlastnictví; žalobkyně přitom žalovanému nedala souhlas s přístupem k těmto fotografiím. Ponížená se rovněž cítila tím, že žalovaný do soudních spisů zakládal její např. polonahé fotografie, které si vynucoval za dobu jejich soužití. Zcela niterně a špatně pociťovala i to, jak byli při soudních jednáních urážení právním zástupcem žalovaného její svědci a jak k nim bylo přistupováno; stejně jako to, že se např. nikdo žalobkyně neptal na její zdravotní stav, právní zástupce žalovaného se vysmíval jejímu zdravotnímu stavu. Jako vyhrožování vnímala rovněž to, že po ní žalovaný požaduje placení nájemného za několik měsíců zpětně. Klíčový dopad na žalobkyni mělo i to, že první kolaps měla v dubnu 2022, kdy s ní žalovaný přes její žádosti o pomoc přestal komunikovat; rovněž nabídla mediaci, jejíž odmítnutí ze strany žalovaného bylo poslední kapkou, pročež žalobkyně přistoupila k odvolání daru; když např. znevažovali i předložený znalecký posudek ohledně ceny Bytu, tedy si žalovaný zjevně neváží takového daru. Všechny obtíže žalobkyně započaly v roce 2017, kdy ji žalovaný nakazil chlamydiemi a kdy vyhledala odbornou pomoc [tituly před jménem] [jméno FO]; následně po rodinné události v roce 2019, kdy se žalobkyně s žalovaným již chtěla rozvést, ale on ji přinutil, aby se k němu vrátila; psychologickou/psychiatrickou pomoc poprvé vyhledala v roce 2022, kdy ji zlomilo, že žalovaný odmítl mediátora, žalobkyně o tom žalovanému psala e-mail, že se bojí, že ji to psychicky zlomí, že to nezvládne, ať si uvědomí, že obdobná situace se stala její matce, která v důsledku toho onemocněla autoimunitním onemocněním a zemřela; v roce 2023 měla žalobkyně druhý kolaps se stavy dezorientace, musela vyhledal pomoc v [Anonymizováno], kde absolvovala vyšetření u psycholožky, psychiatričky, nasadili jí farmakologickou podporu, chtěli ji hospitalizovat, což musela odmítnou kvůli kočičkám, které má doma; jí sdělená prognóza je několik let na stabilizaci stavu, s tím, že má žalobkyně nedůvěru vůči lidem, zejména mužům, ačkoli dříve byla extrovert, nyní potřebuje izolaci, aby se např. dokázala soustředit na práci. Žalovaný měl mnoho možností, kdy se mohli rozvést, žalobkyně nemusela trpět další roky. Pro ilustraci uvedla, že např. následně doma našla knihu, kterou žalovaný všem doporučoval – Moudrost psychopatů, nechal doma sečné zbraně, nože atp., což vypovídá o tom, na jakém základě jednal. Po svých psychoterapiích žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný se vydával za někoho, kým nebyl, a že ji manipuloval a obelhával, aby vše dostával včetně péče, zneužíval ji finančně, pouze na oplátku, když to věděl, dával projevy lásky, kdyby ji např. miloval, nenabádal by ji, aby trávila čas s jinými muži. Zdravotní stav žalobkyně je tedy nyní následek tohoto celého jednání žalovaného, který však nebyl schopen a odmítal přijmout jakoukoliv zodpovědnost za poškození zdraví žalobkyně, nikdy neřekl žádnou konkrétní nabídku, pouze manipuloval; lhal i soudu ohledně např. přístupu žalobkyně ke společnému účtu, ohledně toho, že žalobkyně měla užívat návykové látky. Žalobkyně má aktuálně výpadky orientace, živé sny např. že umírá při autonehodě apod., pokud s žalovaným přicházela do kontaktu, měla problémy se spaním, cítí se vyčerpaná, má obavy, že se o sebe nebude schopna postarat, žije sama, živí se sama.

12. Z výpovědi svědka [jméno FO], syna žalobkyně, soud zjistil, že nebyl svědkem žádné interakce účastníků ani nebyl osobně vyjma minulého soudního jednání v interakci s žalovaným v období od 6. 10. 2022 dosud, v této době již byli účastníci od sebe; s žalobkyní se vídá pravidelně cca jednou za měsíc, několikrát do týdne si telefonují, jejich vztahy se zlepšují. V době rozvodu účastníků se žalobkyně vše snažila urovnat přes mediátora. V době od roku 2022 svědek vnímal, že žalobkyně nepůsobila psychicky v pohodě, byl rád, že se to nějak rozhodla ukončit, říkala mu, že její vztah byl náročný, nebyl k vydržení, stupňovala se agresivita žalovaného, když spolu žili. Svědek doufal, že se situace ukončením vztahu zlepší, ale i celá situace ohledně daných řízení je extrémně stresující, žalobkyně neměla chvíli klidu, aby se zotavila. Žalobkyně prodělala kolaps v roce 2022, svědkovi nepřišlo, že by se do roku 2024 její zdravotní stav zlepšil. Pokud se mu žalobkyně okrajově zmiňovala o případné příčině jejích zdravotních obtíží, tak se to svědek snažil převádět na veselejší téma; bavili se o tom, že dané problémy pocházejí ze vztahu účastníků, kdy žalovaný na žalobkyni třeba křičel apod., např. následně v Bytě našla zanechanou po žalovaném např. knihu, kterou zde soudu předložila, dlouhé nože atp., když ty věci nepůsobily v kombinaci v pořádku. Žalobkyně se to snažila potlačovat, ale každý má nějakou mez, její kolaps mohl být toho důsledkem.

13. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když návrhy na výslech svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] a zprávou o vyšetření žalovaného ve FN [adresa] na přítomnost chlamydií z důvodu nadbytečnosti s ohledem na níže uvedené právní závěry zamítl. Jiné důkazy nebyly navrhovány. Provedené důkazy soud považoval za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci. Po takovém dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

14. Právně soud věc posoudil (shodně jako již v dříve pravomocně skončeném Řízení 1. o určení vlastnictví) podle ust. § 628 a násl. obč.zák., a to ve smyslu ust. § 3028 odst. 3 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1.1.2014 (dále též jen „o.z.“), dle něhož není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

15. Podle ust. § 628 odst. 1 obč.zák. darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá.

16. Podle ust. § 630 obč.zák. se může dárce domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

17. Dle § 101 obč.zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

18. V daném případě soud při právním hodnocení věci vyšel z toho, že již v Řízení 1. o určení vlastnictví bylo postaveno na jisto, že darovací smlouva, na jejímž základě se žalovaný stal spoluvlastníkem id. Bytu, byla mezi účastníky řádně a platně uzavřena dne 17.10.2011. Platí (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 31.3.2020, sp.zn. 33 Cdo 2339/2019), že byla-li darovací smlouva uzavřena před 1.1.2014, je nutné nárok na vrácení daru vždy poměřovat dle obč.zák., i když k „nemravnému“ chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po 1.1.2014, a to z toho důvodu, že právo dárce žádat obdarovaného o navrácení daru a tomu odpovídající povinnost obdarovaného je úzce spjato se samotnou darovací smlouvou, účastníci takové smlouvy přitom nemohli předvídat změnu zákona, která důvody pro vrácení (vydání) daru modifikuje.

19. Žalobkyně, jak plyne z dopisu žalovanému z 10.6.2024, tímto dnem výše uvedený dar (id. Bytu) vůči žalovanému (již po druhé) odvolala pro nevděk, a to ve shrnutí z důvodu, že žalovaný vůči žalobkyni úmyslně porušil dobré mravy, když ji zejména po uzavření manželství účastníků vystavoval psychickému nátlaku, své agresivitě, týrání, nejpozději od roku 2017 dlouhodobě a soustavně porušoval manželskou věrnost a zároveň žalobkyni úmyslně očerňoval i během řízení o rozvod manželství, poškozoval její pověst, předkládal nepravdivé informace, tvrzení a dokumenty, čímž vším jí způsobil psychické útrapy a obtíže, kvůli kterým jí musela být nasazena 13.6.2023 psychiatrická medikace, a které činil za účelem, aby byl nepravdivě vykreslena jako osoba, která přispěla k rozvratu manželství účastníků.

20. Soud předně uzavřel, že žalobkyni svědčí naléhavý právní zájem na určení, že je vlastnicí celého Bytu, tj. včetně id. Bytu dosud v katastru nemovitostí zapsané jako vlastnictví žalovaného dle § 80 o.s.ř., neboť z titulu vlastnictví ideálního podílu není možné požadovat vyklizení celé nemovitosti a vyklizení ideálního podílu možné není, protože tento díl není určen; formou, kterou lze dosáhnout případného uvedení do stavu před darováním, je proto žaloba určovací, kterou by bylo určeno vlastnické právo k celé nemovitosti zde žalobkyně (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 29.4.2002, sp.zn. 33 Odo 137/2002). V daném případě se tedy žalobkyně řádně podanou žalobou může domáhat určení vlastnictví Bytu, pokud platně odvolala daný dar.

21. Právo dárce domáhat se vrácení daru je právem majetkovým a jako takové se promlčuje v obecné tříleté promlčecí lhůtě podle § 101 obč. zák. (ve spojení s ust. § 3036 o.z.).

22. Žalovaný v daném případě vznesl námitku pozdního uplatnění práva na odvolání daru s tím, že účastníci spolu nežijí již od srpna/září 2021. Kromě toho vznesl i námitku věci pravomocně rozhodnuté.

23. Soud se proto dále zabýval tím, zda žalobkyni v tomto konkrétním případě svědčí právo na odvolání daru, příp. za jaké konkrétně období a jednání žalovaného, příp. zda není na místě opakovaně žalobkyní iniciované řízení na určení daného vlastnictví zastavit z důvodu překážky věci již pravomocně rozhodnuté v Řízení 1. o určení vlastnictví. V tomto rozsahu soud vyšel z toho, že (obdobně jako v Řízení 1. o určení vlastnictví) žalobkyně v odvolání daru z 10.6.2024 porušení dobrých mravů ze strany žalovaného neshledala v konkrétně vymezeném např. jediném časově určitelném jednání žalovaného, ale v jeho jednání soustavném trvajícím již cca od roku cca 2017, avšak i v jeho dále pokračujícím jednáním probíhajícím v rámci zejména Řízení o rozvod spočívajícím v poškozování pověsti žalobkyně, předkládání nepravdivých informací, tvrzení a dokumentů, které mělo způsobil stávající psychické obtíže žalobkyně; v žalobě specifikovala, že se má jednat o jednání, k nimž došlo ve lhůtě 3 let před odvoláním daru.

24. Soud předně konstatuje, že skutečně z důvodu vznesené námitky promlčení jsou dle ust. § 101 obč. zák. promlčena jako důvod odvolání daru veškerá jednání žalovaného před 10.6.2021. Jednáními žalovaného před tímto období se tak soud nemohl zabývat.

25. Kromě toho však soud s ohledem na pouze obecnější vymezení důvodů pro odvolání daru dospěl k závěru, že v rozsahu jakýchkoli případných takto žalobkyní popsaných jednání žalovaného trvajících do 5.10.2022 (okamžik prvého odvolání daru v Řízení 1. o určení vlastnictví) se jedná též o věc pravomocně rozhodnutou a s konečnou platností vyřešenou v Řízení 1. o určení vlastnictví, a tedy soud ani skutečnosti týkající se těchto jednání žalovaného nemůže nijak znovu přezkoumávat v rámci tohoto řízení. Mezi tato jednání žalovaného přitom beze zbytku patří jeho veškeré chování vůči žalobkyni během jejich společného soužití až do jeho ukončení (přelomu srpna/září 2021), včetně např. žalobkyní tvrzeného finančního zneužívání, vyžadování plného servisu, odpírání komunikace, tvrzeného dlouhodobého a soustavného porušování manželské věrnosti, tj. zejména nevěr od roku 2017 (včetně příp. nakažení chlamydiemi), oslovování žalobkyně ve středním rodě (když však nad rámec uvedeného soud uvádí, že dále ze SMS komunikaci účastníků z května 2021 plyne, že se jednalo o způsob komunikace účastníků, který sama žalobkyně v dané době bez výhrad akceptovala a své odpovědi doprovázela souhlasnými emotikony atp.), jakož i jeho chování vůči žalobkyni v době počátku následných soudních sporů účastníků ohledně jejich rozvodu a vypořádání spoluvlastnictví, a to např. včetně tvrzené nedostatečné reakce na prvý kolaps žalobkyně v dubnu 2022, včetně neochoty žalovaného podstoupit žalobkyní požadovanou mediaci a vyžadování po žalobkyni majetkového vypořádání, s nímž zjevně nesouhlasila, jak plyne např. z e-mailu žalobkyně žalovanému ze dne 26.8.2022, či 7.8.2022 (o němž však soud, opět nad rámec uvedeného, podotýká, že byl při předložení žalobkyní v tomto řízení zjevně upraven/pozměněn, oproti dříve soudu předložené verzi), či např. tvrzeného neoprávněného přístupu žalovaného ke [Anonymizováno] účtu žalobkyně, k němuž mělo dle na P ČR žalobkyní podaného vysvětlení dojít již v roce 2021. Soud tak uzavírá, že ohledně všech těchto tvrzených jednání žalovaného se jedná o věc pravomocně rozhodnutou, v jejímž rozsahu soud zcela odkazuje na rozsudek zdejšího soudu z [datum], č.j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze z [datum], č.j. [spisová značka].

26. V odvolání daru z 10.6.2024 jsou však zjevně vymezena i další pokračující jednání žalovaného trvající i po 5.10.2022, a to spočívající zejména v tvrzeném lživém a nepravdivém osočování žalobkyně a předkládání nepravdivých informací, tvrzení a dokumentů (zejména lékařské zprávy o vyšetření žalovaného ve FN [adresa] v roce 2017) soudu v rámci Řízení o rozvod. Žalobkyně, jak plyne zejména z její výpovědi, tato jednání v rámci předchozích soudních řízení (zejména předkládání jejích polonahých fotografií, a fotografií, které měl žalovaný získat na základě neoprávněného přístupu do [Anonymizováno] účtu žalobkyně, obsahy vyjádření žalovaného a jeho právního zástupce, jejich jednání vůči žalobkyni a jejím svědků v rámci daných řízení, předkládání dle žalobkyně zfalšované lékařské zprávy, vyhrožování požadováním placení výživného za Byt) vnímala jako silně dehonestující a devastující její fyzické a psychické zdraví, když jimi měl žalovaný dosáhnout toho, že žalobkyně byla v rozsudku o rozvodu manželství označena jako osoba spolupodílející se na rozvratu manželství. V rozsahu takto (byť opět obecněji) vymezených jednání žalovaného po 5.10.2022 soud dospěl k závěru, že se jedná o nové skutečnosti, dříve v Řízení 1. o určení vlastnictví neřešené a v prvém odvolání daru neuvedené. Na takto vymezený skutek proto dle soudu nedopadá překážka věci pravomocně rozhodnuté. Pokud by tato jednání žalovaného hrubě porušila dobré mravy, mohla by být důvodem platného a účinného odvolání daného daru, o němž dosud nebylo v soudním řízení rozhodnuto, a proto se soud dále těmito důvody odvolání daru blíže zabýval.

27. Žalobkyně se tedy může účinně domáhat vrácení daru výhradně tehdy, jestliže se žalovaný choval k žalobkyni nebo členům její rodiny tak, že tím hrubě porušil dobré mravy, a to v rozsahu jednání, jak je vymezeno v odst. 26.

28. Dobré mravy jsou přitom souhrnem etických, obecně zachovávaných a uznávaných obecných zásad, jejichž morální obsah musí být posuzován vždy z hlediska konkrétního případu v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu (viz usnesení Ústavního soudu ČR z 26.2.1998, sp.zn. II. ÚS 249/97). Úvaha, zda chování obdarovaného lze kvalifikovat jako chování hrubě porušující dobré mravy, odvisí vždy od posouzení všech zvláštností každého případu individuálně a má význam právě a jen pro projednávanou věc; její zobecnění, tj. vytvoření obecného pravidla aplikovatelného na jiné obdobné případy je zpravidla vyloučeno, když k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 16.9.2008, sp.zn. 33 Odo 936/2006, či z 27.10.2009, sp.zn. 33 Cdo 4375/2007). Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce je tedy není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného nebo pouhý nevděk, ale jen takové chování obdarovaného, které lze s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů, kdy jde obvykle o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už např. fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod., avšak ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky ust. § 630 obč.zák; předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce (viz např. (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ČR z 23.1.2001, sp.zn. 29 Cdo 228/2000, či z 27.9.2012, sp.zn. 33 Cdo 767/2011).

29. Předpokladem vzniku práva požadovat vrácení daru tedy není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného, ale pouze takové, které s ohledem na veškeré jednotlivé konkrétní okolnosti daného případu je možné kvalifikovat jako zjevně hrubé porušení dobrých mravů, a to buď s ohledem na značnou intenzitu nebo soustavnost a dlouhodobost, přičemž rozhodující není subjektivní pocit dárce, ale to, zda dané jednání obdarovaného lze za dané situace objektivně posoudit jako jednání hrubě porušující dobré mravy.

30. V daném případě žalobkyně dar (v rozsahu závěrů odst. 25. a 26.) odvolala předně z jasně (v odvolání daru) formulovaného důvodu, že žalovaný v průběhu rozvodového řízení účastníků předkládal nepravdivé informace a dokumenty, čím způsobil, že soud nepravdivě uznal, že podíl na rozvratu manželství měla i žalobkyně. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. [spisová značka] však k takovému závěru nelze nijak dospět, když z jeho odůvodnění se jasně podává, že soud při rozhodnutí o existenci rozvratu manželství a jeho jedině zjištěných druhotných příčinách vycházel pouze z výpovědí účastníků (které, jak účastníci nesporovali, se však v podstatných bodech zcela rozcházely) a zejména z výpovědí svědků (obou stran). V Řízení o rozvod tak soud např. k důkazu vůbec neprováděl (pro nadbytečnost zamítl) žalobkyní zejména namítanou lékařskou zprávu o vyšetření žalovaného z roku 2017 či fotodokumentaci, kterou měl žalovaný získat neoprávněným přístupem ke [Anonymizováno] účtu žalobkyně (k níž se soud na tomto místě vyjadřuje pouze pro pořádek nad rámec již uvedeného v odst. 25.). Tyto listinné důkazy (zejména jejichž užití žalovaným žalobkyně shledávala ve své výpovědi jako zcela zásadní) tedy vůbec nebyly podkladem pro rozhodnutí o rozvodu manželství účastníků; a jejich prostřednictvím tak žalovaný objektivně nijak neovlivnil výsledky Řízení o rozvodu či obsah odůvodnění rozsudku o rozvodu manželství účastníků, proti němuž žalobkyně brojila. Zcela obdobně též v Řízení 1. o určení vlastnictví soud lékařskou zprávu o vyšetření žalovaného z roku 2017 posoudil pouze jako důkaz zcela podpůrný (a v kontextu též v podstatě nadbytečný) neboť, jak soud právně uzavřel v rozsudku č.j. [spisová značka], případná nevěra žalovaného či tvrzené nakažení žalobkyně v roce 2017 nemohla být důvodem ani prvého odvolání daru, a to z důvodu promlčení; z žalovaným předložené fotodokumentace žalobkyně (dle jejích tvrzení získané neoprávněným přístupem do jejího [Anonymizováno] účtu) soud v Řízení 1. o určení vlastnictví nezjistil žádné informace relevantní pro dané řízení, a tedy ani tato fotodokumentace rozhodnutí soudu fakticky nijak neovlivnila a ani objektivně ovlivnit nemohla. Kromě toho i ze Sdělení Obvodního státního zastupitelství pro [adresa] z [datum], č.j. [spisová značka] a Vyrozumění P ČR z [datum], [adresa]-[Anonymizováno] se podává, že podezření žalobkyně zůstala v pouhé rovině domněnek, když daná jednání žalovaného nebyla v rámci šetření Policie ČR prokázána. Soud pak provádění dalšího dokazování k těmto skutečnostem navrhovaným výslechem svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] považoval za ve věci nadbytečné, když z jí potvrzeného Zdravotního záznamu z 19.5.2025 plyne bez dalšího, že též dle jejích záznamů byl žalovaný 8.12. (zjevně 2017) dle její žádanky na dermatovenerologii testován s negativním výsledkem. S ohledem na vše shora uvedené tak soud uzavřel, že objektivně posuzováno bylo v řízení dostatečným způsobem prokázáno, že se žalovaný nedopustil jednání spočívajícího zejména v předložení zfalšované lékařské zprávy či neoprávněně získané fotodokumentace žalobkyně, které by zároveň jakkoli na úkor žalobkyně ovlivnilo rozhodnutí soudů v Řízení o rozvod a v Řízení 1. o určení vlastnictví a které by tak např. žalobkyni jakkoli dehonestovalo či ve svém důsledku poškodilo její pověst.

31. K tvrzenému dehonestujícímu jednání žalovaného vůči žalobkyni v průběhu soudních řízení a jednání pak soud uvádí, že z obsahu spisů z Řízení o rozvod a Řízení 1. o určení vlastnictví neshledal žádné písemné podání žalobce ani jeho právního zástupce ani jejich případné ústní vyjádření na jednání soudu vůči žalobkyni či svědkům, které by bylo možno objektivně vnímat jako urážlivé, dehonestující či ponižující žalobkyni či jiné osoby, které by bylo agresivní, šikanózní či jakkoli excesivní (co do počtu podání či jeho obsahu), a to s přihlédnutím na předmět každého daného soudního řízení. Podání i vyjádření právního zástupce žalovaného soud shledal jako obsahově obvyklé v obdobných právních sporech a formulované běžnou právnickou češtinou. Stejně tak ani např. žalobcem předkládaná fotodokumentace žalobkyně (z jejich společného života) dle soudu nebyla ponižující, urážlivá, či žalobkyni zesměšňující atp.; v Řízení o rozvod ji pak soud ani neprováděl k důkazu, v Řízení 1. o určení vlastnictví z ní soud pouze zjistil, že účastníci v období 03/2017-12/2019 spolu měli volnočasové aktivity. Žalobkyně sama pak též předkládala osobní fotodokumentaci žalovaného, z níž dovozovala skutečnosti např. o agresivitě žalovaného; soud pak ani tuto fotodokumentaci samu o sobě nepovažuje za dehonestující. Žalobkyně tak zjevně především intenzivně negativně vnímala, že žalovaný předkládá skutková tvrzení zcela odlišná od tvrzení žalobkyně, avšak tato samotná skutečnost, že je např. v podáních žalovaného popisován skutkový stav (např. týkající se okolností společného soužití účastníků, příčin jeho rozpadu, popisu jednání a chování účastníků) odlišně od toho, jak jej popisuje a zejména zjevně i vnímá žalobkyně, soud považuje rovněž za běžné v rámci jakéhokoli sporného soudního řízení, avšak zejména v řízeních o osobním stavu účastníků, které bývají emočně vypjatá a psychicky velmi náročná, zejména v situaci, kdy účastníci příčiny rozvratu jejich soužití vnímají subjektivně diametrálně odlišně. Stejně tak i formu a obsah ústních vyjádření žalovaného, jeho výpovědí, jakož ani formu a obsah ústních vyjádření právního zástupce žalovaného, kladení dotazů svědkům atp. soud neshledal jako nevhodné, úmyslně kohokoli ponižující či urážející, když zejména z žádného protokolu o jednání soudu v řízení tomto, ani v Řízení o rozvodu ani v Řízení 1. o určení vlastnictví neplyne, jakákoli nevhodnost jednání a chování žalovaného či jeho právního zástupce. Žalobkyně sama pak žádné zcela konkrétní jednání žalobce či jeho právního zástupce v odvolání daru (kterými by se soud v rámci tohoto řízení mohl podrobněji zabývat) ani ve svých tvrzení neoznačila. Její obecný popis jednání žalovaného v rámci daných soudních řízení tak spíše pouze odpovídá tomu, jak žalobkyně subjektivně vnímala každou jednotlivou pro ni zjevně emočně vypjatou situaci při jednáních zdejšího soudu. Za dané situace, kdy ve všech daných řízeních jsou opakovaně řešeny velmi osobní až intimní okolnosti soužití účastníků, jejich vlastní prožívání, zdravotní stav, je sice takovéto subjektivní vnímání lidsky pochopitelné, a rovněž i např. jen dotazy zpochybňující vnímání dané situace jednou či druhou stranou mohou být subjektivně pociťovány velmi úporně, jako útočné, ponižující, lživé atp., avšak dle soudu žádné projevy žalovaného ani jeho právního zástupce (písemné ani ústní) objektivně nepřekročily běžnou, slušným právním jazykem formulovanou formu procesní obrany jedné strany obvyklou v obdobných soudních sporech. Stejně tak např. z k důkazu provedené výzvy žalovaného z 6.2.2025 k zaplacení bezdůvodného obohacení za nadužívání Bytu žalobkyní nevyplývá nic jiného, než že žalovaný se přípisem svého právního zástupce (opět zcela běžně formulovaným) vůči žalobkyni domáhá svého tvrzeného nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Uplatňování zákonných nároků takovouto běžnou formou, která co do obsahu ani počtu výzev atp. není nijak excesivní nemůže být objektivně vzato „vyhrožováním“, jak tuto výzvu dle své výpovědi vnímala žalobkyně. V daném případě platí, že stejně jako žalobkyně má v zákonných mezích např. právo dovolávat se odvolání daru, má žalovaný právo žádat vypořádání dosud stále existujícího spoluvlastnictví účastníků, a to včetně vypořádání v širším slova smyslu (tj. např. včetně investic do daného spoluvlastnictví či bezdůvodného obohacení za jeho nadužívání jednou stranou). Takovéto jednání žalovaného je tedy po právu a nejedná se o jednání, které by bylo způsobilé žalobkyni jakkoli dehonestovat. Nadto se např. z protokolů o jednání soudu v Řízení o rozvodu dále podává, že to byla právě žalobkyně, která opakovaně odmítala dohodu o neutrální příčině rozvratu manželství, při jejímž dosažení mohlo být Řízení o rozvodu skončeno bez provádění rozsáhlého a vyčerpávajícího dokazování, či je z podání žalovaného/jeho právního zástupce (viz. např. dopisy z 18.6.2024, 18.6.2024) zřejmé, že žalovaný žalobkyni též opakovaně vyzýval k „důstojné dohodě a ukončení nesmyslných sporů“ či „preferoval dohodu s žalobkyní úhradách“. Z jednání žalovaného tak dle soudu nelze dovodit, že by to byl on, kdo s úmyslem žalobkyni jakkoli uškodit jí nepřiměřeně vystavoval soudním sporům nebo prodlužoval probíhající soudní řízení.

32. Žalobkyně konečně v odvolání daru nemravným jednáním žalovaného shledala i dlouhodobé a soustavné porušování manželské věrnosti, k tomu soud pouze odkazuje na již uvedené v odst. 25., když případná „nevěra“ žalovaného od okamžiku 5.10.2022 dále již i pouze s ohledem na závěry soudu učiněné v Řízení 1. o určení vlastnictví a v Řízení o rozvod dle soudu nemůže být hrubě proti dobrým mravům, neboť se jednalo již o období, kdy soužití účastníků bylo zcela rozvrácené a oba účastníci v dané době již navázali mimomanželské vtahy, když jejich soužití bylo ukončeno již v roce 2021. Po pravomocném rozvodu manželství pak tento případný důvod odvolání daru odpadl bez dalšího.

33. Soud pak uzavírá, že v řízení pak ze strany žalobkyně nebyla dále ani tvrzena jakákoli jiná (nad rámec výše uvedeného) konkrétní jednání žalovaného, kterými by mohl po 5.10.2022 vůči žalobkyni hrubě porušit dobré mravy, poškodit její pověst, či jí působit psychické či fyzické útrapy a obtíže. Žádná taková jednání nevyplynula z jakéhokoli ve věci provedeného důkazu, ani např. neplynou z výpovědi syna žalobkyně, kterou bylo např. i zcela potvrzeno, že účastníci se v rozhodném období už ani fakticky vůbec nepotkávali (vyjma např. náhodných setkání či setkání týkajících se jejich spoluvlastnictví, jak vypověděla žalobkyně).

34. Na základě všeho výše uvedeného soud (opět zcela shodně jako v Řízení 1. o určení vlastnictví) veden tím, že podmínky stanovené zákonem pro odvolání daru, je (jak plyne z výše uvedené judikatury) nutno vykládat a hodnotit na základě objektivních kritérií a nikoli jen podle subjektivního názoru dárce a to ještě s přihlédnutím ke všem zcela konkrétním okolnostem daného případu bez jakéhokoli zobecňování, uzavřel, že samotná výpověď žalobkyně (zejména o jejím vlastním prožíváním mezi účastníky nastalé situace), byť doložená veškerými lékařskými zprávami dokládajícími aktuální zdravotní stav žalobkyně (jak je rozvedena v odst. 10.) nepostačovala v daném případě k prokázání toho, že by jakékoli jednání žalovaného (byť obecně) specifikované v odvolání daru z 10.6.2024 svým charakterem, dobou trvání, intenzitou atp. jednotlivě či ve svém souhrnu objektivně posuzováno hrubě porušilo dobré mravy vůči žalobkyni či členům její rodiny.

35. Byť tedy soud aktuální zdravotní stav žalobkyně projevující se mimo jiné dlouhodobým celkovým vyčerpáním, poruchami spánku, úzkostmi, depresemi, panickými záchvaty a který je nutno léčit psychofarmaky, příp. anxiolytiky a který si patrně vyžádá ještě dlouhodobější léčbu žalobkyně považuje za zcela prokázaný lékařskými zprávami a zprávou o terapiích podstupovaných v centru [Anonymizováno] (viz odst. 10.), v řízení nebylo nijak prokázáno, a zejména z daných listinných důkazů nelze nijak dovodit, že by tyto zdravotní obtíže žalobkyně byly bez dalšího přičitatelné jakémukoli jednání žalovaného (specifikovaného v odvolání daru). Z daných zpráv o vyšetření žalobkyně se pouze podává, že její stav je dán dlouhodobým stresem z probíhající matrimoniální krize a že např. při soudních jednáních dochází k nárůstu úzkostné symptomatiky (viz konkrétně Lékařská zpráva [tituly před jménem] [jméno FO]). I s ohledem na dataci těchto všech listin je pak zřejmé, že zdravotní stav žalobkyně se začal horšit zejména v důsledku propuknutí sporů účastníků ohledně jejich rozvodu a vypořádání společného vlastnictví, resp. v důsledku následně mezi nimi zahájených soudních sporů, když je rovněž zřejmé, že účastníci měli a mají diametrálně odlišné představy o spravedlivém vypořádání těchto jejich právních vztahů, a je tak rovněž zřejmé, že soudní řízení i každé jednotlivé soudní jednání v daných věcech bylo velmi emočně náročné, vyčerpávající, a stresující. Zároveň již i bylo konstatováno v rámci Řízení 1. o určení vlastnictví a i v tomto řízení zjevně vyplynulo i z výpovědi žalobkyně samotné, že stres z vypořádávání daných právních vztahů dopadá subjektivně zásadně podstatněji na žalobkyni, která jej prožívá velmi úporně. Jak však již soud konstatoval výše, domáhání se svých zákonných nároků cestou práva nelze považovat za týrání, vydírání, osočování ani dehonestaci. Dopady případné stresové zátěže vyvolané patrně mimo jiné probíhajícími soudními spory, jakož i tím, že představy žalobkyně o rychlosti a způsobu řešení všech případných sporů vzešlých z rozpadu dlouholetého vztahu účastníků řízení byly zcela odlišné od fakticky nastalé situace, však dle soudu nelze bez dalšího přičítat na vrub žalobci, když v řízení nebylo prokázáno že by jeho konkrétní jednání bylo příčinou aktuálního zdravotního stavu žalobkyně.

36. Soud proto odvolání daru (id. Bytu) žalobkyní neshledal důvodným, neboť nebyly naplněny zákonné podmínky odvolání daru dle ust. § 630 obč.zák. Soud proto žalobu na určení vlastnictví žalobkyně k celému Bytu zamítl.

37. Žalovaný byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává z odměny advokáta za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci samé z 24.3.2025, účast na jednání soudu dne 16.5.2025 a dne 23.5.2025) po 5 620 Kč podle § 7 a § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění účinném od 1.1.2025 (dále jen „advokátní tarif“), jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.; dále z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 4 úkony právní služby ve výši po 450 Kč/úkon podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu; a dále z 21% DPH z odměn a náhrad ve výši 5 099 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 29 379 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení