24 C 60/2020 - 219

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozená [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 161 263,71 Kč s příslušenstvím a vzájemném návrhu žalovaného na zaplacení takto:

Výrok

Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žaloba se v části, kterou se žalobci domáhají na žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně doručit žalovanému řádné vyúčtování záloh za služby spojené s nájmem bytu č. [hodnota], umístěného v 2. nadzemním podlaží domu č.p. [Anonymizováno] na adrese [Anonymizováno] [adresa] za rok 2019, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému pokutu z prodlení s doručením řádného vyúčtování záloh za služby spojených s nájmem bytu č. [hodnota], umístěného v 2. nadzemním podlaží domu č.p. [Anonymizováno] na adrese [Anonymizováno], [adresa], ve výši [částka] spolu s úrokem v zákonné výši 15% ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Vzájemný návrh, kterým se žalovaný domáhal zaplacení částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15% ročně od [datum] do zaplacení a částky [částka], se zamítá. Vzájemný návrh, kterým se žalovaný domáhá na žalobcích, aby mu společně a nerozdílně zaplatili částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobci se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhali na žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. V žalobě uvedli, že s žalovaným uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu č. [hodnota] v 2. nadzemím podlaží domu č.p. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] na dobu určitou od [datum] do [datum], nájemné sjednáno ve výši [částka] měsíčně, zálohy na služby poskytované v souvislosti s nájmem bytu ve výši [částka] měsíčně, splatnost do 25. dne měsíce, za které měli být hrazeny. Žalovaný složil zálohu ve výši [částka]. Dle žalobců přestal žalovaný platit nájemné a zálohy na služby od července 2019. Dne [datum] vyzvali žalovaného dopisem k zaplacení dlužného nájemného a záloh a současně nájemní smlouvy vypověděli s tím, že požadují předání bytu ve lhůtě 14 dnů. Dopis byl žalovanému doručen dne [datum], ke dni [datum] uplynula lhůta pro předání bytu. Dne [datum] zjistili žalobci, že žalovaný byt opustil, aniž by je o tom vyrozuměl a považovali tak byt ke dni [datum] za odevzdaný. Dne [datum] provedli započtení svých pohledávek za žalobcem ve výši [částka], a to na škodu na movitém vybavení ve výši [částka], úrok z prodlení v zákonné výši z nájemného a služeb za měsíce červenec až prosinec 2019 od jejich splatnosti do dne [datum] ve výši [částka], zálohy na služby za měsíce červenec až prosinec 2019 ve výši [částka] a část nájemného za měsíce červenec 2019 ve výši [částka]. Škoda ve výši [částka] činí chybějící židle k jídelnímu stolu ve výši [částka], stropní svítidlo v kuchyni ve výši [částka] neopravitelně poškozeno, chybějící masodeska v hodnotě [částka], chybějící stojan na víno v hodnotě [částka]. Škody byli žalobci zjištěny dne [datum] za přítomnosti svědka [jméno FO], který byl přítomen otevření předmětného bytu Po započtení činí pohledávka [částka] složená z části nájemného za červenec 2019 a nájemného za srpen až prosinec 2019 spolu s úrokem v zákonné výši. Predžalobní upomínka byla žalovanému zaslána, avšak ani poté nebylo uhrazeno ničeho. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že návrh uplatněný žalobou neuznává zcela. Potvrdil, že mezi účastníky byla uzavřena předmětná nájemní smlouva, avšak uvádí, že tato byla ukončena výpovědí žalovaného, když [datum] informoval žalobce, že smlouvu vypovídá, neboť se bude stěhovat do Gruzie za prací, toto potvrdil emailem ze dne [datum]. Nájem byl ukončen dohodou ke dni vyklizení bytu, tj. [datum]. Po vyklizení bytu dne [datum] vhodil klíče bytu do domovní schránky žalobce, byt byl tímto předán. Mezi účastníky bylo dohodnuto, že nájemné žalobce započte proti žalovaným uhrazené kauce, dluh tak nevznikl. Žalobci k tomu namítali, že dle předmětné nájemní smlouvy měl nájem skončit uplynutím doby nebo písemnou dohodou stran, přičemž výpověď musí mít písemnou formu, proto se nemohli účastníci dohodnout telefonicky, ani emailem bez elektronického podpisu. Žalobci rovněž nikdy nevyjádřili souhlas s tím, aby byl předmět nájmu předán bez vyklizení a bez vrácení všech klíčů a bez sepsání předávacího protokolu. Žalovaný byl povinen předmět nájmu vyklidit a vyklizený, v řádném stavu předat spolu s klíči žalobcům coby pronajímatelům nejpozději k poslednímu dni trvání předmětu nájmu. Podáním doručeným soudu dne [datum] vznesl žalovaný vzájemný návrh, kterým se na žalobcích domáhá doručení řádného vyúčtování záloh za služby spojené s nájmem bytu č. [hodnota] za rok 2019, zaplacení pokuty z prodlení s doručením tohoto vyúčtování záloh za služby spojené s užíváním předmětného bytu ve výši [částka] a zaplacení nevrácené kauce ve výši [částka] spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení. Vzájemný návrh poté rozšířil podáním ze dne [datum], a to jde o částku ve výši [částka] jako pokutu z prodlení s doručením řádného vyúčtování záloh za služby spojené s nájmem předmětného bytu za období od [datum] do [datum], o čem soud rozhodl, takže tuto změnu připustil usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka]-161, neboť výsledky dosavadního řízení mohly být podkladem i pro řízení o rozšířeném vzájemném návrhu žalované. S ohledem na to, že soud opomněl rozhodnout o celém návrhu žalovaného vydal následně dne 11. 7 .2024, č.j. [spisová značka], usnesení, kterým rozhodl i o zbylém návrhu na rozšíření žaloby i s úroky z prodlení. K tomu žalobci uvedli, že mezi účastníky je sporné, kdy nájem skončil a kdy došlo k předání vyklizeného bytu žalobcům. Existuje tak rozpor ohledně délky nájmu, respektive ohledně vymezení doby, za kterou náleží žalobcům nájemné a jeho náhrada ve smyslu § 2295 občanského zákoníku, žalobci tak nebyli schopni provést vyúčtování, neboť vyúčtování skutečné výše nákladů na služby provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz komunálního odpadu, je možné řádně provést pouze na základě znalosti doby, za kterou jsou tyto položky v rámci zúčtovací období účtovány. Dále namítli promlčení nároku žalovaného na doručení vyúčtování, stejně jako promlčení nároku žalovaného na zaplacení pokuty za nesplnění nepeněžní povinnosti doručit žalovanému vyúčtování služeb za rok 2019 a promlčení nároku navrácení jistoty ve výši [částka]. Žalobci dále navrhli soudu, aby uplatnil na nezaniklou část práva žalovaného na zaplacení pokuty své moderační právo, nárok žalovaného je nepřiměřený, neboť ho uplatnil jako odpověď na vymáhání svého dluhu vůči žalobcům a žalovanému rovněž nevznikla žádná újma, nadto žalovaný zaplatil žalobcům v průběhu nájmu sjednaného nájemní smlouvou ze dne [datum] na dobu od [datum] do [datum] jedinou zálohu na služby ve výši [částka], újma žalovaného je tedy maximálně rovna této částce. Podáním [datum] došlo k vrací žalobního návrhu ze strany žalujících, žalovanému zaplatit žalobcům [částka] s příslušenstvím v podobě z prodlení v zákonné výši, a to z titulu pokuty ve smyslu § 13 zákona č. 67/2013 Sb., neboť žalovaný neoznámil žalobcům změnu počtu osob v bytě. Soud tento návrh na rozšíření žaloby zamítl, neboť dosavadní výsledky řízení nemohly být podkladem i pro řízení o rozšířeném návrhu žalobců, viz usnesení zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. Žalobci následně podáním ze dne [datum] doplněným ústním podáním během jednání dne [datum] uvedli, že žalovaný obýval pronajatý byt v době šesti až sedmi měsíců před skončením jeho nájmu v roce 2019 spolu se svou manželkou, přičemž v nájemní smlouvě ze dne [datum] potvrdil, že výše úhrady za plnění spojené s užíváním předmětu nájmu je stanovena pro jednu osobu a nebo oznámil žalobcům změnu v počtu osob. Z tohoto důvodu vyzvali žalobci dopisem ze dne [datum] žalovaného, aby jim zaplatil pokutu za období od [datum] do dne, kdy splní svou povinnost, přičemž ke dni [datum] činila výše pokuty [částka]. Následně žalobci dopisem ze dne [datum] provedl jednostranný zápočet, kterou pohledávku na zaplacení pokuty dle § 13 ve spojení s § 12 zákona č. 67/2013 Sb., ve výši [částka] dne [datum] proti pohledávkám žalovaného na zaplacení pokuty, a to k pohledávce ve výši [částka] splatné dne [datum], zákonnému úroku z prodlení, pohledávce ve výši [částka] splatné dne [datum] a úroku z prodlení, čímž se vzájemné pohledávky zrušily ke dni [datum] ve výši [částka] a došlo k úhradě příslušenství pohledávek žalovaného ve výši [částka]. Po tomto započtení zbyla pohledávka žalobců za žalovaným ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 14,75% ode dne [datum] do zaplacení. Během jednání dne [datum] poté uvedli, že nad rámec tohoto započtení uplatňují kompenzační námitku, a to proti vzájemnému návrhu žalovaného, a to na zaplacení pokuty ve výši [částka] denně od [datum] do [datum], celkem [částka], avšak tuto kompenzační námitku uplatnil s tím, že ji podmínil tím, že soud dospěje k závěru, že nárok na pokutu se promlčuje každý jednotlivý den. Po provedení dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Mezi žalobci a) a b), jako pronajímateli a žalovaným, jako nájemcem byla uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl byt č. [hodnota] v 2. nadzemím podlaží domu č.p. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], LV č,. [Anonymizováno], kat. úřad pro [Anonymizováno], kat. pracoviště [adresa], na dobu určitou od [datum] do [datum], nájemné sjednáno ve výši [částka] měsíčně, zálohy na služby poskytované v souvislosti s nájmem bytu ve výši [částka] měsíčně, splatnost do 25. dne měsíce, za které měli být hrazeny. Dle článku IV. Smlouvy vyúčtování zálohových úhrad za plnění spojená s užíváním předmětu nájmu bude uskutečněno jednou ročně, na základě vyúčtování dodavatelů, a to podle skutečné spotřeby nájemce. Poslední vyúčtování proběhne nejpozději do 30 dnů ode dne skončení nájmu. Nájemce bere na vědomí, že výše úhrady za plnění spojená s užíváním předmětu nájmu je stanovena pro 1 osobu. Dle článku VI. Smlouvy nájem skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, nebo písemnou dohodou stran. Nájemce je oprávněn vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu určitou, pouze změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. Výpovědní lhůta pronajímatele i nájemce činí tři měsíce a výpověď musí mít písemnou formu. Výpovědní lhůta začne běžet prvním dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhému účastníkovi. Nájemce se zavazuje předmět nájmu vyklidit a vyklizený předat spolu s klíči pronajímateli nejpozději k poslednímu dni trvání nájmu. Nájemce povinen předat pronajímateli předmět nájmu v řádném stavu, čistý s přihlédnutím k běžnému opotřebení. V případě nepřiměřeného opotřebení nájemce předmět nájmu na vlastní náklady uvede do původního stavu. Při předání předmětu nájmu zpět pronajímateli, si strany písemně potvrdí stav předmětu nájmu, včetně aktuálních stavu elektroměru a plynoměru. Pro případ prodlení s předáním předmětu nájmu řádně a včas jedním skončení nájmu má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného až do dne, kdy nájemce předmět nájmu skutečně odevzdá. V hlavičce nájemní smlouvy je u pronajímatele i u nájemce uveden e-mail, přičemž tyto emailové adresy v se shodují s adresami, ze kterých probíhala e-mailová komunikace, která byla soudu předložena (nájemní smlouva ze dne [datum]). Mezi žalobci a) a b), jako pronajímateli a žalovaným, jako nájemcem byla uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl byt č. [hodnota] v 2. nadzemím podlaží domu č.p. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], LV č. [hodnota], kat. úřad pro [Anonymizováno], kat. pracoviště [adresa], na dobu určitou od [datum] do [datum], nájemné sjednáno ve výši [částka] měsíčně, zálohy na služby poskytované v souvislosti s nájmem bytu ve výši [částka] měsíčně. Dne [datum] převzal otec nájemce p. [jméno FO] starší sadu klíčů od bytu a domu navíc (3 ks) (nájemní smlouva ze dne [datum]). Shodná nájemní smlouva byla uzavřena již [datum], a to pro období [datum] do [datum], s odlišnou výší nájemného. Užívání pro 2 osoby, avšak částka, kterou měl žalovaný platit jako zálohy na služby činila opět [částka]. Žalovaný uhradil žalobcům kauci ve výši [částka] (shodné tvrzení stran). Žalovaný si pronajal dne [datum] nájemní vyt v Tbilisi, Gruzie, kde žalovaný působil v kasinu [Anonymizováno], primárně jako investor, následně začal více pobývat v [Anonymizováno], kam se musel přestěhovat, aby vykonávala pozici výkonného ředitele od [datum] (výpis z OR společnosti [právnická osoba] [Anonymizováno], nájemní smlouva ze dne [datum], pracovní smlouva). Žalovaný sdělil žalobci b) prostřednictvím emailu dne [datum], že se bude i s manželkou přesouvat do Gruzie, s tím, že tímto podává výpověď a pokud se nedohodnou jinak respektuje tří měsíční výpovědní lhůtu (email ze dne [datum]). Žalobce b) se dne [datum] tázal žalovaného, zda se jeho plány nezměnili a nájem chce ukončit, ten mu v odpovědi téhož dne sdělil, že ukončení nájmu platí (emailová komunikace ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] provedl jí žalobce si ji vůči žalovanému započtení (dopis ze dne [datum], včetně dodejky a informace o zásilce [právnická osoba]). Z kopie přední strany novin bylo zjištěno, že žalobci byli v předmětu nájmu dne [datum] (lidové noviny ze dne 21. a [datum]). V září 2019 kontaktoval žalobce b) žalovaného na e-mail s upozorněním, že má za to, že nájem trvá, byt není předán a eviduje dlužné nájemné (emailová komunikace z [datum] a [datum]). Před podáním žaloby zaslali žalobci žalovanému předžalobní upomínku, v rámci které došlo z jejich strany k výpovědí nájemní smlouvy. Dle sdělení [právnická osoba] zásilka doručena dne [datum] (předžalobní upomínka, včetně podacího lístku, sdělení [právnická osoba]). Další předžalobní upomínka byla zaslána [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum], včetně podací stvrzenky). Žalovaný zaslal prostřednictvím právního zástupce žalobcům předžalobní upomínku ze dne [datum]. Odpověď zaslána prostřednictvím právního zástupce dopisem ze dne [datum] (dopis ze dne [datum] s doručenkou datové zprávy). Žalobci vyzvali žalovaného k úhradě dluhu, a to pokuty za neoznámení změny v počtu osob v bytě (výzva s kopií podacího lístku). Dopisem ze dne [datum] označeným započtení, započetli žalobci svou pohledávku na zaplacení pokuty dle § 13 ve spojení s §12 zákona č. 67/2013 Sb., ve výši [částka] proti pohledávkám žalovaného na zaplacení pokuty dle § 13 ve spojení s § 7 zákona č. 67/213 Sb., s příslušenstvím (dopis ze dne [datum] s kopií podacího lístku). Při jednání dne [datum] byl vyslechnut svědek [jméno FO], nar. [datum], který uvedl, že žalovaný je jeho známý, potvrdil, že k její stěhoval někdy v létě, 2, 3 roky zpátky, protože odjížděl do Gruzie, kde pracoval dlouhodobě. Přítomen stěhování byl on a pan [jméno FO], s tím, že klíče dávali do schránky, poté co odnesli poslední věci žalovaného. Téhož dne byl vyslechnut také svědek [jméno FO], nar. [datum], ten uvedl, že zná žalovaného, byl přítomen stěhování, pravděpodobně v červenci roku 2019, někdy v půlce nebo ke konci měsíce. Prováděl jej s panem Martínkem, klíče házeli do schránky, protože je o to žalovaný požádal. Dále vyslechnut účastník žalobce b) [Jméno žalobce B], který uvedl, že poté co mu žalovaný oznámil, že jede pracovat do Gruzie, ruší smlouvu, se již neozval, rovněž kontakt rodičů žalovaného byl neúspěšný. Dále, protože žalovaný měl 2 sady klíčů se svojí partnerkou a třetí sadu klíčů měly jeho otec. Ty se mu již zpátky nevrátili. Popřel, že by měl s žalovaným dohodu, že dojde k předání bytu způsobem, že budou vhozeny klíče do schránky. Žalovaný jej nikdy nekontaktoval ani za účelem převodu dodávek elektřiny zemního plynu. Žalovaný mu nesdělil, že je byt od července 2019 předaný a volný. Při jednání dne [datum] proběhl výslech svědka [jméno FO], otce žalovaného, který soudu potvrdil, že ke stěhování i jeho syna došlo z důvodu dlouhodobé práce v Gruzii. Dle jeho informací se syn s panem [jméno FO] spojil a situaci mu vysvětlil. Dále byl přítomen vyklizení bytu, neboť věci se stěhovaly do jeho bytu, než syn sežene další byt. Uvedl, že stěhování prováděli „jeho kluci“ (zaměstnanci), přičemž ti tam zapomněli nějaké věci, konkrétně počítač, a štafle. Vzpomněl si, že tyto věci spolu s tiskárnou jsou v předmětném bytě, avšak chlapci mu řekli, že klíče už nemají, neboť je vhodili do schránky, načež si svědek vzpomněl, že nevrátil panu [jméno FO] druhé klíče, které měl on, a pokusil se do bytu dostat, avšak byl již vyměněný zámek. Bylo to asi týden po vyklizení. Následně hodil klíče do schránky pana [jméno FO] a tím to pokládal za skončené. Na dotaz soudu, zda si pamatuje, kdy obdržel od žalobce sadu klíčů uvedl, že to bylo někdy v zimě, více si nepamatuje, písemně to potvrzováno nebylo. Dodal, že asi 2× předával v hotovosti nájem za syna žalobkyni a rovněž to nebylo písemně potvrzováno. Potvrdil, že v bytě bydlel jeho syn s manželkou. Dále uvedl, že poté, co se mu nepodařilo vyzvednout věci z bytu se o to již nepokoušel, nekontaktoval žalobce, aby se k věcem dostal, o vhození klíčů schránky ho rovněž neinformoval. Ohledně tohoto odhlášení plynu a elektriky uvedl, že si vybavuje, že tam byl nějaký problém. Jedno bylo odhlášeno, i když neudělal on a druhé odhlásit nemohl, neboť neměl plnou moc syna. Během jednání dne [datum] proběhl účastnický výslech žalobkyně a) [Jméno žalobce A], ta k věci uvedla, že dříve bydleli v bytě pronajímají žalovanému a od schránky v tomto domě měla klíče. Popřela, že by jí někdy žalovaný či jeho otec předal peníze za nájemné osobně v hotovosti. Poprvé do bytu po skončení nájmu s žalovaným vstoupili v prosinci roku 2019. Ohledně předání bytu kontaktovali otce žalovaného pana [jméno FO], avšak vždy jim típl telefon, načež se začali obávat, že je něco špatně. Když do bytu vstoupili vypadalo to, jako by tam někdo bydlel, v lednici bylo jídlo, v mrazáku bylo jídlo, rozestlaná postel, peřiny, osobní věci tam nebyly. Zůstala tam tiskárna, akvárium, popelníky. Má za to, že žalovaný neposkytl součinnost s přepisem energií zpět na pronajímatele. Popřela, že by ve schránce našla klíče. [adresa] od bytu byl vyměňován až během prosince, kdy vyklízeli byt. Před Vánoci nebo po Vánocích. Dále uvedla, že když se sepisovala předmětná nájemní smlouva bylo domluveno, že na tam žalovaný bude bydlet s manželkou, že by se odstěhovala nemá povědomí. Dále proběhl téhož dne výslech [jméno FO], blízkého přítele žalobců. Uvedl, že jej žalobci zhruba před 5 lety požádali o to, aby nafotil prázdný byt, protože nájemce přestal platit a odešel. Bylo to v zimě, myslí v listopadu nebo prosinci, přítomen byl s oběma žalobci. Mezi stranami bylo učiněno nesporným, že žalovaný uhradil žalobcům jistotu ve výši [částka]. Soud provedl dokazování i dalšími listinnými důkazy a vzhledem k tomu, že nemohly ve světle výše uvedených důkazů, přinést pro posouzení věci žádné relevantní skutečnosti, soud je v odůvodnění rozsudku blíže nezmiňuje. Návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem na hodnotu poškozených věcí, dotaz na distributory zemního plynu a elektřiny, kdo byl v letech 2016-2020 odběratelem elektrické energie a zemního plynu v předmětném bytě, předávacím protokolem ze dne [datum] a 35 fotografiemi označenými jako pořízené [datum], soud zamítl z důvodu jak nadbytečnosti, neboť pro rozhodnutí měl dostatek skutkových zjištění, tak i s ohledem na hospodárnost. Po právní stránce soud posoudil právní jednání mezi účastníky dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), strany mezi sebou uzavřely smlouvu o nájmu bytu ve smyslu ust. § 2201 a násl. občanského zákoníku a ust. § 2235 a násl. a ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení pak ust. § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dle ust. § 2237 občanského zákoníku Smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Dle ust. § 2251 občanského zákoníku (1) Nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. (2) Pronajímatel nesmí požadovat po nájemci jiná plnění než uvedená v odstavci 1, ať již ve formě vkladu nebo jinak, ani platbu nájemného později datovaným šekem nebo jiným obdobným způsobem. Dle ust. § 2254 občanského zákoníku (1) Ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. (2) Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby. Dle ust. § 2272 občanského zákoníku (1) Nájemce má právo přijímat ve své domácnosti kohokoli. Přijme-li nájemce nového člena své domácnosti, oznámí zvýšení počtu osob žijících v bytě bez zbytečného odkladu pronajímateli; neučiní-li to nájemce ani do dvou měsíců, co změna nastala, má se za to, že závažně porušil svou povinnost. (2) Pronajímatel má právo vyhradit si ve smlouvě souhlas s přijetím nového člena do nájemcovy domácnosti. To neplatí, jedná-li se o osobu blízkou anebo další případy zvláštního zřetele hodné. Pro souhlas pronajímatele s přijetím osoby jiné než blízké za člena nájemcovy domácnosti se vyžaduje písemná forma. (3) Pronajímatel má právo požadovat, aby v nájemcově domácnosti žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a nebrání tomu, aby všechny mohly v bytě žít v obvyklých pohodlných a hygienicky vyhovujících podmínkách. Dle ust. § 2273 občanského zákoníku Sníží-li se počet členů nájemcovy domácnosti, oznámí to nájemce pronajímateli bez zbytečného odkladu. Dle ust. § 2286 občanského zákoníku (1) Výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. (2) Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná. Dle ust. § 2287 občanského zákoníku Nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. Dle ust. § 2292 občanského zákoníku Nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. Dle ust. § 2293 občanského zákoníku (1) Nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. (2) Nájemce odstraní v bytě změny, které provedl se souhlasem pronajímatele, pokud si strany ujednaly, že při skončení nájmu nájemce uvede byt do původního stavu. (3) Nájemce odstraní v bytě změny, které provedl bez souhlasu pronajímatele, ledaže pronajímatel nájemci sdělí, že odstranění změn nežádá; nájemce přesto nemůže žádat vyrovnání, i kdyby se změnami hodnota bytu zvýšila. Pronajímatel může žádat náhradu ve výši snížení hodnoty bytu, které bylo způsobeno změnami provedenými nájemcem bez souhlasu pronajímatele. Dle ust. § 2295 občanského zákoníku Pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Soud dospěl k závěru, že k ukončení nájmu bytu, který žalobci pronajímali žalovanému na základě smlouvy o nájmu ze dne [datum] došlo uplynutím výpovědní doby, která byla učiněna žalovaným prostřednictvím emailu, tedy písemně, a to na emailovou adresu, kterou si strany sjednaly v předmětné nájemní smlouvě. Výpověď tak byla učiněna žalovaným dne [datum], přičemž k uplynutí výpovědní doby došlo ke dni [datum]. Nic na tom nemění tvrzení žalobců, že se do bytu dostali až ke konci roku 2019 a chtějí tak náhradu nájemného i za tyto měsíce, když žalovaný byt řádně nepředal. Žalovaný byt skutečně řádně nepředal, pokud bez bližší domluvy vhodil klíče do schránky, do které měli mít žalobci přístup. Soud nemá z výpovědí svědků za zcela prokázané, že klíče od předmětného bytu skutečně byly vhozeny do schránky, a zejména není zřejmé, že by se žalovaný na tomto s žalobci domluvil a předání bytu si takto sjednal. Avšak soud nemůže odhlédnout od komunikace stran a z této je zřejmé, že přestože by se dalo shrnout, že žalovaný nebyl vzorným nájemníkem, který předal byt řádně, zejména osobně žalobcům k určitému dni, pak s ohledem na emailovou komunikaci a nutnost žalovaného odcestovat trvale do ciziny, o čemž byl žalobce prokazatelně informován a tato skutečnost vyplynula rovněž z provedeného dokazování, muselo být žalobcům nejpozději k [datum] jasné, že je byt prázdný a mohli s ním operovat a považovat nájem bez jakýchkoliv pochybností za skončený. Z emailové komunikace je totiž zřejmé, že žalovaný chtěl nájem ukončit i dříve dohodou, k tomu však nedošlo, a tak nejpozději uplynutím výpovědní doby nájem skončil a žalobci se nemuseli s ohledem na výše uvedené okolnosti obávat, že by žalovaný s manželkou byt nadále užíval. Pokud se tedy žalobci rozhodli do předmětu nájmu vstoupit až na konci roku 2019, přestože již v červnu roku 2019 sdělil nájemce, že smlouvu vypovídá a musí se stěhovat za prací mimo Evropu, nemá soud za to, že by toto mělo jít k tíži nájemci, a že by pronajímatelům vznikl nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení až do konce roku 2019. Žalovaný ve své obraně tvrdil, že žalobcům uhradil na nájem více, než žalobci tvrdí, avšak ani přes poučení soudu nebyl schopen tato svá tvrzení doložit, když se tak mělo stát v hotovosti, bez toho, aby k tomu měl žalovaný jakékoliv potvrzení či jiné podklady, které by se k důkazu daly použít. Tvrzení, že by měli nájem od žalovaného či jeho rodinného příslušníka, přebrat v hotovosti pak nepotvrdili ani sami žalobci. Žalobcům tak po tvrzeném započtení, které bylo učiněno ze strany žalobců ještě před podáním žaloby v tomto řízení, zůstala pohledávka za žalovaným na dlužném nájmu ve výši [částka], za neuhrazenou část nájmu pro měsíc červenec 2019 (na nájemné za červenec 2019 započetli žalobci [částka]) ve výši [částka] a dále za zcela neuhrazené nájmy pro měsíce srpen a září 2019 při sjednaném nájmu [částka] za měsíc, když nájem byl ukončen k [datum]. S ohledem na to tak vyhověl žalobě v tomto rozsahu (viz výrok I. rozsudku) a ve zbylé výši pak nárok žalobců zamítl (výrok II. rozsudku), když dospěl k závěru, že nárok na nájemné za měsíce od října do prosince roku 2019 žalobcům, s ohledem na výše uvedené, nevznikl. Ohledně promlčení nároku žalovaného na vyúčtování záloh na služby soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soud ČR, spzn. [spisová značka] ze dne [datum], který uvádí, že za právo mající majetkový charakter, které je třeba uplatnit v tříleté promlčecí době stanovené v § 101 obč. zák. (zákona č. 40/1964 pozn. soudu), je třeba považovat i právo nájemce bytu domáhat se po pronajímateli vyúčtování záloh na služby, které mu zaplatil. Jeho uplatnění se v konečném důsledku projeví v majetkové sféře nájemce i pronajímatele, neboť má za následek vznik povinnosti uhradit přeplatek či nedoplatek, který vyúčtováním vznikne. Jedná se o hmotněprávní nárok, nejde o konstitutivní rozhodnutí, každé zálohové plnění je třeba vypořádat, platí-li tedy nájemce zálohy na služby, má pronajímatel vždy povinnost je vyúčtovat. Žalovaný argumentoval k námitce promlčení §649 občanského zákoníku, přičemž má za to, že promlčecí lhůta tak přestala běžet u práv uplatňovaných ve vzájemném návrhu žalovaného již okamžikem podání žaloby žalobci, to je [datum]. K tomu soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Odo 1591/2005 ze dne 15. 5. 2007, kde Nejvyšší soud ke stavení promlčecí doby při vzájemném návrhu uvádí, že bylo-li právo, jež podléhá promlčení, uplatněno v soudním řízení ve formě protinároku, přestává u něho běžet promlčecí doba dnem, kdy bylo zahájeno soudní řízení ohledně práva, proti němuž protinárok směruje, jestliže se jak nárok, tak i protinárok vztahují k téže smlouvě nebo k několika smlouvám uzavřeným na základě jednoho jednání nebo několika souvisejících jednání. Tento závěr lze pak aplikovat jen v tom případě, kdy žalovaný uplatní své právo proti žalobci ve formě vzájemného návrhu nebo obrany proti žalobě, nikoli však na další uplatnění nároku jedním účastníkem proti druhému, nelze to tak aplikovat na případ, kdy žalobce reaguje na vzájemný návrh žalovaného tím, že rozšíří žalobu. Námitkám promlčení nároku na zaplacení pokuty za nesplnění povinnosti doručit vyúčtování služeb za rok 2019, promlčení povinnosti vyúčtovat služeb a promlčení nároku na zaplacení žalovaným uhrazené jistoty, tak soud nepřisvědčil s ohledem na výše uvedené, když promlčení doba ohledně vzájemných nároků žalovaného přestala běžet dnem podání žaloby žalobci (tj. [datum]), přičemž k promlčení vzájemného nároku žalovaného tak dojít nemohlo. Ohledně vzájemném návrhu na uložení povinnosti žalobcům doručit žalovanému řádné vyúčtování záloh na služby žalobci uplatnili zákonné výjimky k nároku žalovaného na předložení vyúčtování služeb za rok 2019 s tím, že splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat a že k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé osoby. Dále uvedli, že ke dni rozhodnutí nebyli schopni provést vyúčtování, neboť vyúčtování skutečné výše nákladů na služby provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz komunálního odpadu, je možné řádně provést pouze na základě znalosti doby, za kterou jsou tyto položky v rámci zúčtovacího období účtovány. Na druhou stranu však uvádějí, že mají za to, že nájem skončil ke dni [datum] a byt považují za předaný ke dni [datum]. S ohledem na to nejpozději po tomto datu mohli žalobci vyúčtování provést. Dle zákona č. 67/2013 Sb., je povinnost vyúčtovat služby nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období, v nájemní smlouvě si pak v článku IV. odst. 2 strany sjednaly povinnost vyúčtovat reálnou výši dle skutečné spotřeby do třiceti dnů ode dne skončení nájmu, nejpozději do [datum] tak mělo být vyúčtování provedeno. V případě, že by žalovaný případně nesouhlasil s dobou, za kterou by vyúčtování bylo provedeno a považoval ho tak za nesprávné, nic by mu nebránilo vznést proti tomuto námitky. Pokud tedy žalobci na jedné straně soudu tvrdí, za jaké období byl žalovaný povinen hradit nájemné a zálohy na služby a na druhé straně i po 5 letech odmítají provést vyúčtování, neboť neví, za jakou dobu jej mají provést, považuje soud toto počínání za vzájemně rozporné. S ohledem na to tak vyhověl návrhu žalovaného v této části a uložil žalobcům povinnost doručit žalovanému řádné vyúčtování záloh na služby spojené s předmětným nájmem, když vyúčtování do dne rozhodnutí nebylo provedeno (výrok III. rozsudku). Ohledně vzájemného nároku, kterým se žalovaný domáhal na žalobcích zaplacení pokuty z prodlení s doručením řádného vyúčtování záloh za služby spojených s nájmem bytu č. [hodnota], umístěného v 2. nadzemním podlaží domu č.p. [Anonymizováno] na adrese [Anonymizováno], [adresa], soud shledal důvodným návrh žalobců na využití moderačního práva soudu. V řízení bylo prokázáno a žalobci toto nikterak nesporovali, že do dne rozhodnutí, nedošlo k řádnému vyúčtování záloh na služby spojených s předmětným nájmem a také bylo zjištěno, že žalovaný na těchto zálohách uhradil toliko [částka]. Žalovanému tak nemohl vzniknout legitimní nárok na zaplacení pokuty za porušení povinnosti žalobců k řádnému vyúčtování služeb v takové výši, kterou žalovaný požadoval, nad rámec [částka], neboť takováto pokuta, by s ohledem na jím uhrazenou výši záloh, byla v rozporu s dobrými mravy. Soud tak dospěl k závěru, že adekvátní výše pokuty, kterou je na místě, aby žalobci uhradili za své prodlení, je právě [částka], neboť právě ohledně maximálně takovéto částky byl žalovaný v nejistotě, když mu nebyla vyúčtována a ve zbylé výši návrh žalovaného zamítl (výrok IV., V. rozsudku) Žalovaný se dále vzájemným návrhem domáhal na vrácení jistoty, která jím byla složena žalobcům, a to ve výši [částka]. O tom, že byla taková suma žalovaným jako jistota složena nebylo v řízení sporu, jak je ostatně uvedeno výše. Soud však přisvědčil námitce žalovaného, že započtení, které žalobci učinili na předmětnou jistotu, ještě před počátkem soudního řízení, je ohledně započtení na náhradu škody ([částka]), i úroku z prodlení z nájemného a služeb za červenec až prosinec roku 2019 ([částka]) a záloh na služby za červenec až prosinec 2019 ([částka]), neurčité a takováto pohledávka k započtení není způsobilá, když je co do základu i výše sporná a její uplatnění vůči žalovanému tak namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného, zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí, vyvolala spor o existenci i výši těchto tvrzených pohledávek. Ohledně započtení, které učinili žalobci ohledně pohledávky na část nájemného za červenec 2019 ve výši [částka], toto započtení soud považoval za zcela způsobilé. Ve zbylé části však jak ohledně náhrady škody, tak i ohledně úroku z prodlení z nájemného a služeb soud konstatuje, že takovéto pohledávky k započtení způsobilé nebyly, pokud nadto nejsou služby řádně vyúčtovány nestávají se splatnými a pohledávka v takovém případě nemůže být k započtení způsobilá i z tohoto důvodu. V části vzájemného nároku žalovaného, jímž se domáhal vrácení nespotřebované části jistoty, a to ohledně částky ve výši [částka], tak soud vzájemnému návrhu žalovaného vyhověl (výrok VI. a VII rozsudku). K poslední kompenzační námitce učiněné žalobci, kterou žalobci provedli započtení své pohledávky na zaplacení pokuty za nenahlášení osob v bytě dle § 13 ve spojení s § 12 zákona č. 67/2013 Sb. proti pohledávce žalovaného na zaplacení pokuty za to, že žalobci neučinili vyúčtování služeb soud uvádí, že z dokazování má soud za prokázané, že žalobci po celou dobu věděli, jaký je počet osob v bytě, bylo jim toto známo a nic na tom nemění fakt, že při dalším vyhotovení shodné nájemní smlouvy podepsal žalovaný, že je v bytě přítomná osoba jen jedna, nadto záloha na služby se nijak nelišila, ani ve vyhotovení smlouvy, kde byly uvedeny osoby dvě. Nikterak také nebylo tvrzeno, že by snad žalovaný oznámil žalobcům, že již v bytě jeho manželka nežije. Soud tedy nesprávný počet osob v předmětu nájmu uvedený ve smlouvě považuje spíše za tiskařskou chybu, než snahu žalovaného fabulovat, a to zejména s ohledem na to, že žalovaný nikterak svou manželku zcela zřejmě neskrýval, když žalobcům byla po celou dobu známa, což žalobkyně a) rovněž potvrdila během účastnického výslechu. Nehledě na výše uvedený závěr soudu, který je uveden pouze nad rámec, však soud dospěl k závěru, že ani toto žalobci učiněné započtení nemůže být určité, když není činěno oproti způsobilé a určité pohledávce. Tuto kompenzační námitku započtení tak soud neposoudil jako způsobilou vyvolat účinky započtení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o.s.ř.“) tak, že s ohledem na to, že obě strany sporu měly úspěch částečný, přičemž poměrně shodný, vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení