24 T 29/2020-280

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl při hlavním líčení konaném dne 7. dubna 2021 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vlastimila Nedvěda a soudců přísedících Magdaleny Burešové a Hany Machkové, takto:

Výrok

Obžalovaní 1) [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [obec], okr. [obec], ulice [ulice] [číslo] bývalý [anonymizována čtyři slova] v [obec], [anonymizováno] pracoviště [obec], naposledy v hodnosti [anonymizováno], 2) [příjmení] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [adresa] [anonymizováno], 3) [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [adresa] [anonymizováno], 4) [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [adresa] [číslo], fakticky bytem v [obec], A. [příjmení] [číslo], 5) Namig AGHAYEV, [datum narození], trvale bytem [adresa], [ulice] [číslo] 6) [příjmení] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [adresa] [číslo], jsou vinni, že Obžalovaný [jméno] [příjmení] a obžalovaný [jméno] [příjmení] 1) dne [datum] v době 9.03 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného [jméno] [příjmení], [datum narození], neoprávněné peněžité plnění v nezjištěné hodnotě, který si poté dal do kapsy u kalhot, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které [jméno] [příjmení] zastupoval na [anonymizováno] [obec] na základě plné moci, kdy toto peněžité plnění obžalovaný [příjmení] poskytl obžalovanému [příjmení] v úmyslu docílit snazšího průběhu řízení ve věcech jím zastupovaných cizinců. Obžalovaný [jméno] [příjmení] a obžalovaný [příjmení] [příjmení] 2) dne [datum] v době 10.28 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného [příjmení] (dříve [příjmení]) [jméno], [datum narození], neoprávněné peněžité plnění v nezjištěné hodnotě, který si poté dal do kapsy u kalhot, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které [příjmení] [příjmení] zastupoval na [anonymizováno] [obec] na základě plné moci, kdy toto peněžité plnění obžalovaný [příjmení] poskytl obžalovanému [příjmení] v úmyslu docílit snazšího průběhu řízení ve věcech jím zastupovaných cizinců. Obžalovaný [jméno] [příjmení] a obžalovaný [příjmení] [jméno] 3) Dne [datum] v době 09.17 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného [příjmení] [jméno], narozeného [datum], neoprávněné peněžité plnění v nezjištěné hodnotě, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které zastupoval na [anonymizováno] [obec] na základě plné moci, kdy toto peněžité plnění obžalovaný [příjmení] poskytl obžalovanému [příjmení] v úmyslu docílit snazšího průběhu řízení ve věcech jím zastupovaných cizinců. Obžalovaný [jméno] [příjmení] a obžalovaný [jméno] [příjmení] 4) Dne [datum] v době 08.18 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného [jméno] [příjmení], narozeného [datum], igelitovou tašku s lahvemi nezjištěného druhu, kterou si následně obžalovaný [příjmení] vložil do své igelitové tašky a odnesl, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které [jméno] [příjmení] zastupoval na [anonymizováno] [obec] na základě plné moci, kdy toto peněžité plnění obžalovaný [příjmení] poskytl obžalovanému [příjmení] v úmyslu docílit snazšího průběhu řízení ve věcech jím zastupovaných cizinců. Obžalovaný [jméno] [příjmení] a obžalovaný [příjmení] [příjmení] 5) Dne [datum] v době 10.47 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného [jméno] [příjmení], [datum narození], 2 bankovky po 1.000 Kč, které [příjmení] [příjmení] nejdříve vložil mezi listy novin, odkud si je poté [jméno] [příjmení] vložil do pravé kapsy u kalhot a následně v 15.53 hod., v budově [anonymizována tři slova] - pracoviště [obec], ulice [adresa], [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od [jméno] [příjmení], balíček obsahující lék pro rybičky, který mu na jeho žádost [příjmení] [příjmení] obstaral a který poté vložil do své aktovky, a to vše v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které [příjmení] [příjmení] zastupoval na [anonymizováno] [obec] na základě plné moci, kdy toto peněžité plnění obžalovaný [příjmení] poskytl obžalovanému [příjmení] v úmyslu docílit snazšího průběhu řízení ve věcech jím zastupovaných cizinců. 6) Dne [datum] v době 15.19 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného [jméno] [příjmení], [datum narození], dvě bankovky v nezjištěné hodnotě, které [příjmení] [příjmení] nejdříve vložil do brožury, a poté finanční hotovost s brožurou schoval pod stůl, a to v souvislosti s povolováním a prodlužováním pobytu neustanovených cizinců, které [příjmení] [příjmení] zastupoval na [anonymizováno] [obec] na základě plné moci, kdy toto peněžité plnění obžalovaný [příjmení] poskytl obžalovanému [příjmení] v úmyslu docílit snazšího průběhu řízení ve věcech jím zastupovaných cizinců. 7) Dne [datum] v době 9.55 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného [jméno] [příjmení], [datum narození], dva CD disky s nahrávkou nezjištěné hudební skupiny, a to v souvislosti s povolováním a prodlužováním pobytu osoby [anonymizována dvě slova], [datum narození], jehož spis je na [anonymizováno] [obec] veden pod [číslo jednací]. Obžalovaný [jméno] [příjmení] sám 8) Dne [datum] v době 13.25 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost [příjmení] [jméno], [datum narození], na počítači IP adresy [adresa], a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil [příjmení] [příjmení]. 9) Dne [datum] ve době 14.45 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost doposud neustanovené osoby vietnamské národnosti na počítači IP adresy [adresa], a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil této neustanovené osobě. 10) Dne [datum] v 08.28 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost [jméno] [příjmení], [datum narození] na počítači IP adresy [adresa] 420, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil [jméno] [příjmení]. 11) Dne [datum] v 08.51 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost [příjmení] [jméno], [datum narození] na počítači IP adresy [adresa], a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil [příjmení] [příjmení], přičemž obžalovaný [jméno] [příjmení] jednáním popsaným pod body 1) – 11) jednal v rozporu jednak s obsahem služebního slibu podle § 17 odst. 3 zák. č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, jednak v rozporu s povinnostmi příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů podle § 45 odst. 1 písm. a), b) a § 46 odst. 1 téhož zákona a v bodech 29 – 61 v rozporu s ustanovením § 80 zák. č. 273/2008 Sb., o Policii ČR a v rozporu s ustanovením § 159 odst. 2, 10 zák. č. 326/1999 Sb., tedy Obžalovaný [jméno] [příjmení] pod body 1) – 7) - jednak sám v souvislosti s obstaráváním věci obecného zájmu pro sebe přijal úplatek a takový čin spáchal jako úřední osoba, - jednak jako úřední osoba v úmyslu opatřit si neoprávněný prospěch vykonával svou pravomoc způsobem odporujícím právnímu předpisu, pod body 8) – 11) získal přístup k počítačovému systému nebo k nosiči informací a neoprávněně užil data uložená v počítačovém systému nebo na nosiči informací, Obžalovaný [příjmení] [příjmení] pod bodem 2) jinému v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu poskytl úplatek a takový čin spáchal vůči úřední osobě, Obžalovaný [jméno] [příjmení] pod bodem 1) jinému v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu poskytl úplatek a takový čin spáchal vůči úřední osobě, Obžalovaný [příjmení] [příjmení] pod body 5) – 7) jinému v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu poskytl úplatek a takový čin spáchal vůči úřední osobě, Obžalovaný [jméno] [příjmení] pod bodem 4) jinému v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu poskytl úplatek a takový čin spáchal vůči úřední osobě, Obžalovaný [příjmení] [jméno] pod bodem 3) jinému v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu poskytl úplatek a takový čin spáchal vůči úřední osobě, tím spáchali Obžalovaný [jméno] [příjmení] pod body 1) – 7) zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, ve znění platném do [datum], pod body 8) – 11) přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, Obžalovaný [příjmení] [příjmení] pod bodem 2) zločin podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, Obžalovaný [jméno] [příjmení] pod bodem 1) zločin podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, Obžalovaný [příjmení] [příjmení] pod body 5) – 7) zločin podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, Obžalovaný [jméno] [příjmení] pod bodem 4) zločin podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, Obžalovaný [příjmení] [jméno] pod bodem 3) zločin podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, a odsuzují se Obžalovaný [jméno] [příjmení] podle § 331 odst. 3 trestního zákoníku za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let. Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 3 (tří) let. Podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku se mu ukládá peněžitý trest ve výměře 100 denních sazeb po 3 000 Kč, tj. celkem 300 000 Kč. Podle § 70 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku se mu dále ukládá trest propadnutí věci, a to: -) bankovky nominální hodnoty á 2 000, - Kč, sériového čísla C § 83a odst. 1 části věty první a věty druhé trestního řádu [číslo], -) bankovky nominální hodnoty á 2 000 Kč, sériového čísla C [číslo], -) bankovky nominální hodnoty á 1 000 Kč, sériového čísla G [číslo], -) bankovky nominální hodnoty á 100 Euro, sériového čísla N [číslo]. Obžalovaný [příjmení] [příjmení] Podle § 332 odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců. Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 2 (dvou) let. Obžalovaný [jméno] [příjmení] Podle § 332 odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců. Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 2 (dvou) let. Obžalovaný [příjmení] [příjmení] Podle § 332 odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 24 (dvaceti čtyř) měsíců. Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 2 (dvou) let. Obžalovaný [jméno] [příjmení] Podle § 332 odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců. Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 2 (dvou) let. Obžalovaný [příjmení] [jméno] Podle § 332 odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců. Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 2 (dvou) let. Naproti tomu se obžalovaní: 1) [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [obec], okr. [obec], ulice [ulice] [číslo] bývalý [anonymizována čtyři slova] v [obec], detašované pracoviště [obec], naposledy v [anonymizována dvě slova], 2) [příjmení] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [adresa] 780, 3) [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [adresa] 715, 4) [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [adresa] 1928, fakticky bytem v [obec], A. [příjmení] [číslo], 5) Namig AGHAYEV, [datum narození], trvale bytem [adresa], [ulice] [číslo] podle § 226 písm. a) trestního řádu zprošťují obžaloby, že Obžalovaný [jméno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova], [datum narození] 1) Dne [datum] v době 08.54 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného [příjmení] [jméno], [datum narození], neoprávněné peněžité plnění v nezjištěné hodnotě, který si poté dal do kapsy u kalhot, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu osoby [jméno] [příjmení], [datum narození], jehož spis je veden na [anonymizováno] [obec] pod [číslo jednací], osoby [jméno] [příjmení], [datum narození], jehož spis je na [anonymizováno] [obec] veden pod [číslo jednací] a osoby [jméno] [příjmení], [datum narození]. 2) Dne [datum] v době 08.44 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného [příjmení] [jméno], narozeného [datum], neoprávněné peněžité plnění v nezjištěné hodnotě, který si poté vložil do pravé kapsy u kalhot, a to v souvislosti s prodlužováním pobytu osoby [příjmení] [příjmení], [datum narození]. Obžalovaný [jméno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova], [datum narození] 3) Dne [datum] v době 12.23 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného [příjmení] [jméno], narozeného [datum], igelitovou tašku obsahující jednu láhev, kterou si poté schoval pod pracovní stůl, a to v souvislosti s povolováním a prodlužováním pobytu cizinců, které [anonymizována dvě slova] zastupoval na [anonymizováno] [obec] na základě plné moci. 4) Dne [datum] v době 11.46 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného [příjmení] [jméno], narozeného [datum], bankovku v hodnotě 2 000 Kč č. B17303953, a to v souvislosti s povolováním a prodlužováním pobytu osob [anonymizována dvě slova], [datum narození] a [anonymizována dvě slova], [datum narození], přičemž bezprostředně po přijetí úplatku byl [jméno] [příjmení] orgány [anonymizováno] [stát. instituce] zadržen. Obžalovaný [jméno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova], [datum narození] 5) Dne [datum] v době 13.51 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného [příjmení] [jméno], narozeného [datum], neoprávněné peněžité plnění v nezjištěné hodnotě, který si poté dal do kapsy u kalhot, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které [anonymizována dvě slova] zastupoval na základě plné moci. Obžalovaný [jméno] [příjmení] a obžalovaný [příjmení] [příjmení], [datum narození] 6) Dne [datum] v době 09.54 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného [příjmení] [jméno], narozeného [datum], neoprávněné peněžité plnění v nezjištěné hodnotě, který si poté dal do kapsy u kalhot, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které [příjmení] [příjmení] zastupoval na [anonymizováno] [obec] na základě plné moci. 7) Dne [datum] v době 08.49 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného [příjmení] [jméno], [datum narození], bankovku v nezjištěné hodnotě, kterou si poté dal do kapsy u kalhot, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které [příjmení] [příjmení] zastupoval na [anonymizováno] [obec] na základě plné moci 8) Dne [datum] v době 10.37 hod., v budově [anonymizována tři slova] - pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného [příjmení] [jméno], narozeného [datum], bankovky v nezjištěné hodnotě, které si poté dal do kapsy u košile a následně do peněženky, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které [příjmení] [příjmení] zastupoval na [anonymizováno] [obec] na základě plné moci. 9) Dne [datum] v době 13.32 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného [příjmení] [jméno], narozeného [datum], dvě bankovky, každá v hodnotě 1 000 Kč, které si poté dal do kapsy u košile a následně do peněženky, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které [příjmení] [příjmení] zastupoval na [anonymizováno] [obec] na základě plné moci. 10) Dne [datum] v době od 10.42 hod. a 35 sekund, v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [ulice] čp.9, obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného [příjmení] [jméno], narozeného [datum], neoprávněné peněžité plnění v nezjištěné hodnotě, který si poté dal do levé kapsy u kalhot, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které [příjmení] [příjmení] zastupoval na [anonymizováno] [obec] na základě plné moci. 11) Dne [datum] v době 14.09 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od osoby obžalovaného [příjmení] [jméno], narozeného [datum], balíček s nezjištěným obsahem, který si poté dal pod stůl, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které [příjmení] [příjmení] zastupoval na [anonymizováno] [obec] na základě plné moci. 12) Dne [datum] v době 14.48 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného [příjmení] [jméno], narozeného [datum], neoprávněné peněžité plnění v nezjištěné hodnotě, který si poté dal do kapsy u kalhot, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které [příjmení] [příjmení] zastupoval na [anonymizováno] [obec] na základě plné moci. 13) Dne [datum] v době 13.33 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného [příjmení] [jméno], narozeného [datum], neoprávněné peněžité plnění v nezjištěné hodnotě, který si poté dal do kapsy u kalhot, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které [příjmení] [příjmení] zastupoval na [anonymizováno] [obec] na základě plné moci. 14) Dne [datum] v době 12.40 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného [příjmení] [jméno], narozeného [datum], neoprávněné peněžité plnění v nezjištěné hodnotě, který si poté vložil do pravé kapsy u kalhot, a to v souvislosti s povolováním a prodlužováním pobytu neustanovených cizinců, které [příjmení] [příjmení] zastupoval na [anonymizováno] [obec] základě plné moci. 15) Dne [datum] v době od 15.35 hod. v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště převzal od obžalovaného [příjmení] [jméno], narozeného [datum], neoprávněné peněžité plnění v nezjištěné hodnotě, které si poté vložil do levé kapsy u kalhot, a to v souvislosti s povolováním a prodlužováním pobytu neustanovených cizinců, které [příjmení] [příjmení] zastupoval na [anonymizováno] [obec] na základě plné moci. 16) Dne [datum] v době 08.58 hod. v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného [příjmení] [jméno], narozeného [datum], neoprávněné peněžité plnění v nezjištěné hodnotě, který si poté vložil do levé kapsy u kalhot, a to v souvislosti s povolováním a prodlužováním pobytu neustanovených cizinců, které [příjmení] [příjmení] zastupoval na [anonymizováno] [obec] základě plné moci. Obžalovaný [jméno] [příjmení], obžalovaný [příjmení] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození] 17) Dne [datum] v době 15.13 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, v přítomnosti obžalovaného [jméno] [příjmení], narozeného [datum] navedl obžalovaného [příjmení] [jméno], narozeného [datum], aby v souvislosti s vyřízením žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu osoby, kterou [příjmení] [příjmení] zastupoval na základě plné moci, koupil policistovi [jméno] [příjmení],„ flašku" za to, že tuto žádost vyřídí přednostně a dále byl [jméno] [příjmení] svědkem toho, že [příjmení] [příjmení], slíbil, že za vyřízení této žádosti koupí policistovi [jméno] [příjmení] třeba i dvě„ flašky", a přestože se tímto hodnověrným způsobem dozvěděl, že se [příjmení] [příjmení] dopustil tímto jednáním trestného činu„ Podplacení" podle § 332 odst. 1 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku a [jméno] [příjmení] návodu k tomuto trestnému činu podle ust. § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, uvedené skutečnosti neoznámil ani státnímu zástupci, ani policejnímu orgánu, ani svému nadřízenému. Obžalovaný [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], [datum narození] 18) Dne [datum] v době od 09.07 hod. do 09.10 hod., v budově [anonymizována tři slova] - pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalované tehdy pod jménem [jméno] [příjmení], narozené [datum], igelitovou tašku s nezjištěným obsahem, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu [jméno] [příjmení], [datum narození], občanky [země], jejíž spis je na [anonymizováno] [obec] veden pod [číslo jednací]. obžalovaný [jméno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova], [datum narození] 19) Dne [datum] v době 14.17 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného [příjmení] [jméno], narozeného [datum], bankovku v nezjištěné hodnotě, kterou si následně dal do kapsy u kalhot, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu [jméno] [příjmení], [datum narození], občanky Ukrajiny. obžalovaný [jméno] [příjmení] a obžalovaný [jméno] [příjmení], [datum narození] 20) Dne [datum] kolem 11.36 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného [jméno] [příjmení], [datum narození], bankovku nezjištěné hodnoty, kterou si poté dal do kapsy u kalhot a následně do peněženky, a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců. 21) Dne [datum] v době 11.11 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného [jméno] [příjmení], [datum narození], finanční hotovost v nezjištěné výši, kterou si poté a vložil do pravé kapsy u kalhot, a to v souvislosti s povolováním a prodlužováním pobytu neustanovených cizinců, které [jméno] [příjmení] zastupoval na [anonymizováno] [obec] na základě plné moci. Obžalovaný [jméno] [příjmení] 22) Dne [datum] v době od 13.34 hod. do 13.35 hod., v budově [anonymizována tři slova] - pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného [jméno] [jméno] [příjmení], [datum narození],„ pozornost“ v podobě láhve s nezjištěným obsahem, kterou si poté uložil do své tašky pod stolem, a to v souvislosti s řízením o pobytu cizinců, které [jméno] [jméno] [příjmení] zastupoval na základě plné moci. 23) Dne [datum] ve 14.53 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost [jméno] [příjmení], [datum narození], na počítači IP adresy [adresa], a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil [jméno] [příjmení]. 24) Dne [datum] v 13.00 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost [příjmení] [jméno], [datum narození], na počítači IP adresy [adresa], a osobu [jméno] [příjmení], [datum narození], a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil [příjmení] [příjmení]. 25) Dne [datum] v 10.34 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost [příjmení] [jméno], [datum narození], na počítači IP adresy [adresa], a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil [příjmení] [příjmení]. 26) Dne [datum] v 16.18 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost osoby [příjmení] [jméno] [jméno], [datum narození], na počítači IP adresy [adresa], a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil [příjmení] [jméno] [příjmení] (správně [jméno]). 27) Dne [datum] v 08.45 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost [jméno] [příjmení], [datum narození], na počítači IP adresy [adresa] 420, údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil [jméno] [příjmení]. 28) Dne [datum] v 09.59 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost [anonymizována dvě slova] [datum narození], na počítači IP adresy [adresa], a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil [příjmení] [příjmení]. 29) Dne [datum] v 14.03 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost [příjmení] [příjmení] [jméno], [datum narození], na počítači IP adresy [adresa], a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil [příjmení] [příjmení]. 30) Dne [datum] v 10.36 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost [příjmení] [jméno], [datum narození], na počítači IP adresy [adresa] [číslo], [anonymizováno], ulice [ulice] [číslo] [obec] [číslo] údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil [příjmení] [příjmení]. 31) Dne [datum] v 09.00 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost [jméno] [příjmení], [datum narození], na počítači IP adresy [adresa], a osobu [anonymizována dvě slova], [datum narození], a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil [jméno] [příjmení]. 32) Dne [datum] v 09.08 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost [příjmení] [jméno], [datum narození], na počítači IP adresy [adresa], a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil [příjmení] [příjmení]. 33) Dne [datum] v 12.29 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa] obžalovaný [jméno] [příjmení], provedl na žádost [anonymizována dvě slova], [datum narození], na počítači IP adresy [adresa], a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil [anonymizována dvě slova]. 34) Dne [datum] v 14.13 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost [příjmení] [jméno], [datum narození], na počítači IP adresy [adresa], a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil [příjmení] [příjmení]. 35) Dne [datum] v 15.44 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost dvou doposud neustanovených osob vietnamské národnosti na počítači IP adresy [adresa] 7, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil těmto dvěma osobám. 36) Dne [datum] v 13.33 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost [příjmení] [jméno], [datum narození], na počítači IP adresy [adresa] 26, a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil [příjmení] [příjmení]. 37) Dne [datum] v 11.01 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] povedl na žádost osoby [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození], na počítači IP adresy [adresa], a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil osobě [jméno] [příjmení] [příjmení]. 38) Dne [datum] v 15.07 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] povedl na žádost osoby [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození], na počítači IP adresy [adresa], a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil osobě [jméno] [příjmení] [příjmení]. 39) Dne [datum] v 12.52 hod., v budově [anonymizována dvě slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] povedl na žádost osoby [anonymizována dvě slova], [datum narození], na počítači IP adresy [adresa], [datum narození], a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil osobě [anonymizována dvě slova]. 40) Dne [datum] v 08.12 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost osoby [jméno] [příjmení], [datum narození], na počítači IP adresy [adresa], a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil [jméno] [příjmení]. 41) Dne [datum] v 08.58 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost [příjmení] [jméno], [datum narození], na počítači IP adresy [adresa], a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil [příjmení] [příjmení]. 42) Dne [datum] v 09.12 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost [jméno] [příjmení], [datum narození], na počítači IP adresy [adresa], a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil [jméno] [příjmení]. 43) Dne [datum] v 15.40 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost [jméno] [příjmení], [datum narození], na počítači IP adresy [adresa] adrese [adresa]. 44) Dne [datum] v 12.03 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost [anonymizována dvě slova], [datum narození], na počítači IP adresy [adresa], a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil [anonymizována dvě slova]. 45) Dne [datum] v 12.44 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost osoby [jméno] [jméno] [příjmení], [datum narození], na počítači IP adresy [adresa], bytem [adresa] [číslo], a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil osobě [jméno] [jméno] [příjmení]. 46) Dne [datum] v 08.39 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost [příjmení] [jméno], [datum narození] na počítači IP adresy [adresa], a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil [příjmení] [příjmení]. 47) Dne [datum] v 14.26 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost [příjmení] [jméno], [datum narození] na počítači IP adresy [adresa], a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil [příjmení] [příjmení]. 48) Dne [datum] v 10.43 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost [příjmení] [jméno], [datum narození], na počítači IP adresy [adresa], a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil [příjmení] [příjmení]. 49) Dne [datum] v 12.09 hod., v budově [anonymizována tři slova] – pracoviště [obec], ulice [ulice] č.p 9, obžalovaný [jméno] [příjmení] provedl na žádost [anonymizována dvě slova], [datum narození] na počítači IP adresy [adresa], a údaje z tohoto informačního systému neoprávněně sdělil osobě [anonymizována dvě slova]. 50) Dne [datum] v době 12.44 hod. do 12.46 hod., v budově [anonymizována tři slova] - pracoviště [obec], ulice [adresa], obžalovaný [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] tohoto pracoviště, převzal od obžalovaného [příjmení] [jméno], narozeného [datum], neoprávněné peněžité plnění v nezjištěné hodnotě, který si poté vložil do pravé kapsy u kalhot, a to v souvislosti s povolováním a prodlužováním pobytu neustanovených cizinců, které [anonymizována dvě slova] zastupoval na [anonymizováno] [obec] na základě plné moci, tedy obžalovaný [jméno] [příjmení] že by -) jednak sám v souvislosti s obstaráváním věci obecného zájmu pro sebe přijal úplatek a takový čin spáchal jako úřední osoba, -) jednak jako úřední osoba v úmyslu opatřit si neoprávněný prospěch vykonával svou pravomoc způsobem odporujícím právnímu předpisu, -) jednak vzbudil v jiném rozhodnutí, aby v souvislosti s obstaráním věci obecného zájmu slíbil druhému úplatek a aby takový čin spáchal vůči úřední osobě, -) jednak jako úřední osoba v úmyslu opatřit jinému neoprávněný prospěch, vykonával svou pravomoc způsobem odporujícím zákonu, obžalovaný [jméno] [příjmení] že by - jinému v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu poskytl úplatek a takový čin spáchal vůči úřední osobě, obžalovaný [příjmení] [příjmení] že by - jinému v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu poskytl úplatek a takový čin spáchal vůči úřední osobě, - jinému v souvislosti s obstaráním věci obecného zájmu slíbil úplatek a takový čin spáchal vůči úřední osobně, Obžalovaný [jméno] [příjmení] - jinému v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu poskytl úplatek a takový čin spáchal vůči úřední osobě, Obžalovaný [příjmení] [jméno] - jinému v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu poskytl úplatek a takový čin spáchal vůči úřední osobě, čímž měli spáchat obžalovaný [jméno] [příjmení] -) dílčí skutky zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, -) dílčí skutky přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, -) návod k trestnému činu podplacení podle § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku k § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, obžalovaný [jméno] [příjmení] -) dílčí skutek zločinu podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, obžalovaný [příjmení] [příjmení] -) dílčí skutek zločinu podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, obžalovaný [jméno] [příjmení] -) dílčí skutek zločinu podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, obžalovaný [příjmení] [jméno] -) dílčí skutek zločinu podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že se staly skutky, pro něž jsou tito obžalovaní stíháni.

Odůvodnění

1. V uvedené věci byla dne [datum] podána státním zástupcem [anonymizováno] státního zastupitelství v [obec] u zdejšího soudu obžaloba celkem na patnáct obžalovaných pro celkem 68 skutků, kdy se jednalo o trestné činy zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku a přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (obžalovaný [příjmení] [příjmení]), u ostatních obžalovaných bylo jejich jednání kvalifikováno jako zločin podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku (s výjimkou obžalovaných [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jejichž věc byla řešena jinak). Obžalovanému [jméno] [příjmení] jako bývalému [anonymizována čtyři slova] v [obec], detašované pracoviště [obec], bylo kladeno za vinu, že nejméně ve 33 případech převzal úplatek v peněžní či jiné formě od spoluobžalovaných [příjmení] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno 7 slov] [obec], [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] [příjmení], a to v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které tito obžalovaní zastupovali na základě plných mocí na [anonymizováno] [obec]. Dále mu pak v bodě 34 obžaloby bylo kladeno za vinu, že obžalovaného [jméno] jako úřední osoba navedl, aby v souvislosti s vyřizováním žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu dalšího cizince, tedy v souvislosti s obstaráváním věci obecného zájmu, aby policistovi [jméno] [příjmení] koupil flašku za to, že tuto žádost vyřídí přednostně, což měl obžalovaný [příjmení] slíbit s tím, že koupí třeba i dvě flašky, kdy obžalovaný [příjmení] byl tomuto jednání osobně přítomen a měl se tak hodnověrným způsobem dozvědět o spáchání trestné činnosti ze strany těchto osob, které směřovaly k jeho podplacení, přesto však tyto skutečnosti neoznámil příslušným osobám. V bodech 35 až 67 obžaloby pak bylo obžalovanému [příjmení] kladeno za vinu, že jako tehdejší [anonymizována čtyři slova] v [obec] na detašovaném pracovišti v [obec] provedl na žádost dalších osob řadu dotazů do [anonymizováno] informačního systému na různé osoby a údaje, které bez oprávnění poté dalším osobám sděloval.

2. V uvedené věci již bylo zdejším soudem opakovaně rozhodnuto, ovšem Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací opakovaně rozhodnutí zdejšího soudu zrušil. V prvém případě tak učinil především z procesních důvodů, kdy následně bylo znovu rozhodnuto zdejším soudem dne 13.6.2017 rozsudkem pod č.j. 4T 134/2011-2561. Tento další rozsudek byl zrušen usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21.3.2018, č.j. 4To 476/2017-2703. Ve svém usnesení krajský soud hodnotil právní otázku, zda jsou procesně použitelným důkazem záznamy o sledování osob a věcí pořízené podle § 158d tr. řádu v období od [datum] do [datum] Odvolací soud poukázal na to, že nálezem Ústavního soudu ze dne [datum] č. Pl.ÚS 3/09, který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 219/2010 Sb., bylo zrušeno ustanovení § 83a odst. 1 části věty první a věty druhé trestního řádu, což znamená, že ode dne vyhlášení tohoto nálezu ve sbírce zákonů, tehdy od [datum], je nutné k nařízení prohlídky jiných prostor předchozí souhlas soudce, nikoliv pouze souhlas státního zástupce. Poté pak rozebral, zda prohlídka jiných prostor představuje zásah do práva jednotlivce na soukromí v obdobném rozsahu jako v případě domovní prohlídky, a dospěl ke kladnému závěru. Z toho vyvodil, že o vydání příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků musí rozhodovat nezávislý a nestranný orgán, kdy za takový nelze považovat státního zástupce, jenž v kontradiktorním řízení plní funkci orgánu veřejné žaloby. Respektu a ochrany požívá nejen soukromí v prostorách sloužících k bydlení, tedy obydlí v užším slova smyslu, ale i jiné prostory včetně prostor kancelářských. Odvolací soud k tomu uvedl, že byť se uvedený nález Ústavního soudu přímo nedotýká ustanovení § 158d tr. řádu, ustanovení § 83a tr. řádu je nutné aplikovat i na projednávaný případ, neboť v současné době nelze oddělovat osobní život od pracovního a kontinuálním dlouhodobým sledováním kanceláře skutečně dochází k zásahu do práva na soukromí. Poukázal i na další judikaturu Ústavního soudu s tím, že právní předpis se rozhodnutím Ústavního soudu ruší nikoliv od počátku (ex tunc), nýbrž vždy až ode dne, který Ústavní soud v nálezu určí, a neurčí-li tak, pak dnem, kdy je nález publikován ve Sbírce zákonů (tedy ex nunc). Fakticky to tedy znamená, že uvedené rozhodnutí Ústavního soudu bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů v průběhu provedeného sledování, kdy do data [datum] bylo možno takto postupovat a uvedené záznamy bylo možno použít, po tomto datu však vzhledem k tomu, že nebyl souhlas dán soudem, jsou záznamy o sledování procesně nepoužitelné. Dále pak odvolací soud s ohledem na neúplnost skutkových zjištění uložil soudu prvního stupně, aby doplnil dokazování o znalecké zkoumání záznamů o sledování, kterým by se odstranily či alespoň zmírnily vedlejší rušivé zvyky a tím by se zvýraznila zvuková linie hovořících osob, kdy stejně jak lze zkvalitnit obraz včetně eventuálního přiblížení, ev. další důkazy. Soudu prvního stupně také bylo uloženo, aby provedené důkazy řádně hodnotil a zdůvodnil na základě, jakých konkrétních důkazů k těmto závěrům dospěl a vypořádal se s důkazy svědčícími ve prospěch i neprospěch obžalovaných a s jejich obhajobou.

3. Z podnětu státního zástupce byla poté ještě věc předložena Ústavnímu soudu podle § 95 odst. 2 Ústavy ČR k posouzení, zda je skutečně možno pojmem obydlí mínit i prostor kanceláře příslušníka [stát. instituce], v níž vykonává úřední pravomoc, a v jakém vztahu je pak k tomu ustanovení § 158d odst. 2, odst. 3 tr. řádu Ústavní soud rozhodl dne [datum] pod sp.zn. Pl.ÚS 8/2019, že se návrh na případné zrušení ustanovení § 158d odst. 2 tr. řádu odmítá s tím, že skutečně uvedené záznamy o sledování procesně použitelným důkazem po datu vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů nejsou. Okresní soud v Litoměřicích poté rozsudkem ze dne 5.3.2020, č.j. 4T 134/2011-2897, který již nabyl právní moci, podle § 226 písm. a) tr. řádu obžalované [příjmení] [jméno], [anonymizována tři slova] [obec], [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení] (nyní [jméno] [příjmení]), [jméno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] plně zprostil obžaloby, věc ohledně ostatních obžalovaných byla vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí. Okresní soud v Litoměřicích na základě uvedeného usnesení odvolacího soudu provedl znovu celé rozsáhlé dokazování, při kterém vyslechl všechny obžalované, provedl výslech svědků, předložil stranám podle § 213 odst. 1 tr. řádu listinné důkazy, zejména protokoly o vydání věcí a o provedení domovní prohlídky včetně fotodokumentace, odborná vyjádření a výsledky kontrolního šetření, přičemž též se souhlasem stran byl čten znalecký posudek z oboru kybernetiky, odvětví výpočetní technika. K těmto důkazům strany neměly výraznějších připomínek, přičemž podrobněji budou případně rozebrány níže, kdy soud pak vycházel z výpovědí obžalovaných, a to i těch, kteří byli již pravomocně zproštěni.

4. Ve věci samé pak bylo rozhodnuto dne [datum] při hlavním líčení tak, jak je shora uvedeno, kdy ještě ohledně obžalovaného [jméno] [příjmení] byly vyloučeny dva skutky pod body 40 – 41 obžaloby, které se týkaly svědků, kteří se zdržovali na území [země] či [země] a nedařilo se je vyslechnout, jak uložil odvolací soud. Ve věci bylo přitom konáno vícero hlavních líčení, v jejichž průběhu obžalovaní využili svého práva podle § 207 odst. 2 tr. ř. a k věci nevypovídali, proto byly čteny jejich předchozí výpovědi z přípravného řízení i z předchozích hlavních líčení, kde jednoznačně až na obžalovaného [příjmení] odmítli, že by se jakékoliv trestné činnosti dopustili.

5. Obžalovaný [příjmení] [jméno] uvedl, že u hlavního líčení využívá svého práva a k věci nevypovídal v souladu s ustanovením § 33 tr. řádu. Podle § 207 odst. 2 tr. řádu byl čten protokol o výpovědi tohoto obžalovaného na č.l. 292-296, [číslo]. Zde obžalovaný popřel, že by se trestné činnosti dopustil. Pokud jde o skutek ze dne [datum], toho se ani dopustit nemohl, neboť byl od [datum] do [datum] na Ukrajině, což doložil potvrzením ve svém pase. Ke skutku ze dne [datum] uváděl, že zařizoval vízum pro dceru svého bratrance, nikomu však žádný úplatek nepředával. Dále popřel, že by v souvislosti s rozhodováním o pobytovém režimu cizinců, které před [anonymizována tři slova] na pracovišti v [obec] zastupoval na základě plné moci [jméno] [příjmení] předal jakékoliv neoprávněné plnění, a to jak dne [datum], tak dne [datum]. Rozhodně mu nedával ani peníze ani nějaké poukázky. Totéž uvedl obžalovaný [příjmení] [jméno] ohledně jednání, k nimž mělo dojít ve dnech [datum], [datum] (zde ve dvou případech) a [datum], [anonymizováno] [obec] ohledně jednání ve dnech [datum] a [datum], a [anonymizována dvě slova] ohledně jednání ze dne [datum]. Obžalovaná [jméno] [příjmení] (tehdy [jméno] [příjmení]) uvedla, že u [jméno] [příjmení] v kanceláři pouze ponechala igelitovou tašku s reklamními předměty pojišťovny, kterou zastupuje, k čemuž je oprávněná, jak bylo doloženo touto pojišťovnou. Obžalovaný [jméno] [jméno] [příjmení] pak uvedl, že se vsadil s [jméno] [příjmení] ohledně fotbalového zápasu, k čemuž doložil i zprávy z internetu, přičemž sázku prohrál, a proto obžalovanému předal láhev nezjištěného alkoholu, což však nějak nesouviselo s rozhodovací činností [jméno] [příjmení]. Prap. [jméno] [příjmení] pak popřel, že by skutečně slyšel [jméno] [příjmení] jako svého nadřízeného, že by ten nějak naváděl spoluobžalovaného [jméno], aby mu v souvislosti s vyřízením žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu jiné osoby, kterou obžalovaný [příjmení] zastupoval na základě plné moci, koupil nějakou flašku za její přednostní vyřízení a že by obžalovaný [příjmení] přislíbil, že za to koupí dokonce i dvě flašky, přičemž nevěděl, že by toto jednání mohlo být bráno jako trestný čin, neboť nepostřehl toto vyjádření ze strany obou spoluobžalovaných s ohledem na značný hluk v místnosti. Trestnou činnost popřeli i další obžalovaní, jak je uvedeno níže.

6. Pouze obžalovaný [příjmení] [příjmení] částečně své jednání doznal a uvedl, že chodil na oddělení [anonymizována dvě slova] z důvodu zaměstnání. S cizinci podával žádosti o prodloužení pobytu. [jméno] se seznámil s panem [příjmení], proto chodil k němu do kanceláře zjišťovat nějaké věci, co je potřeba dokládat k těm jiným případům, těch žádostí. Každá žádost měla standardní postup. Nevěděl, jak to vše má být a tak chodil za panem [příjmení] se ptát, co je potřeba k těm žádostem doložit. Někdy pan [příjmení], když měl hodně práce, ho poprosil, aby mu došel pro léčivo pro rybičky do akvária. Také pan [příjmení] miloval rockovou hudbu a bavili se s ním o hudbě. Nabídl mu, že mu sežene album nějaké konkrétní rockové skupiny. Když tam byl naposledy, tak mu to CD nechal poslechnout. Byl v ten den zadržen. Je pravda, že mu nechával v časopise nějaké peníze, ale to bylo z jeho strany jako odměna za jeho čas, pozornost a nějaké ty informace, konzultace. Nebylo to kvůli nějakému konkrétnímu případu, kvůli nějaké konkrétní žádosti. Veškeré žádosti podával na základě plné moci těch cizinců, byly absolutně v pořádku. Nebyl důvod pana [příjmení] nějakým způsobem podplácet kvůli nějaké žádosti. Veškeré žádosti, co byly v tom řízení, byly naprosto v pořádku. Každý konkrétní případ si už přesně nepamatuje. Poté byla podle § 207 odst. 2 tr. řádu přečtena výpověď tohoto obžalovaného na č.l. 236-240, [číslo], [číslo], kde se k trestné činnosti fakticky doznal. K tomu obžalovaný uvedl, že podle něj si jeho výpovědi neodporují, jen v jedné výpovědi doplnil, to co říkal předtím. Pan [anonymizováno] mu ukazoval nějaké složky. Nějaké osoby poznal, bylo tam víc složek, ptal se ho, koho zná a nezná. Byla tam jedna žádost, kdy požádali přes ambasádu, a pan [příjmení] se zeptal, jestli je zná a co má s tím dělat, jestli to má zamítnout. Ale on nevěděl, jestli ty veškeré dokumenty, co oni podali na ambasádě, byly v pořádku nebo nebyly v pořádku. Ale trošku se ho na to pan [příjmení] zeptal, jako by tam bylo něco špatně, to on neví. V tu dobu nemohl posoudit, jestli tam něco chybí, něco je špatného. Taky nevěděl, co je tam potřeba doložit. Ti rodiče byli na oddělení [anonymizováno] a doložili zbytek potřebných dokumentů, jak to učinila paní [příjmení], která je zmíněna v jiném případě. Nevzpomene si, jak často chodil na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v roce 2010, ale bylo to asi tak jednou za týden nebo jednou za dva týdny. Na dotaz státního zástupce, že obžalovaný při hlavním líčení uvedl, že nebyl důvod předávat panu [příjmení] úplatek, ovšem ve výpovědi z [datum] použil opakovaně výraz úplatek, že ho předal panu obžalovanému [příjmení], tak obžalovaný [příjmení] tvrdil, že důvod nebyl, protože žádosti byly v pořádku. Bylo to jen za to, že pan [příjmení] upozornil, že tam může být něco nedoloženo, nějaký překlad, jako to bylo s paní [příjmení], kdy se jednalo o jejího syna [jméno], tak tam chyběl nějaký překlad rodného listu nebo něco. Tak proto pan [příjmení] upozornil, aby ta matka se dostavila a doložila potřebné dokumenty. Ona v ten den přijela a podepsala obžalovanému [příjmení] plnou moc, aby mohl v dalším řízení dokládat ještě nějaké potřebné dokumenty. Za to, že pan [příjmení] je přijal a vyslechl a pochopil, že situace je taková, že tam něco chybí, mu něco dal. [příjmení] nevěděl, že je zákonná lhůta, pošle se výzva, aby ti lidi to doložili bez osobní návštěvy oddělení [anonymizováno]. Tak ho napadlo mu ty peníze nechat jako pozornost za připomínku, že je potřeba tam něco doložit. Na další dotaz, že před předáním částky, kterou odhadl na dvě tisícikoruny ve vtahu k zařizování pobytu paní [jméno], tak v přípravném řízení vypověděl:„ Já jsem se jej (tedy [příjmení]), ještě před tím zeptal, jak mu to mám předat a on mi hodil noviny, já jsem pochopil, že ty bankovky mám do nich vložit“, zda od pana [příjmení] věděl, kdy a kde, jak mu má předat peníze, obžalovaný uvedl, že při tom jednání v kanceláři, kde byl u něho na návštěvě, tak se ho zeptal, že mu chce dát nějaký dárek a kam to má dát, kam to má položit nebo vložit, přičemž nebyla řeč o částce, měl u sebe peněženku, podíval se, co má a dal mu ty peníze. Nikdy pan [příjmení] o nějakých částkách nemluvil. Neříkal nic o tom, že by mu měl dát nějaké peníze. Soud vycházel ze zjištění, že obžalovaný [příjmení] [příjmení] v přípravném řízení nejprve využil svého práva a k věci nevypovídal, ovšem později se ke své trestné činnosti plně doznal. Ke skutku ze dne [datum] uvedl, že jednal s obžalovaným [příjmení] v jeho kanceláři ve věci žádosti o udělení pobytového režimu [jméno] [příjmení]. Předal proto obžalovanému [příjmení] úplatek ve výši 2.000 Kč ve dvou bankovkách po 1.000 Kč, které vložil do brožury, kterou předal obžalovanému [příjmení]. Důvodem pro předání úplatku byla skutečnost, že několik dní před tím obžalovaného [příjmení] navštívil v jeho kanceláři a ten se jej dotázal, zda zná jména osob, jejichž složky měl u sebe na stole. Řekl mu, že tato jména nezná a obžalovaný [příjmení] mu nato naznačil, že žádosti těchto osob budou zamítnuty, což pochopil tak, že si tím obžalovaný [příjmení] nepřímo říká o úplatek. Pokud jde o skutek ze dne [datum], navštívil [příjmení] v jeho kanceláři ve věci pobytového režimu [anonymizována dvě slova], obžalovaný [příjmení] se ptal, zda má tuto žádost zamítnout a on mu předal úplatek ve výši 2.000 Kč, tím způsobem, že [příjmení] mu podal noviny, do kterých vložil dvě bankovky v hodnotě každá po 1.000 Kč. Pokud jde o druhý skutek ze dne [datum], tak obžalovanému [příjmení] skutečně předal lék na rybičky. K osobě obžalovaného [příjmení] dále uvedl, že se o něm obecně vědělo, že bere úplatky, přičemž protislužbou ze strany tohoto obžalovaného za poskytnutí úplatku měl být hladký průběh procesu při udělování pobytových režimů. Rovněž tak obžalovaný [příjmení] měl dotyčné osoby vyrozumívat o případných problémech, které by se v řízení ohledně pobytového režimu cizinců na [anonymizováno] [obec] mohly vyskytnout.

7. Obžalovaný [příjmení] [jméno] [příjmení], uvedl, že v ČR bydlí na adrese [adresa]. Je zaměstnán ve [právnická osoba]. Vypovídat k věci nechtěl, odkázal na svou výpověď z minulého hlavního líčení. Byly proto přečteny podle § 207 odst. 2 tr. řádu protokoly o výpovědi tohoto obžalovaného na č.l. 121-125, [číslo], [číslo], [číslo].

8. Obžalovaný [jméno] [příjmení] uvedl, že bydlí na adrese [adresa]. Pracuje stále jako dělník [anonymizováno] v [obec]. Obžalovaný využil svého práva a k věci nevypovídal. Podle § 207 odst. 2 tr. řádu se četly protokoly o výpovědi obžalovaného na č.l. 34-38, [číslo], [číslo]. Popřel žalovanou trestnou činnost a žádal spolu se svým právním zástupcem, že by měl být zproštěn obžaloby i u skutků, které zbyly. Má za to, že důkazní nouze, která panuje, by měla vést k tomuto zproštění obžaloby. Co se týče obžaloby, jediným důkazem by teoreticky mohl být záznam z prostorového sledování, který byl podroben i znaleckému zkoumání, které podle něj potvrdilo, že není zřejmé, že by docházelo k předávání finanční hotovosti, není zřejmé nic, co by ho mohlo usvědčovat, že by se dopustil toho, co je mu obžalobou kladeno za vinu. Je nezbytné vycházet z výpovědi pana [příjmení] u hlavního líčení s ohledem na to, že celé řízení je ovládáno zásadou ústnosti, a je tedy podle něj zásadní to, co tento obžalovaný uvedl u hlavního líčení, přičemž jeho výpověď z přípravného řízení považuje shodně se svým právním zástupcem za nevěrohodnou. Při výslechu jako obviněný dne [datum] využil svého práva podle § 33 odst. 1 tr. řádu a k věci nevypovídal. Dne [datum] byl vyslechnut ve Vazební věznici Teplice, kdy ani v tomto případě k věci nevypovídal. Při hlavním líčení dne [datum] obž. [příjmení] k věci vypovídal a uvedl následující. Co se týče bodu 1) - 34) obžaloby, nikdy si neřekl o úplatek nebo nějaký převzal. Jestliže došlo k předání finanční hotovosti, tak se jednalo o finanční hotovost za kolek nebo za kolek, anebo byly předávány splátky na vozidlo, které prostřednictvím pana [jméno] prodala jeho manželka. Vzpomíná si u pana [příjmení] - u bodu 15), že ho skutečně požádal, zda by mu nezakoupil ve zverimexu v [obec] na [příjmení] léčivo pro rybičky. S tím pan [příjmení] souhlasil a předával mu na to finanční částku. [příjmení] tento lék zakoupil a zbytek peněz mu vrátil. Jednalo se řádově o 1.000 Kč. Léky byly drahé. Co se týče prodaného vozidla, jednalo se o starší typ [příjmení] [jméno] a k prodeji došlo v lednu 2010, přesný datum si nepamatuje. K realizaci prodeje došlo tak, že obž. [příjmení] se před panem [příjmení] o vozidle zmínil a on mu slíbil, že se optá. Pan [anonymizováno] přišel s tím, že by měl o vozidlo zájem jeden z jejich zaměstnanců. S panem [příjmení] se bavili čistě náhodně, vozidlo se prodalo celkem za částku 30.000 Kč Pan [anonymizováno] mu přivezl ofocený občanský průkaz toho dotyčného zájemce. Na základě toho byl na Dopravním [anonymizováno] v [obec], kde se vozidlo přepsalo na dotyčného zájemce. Pan [anonymizováno] přijel se zájemcem k němu před dům a tam mu vozidlo předal na základě zálohy 5.000 Kč s tím, že mu bude dávat splátky nepravidelně do konce roku. Takto zněla ústní dohoda. Splátky mu předával pan [příjmení] z důvodu toho, že to bylo časově výhodnější. To bylo tak, že pan [příjmení] mu nabídl, že to vozidlo koupí jeho [právnická osoba], jelikož ten zaměstnanec neměl peníze na splátky, protože není práce, tak pan [příjmení] mu nabídl, že to vozidlo koupí jeho společnost a splátky mu bude předávat právě pan [příjmení]. Zda došlo k přepisu vozidla, to již řešil ten dotyčný zaměstnanec s [právnická osoba]. Vozidlo patřilo manželce, ale bylo pořízeno za trvání manželství. Vozidlo je uhrazeno a poslední splátky byla v září 2010, přesné datum si obžalovaný [příjmení] nepamatoval. Co se týče obžalovaných, tak zná všechny. Problémy ani rozpory spolu neměli. Umí částečně ruštinu, ukrajinštinu nikoliv. Jeho příjem činil 30.000 Kč čistého, jeho manželky 20.000 Kč čistého. V té době vlastnil ještě vozidlo zn. Renault Megane na leasing, toto splácel a v této době již vozidlo bylo splacené. Má ve SJM na půlku rodinný dům v hodnotě 1.500.000 Kč. Jiné movité věci s manželkou nemají. K dotazu soudu obžalovaný [příjmení] uvedl, že pokud nahlížel do informačního systému, takto bylo pouze v přítomnosti konkrétních osob, kterých se to týkalo nebo to bylo za přítomnosti osob, které je na základě plné moci zastupovaly. Když činil dotaz na pana [jméno], tak už neví, zda u toho byl přímo přítomen, ale je to možné. K bodu 34) obžaloby uvedl, že celé to bylo pojaté jako nemístný žert. [anonymizováno] to nebylo vůbec myšleno. Všichni se tomu zasmáli. Nedovede si představit, že by se něco podobného u pana [příjmení] stalo. Že by se nějaká láhev panu [příjmení] koupila, takto neví, ale pochybuje o tom. Peníze, které mu byly zajištěny při domovní prohlídce, tak ty jsou ze stavebního spoření, k čemuž doložil výpisy z účtu ze stavebního spoření v roce 2003 – 2008, a to částky: 117.878 Kč a 113.182 Kč Tyto částky měl uložené doma. Obžalovaný dále soudu doložil čestné prohlášení o prodeji věcí, a to panu [příjmení] za frézu v hodnotě 30.000 Kč a panu [příjmení] za malotraktor v hodnotě 70.000 Kč. Dále doložil doklad kupní smlouvy o prodeji nemovitostí (polnosti) v r. 2005 – částka 200.000 Kč a částku 201.000 Kč, v r. 2004 – 150.000 Kč, nájemní smlouvu s panem [příjmení] o pronájmu polností na částku 10.000 Kč ročně. Doložil také kupní smlouva za polnosti na částku 46.000 Kč, smlouvu o postoupení pohledávky s panem [příjmení] na částku 18.316,70 Kč, soupis prodaných věcí, a to šavlí apod. za částku 650.000 Kč, což bylo prodáno [jméno] [příjmení], bytem v [obec] (v průběhu let 2006 – 2010). Prodané věci uvedl, že získal za života svého nevlastního otce. Obžalovaný dále uvedl, že částka 3 09.00 Kč, která byla nalezena při domovní prohlídce, nebyla jeho. Jednalo se o částku rodičů jeho ženy, kteří bydlí dole v domě, tyto peníze byly u nich v úschově. Než zemřeli rodiče, tak od nich darem dostali částku 250.000 Kč a to od nevlastního otce dostali částku 100.000 Kč, které nejsou evidovány ani v dědickém řízení. Na účet tyto částky nedával, jelikož bankovním institucím nedůvěřuje. Mají pouze účet u [obec] spořitelny, ale o ten účet se stará jeho manželka. Obžalovaný [příjmení] dále soudu předložil přehled části odměn, které obdržel za dobu trvání služby. K dotazu soudu obžalovaný uvedl, že od roku 2006 se začal zajímat o fotovoltaiku, tuto věc chtěl realizovat v říjnu 2010. Toto si chtěl pořídit pro vlastní potřebu a zbytek prodávat do sítě. Samozřejmě některé finanční částky s manželkou našetřili. K dotazu státního zástupce obžalovaný uvedl, že pana [jméno] zná od roku 2003. Seznámil se s ním tak, že v úřední dny k nim chodil vyřizovat žádosti cizinců na základě plné moci. Pan [anonymizováno] mu vykal, on jemu tykal. Nestýkali se mimo pracovní dobu. Jak se jmenuje osoba, které jeho manželka prodávala vozidlo, obž. [příjmení] nevěděl, to si již nepamatoval. Byl to zaměstnanec pana [příjmení] Smlouvu o prodeji mezi sebou neměli, on panu [příjmení] důvěřoval. To, že si pan [příjmení] s ním zajišťoval některé soukromé záležitosti, tak na tom nespatřoval nic špatného, jelikož to bylo čistě náhodné. Pan [anonymizováno] mu celou částku za vozidlo zn. Renault nezaplatil najednou a zdůvodnil mu to tak, že [anonymizováno] je nově založená společnost a nemají tolik finančních prostředků, aby vozidlo zaplatili najednou, tak se domluvili na splátkách. Splátky probíhaly tak, že to bylo během úředních dnů na [anonymizováno] v [obec]. Přesně si to ale nepamatoval. Nedokázal říci, jestli splátky byly v obálkách. Žádné potvrzení o převzetí splátky panu [příjmení] nedával, důvěřoval mu. K dalšímu dotazu státního zástupce obžalovaný [příjmení] uvedl, že pokud dostal nějaké peníze, takto bylo za kolky nebo na kolky. [příjmení] si buď cizinci přinesli své, nebo nosili peněžní hotovost s tím, aby dotyčný pracovník šel dolů na zbraně a koupil kolky tam. U nich se kolky neprodávaly. V ojedinělých případech to takto fungovalo. Zdůvodňovali to tím, že je tam velká fronta. Takto jim vycházeli vstříc. Byli tlačeni ze shora, že mají být k cizincům maximálně vstřícní. Kolikrát do týdne došlo ke koupi kolků, nedokázal říci a ani orientačně to nedokázal odhadnout. Na [anonymizováno], na oddělení zbraní mu žádné potvrzení o koupi kolků nedávali, neví, jak to měli vedené. Pokud je v obžalobě uvedeno, že kromě finanční hotovosti dostával i lahve od alkoholu či nějaké poukázky, tak k tomu se nedokázal vyjádřit, jelikož ty záznamy neviděl. Opakovaně uvedl, že si na to nevzpomíná. Pokud byl dotazován na schvalování pobytu, ke spisu se přidával tzv. vyhodnocovák, kam se připojili čtyři zaměstnanci. [příjmení] byl až ten poslední, kdy mu byl vyhodnocovák předložen, že je vše v pořádku. Měl pouze podepsat, zda schvaluje nebo neschvaluje, ale on respektoval stanovisko zaměstnance před ním. K dotazu státního zástupce proč mu pan [příjmení] neposílal peníze na účet, tak uvedl, že nechtěl, aby se to nějak vědělo a raději chtěl, aby měl peníze doma v hotovosti nikoliv na účtu. Nechtěl, aby se to vědělo, aby nevznikly zbytečné řeči, že spolu něco mají. [příjmení] na tom nespatřoval nic divného, ale nechtěl, aby se to vědělo. Nepřipouštěl si variantu, že by si mohl někdo myslet, že mu pan [příjmení] předává nějaký úplatek. Částky mu byly předávány bez přítomnosti jiných osob. Bankovním úřadům nedůvěřuje. Výplatu si nemohl nechat vyplácet v hotovosti, proto nahlásil účet své manželky, aby si nemusel vytvářet nový účet jen kvůli výplatě. Bankovky měl doma české, a to všech nominálních hodnot. K prodeji šavlí uvedl částku 650.000 Kč. Posudek v této věci vypracován nebyl a vycházeli z cen uvedených v té době na Aukru. Kupní smlouva nebyla ani žádný doklad ani potvrzení. Dal šavle a dostal za ně peníze. K dotazu státního zástupce obžalovaný uvedl, že co se týče kupování kolků, takto byla běžná a zaběhnutá praxe, že i ostatní zaměstnanci přijímali peníze za kolky. Administrativní síla na toto nebyla. Tyto peníze se nijak neevidovaly. K dalšímu dotazu soudu obžalovaný uvedl, že při domovní prohlídce byla nalezena nejen česká měna, ale i eura, která měnil, když byl výhodný kurz. Eura měnil na tržnici„ stavba“ u [národnost] v [obec] a v několika případech u pana [příjmení]. Vše bez dokladů. Obžalovaný předložil soudu fotodokumentaci prodaných věcí. Tyto věci prodával postupně po dobu 4 let. K dotazu tehdejší obhájkyně JUDr. [příjmení] obžalovaný uvedl, že ani jednou nebyl přestupkově řešen kvůli přijímání úplatků. Byl pravidelně odměňován. Viděl své hodnocení a nebylo zde uvedeno, že by někdy pochybil ve vztahu k cizincům. [příjmení] 308.000 Kč byla u nich doma uschována, protože otec byl těžce a často nemocen, měl rakovinu plic a po delší dobu žil na své chalupě, z toho důvodu byly peníze u nich. Když byly vyřizovány žádosti cizincům, tak na„ vyhodnocovák“ se založila spisová značka, vytiskla se„ košilka“ a ten dotyčný pracovník po příjmu to odnesl do jeho kanceláře do trezoru do krabice k rozdělení. [příjmení] tuto žádost vzal, napsal zkratku pracovníka, kterého určil, pak to dostal další pracovník, pak další pracovník, který vyhodnotil, zda žádost má všechny náležitosti a pak mu to předali ke schválení. Žádosti rozděloval pracovníkům podle zatíženosti a podle počtu spisů. K dotazu obhájce Mgr. [příjmení] obžalovaný [příjmení] uvádí, že pokud je dotazován na popis člověka, zaměstnance pana [jméno], kterému se prodávalo manželky vozidlo zn. Renault Clio, tak k jeho popisu si již nic pro časový odstup nevzpomínal, ale jednalo se o mladšího člověka, věk 25 – 30 let, silnější postavy, krátce střižené vlasy tmavší barvy. K dotazu obhájce Mgr. [příjmení] obžalovaný [příjmení] uvedl, že prodejna kolků byla ve stejné budově, pouze seběhli schody dolů, kde zazvonili a oni jim otevřeli. Pod pojmem poukázka nezjištěné hodnoty, neví, co si má představit. Představuje si nějaký darovací poukaz. Nepamatuje si, že by někdy takový poukaz v rámci své práce dostal. Určitě by si takový poukaz nedal do kapsy, aby ho zmuchlal a znehodnotil. Za tu dobu, co byl na oddělení [anonymizováno], tak kontrola jezdila tak 3x - 4x do roka. Jezdili i častěji. Nic zásadního však nenašli. Se zprávou KŘP ČR, která je založena ve spise, se neseznámil. Nevím o tom, že tato zpráva je v rozporu s tím, co říká. K dotazu obhájkyně JUDr. [příjmení] obžalovaný uvedl k bodu 34) obžaloby, že si nevzpomíná, že by [jméno] [příjmení] přišel do rozporu s právními předpisy, nemyslí si, že by tomu tak bylo. [jméno] [příjmení] přišel do styku se žadateli buď při nabrání žádosti, nebo při tzv. kolečku, kdy dotyčný přišel a ptal se, jak ta žádost vypadá a ti dotyční pracovníci mu řekli, v jakém je stavu, kdo to má na starosti apod. Nikdy nedělal žádost celou sám. Nepamatuje si, o kterou osobu mělo konkrétně jít, ve spojitosti s panem [jméno] [příjmení] a obž. [příjmení] s tím, že obžalovaný koupí i např. dvě lahve. Zda obž. [příjmení] na to nějak reagoval, na to si nepamatoval. K dotazu obhájce JUDr. [příjmení] obžalovaný uvedl k bodu 18) obžaloby, že paní [jméno] [příjmení] na cizineckou policii chodila v rámci pojišťovny [jméno], která sjednávala pojištění cizincům, které bylo nezbytné po udělení nebo neudělení pobytu. Jednalo se o nezbytnou náležitost. Paní [příjmení] se ho ptala, zda mu může nechat nějaké reklamní letáčky a dávala mu nějaké dárkové předměty, například tužky. Pokud jde o přijímání reklamních předmětů, tak nevěděl o žádném zákazu. K dotazu obhájkyně JUDr. [příjmení] obžalovaný uvedl k bodu 10) obžaloby, že si nedokáže vzpomenout, jestli s obžalovaným [příjmení] jednal nad rámec povinností. Pokud si žádost cizinec nepodává sám, tak zmocněnec musí mít plnou moc. Musí doložit, že byl nebo že je v léčení, prostě doložit překážku, která mu znemožňovala, aby se dostavil včas se žádostí o prodloužení pobytu a samozřejmě tyto zdravotnické zprávy, které přišly od lékařů, se prověřovaly, jestli tomu tak skutečně je. Názor lékaře ve většině případů respektovali a ještě to konzultovali s nadřízenou složkou v [obec] nebo v [obec]. K dotazu obhájce JUDr. [příjmení] obžalovaný uvedl k bodu 15) obžaloby, že pokud jde o ta požadovaná léčiva, tak měl rybu, která mu onemocněla a potřeboval nákladné a specifické léky. Jestli pan [příjmení] chodil jako tlumočník, to nemohl potvrdit, ale dělaly se výslechy cizinců a mohli si přivést s sebou tlumočníka, aby se ustanovil, to nevyloučil, ale nevěděl o takových případech. Pokud jde o bod 32 obžaloby, tak nevěděl, jak na to přišla přímo řeč, ale pan [příjmení] mu půjčil CD skupiny [příjmení] k poslechu. [příjmení] je velkým fanouškem této skupiny, a protože věděl, že Rusko si nedělá násilí s licenčními smlouvami a právy a vydává si CD, jak se jim zlíbí, tak se stává, že vyjde oficiální edice určitého CD, kde je určité pořadí skladeb a Rusko má v oblibě to, že buďto přehodí pořadí písniček nebo tam dají nějakou navíc apod. Z tohoto důvodu na to nějak přišlo a pan [příjmení] se ho zeptal, jestli náhodou nezná někoho, kdo by něco takového měl z této oblasti, že by mu to přinesl a on by porovnal, jestli je to stejné s originálem nebo ne. Jestli by to tak nebylo, tak by si udělal kopii pro svoji potřebu. Toto CD zůstalo v kanceláři. K dotazu obhájce JUDr. [anonymizováno] obžalovaný uvedl k bodům 8), 22), 24), 33) obžaloby, že pana [příjmení] [jméno] znal ze zaměstnání, kdy zastupoval na základě plné moci cizince. Chodil nepravidelně, někdy přišel 2x do měsíce, někdy nepřišel celý měsíc. Nikdy si o žádný úplatek neřekl, a to ani od pana [příjmení]. Pokud jde o jednání pod bodem 33) obžaloby, tak k tomuto bodu má takzvaně okno, protože si to opravdu nepamatuje. Pokud by převzal částku 2.000 Kč, tak maximálně by šlo o peníze za kolky nebo na kolky. Ohledně jakých osob pan [příjmení] s ním jednal, to si již nepamatoval. [příjmení] k nim chodily na základě plné moci, byla to obvyklá praxe. [příjmení] udělal opatření, že když osoby chodily na základě plné moci, tak on ještě vždycky, když tu žádost schvaloval, tak dole udělal poznámku pro toho, kdo to vydával, že chce, aby to bylo vydáno té osobě, který žádá. Měli pod to dělat záznam, že to tak skutečně bylo. Procedura byla ve všech směrech stejná. K dotazu obhájce JUDr. [anonymizováno] obžalovaný uvedl k bodu 7) obžaloby, že pana [příjmení] [jméno] znal. Nemohl vyloučit, že se jej dotazoval, zda a za jakých okolností lze provést řízení ohledně pobytového režimu. [příjmení] lidí za ním chodila a ptala se ho, jestli to jde, jestli to nejde a nevzpomínal si konkrétně, s čím za ním přišel pan [příjmení] [jméno], ale nevylučoval to, že se ho na něco dotazoval. K dotazu obhájce JUDr. [příjmení] obžalovaný uvedl k bodu 7) obžaloby, že určitě se s panem [příjmení] setkal ve více případech, ale v kolika to bylo, to si již nepamatoval. K doplňujícímu dotazu státního zástupce obžalovaný uvedl, že zná všechny obžalované, tyká si pouze s panem [příjmení]. Se žádnou osobou se mimo pracoviště nescházel.

9. Obžalovaná [jméno] [příjmení] (nyní [jméno] [příjmení]) při výslechu dne [datum] uvedla, že neví, jak se teď ten muž jmenuje, ale podepsala mu plnou moc a neví, proč by uplácela a koho ve věci povolení k pobytu nějaké paní, její příjmení ani neví, protože nikdy ji neviděla a nezná ji. [příjmení] moc musela podepsat proto, když seděla a čekala na svého klienta, který se měl dostavit na cizineckou policii, a měla s ním sjednat pojistku. Přišel za ní známý a zeptal se, jestli tu ještě chvíli bude, protože k okénku byla velká fronta. Řekla, že ano, protože čeká na klienta. [příjmení] předtím sjednal u ní pojistku pro tu paní a řekl jí, jestli mu může dodat ještě nějaký chybějící doklad k okénku paní [příjmení], ona měla vědět, o co se jedná, protože celý komplet dokumentů už je tam podaný a mělo chybět ještě něco z úřadu práce. Řekla proto, že není problém, že jí to dá. Stála tam fronta, lidi měli lístky. To, aby on zaťukal na dveře paní [příjmení] a přišel bez fronty, podle ní neexistovalo. [příjmení] jí dal papír, který měla dát paní [příjmení], dal jí lístek a poté čekala, až ji vyvolají. Ona tu plnou moc ani nečetla. Myslí si, že to byla plná moc od té paní na to, aby předala ten papír, to je její názor. [příjmení] řekl, to nic není, takový je pořádek a bez té plné moci ona ten papír nevezme. Přišla k paní [příjmení], předala jí to, podívala se, řekla, že na to čeká. Vzala od ní plnou moc ten papír a bylo to. Ona tu paní v životě neviděla. Když vypisovala pro ni pojistku, která je nezbytná pro povolení k pobytu, tak [jméno] měl od ní plnou moc a to podepsal za ni. [příjmení] jí ukázal, že může za ni podepisovat a ona jí sjednala pojistku. Co se týče toho, že předávala panu [anonymizováno] tašku s reklamními předměty, tak dala to do tašky, protože to byly drobnosti – propisky, tužky, pravítka. Byly to věci potřebné v kanceláři. Reklamní předměty dává všude, na všechny úřady. Když se zeptala vedení své společnosti, tak jí bylo řečeno, že reklamní předměty mohou dávat všude. Ve spise je založeno sdělení jejího nadřízeného, že předtím jí dal větší množství tužek a asi [číslo] propisek a pravítek. Chtěla to dát na cizineckou policii, protože ví, že jimi píšou jak pracovníci, tak klienti. Potřebuje sebe a svou společnost reklamovat. Ptala se, jestli to může nechat na [anonymizováno] policii, on řekl, že ano, že tím nikoho nepodplácí a tak. Pan [anonymizováno] napsal, že ano, před tím od něj brala ty reklamní předměty. Dala to do tašky z toho důvodu, že není normální přijít a dát někam jednu nebo dvě tužky. Pro klienty vždycky pár tužek, pravítek, letáků nechávala na stole. Ještě obžalovaná uvedla, že zaťukala na paní [příjmení] a zeptala se jí, jestli u ní může nechat reklamní předměty. U ní zrovna seděl klient, a proto řekla, ať to dá dozadu a vzadu byla místnost pana [anonymizováno] a ona ho viděla, jak vcházel do té místnosti. Zaťukala a ptala se, jestli mu to tam může nechat. [příjmení] se zeptal, co to je, tak řekla, že reklamní předměty. Podle § 207 odst. 2 tr. řádu byla poté přečtena výpověď obžalované na č.l. 214-220 a byla dotázána na rozpory, kdy k tomu obžalovaná uvedla, že se se jmenovanou neseznámila, uzavřela jí pojistku na základě plné moci. Pan [anonymizováno], který pro ni asi vyřizoval doklady, přišel, že potřebuje pro ni pojistku, ona se ptala, jestli má od ní plnou moc, on ji měl a na základě té plné moci má právo podepsat pojistku a on to podepsal jako v zastoupení. K dotazu předsedy senátu obžalovaná dále uvedla, že ta taška byla také součástí reklamních předmětů, byla potištěna logem firmy. Proto ji mají, když fasují větší množství reklamních předmětů, takto dávají přímo do té tašky. Těch věcí tam bylo tak [číslo] tužek, [číslo] propisek, 5-6 pravítek. Nepamatuje si, že by tam byly hrnky, ale údajně viděla, když se ta kauza začala, po svém výslechu, že mají v kuchyňce hrnky s logem pojišťovny. Ty předměty a vizitky rozdávala průběžně na stůl, to dělala pořád. Je to pro ni běžná denní práce nechávat reklamní předměty, vizitky. K dotazu státního zástupce, zda dokáže odhadnout, za jak dlouho za panem [příjmení] vstoupila do jeho kanceláře, uvedla, že stála naproti kanceláři pro klienty a ta jeho kancelář byla zhruba 10 metrů a viděla, že do ní vchází. Tak když jí paní [příjmení] řekla, ať to dá někam dozadu, tak tam došla během pár vteřin. V jeho kanceláři se zdržela 1 minutu. Ptal se jí zdvořile, jak se má, kde byla na dovolené, jak se jí daří. Obsah tašky neprobírali detailně, jen se jí zeptal, co to je, tak řekla reklamní věci, tužky, propisky. Neví, jak se dozvěděla, že pan [příjmení] je [anonymizováno]. Věděla, že tam pracuje. Na dveřích neměl napsáno, že je [anonymizováno]. Na chodbě toho pracoviště byl stolek, ale tam se ty reklamní předměty špatně nechávaly, protože lidi dost často tam vyplňovali žádosti. Když je tam párkrát nechala, tak věděla, že jim to tam překáží, oni to odsouvali a tužky padaly na zem. Věděla proto, že to není vhodné místo, kde by ty reklamní předměty mohla nechat. K dotazu obhájkyně Mgr. [jméno] [příjmení] obžalovaná uvedla, že v současné době nechává pořád reklamní předměty všude a pořád. Když je chce nechat v kanceláři, tak se zeptá pracovnice, jestli je tam může nechat. Když je nechá na chodbě, tak se ani neptá. Na dopravním [anonymizováno], tam jsou od všech pojišťoven reklamní předměty. Nechává to i na jiných úřadech než na Úřadu [anonymizováno] policii. Tyto reklamní předměty jí předává [anonymizováno] pan [příjmení]. Uvádí se při předání, v jakém množství to přebírá, podepisuje se pod tím. Nemusí pak nikde sdělovat, komu předměty dala.

10. Obžalovaný [příjmení] [jméno] uvedl, že žádné peníze panu [příjmení] nedával. Nebyl tam důvod, který by k tomu vedl, ani pana [příjmení] v minulosti neznal ani tam nechodil. Na cizineckou policii šel výjimečně, kdy mu onemocněla příbuzná, a to jeho manželky sestra. Jednalo se o ten skutek, který byl nahraný na kameře v roce 2010. Ona přijela za manželkou. Měla krátkou dobu víza asi na 3-4 týdny, možná 30 dnů. Během pobytu, co byla na návštěvě, tak onemocněla. Odvezli ji do nemocnice na pohotovost, kde ji doktor vyšetřil a napsal léky. Doktor jí nedoporučil cestovat, protože byla nemocná. Měla průjmy, teploty. [příjmení] ležet a tak obžalovaného požádala, aby nedošlo k tomu, že tady je na černo, aby to nějak zařídil. Došel proto na Cizineckou policii do [obec]. Na přepážce sdělil, že příbuzná je nemocná a musí odcestovat a jestli by bylo možno prodloužit vízum po tu dobu, co je nemocná. Bylo mu sděleno, že to musí schválit [anonymizováno] oddělení. Předtím ho neznal, viděl ho jen na chodbě jako [anonymizována dvě slova]. Když byl odkázán na něj, tak měl u sebe žádost, zprávu z nemocnice, pas a co bylo k tomu potřeba. Peníze mu žádné nedával, ani nebyl důvod, protože to byla krátká doba víza, jen na 7 dní. [příjmení] pana [příjmení], nepřipadalo to v úvahu mu dávat peníze, ani on nechtěl po něm peníze. Není tam žádný správní poplatek, že by se kupovaly nějaké kolky nebo něco. Podle § 207 odst. 2 tr. řádu byla poté přečtena výpověď obžalovaného na č.l. 56-61 a byl dotázán na změny a rozpory. K tomu obžalovaný uvedl, že to je pravda, co v přípravném řízení uvedl. Jen dodal, že pokud vypovídal ohledně té bankovky, kdy se mu zapletla, takto jen připustil. Když jej [anonymizováno] vyslýchala poprvé, tak tvrdila, že mají videozáznam, že tam je vidět, jak předává nějakou bankovku. Ptali se, jak je to možné, že jim tvrdil opačné věci, že nedával žádný úplatek. Říkal jim, že to není možné, že jedině, co se mohlo stát, tak že když uzavíral nějakou tu pojistku, že se tam mohla ta bankovka nějak zaplést. Jaká bankovka to byla, to nevěděl. Ani netvrdí, že tam byla bankovka, to jen připustil, že se nějaká bankovka mohla připlést, když platil pojištění. Za to pojištění platil kolem 300 Kč. Má přehled o svých penězích. Kdyby to byla vyšší bankovka, tak by o tom věděl, že se mu ztratila. K dotazu státního zástupce obžalovaný uváděl, že panu [příjmení] předával žádost o prodloužení víza, zprávu z nemocnice a tu pojistku. Tyto listiny nechával u pana [příjmení]. Nenechal si potvrdit předání těchto listin panu [příjmení], to se nepotvrzuje. Na základě toho dostal vydané vízum. Těch 150 Kč na den je dneska, tehdy to uzavíral na 7 dní a to stálo 300 Kč až 400 Kč na týden. Když ty listiny nechal u pana [příjmení], tak šel na přepážku, kde mu pracovnice [anonymizována dvě slova] vyhotovila na sedm dní překlenovací vízum. Ty listiny, co předal panu [příjmení], tak už si nevzpomněl, jestli je vzal on nebo pracovnice a na základě toho mu vystavila to vízum. Buď ty listiny vzal on zpátky na tu přepážku, nebo přímo ta pracovnice, co on si ji zavolal. S tou paní neodcházel společně z kanceláře pana [příjmení]. K dotazu obhájkyně JUDr. [jméno] [příjmení] obžalovaný uváděl, že s panem [příjmení] si vykají, osobně ho neznal, znal ho jen podle vidění. Nechodil tam často. Pan [anonymizováno] volal před ním do nemocnice a ověřoval si, na jak dlouho by tu příbuzná potřebovala být, než bude moci cestovat. Co řekl lékař, neví, ale asi řekl, že to schválí na 7 dní. Obdržel potvrzení o zaplacení pojištění za švagrovou. Musí to být příloha toho spisu. Ta úřednice, co mu to potvrzení vydala, takto bylo na přepážce, je to vedlejší kancelář. Je to úplně jiná kancelář, než má pan [příjmení] svou kancelář. Je to přepážka za okýnkem, kde se předávají a vyzvedávají listiny. Když byl vyslýchán na policii, tak mu tvrdili, že mají audio záznam, kde je vidět, že pan [příjmení] si převzal nějakou bankovku od něj. V tu chvíli policistům řekl, že to není možné, že jediná možnost, jak se to mohlo stát nebo jak by se to mohlo stát, že když uzavíral to pojištění na těch sedm dnů, tak když to pojištění platil a bral nazpět nějaké peníze, tak mezi tím se mohla zaplést nějaká bankovka, ale to jenom připustil, protože oni tvrdili, že to mají nahrané. Později, když měl možnost si přepočítat hotovost, tak mu žádná bankovka nechyběla. Když pan [příjmení] volal lékaři, takto telefonní číslo zjistil z té lékařské zprávy. [příjmení] zdravotní pojištění platil venku on sám, platil určitě jednou bankovkou. Platil tak asi 300- 400 Kč, tak platil asi pětistovkou. Když měl ty doklady pohromadě, tak šel za panem [příjmení], on si to zkontroloval, zavolal lékaři, pak ho poslal na přepážku. Ty doklady si vzala ta pracovnice. [příjmení] šel na chodbu pro pořadové číslo a ty doklady zůstaly u pana [příjmení].

11. Obžalovaný [jméno] [příjmení] uvedl, že byl zavolán k panu [anonymizováno] do kanceláře, ten mu dal žádost, kterou měl zpracovat. Žádost vzal, nic na to neřekl, hrála tam hlasitá hudba. Obžalovaný [příjmení] byl s přítelem panem [příjmení], který mu tu žádost přinesl podle těch záznamů. Žertem mu pan [anonymizováno] říkal:„ dej mi flašku“. [příjmení] řekl:„ dám ti třeba dvě“. Podrobnosti si nepamatoval, ani je nevnímal. Pravděpodobně to byla žádost o prodloužení pobytu, neví pro koho. Byla to žádost, která se měla prodloužit, žádné problémy ani průtahy tam nebyly. Na dotaz předsedy senátu, proč tedy obžalovaný [příjmení] hovořil o nějaké flašce, obžalovaný [příjmení] uvedl, že pan [příjmení] podle něj žertoval. Pan [anonymizováno] o takových věcech několikrát žertoval. [příjmení] on bral jako žert. Když pan [příjmení] řekl:„ ano třeba dvě“ a smáli se u toho, takto vypadá, že to bylo žertem. Někdy v minulosti takto žertoval, i před ostatními. [příjmení] to bylo jen v jednom případě. Nebylo řečeno, za co ta flaška má být. Pokud by to slyšel, tak si je vědom, že to musí oznámit. Přišel k němu do kanceláře, hrála tam hlasitě hudba, to co tam pronesl s panem [příjmení], takto nezaznamenal, protože vzal tu žádost a zajímal se o tu žádost. Na další dotaz, zda takové jednání bylo běžné a zda ho obžalovaný [příjmení] volal častěji, obžalovaný [příjmení] uvedl, že několikrát ano, ale volal si i ostatní. K dalšímu dotazu předsedy senátu, zda pan [příjmení] chodil nějak častěji za panem [příjmení] a zda se znali, obžalovaný [příjmení] uvedl, že neví, jestli se znali nebo jak často chodil [příjmení] za panem [příjmení]. [příjmení] chodil k nám na oddělení, ale kolikrát byl za panem [anonymizováno], to nevěděl. Neví, jak se obžalovaný [příjmení] s [příjmení] spolu znali, ale pravděpodobně z toho, že vyřizoval žádosti, že je nosil za cizince, tak se museli znát, ale jak dalece se znali, to nevěděl. Podle § 207 odst. 2 tr. řádu byl obžalovanému přečten protokol o výpovědi obžalovaného na č.l. 450-455, k čemuž uvedl, ano je to tak. Nebyl u nich žádný systém přidělování žádostí. Někdo přinesl na přepážku žádost, ta žádost se zkontrolovala, jestli tam jsou všechny náležitosti, vybral se správní poplatek. [jméno] žádost dávali stranou, pak to dávali panu [anonymizováno], který to přiděloval dál. Na dotaz předsedy senátu, jak to bylo v těchto případech, když si jej takhle pan [anonymizováno] zavolal a rovnou tu žádost přiděloval jemu, obžalovaný uvedl, že měl žádost přidělenou jako prvotní, ale na každé žádosti pracovalo 4-5 lidí. [příjmení] udělal nějaký úkon na tom a dal to dalšímu, který byl na to přidělen, ten udělal další úkon. Na výslovný dotaz, proč si vybral pan [příjmení] právě jej v tomhle případě, obžalovaný [příjmení] uvedl, že to neví, proč si pan [příjmení] vybral právě jej. Pan [anonymizováno] to rozhodoval a pan [anonymizováno] potom konečnou fázi jako [anonymizováno] se podepsal, takže tím tu žádost schválil. K dotazu obhájkyně JUDr. [příjmení], zda zná obžalovanou [jméno] [příjmení], uvedl, že to je ta paní, co tady byla dneska. Nebyl si jist jménem, ale pokud je to ta paní, co tu byla dnes, tak chodila k nim a uzavírala pojištění. Na další dotaz, zda se setkal s nějakými reklamními předměty za pojišťovnu, kterou zastupovala, na oddělení [anonymizována dvě slova], obžalovaný uvedl, že ano. Byly to nějaké letáky nebo tužky, propisky. Na dotaz, zda bylo možné prostřednictvím třetí osoby předat zaměstnancům [anonymizována dvě slova] jakýkoliv papír o prodloužení pobytu, ačkoli ta třetí osoba nedisponovala plnou mocí, uvedl, že záleželo na tom, o jakou se jednalo záležitost, ale šlo to i bez plné moci. [příjmení] moc brali v případě zastupování, když se podávala žádost. Při předávání některých listin nemusela být plná moc. Pokud se jednalo pouze o předání nějaké listiny na doplnění, třeba s uzavřením toho zdravotního pojištění nebo něco, tak ne.

12. Obžalovaný [příjmení] [jméno] uvedl, že u hlavního líčení využívá svého práva a k věci nevypovídal v souladu s ustanovením § 33 tr. řádu. Podle § 207 odst. 2 tr. řádu byl čten protokol o výpovědi obžalovaného na č.l. 406-410, kde obžalovaný rovněž výslovně uvádí, že využívá svého práva a vypovídat nebude.

13. Obžalovaný [jméno] [příjmení] uvedl, že u hlavního líčení využívá svého práva a k věci nevypovídal v souladu s ustanovením § 33 tr. řádu. Podle § 207 odst. 2 tr. řádu byl čten protokol o výpovědi tohoto obžalovaného na č.l. 79-84. Zde popřel, že by se dopustil jednání, které mu je kladeno za vinu. Zastupuje krajany na [anonymizováno] policii ve věcech řízení o udělení pobytového režimu, neboť je v České republice již od roku 1994. Veškeré záležitosti však řešil pouze přes podatelnu [anonymizována tři slova] v [obec]. S obžalovaným [příjmení] nikdy nejednal a neví nic o tom, že by měl obž. [příjmení] přijímat nějaké úplatky.

14. Obžalovaný [příjmení] [jméno] uvedl, že u hlavního líčení využívá svého práva a k věci nevypovídal v souladu s ustanovením § 33 tr. řádu. Podle § 207 odst. 2 tr. řádu byly čteny protokoly o výpovědi tohoto obžalovaného na č.l. 193-196, [číslo]. V přípravném řízení popřel, že by se dopustil skutků, které mu byly kladeny za vinu. [anonymizována tři slova] v [obec] navštěvoval proto, že zde zastupoval své krajany, neboť dobře ovládá český jazyk. Obžalovanému [příjmení] nikdy žádný úplatek nepředal, pokud mu bylo kladeno za vinu předání jakéhosi poukazu, tak se jednalo pouze o nějaký leták k přečtení. Ke zbývajícím skutkům využil svého práva a rovněž nevypovídal. Na žádost obhajoby byla dále čtena výpověď tohoto obžalovaného ze dne [datum] na č.l. 1612. Zde tento obžalovaný pouze uvedl, že se ničeho nedopustil, žádné úplatky nikomu nedával a ani o ně nebyl žádán. Více se k tomu vyjádřit nechtěl, a to ani po přečtení své výpovědi z přípravného řízení.

15. Obžalovaní [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] a [příjmení] [příjmení] se k hlavnímu líčení nedostavili, ačkoliv byli k hlavnímu líčení řádně a včas předvoláni, přičemž tito obžalovaní výslovně písemně požádali, aby hlavní líčení bylo konáno v jejich nepřítomnosti. Podle § 207 odst. 2 tr. řádu byly proto přečteny jejich výpovědi z přípravného řízení, a to ohledně obžalovaného [jméno] [příjmení] na č.l. 344-346, [číslo], [anonymizována dvě slova] na č.l. 260-264, [číslo] a [jméno] [příjmení] na č.l. 236-240, [číslo], [číslo]. [jméno] [příjmení] zde popřel, že by se dopustil jednání, které mu je kladeno za vinu. Žije v České republice od roku 1996 nebo § 83a odst. 1 části věty první a věty druhé trestního řádu [číslo] a podniká tady, přičemž zaměstnancům své firmy vyřizoval udělení příslušného pobytového režimu na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec]. Z uvedeného důvodu na tento [anonymizováno] pravidelně docházel a několikrát jednal s obžalovaným [příjmení], a to i o samotě. Ve dvou případech předal obž. [příjmení] peníze, ale nejednalo se podle něj o úplatky, neboť peníze měly být určeny podle něj na nákup kolků, nedokázal však vysvětlit, ke kterým žádostem měly být tyto kolky obžalovaným [příjmení] přiřazeny ani nějaké bližší okolnosti v tomto směru. Ke konkrétním skutkům pak využil svého práva podle § 33 tr. řádu a odmítl k nim vypovídat. Obžalovaný [příjmení] [jméno] rovněž popřel, že by se dopustil skutku, který mu je kladen za vinu s tím, že nikomu žádný úplatek nepředával. Obžalovaného [příjmení] v kanceláři sice navštívil, protože zařizoval možnost vycestování pro další osobu a obžalovanému [příjmení] v jeho kanceláři dodatečně předal doklad o zdravotním pojištění. Později tohoto obžalovaného znovu v jeho kanceláři navštívil a pogratuloval mu, jak to všechno dobře dopadlo. Obžalovaný [příjmení] si měl u něj občas měnit eura. Ke konkrétním stíhaným skutkům pak využil svého práva podle § 33 tr. řádu a odmítl k nim vypovídat.

16. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že zná obžalovaného [příjmení], byli dříve spolupracovníci. Nebyl jeho přímý nadřízený. Déle jak rok to nebylo. Obžalovaného [příjmení] také znal, blíže se s ním však neznal. Se všemi se znal pouze pracovně, ostatní obžalované nezná ani osobně. Pracoviště měl v [obec]. Do [obec] jezdil dle potřeby svého nadřízeného, jak ho vyslal. Neměl informace o tom, že by docházelo ke korupčním problémům, problémy na pracovišti nikdy nebyly. [ulice] s [příjmení] a [příjmení] byla bez problému.

17. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že pracuje na [stát. instituce] v [obec], na odboru [anonymizována dvě slova]. Obžalovaného [příjmení] znal z pracovní činnosti, dělal tam [anonymizováno]. Viděl ho asi třikrát v životě, než se stala tato událost, nebyl jeho nadřízeným. Byli v pracovním vztahu spolu. Obžalované [příjmení] a [příjmení] znal také z policejní činnosti. Z doslechu věděl, že něco klapalo a něco ne. Jednalo se zřejmě o osobní vztahy, nepřísluší mu to hodnotit. Nebyly podle něj výhrady k pracovišti v [obec], ani žádné odborné připomínky. Bylo to v době, kdy se transformovala [anonymizováno], byl tam asi„ boj o místa“. Signály ke korupčnímu jednání neviděl.

18. Svědek [příjmení] [příjmení] uvedl, že nyní pracuje na Kriminální policii v [obec]. Zná obžalované [příjmení] a [příjmení], to byli jeho kolegové na [anonymizováno] policii. Pár cizinců by asi poznal z řad obžalovaných, ale neuměl by už přiřadit obličej. Je to nějaká doba už. Pracoval na [anonymizována tři slova] v [obec], neví již v jakém období, dá se to zjistit. Pracoval tam asi 3 – 4 roky, a to na přepážce. Přicházel do styku jak s obžalovaným [příjmení], tak s obžalovaným [příjmení]. Lidi, které měli firmy a zprostředkovávali jednání, tak bylo zcela normální, že chodili za [anonymizováno], blíže o tom nic neví. Nezjistil nikdy nestandardní stavy v prodlužování víz. Kontrola z [obec] tam byla, neví, zda něco zjistili či nikoliv. Obžalovaného [jméno] znal, ví, kdo to je. Měl více zaměstnanců, ale byl tam častěji u [anonymizováno], než ostatní. Myslí, že ho [příjmení] oslovoval„ pane [příjmení]“. Neví, že by [příjmení] prodával vozidlo [příjmení]. Pokud jde o obžalovaného [příjmení], takto jméno zná, neví, zda by přiřadil obličej. Obžalovanou [jméno] [příjmení] zná, byla to snad zprostředkovatelka pojištění pro cizince. Neví, jestli přinesla reklamní předměty k nim na oddělení. Jemu je nedávala. Tyto reklamní předměty by si s ní asi nespojil, kdyby je viděl. Když jel se svým kolegou na pobytové kontroly, tak tyto vždy probíhaly podle zákona do všech detailů, jak potřebovali, aby to bylo uděláno. Zjišťovali, zda nahlásil cizinec bydliště, zda se tam zdržuje fyzicky, pokud to bylo fiktivní bydlení, zahájili řízení, cizince si předvolali, aby doložil bydliště. Jamu do těchto činností [příjmení] nezasahoval. Pobyt se zjistil někdy, že je fiktivní. Vždy se poradili s právním oddělením, zákon procházel novelizací. Bylo např. ubytování [příjmení] [jméno] tady a bylo tam více cizinců, než bylo míst. Řešili to dále, aby stav cizinců odpovídal. Do té doby neví, zda to někdo řešil. Přišel tam později, praxe byla jiná. Pak se dělaly kontroly, stav se potom napravoval. [příjmení] si vše dodělal sám, jel si po vlastní linii, nenechal se ovlivňovat. Neví, zda [příjmení] ovlivňoval rozhodnutí nějakého kolegy. Za jeho působení v [obec] nebyl [příjmení] [anonymizováno], ale když [příjmení] chyběl, zastupoval ho snad, měl nejvyšší vzdělání. [příjmení] neseděl u [příjmení] v kanceláři, byl to perfektní policajt. Když nebyl kolek na žádosti, musel se zakoupit. [příjmení] kolek nikdy pro cizince nekupoval. Neví, zda někdo z kolegů ano. Když mu přinesli na přepážku žádost, poslal je pro kolek. Neviděl nikoho z kolegů, aby šli koupit kolek. [příjmení] se prodávaly na poště, dole na zbraních měli také snad kolky, ale neví, zda je tam prodávali. Pošta byla asi nejblíže k jejich pracovišti, kdo prodával kolky. Neví, zda [příjmení] kolky kupoval pro někoho jiného. Podle § 211 odst. 3 písm. a) tr. řádu byly čteny výpovědi tohoto svědka na čl. 1028 a na čl. 1030 – [číslo] a čl. 1620, k čemuž tento svědek uvedl, že je to již dlouhá doba. Je to pravda, co uváděl dříve. Jak to četl soudce, asi to bylo. Neví, zda měl [příjmení] informaci od pana nebo paní ubytovatele, že jim měl vyhrožovat. Neví, kdo ubytovával ve [obec], kdo tam měl své zaměstnance. Nepamatuje si již věci přesně. Neví, zda [příjmení] argumentoval zákonem nebo návodem, jak aplikovat zákon do praxe, podle selského rozumu přišlo nelogické, že na ubytovně pro 30 lidí je formálně hlášeno lidí 700. Neví, zda závěrečné vyhodnocování prováděl [příjmení], když rozhodoval o prodloužení pobytu. Neví, zda ho mohl změnit. Pod rozhodnutím byl podepsán on a [anonymizováno]. Nevzpomíná si, že by s jeho rozhodnutím [anonymizováno] nesouhlasil. Jel si svoje pracovní věci. Měl asi jiné názory na právní věci, asi nerozhodoval jinak v jeho věcech, byly rozdílné názory, byl zde i právní odbor, kam se volalo.

19. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že na [anonymizována tři slova] pracovala asi pět let. V roce 2010 tam byl [příjmení], ona, [příjmení], [jméno], [příjmení], [příjmení], [příjmení]. Znali se tam. Osobní problémy tam nebyly. Po celou dobu byl [anonymizováno] pan [příjmení]. Neví o jeho nadstandardních vztazích ohledně cizinců. O žádných úplatcích nic neví. Ona tam pracovala po mateřské, skončila jí v roce 2005. Pracovala předtím v [obec]. Předtím tam nepracovala. Žádné kolky neprodávali. Lidi si museli sami nosit kolky, zda si to pamatuje dobře. Ona kolky nikdy sama nekupovala. Není si jistá, zda se kolky kupovaly u nich v budově. Nepamatuje si, zda někdo nechával peníze na nákup kolků u nich. Neví, jak v roce 2010 probíhalo řízení o pobytovém režimu. Dělá teď něco jiného. Nevzpomíná si, že by se postupovalo v rozporu se zákonem. O pokynech [příjmení] neví, střídali se na přepážce, chodili ven. Neví, jak spisy [příjmení] rozděloval. Podle § 211 odst. 3 písm. a) tr. řádu byla přečtena výpověď svědkyně z přípravného řízení a hlavního líčení na čl. 1003 – [číslo] a na čl. 1616 – [číslo], kdy poté svědkyně potvrdila, že byla pravda, co uváděla v těchto výpovědích. Nevzpomíná si na jiné skutečnosti. Úřední hodiny byly asi od osmi do pěti, neví, které dny to bylo. Nyní to mají jinak. Po 10 letech si nepamatuje více. Neví, zda kupovali svačiny cizinci [příjmení].

20. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že nyní pracuje na SKPaV [obec] Pan [anonymizováno] byl její nadřízený. V [obec] pracovala pár let. Pan [anonymizováno] docházel na oddělení jako cizinec se žádostmi. Chodil v úřední dny, pondělí a středa. Neví, zda za obžalovaným [příjmení] chodil do kanceláře nebo jen na přepážku. Prokorenka si nevybavuje, [anonymizováno] to jí něco říká. [příjmení] také chodil jenom na přepážku, [anonymizováno] také. [anonymizováno] chodila snad se žádostí, často nechodila. Zastupovala pojišťovnu, pomáhala cizincům s pojištěním. Neví nic o tom, že by nosila reklamní předměty, nepamatuje si. [příjmení] nezná. [příjmení] zná jako kolegu. Úřední dny byly pondělí a středa od osmi do pěti. [příjmení] se daly koupit dole na zbraních a střelivech. Ona je nekupovala za žadatele, neví, zda ji někdo požádal. Běžné to nebylo. Je možné, že ji někdo požádal, nepamatuje si. Žádosti chodily přes ambasádu poštou, to šlo [anonymizováno]. Byly to prvotní žádosti, které se podávaly na ambasádách v cizině, přišlo to v balíku [anonymizováno]. Je možné, že kolek šla zakoupit na zbraně a střelivo. Podle § 211 odst. 3 písm. a) tr. řádu byla čtena výpověď svědkyně na čl. 1034 - 1041 a z hlavního líčení, k čemuž uvedla, že si nevybavuje žádné nové skutečnosti. Je pravdou, co tehdy uváděla.

21. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že pracuje nyní jako starostka v [obec]. Od roku 2000 do roku 2010 nebo 2011 pracovala na [anonymizováno] policii v [obec] jako občanský zaměstnanec, vztahy byly pracovní. Dělala spisovou službu, zapisování dokumentů, administrativní práce. Rozhodovací pravomoci neměla žádné. Nepřišla s cizinci do styku, měla samostatnou kancelář na konci chodby ještě s jednou kolegyní. [příjmení] si nosili cizinci k žádosti, když je neměli, neví, co se dělo, k ní se dostaly již vyřízené žádosti, evidovala je poté. S cizinci nejednala, přístup tam měla, ale nechodila tam. Měla svou kancelář zavřenou, neví, zda chodil kupovat kolky [příjmení] dolů na oddělení zbraní. Ví, že cizinci si kolky nosili, neví, zda je někdo kupoval pro cizince. Jméno její kolegyně bylo [příjmení]. U tohoto řízení nikdy nebyla. [jméno] [příjmení] znala, zařizovala pojištění pro cizince. Neví, zda nosila reklamní předměty, k ní se to nedostalo. Podle § 211 odst. 3 písm. a) tr. řádu byla čtena výpověď svědkyně na čl. 1013 – [číslo] a na čl. 1618 – [číslo], kdy uvedla poté, že vypovídala pravdivě i tehdy. Vybavuje si blondýnu, paní, která sjednávala zdravotní pojištění cizincům. Nevybavuje si nové skutečnosti. Vedle její kanceláře byl malý pracovní stůl, občas tam byla ta [anonymizováno] s těmi cizinci.

22. Svědkyně [jméno] [příjmení] v roce 2010 pracovala na Policii ČR, oddělení [anonymizováno] a [anonymizováno]. Z obžalovaných znala jen pana [příjmení], pracoval nad nimi na oddělení, nebyli v žádném vztahu. Byl v té době [anonymizováno] oddělení. K dotazu, jaká byla náplň její práce v roce 2010, uvádí, že povolovala zbrojní průkazy, vydávala zbrojní průkazy, registrovala zbraně, vydávala nákupní povolení, byla zkušebním komisařem, prováděla zkoušky z odborné způsobilosti pro získání zbrojního průkazu, veškerou agendu, která se týkala zákona o zbraních. V rámci svého zaměstnání přicházela do styku s kolky, protože se správní poplatky platily kolkovými známkami. [příjmení] se prodávaly volně i pro veřejnost. K dotazu, zda se někdy stalo, že by pan [příjmení] sám přišel kupovat nějaké kolky k nám, trvá na své původní výpovědi, chodila tam děvčata z oddělení pana [příjmení], na jména si nevzpomene. Chtěla kolky, tak jsme jim je prodali. K dotazu, zda by někdo jiný z těch zaměstnanců [anonymizována dvě slova], že by tam přišel [příjmení], [příjmení], [příjmení], uváděla, že už si to nepamatuje. [příjmení] se prodávaly v hodnotě 50 Kč, 100 Kč, 200 Kč, 500 Kč a 1000 Kč. Byly to kolky, které jsme potřebovali ke své práci. K dotazu, zda se stávalo, že by tam šli kupovat kolky lidé, ne jako pracovníci [anonymizována dvě slova], ale lidé, kteří řekli, že jdou z [anonymizována dvě slova] a jdou si pro kolky, uváděla, že nikdo nezdůvodňoval, proč si jde kupovat kolek, ale cizinci si tam určitě kupovali kolky. [příjmení] [jméno] [příjmení] zná, protože než odešla do důchodu, tak pracoval na jejich oddělení. Nepamatuje si, že by si od nás kupoval kolky právě [příjmení]. Pro veřejnost měli otevřeno pondělí a středa. Ta děvčata z [anonymizováno] oddělení mohla přijít i mimo úřední hodiny, nevzpomene si, zda se to stalo.

23. Svědek [jméno] [příjmení] z obžalovaných zná jen [jméno] [příjmení]. Znal ho jen z [územní celek], kde se potkávali jako děti. [příjmení] mu prodával historické sečné zbraně, kordíky. K dotazu, v jakém časovém období to asi bylo, kolik těch zbraní bylo a za jakou částku celkem, uváděl, že už k tomu jednou vypovídal, už je to velký časový rozsah, odkázal na svou původní výpověď. Už si nepamatuje, kolik zbraní od něj koupil. Je to jeho celoživotní koníček, ve své špičce měl 260 sečných zbraní, jezdí po Evropě na burzy v Belgii, v Rakousku, ve Francii, vozí zbraně, restauruje zbraně, mění zbraně, prodává zbraně. Prošlo mu rukama několik set, možná i několik tisíc zbraní, takže si to opravdu nedokáže vybavit. Ví, že ty zbraně od pana [příjmení] koupil za statisíce, ale přesně už to nepoví. Je to všechno odstupem několika let. Už dnes nemůže říci, zda mu ty zbraně prodal postupně nebo vcelku. K dotazu, co ho vedlo k tomu, že ty zbraně prodával, uváděl, že [příjmení] tyto věci nikdy nezajímaly. K dotazu proč je měl, uvádí, že buď ty zbraně měl po někom, nebo neví. K dotazu, jak se dozvěděl, že on tyto zbraně má, uváděl, že [příjmení] chodil s jeho tehdejší přítelkyní do školy, tak se celkem často potkávali, myslí si, že to věděl od ní, ale nemůže to říci jistě. [příjmení] potkával, on sloužil na policii, svědek chodil do jedné restaurace na obědy, obžalovaný v té restauraci měl své pracovní schůzky, viděli se tam třikrát týdně. Byl u něj doma. K dotazu, zda u něj viděl ty zbraně, zda se tam byl na ně podívat, uváděl, že už si to přesně nevybavuje. Nechce zacházet do detailů, protože opravdu si toto nevybavuje. Nepamatuje si, jak to bylo. K dotazu, zda šlo o nějaké cenné předměty, zda je viděl, jak je ohodnocovali, uváděl, že se pohybuje v tom odjakživa, takže si je ohodnotil. Buď tam byla nějaká dohoda, už si to nepamatuje, ale když někde něco ohodnotí, takto vždycky ohodnotí tak, aby na tom něco vydělal. Jiný odhadce u toho nebyl. Toto všechno je jeho osobní záležitost a koníček. K dotazu, zda řekl cenu a obžalovaný s tím souhlasil, uvádí, že si nepamatuje, jak to jednání probíhalo, je to dlouho. Už si nepamatuje, zda mezi těmi zbraněmi od pana [příjmení] byly cenné kusy. Prošlo mu tisíce sečných zbraní rukama a on si to prostě nepamatuje. Už mu paměť neslouží, je mu 62 let. Neví, jak měl obžalovaný [příjmení] ty zbraně uložené. Spíš si myslí, že je měl od někoho nebo po někom. Nezajímalo ho, zda pocházejí z trestné činnosti. Nic jiného než ty zbraně od něj nekupoval. Nepřišlo mu v případě tohoto obchodu nic nestandardního oproti jiným obchodům. Přijde do styku na burzách se stovkami lidí a prostě každý se chová u toho obchodu malinko jinak, někdo chce prodat za každou cenu, někdo se toho chce jenom zbavit, že mu to nic neříká. Každý ochod je individuální. Tento obchod nebyl ničím výjimečný. Nebylo to nic, co by se mu vrylo do paměti. Podle § 211 odst. 3 písm. a) tr. řádu byl čten protokol o výpovědi svědka na č.l. 1714 a svědek byl dotázán na rozpory a podrobnosti, kdy uvedl, že stáří těch zbraní by mohlo odpovídat, těch 150 let. K dotazu, zda šlo o zbraně z Rakouska [obec] nebo ještě dál z ciziny, uváděl, že už si to opravdu nepamatuje, ale spíš si myslí, že v takovémto množství to byl asi mix. Možná třetí říše, možná Rakousko [obec]. Nedokáže to nyní tak určit, možná ani v té době to nedokázal úplně určit přesně, jestli tam bylo deset zbraní takových a deset takových, opravdu neví. Když to odhadl na 60 ks za 500 000 až 600 000 Kč a že sepisovali na ně kupní smlouvu, uvádí, že vždy si nechal napsat kus papíru. Určitě dnes ty kupní smlouvy nemá. Po skončení té kauzy, kterou absolvoval v tom [anonymizováno], tak všechno vyházel, nezůstalo nikde nic. V současné době se s obžalovaným [příjmení] nestýká.

24. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že z obžalovaných zná jen [příjmení] [jméno]. Seznámili se před deseti lety, nejsou blízcí známí, ale znají se. Na území ČR je už skoro 11 let. Je OSVČ v oblasti stavebnictví. [příjmení] [příjmení] se seznámil tak, že ten mu zde dal ubytování. Do ČR ho pozvala manželka, přišel sem za svou rodinou, měl tady syna, který měl rok. Pan [anonymizováno] pro něj nikdy nic nezařizoval. Nedával mu nikdy plnou moc. [příjmení] ho, aby pro něj něco zařídil nebo zjistil na tehdejším [anonymizována tři slova] v [obec] ani o tom nic neví. [příjmení] byl v té době na [země]. V červnu 2010, když tady byl, tak obžalovaného [jméno] o nic nežádal. Zařídil mu pouze bydlení. Potom se odstěhovali do [obec] za prací a tam nyní bydlí. K dotazu, zda se potom s p. [příjmení] vídali, uvádí, že se znají, mají stejně staré syny a ti se zvou na narozeniny, on ho tam třeba přiveze. Pravidelně se nestýkají, nespolupracují v rámci stavebních firem. Když se odstěhoval do [obec] a řešil to potom všechno sám, našli si bydlení a žádali o vízum v [obec]. Je to jiný okres. Nenapadá ho důvod, proč by si obžalovaný [příjmení] zjišťoval z nějakých úředních evidencí nějaké informace o něm. Manželka žádala o pobyt za účelem sloučení rodiny. V ČR byla dřív manželka, ona ho sem pozvala. Neví, kde byla manželka ubytována kolem roku 2010, jestli byla v [obec]. K dotazu, zda byla ubytována u pana [jméno], uvádí, že neví, v tu dobu tady nebyl. Vyřízení žádosti ohledně sloučení rodiny trvalo asi půl roku. Bylo to docela dlouho, ale přesný datum neví. K dotazu, z jakého důvodu se to tak dlouho táhlo, uvádí, že to je normální doba, dřív to ani nejde udělat. Nezjišťoval si sám informace ohledně té žádosti, ale manželka mohla nějaké informace ohledně té žádosti zjišťovat. Neví nic o tom, že by jeho manželka jednala tady v [obec] ohledně jejich žádosti. Ona mu akorát zavolala, že to vyřizuje. Neví, jak to vyřizovala. Jeho manželka se jmenuje [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [obec] [číslo]. Žijí spolu v [anonymizováno]. Jeho manželka je také z [země]. Ona byla v ČR dřív než on kvůli práci. Byla tu i s dítětem, když otěhotněla. Pokud by na policii šel, tak určitě ne s obžalovaným [příjmení]. K dotazu, zda dne [datum] byla na [anonymizována dvě slova] jeho manželka s panem [příjmení], uvádí, že to nemůže vědět. Pokud tady nebyl, tak nemůže vědět, zda tam chodila přímo ten den. Neví, zda dávala jeho manželka panu [příjmení] nějakou plnou moc. V tu dobu tady nebyl, takto nemůže vědět. K dotazu, zda nějak pověřil svou manželku, aby za něj zařizovala na [anonymizováno] policii tyto věci, uvádí, že ona tady to vyřizovala. K dotazu, zda to bylo na [anonymizováno] policii v [obec], uvádí, že neví, kde to vyřizovala, jestli v [obec] nebo v [obec]. Jemu bylo akorát sděleno, že má povolení a on sem šel za rodinou. Pokud to bylo nutné, tak určitě podepisoval nějakou plnou moc, aby mohla jednat před úřady, ale už si nepamatuje. Je možné, že podepisoval plnou moc, kde zmocňuje svou manželku k jednání s úřady. Nic mu neříká, že by obžalovaný [příjmení] na [anonymizována tři slova] činil ohledně dva dotazy, a to dne [datum] a [datum]. Ví, že pokud sem přijel, tak se určitě nahlásil na policii. Pokud to vízum obdržel, tak se asi šel nahlásit. V [obec] bydlí 8 let. Když z Ukrajiny přijel sem do [obec], tak bydleli v [obec] a pak se odstěhovali do [obec]. Ubytování v [obec] jim poskytl [příjmení], byla to ubytovna, byli tam asi měsíc a pak se stěhovali.

25. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že v ČR bydlí na adrese [adresa]. Pracuje u úklidové firmy, má živnostenský list. Z obžalovaných zná pouze [příjmení] [jméno], je to známý. [příjmení] nikdy v minulosti před deseti lety pana [jméno] ani nikoho jiného, aby ji zastupoval na [anonymizováno] policii. Své věci si na [anonymizováno] policii vyřizovala vždy sama. K dotazu, zda pokud někdo nahlížel do jejích údajů, tak zda to bylo bez jejího souhlasu, uvádí, že si na to nepamatuje. [příjmení] nikoho, aby zajišťoval údaje ohledně jejího manžela [jméno] [příjmení]. Žádala o sloučení s rodinou o vízum, a to tam dávala sama osobně. Ona do ČR přicestovala dřív než manžel, už si nepamatuje, kdy to přesně bylo. Její manžel se za ní přistěhoval asi až v době, když malému bylo rok a půl. Jeho přistěhování, pobyt za účelem sloučení rodiny vyřizovala také ona. Byla zaměstnána na firmě. Z počátku bydlela v [obec] ve [anonymizováno] ulici. Žádost o sloučení rodiny dávala v [obec] Pan [anonymizováno] se v tomto nijak neangažoval. Když její manžel přijel do ČR, tak bydleli v [obec] v ulici [anonymizováno]. Toto bydlení sehnala přes pana [jméno]. Pan [anonymizováno] jim zajistil ubytování. [příjmení] ubytování pan [příjmení] pro ni ani pro manžela nic jiného nezařizoval. Nepamatuje si, že by panu [příjmení] dávala nějakou plnou moc. Nevzpomíná si, jakým způsobem vyjednávala ubytování ve [anonymizováno] Tř. přes pana [jméno]. K těm okolnostem si moc nevzpomíná. Ona měla všechny doklady od zaměstnavatele z [obec], pracovala tam ve [právnická osoba] a vyřizovala sama to vízum. Ten pobyt za účelem sloučení rodiny vyřizovala sama. Pan [anonymizováno] se v této skutečnosti neangažoval. Neví, zda pan [příjmení] musel jednat s nějakými úřady, když jí zařizoval to ubytování.

26. Ve věci byl vypracován znalecký posudek z oboru kriminalistika odvětví fonoskopie a odvětví zkoumání videozáznamů, jehož úkolem bylo v mezích možností odstranit či zmírnit vedlejší rušivé zvuky a zvýraznit zvukovou linii mluvících osob, což se týkalo pouze záznamů pořízených do [datum]. Byla také využita možnost zvětšení příslušných videozáznamů, ovšem rozlišení předložených videozáznamů je nízké a neumožňuje provést požadované zkvalitnění a přiblížení obrazu. Podle § 211 odst. 5 tr. řádu byl posudek se souhlasem stran čten, kdy bylo přistoupeno k přehrání vyžadovaných záznamů.

27. Stranám byly předloženy záznamy o prostorovém sledování v souladu s návrhem státního zástupce s tím, že obsahují data od [datum] do [datum], přihlížet však bylo možno jen k těm, které byly pořízeny do data vyhlášení shora uvedeného ústavního nálezu, jak bylo již opakovaně odůvodněno výše. Z těchto záznamů byly zjištěny následující skutečnosti: K bodu 1) obžaloby (bod 1) rozsudku) Obžalovaný [příjmení] vchází s policistkou, která říká obž. [příjmení], že má problém, jak zastavovala řízení na ten pas, tak [anonymizováno] ho donesl. Žadatel nestihl předložit pas ve stanovené lhůtě, platnost byla do [datum]. Obž. [příjmení] říká, že cizinec je na [země] (pozn. soudu - nebyl tedy přítomen v budově, ani nebyla doložena plná moc, jak tvrdil obž. [příjmení], pokud šlo o jednání s cizinci). Policistka odchází, obžalovaný [příjmení] si podává ruku s obžalovaným [příjmení], který předtím sáhl do pravé přední kapsy kalhot a předává nezjištěnou finanční částku obž. [příjmení], jenž si poté peníze dává do kapsy u kalhot a říká na dotaz, zda se s tím nedá něco udělat, že ne, že se tam dala lhůta jako„ prase“. Poté oba obžalovaní spolu hovoří o jiné věci, přičemž si tykají a domlouvají se na dalším setkání ve středu. K bodu 2) obžaloby (bod 2) rozsudku) Přichází obž. [příjmení] s černou taškou, obž. [příjmení] sedí u stolu, obž. [příjmení] sahá pravou rukou do pravé zadní kapsy, poté se opře rukama o hranu stolu a předává přesně nezjištěnou finanční částku obž. [příjmení] pod hranou stolu. Ani jeden z nich přitom nic neříká, bezprostředně po předání částky obž. [příjmení] hovoří o tom, za jak dlouho jsou lidi z té firmy od [jméno] schopni něco udělat, a to zjevně na jeho domě, domlouvají si termín. Předané peníze si obž. [příjmení] poté ukládá do pravé kapsy u kalhot. K bodu 3) obžaloby (bod 3) rozsudku) Obžalovaný [příjmení] uvádí, že chce zařídit něco pro nějakou cizinku, má tu tři lidičky, pobyt jim končí čtrnáctého, někdo to od [anonymizováno] protahuje. Diktuje jméno [anonymizováno], [datum narození] s tím, že je jednatelkou, má dítě. Obžalovaný [příjmení] nahlíží do počítače, říká, že to skončilo u [příjmení], poté volá [jméno] [příjmení], že měl ty cizince na prověření, hovoří o chybějící pojistce. Poté obž. [příjmení] volá kolegyni [jméno], zda nemá [příjmení] [příjmení] s manželkou a dítětem a říká jí, aby se to udělalo dnes, protože oni mají na šestého letenku. Poté obž. [příjmení] říká obž. [příjmení], aby je dneska přivedl i s letenkou, že i kdyby to neměli připravené, takto dnes udělají. Pak obž. [příjmení] mluví s policistkou, že se tam prověřuje ta firma, policistka mu našla spis té cizinky a položila jej k němu na stůl. Obžalovaný [příjmení] mezitím odejde, krátce poté se však vrací, rozhlédne se směrem vlevo, kde je vedlejší kancelář a pak obž. [příjmení] předává něco do ruky, obž. [příjmení] děkuje a to, co převzal, si dává do pravé kapsy kalhot. Krátce poté obž. [příjmení] předává spis [jméno] [příjmení] a říká, aby se to udělalo. K bodu 4) obžaloby (bod 4) rozsudku) Přichází obžalovaný [jméno] [příjmení] a ptá se, zda může dovnitř, obž. [příjmení] mu říká, že ne a aby se zastavil v deset nebo v jedenáct hodin. Obž. [příjmení] říká, že počká, ale současně obž. [příjmení] pokládá na stůl igelitovou tašku s láhvemi, kterou si po jeho odchodu obž. [příjmení] dává do své igelitové tašky, kterou dává pod stůl. K bodu 35) obžaloby (bod 8) rozsudku) Obžalovaný [příjmení] říká obž. [příjmení], že přišel nějaký„ [příjmení] [jméno]“, žádnou plnou moc nepředkládá a ani nesepisují žádný záznam. [příjmení] slabikuje jméno a datum narození uvedené osoby, obžalovaný [příjmení] zadává údaje do počítače, nato reaguje obž. [příjmení] tak, že si ten cizinec zažádal o výmaz a že mu přišel dopis, že už mu to skončilo. Obžalovaný [příjmení] uvádí, že to má až do [anonymizováno]. Nato obž. [příjmení] říká, že tomu cizinci zavolá a odchází. K bodu 36) obžaloby (bod 9) rozsudku) Přichází mladý [anonymizováno] a ukazuje obž. [příjmení] pas. Obžalovaný [příjmení] uvádí, že to nedělá zadarmo, pak mu ukazuje někoho ve spisech s tím, že ta osoba dostala správní vyhoštění a že to dostala od [obec] a [obec] to podržela, že se v tom už nic neudělá, neboť to nabylo právní moci. Je tedy zřejmé, že obž. [příjmení] podával opakovaně informace o věci řešené jiným příslušným [anonymizováno] CP. K bodu 38) obžaloby (bod 10) rozsudku) Opět přichází obž. [příjmení], baví se o nějakém cizinci. Obž. [příjmení] předává obž. [příjmení] další písemnosti a ptá se, zda ten cizinec má přijít v pondělí sám. [příjmení] [příjmení] říká, aby ti cizinci měli plnou moc s tím, že kdyby tady nebyl, tak mu zavolá. Obž. [příjmení] říká, že by potřeboval ještě někoho, nato obž. [příjmení] říká, že to už je nadplán, opět lustruje v počítači byt v ulici [ulice] a dále uvádí adresu [anonymizováno] 18. [příjmení] [příjmení] říká, že je s tím moc práce, že je to celý panelák, dá si s tím práci a [anonymizováno] mu odpoledne přinese flašku. K bodu 39) obžaloby (bod 11) rozsudku) Opět přichází obž. [příjmení] ve věci [jméno] [příjmení], předává obž. [příjmení] nějaké papíry, ten do nich něco píše, pak hledá ve skříni a lustruje něco v počítači. Říká obž. [příjmení], že to někomu dal a že to ještě nezavedl. [příjmení] [příjmení] nato říká, aby mu dal na ten papír nálepku, kterou mu obž. [příjmení] vlepuje a ptá se, zda má alespoň pas té osoby. [příjmení] [příjmení] říká, že to není problém, že zařídí a odchází. Poté přichází [jméno] [příjmení], obž. [příjmení] mu dává spis a dává mu číslo na papírku. [příjmení] [jméno] [příjmení] se ptá, kde je ta žádost, nato ji obž. [příjmení] vyndává ze své tašky a předává mu ji.

28. Soud zhodnotil provedené důkazy jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti. Z výpovědí slyšených svědků ani z dalších provedených důkazů včetně důkazů listinných se nepodařilo zjistit žádné konkrétní skutečnosti, což je vcelku logické. Svědci nebyli pochopitelně osobně přítomni jednání obž. [příjmení] s dalšími osobami nebo alespoň těm jeho částem, kdy mělo docházet k předávání úplatků a jednáním o průběhu jednotlivých režimů pobytu cizinců, takže z jejich výpovědí nebylo možno nic konkrétního zjistit. Podplácení je logicky zpravidla činností, při níž se nacházejí v kontaktu většinou jen dvě osoby, tedy ten, který úplatek dává a ten, jenž ho přijímá, přičemž úplatkem je třeba rozumět vše, co je nad rámec činnosti orgánu, který ve věci rozhoduje a jde o neoprávněný prospěch, jenž tomu, kdo úplatek přijímá, vznikne. Nemusí jí, jak ostatně vyplývá i ze stávající judikatury, o konkrétní případ, ale postačí, jak tomu je podle soudu i v této věci, že ze strany osoby poskytující úplatek jde o snahu zajistit si jakousi přízeň a kladné rozhodování ve věcech podaných žádostí včetně hladkého průběhu příslušných řízení, tedy aby příslušný pracovník nezamítal žádosti z formálních důvodů, ale například aby předem dotyčného upozornil na chyby v žádostech či nedoložené doklady, aby rozhodoval v přiměřených lhůtách a podobně. Zde je nutno zdůraznit to, co uvedl obž. [příjmení], že se o [anonymizováno] všeobecně vědělo, že bere úplatky a že poskytnutí úplatku mělo zajistit hladký průběh procesu při udělování pobytových režimů a případné vyrozumění, pokud by se vyskytly v tomto řízení nějaké problémy. Jak ostatně vyplývá i ze závěrečného vyjádření právního zástupce tohoto obžalovaného, poskytnutí určitého plnění považoval tento obžalovaný (a nepochybně i ostatní obžalovaní pocházející ze stejné oblasti) za společenskou úsluhu v zemi jeho původu běžnou, což ho však nijak nezbavuje (ani nikoho jiného) trestní odpovědnosti. Je nutno konstatovat, že podaná obžaloba v tomto směru vycházela především ze záznamů, které byly pořízeny při sledování uvedených osob v kanceláři obžalovaného [jméno] [příjmení], kdy toto sledování bylo původně povoleno v souladu s platným trestným řádem státním zástupcem a nikoliv soudcem. Tyto záznamy jsou však po datu vyhlášení shora uvedeného ústavního nálezu procesně nepoužitelné, jak bylo shora rozvedeno, a proto k nim soud může přihlížet pouze do uvedeného data. Je sice možno souhlasit s tím, že toto povolené sledování začalo v době, kdy nález Ústavního soudu ještě nebyl vyhlášen a i z technického hlediska nebylo možno obratem obstarat v tomto směru nový příkaz soudu a zajistit odinstalaci a poté novou instalaci kamery a záznamových zařízení, nicméně ve věci je dán závazný právní názor jednak odvolacího soudu, jednak Ústavního soudu, jímž se musí soud prvního stupně v tomto směru plně řídit. Jestliže za tohoto důkazního stavu státní zástupce Krajského státního zastupitelství v [obec] navrhl zproštění shora uvedených obžalovaných obžaloby ve smyslu § 226 písm. a) tr. řádu, a to do data uvedeného vyhlášení, bylo nutno tyto obžalované plně či alespoň v uvedených skutcích obžaloby zprostit, neboť nebylo prokázáno, že se staly skutky, pro něž jsou tito obžalovaní stíháni.

29. Státní zástupce u ostatních obžalovaných, kde byla důkazní situace z hlediska obžaloby neudržitelná, kdy podle jeho vyjádření zásadní a takřka jediný přímý důkaz o trestné činnosti, která jim byla obžalobou vytýkána, byl krajským soudem prohlášen za nezákonný (ve skutečnosti šlo objektivně jen o reakci na shora uvedenou judikaturu Ústavního soudu, jak musí soud prvního stupně výslovně podotknout), neboť sledování mělo být povoleno soudem, nikoliv toliko státním zástupcem a podle něj zbývá zde určitá řada nepřímých důkazů, jež však ve svém souhrnu nemohou být podkladem pro odsuzující rozsudek, z těchto důvodů z hlediska důkazní nouze navrhl, aby tito obžalovaní byli ve smyslu § 226 písm. a) tr. řádu zproštěni obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že by konkrétní skutek, který je v obžalobě uveden, tito obžalovaní spáchali. Pokud jde o poznámku státního zástupce, že rozhodnutí krajského soudu v tomto případě kladlo na orgány činné v přípravném řízení velmi vysoké nároky, kdy z jeho hlediska ani nebylo technicky možné, aby toto sledování bylo povoleno takovým způsobem, jak soud předpokládá, neboť sledování začalo v době, kdy nález Ústavního soudu ještě nebyl vyhlášen, byl vyhlášen v mezidobí a opravdu není technicky možné během chvíle obstarat příkaz soudu, odinstalovat již nainstalované kamery a záznamová zařízení a ihned je tam dát znova, je možné se ztotožnit s technickou stránkou věci, ovšem toto nic nemění na právní závaznosti rozhodnutí Ústavního soudu, z nějž Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací vycházel, kdy soud prvního stupně je nepochybně těmito rozhodnutími vázán. Stejně pak bylo nutno k návrhu státního zástupce, který již předtím navrhl zproštění ve věci rozhodnuté dne [datum], postupovat ve vyloučené věci ohledně zbývajících obžalovaných, pokud jde o další jednání, k nimž mělo dojít po datu [datum], proto s ohledem na důkazní situaci byli i tito obžalovaní zproštěni obžaloby ohledně uvedených skutků, které měly být spáchány po tomto datu.

30. Soud proto po zhodnocení provedených důkazů jak jednotlivě, tak v jejich souhrnu v souladu s ustanovením § 2 odst. 5, 6 tr. řádu dospěl k závěru, a to shodně s návrhem státního zástupce, že zásadní pro posouzení celé věci jsou záznamy o prostorovém sledování kanceláře obžalovaného [příjmení], kdy z těchto důvodů, jak již bylo shora řečeno v těch případech, tyto záznamy nebyly použitelné pro jejich nezákonnost, a nezbylo, než obžalované zprostit obžaloby podle § 226 písm. a) tr. řádu. Ostatní provedené důkazy totiž netvoří ani jednotlivě, ani ve svém souhrnu ucelený řetěz, který by mohl prokázat, že se obžalovaní dopustili jednání, jež jim bylo obžalobou kladeno za vinu. Soud proto obžalované uznal vinnými pouze tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. V bodech 1) až 4) se obžalovaný [příjmení] dopustil uvedených jednání, a to v prvém případě s obžalovaným [jméno] [příjmení], v bodě dva s obžalovaným [příjmení] [příjmení], v bodě tři pak s obžalovaným [příjmení] [jméno] a pod bodem čtyři s obžalovaným [jméno] [příjmení]. Jednání pod body 5) až 7) pak obžalovaný [příjmení] spáchal s obžalovaným [jméno] [příjmení], jenž je ostatně doznal, podrobně je popsal a jeho případné dodatečné snahy o úpravu výpovědi byly podle soudu neurčité, nevěrohodné a nelogické. V bodě 8) až 11) pak obžalovaný [příjmení] v rozporu se svými povinnostmi jako příslušníka bezpečnostních sborů a s obsahem služebního slibu prováděl na žádost dalších osob neoprávněné dotazy do [anonymizováno] informačního systému na další osoby či na všechny osoby trvale hlášené na konkrétní adrese a tyto informace poté neoprávněně sděloval dalším osobám, aniž by k tomu byly doloženy jejich plné moci. Co se týče nahlížení do informačního systému, tak kromě záznamu ze sledování je to doloženo i zjištěním policejního prezídia o přístupech [příjmení] do informačních systémů. Z počítače obž. [příjmení], který byl zajištěn u něj doma, bylo zjištěno, že komunikoval s cizinci a radil jim, jak mají na [anonymizováno] policii vypovídat a jaké tam vládnou poměry, což odpovídá i jeho chování na pracovišti, kdy ze záznamu ze sledování je zřejmé, že koná na základě přání spoluobžalovaných a za odměnu. Nepochybně je také vypovídajícím důkazem výsledek šetření nadřízeného pracoviště [anonymizováno], kde postup pracoviště tehdejšího pracoviště [příjmení] bylo formalistický, bylo konstatováno porušování zákona o pobytu cizinců a správního řádu a postup [příjmení] a jeho podřízených byl popsaný jako laxní, směřující ku prospěchu cizinců. Kromě uvedeného záznamu o prostorovém sledování soud vycházel z výsledků domovních prohlídek u obžalovaného [příjmení], kde byly nalezeny bankovky s otisky obžalovaných [jméno], [anonymizováno] a [anonymizováno]. Ze zprávy o kontrolním šetření nadřízených obžalovaného [příjmení] vyplývá, že došlo k nezákonnému vedení konkrétních uvedených spisů. Soud pouze oproti obžalobě upravil popis dílčích skutků s tím, že osoby, které poskytovaly úplatky různého druhu tak činily proto, aby si obžalovaného [příjmení] naklonily při řešení problémů v rámci [anonymizováno] řízení a zajistily si tak hladký průběh řízení, čehož si byl obžalovaný [příjmení] vědom. Pokud jde o neoprávněné lustrace v databázích [anonymizována dvě slova], výslechy slyšených svědků [jméno] [příjmení] a jejího manžela [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že neudělovali žádnou plnou moc obžalovanému [příjmení], aby za ně v rámci [anonymizováno] řízení jednal, takže obžalovaný [příjmení] příslušné zjištěné informace předával [příjmení] [příjmení] neoprávněně. Pokud pak lustroval osobu [příjmení] [příjmení] [příjmení], tato osoba nespadala vůbec do jeho kompetence, ale do kompetence [anonymizována dvě slova] v [obec], z čehož je zřejmé, že uvedenou osobu lustroval neoprávněně a také data o ní neoprávněně sděloval dalším osobám. Pokud pak činil dotaz obžalovaný [příjmení] na všechny osoby žijící na konkrétní adrese, tj. [obec], A. [adresa], a tyto údaje pak sděloval [jméno] [příjmení], je už z podstaty tohoto dotazu zřejmé, že ani nevěděl o jaké osoby se jedná a nemohl mít od těchto osob jakékoliv zmocnění, aby o nich sděloval tyto informace dalším osobám. Tyto skutečnosti jsou také zřejmé právě ze záznamu o prostorovém sledování a výpisu z jednotlivých lustrací, které potvrzují, že skutečně k neoprávněným lustracím došlo a uvedené informace byly neoprávněně sdělovány minimálně v těchto konkrétních případech.

31. Pokud jde o právní kvalifikaci, soud vycházel ze znění trestního zákoníku v době, kdy k trestné činnosti došlo, případně tak, jak to bylo pro obžalované výhodnější. Zločinu podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytne nebo slíbí úplatek nebo kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek, spáchá-li takový čin vůči úřední osobě.

32. Přečinu neoznámení trestného činu podle § 368 odst. 1 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal trestný čin podplacení a takový trestný čin neoznámil bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu nebo místo toho, jde-li o vojáka nadřízenému.

33. Podle § 334 odst. 1 tr. zákoníku úplatkem se rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo se má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě a na kterou není nárok.

34. Podle § 127 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku úřední osobou je mimo jiné příslušník ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru, pokud plní úkoly státu nebo společnosti a používá přitom svěřené pravomoci pro plnění těchto úkolů.

35. Podle § 334 odst. 3 tr. zákoníku za obstarávání věcí obecného zájmu se považuje též zachování povinnosti uložené právním předpisem nebo smluvně převzaté, jejímž účelem je zajistit, aby v obchodních vztazích nedocházelo k poškozování nebo bezdůvodnému zvýhodňování účastníků těchto vztahů nebo osob, které jejich jménem jednají. Podle ustálené judikatury se obstarávání věcí obecného zájmu rozumí obstarávání všech úkolů, na jejímž splnění má zájem celá společnost nebo alespoň větší skupina občanů a takovouto činností nepochybně činnost na úseku státní správy je. Obstarávání věcí obecného zájmu zahrnuje nejen rozhodovací činnost, ale i jinou činnost, která souvisí s plněním těchto společensky významných úkolů, včetně přípravy podkladů pro rozhodnutí apod.

36. Jednání obž. [příjmení] pod bodem 1) až 7) bylo kvalifikováno jako jednočinný souběh zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku ve znění platném do [datum], s přečinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť jako úřední osoba, jíž nepochybně jako policista a [anonymizována čtyři slova] – pracoviště [obec] byl, přijal pro sebe úplatek v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, kterou nepochybně pobytový režim cizinců je, kdy jako úřední osoba si takto opatřoval neoprávněný prospěch tím, že vykonával svou pravomoc způsobem odporujícím právnímu předpisu. Přijímání úplatků je tedy nepochybně neoprávněným majetkovým prospěchem a je současně v rozporu s platnými právními předpisy ČR. Není v tomto směru nezbytné, aby obž. [příjmení] bezprostředně zajišťoval nějaké konkrétní kroky ve správním řízení týkajícím se pobytu cizinců, ale jak bylo zřejmé z provedeného dokazování, obž. [příjmení] v souvislosti s přijetím těchto úplatků zajišťoval po všech stránkách bezproblémové řízení a vstřícnost, jak ze své strany, tak ze strany svých podřízených, což vedlo v řadě případů ke zjevnému porušování správního řádu i zákona o pobytu cizinců, které bylo konstatováno závěry kontrolního řízení ze strany KŘP [obec] – odboru [anonymizována dvě slova]. Zpochybňování těchto závěrů není na místě, neboť nadřízený orgán má nejen právo, ale dokonce i povinnost provádět kontrolu podřízených orgánů a je na něm, jaký způsob v tomto směru použije, pokud tato kontrola je prováděna jinak v souladu s právními předpisy. Z této kontrolní zprávy vyplývá, že v řadě případů byl cizincům udělován trvalý pobyt v rozporu se zákonem, namísto toho, aby s nimi bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění, nebyl zjišťován skutkový stav věci a nebyly odstraňovány rozpory vyplývající z provedených důkazů tak, že správní řízení bylo prováděno pouze formálně a v některých případech dokonce žádné řízení ani neproběhlo, nebylo provedeno dokazování a bylo rozhodnuto pouze na základě předložených žádostí. Všechny kontrolované spisy přitom obžalovaný [příjmení] jako [anonymizováno] prověřoval a schvaloval. Pokud jde o jednání pod body 8) až 11), tak obž. [příjmení] poskytováním informací z informačního systému [anonymizováno] v rozporu s právními předpisy naplnil znaky skutkové podstaty jednak přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jednak přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, neboť opět jako úřední osoba v úmyslu opatřit jinému neoprávněný prospěch, vykonával svou pravomoc způsobem odporujícím právním předpisům, jednak získal přístup k počítačovému systému, nebo k nosiči informací a neoprávněně užil zde uložená data tím, že je poskytl bez oprávnění jiným osobám mimo rámec [anonymizováno] ČR.

37. Pokud jde o obžalované [příjmení] [jméno] (bod 2) rozsudku), [jméno] [příjmení] (bod 1) rozsudku), [jméno] [příjmení] (body 5) až 7) rozsudku), [jméno] [příjmení] (bod 4) rozsudku), a [anonymizována dvě slova] (bod 3) rozsudku), ti naplnili svým jednáním znaky skutkové podstaty zločinu podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, neboť jinému (obžalovanému [anonymizováno]) v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu (tedy bezproblémového průběhu řízení o pobytu cizinců) poskytli úplatek a takový čin spáchali vůči úřední osobě, když si nepochybně byli vědomi, že obž. [příjmení] je policista a současně [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] – pracoviště [obec].

38. Podle § 213 odst. 1 tr. řádu stranám byly předloženy k nahlédnutí doklady k majetkovým poměrům obžalovaných na čl. 46-174 vyloučeného spisu, které byly aktuálně vyžádány a doloženy státním zástupcem, kdy z těchto dokladů také soud vycházel také při úvaze o druhu a výši trestu u jednotlivých obžalovaných, jak je uvedeno níže.

39. V případě obžalovaného [příjmení], který byl ohrožen trestní sazbou [číslo] let, státní zástupce navrhoval uložit trest souhrnný k rozsudku Okresního soudu v Kladně ve věci sp. zn. 26 T 70/2016, přičemž tento navrhl navýšit na podmíněný trest v trvání 3 let se zkušební dobou 5 let, dále navrhl uložit peněžitý trest 300 000 Kč, tedy 100 denních sazeb po 5 000 Kč. Obžalovaní [příjmení], [příjmení], [anonymizována dvě slova] a [příjmení] jsou ohroženi trestní sazbou v rozmezí od 1 do 6 roků. Navrhl všem uložit podmíněný trest odnětí svobody v trvání 1,5 roku se zkušební dobou 2 let s výjimkou obžalovaného [příjmení], který se dílčích útoků dopustil více, u něj navrhl uložit podmíněný trest v trvání 2 let se zkušební dobou na 3 roky. Všem těmto obžalovaným dále navrhl uložit peněžitý trest ve výši 50 000 Kč.

40. Pokud jde o otázku trestu, soud vycházel z ustanovení § 38 a § 39 tr. zákoníku, kdy měl k dispozici podrobné zprávy o majetkových poměrech obžalovaných. Obžalovaný [jméno] [příjmení] působil jako [anonymizována čtyři slova] v [obec] na detašovaném pracovišti v [obec], kdy tohoto svého postavení využíval ke svému obohacení, byť i s ohledem na nemožnost použití příslušných záznamů po stanoveném datu nebylo možno bezpečně prokázat, že by se tohoto jednání dopouštěl po poměrně dlouhou dobu uvedenou původně v obžalobě. S ohledem na relativně nízký počet skutků, jimiž byl uznán vinným, se soud podrobněji nezabýval tím, zda mohl získat další zajištěné peníze jiným způsobem, jak se hájil, včetně prodeje věcí. Soud dospěl k závěru, že se tento obžalovaný dopustil více skutků a více trestných činů, kdy proto bylo nutno ukládat úhrnný trest. Trestná činnost úředních osob je přitom vysoce společensky škodlivá. Obžalovanému přitom polehčuje toliko to, že nebyl soudně trestán před spácháním této trestné činnosti, kdy však v mezidobí byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 4.10.2016, pod č.j. 26T 70/2016-1696 pro další trestnou činnost. Jak však vyplývá z rejstříku trestů, ve zkušební době podmíněného odsouzení se osvědčil dnem [datum], takže k tomuto odsouzení nelze přihlížet. Uložený peněžitý trest v této další věci totiž uhradil již dne [datum], proto ve smyslu § 69 odst. 3 nyní platného trestního zákoníku se na něj hledí, jako by nebyl odsouzen. Byl mu proto uložen nikoliv souhrnný, ale úhrnný trest při středu trestní sazby § 331 odst. 3 tr. zákoníku ve znění platném v době spáchání trestného činu, a to ve výměře tří let, kdy výkon tohoto trestu byl ještě podmíněně odložen na delší zkušební dobu rovněž ve výměře 3 let. S ohledem na okolnosti páchaných trestných činů má však soud za to, že je na místě uložit současně trest peněžitý, a to přiměřený s ohledem na povahu a závažnost spáchaných trestných činů, která byla páchána po delší dobu. Tento trest uložil ve výměře 100 denních sazeb po 3000 Kč, tj. v celkové výši 300 000 Kč. Dále pak byl uložen trest propadnutí zajištěných bankovek, na kterých byly nalezeny daktyloskopické stopy spoluobžalovaných. Soud v tomto směru zhodnotil jako přitěžující okolnosti ve smyslu § 42 tr. zákoníku, že obžalovaný spáchal trestné činy s rozmyslem a ze ziskuchtivosti, kdy ke spáchání trestných činů zneužil svého zaměstnání a postavení, přičemž se dopustil několika skutků.

41. U ostatních obžalovaných dospěl soud k závěru, že je možno ještě na ně působit výchovnými tresty, a to přiměřenými tresty odnětí svobody podle počtu útoků proti společenskému zájmu. Vycházel přitom ze skutečnosti, že tito obžalovaní nebyli v ČR soudně trestáni a žijí jinak řádným životem, přičemž od spáchání trestné činnosti uplynula již poměrně dlouhá doba. Na druhou stranu nelze přehlédnout vysokou společenskou škodlivost trestné činnosti, které se svým jednáním dopustili. U obžalovaného [jméno] [příjmení] s ohledem na větší počet skutků byl uložen přísnější trest v trvání dvou roků podmíněně odložený na zkušební dobu dvou let.

Poučení