247 C 21/2020-97

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci žalobce: ; [právnická osoba], IČO: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] proti žalovanému: ; [právnická osoba], IČO: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalované] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] o zaplacení 58 734 Kč s příslušenstvím - smlouva o dílo takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 58 734 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 58 734 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 34 784,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky specifikované ve výrok I. tohoto rozsudku s tam uvedeným příslušenstvím, a to s tvrzením, že žalobce z důvodu neodstraněných vad žalovaným dne 17. 3. 2020 dodané dvoukřídlé brány odstoupil od smlouvy uzavřené s žalovaným jako zhotovitelem a má tak právo na vrácení zaplacené ceny za dílo. Žalobce namítl následující vady díla: 1) uchycení vrat do připraveného stavebního otvoru je provedeno tak, že mezi vraty a stavebním otvorem (zdí) je po celém obvodu vrat mezera nejméně o šířce 7 cm (dodaná vrata nesplňují odolnost proti povětrnostním vlivům, tepelná izolace, ochrana proti vnějšímu hluku a odolnost proti násilnému vniknutí); 2) oplechování vrat je pouze z jedné a to z venkovní strany – cenová nabídka, objednávka i vyúčtovací faktura jasně stanoví, že vrata měla být dodána jako plná (zcela chybí oplechování i z druhé, tedy vnitřní strany); 3) nezatěsněný prostor mezi vraty a vchodovými dveřmi; 4) oplechování vrat z venkovní strany je připevněno metrickými šrouby – takovéto uchycení jednotlivých plátů znamená, že je velice snadná demontáž a následné vniknutí do objektu dílny; 5) křídla vrat jsou prohnutá do oblouku – předmětem objednávky nebyla křivá a zahnutá vrata, ale z logiky věci vrata rovná.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu z důvodu, že dílo dodal v souladu s objednávkou žalobce podle cenové nabídky žalovaného. Žalovaný uvedl zejména následující. Od počátku se s ohledem na charakter stavby jednalo o požadavek žalobce na uzavření určeného prostoru, nikoli o požadavek na utěsnění prostoru či o požadavek na nějaké izolačně tepelné vlastnosti výrobku. Pokud jde o tvrzenou vadu 1), předmětem díla nebylo utěsnění brány do stavebního otvoru (tento stavební otvor nebyl, stejně jako celá stavba, nijak připraven ze strany žalobce, aby bylo možno se domnívat, že montáží brány dojde k poslední stavební úpravě daného prostoru - jednalo se o hrubou stavbu z neomítnutých tvárnic Ytong, bez pevného zastřešení, pouze vše přikryté stanovou konstrukcí) K tvrzené vadě 2) žalovaný uvedl, že v rámci uzavření smlouvy bylo dohodnuto, že brána bude dodána jako dvoukřídlá brána s výplní plný zinkovaný plech, což žalovaný splnil, přičemž požadavek, aby plný zinkovaný plech byl ze dvou stran brány, nebyl při uzavírání smlouvy vznesen. Pokud jde o tvrzenou vadu 3), zatěsnění průchodových dveří pro pěší nebylo žalobcem požadováno a s ohledem na provedení stavby se žalovaný nemohl domnívat, že by pro žalobce bylo utěsnění nebo tepelně izolační řešení důležité. Co se týče tvrzené vady 4), jedná se o zcela standardní technické řešení u zinkovaného plechu. Žalovaný nemá povědomost o vadě 5), tato vada není prokázána. Obvodové zdi jsou pevně spojeny se zemí a napevno vyzděny z tvárnic Ytong, a stavba má přibližnou výměru 80 m2. Žalovaný neměl důvod se domnívat, že jsou na objednávanou bránu kladeny nějaké nadstandardní požadavky, a postupoval v souladu s informacemi, které od žalobce obdržel v rámci provádění zaměřování.

3. Důkazy soud hodnotil podle § 132 o. s. ř., tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Z důkazů zjistil následující skutková zjištění.

4. Žalobce poptával na internetu garážová vrata ode dne 17. 11. 2019 (důkaz mailem od smartemailing z 17. 11. 2019). [právnická osoba] žalobci nabízela přizpůsobení vrat přesně pro garáž a izolaci vrat v tom smyslu, že v garáži bude příjemně a minimální hluk (důkaz: mail citované společnosti žalobci z 18. 11. 2019). Žalobci se ozvala i společnost [právnická osoba] (důkaz mailem z 18. a 20. 11. 2019). Žalobce oslovil [právnická osoba] s potřebou vyrobit dvoukřídlá vrata (důkaz: mailová komunikace mezi těmito společnostmi z 26. a 27. 11. 2019). S těmito společnostmi se žalobce nedomluvil.

5. Žalobce oslovil žalovaného s poptávkou po dvoukřídlých vratech. Před uzavřením smlouvy obsah budoucí smlouvy domlouval za žalovaného [jméno] [příjmení] (jednatel žalovaného) a za žalobce [jméno] [příjmení] (jednatel žalobce), a to na místě, kde měla být vrata namontována do již připraveného otvoru stavby (dále jako„ stavba“) v areálu žalobce v [obec] – [obec]; jednalo se o konstrukci po všech stranách obehnanou zdí z tvárnic, přikrytou plachtou, včetně střechy, nahoře byly dřevěné trámy a vrata se věšela do zdi (důkaz fotografiemi předloženými účastníky). Připravený otvor k namontování vrat byl zakryt závěsem, za kterým se uvnitř stavby nacházela mimo jiné montážní jáma. Žalobce původně chtěl po žalovaném sekční garážová vrata, ale [jméno] [příjmení] řekl [jméno] [příjmení], že ty nebylo možné zpracovat. [příjmení] [jméno] [příjmení] požádal [jméno] [příjmení] o rolovací vrata, avšak i ohledně rolovacích vrat žalovaný sdělil žalobci, že možné technicky nejsou s ohledem na konstrukci stavby. Vše uvedené řešil žalobce s žalovaným na místě budoucí montáže vrat. Tyto skutečnosti soud zjistil výslechem svědka [jméno] [jméno]. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] i fotografií předložených žalovaným soud zjistil, že na místě otvoru ve stavbě, kam měla - v budoucnu - přijít žalovaným dodaná vrata, se - před montáží vrat - nacházely zašupovací (shrnovací) rolety z plachty, které se z boku zavíraly a převázaly gumou a tyto rolety se zamknuly na visací zámek, přičemž takto byla celá stavba izolována od vnějšího prostředí.

6. Po shora uvedené schůzce jednatelů účastníků žalovaný žalobci doručil cenovou nabídku z 3. 12. 2019 na dodávku a montáž dvoukřídlé brány s plnou plechovou výplní v povrchové úpravě žárového zinku. Brána byla v nabídce specifikována zejména následovně: rozměr jednoho rámu šířka x výška – 1818 x 3975 mm; celkový průjezdný otvor – 3817 x 4035 mm; rám brány: 60 x 40 x 3 mm; rozměr branky v rámu: 1000 x 2100 mm; rám branky: 40x40x2; povrchová úprava – žárový zinek; výplň: plný zinkovaný plech tloušťky 1,5 mm; ovládání – ruční klika-lika, rýgl (zemní zarážka); závěs stavitelný s kontramatkou, plotna 100x100mm M24; spotřební materiál – chem. kotvy, zátky do odtoků, nýty, šrouby. Cena činila 112 574 Kč, záruční doba 24 měsíců. Tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu Cenovou nabídkou č. 701/19.

7. Závěs stavitelný s kontramatkou M24 – který si žalobce u žalovaného objednal - je na webové stránce žalovaného identifikován tím, že je regulovatelný, navářecí závěs - pant, s tím, že část v tvaru U se přivaří na křídlo brány a že je použitelný pro lehké brány (důkaz výtiskem z internetové stránky žalovaného).

8. Žalobce shora uvedenou nabídku přijal písemnou objednávkou č. 19/077 z 9. 12. 2019 (důkaz písemnou objednávkou). Tudíž účastníci 9. 12. 2019 uzavřeli smlouvu o dílo na dodání a montáž dvoukřídlých vrat.

9. Žalobce zaplatil žalovanému – před provedením díla - zálohu na cenu za dílo ve výši 58 734 Kč (důkaz zálohovou fakturou z 10. 12. 2019 a nesporné mezi účastníky).

10. Dílo žalovaný prováděl dva dny po sobě jdoucí, přičemž při montáži vrat žalovanému s montáží pomáhal pracovník žalobce (důkaz výslechem svědka [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení]). První den se zavěsily obě křídla brány, ale nešly zavřít, proto pracovníci žalovaného přijeli i druhý den, aby zajistily možnost zavření vrat (důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení]).

11. Žalovaný dílo dokončil a předal žalovanému dne 17. 3. 2020, ale žalobce při převzetí díla 17. 3. 2020 namítl vady díla. Do předávacího protokolu písemně žalobce uvedl, že vrata nejsou dodány podle požadavku zákazníka (důkaz Předávací protokolem) a žalobce ústně žalovanému při převzetí díla namítl, že si představoval něco jiného, že všechny otvory měly být zadělány a že plechy měly být jinak uchyceny, např. pomocí nýtů (důkaz výslechem svědka [jméno] [jméno]).

12. Žalovaný uchycení vrat do připraveného stavebního otvoru provedl tak, že mezi vraty a stavebním otvorem (zdí) je po celém obvodu vrat zjevná mezera a rovněž je nezatěsněný prostor mezi vraty a vchodovými dveřmi (brankou) uvnitř vrat tak, že je dokonce i vidět v prostoru mezi brankou a vraty to, co je za bránou (je tam vidět na fotografii i [registrační značka]); těmito zjevnými prostory může dovnitř stavby m. j. proudit chlad, teplo, hluk či vnikat pohled zvenku (důkaz fotografiemi předloženými oběma účastníky).

13. Žalovaný žalobci vystavil dne 19. 3. 2020 fakturu na zbytek ceny díla ve výši 39 156 Kč (důkaz touto fakturou), kterou žalobce nezaplatil (nesporné mezi účastníky).

14. Žalobce vyzval žalovaného písemně dopisem z 20. 3. 2020 k odstranění následujících vad díla: 1) uchycení vrat do připraveného stavebního otvoru je provedeno tak, že mezi vraty a stavebním otvorem (zdí) je po celém obvodu vrat mezera nejméně o šířce 7 cm, a tak dílo nesplňuje odolnost proti povětrnostním vlivům, tepelnou izolaci, ochranu proti vnějšímu hluku či proto násilnému vniknutí; 2) oplechování vrat je jen z jedné (venkovní) strany, ale objednávka stanoví, že vrata měla být dodána jako plná; 3) nezatěsněný prostor mezi vraty a vchodovými dveřmi; 4) oplechování vrat z venkovní strany je připevněno metrickými šrouby, ale to značí, že je snadná demontáž a následné vniknutí do objektu; 5) křídla vrat jsou prohnutá do oblouku (předmětem objednávky nebyl křivá a zahnutá vrata) (důkaz: dopisem žalobce z 20. 3. 2020).

15. Žalovaný dne 3. 4. 2020 reklamaci žalobce odmítl s tím, že dílo vadné není a odstranit vady odmítl (důkaz dopisem žalovaného). Proto žalobce odstoupil od smlouvy o dílo a vyzval žalovaného k vrácení zaplacené zálohy na cenu za dílo do 14 dnů dopisem z 8. 4. 2020, který byl doručen žalovanému do datové schránky žalovaného 16. 4. 2020 (důkaz tímto dopisem s detailem zprávy). Žalovaný žalobci dopisem z 20. 5. 2020 oznámil, že považuje odstoupení od smlouvy za neplatné, jelikož dílo vadné není (důkaz tímto dopisem); žalobce dopisem z 21. 5. 2020 setrval na platnosti odstoupení od smlouvy o dílo (důkaz tímto dopisem) a dne 13. 5. 2020 doručil žalovanému předžalobní výzvu (důkaz předžalobní výzvou s detailem zprávy).

16. Úmysl žalobce byl v době uzavření smlouvy o dílo takový, že za vraty ve stavbě mělo stát vozidlo, které mimo jiné nesmí zamrznout. Když bývalo pěkné počasí, auto stávalo venku, jinak parkovalo ve stavbě. Ve stavbě byla i dílna žalobce - za účelem opravování aut. V zimě ve stavbě fungovala jednak garáž, jednak dílna. Stavba byla přibližně 5 x 9 až 11 m2 velká. Tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu výslechem svědka [jméno] [příjmení].

17. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně.

18. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“):„ Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.“. Podle § 2615 o. z.:„ (1) Dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. (2) O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.“. Podle § 2095 o. z.:„ Prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.“. Podle § 2099 odst. 1 o. z.:„ (1) Věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.“. Podle § 2100 o. z.:„ (1) Právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti. (2) Povinnosti prodávajícího ze záruky za jakost tím nejsou dotčeny.“. Podle § 2106 o. z.:„ (1) Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. (2) Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. (3) Nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § [číslo]“. Podle § 2107 o. z.:„ (1) Je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. (2) Dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. (3) Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.“. Podle § 555 o. z.:„ (1) Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. (2) Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.“. Podle § 556 o. z.:„ (1) Co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. (2) Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.“. Podle § 557 o. z.:„ Připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.“. Podle § 2991 o. z.:„ (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“. Podle § 2993 o. z.:„ Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.“. Podle § 1958 odst. 2 o. z.:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“. Podle § 1970 o. z.:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“.

19. Žalobce neprokázal své tvrzení, že před uzavřením smlouvy žalovanému vysvětlil, že požaduje zateplená vrata, za kterými bude parkovat vozidlo s vodou, které musí stát v temperované hale, aby nezamrzlo a že si objednal u žalovaného zateplená vrata a že žalovanému bylo známo z jednání při sjednávání smlouvy, že v prostoru za vraty bude parkovat vozidlo za několik miliónů Kč, které musí být permanentně připravené k výjezdu a musí být částečně zaplaveno (vnitřní zásobníky) vodou. Nebylo prokázáno, že by si účastníci ve smyslu § 2095 věty první o. z. sjednali konkrétní jakost a provedení ohledně toho, zda mezi vraty a zdí ve stavbě měla či neměla být mezera. Žalobce neprokázal své tvrzení, že účastníci se domluvili, že vrata budou doléhat přesně do stavebního otvoru tak, aby nedocházelo k úniku tepla z temperované haly. O břemenu tvrzení a důkazním byl žalobce poučen na prvním jednání ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., včetně o následcích nesplnění výzvy.

20. Proto je naplněna hypotéza § 2095 věty druhé o. z., tedy že si účastníci nesjednali konkrétní jakost a provedení. Uplatní se tak dispozice § 2095 věty druhé o. z. – žalovaný jako zhotovitel měl povinnost plnit v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy. Pokud by nebyl žádný účel patrný ze smlouvy o dílo, tak by žalovaný měl povinnost – v souladu s § 2095 věty za středníkem - plnit pro účel obvyklý.

21. Předmětem smlouvy byla dodávka a montáž dvoukřídlých vrat s plnou plechovou výplní, což plyne explicitně i z písemné cenové nabídky žalobcem přijaté. Před uzavřením smlouvy o dílo byl žalovaný (jednatel žalovaného) na místě budoucího provádění díla, aby si místo, do kterého budou vrata zabudovány, prohlédl, aby vše zaměřil a zpracoval cenovou nabídku. Proto žalovaný viděl, že vrata přijdou do otvoru ve stavbě, která byla – kromě právě otvoru, který měl být zakryt vraty – po všech stranách plně obezděná a byla plně zastřešená (střecha z plachty) a stavba měla dřevěné krovy (což je nosná konstrukce střechy, přičemž účelem krovu je přenášení zatížení od vlastní tíhy, skladby střešního pláště – notorieta ve smyslu § 121 o. s. ř.). Již z toho bylo dovoditelné i pro žalovaného už před uzavřením smlouvy, že účelem smlouvy (o dílo) je ochrana otvoru (vnitřního prostoru stavby), a to mimo jiné před nepříznivými přírodními podmínkami (jako jsou např. povětrnostní podmínky či chlad) i před vloupáním. Ostatně i obvyklý účel vrat (bran) s plnou plechovou výplní, které jsou umísťovány do staveb od okolního světa uzavřených i zastřešených, je právě ochrana před nepříznivými přírodními podmínkami i před vloupáním a celkově vytváření pohodlí v prostorách zvýšením tepelné a zvukové izolace. Tomuto účelu – patrnému ze smlouvy i obvyklému – žalovaným dodaná vrata nevyhovovaly, jelikož nedoléhaly přesně do stavebního otvoru a mezi vraty a zdí je po celém obvodu mezera, kudy zjevně proudí mimo jiné vzduch, zima, pohled zvenku aj. Ostatně i z výslech svědka [jméno] [jméno] soud zjistil, že žalovaný objektivně i subjektivně mohl provést dílo tak, aby mezi vraty a zdí nebyla žádná mezera (např. zakrytím mezer pomocí plechu).

22. V bodě 21. tohoto rozsudku uvedený účel patrný ze smlouvy i obvyklý byl pro žalovaného dovoditelný již v době před uzavřením smlouvy tím spíše, když stavba už v té době byla vybavena jako dílna a garáž, což musel žalovaný (jeho jednatel [jméno] [příjmení]) již v době obhlídky místa díla, tedy ještě před uzavřením smlouvy, vidět (srov. i výpověď svědka [jméno] [příjmení], podle kterého předmětná stavba (do které byly namontovány vrata) existovala v podobě zahrnující dílnu i garáž, v řádu měsíců před namontováním vrat).

23. V bodě 21. tohoto rozsudku uvedený účel patrný ze smlouvy i obvyklý byl pro žalovaného dovoditelný již v době před uzavřením smlouvy o to více, když jednatel žalovaného před uzavřením smlouvy věděl, že žalobce chtěl původně sekční garážová vrata a když ty možné nebyly, tak vrata rolovací (viz výslech svědka [jméno] [jméno]). Pokud žalovaný věděl, že žalobce che vrata garážová, tak věděl, že za vraty má ve stavbě parkovat vozidlo. Žalovaný tak věděl již před uzavřením smlouvy, že ve stavbě má být m. j. garáž. Účelu garážování vozidla (tedy účelu patrnému ze smlouvy i účelu obvyklému) však odpovídá, aby – již kvůli ochraně vozidla - vrata doléhaly přesně do stavebního otvoru a mezi vraty a zdí je po celém obvodu mezera, kudy zjevně proudí mimo jiné vzduch, zima aj. To platí tím spíše, že žalovaný věděl už před uzavřením smlouvy, že žalobce sleduje garážová vrata sekční (výslech svědka [jméno] [jméno]); sekční garážová vrata jsou charakteristické tím, že se vysunují pod strop garáže, zajíždějí na kolejnicích, což znamená, že obvykle doléhají přesně do stavebního otvoru (notorieta, která podle § 121 o. s. ř. nepodléhá dokazování). Dále, žalobce požadoval původně i vrata rolovací (výslech svědka [jméno] [jméno]); ty jsou charakteristické tím, že se rolují na hřídel do boxu, který je umístěn nad otvorem, při rolování se lamely pohybují v postranních vodících lištách, což znamená, že vrata obvykle doléhají přesně do stavebního otvoru (notorieta, která podle § 121 o. s. ř. nepodléhá dokazování). Již z takého sledovaného úmyslu žalobce – žalovanému navenek vyjádřenému - žalovaný musel vědět, že žalobce sleduje smlouvou, aby vrata doléhaly přesně do stavebního otvoru. Navíc již v názvu má žalobce obsaženo slovo„ fekální“ a„ kanální“ („ [právnická osoba]“), což přiléhavě charakterizuje předmět činnosti žalobce, při které užívá i fekální vozy (srov. i výpis z veřejného rejstříku žalobce, kdy je jako předmět podnikání žalobce uvedeno m. j. nakládání s nebezpečnými odpady). Tudíž pokud žalobce požadoval po žalovaném garážová vrata, tak žalovaný musel vědět, že je to za účelem garážování vozidla specifického, nadstandardně drahého – vozidla fekálního, tedy i zvýšeně chráněného (ostatně srov. i výslech svědka [jméno] [jméno], že za závěsem se nacházela montážní jáma a nákladní auto – fekální; je notorietou ve smyslu § 121 o. s. ž., že fekální vůz se užívá tam, kde není kanalizace, k odvozu splašků z odpadních jímek). O to více tak byl účel – mimo jiné pro žalovaného - patrný ze smlouvy (i účel obvyklý), že vrata mají přesně doléhat do stavebního otvoru. Jde o právně relevantní hledisko při výkladu právních jednání ve smyslu § 556 odst. 3 o. z. („ Při výkladu projevu vůle se přihlédne …k tomu, co právnímu jednání předcházelo…“).

24. V bodě 21. tohoto rozsudku uvedený účel patrný ze smlouvy i obvyklý byl pro žalovaného dovoditelný již v době před uzavřením smlouvy o to více, když i před montáží vrat byla stavba i na místě otvoru izolována od vnějšího prostředí (uzamčenými zasunovacími roletami jako zjevně provizorním řešením před právě namontováním předmětných vrat – srov. výslech svědka [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení]); žalovanému i z toho muselo být zřejmé, že žalobce sleduje skutečnou izolaci stavby od vnějšího prostředí, včetně ochrany před vnikáním chladu, tepla, imisemi pohledu či odcizením.

25. K tomu lze uvést, že žalovaný se provedením díla odchýlil i od vlastních pravidel. Totiž v cenové nabídce adresované k akceptaci žalobci uvedl, že obsahem díla bude i závěs stavitelný s kontramatkou, plotna 100x100mm M24. Avšak na svých internetových stránkách uvádí o závěsu stavitelnému s kontramatkou M24, že je použitelný pro lehké brány (důkaz výtiskem z internetové stránky žalovaného). Vrata, které však dodal žalovaný žalobci, nejsou lehká, což plyne nejen z fotografií předložených oběma účastníky, ale plyne to i z výslechu svědka [jméno] [jméno] (pracoval a pracuje jako sice OSVČ, ale i pro žalovaného); tento svědek vypověděl, že pracovníci žalovaného potřebovali tzv. k ruce pomocníka od žalobce na místě samém na manipulaci s vraty, které byly„ těžké“.

26. Stejný závěr o existenci vadného plnění ze strany žalovaného plyne i z aplikace § 557 o. z. Žalovaný připravil cenovou nabídku jako návrh smlouvy, která obsahovala popis díla. Pokud by žalovaným jako prvním užité termíny připouštěly různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první - tedy žalovaného (jde o tradiční zásadu contra proferentem; k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4610/2018:„ … zásadu„ contra proferentem“, podle níž jsou-li ve smlouvě použity formulace a pojmy, které lze vykládat rozdílně, jeví se být spravedlivým vykládat je v neprospěch toho, kdo je do smlouvy použil (srov. například nález Ústavního soudu ze dne 30. 11. 2001, sp. zn. IV. ÚS 182/01 a dále například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2007, sp. zn. 28 Cdo 1770/2007) .”)

27. Z uvedeného plyne, že žalovaný porušil smlouvu o dílo, pokud žalovanému dodal vrata, které přesně nedoléhaly do stavebního otvoru, čímž porušil svoji povinnost dodat dílo v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy, i pro účel obvyklý. Žalovaný tak plnil vadně. Žalobce mimo jiné uvedenou vadu reklamoval, uplatnil požadavek na odstranění vady a s ohledem na to, že žalovaný odmítl odstranit vadu díla, tak žalobce po právu odstoupil od smlouvy (§ 2106 odst. 2 o. z. a § 2107 odst. 3 o. z. – s ohledem na to, že žalovaný odmítl odstranit vadu díla, tak není právně významná právní kvalifikace vady jako podstatné či nepodstatné; v obou případech má objednatel právo na odstoupení od smlouvy, pokud zhotovitel odmítne vadu odstranit). Podle § 2993 o. z. tak došlo odstoupením od smlouvy ke zrušení závazku a žalobce má právo na vrácení toho, co plnil – tedy zaplacené ceny za dílo ve výši 58 734 Kč, i se zákonnými úroky z prodlení v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky) za dobu od 1. 5. 2020 do zaplacení (jelikož žalobce vyzval žalovaného ke vrácení žalobní částky ve lhůtě do 14 dnů ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. a tato výzva byla žalovanému doručena 16. 4. 2020 denní lhůta uplynula 30. 4. 2020). Z těchto důvodů soud žalobě plně vyhověl.

28. Žalovaný namítl, že průběhu montáže byl přítomen zaměstnanec žalobce, který pomáhal pracovníkovi žalovaného a že již v průběhu montáže byla podoba brány zřejmá a že žalobce přesto montáž nepřerušil a všechny nedostatky reklamoval až po namontování brány. Tím má žalovaný na mysli svědka [jméno] [příjmení] jako pracovníka žalobce; ten však byl k ruce žalovaného přidělen žalobcem jen jako pomocná síla pro manipulaci s bránou, šlo jen o manipulační techniku s vraty ze strany pracovníka žalobce (s ohledem na váhu vrat) (důkaz výslechem svědka [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení]), tedy nikoli, aby kontroloval soulad dodaných vrat se smlouvou (čehož ani nebyl schopen, když nebyl při sjednávání smlouvy o dílo). Navíc vrata byla montována jen dva dny a již první den byly vrata již hotové (byly dodány na místo plnění jako hotové a zbývalo jen je uchytit); i kdyby tak pracovník žalobce namítl žalovanému nesoulad vrat se smlouvou o dílo, nic by to na vadnosti již hotových vrat nezměnilo. Nad to, objednatel má právo – tedy nikoli povinnost – kontrolovat provádění díla (viz § 2593 věta první o z.). Podle § 2593 věta druhá a třetí:„ Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může – a contrario musí (poznámka soudu) - požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy.“. Oprávnění objednatele (tedy nikoli povinnost) požadovat, aby zhotovitel odstranil vady vzniklé vadným prováděním díla a aby dílo prováděl řádným způsobem, není právem z odpovědnosti za vady (v judikatuře srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 1067/2003 k § 550 obch. zák.). Jak uvádí i odborná literatura k § 2953 o. z., objednatel má právo kontrolovat provádění díla, nikoli povinnost jej využít, přičemž se jedná o recepci dosavadního § 550 obch. zák. (viz Štandera, J.: Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, sr. 37 až 40). Tu nešlo kupříkladu o případ, že by žalobce jako objednatel před uzavřením smlouvy o dílo věděl, že mezi vraty a zdí bude mezery, kudy bude m. j. proudit vzduch, chlad, teplo, imise pohledů apod., a že s tímto vědomím smlouvu o dílo s žalovaným uzavřel apod.

29. Pro nadbytečnost (a tudíž hospodárnost řízení) se soud nezabýval otázkou dalších vad tvrzených žalobcem (vady 2) až 5) specifikované v bodě 1. tohoto rozsudku), jelikož již samotné prokázání vady 1) ve spojení s jejím neodstraněním a odstoupením od smlouvy vede nutně k výroku I. tohoto rozsudku. Nad rámec soud dodává, že pokud jde o vadu 3) (nezatěsněný prostor mezi vraty a vchodovými dveřmi), tu má soud za prokázanou s obdobnou argumentací jako je uvedena u vady 1).

30. Soud neprovedl důkaz výslechem žalobce – jeho jednatele ([jméno] [anonymizováno]), jelikož byl navržen až po koncentraci řízení, přičemž nebyly splněny zákonné výjimky z koncentrace podle § 118b odst. 1 o. s. ř. Rovněž soud neprovedl důkaz písemným prohlášením jednatele žalovaného ([jméno] [anonymizováno]), jelikož nelze nahrazovat důkaz výslechem svědka jeho písemným prohlášením (soud poukazuje na ustálenou judikaturu (např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 641/99) a § 126 odst. 1 o. s. ř. (nutnost ústní výpovědi svědka, včetně výpovědi pod sankcí trestného činu křivé svědecké výpovědi podle § 126 odst. 1 a 2 o. s. ř.), § 115 odst. 1 o. s. ř. (zásada ústnosti) a § 122 o. s. ř. (zásada přímosti)). Na stranu druhou, ty skutečnosti, které jednatel žalovaného [jméno] [příjmení] uvedl do písemného prohlášení adresovaného soudu, byly zjištěny i ze svědeckého výslechu [jméno] [jméno] (že žalobce původně požadoval po žalovaném sekční a rolovací vrata), pročež by účastnický výslech žalovaného byl i nadbytečný.

31. Jak přiléhavě uvádí i odborná literatura (Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014), 1. vydání, 2014, s. 1915 – 1925), § 2993 věta druhá o. z. dosavadní judikatorní pravidla mění v tom smyslu, že žalobce již vzájemnou podmíněnost v žalobě vyjadřovat nemusí a soud ji ve výroku vyjádří jen k námitce žalovaného (viz § 2993 věta druhá o. z.:„ právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno“) (obdobně srov. např. Bílková, J. Bezdůvodné obohacení v novém občanském zákoníku. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 284 – 339). Jak uvádí i důvodová zpráva k § 2993 o. z.,“ Navržené ustanovení vychází z pojetí, že kdo plnil druhému bez právního důvodu (sine causa), má právo požadovat vydání toho, co plnil. Nezamýšlí se komplikovat procesní postavení žalobce tím, aby v žalobě sám podmiňoval své právo na vydání poskytnutého plnění žalovaným vlastním protiplněním a formuloval žalobní návrh tak, že mu je„ žalovaný povinen zaplatit... proti vydání (popřípadě... proti povinnosti)“, jak vyžaduje současná soudní praxe (srov. R 26/75 a navazující rozhodnutí). Při vzájemném plnění z neplatné smlouvy vznikají každé ze stran její majetková práva a je věcí každé strany, zda své právo uplatní. Navrhuje se proto ponechat autonomii každé ze stran, zda bude požadovat, nač má sama právo; to je záležitost spadající výlučně do její sféry a výsostnou záležitostí žalovaného, zda případně vznese námitku povinnosti žalobce k protiplnění.“. Správnost takového právního názoru stvrdila i soudní praxe (srov. např. rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 23. 3. 2016 sp. zn. 9 C 161/2015, dostupný na ASPI pod ID JUD342714CZ, publikovaný v Souboru srozhodnutí ČR nižších stupňů dle NOZ a ZOK; rozsudek Okresního soudu ve Zlíně z 5. 11. 2019 sp. zn. 11 C 170/2019, publikovaný v Souboru srozhodnutí ČR nižších stupňů dle NOZ a ZOK). Námitka vzájemné podmíněnosti plnění ze strany žalovaného uplatněna nebyla. Ba naopak, již na prvním jednání soudu žalovaný uvedl, že vrácené vrata by byly neupotřebitelné pro žalovaného (viz protokol o jednání z 23. 2. 2021, str. 1). Z toho plyne, že žalovaný dokonce předmětná vrata ani nechtěl (představovaly by pro něj patrně zátěž - např. jak a kde je zlikvidovat, odpad). Soud tak o povinnosti žalobce vrátit žalovanému vrata, které byly předmětem zrušené smlouvy o dílo, nerozhodl.

32. Žalobce až v písemném závěrečném návrhu zmínil, že„ Žalovaný je tak povinen vrátit ze zaniklé smlouvy o dílo žalobci přijaté plnění spočívající v zaplacené záloze ve výši 58.734 Kč a vzhledem k tomu, že je se splněním povinnosti v prodlení, tak i 10% úrok z prodlení ročně od 01.05.2020 do zaplacení z částky 58.734 Kč a to proti vydání resp. vrácení díla žalovanému - dvoukřídlá plechová vrata s dveřmi.“. Citované však vyložil soud podle svého obsahu (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) jako toliko právní posouzení skutkového stavu (a jako poněkud nepřiléhavý výklad § 2993 o. z. – srov. předchozí bod tohoto rozsudku) a nikoli jako návrh na připuštění změny žaloby ve smyslu § 95 o. s. ř. v podobě změny žalobního petitu (rozšíření petitu). Nad to, ryze hypoteticky, i kdyby takový písemný závěrečný návrh žalobce připouštěl dvojí možný výklad (že buď jde o výlučně právní posouzení a nebo i o změnu žaloby), tak žalobce se nedostavil k poslednímu jednání, aby mu soud mohl poskytnout výzvu a poučení (ve smyslu § 43 o. s. ř.) ohledně takto případně nejasného podání (zda jde či nejde o návrh na připuštění změny žaloby). Pokud by tedy takové podání žalobce bylo vskutku nejasné (zda jde či nejde o změnu žaloby), pak by soud k němu nemohl přihlížet ve smyslu § 43 odst. 2 věta druhá o. s. ř. Zde by se uplatnila analogicky judikatura, podle níž není třeba odročovat jednání kvůli poskytnutí poučení účastníka, se nezúčastnil jednání a nepožádal o jeho odročení (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, 21 Cdo 4314/2008, 28 Cdo 3945/2013, 25 Cdo 1277/2012, 32 Cdo 1356/2015, 30 Cdo 3970/2008, nebo rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2464/10, II. ÚS 2782/08, II. ÚS 3235/09, III. ÚS 2848/10, I. ÚS 2131/15 aj.).

33. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 937 Kč. Dále jde o odměnu advokáta žalobce za sedm úkonů právní služby ve výši 24 220 Kč (7 x 3460 Kč: příprava a převzetí, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby, účast u tří soudních jednání a písemné vyjádření ve věci samé - písemný závěrečný návrh při neúčasti na posledním jednání, které bylo odročeno za účelem poskytnutí prostoru účastníků k přípravě závěrečného návrhu), a to podle § 11 ve spojení s ustanovením § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jako a. t.). Rovněž má žalobce právo na paušální hotové výdaje advokáta podle § 13 ods.t 3 a. t. ve výši 2 100 Kč (7 x 300 Kč) a podle § 137 odst. 3 o. s. ř. na náhradu DPH ve výši 5 527,40 Kč Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 34 784,20 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Za doplnění žaloby z 15. 3. 2021 soud žalobci náhradu nákladů nepřiznal, v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. (účelnost nákladů), jelikož tam uvedené mohlo a mělo být uvedeno již v žalobě samotné a neuvedení právně významných skutečností a návrhů důkazů v žalobě nelze klást k tíži žalovanému ve smyslu vyšších nákladů řízení. Téhož názoru byl patrně i žalobce, jelikož za podání z 15. 3. 2021 ničeho na nákladech řízení přiznat nepožadoval.