25 C 1/2021-42

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Zdeňkou Burdovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město za níž jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2 - Nové Město pro zaplacení 44 338 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 44 338 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z této částky od 12.4.2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 26. 2. 2021 domáhal náhrady škody spočívající v poškození vstupní brány objektu a 2x vstupních dveří objektu rodinného domu při domovní prohlídce a při zadržení žalobce dne 11. 4. 2018 v trestním řízení vedeném pod č.j. KRPS-36339/TČ-2018-011571 Policií České republiky, Krajské ředitelství Středočeského kraje, územní odbor Praha – venkov – východ, oddělení obecné kriminality. Nemovité věci par. [číslo] jehož součástí je stavba, budova s [adresa], par. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k.ú. [obec] u [obec], zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník jsou ve vlastnictví žalobce. Náklady na opravu činily celkem 44 338 Kč, což doložil žalobce fakturami [číslo] ze dne 24. 6. 2018, [číslo] ze dne 30. 7. 2018, posouzením škody na bezpečnostních dveřích zn. Next.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že učinila nespornou skutečnost, že žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu škody ve výši 44 339 Kč dne 9. 9. 2019. Předmětná škoda měla být žalobci způsobena nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Policie ČR, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje pod sp. zn. KRPS -36339/ 2018 -011571 Stanoviskem ze dne 5. 3. 2020 žalovaná konstatovala, že nárok žalobce není důvodný, neboť v dané věci nebyla splněna podmínka odpovědnosti státu za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb. a to sice existence nesprávného úředního postupu. Žalovaná učinila dále nesporným, že dne 11. 4. 2018 byla provedena domovní prohlídka, a to na základě příkazu soudkyně Okresního soudu Praha-východ ze dne 10. 4. 2018. Žalovanou bylo v dané věci zjištěno, že domovní prohlídka byla provedena na základě příkazu soudkyně Okresního soudu Praha-východ ze dne 10. 4. 2018. Z úředního záznamu o domovní prohlídce provedené Policií České republiky a též i informace, kterou k průběhu úkonu ze dne 11. 4. 2018 podal policejní orgán pak vyplývá, že byla učiněna marná výzva a až poté bylo přistoupeno ve smyslu ust. §85a odst. 2 trestního řádu k překonání vytvořené překážky, v tomto případě domovních vrat a dveří. Policie České republiky dle dostupných podkladů jednala zcela v souladu se zákonem a při řádné součinnosti žalobce by k žádné majetkové újmě nedošlo. Žalovaná považuje tedy nárok na náhradu škody za nedůvodný.

3. Nemovitá věc par. [číslo] jehož součástí je stavba, budova s [adresa], pro [územní celek] a k.ú. [obec] u [obec], zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník jsou ve vlastnictví žalobce (informace o pozemku z katastru nemovitostí k.ú. [obec], [list vlastnictví]), 4. Z úředního záznamu ze dne 9. 2. 2018, čj. KRPS -36339-15/ 2018 -011571 má soud prokázáno, že dne 9. 2. 2018 bylo provedeno šetření k objektu rodinného domu viz výše, kde se zdržuje žalobce.

5. Policie podala podnět k domovní prohlídce dne 4. 4. 2018 Okresnímu státnímu zastupitelství Praha – východ a tím, že bylo zjištěno, že by mělo v rodinném domě docházet k výrobě omamné a psychotropní látky, dále bylo zjištěno, že sám žalobce se vydával za„ vařiče drog“ (podnět k návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce ze dne 4. 4. 2018, čj. KRPS -36339-47/ 2018 -011571), kdy úspěšnost realizace je dána překvapivostí prvního zásahu, aby mimo jiné nedošlo ke zničení důkazů.

6. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství Praha – východ podává návrh na nařízení domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemků dne 10. 4. 2018 k Okresnímu soudu Praha – východ (návrh na nařízení domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemků [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne 9. 4. 2018)

7. Okresní soud Praha – východ vydává dne 10. 4. 2018 odůvodněný příkaz k domovní prohlídce, je nařízena domovní prohlídka v rodinném domě [adresa] v [anonymizováno] ul. v [obec], okr. [část obce], stojící na pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec], vlastníka [celé jméno žalobce] s tím, že poznatky učiněné v místě prohlídky mohou přinést důkazy k zahájení případného trestního stíhání proti podezřelým (příkaz k domovní prohlídce ze dne 10. 4. 2018, č.j. 0Nt 7/2018- 5, okresní soud Praha – východ).

8. Z úředního záznamu o provedené domovní prohlídce ze dne 11. 4. 2018, č.j. KRPS – 36339/ – 2018 má soud prokázáno, že byl proveden zásahovou jednotkou služební zákrok, při kterém byl zadržen žalobce, byl zadržen dle § 76 odst. 1 trestního řádu, dne 11. 4. 2018 ve 2,40 hod. prostor rodinného domu [obec], ul. [ulice a číslo] na základě pokynu pracovníků [anonymizováno] [okres] osoba označena jako nebezpečný pachatel, použité donucovací prostředky, při zákroku došlo k poškození, neboť ve smyslu § 85a trestního řádu bylo nutno po předchozí marné výzvě přistoupit k překonání vytvořené překážky a to vstupní brány objektů a dvakrát vstupních dveří objektu rodinného domu, kdy došlo k jejich poškození.

9. Z protokolu o provedení domovní prohlídky ze dne 11. 4. 2018, čj. KRPS -36339-69/ 2018 -011571 má soud prokázáno, že předchozí výslech nebyl proveden, zadržený [celé jméno žalobce] pouze uvedl, že nic podepisovat ani nic říkat nebude, dokud nebude mít přítomného svého obhájce, obhájce se následně na místo konání domovní prohlídky dostavil, byla jim umožněna porada v přiměřeně dlouhé době, a to od 4,50 hod. do 5,00 hod., a poté obhájce i [celé jméno žalobce] příkaz k domovní prohlídce podepsali. Na dotaz, zda se v rodinném domě [adresa], ul. [ulice] v obci [obec] v prostorách k němu náležící nacházející se na pozemku uvedeného rodinného domu nacházejí věci z trestné činnosti nebo sloužící k trestné činnosti uvádí, že nikoliv, prohlídka byla provedena v rodinném domě, [adresa], ul. [ulice] v ob. [obec] a v prostorách k němu náležící nacházející se na pozemku parc. č. stavební [anonymizováno], s prohlídkou započato dne 11. 4. 2018 v 05:40 hod. Při prohlídce byla pořízena fotodokumentace poškozené futro vchodových dveří do domu a zámek nefunkční, poškozená vstupní plechová vrata na pozemek v okolí zámku nefunkční odtržená lišta. V protokolu výslovně jménem a příjmením uvedeny osoby, které prohlídku provedly.

10. Z protokolu o výslechu osoby zadržené, č.j. KRPS-36339-63/TČ-2018-011571 ze dne 11. 4. 2018 má soud prokázáno, že obhájce žalobce vyslovuje pochybnosti o důvodným a zákonným postupem policie, která v nočních hodinách konkrétně v době kolem 02:40 hod. vnikla na pozemek podezřelého žalobce, aniž by se předtím pokusila opatřit si vstup o podezřelého dobrovolně. V důsledku vstupu policie následovalo vniknutí na pozemek, kde došlo k poškození zámku hl. brány, a to tak že oprava je vyloučena, stejně tak došlo k poškození vchodových dveří do budovy.

11. Výslechem žalobce má soud prokázáno, že na plotě k pozemku je umístěn zvonek, který však zvoní pouze v přízemí rodinného domu. On předmětný den spal v patře, do patra zvonek z přízemí nelze slyšet. Byl sám. Probudil jej v noci hluk, psi štěkali. Nevěnoval tomu pozornost, je to obvyklé, když jde někdo okolo. Trvalo to dlouho, proto vstal a uviděl z okna hlouček lidí u vrat. Šel dolů, ale než stačil vyjít ven, rozrazily se dveře a do domu vběhla zásahová jednotka.

12. Přípisem majora [jméno] [příjmení] má soud prokázáno, že vedl služební zákrok ze dne 11. 4. 2018 v obci [obec] proti [celé jméno žalobce], který byl vedený jako nebezpečný pachatel trestné činnosti.. V tomto služebním zákroku došlo k poškození vstupní brány objektu a dvou vstupních dveří rodinného domu. Zákrok vyhodnotil jako v souladu s trestním řádem. Nebyl osobně přítomen na místě.

13. Ze žádosti o vyslání zásahové jednotky ze dne 6. 4. 2018, vyžadující vedoucí policista plukovník Mgr. [příjmení] [jméno] má soud prokázáno, že důvodem vyžádání bylo provedení zákroku proti nebezpečnému pachateli trestné činnosti při jeho zadržení. Stručné informace o pachateli: [celé jméno žalobce], [datum narození], výrobce a distributora drogy Pervitin. Bydlí v rodinném domě na adrese [adresa žalobce], na pozemku má 2 psy plemeno rotvailer, každý pes váží cca 50 kg, ačkoliv není držitel zbrojního průkazu, má vlastně několik druhů střelný zbraní. Užívá osobní automobil tovární značky Škoda Octavia. Zákonné důvody k provedení zákroku proti nebezpečnému pachateli trestné činnosti při jeho zadržení. Stručné informace o případu: [celé jméno žalobce] vyrábí omamnou a psychotropní látku metamfetamin, kterou následně distribuuje dalším osobám. Je důvodný předpoklad, že tuto zakázanou látku vyrábí a uchovává v místě trvalého bydliště v prostorách rodinného domu. Nasazení zásahové jednotky požadováno dle operativní situace, času.

14. Po provedeném dokazování má soud prokázán následující skutkový stav: Policie podala podnět k domovní prohlídce v domě žalobce čp.p. [anonymizováno] v obci [obec] dne 4. 4. 2018 Okresnímu státnímu zastupitelství Praha – východ a tím, že bylo zjištěno, že by mělo v rodinném domě docházet k výrobě omamné a psychotropní látky, dále bylo zjištěno, že sám žalobce se vydával za„ vařiče drog“, upozornila, že úspěšnost realizace je dána překvapivostí prvního zásahu, aby mimo jiné nedošlo ke zničení důkazů. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství Praha – východ podal návrh na nařízení domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemků dne 10. 4. 2018 k Okresnímu soudu Praha – východ Okresní soud Praha – východ vydává dne 10. 4. 2018 odůvodněný příkaz k domovní prohlídce. Byla provedena domovní prohlídka, byl proveden zásahovou jednotkou služební zákrok, při kterém byl zadržen žalobce, byl zadržen dle § 76 odst. 1 trestního řádu, dne 11. 4. 2018 ve 2,40 hod. prostor rodinného domu [obec], ul. [ulice a číslo] na základě pokynu pracovníků [anonymizováno] [okres], při zákroku došlo k poškození, neboť ve smyslu § 85a trestního řádu bylo nutno po předchozí marné výzvě přistoupit k překonání vytvořené překážky a to vstupní brány objektů a dvakrát vstupních dveří objektu rodinného domu, kdy došlo k jejich poškození. Obhájce žalobce i žalobce byl přítomen domovní prohlídce, byl jim doručen příkaz k domovní prohlídce. Žalobce nemohl slyšet domovní zvonek, neboť tento je slyšet pouze v přízemí rodinného domu, žalobce spal v prvním patře.

15. Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

16. Podle § 82 t.ř., odst. 1 domovní prohlídku lze vykonat, je-li důvodné podezření, že v bytě nebo v jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejících (obydlí) je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení. Podle § 83 t.ř. (odst. 1) nařídit domovní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. V neodkladných případech tak může namísto příslušného předsedy senátu nebo soudce (§ 18) učinit předseda senátu nebo soudce, v jehož obvodu má být prohlídka vykonána. Příkaz k domovní prohlídce musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Doručí se osobě, u níž se prohlídka koná, při prohlídce, a není-li to možné, nejpozději do 24 hodin po odpadnutí překážky, která brání doručení; (odst. 2) na příkaz předsedy senátu nebo soudce vykoná domovní prohlídku policejní orgán. Podle § 84 t.ř. vykonat domovní prohlídku nebo osobní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor a pozemků lze jen po předchozím výslechu toho, u koho nebo na kom se má takový úkon vykonat, a to jen tehdy, jestliže se výslechem nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané věci nebo odstranění jiného důvodu, který vedl k tomuto úkonu. Předchozího výslechu není třeba, jestliže věc nesnese odkladu a výslech nelze provést okamžitě. Podle § 85a odst. 1,2 tr. řádu Osoba, u níž má být provedena domovní prohlídka, prohlídka jiných prostor a pozemku, osobní prohlídka nebo vstup do obydlí, je povinna tyto úkony strpět. Neumožní-li osoba, vůči níž směřuje úkon uvedený v odstavci 1, provedení takového úkonu, jsou orgány provádějící úkon oprávněny po předchozí marné výzvě překonat odpor takové osoby nebo jí vytvořenou překážku. O tom učiní záznam do protokolu (§ 85 odst. 3).

17. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

18. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k OdpŠk (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v OdpŠk blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zprávy výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (sem patří celá škála případů s konkrétním obsahem, počínaje například posuzováním podmínek pro vydání rozhodnutí ve stavebním řízení, konče shromažďováním podkladů v trestním řízení, které skončilo odložením věci).

19. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Tento zákon jak uvedeno výše obecnou bližší definici nesprávného úředního postupu nepodává. Z obsahu tohoto pojmu i z výkladu zákona vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (srov. stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 30. 11. 1977, sp. zn. Plsf 3/77, publikované pod č. 35 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1977; viz k tomu též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 804/96, publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. 4/2000). Protože zpravidla není možné úřední postup předpisem upravit natolik detailně, aby pokrýval všechny představitelné dílčí kroky, které je třeba při výkonu pravomocí učinit, musí být správnost úředního postupu poměřována i hlediskem účelu, k jehož dosažení postup státního orgánu směřuje (viz teze rozsudku zdejšího soudu ze dne 6. 8. 2000, sp. zn. 25 Cdo 1099/99).

20. Úprava nezákonného rozhodnutí pak stojí především na předpokladech § 7 a § 8 odst. OdpŠk, kdy je upraveno, že za nezákonné lze mít obecně, s výjimkami, pouze rozhodnutí pravomocné, které bylo právě pro nezákonnost zrušeno nebo změněno, a kterému se měl poškozený, rovněž nikoliv bezvýjimečně, procesně bránit. Výjimka z požadavku právní moci zrušeného rozhodnutí je v zákoně výslovně upravena pro ta rozhodnutí, která jsou vykonatelná bez ohledu na právní moc. Judikatura pak vymezuje případy, kdy není nutné trvat na požadavku využití opravných prostředků. Rozhodnutím příslušných orgánů je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Je přitom bezvýznamné, zda zrušené rozhodnutí bylo rozhodnutím ve věci samé z důvodů skutkových nebo pro nesprávné právní posouzení, či zda šlo o nezákonné rozhodnutí procesní povahy, jímž byla způsobena škoda či nemajetková újma (NS 28 Cdo 3940/2009). Aby bylo možno rozhodnutí pokládat za nezákonné, musí tedy jít o rozhodnutí pravomocné nebo vykonatelné bez ohledu na právní moc a zároveň musí být zrušeno nebo změněno pro nezákonnost v době, kdy mělo zamýšlené právní účinky ve smyslu právní moci nebo vykonatelnosti (NS 30 Cdo 443/2013).

21. S odkazem na znění ustanovení § 2 zákona č. 82/1998 Sb. se odpovědnosti nelze zprostit. U objektivní odpovědnosti státu totiž nejsou ve smyslu citovaného zákonného ustanovení připuštěny liberační důvody - jedná se o odpovědnost absolutní. Jak už také bylo shora řečeno, správnost úředního postupu je nutno poměřovat nejen porušením výslovných pravidel předepsaných právními normami, ale i hlediskem účelu, k jehož dosažení postup státního orgánu směřuje.

22. V obecné rovině lze domovní prohlídku považovat za úkon přispívající k naplnění ústavně aprobovatelného veřejného zájmu stíhání trestných činů a spravedlivého potrestání jejich pachatelů; její použití však současně vyžaduje respektování ústavněprávních limitů, neboť sebou nese riziko vážného omezení základních práv a svobod jednotlivce (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3038/07 ze dne 29. 2. 2008 (N 46/48 SbNU 549)). K těmto právům garantovaným ústavním pořádkem patří zejména právo na domovní svobodu a nedotknutelnost obydlí ve smyslu čl. 12 Listiny základních práv a svobod (dále jen„ Listina“), které„ spolu se svobodou osobní a dalšími ústavně zaručenými základními právy dotváří osobnostní sféru jedince, jehož individuální integritu, jako zcela nezbytnou podmínku důstojné existence jedince a rozvoje lidského života vůbec, je nutno respektovat a důsledně chránit; zcela právem proto spadá tato ochrana pod ochranu ústavní, neboť - posuzováno jen z poněkud jiného hlediska - jde o výraz úcty k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 Ústavy)“ (obdobně srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 201/01 ze dne 10. 10. 2001 (N 147/24 SbNU 59) či nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 362/06 ze dne 1. 11. 2006 (N 200/43 SbNU 239)). Právo garantované ustanovením čl. 12 Listiny tak úzce souvisí s právy garantovanými čl. 7, 8 a 10 Listiny, která společně vytváří osobnostní (soukromou) sféru každého jednotlivce, kterou právo garantované čl. 12 Listiny prostorově vymezuje obydlím. Účelem tohoto základního práva je respekt a záruka, aby jednotlivec nebyl rušen v soukromé (prostorové) sféře. Právo na prostorově vymezené soukromí plní jak funkci svobody (status negativus), ale jde také o hodnotové rozhodnutí ústavodárce. Z toho vyplývá, že jednak chrání právo jednotlivce před nechtěným vniknutím veřejné moci do soukromého prostoru; v podobě objektivního práva pak působí tak, že akty veřejné moci musí respektovat hodnotovou relevanci prostorově vymezeného soukromí.

23. K řádnému, zákonnému a ústavně konformnímu provedení domovní prohlídky tak v zásadě může dojít toliko tehdy, je-li to v demokratické společnosti nezbytné, účelu sledovaného veřejným zájmem nelze dosáhnout jinak a jsou příslušnými orgány dodržena všechna zákonem stanovená pravidla a procedury.

24. Soud v řízení zjistil, že procesní pravidla pro realizaci domovní prohlídky byla dodržena, neboť policie o realizaci prohlídky řádně požádala a příkazem k domovní prohlídce Okresního soudu Praha – východ č. j. 0Nt 7/2018-5 ze dne 10. 4. 2018 byla toto řádně nařízena; prohlídka byla skutečně nařízena v domě [adresa] v obci [obec], tedy tam, kde ji policie skutečně vykonala; žalobci byl doručen příkaz k domovní prohlídce, bylo mu umožněno se prohlídky účastnit a obdržel i protokol o realizaci domovní prohlídky. Byla tak dodržena pravidla stanovená § 82 a násl. trestního řádu a tedy v tomto ohledu nelze uzavřít, že by došlo k nesprávnému úřednímu postupu.

25. Pokud jde o samotný průběh domovní prohlídky, soud má za prokázané z protokolu o zadržení, že byla učiněna předchozí marná výzva. Sám žalobce uvedl při svém výslechu, že spal v té době v prvním patře, kdy zvonek byl v přízemí, který nemohl slyšet. Nemohl žalobce tak relevantně vědět, že byla či nebyla učiněna předchozí marná výzva policií, když zvonek v přízemí nebylo v jeho možnostech slyšet. Dále soud poukazuje na to, že v případě domovní prohlídky, v případě zadržení nemůžou policisté čekat 10 min., 20 min., a nechávat tak prostor, aby případně pachatel trestné činnosti zahladil stopy trestné činnosti nebo aby uprchl. To, že vstupují policisté po předchozí marné výzvě bezprostředně nebo s nějakým časovým odstupem do objektů je v pořádku.

26. Soud v tomto ohledu uzavírá, že ani zde nedospěl k závěru, že by se orgány činné v trestním řízení dopustily nesprávného úředního postupu. Soud tak k tomuto doplňuje, že má pro výše uvedené za zjištěné, že způsob provedení domovní prohlídky byl proveden v souladu se zákonem a v rozsahu nezbytném k dosažení sledovaného účelu, to jest zajištění osob nebo věcí, které se v předmětném prostoru měly nacházet, a že tohoto účelu v daném kontextu nebylo možno dosáhnout jinak. Přičemž k tomuto byla dodržena trestním řádem daná procesní pravidla. Není tak dána základní podmínka pro přiznání zadostiučinění podle OdpŠk, tedy existence odpovědnostního titulu, a to ani ve formě nesprávného úředního postupu ani ve formě nezákonného rozhodnutí.

27. Pro absenci odpovědnostního titulu tak soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 1 o.s.ř., když plně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v režijních paušálech á 300 Kč dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za tyto úkony: vyjádření k žalobě; 2x účast na jednání / 8. 12. 2021, 26. 1. 2021; 2x příprava na jednání - tedy celkově za 5 úkonů ve výši celkově 1 500 Kč Lhůta k plnění ve výroku o náhradě nákladů řízení byla stanovena ve lhůtě 3 dnů dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší, či plnění ve splátkách.