25 C 13/2024 - 169

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr.Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobců A) [Anonymizováno] [jméno FO], narozeného [Datum narození žalobce A], bytem [Adresa advokáta A], zastoupeného [Jméno žalobce B], advokátem se sídlem [Jméno advokáta A] [Anonymizováno], B) „[Anonymizováno] [jméno FO]“ (dříve [Anonymizováno] [jméno FO]), narozené [Datum narození žalované A], bytem [Adresa zmocněnce], zastoupené obecným zmocněncem [Jméno zmocněnce] [jméno FO], nar.[Datum narození žalobce A], bytem [Adresa žalované A], proti žalovaným č.1.) [Jméno žalované A], IČO [Anonymizováno], se sídlem [Adresa žalované A], jako insolvenčnímu správci dlužnice „[Anonymizováno] [jméno FO]“ (dříve [Anonymizováno] [jméno FO]), narozené [Datum narození žalované A], bytem [Adresa žalobce A], zastoupenému [Jméno žalované B], advokátem se sídlem [Anonymizováno], č.2.) [Jméno advokáta B]., IČO [Anonymizováno], se sídlem [Adresa advokáta B], zastoupenému [Jméno advokáta C], advokátem se sídlem [Anonymizováno], č.3.) [Jméno advokáta D], narozené [Datum narození advokáta D], bytem [Adresa advokáta D], č.4.) [Jméno advokáta E], narozenému [Datum narození advokáta E], oběma zastoupeným [Jméno advokáta F], advokátem se sídlem [Anonymizováno], o žalobě na neplatnost veřejné dobrovolné dražby, takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba žalobce A), kterou se domáhá určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby č.j. [Anonymizováno] provedené dne [datum] na návrh žalovaného č.[hodnota]) [Jméno žalované A] jako insolvenčního správce dlužnice [jméno FO] [jméno FO] („[jméno FO] [jméno FO]“) žalovaným č.[hodnota]) [Jméno advokáta B]. jako dražebníkem, na základě které se žalovaná č.[hodnota]) [Jméno advokáta D] a žalovaný č.[hodnota]) [jméno FO] stali vydražiteli nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] – město vedeného u [právnická osoba] pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to pozemků parc.č. [Anonymizováno] o výměře 132 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] rodinný dům, parc.č. [Anonymizováno] o výměře 645 m2, zahrada, parc.č. [Anonymizováno] o výměře 33 m2, zastavěná plocha nádvoří a jiné stavby bez č.p. a č.e. na pozemku parc.č. [Anonymizováno] o výměře 33 m2, zastavěná plocha a nádvoří.

II. Žalobce A) je povinen zaplatit žalovanému č.[hodnota]) na náhradě nákladů řízení částku 10.164,- Kč k rukám právního zástupce žalovaného č.[hodnota]) [Jméno žalované B], advokáta se sídlem [adresa] do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce A) je povinen zaplatit žalovanému č.[hodnota]) na náhradě nákladů řízení částku 10.164,- Kč k rukám právního zástupce žalovaného č.[hodnota]) [tituly před jménem][jméno FO], advokáta se sídlem [adresa] do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce A) je povinen zaplatit žalované č.[hodnota]) a žalovanému č.[hodnota]) na náhradě nákladů řízení částku 16.221,- Kč k rukám právního zástupce žalované č.[hodnota]) a žalovaného č.[hodnota]) [Jméno advokáta F], advokáta se sídlem [adresa] do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Zamítá se žaloba žalobkyně B), kterou se domáhá určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby č.j. [Anonymizováno] provedené dne [datum] na návrh žalovaného č.[hodnota]) [Jméno žalované A] jako insolvenčního správce dlužnice [jméno FO] [jméno FO] („[jméno FO] [jméno FO]“) žalovaným č.[hodnota]) [Jméno advokáta B]. jako dražebníkem, na základě které se žalovaná č.[hodnota]) [Jméno advokáta D] a žalovaný č.[hodnota]) [jméno FO] stali vydražiteli nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] – město vedeného u [právnická osoba] pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to pozemků parc.č. [Anonymizováno] o výměře 132 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] rodinný dům, parc.č. [Anonymizováno] o výměře 645 m2, zahrada, parc.č. [Anonymizováno] výměře 33 m2, zastavěná plocha nádvoří a jiné stavby bez č.p. a č.e. na pozemku parc.č. [Anonymizováno] o výměře 33 m2, zastavěná plocha a nádvoří. [jméno FO]. Žalobkyně B) je povinna zaplatit žalovanému č.[hodnota]) na náhradě nákladů řízení částku 10.164,- Kč k rukám právního zástupce žalovaného č.[hodnota]) [Jméno žalované B], advokáta se sídlem [adresa] do tří dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalobkyně B) je povinna zaplatit žalovanému č.[hodnota]) na náhradě nákladů řízení částku 10.164,- Kč k rukám právního zástupce žalovaného č.[hodnota]) [tituly před jménem][jméno FO], advokáta se sídlem [adresa] do tří dnů od právní moci rozsudku.

VIII. Žalobkyně B) je povinna zaplatit žalované č.[hodnota]) a žalovanému č.[hodnota]) na náhradě nákladů řízení částku 16.221,- Kč k rukám právního zástupce žalované č.[hodnota]) a žalovaného č.[hodnota]) [Jméno advokáta F], advokáta se sídlem [adresa] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce A) se žalobou ze dne 27.10.2023 došlou Okresnímu soudu ve Vsetíně dne 30.10.2023 domáhá prohlášení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby č.j. [Anonymizováno] provedené dne 17.10.2023, jejímž předmětem byl pozemek parc.č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] rodinný dům, parc.č. [Anonymizováno] zahrada, parc.č. [Anonymizováno], zastavěná plocha nádvoří a jiné stavba bez č.p. a č.e. stojící na pozemku parc.č. [Anonymizováno], vše zapsané v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa] u [právnická osoba] pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště [adresa].

2. V žalobě uvádí, že v průběhu konkursu došlo k pochybením ze strany insolvenčního správce [Jméno žalované A], zejména v povinnosti insolvenčního správce informovat bývalého manžela dlužníka a současně spolumajitele nemovitostí žalobce pana [jméno FO] [jméno FO] o zahrnutí majetku do soupisu majetkové podstaty. Kvůli tomuto pochybení podal žalobce žalobu ke Krajském soudu v [adresa] dne 29.8.2023, o které nyní rozhoduje Krajský soud v [adresa], pobočka v Olomouci pod sp.zn. [incidenční spisová značka]. Na výzvu soudu žalobce upravil žalobní petit dané věci a to dne 29.9.2023 o povinnosti insolvenčního správce zaslat žalobci soupis majetku vyplývající ze soupisu, který učinil insolvenční správce ve dnech 27.5.2014, 5.9.2014, 21.3.2016 a 8.2.2017. Podle žalobce insolvenční správce pochybil, když dle právního názoru žalobce měl vypořádat společné jmění dlužnice a jejího bývalého manžela žalobce [jméno FO] [jméno FO] z důvodu, že majetek, který zapsal insolvenční správce do soupisu majetkové podstaty, přesahoval, resp. jeho výše byla vyšší než dlužná částka dlužníka. Dále žalobce vytýká insolvenčnímu správci, že předmětný soupis nemovitých věcí nebyl ohodnocen znaleckým posudkem, který by zadal a nechal zpracovat právě insolvenční správce. Insolvenční správce tak po celou dobu insolvenčního řízení neměl v rukou dokument, který by se jasně vyjadřoval k zapsanému majetku dlužníka a ze kterého by insolvenční správce, potažmo soud mohl vycházet. Žalobce podal ke Krajskému soudu v [adresa] dne 11.8.2023 proti insolvenčnímu správci žalobu o splnění povinnosti provést vypořádání společného jmění manželů, která byla postoupena na Krajský soud v [adresa] - pobočka [adresa]. Tato žaloba je vedena pod sp.zn. 44 ICm 2337/2023. Žalobce prostřednictvím dlužníka zjistil, že se chystá dražba nemovitostí, které byly zapsány insolvenčním správce do konkursního řízení, nebylo však stále jednoznačně určeno, v jakém právním stavu se nachází dražené nemovitosti, když nebylo rozhodnuto, zda předmětné nemovitosti jsou ve společném jmění manželů dlužníka a žalobce, případně zda nemovitosti spadají do podílového spoluvlastnictví dlužníka a žalobce. Termín konání dražby byl stanoven na 17.10.2023. Poté co se žalobce o termínu dozvěděl, požádal soud o odročení termínu konání dražby kvůli podaným žalobám. Žalobce navíc podal ke Krajskému soudu v [adresa] dne 13.10.2023 vylučovací žalobu, která byla postoupena dne 17.10.2023 na Krajský soud v [adresa] - pobočka v Olomouci. Tedy ve stejný den, kdy byla konána dražba. Žalobce má za to, že s ohledem na vylučovací žalobu a i na další žaloby neměla být dražba konána a měla být soudem zrušena. Žalobce v tomto spatřuje porušení zákona. Dále na předmětných nemovitostech vázlo zástavní právo ve prospěch zajištěného věřitele [právnická osoba]., se kterou žalobce a dlužník jednali o možnosti úhrady této pohledávky ze strany třetí osoby. Žalobce si nechal zpracovat znalecký posudek na dražené nemovitosti, kdy hodnota těchto nemovitostí dle tohoto znaleckého posudku činila 9.550.000,- Kč, zatímco posudek vypracovaný na pokyn dražebníka stanovil hodnotu nemovitostí ve výši 8.400.000,- Kč s tím, že nejnižší podání v dané věci bylo stanoveno na částku 4.200.000,- Kč, když hodnota nemovitostí byla stanovena bez zevrubné prohlídky, zpracovatel posudku tuto hodnotu nemovitostí vyčíslil tzv. „z cesty", tedy pohledem na dům, čímž došlo ke škodě na majetku nejen dlužníka, ale i žalobce, neboť dle žalobce dluhy dlužníka činí cca. 3.000.000,- Kč. S ohledem na podané žaloby neměl insolvenční správce zorganizovat dražbu předmětných nemovitostí, pakliže není vyřešena otázka, kdo vlastní a jakým podílem dražené nemovitosti. V případě, že by žalobce byl podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí, nemohla být dražba provedena tímto způsobem, tedy že by byly prodány plně předmětné nemovitosti, ale mohl by být jenom prodán podíl připadající dlužníkovi a zapsaný v majetkové podstatě.

3. Usnesením ze dne 7.11.2023 č.j. 18 C 228/2023-39 vyslovil Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí svou místní nepříslušnost a postoupil věc Obvodnímu soudu pro Prahu 8.

4. Dne 14.11.2023 pak došla Obvodnímu soudu pro [adresa] žaloba žalobkyně „[jméno FO] [jméno FO]“ (dříve [jméno FO] [jméno FO] – žalobkyně B), narozené [Datum narození žalované A], bytem [adresa] vedená pod sp.zn. 22 C 349/2023, kterou se taktéž domáhá určení, že dobrovolná elektronická dražba konaná dne 17.10.2023 dražebníkem [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem [adresa] ohledně nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] – město vedeného u [právnická osoba] pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], je neplatná.

5. Žalobkyně v žalobě uvádí, že je vedena v katastru nemovitostí jako vlastník ve společném jmění manželů předmětných nemovitostí nacházejících se v katastrální území [adresa] – město, obec [adresa], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] vedeného u [právnická osoba] pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka]-A-18 byl zjištěn úpadek žalobkyně, přičemž usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne 1.7.2014 č. j. [insolvenční spisová značka]-B-8 bylo rozhodnuto, že na majetek žalobkyně se prohlašuje konkurs. Dne 17.10.2023 se konala u dražebníka dobrovolná elektronická veřejná dražba ohledně předmětných nemovitostí, která byla zahájena prohlášením licitátora ve 10:00 hod. a byla ukončena udělením příklepu v 11:10 hod., přičemž došlo k vydražení předmětných nemovitostí za částku 7.820.000,- Kč ve prospěch vydražitelů. Žalobkyně má za to, že je osobou oprávněnou k podání této žaloby, byť není osobou vyjmenovanou v § 24 odst. 3 zákona č. 26/2006 Sb., o veřejných dražbách), ale její aktivní legitimace k podání žaloby byla dovozena judikaturou, zejména rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.11.2014 sp. zn. 21 Cdo 953/2014, kde se uvádí, že „dovolací soud proto dospěl k závěru, že vlastník předmětu dražby je oprávněn (věcně legitimován) - analogicky podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách - navrhnout soudu určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby provedené na návrh insolvenčního správce, který byl podán v době, kdy ještě nenastala nevyvratitelná právní domněnka, že předmět dražby byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně, nebo kdy ještě nebylo skončeno řízení o žalobě na vyloučení majetku z majetkové podstaty.“ Dne 12.10.2023, tedy před konáním dražby, byla u Krajského soudu v [adresa] podána žaloba v rámci insolvenčního řízení žalobkyně, a to bývalým manželem žalobkyně [Jméno zmocněnce] [jméno FO], nar. [Datum narození žalobce A] o velikosti ideální předmětných nemovitostí z majetkové podstaty žalobkyně. O této žalobě doposud nebylo rozhodnuto. Bývalý manžel žalobkyně o skutečnosti, že v insolvenčním řízení žalobkyně jsou podány žaloby, které znemožňují provedení dražby informoval zástupce dražebníka při prohlídce předmětných nemovitostí. Uvedený zástupce dražebníka se vyjádřil v tom smyslu, že žaloby nejsou problém. Následně byl informován telefonicky i navrhovatel, a to že dne 12.10.2023 byla u soudu podána shora uvedená žaloba bývalého manžela žalobkyně o vyloučení podílu na předmětných nemovitostech z majetkové podstaty žalobkyně. Navrhovatel se taktéž vyjádřil v tom smyslu, že je to nezajímá. Ke dni konání dražby tak nebylo postaveno na jisto, jestli předmětné nemovitosti jsou ve společném jmění manželů žalobkyně a jejího bývalého manžela či nikoliv. O návrhu bývalého manžela žalobkyně na vyloučení podílu o velikosti ideální předmětných nemovitostí může rozhodnout výlučně insolvenční soud a v případě, že by bylo žalobě vyhověno, by se dražba nemohla konat, neboť předmětné nemovitosti byly draženy jako celek, což by v případě podílového spoluvlastnictví žalobkyně a jejího bývalého manžela nebylo možné bez souhlasu spoluvlastníka – bývalého manžela žalobkyně. Z uvedeného tedy dovozuje, že byla naplněna podmínka dle § 22 odst. 1 písm. b) zákona o dražbách, tedy že navrhovatel nebyl ke dni konání dražby oprávněn navrhnout provedení dražby. To vychází z toho, že navrhovatel, jako insolvenční správce žalobkyně, nesmí po dobu řízení o žalobě na vyloučení majetku z majetkové podstaty takový majetek zpeněžit, ani s ním jinak nakládat. Před pravomocným skončením řízení o žalobě může insolvenční správce přistoupit ke zpeněžení nebo jinému nakládání s majetkem, který je předmětem žaloby, pouze tehdy, jestliže insolvenční soud v prvním stupni žalobu zamítl, řízení o ní zastavil nebo ji odmítl. To se doposud nestalo.

6. Jako druhý důvod pro neplatnost dražby žalobkyně uvádí, že navrhovatel uzavřel dne 30.8.2023 smlouvu o provedení dražby, kde se identifikoval jako [Jméno žalované A], se sídlem [Adresa žalované A], ustanovený pravomocným usnesením č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne 12.3.2014 insolvenčním správcem dlužníka: [jméno FO] [jméno FO], r. č. [RČ], nar. [Datum narození žalované A]ze seznamu insolvenčních správců, kde je uvedeno, že dne 8.8.2022 byla pozastavena činnost navrhovatele jako insolvenčního správce z důvodu uvedeného v § 9 odst. 1) písm. d) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, kde se uvádí, že právo vykonávat činnost insolvenčního správce se insolvenčnímu správci pozastavuje, jde-li o insolvenčního správce, který je ohlášeným společníkem veřejné obchodní společnosti nebo zahraniční obchodní společnosti, dnem, kdy veřejné obchodní společnosti nebo zahraniční obchodní společnosti vzniklo právo vykonávat činnost insolvenčního správce, má žalobkyně za to, že pokud smlouvu o provedení veřejné dražby dobrovolné uzavřel dne 30.8.2023 navrhovatel, jednalo se o osobu nesprávnou, a tím byl naplněn § 22 odst. 1 písm. b) zákona o dražbách, neboť z tohoto důvodu je smlouva o provedení dražby neplatná.

7. Podáním doručením zdejšímu soudu dne 23.11.2023 navrhla žalobkyně B, aby soud vydal předběžné opatření, kterým zakáže žalovaným vydražitelům nabýt vlastnické právo k nemovitostem. Tento návrh žalobkyně odůvodnila tím, že dne 17.11.2023 obdržela z [právnická osoba] pro Zlínský kraj, Katastrálního pracoviště [adresa] informaci o vyznačení plomby u předmětných nemovitostí a následně i oznámení o zahájení řízení, když z těchto dokumentů vyplývá, že bylo zahájeno vkladové řízení o vkladu vlastnického práva k nemovitostem ve prospěch žalovaných vydražitelů, a to na základě listiny potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne 26.10.2023. Proto se žalobkyně domnívá, že je nezbytné v souladu s § 102 odst. 1 o.s.ř. prozatímně upravit poměry účastníků zákazem nabytí vlastnictví nemovitostí žalovanými, než bude postaveno najisto, zda dražba je platná či nikoliv, resp. že je tu závažná obava, že výkon rozhodnutí posléze vydaného by mohl být ohrožen, neboť pokud by bylo příslušné vkladové řízení provedeno, žalobkyně již nebude vedena v katastru nemovitostí jako vlastnice nemovitostí, které se tak dostanou zcela do dispozice žalovaných.

8. Usnesením ze dne 30.11.2023 č.j. 22 C 349/2023-76 soud návrh na nařízení předběžného opatření zamítl, když poukázal na to, že ve věci bylo podle § 31 odst. 1 zákona o dražbách vyhotoveno potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby (nemovitostí) ze dne 26.10.2023, takže je zřejmé, že podle § 30 odst. 1 zákona o dražbách žalovaní vydražitelé [Jméno advokáta D] a [jméno FO] uhradili ve stanové lhůtě cenu nemovitostí dosaženou jejich vydražením, a proto na ně již okamžikem udělení příklepu dne 17.10.2023 přešlo vlastnické právo k nemovitostem. Smyslem institutu předběžného opatření je zatímně upravit poměry účastníků nebo zabránit ohrožení výkonu rozhodnutí v řízení posléze vydaného uložením povinnosti účastníkům nebo i jiným osobám něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet (rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] sp. zn. [Anonymizováno]), tedy nikoliv zakázat jim právní důsledky jejich právního úkonu, např. nabytí vlastnického práva k nemovitostem. Navrhovanému předběžnému opatření nelze vyhovět také proto, že ani vydáním navrhovaného předběžného opatření by nedošlo k prozatímní úpravě poměrů účastníků ani k zabránění ohrožení výkonu rozhodnutí v řízení posléze vydaného, když žalovaní vydražitelé již nabyli vlastnické právo k nemovitostem dne 17.10.2023 udělením příklepu a zaplacením ceny nemovitostí dosažené vydražením ve stanovené lhůtě. Nesprávná je proto argumentace žalobkyně blíže nespecifikovaným nálezem Ústavního soudu ze dne 28.1.2009, že pokud v době rozhodování o návrhu na vydání předběžného opatření nebyl vklad vlastnického práva kupujícího do katastru nemovitostí příslušným katastrálním úřadem povolen, může vydané předběžné opatření zabránit převodu vlastnického práva na kupujícího k předmětným nemovitostem, když uvedená judikatura dopadá na jiný skutkový stav, neboť v tomto případě došlo již k přechodu (nikoliv převodu) vlastnického práva k nemovitostem na vydražitele udělením příklepu (v případě převodu vlastnického práva dochází k nabytí vlastnického práva až povolením vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí podle ust. § 1105 o. z.), a proto probíhající vkladové řízení nemá na nabytí vlastnického práva žalovanými vydražiteli vliv.

9. Usnesením ze dne 15.8.2024 č.j. 25 C 13/2024 – 100, 22 C 349/2023 – 135 spojil soud obě řízení ke společnému projednání a rozhodnutí.

10. Žalovaný č.[hodnota] se vyjádřil k žalobě tak, že navrhuje zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Není podstatné, kdy byla žaloba podána, ale že žaloba byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku v den konání dražby, tedy dne 17.10. 2023 ve 14:15, tedy až po udělení příklepu. Provedení dražby tak nebyla podaná žaloba na překážku, když podstatné pro insolvenčního správce je publicita insolvenčního rejstříku, nikoliv datum nápadu žaloby soudu. Podle § 22 odst. 1 písm. b) zákona o dražbách platí, že „dražebník upustí od dražby nejpozději do jejího zahájení, je-li dražebníkovi doloženo, že navrhovatel není oprávněn navrhnout provedení dražby.“ Žádná taková skutečnost nebyla dražebníkovi ani žalovanému č.[hodnota] do 17.10.2023 do 10.00 doložena. Dražba se tedy konala zcela v souladu se zákonem. Žalobkyně navíc podala i nesprávnou žalobu, jelikož žalovaný č.[hodnota] zahrnul celé SJM ve smyslu § 274 insolvenčního zákona do majetkové podstaty a tudíž dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu měla být podána žaloba na vypořádání SJM, což nebyla. Konečně přípisem soudu z 11.10.2023, který byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku týž den v 10:56, soud sděluje žalobkyni, že „není žádný důvod pro zrušení konkurzu dle § 308 odst. 1 písm. a) IZ. V současné době insolvenční správce přistoupil dle pokynů zajištěných věřitelů ke zpeněžení majetku sepsaného do soupisu majetkové podstaty.“ Zprostit funkce insolvenčního správce může jedině soud. K tomu však zcela prokazatelně nedošlo. Smlouva je platným právním úkonem. Je pravdou, že žalovaný č.[hodnota] má skutečně pozastavenou činnost jakožto insolvenční správce, a to z důvodu uvedeného v ust. § 9 odst. l, písm. d) zákona o insolvenčních správcích, jelikož je nyní ohlášeným členem veřejné obchodní společnosti. Tato skutečnost však není ani na zproštění ani na odvolání správce, jak dovodil Vrchní soud v Praze v usnesení č.j. 3 [Anonymizováno] ze dne 1.6.2011, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek.

11. Žalovaný č.[hodnota] se rovněž vyjádřil k žalobě podáním ze dne 16.9.2024 (č.l. 113). Žalobce spatřuje důvod neplatnosti dražby v tom, že měl dne 12.10.2023 podat žalobu na „vyloučení a vynětí ideální poloviny (50%) nemovitostí z majetkové podstaty dle § 225 odst. 1 insolvenčního zákona v Insolvenčním řízení [insolvenční spisová značka]“, že soudní řízení je vedeno pod sp.zn. [incidenční spisová značka] a o žalobě nebylo dosud rozhodnuto. Předmětná žaloba na vyloučení věci z majetkové podstaty byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 17.10.2023 v 14:15h, tedy více než 3 hodiny po ukončení dražebního jednání. Konání dražby tak tato žaloba nemohla zabránit. Dle ustanovení § 30 zákona o veřejných dražbách platí, že uhradil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením, přechází na něj vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu. Vydražitelé uhradili cenu dosaženou vydražením. V době zveřejnění podané žaloby na vyloučení věci z majetkové podstaty již nemovitost v majetkové podstatě fakticky nebyla. V neposlední řadě podal žalobce tuto žalobu, přestože o ni již jednou bylo rozhodnuto, a to usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26.3.2020, č.j. [Anonymizováno], který potvrdil usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne 17.9.2019, č.j. [incidenční spisová značka], kterým bylo odmítnuto odvolání žalobce proti rozsudku téhož soudu ze dne 19.07.2019, č.j. [incidenční spisová značka]-[Anonymizováno], kterým zamítl žalobu žalobce na vyloučení nemovitého majetku, ve výroku tohoto rozsudku specifikovaného, zapsaného na LV č. [hodnota] (nyní č. [hodnota]) pro obec [adresa], katastrální území [adresa] – město u [právnická osoba] pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Úspěšnosti žaloby na vyloučení předmětu dražby tedy brání také překážka věci rozsouzené. Žalobce dále sporuje hodnotu předmětu dražby vedenou ve znaleckém posudku zajištěném dražebníkem. Žalovaný č.[hodnota] po uzavření smlouvy o provedení veřejné dražby zahájil postup v souladu s ustanoveními zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách a zajistil odhad ceny předmětu dražby v místě a čase obvyklé. Žalovaný zadal vypracování znaleckého posudku znalci. V daném případě tak byl řádně vypracován znalecký posudek, který splňuje veškeré náležitosti dle právních předpisů. Cena byla určena znalcem v místě a čase obvyklé a žalovaný č.[hodnota] její výši nemůže nijak ovlivnit. Cena stanovená soudním znalcem ve smyslu zákona o znalcích a tlumočnících (bez ohledu na to, že neovlivňuje výši nejvyššího podání) nemůže být předmětem přezkoumání ze strany žalovaného č. [hodnota]. Veškeré důvody, které uvádí žalobce, tedy nezakládají neplatnost proběhlé veřejné dražby a podaná žaloba je tak zcela nedůvodná a žádá její zamítnutí.

12. Žalovaná č.[hodnota] a žalovaný č.[hodnota] rovněž navrhli zamítnutí žaloby, kterou považují jen za další obstrukční jednání ze strany žalobců, když jediným cílem žaloby je vyhnout se povinnostem uloženým zákonem, a oddálit důsledky spojené s dražbou konanou v rámci insolvenčního řízení. Žalovaní č.[hodnota] a č. [hodnota] se dne 17.10.2023 zúčastnili elektronické veřejné dražby nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k.ú. [adresa]. Dražba se konala v rámci insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v [adresa] pod sp.zn. [insolvenční spisová značka], v němž soud prohlásil konkurs paní [jméno FO]. Žalovaná č.[hodnota] a žalovaný č.[hodnota] vydražili nemovitosti do svého podílového spoluvlastnictví každý s podílem o velikosti ideální , poté řádně a včas uhradili cenu dosaženou vydražením ve výši 7.820.000,- Kč. Podle potvrzeni o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne 26.10.2023 došlo ke vkladu jejich spoluvlastnického práva do katastru nemovitosti na základě zápisu provedeného dne 13.12.2023 s právními účinky ke dni 13.11.2023. Bez ohledu na výsledek tohoto řízení jsou tak spoluvlastníky nemovitostí. Podle usnesení insolvenčního soudu o úpadku [č. účtu] dne 12.03.2014 se pan [jméno FO] stal insolvenčním správcem paní [jméno FO]. Jako insolvenční správce byl zapsán v katastru nemovitosti na příslušném listu vlastnictví nemovitostí. Žalovaná č.[hodnota] a žalovaný č.[hodnota] proto neměli při vydražení nemovitostí sebemenší pochybnosti o oprávněnosti konání dražby a v souladu s § 984 občanského zákoníku nabyli vlastnické (spoluvlastnické) právo k nemovitostem v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu ve veřejném seznamu. Podáni žaloby je zoufalou snahou oddálit vystěhováni z vydražených nemovitostí. Ačkoliv údajně rozvedeni, obývají je nadále paní [jméno FO] spolu s panem [jméno FO]. Odmítají je vyklidit a předat žalované č.[hodnota] a žalovanému č.[hodnota], takže jim nezbylo, než podat žalobu na vyklizeni, o které je aktuálně vedeno řízení před Okresním soudem ve [adresa] – pobočka ve [adresa] pod sp.zn. 13 C 1/2024. Žalobci mimo jiné odmítají vyklidit nemovitosti s poukazem na podání žaloby o určeni neplatnosti dražby u zdejšího soudu. Poznámku spornosti o vedení tohoto řízení na jejich návrh zapsal katastrální úřad v časti D listu vlastnictví č. [hodnota] pro k.ú. [adresa]. Z těchto skutečnosti oba manželé chybně dovozují, že se nemusí vystěhovat a mohou bezplatně obývat cizí majetek. Jejich drzost a zneužívání práv soustavně trvá od zahájení insolvenčního řízení v roce 2013. Opakovaným podáváním žalob, opravných prostředků a všemožných žádostí a stížností se jim podařilo oddálit vyklizení o několik let a po celou tuto dobu je užívají, minimálně od listopadu 2023 bez jakékoliv úhrady za užívání spoluvlastníkům. Zneužíváním svých práv se „vysmívají“ právnímu řádu a systému ochrany věřitelů. O zjevné neopodstatněnosti podané žaloby svědčí již samotné námitky paní [jméno FO], z nichž dovozuje údajnou neplatnost dražby. Řízení u Krajského soudu v [adresa] sp.zn. [incidenční spisová značka] o žalobě pana [jméno FO] (mimochodem doručené soudu dne 17.10.2023, tj. v den konání dražby) se má týkat vyloučení majetku – vydražených nemovitostí z majetkové podstaty v rámci insolvenčního řízení paní [jméno FO]. Žalobu se stejným nárokem a shodným předmětem řízení podal pan [jméno FO] již dne 24.6.2014. Krajský soud v [adresa] o ní vedl incidenční spor pod sp.zn. [incidenční spisová značka] a rozsudkem Krajského soudu v [adresa] č.j. [incidenční spisová značka] byla žaloba zamítnuta. Rozsudek nabyl právní moci 31.8.2019. O předmětu žaloby pana [jméno FO] ze dne 12.10.2023 již tedy bylo dříve pravomocně rozhodnuto, a jedná se tak o zjevnou překážku věci rozhodnuté ve smyslu § 159a odst. 5 o.s.ř. Ke dni konání dražby krajský soud pravomocně rozhodl, že nemovitosti patří do majetkové podstaty, a prodeji formou veřejné dražby nic nebránilo. U insolvenčního správce pana [jméno FO] je podle výpisu ze seznamu insolvenčních správců poznámka o pozastavení činnosti s odkazem na § 9 odst. 1 písm. d) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. Stal se zjevně ohlášeným společníkem veřejné obchodní společnosti nebo zahraniční obchodní společnosti a svou činnost tak vykonává nadále, akorát pod jiným subjektem. Na jeho oprávnění v rámci insolvenčního řízení paní [jméno FO] nemůže mít tato změna žádný vliv. Ani pozastavení činnosti insolvenčního správce pana [jméno FO] neplatnost dražby nezpůsobilo.

13. Soud nařídil jednání na 16.října 2024. Při jednání žalovaný č.[hodnota] doplnil, že jako insolvenční správce žalobkyně B) se nedopustil žádného pochybení, což vyplývá z rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] a Vrchního soudu v Olomouci z 26.9.2024 č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] (zejména z bodu 46, 47 usnesení), neboť jako insolvenční správce nemohl zamezit konání veřejné dražby, která se konala dne 17.10.2023 v 10:00 hodin, když informace o podání žaloby žalobce A) byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku až po konání dražby ve 14:15 hodin dne 17.10.2023. Kromě toho se jednalo o žalobu podanou žalobcem A) již podruhé, když jeho předchozí podaná žaloba byla zamítnuta a v okamžiku podání této druhé žaloby se tedy jednalo o překážku věci rozsouzené. Předchozí řízení se konalo v letech 2014 až 2019, kdy byla žaloba žalobce A) pravomocně zamítnuta. Žalovaný č.[hodnota] doplnil, že pokud je vytýkáno, že nejnižší podání neodpovídá ceně dle znaleckého posudku, tak to není pravda, neboť z dražební vyhlášky vyplývá, že nejnižší podání bylo stanoveno na 100 % hodnoty nemovitostí s tím, že teprve v případě, kdyby nebyl zájem, bylo možné snižovat cenu. K tomu následně skutečně také došlo, když cenu ve výši nejnižšího podání dle dražební vyhlášky nenabídl nikdo a vydražitelé nemovitost získali za částku 7.820.000,- Kč, tedy o něco málo nižší, než bylo nejnižší podání, které činilo 8.400.000,- Kč, nicméně stále se jednalo o cenu přesahující polovinu nejnižšího podání. Pokud je žalobci vytýkáno, že znalec neprovedl prohlídku nemovitosti zevnitř a k ocenění přistoupil na základě prohlídky z ulice a ostatních dostupných zdrojů (veřejně přístupných prostor), stalo se tak v důsledku jednání žalobců, kteří znalce nevpustili do nemovitosti a ten tedy nemohl provést prohlídku nemovitosti a přistoupit k ocenění i na základě informací získaných při prohlídce nemovitosti. Případné nedostatky ocenění jdou tedy k tíži žalobců. Žalobce A k tomu uvedl, že není pravdou, že odmítl zpřístupnit znalci žalovaného č.[hodnota] předmětnou nemovitost. Věc se udála tak, že mu volal člověk, který se představil, že je pověřen žalovaným č.[hodnota] [právnická osoba]. On byl tou dobou zrovna ve Francii a proto mu řekl, že do konce týdne se vrací a ať se s ním tedy spojí příští týden. To už ale nezavolal. Znalec provádějící ocenění tak neměl možnost se seznámit s detaily nemovitosti, které nejsou seznatelné z veřejných prostor, například je tam alarm, elektronické zabezpečení objektu, kamery, opěrná zeď a další skutečnosti, které zvyšují hodnotu nemovitosti, takže rozdíl v ocenění činí asi 1.150.000,- Kč. [právnická osoba] před konáním dražby se konala prohlídka nemovitostí, které se účastnilo několik zájemců včetně žalovaných č.[hodnota]) a č.[hodnota]). Na prohlídce byl přítomen i zástupce společnosti [právnická osoba]. Umožnil přístup do nemovitosti těmto lidem, všechny ale upozornil na to, že byly podány žaloby, včetně žaloby na vyloučení z podstaty. Odděleně s ním hovořili žalovaní č.[hodnota]) a č.[hodnota]), na kterých bylo vidět, že mají velký zájem o nemovitost a tyto upozornil na žalobu na vyloučení věcí, kterou bude potřeba řešit. Oni na základě toho zavolali insolvenčnímu správci [tituly před jménem] [jméno FO], který je ujistil, že žádný problém nebude.

14. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: [Jméno žalované A].

15. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne 12.března 2014 č. j. [insolvenční spisová značka]-A-18 byl zjištěn úpadek dlužnice [jméno FO] [jméno FO], r. č. [RČ], a zároveň byl insolvenčním správcem ustanoven [Jméno žalované A]. Z usnesení vyplývá, že soud rozhodoval o návrhu věřitele [právnická osoba]., která má ke dni podání návrhu pohledávku celkové výši 3.102.276,36 Kč. Navrhovatel uzavřel dne 21.3.2013 s dlužnicí dohodu o splnění závazku a jeho uznání formou notářského zápisu [Anonymizováno] pro splnění závazku z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota]. Dle této dohody byl dlužník povinen zaplatit navrhovateli částku 3.127.503,90 Kč spolu s 5,09 % úrokem z částky 2.676.268,50 Kč za dobu od 22.03.2013 do zaplacení a spolu s 2 % úrokem z prodlení ze stejné částky za totožné období a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 15.051,- Kč počínaje měsícem dubnem roku 2013 a to pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení tří splátek. Dlužník výslovně svolil k přímé vykonatelnosti tohoto notářského zápisu. Navrhovatel dále uvedl, že je mu známo, že dlužník má i další věřitele s peněžitými závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit a označil [právnická osoba]. a [právnická osoba]., jejichž pohledávky byly zjištěny směnečným platebním rozkazem, resp. elektronickým platebním rozkazem. Usnesením ze dne 1.7.2014 č. j. [insolvenční spisová značka]-A-18 byl na majetek dlužnice prohlášen konkurz vedený jako nepatrný (výroky I., II.).

16. Ze spisu Krajského soudu v [adresa] sp.zn. [incidenční spisová značka], [insolvenční spisová značka] soud zjistil, že žalobou ze dne 20.6.2014 došlou Krajskému soudu v [adresa] dne 24.6.2014 se žalobce A) domáhal vyloučení z majetkové podstaty dlužnice žalobkyně B [jméno FO] [jméno FO] nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] – město vedeného u [právnická osoba] pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to pozemků parc.č. [Anonymizováno] o výměře 132 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] rodinný dům, parc.č. [Anonymizováno] o výměře 645 m2, zahrada, parc.č. [Anonymizováno] o výměře 33 m2, zastavěná plocha nádvoří a jiné stavby bez č.p. a č.e. na pozemku parc.č. [Anonymizováno] o výměře 33 m2, zastavěná plocha a nádvoří. V žalobě uvádí, že [jméno FO] [jméno FO] a [jméno FO] [jméno FO] uzavřeli dne 15.7.1995 manželství, které stále trvá. Předmětné nemovitosti byly pořízeny za trvání manželství. Dne 14.9.2000 sepsali notářským zápisem smlouvu o zúžení společného jmění manželů. Rozsudkem ze dne 7.4.2014 sp.zn. 17 C 184/2013 Okresní soud ve [adresa], pobočka [adresa] vydal rozsudek, kterým určil, že předmětné nemovitosti jsou ve společném jmění. Rozsudkem ze dne 19.7.2019 č.j. [incidenční spisová značka] soud žalobu žalobce [jméno FO] [jméno FO] proti insolvenčnímu správci [Jméno žalované A] zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že podle § 205 odst.3 věty druhé insolvenčního zákona č.182/2006 Sb. majetek podle odstavců 1 a 2 tohoto paragrafu náleží do majetkové podstaty i tehdy, je-li ve společném jmění dlužníka a jeho manžela. Manželství manželů [jméno FO] bylo pravomocně rozvedeno k 18.6.2014, I po rozvodu manželů [jméno FO] byly předmětné nemovitosti kromě stavby bez č.p., která je ve výlučném vlastnictví dlužnice, ve společném jmění manželů žalobce a dlužnice. Podáním ze dne 5.9.2014 žalovaný insolvenční správce vyrozuměl žalobce, že zahrnul předmětné nemovitosti, ke kterým žalobce uplatnil vlastnické právo, do soupisu majetkové podstaty dlužnice. Žalobce i přes toto vyrozumění žalovaného ze dne 5.9.2014 podal vylučovací žalobu podle § 225 insolvenčního zákona v červnu 2014 před zahrnutím předmětných nemovitostí žalovaným do soupisu majetkové podstaty dlužnice. V případě nesouhlasu bývalého manžela dlužnice (žalobce) s postupem insolvenčního správce (žalovaného) se pro řešení sporu nepoužije postup podle § 225 insolvenčního zákona (vylučovací žaloba), ale žaloba na vypořádání společného jmění manželů dlužníka a jeho manžela. Taková žaloba ale podána nebyla. Na základě toho soud žalobu zamítl. Rozsudek nabyl právní moci dne 31.8.2019, když odvolání žalobce bylo odmítnuto pro opožděnost usnesením ze dne 17.9.2019 č.j. 22 ICm 2140/2014-215, které nabylo právní moci dne 14.5.2020.

17. Z rozsudku Okresního soudu ve [adresa] - pobočka ve Valašském [adresa] ze dne 29.1.2013 č.j. 13 C 42/2012-11 soud zjistil, že tímto rozsudkem bylo manželství žalobkyně [jméno FO] [jméno FO], rozené [rodné přijmení], dříve [Anonymizováno], a žalovaného [jméno FO] [jméno FO] uzavřené dne [datum] v [adresa] rozvedeno. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že účastníci od září 2011 nevedou společnou domácnost a intimně se nestýkají.

18. Z dražební vyhlášky ze dne 30.8.2023 č.j. [Anonymizováno] soud zjistil, že podle § 20 z.č. 26/2000 Sb. bylo vyhlášeno konání veřejné dražby dobrovolné – elektronické prostřednictvím dražebního systému na internetové adrese www.eurodrazby.cz dne [datum] [Anonymizováno] hod. Dražebníkem je společnost [Jméno advokáta B]., IČO [IČO], draží se pozemek parc.č. [Anonymizováno] o výměře 132 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] rodinný dům, parc.č. [Anonymizováno] o výměře 645 m2, zahrada, parc.č. [Anonymizováno] o výměře 33 m2, zastavěná plocha nádvoří a stavba bez č.p. a č.e. na pozemku parc.č. [Anonymizováno] o výměře 33 m2, zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] – město vedeného u [právnická osoba] pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Nemovitosti se nachází v [Anonymizováno]. Cena předmětu dražby byla zjištěna posudkem soudního znalce [právnická osoba]. ze dne 14.8.2023 č.[č. účtu] na 8.400.000,- Kč, nejnižší podání činí 8.400.000,- Kč s tím, že pokud nikdo neučiní nejnižší podání, je dražebník oprávněn podle § 19 odst. 3 zákona snižovat nejnižší podání až na částku 4.200.000,- Kč.

19. Z protokolu o provedené veřejné dražbě, z informace [právnická osoba] pro Zlínský kraj, Katastrálního pracoviště [adresa] z 13.11.2023 o vyznačení plomby, z oznámení o zahájení řízení, seznámení s podklady pro rozhodnutí z 13.11.2023 a z informace o řízení č. j. [Anonymizováno] soud zjistil, že dne 17.10.2023 proběhla veřejná dražba podle z.č. 26/2000 Sb. ohledně nemovitostí parc.č. [Anonymizováno] o výměře 132 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] rodinný dům, parc.č. [Anonymizováno] o výměře 645 m2, zahrada, parc.č. [Anonymizováno] o výměře 33 m2, zastavěná plocha nádvoří a stavby bez č.p. a č.e. na pozemku parc.č. [Anonymizováno] o výměře 33 m2, zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] – město vedeného u [právnická osoba] pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Nemovitosti nabyli vydražitelé [Jméno advokáta D] a [jméno FO] do podílového spoluvlastnictví každý jednou polovinou za cenu dosaženou vydražením ve výši 7.820.000,- Kč. Z informace o vyznačení plomby vyplývá, že Katastrálnímu úřadu pro Zlínský kraj, Katastrálnímu pracovišti [adresa] bylo doručeno jako vkladová listina Potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby dle z.č. 26/2000 Sb. ze dne 26.10.2023. Vkladové řízení probíhá pod č.j. [Anonymizováno].

20. Ze znaleckého posudku [jméno FO] z 13.5.2023 č. [hodnota]-2023 zpracovaného pro žalobce A soud zjistil, že porovnávací hodnotou byla stanovena tržní hodnota předmětné rezidenční nemovitosti č.p. [Anonymizováno] s příslušenstvím na částku 9.550.000,- Kč.

21. Ze sdělení Krajského soudu v [adresa] ze dne 26.9.2024 sp.zn. [incidenční spisová značka]) soud zjistil, že 13.10.2023 podal žalobce A u tamějšího soudu žalobu na vyloučení a vynětí ideální poloviny nemovitosti z majetkové podstaty dle § 225 odst. 1 insolvenčního zákona s odůvodněním, že je podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí zapsaných na LV č.[hodnota] pro k.ú. [adresa]. Ze sdělení soudu vyplývá, že řízení o této žalobě je teprve na počátku, když dosud je řešena pouze poplatková povinnost.

22. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne 17.5.2024 č. j. [insolvenční spisová značka]-B-137 byt zamítnut návrh žalobkyně B) na zproštění insolvenčního správce [Jméno žalované A] z funkce, který byl zveřejněn na č.d. B-110. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že insolvenční správce na slyšení konaném dne 5.4.2024 uvedl, že v době soupisu majetkové podstaty byl veškerý majetek ve výhradním vlastnictví dlužnice. Až později bylo rozhodnuto, že tomu tak není. IS vyrozuměl bývalého manžela dlužnice o zahrnutí majetku do soupisu majetkové podstaty přípisem ze dne 5.9.2014, bývalý manžel dlužnice byl o tomto informován a zároveň i podal vylučovací žalobu (usnesení NS ČR 29 ICdo 177/2023 ze dne 21.12.2023). Odborným posouzením znalce ze dne 15.11.2014, které bylo soudu doručeno, znalec cenu specifikované nemovitosti k datu 12.6.2014 odhadl na 4.160.000,- Kč. Stále nebylo jasné, zda se jedná o výlučné vlastnictví dlužnice nebo o SJM, když o SJM bylo rozhodnuto až usnesením Vrchního soudu v Olomouci, který schválil smír usnesením č.j. [incidenční spisová značka], [Anonymizováno]-168 ze dne 6.12.2022. Soud uzavřel, že z obsahu spisu je zřejmé, že insolvenční správce prvotní soupis majetkové podstaty (zveřejněn na [právnická osoba]), opakovaně doplňoval (zveřejněno na B-11, B-44, B-50). V době prvotního soupisu majetkové podstaty byl veškerý majetek ve výhradním vlastnictví dlužnice. Až později bylo rozhodnuto, že tomu tak není. IS vyrozuměl bývalého manžela dlužnice o zahrnutí majetku do soupisu majetkové podstaty přípisem ze dne 5.9.2014 (B-13), bývalý manžel dlužnice byl o tomto informován a zároveň i podal vylučovací žalobu. Insolvenční správce rovněž doplnil soupis majetkové podstaty o poznámku o zahrnutí majetku v souladu s ust. § 274 IZ, jelikož nelze provést vypořádání SJM, proto, že závazky dlužnice jsou vyšší než majetek, který náleží do SJM (B-44). Rozsudkem č.j. [incidenční spisová značka] ze dne 19.7.2019 byla bývalému manželovi dlužnice [Jméno zmocněnce] [jméno FO] zamítnuta vylučovací žaloba, kde byl [jméno FO] [jméno FO] poučen, že „v případě nesouhlasu bývalého manžela dlužnice (žalobce) s postupem insolvenčního správce (žalovaného) se pro řešení sporu nepoužije postup dle § 225 insolvenčního zákona (vylučovací žaloba), ale žaloba na vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela. Taková žaloba ale podána nebyla.“ Insolvenční správce neporušil svou povinnost, když vyčkal s vyhotovením znaleckého posudku až na pokyn zajištěných věřitelů a měl k dispozici pouze odborné vyjádření znalce ze dne 15.11.2014 ke stanovení ceny nemovitostí. To, že toto odborné vyjádření bylo soudu doručeno až 3.4.2024 (B-132) neshledává soud jako důvod pro zproštění správce funkce. Skutečnost, že insolvenčnímu správci byla pozastavena činnost dle ust. § 9 odst. 1 písm. d) zákona o insolvenčních správcích, rovněž soud nepovažuje za důvod pro zproštění správce, když toto bylo již vyřešeno judikaturou. V daném řízení insolvenční správce postupoval dle pokynu zajištěných věřitelů a zpeněžoval zajištěný majetek elektronickou dražbou, když insolvenční soud neshledal žádný důvod pro odročení termínu konání dražby (B-99). Insolvenční správce dále soudu předložil 2.5.2024 aktualizovaný soupis majetkové podstaty - výpis z účtu (B-136) a soud neshledal, že by částka na účtu majetkové podstaty měla být vyšší, když dlužnice k tomu nepředložila žádné doklady.

23. K odvolání dlužnice bylo usnesení potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26.září 2024 č. j. [insolvenční spisová značka], 1 [Anonymizováno]. V odůvodnění soud podrobně shrnuje skutkový stav věci a vysvětluje, že vychází shodně se soudem prvního stupně ze závěru, že insolvenční správce v původním soupisu majetkové podstaty ze dne 27.5.2014 správně zahrnul sporné nemovitosti do majetkové podstaty jako výlučný majetek dlužnice, neboť to odpovídalo evidenci v katastru nemovitostí. Insolvenční správce dne 10.9.2014 předložil doplněný soupis majetkové podstaty ze dne 5.9.2014 o poznámku o uplatnění vlastnického práva ke sporným nemovitostem bývalým manželem dlužnice a splnil svoji informační povinnost vůči bývalému manželu dlužnice tím, že jej přípisem ze dne 5.9.2014 uvědomil o zahrnutí sporných nemovitostí do majetkové podstaty dlužnice a řádně ho poučil o možnosti podat vylučovací žalobu, jakož i o tom, že žaloba se podává proti insolvenčnímu správci u insolvenčního soudu, o lhůtě k jejímu podání i o následcích pro případ, že žaloba nebude podána (§ 224 odst. 1, odst. 2, § 225 odst. 2 insolvenčního zákona, § 13a vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona), přičemž k okamžiku uskutečnění této výzvy se jednalo o adekvátní vyrozumění odpovídající aktuálnímu stavu soupisu majetkové podstaty a stavu v katastru nemovitostí. Vyrozumění obsahuje náležitosti vymezené rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 31.5.2012 sp. zn. 29 Cdo 4034/2111 a námitky dlužnice směřující proti obsahu tohoto vyrozumění jsou nedůvodné. Pokud dlužnice až v souvislosti s návrhem na zproštění funkce insolvenčního správce, tedy po 9 letech od vyhotovení vyrozumění a jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku, nově namítá, že toto vyrozumění nebylo jejímu bývalému manželu doručeno, jedná se o námitku bez časové souvislosti s tvrzeným porušením povinnosti insolvenčním správcem, a tudíž o námitku irelevantní. Nadto bývalý manžel dlužnice dne 24.6.2014 sám vylučovací žalobu ohledně sporných nemovitostí podal, nemohlo tedy dojít k újmě na jeho právech. Insolvenční správce následně adekvátně reagoval na změnu situace ohledně sporných nemovitostí, ohledně nichž bylo pravomocným rozsudkem soudu určeno, že jsou v SJM dlužnice a jejího bývalého manžela, tak, že opravil soupis majetkové podstaty dne 21.3.2016 a sporné nemovitosti nově zapsal jako SJM dlužnice a jejího bývalého manžela (§ 205 odst. 3 IZ) s poznámkou podle § 274 IZ, že nelze provést vypořádání SJM, neboť závazky dlužnice, které z něj mohou být uspokojeny, jsou vyšší než majetek, který náleží do SJM, a proto byl celý majetek náležející do SJM zahrnut do majetkové podstaty dlužnice podle § 274 IZ. Nejvyšší soud ve své judikatuře dospěl k následujícím závěrům: - v rozsudku ze dne 22.6.2022 sen. zn. 29 ICdo 106/2020 uvedl, že je-li majetek náležející do (nevypořádaného) SJM dlužníka a jeho manžela sepsán do majetkové podstaty dlužníka podle § 274 IZ ve znění účinném do 31.5.2019, proces vypořádání SJM tím končí (SJM se má za vypořádané). Bez odklizení účinku takového soupisu nemá smysl uvažovat o dalším běhu lhůty k vypořádání určené § 150 odst. 4 obč. zák. K povaze postupu podle § 274 IZ se Nejvyšší soud vyjádřil v rozsudku ze dne 31.10.2019 sen. zn. 29 ICdo 151/2017 uveřejněném pod č. 77/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž s odkazem na závěry formulované v R 65/2018 vysvětlil, že nesouhlasí-li manžel se zahrnutím celého majetku náležejícího do SJM do majetkové podstaty dlužníka postupem podle uvedeného ustanovení, neboť se domnívá, že závazky dlužníka, které z něj mohou být uspokojeny, nejsou vyšší než majetek náležející do SJM, muže podat žalobu na vypořádání SJM. V důvodech usnesení ze dne 31.3.2021 sen. zn. 29 NSČR 103/2020 uveřejněného pod č. 10/2022 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyšší soud doplnil, že jsou-li splněny předpoklady formulované v § 274 IZ a je-li proto celý majetek náležející do SJM zahrnut do majetkové podstaty dlužníka, SJM se již nevypořádává, což plyne přímo z dikce § 274 IZ „Nelze-li provést vypořádání SJM...“, - má-li (bývalý nebo současný) manžel dlužníka za to, že předpoklady soupisu majetku podle § 274 IZ nebyly splněny, jelikož SJM není předluženo, a proto má být vypořádáno, je na něm, aby do skončení lhůty určené ustanovením § 150 odst. 4 obč. zák. sám podal žalobu na vypořádání SJM. V řízení o takové žalobě se soud bude zabývat předpoklady formulovanými v § 274 IZ jako otázkou předběžnou. Dospěje-li soud k závěru, že insolvenční správce sepsal majetek náležející do SJM dlužníka a jeho manžela důvodně, pak žalobu o vypořádání SJM zamítne. V opačném případě SJM vypořádá a jeho rozhodnutí vymezí rozsah majetkové podstaty dlužníka s účinky obdobnými těm, jež má pravomocné rozhodnutí o vylučovací žalobě (srov. R 65/2018), - je-li majetek náležející do (nevypořádaného) SJM dlužníka a jeho (bývalého nebo současného) manžela sepsán do majetkové podstaty dlužníka postupem podle § 274 IZ a (bývalý či současný) manžel dlužníka nepodá žalobu o vypořádání SJM před uplynutím lhůty uvedené v § 150 odst. 4 obč. zák. (případně dotčené úpravou v 268 odst. 3 IZ nebo v § 269 odst. 2 IZ), pak okolnost, že tato lhůta uplynula marně, má za následek pouze to, že předpoklady soupisu podle § 274 IZ již nelze zpochybnit argumentem, že SJM mělo být vypořádáno. SJM bylo vypořádáno nezpochybněným soupisem podle § 274 IZ.

24. V posuzované věci SJM dlužnice a jejího bývalého manžela zaniklo před prohlášení konkursu rozvodem (manželství dlužnice bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně — pobočky ve Valašském Meziříčí ze dne 23.4.2014 č. j. 13 C 42/2012-168, který nabyl právní moci dne 18.6.2014 a konkurs na majetek dlužnice byl prohlášen dne 1.7.2014 — č. d. B-8). Lhůta k podání žaloby o vypořádání SJM podle § 150 odst. 4 obč. zák. tudíž počala běžet dne 18.6.2014 a uplynula dnem 18.6.2017. Bývalý manžel dlužnice žalobu o vypořádání zaniklého SJM v této lhůtě nepodal, tudíž k vypořádání SJM dlužnice a jejího bývalého manžela došlo nezpochybněným soupisem podle § 274 IZ a byly splněny podmínky k prodeji sporných nemovitostí v insolvenčním řízení dlužnice. Insolvenční zákon insolvenčnímu správci neukládá povinnost informovat (bývalého či současného) manžela dlužnice o soupisu majetku podle § 274 IZ a ani o možnosti podat žalobu na vypořádání SJM. Podle § 219 odst. 4 IZ platí, že je-li uplatněno právo na uspokojení přihlášené pohledávky ze zajištění, insolvenční správce zadá znalci ocenění hodnoty zajištění vždy. V posuzované věci insolvenční správce tuto povinnost splnil, když v souvislosti s veřejnou dobrovolnou dražbou sporných nemovitostí realizovanou dne 17.10.2023 nechal vypracovat znalecký posudek znalkyní [právnická osoba]. ze dne 14.8.2023 č. [hodnota]([Anonymizováno] oceňující sporné nemovitosti obvyklou cenou k datu 31.7.2023 v částce 8.400.000,- Kč, přičemž obvyklá cena sporných nemovitostí byla k datu jejich prodeje dvojnásobná oproti jejich původnímu ocenění v úvodu insolvenčního řízení. Konečně odvolací soud uzavřel, že se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že insolvenční správce nemá povinnost informovat dlužnici, že mu byla pozastavena činnost podle § 9 odst. 1 písm. d) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, v platném znění a tato skutečnost nemůže ani být důvodem ke zproštění insolvenčního správce funkce, neboť není spojena s porušením povinností insolvenčním správcem (§ 32 IZ). Dále se odvolací soud zabýval námitkou dlužnice, že dražba konaná dne 17.10.2023 byla realizována v rozporu s § 225 odst. 5 IZ, neboť v době konání dražby byla bývalým manželem dlužnice podána žaloba o vyloučení ideální 1/2 sporných nemovitostí z majetkové podstaty dlužnice. Z obsahu spisu se podává, že bývalý manžel dlužnice podal dne 13.10.2023 (pátek) u Krajského soudu v [adresa] žalobu proti insolvenčnímu správci o vyloučení ideální jedné poloviny sporných nemovitostí z majetkové podstaty dlužnice. Žaloba byla přeposlána dne 17.10.2023 Krajskému soudu [adresa], pobočce v Olomouci a dne 17.10.2023 ve 14.15 hodin byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku. Veřejná dražba dobrovolná sporných nemovitostí se konala dne 17.10.2023 v 10.00 hodin. Z uvedeného plyne, že insolvenčnímu správci nelze vytýkat, že nezamezil konání veřejné dražby dobrovolné dne 17.10.2023 v 10 hodin, neboť v okamžiku konání dražby o žalobě nevěděl, když tato byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku až po konání dražby, to je dne 17.10.2023 ve 14.15 hodin. Skutečnost, že insolvenční správce byl informován o podání žaloby před jejím zveřejněním v insolvenčním rejstříku, se z obsahu spisu nepodává a tuto skutečnost netvrdila ani dlužnice. Dlužnice a její bývalý manžel v podání doručeném soudu dne 11.9.2023 a dne 19.9.2023 upozornili pouze na žalobu bývalého manžela dlužnice proti insolvenčnímu správci o uložení povinnosti žalovanému uzavřít dohodu o vypořádání SJM žalobce a dlužnice, případně o uložení povinnosti žalovanému navrhnout u soudu jeho vypořádání (přičemž se nejedná o žalobu o vypořádání SJM dlužnice a jejího bývalého manžela) a na žalobu bývalého manžela dlužnice proti insolvenčnímu správci o uložení povinnosti žalovanému zaslat žalobci písemné vyrozumění o zahrnutí majetku do soupisu. Tyto žaloby však nemají odkladný účinek podle § 225 odst. 5 IZ. Důvodem pro odvolání veřejné dražby dobrovolné nařízené na den 17.10.2023 nemohla být ani žádost zajištěné věřitelky ČSOB stavební spořitelny, a. s. ze dne 11.10.2023 o vyčíslení nákladů souvisejících s jí uděleným pokynem ke zpeněžení sporných nemovitostí, v níž zajištěná věřitelka o odvolání termínu konání dražby nežádala. S ohledem na shora uvedené nelze vytýkat insolvenčnímu správci, že se řídil stanoviskem insolvenčního soudu vyjádřeným v přípise ze dne 20.září 2023 na č. d. B-99, že důvod pro odročení termínu dražby není dán.

25. Na tato zjištění pak ostatní provedené důkazy nemají vliv. Podle § 274 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) nelze-li provést vypořádání společného jmění manželů proto, že závazky dlužníka, které z něj mohou být uspokojeny, jsou vyšší než majetek, který náleží do společného jmění manželů, zahrne se celý majetek náležející do společného jmění manželů do majetkové podstaty. Výtěžek zpeněžení majetku náležejícího do společného jmění manželů se vypořádá přiměřeně podle pravidel pro vypořádání společného jmění manželů. Podle § 40 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení insolvenční správce jedná svým jménem na účet dlužníka, pokud na něho přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. Označuje se způsobem, z něhož je patrno, že tak činí při výkonu funkce insolvenčního správce; součástí jeho označení je i nezaměnitelné označení dlužníka, s jehož majetkovou podstatou nakládá. Podle § 280 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení nestanoví-li tento zákon jinak, je soupis listinou, která insolvenčního správce v rámci konkursu opravňuje ke zpeněžení zapsaného majetku. Podle § 23 odst.1 z.č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách v platném znění přístup do prostor, v nichž bude probíhat dražba, musí být účastníkům dražby, zaměstnancům příslušného živnostenského úřadu a zaměstnancům ministerstva pověřeným kontrolou provádění dražby umožněn alespoň 30 minut před zahájením dražby. Podle odst. 2 účastníci dražby jsou povinni na vyzvání dražebníka nebo osoby jím písemně pověřené doložit svou totožnost, popřípadě své oprávnění jednat za účastníka dražby, dát se zapsat do seznamu účastníků dražby, a jsou-li rozdávána dražební čísla, převzít dražební číslo; bylo-li požadováno složení dražební jistoty, jsou účastníci dražby povinni způsobem stanoveným v dražební vyhlášce doložit i složení dražební jistoty. Účastníci dražby jsou dále povinni doložit své čestné prohlášení, že nejsou osobami vyloučenými z dražby. Zaměstnanci příslušného živnostenského úřadu a zaměstnanci ministerstva pověření kontrolou provádění dražby se prokazují též svým pověřením. Podle odst. 3 s výjimkou podmínek v tomto zákoně nebo zvláštním právním předpise uvedených nelze po účastnících dražby ani po zaměstnancích příslušného živnostenského úřadu a zaměstnancích ministerstva pověřených kontrolou provádění dražby požadovat splnění dalších podmínek. Podle odst. 4 veřejnosti musí být umožněn přístup do prostor, v nichž bude probíhat dražba, alespoň 10 minut před zahájením dražby. Podle odst. 5 každému, kdo se dostaví k zapsání do dražby před jejím zahájením a prokáže, že splňuje podmínky stát se účastníkem dražby, musí být umožněno dražit. Podle odst. 6 licitátor je povinen učinit prohlášení, že zahajuje dražbu. Bezprostředně poté je povinen učinit vyvolání a z jeho bodů nejdříve prohlášení o předmětu dražby. Obsahem prohlášení o předmětu dražby je kromě označení předmětu dražby též uvedení jeho odhadnuté nebo zjištěné ceny, jakož i popis dalších skutečností podle § 20 odst. 1 písm. d) nebo alespoň odkaz na jejich popis v dražební vyhlášce. Podle odst. 7 je-li navrhovatelem dražby osoba, jejíž postup při uzavírání smlouvy o provedení dražby se řídí zvláštním zákonem, činí nejnižší podání nejméně polovinu odhadu ceny předmětu dražby. Podle odst. 8 licitátor může v průběhu dražby snížit výši minimálního příhozu. Podle odst. 9 draží se, pokud účastníci dražby činí vyšší podání. Nebylo-li přes dvojí výzvu a prohlášení licitátora: "neučiní-li někdo z přítomných účastníků dražby podání vyšší, než bylo podání naposled učiněné účastníkem dražby (označení účastníka dražby, který učinil nejvyšší podání), udělím mu příklep" učiněno vyšší podání, oznámí licitátor ještě jednou poslední podání a po třetí výzvě udělí příklep účastníkovi dražby, který učinil nejvyšší podání. Učiněným podáním je účastník dražby vázán. Podle odst. 10 učiní-li několik účastníků dražby současně podání a nebylo-li učiněno podání vyšší, rozhodne licitátor losem o tom, komu z nich příklep udělí. Podle odst. 11 má-li některý z účastníků dražby předkupní právo k předmětu dražby a doloží-li je dražebníkovi listinami nebo jejich úředně ověřenými opisy do zahájení dražby, není stanoveným příhozem vázán; učiní-li tento účastník dražby podání ve stejné výši jako nejvyšší podání, udělí licitátor příklep jemu. Podle odst. 12 nebylo-li učiněno nejnižší podání, sníží licitátor nejnižší podání o částku sjednanou ve smlouvě o provedení dražby. Podle odst. 13 udělením příklepu je dražba skončena. Podle odst. 14 nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání nebo nebylo-li učiněno nejnižší podání ani po jeho snížení, licitátor dražbu ukončí. Podle § 24 odst.1 z.č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách v platném znění vydražitel, který zmařil dražbu, nenabývá vlastnictví předmětu dražby vydraženého ve zmařené dražbě. Podle odst. 2 o zmaření dražby vyrozumí dražebník bez zbytečného odkladu osoby uvedené v § 20 odst.

5. Oznámení o zmaření dražby uveřejní dražebník bez zbytečného odkladu obdobným způsobem jako dražební vyhlášku. Jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna na centrální adrese, uveřejní tam dražebník i oznámení o zmaření dražby. Podle odst. 3 každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky v § 12 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5 a 6, § 19, 20, § 23 odst. 1 až 10, § 25 a v § 26 odst. 1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká. Podle odst. 4 neplatnost dražby nelze vyslovit z důvodu opožděného zahájení dražby, bylo-li příčinou opožděného zahájení dražby konání jiné dražby týmž dražebníkem na témže místě. Podle odst. 5 o neplatnosti dražby dražebník bez zbytečného odkladu vyrozumí osoby uvedené v § 20 odst.

5. Oznámení o neplatnosti dražby dále dražebník uveřejní bez zbytečného odkladu po dobu alespoň 30 dnů způsobem v místě obvyklým. Jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna na centrální adrese, uveřejní tam dražebník i oznámení o neplatnosti dražby. Pouze pro úplnost soud poukazuje na ustanovení § 166 odst.1 z. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen „občanský zákoník“), podle něhož ten, kdo tvrdí, že prodej zástavy ve veřejné dražbě není přípustný, musí své právo uplatnit žalobou u soudu podanou proti zástavnímu věřiteli a dražebníkovi na určení nepřípustnosti prodeje zástavy. Podle odst. 2 žalobu podle odstavce 1 lze podat do 1 měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě zákonem určeným osobám, nejpozději však 7 dnů přede dnem zahájení veřejné dražby. Podle odst. 3 veřejnou dražbu lze vykonat až po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2; je-li v této lhůtě podána žaloba podle odstavce 1, lze ji vykonat až poté, kdy bylo o této žalobě pravomocně rozhodnuto.

26. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloby žalobců jsou zcela zjevně nedůvodné.

27. Žalobci se podanými žalobami (každý samostatně) domáhají určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby konané dne [datum] na návrh žalovaného č. [hodnota] jako insolvenčního správce dlužnice [jméno FO] [jméno FO] alias [jméno FO] [jméno FO], žalovaným č. [hodnota] jako dražebníkem, když žalovaná č.[hodnota] a žalovaný č. [hodnota] jsou vydražiteli nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] – město vedeného u [právnická osoba] pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to pozemků parc.č. [Anonymizováno] o výměře 132 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] rodinný dům, parc.č. [Anonymizováno] o výměře 645 m2, zahrada, parc.č. [Anonymizováno] o výměře 33 m2, zastavěná plocha nádvoří a jiné stavby bez č.p. a č.e. na pozemku parc.č. [Anonymizováno] o výměře 33 m2, zastavěná plocha a nádvoří. Podle § 246 odst. 1 insolvenčního zákona prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou dlužníka. Podle § 40 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční správce jedná svým jménem na účet dlužníka, pokud na něho přešlo právo nakládat s majetkovou podstatou. Podle § 280 insolvenčního zákona je soupis majetkové podstaty dlužníka listinou, která insolvenčního správce v rámci konkursu opravňuje ke zpeněžení zapsaného majetku. Podle § 286 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona lze majetkovou podstatu zpeněžit veřejnou dražbou podle zvláštního předpisu. Podle § 293 odst. 1 insolvenčního zákona jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení; je-li zajištěných věřitelů více, uděluje tyto pokyny zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí. Jestliže zajištěný věřitel neudělí příslušné pokyny ani ve lhůtě určené insolvenčním soudem, má právo je udělit zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako další v pořadí. Insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti. Předmětná dražba byla konána jako dražba dobrovolná, když insolvenční správce na základě insolvenčního zákona prodával majetek dlužnice sepsaný do podstaty. Určení neplatnosti veřejné dražby umožňuje zákon č. 26/2000 Sb. v zákoně vyjmenovaným osobám ze zákonem stanovených důvodů (§ 24 odst.3 zákona č. 26/2000 Sb.). Jedná se tedy o speciální institut, který umožňuje účastníkům dražby dosáhnout určení neplatnosti dražby v případě vážných pochybení, která způsobují neplatnost dražby. Vlastník předmětu dražby není osobou v zákoně vyjmenovanou, nicméně jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.11.2014 sp. zn. 21 Cdo 953/2014, je oprávněn (věcně legitimován) analogicky podle § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách navrhnout soudu určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby provedené na návrh insolvenčního správce, který byl podán v době, kdy ještě nenastala nevyvratitelná právní domněnka, že předmět dražby byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně nebo kdy ještě nebylo skončeno řízení o žalobě na vyloučení majetku z majetkové podstaty. Nevyvratitelná právní domněnka, že určitý majetek byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně, nenastane tehdy, jestliže insolvenční soud na základě včas podané žaloby pravomocně rozhodne, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Otázku, zda určitý majetek byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně či nikoli je tedy povolán řešit výlučně insolvenční soud na základě žaloby na vyloučení majetku z majetkové podstaty, kterou projedná a rozhodne jako incidenční spor. Byla-li veřejná dražba dobrovolná provedena na návrh insolvenčního správce, může být neplatná, jen jestliže předmět dražby, který byl zapsán do soupisu majetkové podstaty, z ní byl vyloučen pravomocným rozhodnutím insolvenčního soudu vydaným v řízení o žalobě na vyloučení majetku z majetkové podstaty. Jak však vyplývá z provedeného dokazování, rozsudkem ze dne 19.7.2019 č.j. [incidenční spisová značka] Krajský soud v [adresa] zamítl žalobu žalobce [jméno FO] [jméno FO] proti insolvenčnímu správci [Jméno žalované A] na vyloučení předmětných nemovitostí parc.č. [Anonymizováno] o výměře 132 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] rodinný dům, parc.č. [Anonymizováno] o výměře 645 m2, zahrada, parc.č. [Anonymizováno] o výměře 33 m2, zastavěná plocha nádvoří a stavby bez č.p. a č.e. na pozemku parc.č. [Anonymizováno] o výměře 33 m2, zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] – město vedeného u [právnická osoba] pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] z majetkové podstaty dlužnice [jméno FO] [jméno FO]. Odvolání žalobce A pak bylo odmítnuto usnesením téhož soudu ze dne 17.9.2019 č.j. 22 ICm 2140/2014-215, které nabylo právní moci dne 14.5.2020. Tím byla tedy otázka soupisu předmětných nemovitostí do majetkové podstaty s konečnou platností vyřešena a není možné ji opětovně přezkoumávat, neboť uvedeným soudním rozhodnutím vznikla překážka věci pravomocně rozsouzené. Právní mocí rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] ze dne 19.7.2019 č.j. [incidenční spisová značka], kterým byl zamítnut návrh žalobce A jako (bývalého) manžela dlužnice [jméno FO] [jméno FO] na vyloučení předmětu veřejné dražby dobrovolné z majetkové podstaty, nastala nevyvratitelná právní domněnka o tom, že předmět veřejné dražby byl pojat do majetkové podstaty oprávněně, žalobci tak nejsou k podání žaloby na určení neplatnosti veřejné dražby dobrovolné provedené na návrh insolvenčního správce aktivně legitimováni.

28. Tvrdí-li žalobce A, že podal novou žalobu na vyloučení předmětných nemovitostí z majetkové podstaty (žaloba z 12.října 2023 na č.l. 125), je tato žaloba zcela bezpředmětná (ostatně i z toho důvodu, že dne 17.10.2023 došlo k prodeji předmětných nemovitostí a v současné době tedy již není z majetkové podstaty co vylučovat). S ohledem na znění § 24 zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách a s ohledem na závěry Nejvyššího soudu České republiky vyjádřené v rozhodnutí ze dne 20.11.2014 sp. zn. 21 Cdo 953/2014 tak nelze jinak než uzavřít, že žalobci nejsou k podání žaloby na určení neplatnosti veřejné dražby dobrovolné aktivně legitimováni. Pouze pro úplnost je však třeba dodat, že i kdyby žalobci k podání žaloby aktivně legitimováni byli, z jejich tvrzení nevyplývá, že by došlo k naplnění některého ze zákonem vyjmenovaných důvodů pro vyslovení neplatnosti dražby podle § 24 odst. 3 zákona č.26/2000 Sb. o veřejných dražbách. Soud proto žaloby obou žalobců v plném rozsahu zamítl.

29. Soud k dalším námitkám žalobců proti dražbě doplňuje, že případné jimi uváděné nedostatky v ocenění nemovitostí nemohou být důvodem pro vyslovení neplatnosti dražby, když rozdíly v ocenění obou znaleckých posudků se nejeví jako zásadní a je vcelku běžné, že se znalecké posudky dvou znalců od sebe liší. Kromě toho dosažená cena se téměř blíží ceně odhadní, přičemž o nemovitosti za odhadní cenu neprojevil zájem žádný účastník dražby. Ostatními námitkami jak žalobce A, tak zejména dlužnice se velmi důkladně zabývaly soudy všech stupňů již v insolvenčním řízení. Soud podotýká, že zákon č.26/2000 Sb. uvádí v § 24 odst. 3 taxativní výčet důvodů, pro které lze dražbu prohlásit za neplatnou. Skutečnosti uváděné žalobci jimi však býti nemohou, a to ani v případě, kdy by byli žalobci k podání žaloby aktivně legitimováni. Pokud by byla namítána nízká cena, za kterou byly nemovitosti zpeněženy, cenu snižuje odpor žalobců proti dražbě, kterým dávají najevo, že se budou bránit vyklizení, resp. že nemovitosti dobrovolně nevyklidí, což se logicky projeví i v dosažené ceně při dražbě, neboť dražitelé budou zvažovat nejistotu spojenou se soudními řízeními, kterými se vydražitelé budou muset domoci vyklizení vydražených nemovitostí.

30. Ve zbytku pak soud I.stupně odkazuje na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26.září 2024 č. j. [Anonymizováno] (viz body 23 a 24 tohoto rozsudku), z něhož mj. vyplývá, že v této posuzované věci SJM dlužnice a jejího bývalého manžela (tj. obou žalobců) zaniklo ještě před prohlášením konkursu rozvodem (manželství dlužnice bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně — pobočky ve Valašském Meziříčí ze dne 23.4.2014 č. j. 13 C 42/2012-168, který nabyl právní moci dne 18.6.2014 a konkurs na majetek dlužnice byl prohlášen dne 1.7.2014). Lhůta k podání žaloby o vypořádání SJM podle § 150 odst. 4 obč. zák. tudíž počala běžet dne 18.6.2014 a uplynula dnem 18.6.2017. Bývalý manžel dlužnice žalobu o vypořádání zaniklého SJM v této lhůtě nepodal, tudíž k vypořádání SJM dlužnice a jejího bývalého manžela došlo nezpochybněným soupisem podle § 274 insolvenčního zákona a byly splněny podmínky k prodeji sporných nemovitostí v insolvenčním řízení dlužnice. Žalobce A) tedy svá případná práva ať už úmyslně, nebo z nevědomosti neuplatnil včas. Pokud by však přece jen výtěžek z konkurzu přesáhl přihlášené pohledávky, bude konkurz zrušen a peníze přebývající po uspokojení věřitelů budou vyplaceny dlužnici.

31. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšným žalovaným přísluší právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení, a to vůči každému ze žalobců zvlášť, neboť předmětem řízení byly dvě samostatné žaloby každého ze žalobců. Žalovanému č.[hodnota] tak náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající z odměny za právní zastoupení podle vyhlášky č.177/1996 Sb. advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 2.500,- Kč podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za použití § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu (převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 16.10.2024; účast u vyhlašování rozsudku pak soud nepovažuje za účelný úkon právní služby, neboť i když je právem účastníka být vyhlašování přítomen, stejně jako je právem účastníka řízení podat v průběhu řízení dvacet vyjádření k žalobě, přítomnost při vyhlašování rozsudku již nemůže ovlivnit výsledek řízení, takže není účelná) a tři režijní paušály po 300,- Kč, vše s navýšením o 21 % DPH částkou 1.764,-Kč, celkem tedy 10.164,-Kč, a to vůči každému ze žalobců. Žalovanému č.[hodnota] pak náleží rovněž plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající z odměny za právní zastoupení podle vyhlášky č.177/1996 Sb. advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 2.500,- Kč podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za použití § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu (převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 16.10.2024; ohledně neúčelnosti účasti u vyhlašování rozsudku pak soud odkazuje na odůvodnění nepřiznání náhrady u žalovaného č.[hodnota]) a tři režijní paušály po 300,- Kč, vše s navýšením o 21 % DPH částkou 1.764,-Kč, celkem tedy 10.164,-Kč. Konečně i procesně úspěšným žalovaným č.[hodnota] a č.[hodnota] náleží rovněž plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající z odměny za právní zastoupení podle vyhlášky č.177/1996 Sb. advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 2.500,- Kč podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za použití § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu ponížená o 20 % podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu za každého ze žalovaných (převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 16.10.2024; doplnění vyjádření ze dne 1.10.2024 nepovažuje soud za úkon právní služby) a tři režijní paušály po 300,- Kč, vše s navýšením o 21 % DPH částkou 2.709,-Kč, celkem tedy 15.609,-Kč. Dále náleží žalovaným č.[hodnota] a č.[hodnota] náhrada cestovních výdajů za doložené náklady jejich právního zástupce na cestu hromadnou dopravou na trase [adresa] a zpět v částkách 519,- Kč, 570,- Kč a 135,- Kč celkem 1.224,- Kč, které soud přiznal jednou polovinou (612,- Kč) vůči každému ze žalobců. Celkem tak žalovaným č.[hodnota] a č.[hodnota] náleží vůči každému ze žalobců na náhradě nákladů řízení částka 16.221,- Kč.