25 C 159/2019-280

Rubrum

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Chowaniece a přísedících Ing. Ervína Rzymanka a Bc. Dagmar Vaňková ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [anonymizováno] o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru dle § 52 písm. e) zákoníku práce takto:

Výrok

I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] podle § 52 písm. e) zákoníku práce, je neplatná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení 59 554 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice náklady řízení 55 801,80 Kč na účet Okresního soudu v Karviné do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobce domáhal určení, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] dle § 52 písm. e) zákoníku práce je neplatná. Dle lékařského posudku vystaveného oddělením pracovně lékařských služeb [anonymizována tři slova], a.s., ze dne [datum] žalobce byl uznán dlouhodobě zdravotně nezpůsobilým k výkonu dosavadní práce [anonymizováno] elektromontéra, což bylo důvodem výpovědi žalobce. Žalobce s tímto výpovědním důvodem nesouhlasil, protože je přesvědčen, že důvodem jeho dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti k práci je následek po pracovním úrazu ze dne [datum], který utrpěl v [anonymizována dvě slova], při kterém došlo k zásahu žalobce elektrickým proudem. U žalobce došlo k posttraumatické stresové poruše, jako následek pracovního úrazu ze dne [datum].

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala zamítnutí žaloby. Při ohledání místa bylo zjištěno, že ve svorkovnici motoru byla připojena žíla ochranného vodiče, žíly fázových vodičů nebyly připojeny. Podle Záznamu o podání vysvětlení sepsaného dne [datum] [anonymizováno 6 slov] pro území krajů [anonymizováno] a [anonymizováno], spolupracovník žalobce, [jméno] [příjmení], druhý konec kabelu, který měl žalobce připojit k motoru, ještě nepřipojil na svorky v odvodní kapli stykače XSB2N3 proto, že chtěl kabel nejprve proměřit měřicím přístrojem AXIOMET AX-T 2400. Jakmile stiskl tlačítko měření, uslyšel výkřik, proto měření přerušil a šel se podívat, co se stalo. Žalobce mu řekl, že byl zasažen elektrickým proudem, a že má pocit bolesti hlavy a závrať. Z fotodokumentace pořízené při ohledání místa je zřejmé, že kabel, kterým měl být připojen motor hřeblového dopravníku, nebyl zapojen ani do svorkovnice motoru, ani do stykačové baterie. Tímto kabelem tedy žádný proud neprocházel. Podle záznamu o úrazu, který byl sepsán dne [datum], byl žalobce zasažen indukovaným elektrickým proudem, vycházejícím z měřicího přístroje AXIOMET AX-T 2400. Dle návodu k použití prochází vodičem při měření napětí 1000 V a maximální proud 1 mA. V propouštěcí zprávě hospitalizace na interním oddělení [anonymizována tři slova], a.s. není žádná zmínka o tom, že by žalobce delší dobu neviděl, je zde zmínka pouze o tom, že po přechodnou dobu ztratil vědomí, aniž by byla tato doba blíže upřesněna. Podle údajů, které žalobce uvedl při psychologickém vyšetření u Mgr. [právnická osoba] dne [datum], byl žalobce v bezvědomí cca 10 minut. V záznamu o podání vysvětlení, který byl se žalobcem sepsán dne [datum] bezpečnostním technikem se žalobce o poruše zraku nezmínil. Podle zprávy oční ambulance v [obec] ze dne [datum], byl žalobce v dubnu 2018 zasažen elektrickým proudem a postupně u něj docházelo ke zhoršování vidění, nicméně původně předepsanou korekci do dálky si nevyzvedl. Při psychiatrickém vyšetření žalobce uváděl různé doby, kdy po zásahu elektrickým proudem neměl vidět. Podle výstupní zprávy [anonymizováno] nemocnice v [obec] ze dne [datum] žalobce porušoval pravidla terapie, při aktivitách občas vyrušoval, jeho spolupráce na individuální psychoterapii byla spíše formální. Během režimu byl bez tenze a bez anxiety. Byl opakovaně vyzýván ke změně postojů k léčbě, nešel však přes své limity. Díky ambivalenci v chování nelze vyloučit snahu o sekundární rentový profit. Žalobce byl propuštěn do ambulantní péče pro závažné porušení režimu, když svévolně opustil areál léčebny a měl pozitivní dechovou zkoušku na alkohol. Dle názoru žalované žalobce byl zasažen elektrickým proudem maximální intenzity 1 mA, byť napětí činilo 1000 V. Rozhodně nemohl být zasažen silovým napětím 500 V určeným k pohonu motoru hřeblového dopravníku, neboť intenzita proudu by v tomto případě byla mnohem vyšší.

3. Účastníci učinili nesporným, že žalobci u žalované vznikl pracovní poměr dne [datum] se zařazením jako [anonymizováno] elektromontér na dobu neurčitou. Žalobce měl zkoušky z [ustanovení pr. předpisu] pro získání odborné kvalifikace. Dne [datum] v 10:19 h se žalobci u žalované přihodil pracovní úraz. Žalobce dne [datum] pracoval se svým spolupracovníkem [jméno] [příjmení], při zapojování motoru hřeblového dopravníku [jméno] [příjmení] byl rovněž elektromontér, který v tento den byl zařazen jako předák, tedy nadřízený žalobce. Žalobce v době pracovního úrazu měl na rukou rukavice z nylonového úpletu máčené v polyuretanu Brita. V době od [datum] do [datum] žalobce byl v pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum], žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce na základě lékařského posudku ze dne [datum], žalobce převzal výpověď osobně dne [datum], pracovní poměr na základě výpovědi z pracovního poměru skončil ke dni [datum], žalovaná odpovídá za pracovní úraz plně.

4. Soud provedl důkaz záznamem o úrazu ze dne [datum], záznamem o lékařském výjezdu [anonymizováno] z [datum], propouštěcí zprávou vydanou [právnická osoba], interním oddělením ze dne [datum], protokolem sepsaným [příjmení] úřadem pro území krajů [anonymizováno] a [anonymizováno] ze dne [datum], záznamem o podání vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne [datum], lékařskou zprávou vydanou psychiatrem MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], lékařskou zprávou vydanou [právnická osoba] interní oddělení ze dne [datum], záznamem o podání vysvětlení s žalobcem ze dne [datum], záznamem o podání vysvětlení [celé jméno svědka] ze dne [datum], záznamem o podání vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne [datum], zprávou o úrazu elektrickým proudem z [datum], informacemi o odškodnění pracovního úrazu ze dne [datum], výstupní zprávou vydanou [anonymizováno] nemocnicí v [obec] ze dne [datum], lékařskou zprávou vydanou oční ambulancí ze dne [datum], lékařskou zprávou psychiatra MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], lékařskou zprávou psychiatra MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], lékařskou zprávou o psychologickém vyšetření žalobce ze dne [datum], lékařskou zprávou psychiatra MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], lékařskou zprávou oční ambulance ze dne [datum], lékařským posudkem pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci vydaný [právnická osoba] ze dne [datum], sdělením zaměstnavateli ze dne [datum], lékařskou zprávou psychiatra MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], lékařským posudkem pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci vydaný [právnická osoba], ze dne [datum], sdělením žalované ze dne [datum], posudkem o invaliditě ze dne [datum], kartou pracovníka – žalobce, záznamem o provedení orientačního vyšetření podle [ustanovení právního předpisu EU] ze dne [datum], dodatkem [číslo] ke [ustanovení právního předpisu EU] představenstva [právnická osoba] účinné od 1. 10. 2019 – provádění kontrol na dodržování zákazu vstupu osob pod vlivem alkoholických nápojů a jiných návykových látek, zákazu jejich požívání a zákazu její donášky do objektů a na pracoviště, fotokopií části sešitu vedeného na úseku elektro ze dne [datum], fotokopií části sešitu vedeného na úseku elektro ze dne [datum], protokolem o kontrole sepsaný Ing. [jméno] [příjmení], obvodním [anonymizována dvě slova], situačním náčrtem místa úrazu, výpovědí svědka [jméno] [příjmení], výpovědí svědka [celé jméno svědka], výpovědí žalobce jako účastníka řízení s jeho souhlasem, znaleckým posudkem vypracovaným [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], [obec] [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum], doplňkem ze dne [datum] ke znaleckému posudku, který vypracovala [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum] jako znalcem z oboru elektrotechniky, znaleckým posudkem ze dne [datum], který vypracoval znalec [celé jméno znalce] z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, znaleckým posudkem ze dne [datum] vypracovaným Prof. MUDr. [celé jméno znalce], Ph.D. z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a odborným stanoviskem konzultanta doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., znalce z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní lékařství, který je součástí znaleckého posudku vypracovaného Prof. MUDr. [celé jméno znalce], Ph.D. Dále výpovědí znalce [příjmení] [celé jméno znalce], Ph.D. u jednání dne [datum].

5. Žalovaná navrhovala vypracování revizního znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, specializace psychiatrie, s odůvodněním, že znalec vycházel ze subjektivních sdělení a pocitů žalobce. Soud tento návrh na vypracování revizního znaleckého posudku ze strany žalované nepřipustil, když má za to, že znalec [příjmení] [celé jméno znalce], Ph.D. u jednání odpověděl všechny otázky žalované a k změně závěru znaleckého posudku nedošlo. Je logické a skutečně mohou vyvolávat pochybnosti na straně žalované ohledně šetření žalobce, v čemž je nutno přihlédnout k tomu, že žalobce byl třikrát hospitalizován na psychiatrii, z toho jednou v [obec] a dvakrát v [obec]. Během těchto hospitalizací jej posuzovali různí lékaři, včetně přednosty. Hospitalizace probíhala 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu. Během celé této doby je pacient pod dohledem personálu, a pokud by se jednalo o simulaci, tak tato simulace by byla skutečně odhalena.

6. Po provedeném dokazování z hlediska skutkového stavu bylo soudu prokázáno, že žalobci u žalované vznikl pracovní poměr dnem [datum] se zařazením jako [anonymizováno] elektromontér na dobu neurčitou. Žalobce měl zkoušky z [ustanovení pr. předpisu] pro získání odborné kvalifikace. Dne [datum] se žalobci u žalované přihodil pracovní úraz, za který plně zodpovídá žalovaná. V době pracovního úrazu žalobce byl zařazen jako elektrikář, a to při činnosti měření izolačního stavu obvodu kabelu. Úrazový děj je uveden následovně:„ Na kříži [číslo] při montáži THD 500 pro přibírku [anonymizováno] zapojoval žalobce druhý motor CVM 250 M04 55 kW /500 V. Při zapojování silového kabelu do daného motoru prováděl elektrikář [příjmení] měření izolačního stavu daného kabelu měřicím přístrojem AXIOMET AX-T 2400 v. [číslo]. [příjmení] ohlásil měření izolačního stavu, [celé jméno žalobce] neslyšel informaci o měření, nedal pryč ruce z připojovaného motoru a byl zasažen indukovaným elektrickým proudem. Dle návodu k použití při měření pomocí přístroje AXIOMET prochází vodičem při měření max. napětí 1000 V a max. proud 1 mA. [celé jméno žalobce] byl hospitalizován v nemocničním zařízení po dobu 4 dnů z důvodu pozorování. Nebylo zjištěno žádné fyzické poranění.“ Jako svědek pracovního úrazu je uveden [jméno] [příjmení]. Žalobce záznam o úrazu odmítl podepsat, když nesouhlasil s tím, že došlo pouze k zásahu prostřednictvím měřicího přístroje. Dle žalobce byl zasažen vyšším proudem, když měl za to, že byl pravděpodobně zasažen z přívodního kabelu. Dne [datum] byl proveden lékařský výjezd [anonymizováno] lékařem MUDr. [jméno] [příjmení]. Popis události byl uveden následovně:„ Úraz elektrickým proudem 500 V, při vědomí, žalobce komunikuje.“ Žalobce v době pracovního úrazu měl na rukou rukavice z nylonového úpletu máčené v polyuretanu Brita. V době od [datum] do [datum] žalobce byl v pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum]. Dle záznamu o provedení orientačního vyšetření podle [ustanovení právního předpisu EU] ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] v 15:15 h byla provedena dechová zkouška na alkohol u [jméno] [příjmení], v 15:17 h u [celé jméno svědka] s negativním výsledkem. Přístroj MEGGER-MIT 230 [číslo] žalobce převzal [datum] a dne [datum] [jméno] [příjmení] převzal přístroj MEGGER-XT 2400 [číslo]. Z propouštěcí zprávy vydané [právnická osoba] interním oddělením ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl hospitalizován na interním oddělení od [datum] do [datum], žalobce byl přivezen posádkou [anonymizováno], kdy [datum] byl v práci při opravě stroje zasažen elektrickým proudem do obou horních končetin. Pamatuje si na ránu, záblesk, následně se probudil na zemi. Bylo provedeno CT mozku – bez ložiskových změn, CT obraze mozku. Jako diagnóza byla uvedena posttraumatická stresová porucha. Dále bylo uvedeno, že žalobce měl připálené vlasy za ušima a růžové spojivky. Bylo provedeno šetření [anonymizována dvě slova] pro území krajů [anonymizováno] a [anonymizováno] a byl sepsán protokol [datum], ve kterém je uvedeno, že žalobce měl za úkol připojit druhý motor hřeblového dopravníku CVM250M04 55 kW [číslo] V. Při ohledání místa ve svorkovnici motoru připojena žíla ochranného vodiče, žíly fázových vodičů nebyly připojeny. Druhý elektrikář, který byl předákem obou elektrikářů, měl připojit kabel motoru hřeblového dopravníku do odvodní kaple stykače XSB2N3. Bylo provedeno ohledání místa úrazu komisí žalované za účasti inspektorátu [anonymizováno] ze dne [datum], o čemž byla vypracována zpráva ze dne [datum]. Z místa úrazu byla pořízena fotodokumentace, ze které je zřejmé, že kabel připojovaného elektromotoru byl zaústěn do kaple stykače a nebyl připojen. Byl ve vypnutém a zajištěném stavu. Z fotodokumentace stykače, svorkovnice elektromotoru a ohledání připojovaných žil je zřejmé, že nedošlo k tepelným účinkům zkratových proudů. Žalobce pracoval na zařízení bez napětí. Chyby se dopustil [příjmení] při provádění testu kabelu, měření izolačního stavu tím, že neprovedl kontrolu, že na druhém konci kabelu nikdo nepracuje. Před měřením izolačního odporu musí být od obvodu odpojen zdroj napájení a všechny přijímače. V protokolu o ohledání je uvedeno, že kabel byl zaústěn do kaple stykače, ale fázové vodiče nebyly připojeny. V návodu k obsluze přístroje AX-TX [číslo] je uvedeno, že na měření izolačního odporu na rozsahu napětí zdířky 1000 V je zkratový proud menší nebo roven hodnotě 1 mA. V době od [datum] do [datum] žalobce byl hospitalizován v [anonymizováno] nemocnici v [obec], žalobce mimo jiné uváděl, že byl snad v bezvědomí a 3 hodiny po tom neviděl a šlo o úraz elektrickým proudem. Během hospitalizace žalobce udával zamlžené vidění, pro závažné porušení režimu svévolně opustil areál léčebny a měl pozitivní dechovou zkoušku na alkohol. Je uvedená diagnóza reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení – posttraumatická stresová porucha v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum] elektrickým proudem a se zásahem do očí. Dle zprávy z oční ambulance v [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce udával, že postupně u něj dochází zhoršování vidění, původně předepsanou korekci do dálky nevyzvedl. Žalobce uváděl různé doby, po které neviděl. Lékařské zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] je záznam, že dne [datum], dle kterého po zásahu elektrickým proudem žalobce 2 hodiny neviděl. Dále ve výstupní zprávě z [anonymizováno] nemocnice v [obec] ze dne [datum] je uvedeno, že po zásahu elektrickým proudem 2 hodiny neviděl a konečně ve zprávě z psychologického vyšetření Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] je uvedeno, že na oči neviděl více než 3 hodiny. Na základě lékařského posudku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a.s. oddělení pracovnělékařských služeb ze dne [datum] byl přijat posudkový závěr, že žalobce není dlouhodobě zdravotně způsobilý k výkonu dosavadní práce [anonymizováno] elektromontéra pro pracovní úraz ze dne [datum] s tím, že žalobce je neschopen práce v [anonymizováno], schopen s omezením – mimo nadměrnou psychickou zátěž, mimo obsluhu elektrických zařízení pod trvalým elektrickým napětím, ne práce s otevřeným ohněm, zákaz řízení motorových vozidel a neschopen nočních směn. Žalovaná podala návrh na přezkoumání tohoto lékařského posudku. Návrhu na přezkoumání lékařského posudku bylo vyhověno a byl vydán nový lékařský posudek pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci [právnická osoba] oddělením pracovnělékařských služeb ze dne [datum], kde posudkový závěr je stejný jak v původním posudku, že žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce [anonymizováno] elektromontéra, došlo ke změně důvodu zdravotní způsobilosti s tím, že žalobce nesmí dále konat dosavadní práci pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci nebo ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu. Na základě tohoto lékařského posudku žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce z důvodu jiného (obecného) onemocnění odlišného od nemoci nebo ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu. Žalobce osobně převzal výpověď dne [datum] žalobce je invalidní I. stupně od [datum], rozhodující příčinou, která má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní neschopnosti je dle posudku o invaliditě ze dne [datum] posttraumatická stresová porucha (stav po úraze elektrickým proudem [datum]). Jde o středně těžké funkční postižení.

7. Ze záznamu o podání vysvětlení s žalobcem dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] měl žalobce ranní směnu, že žalobce měl pomáhat spolupracovníkovi [příjmení]. Měl provádět přípravu kabelu pro připojení do stykače. Strčili volný konec do připojovacího prostoru stykače (kaple), dále žalobce na stykači nedělal nic. Žalobce se dotázal spoluzaměstnance [celé jméno svědka], zda může jít zpět dokončit práci na připojování motoru. Po příchodu na pracoviště připravoval kabel pro zapojení do motoru. [příjmení] [příjmení] věděl, že se žalobce vrátil na pracoviště, kabel vyvěsil, se spolupracovníkem [příjmení] strčili konec kabelu do motoru pohonu THD 500 z fárací strany. Žalobce pracoval pouze na připojování pravého motoru. Žalobce při práci používal ochranné pomůcky, kalhoty, tričko, košili s dlouhým rukávem a gumové rukavice [jméno]. [příjmení] [příjmení] mu řekl, že má motor připojit. Žalobce zapojil ochranný vodič. Žalobce uváděl, že při připojování fázového vodiče na vrchní svorku motoru došlo k záblesku. Žalobce nevěděl, co se v té době stalo, zřejmě spolupracovník [příjmení] provedl test bez svolení žalobce. Žalobce uváděl, že upadl břichem na počvu, chvilkově omdlel a pak mu někdo pomohl si sednout.

8. Ze záznamu o podání vysvětlení sepsaný dne [datum] s [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že po cestě na pracoviště [číslo] minul pracovní skupinu [příjmení] a žalobce, kde si ověřil zapojování motoru. Stykač byl vypnutý a zajištěný. Elektrikáři pokračovali v práci a [celé jméno svědka] se přesunul na třídu [číslo] kde se prováděly další práce na elektro zařízení. Zhruba po půl hodině přišel vedoucí [anonymizováno], že nějaký elektrikář má problém. Přišel na místo, žalobce seděl na kabelu u stykače, zjišťoval, co se stalo, kontroloval žalobce, byl zmatený, měl studené ruce a byl v šoku. Popáleniny nikde neměl. Na místě byli elektrikáři [příjmení] a s [celé jméno svědka] přišel [příjmení]. Dále [celé jméno svědka] nechal zajistit pracoviště proti dalšímu zásahu do zařízení. Do příjezdu komise zůstalo pracoviště v původním nezměněném stavu. Dle [celé jméno svědka] příčinou úrazu bylo měření izolačního stavu kabelu měřicím přístrojem AXIOMET AX-T 2400. Na fázové vodiče kabelu byly v kapli stykače odpojené.

9. Ze záznamu o podání vysvětlení sepsaného dne [datum] s [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že nějací elektrikáři chtěli provést zkoušku zapojení a asi se něco stalo. Viděl [anonymizováno] ležet na zemi, pak se dozvěděl, že je to žalobce. Přímo co se stalo, mu nebylo známo. [celé jméno svědka] neviděl záblesk po zkratu elektrického proudu.

10. Z výpovědi žalobce jako účastníka řízení s jeho souhlasem bylo zjištěno, že žalobce je vyučený elektromontér. Když se mu přihodil úraz, tak měl praxi 8 let, že zapojoval zemnící vodič, protože kdyby zapojoval fázový vodič, tak by tu asi už nebyl. Společně s [jméno] [příjmení] zapojovali kabel, tj. jednotlivé svorky ve svorkovnici stykače, který byl společný pro pravý i levý motor. V době, kdy žalobce připojoval kabel, byl stykač vypnutý. [jméno] [příjmení] zůstal u stykače a žalobce šel zapojovat elektrický kabel, tj. jednotlivé svorky na svorkovnici levého motoru. Vzdálenost mezi nimi byla 15 až 20 metrů. Žalobce viděl na [jméno] [příjmení], když na pracovišti byla dobrá viditelnost. Žalobce si myslel, že prováděl zapojování uzemňovací žíly kabelu na svorkovnici, protože kdyby spojoval fázové žíly kabelu, tak by ho to muselo zabít. Žalobce tvrdil, že [jméno] [příjmení] na ranní směně [datum] používal alkoholické nápoje.

11. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že u [právnická osoba] pracuje od [datum], je vyučený elektromontér. Žalobce byl jeho spolupracovník. Dne [datum] žalobce pracoval na ranní směně, byl zařazen jako [anonymizováno] ve skupině se žalobcem. Na směně měli za úkol připojit motor hřeblového dopravníku. Hřeblový dopravník má napětí 500 V. Dle svědka stykač byl vypnutý, připojovali druhý motor hřeblového dopravníku. Před zapojením se dělá zkouška měřícím přístrojem na měření izolačního stavu kabelu. Toto měření prováděl svědek. Při měření došlo k úrazu elektrickým proudem. Žalobce byl u motoru na druhém konci. Mezi nimi byla vzdálenost 20 až 30 metrů. Kabely byly odpojeny jak u stykače, tak u motoru. Svědek musel nasadit svorky na vodiče a měřič zapnul. Měření prováděl fáze proti zemi. Žalobce asi neslyšel svědka, když upozorňoval, že bude provádět měření. Žalobce měl na rukou plátěné rukavice zn. Brit. Žalobce pravděpodobně držel kabel v ruce nebo v rukou. Pak svědek uslyšel výkřik, šel za žalobcem a zeptal se, co se mu stalo. Žalobce mu řekl, že ho to koplo. Svědek mu sundal rukavice, neviděl popáleniny na rukou. Žalobce byl vyplašený, zmatený. Pak přišel na pracoviště elektromechanik [celé jméno svědka]. Žalobce s nimi komunikoval. Svědek si vysvětloval celou situaci tím, že měřicím přístrojem nabil při měření kabel a kapacitní proud zasáhl žalobce. Svědek vylučoval, že přívodní kabel pro motor ve stykači byl zapojen. Svědkovi byla uložena pokuta 2 000 Kč [anonymizována tři slova] v [obec] za to, že při měření – práci pod napětím, neupozornil žalobce, že provádí měření.

12. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že u [právnická osoba] je zaměstnán od roku 1992 a jako mechanik asi poslední tři roky. [celé jméno svědka] nebyl přímým svědkem pracovního úrazu žalobce, byl přizván jiným [anonymizováno], aby se dostavil na pracoviště žalobce. Žalobce seděl opřený o stojky. Zaměstnanci mu řekli, že žalobce dostal zásah elektrickým proudem. Svědek zkontroloval tělo žalobce – ruce, obličej, rozepnul mu košili a vytáhl rukávy, zda nemá popáleniny a nic nezjistil. Neměl ani zarudlé místa, žádné puchýřky ani opálené chloupky. Žalobce s ním komunikoval. Přitom se tvářil„ na umření“. Svědek se byl podívat na místo, kde mělo dojít k úrazu. Stykač byl vypnutý, přívodní kabel k motoru hřeblového dopravníku od stykače až ke svorkovnici motoru nebyl nikde připojen, byl jen uzemněn v motoru. Svědek slyšel, že [jméno] [příjmení] měřil izolační stav kabele měřicím přístrojem, při měření vzniká vysoké napětí, ale malý proud.

13. Ze znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], [obec] [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že na straně stykače nebyly připojeny fázové vodiče, stejně tak na straně motoru byl připojen pouze střední vodič. Zapojení silové kabeláže bylo tedy připraveno na měření izolačního odporu. Podle záznamu o pracovním úrazu a protokolu sepsaného [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pro území krajů [anonymizováno] a [anonymizováno] ze dne [datum] mohl být úraz elektrickým proudem způsoben jedině napětím z přístroje AXIOMET AX-T 2400 [číslo]. Nutnou podmínkou pro zásah elektrickým proudem ze sítě 500 V je zapojení ovládacího napětí stykače a sepnutí stykače a zároveň připojení fázových vodičů (alespoň jednoho) ve stykači. Na fotografii detailu kaple stykače jsou vidět tři nepřipojené žíly kabelů. Na detailu uvedeného snímku jsou vidět dva odizolované konce kabelu. Na obou vodičích není zřejmé zploštění, tj. že nebyly předtím připevněny ve svorkovnici stykače. Popáleniny, které dle výpovědi měl žalobce na levé ruce, a které měl po úraze čistit [jméno] [příjmení] nejsou uvedeny v propouštěcí zprávě z [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a.s. ze dne [datum]. Nejsou uvedeny popálené vlasy za ušima, bohužel bez bližší specifikace rozsahu popálení. Příčina popálených vlasů za ušima je neznámá. Pro účely měření izolačního odporu byl kabel vhodně zapojen – fázové vodiče na obou stranách byly odpojeny, na straně motoru (pouze) byl připojen nulový vodič, což je správné zapojení pro měření izolačního stavu kabelu. Chybou bylo, že [jméno] [příjmení] v okamžiku měření izolačního stavu se nepřesvědčil, že nadruhém konci kabelu stále pracuje žalobce. Měření mělo být provedeno, až když se osoba provádějící měření ujistí, že k oběma koncům kabelu není nikdo a nic připojeno. Znalecký ústav dospěl k závěru, že pracovní úraz žalobce pravděpodobně nastal působením elektrického proudu indukovaného měřicím přístrojem AXIOMET AX-T 2400.

14. Žalobce se závěry tohoto znaleckého posudku nesouhlasil, neboť byl přesvědčen, že byl skutečně zraněn elektrickým proudem a ne pouze napětím z měřicího přístroje AXIOMET AX-T 2400. Žalobce nadále tvrdil, že žíly na svorkovnici byly zapojeny a že byl zraněn elektrickým proudem a nikoliv elektrickým proudem indikovaného měřicím přístrojem AXIOMET AX-T 2400.

15. Z doplňku k tomuto znaleckému posudku ze dne [datum] bylo zjištěno, že rukavice [jméno] [příjmení] nejsou určeny pro práce pod napětím a uživatele před úrazem elektrickým proudem nechrání. Na otázku, jaké negativní účinky mohl u žalobce tento zásah vyvolat, soud odpověděl, že bezděčné svalové stahy, které jsou pravděpodobné zvláště při připojení a odpojení proudu a rychlých změnách jeho průběhu, ale obvykle bez škodlivých fyziologických účinků. V okamžiku zásahu indikovaným napětím je mučivá bolest bez možnosti mluvit, není možné ovládnout vzlyky či výkřiky. Jedná se však o dobu řádově zlomku sekundy. Po odeznění proudu následuje fáze svalové bolesti, kdy ve svalech je stále citelná bolest po vypětí z mimovolného intenzivního zatnutí svalů. Tato bolest se projevuje jako středně silná bolest, nelze ji ignorovat déle než několik minut, ale s úsilím stále zvládnete pracovat nebo se podílet na některých společenských aktivitách. Tato bolest by měla řádově v desítkách sekund postupně odeznívat. Znalecký ústav setrvával na svých znaleckých závěrech.

16. Znalec z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství [celé jméno znalce], ve znaleckém posudku ze dne [datum] dospěl k závěru, že při předmětném pracovním úrazu nevznikla žádná úrazová změna na těle žalobce, kterou by bylo možné označit za místo vstupu či výstupu elektrického proudu. Z lékařského hlediska tedy nelze zasažení elektrickým proudem potvrdit ani vyvrátit. Růžové zabarvení spojivek je přirozený, neúrazový stav. Opálení vlasů za pravým uchem je popsáno ve dvou lékařských záznamech. Svědčí o skutečnosti, že vlasy této lokalizace byly vystaveny vysoké zevní teplotě. Znalci není známo, že by pouze sežehlé vlasy, bez popálení kůže byly známkou vstupu elektrického proudu do těla osoby. Nelze přesně stanovit, kdy a jakým způsobem k ožehnutí vlasů žalobce došlo.

17. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce], Ph.D. z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie ze dne [datum] dospěl k závěru, že u žalobce před pracovním úrazem ze dne [datum] nebylo přítomno žádné psychické onemocnění. Žalobce dne [datum] při pracovním úrazu byl plně oprávněn prožívat, že je vystaven stresové události, nebo situaci krátkého trvání pro něj výjimečně nebezpečného a katastrofického charakteru, což vyplývá i ze znaleckého posudku [anonymizováno] [obec]. Po pracovním úrazu ze dne [datum] se u žalobce rozvinula posttraumatická stresová porucha, která trvá doposud. 4 dny po výše uvedeném pracovním úrazu se u žalobce rozvinula posttraumatická stresová porucha, která trvá doposud. Hlavní rozhodující příčinou byl jeho prožitek při pracovním úrazu ze dne [datum]. Posttraumatická stresová porucha žalobce je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum]. Tento pracovní úraz a s ním spojené události byly dostatečným stresovým faktorem (závažným traumatem) k vyvolání posttraumatické stresové poruchy. Žalobce ke dni [datum] pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopnost konat dosavadní práci [anonymizováno] elektromontéra v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum].

18. Z odborného stanoviska konzultanta doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., ze dne [datum], který byl vypracován na základě žádosti Prof. MUDr. [celé jméno znalce], Ph.D., bylo zjištěno, že vymezení příčiny vzniku psychiatrických obtíží je složité. Vlastní příčina poškození zdraví je v rovině psychické, nikoliv somatické. K poškození zdraví při popisovaném úrazovém ději ve smyslu somatickém, tj. k poškození orgánů a tkání, při události dne [datum] nedošlo. Rozhodujícím důvodem pro stanovení posudkového závěru o zdravotní způsobilosti k práci jsou psychické obtíže posuzované osoby. Z doložené dokumentace není jednoznačně zřejmé, zda důvodem dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti konat dosavadní práci je následek pracovního úrazu, či tzv. obecné onemocnění. To je důvodem současného znaleckého zkoumání. Je v kompetenci odborného lékaře, psychiatra, posoudit, zda podstatnou a důležitou příčinou vzniku psychických obtíží, které vedly k dlouhodobému pozbytí zdravotní způsobilosti žalobce k práci [anonymizována čtyři slova] elektrikáře, je událost ze dne [datum], nebo zda se u žalobce jedná o obecné onemocnění odlišné od nemoci z povolání nebo pracovního úrazu. Na otázku k jakým následkům na zdraví došlo při pracovním úraze ze dne [datum] (tělesným nebo psychickým), znalec doc. [příjmení] odpověděl, že v oblasti somatické (tělesné) nebyly zjištěny žádné objektivní známky, které by svědčily pro poškození zdraví žalobce zasažením elektrickým proudem ze dne [datum]. Na otázku, zda žalobce ke dni [datum] (převzetí výpovědi ze dne [datum]) pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopnost konat dosavadní práci [anonymizováno] elektromontéra v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum] nebo pro obecné onemocnění znalec doc. [příjmení] odpověděl tak, že první část závěru o posouzení zdravotní způsobilosti k práci, uvedená v obou lékařských posudcích pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci ze dne [datum] i [datum], tedy že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výše uvedené práci, odpovídá zdravotnímu stavu žalobce aktuálně zjištěnému v době vydání lékařského posudku, ve vztahu ke zdravotnímu stavu posuzované osoby a zdravotní náročnosti jeho práce, je v souladu s ustanovením zákona č. 373/2011 Sb. i vyhlášky č. 79/2013 Sb., a je odborně správná. K poškození zdraví při popisovaném úrazovém ději ve smyslu somatickém, tj. k poškození orgánů a tkání, při události dne [datum] nedošlo. Rozhodujícím důvodem pro stanovení posudkového závěru o zdravotní způsobilosti k práci jsou psychické obtíže žalobce. Z doložené dokumentace není jednoznačně zřejmé, zda důvodem dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti konat dosavadní práci je následek pracovního úrazu ze dne [datum] či tzv. obecné onemocnění. Toto je důvodem současného znaleckého zkoumání. Je v kompetenci odborného lékaře, psychiatra, posoudit, zda podstatnou a důležitou příčinou vzniku psychických obtíží, které vedly k dlouhodobému pozbytí zdravotní způsobilosti žalobce k práci [anonymizována čtyři slova] elektrikáře, je událost ze dne [datum] nebo zda se u posuzované osoby jedná o obecné onemocnění odlišné od nemoci z povolání nebo pracovního úrazu.

19. Žalobce se znaleckým posudkem znalce [příjmení] [celé jméno znalce] zcela souhlasil. Žalovaná s tímto posudkem nesouhlasila, a to se závěrem, že v souvislosti s úrazem ze dne [datum] u žalobce se rozvinula posttraumatická stresová porucha. Žalovaná měla za to, že zásah elektrickým proudem intenzity 75 mA po dobu trvání 3,007 vteřiny nelze považovat za událost, kterou by žalobce mohl vnímat jako situaci výjimečně nebezpečného a katastrofického charakteru a to tím spíše, že až dosud nebylo v řízení prokázáno, že zásah elektrickým proudem žalobce skutečně utrpěl, a žalovaná navrhovala revizní znalecký posudek z oboru zdravotnictví, specializace psychiatrie.

20. Soud na tyto připomínky žalované reagoval tím, že provedl výslech znalce [příjmení] [celé jméno znalce], Ph.D. u jednání dne [datum]. Znalec reagoval na připomínky žalované, které beze zbytku a logicky odpověděl. Ke změnám závěru znaleckého posudku nedošlo. Soud se se znaleckým posudkem znalce [příjmení] [celé jméno znalce], Ph. D. plně ztotožňuje. Jedná se po odborné stránce o nejdůležitější znalecký posudek, když rozhodujícím důvodem pro stanovení posudkového závěru o zdravotní způsobilosti k práci jsou psychické obtíže žalobce, což je v kompetenci odborného lékaře – psychiatra, který posoudí, zda podstatnou a důležitou příčinu vzniku psychických potíží, které vedly k dlouhodobému pozbytí zdravotní způsobilosti žalobce k práci [anonymizována čtyři slova] elektrikáře, je událost ze dne [datum], anebo se jedná o obecné onemocnění odlišné od nemoci z povolání, nebo pracovního úrazu. Žalovaná i poté trvala na vypracování revizního znaleckého posudku. Soud navrhovaný revizní znalecký posudek z oboru zdravotnictví, psychiatrie, nepřipustil, když má za to, že závěry znalce [příjmení] [celé jméno znalce], Ph.D., uvedené ve znaleckém posudku, který byl doplněn o jeho výslech k otázkám žalované, nevidí žádné pochybnosti o správnosti závěru znaleckého posudku vypracovaného znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], Ph.D. Jedná se o erudovaného znalce s vysokou odborností, který podal znalecký posudek s jednoznačnými závěry, ze kterých soud plně vychází.

21. Projednávanou věc je třeba posuzovat s ohledem na to, že žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru ze dne [datum], která mu byla doručena dne [datum]. Podle zákona 262/2006 Sb. zákoníku práce v účinném znění (dále jen zákoník práce).

22. Ve výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum], kterou žalobce převzal dne [datum], měl původní pracovní poměr u žalované žalobci skončit ke dni [datum]. Žaloba na určení neplatnosti skončení pracovního poměru byla u soudu podána dne [datum], z čehož vyplývá, že byla podaná ve lhůtě dle § 72 zákoníku práce, během kterého neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

23. Pracovní poměr může být rozvázán výpovědí (§ 48 odst. 1 písm. b) zákoníku práce).

24. Výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží (§ 50 odst. 1 zákoníku práce).

25. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z důvodu výslovně stanoveného v § 52 zákoníku práce (§ 50 odst. 2 zákoníku práce).

26. Dal-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52 zákoníku práce), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn (§ 50 odst. 4 zákoníku práce). Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, pozbyl-li zaměstnanec, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost (§ 52 písm. e) zákoníku práce).

27. Předmětná výpověď z pracovního poměru splňuje veškeré formální náležitosti. Byla podána v písemné formě, byla řádně žalobci doručena a dána z důvodu výslovně stanoveného v § 52 písm. e) zákoníku práce a náležitě odůvodněna tak, aby ji nebylo možno zaměnit s jiným.

28. Výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] byla dána žalobci ze zdravotních důvodů podle § 52 písm. e) zákoníku práce na základě lékařského posudku vydaného oddělením pracovnělékařských služeb [anonymizována tři slova] a. s. ze dne [datum], dle kterého žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce z důvodu jiného (obecného) onemocnění, odlišného od nemoci nebo ohrožení nemocí z povolání, nebo pracovního úrazu.

29. Tento lékařský posudek byl vydán poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Zaměstnavatel je povinen při zařazování zaměstnanců k práci postupovat podle závěrů lékařských posudků o jejich zdravotní způsobilosti (§ 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb.).

30. Není-li zaměstnanec schopen pro svůj nepříznivý zdravotní stav dále konat dosavadní práci, může mu zaměstnavatel dát výpověď z pracovního poměru buď podle § 52 písm. d) zákoníku práce (nesmí-li zaměstnanec dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání, nebo pro ohrožení nemocí z povolání), nebo podle § 52 písm. e) zákoníku práce (nesmí-li zaměstnanec dále konat dosavadní práci, protože pozbyl zdravotní způsobilost konat dosavadní práci z jiných zdravotních důvodů, tj. pro tzv. obecné onemocnění). I když v obou případech je důvodem pro rozvázání pracovního poměru výpovědí zaměstnanců nepříznivý zdravotní stav, v důsledku kterého zaměstnanec nesmí nebo není schopen dále konat dosavadní práci, je třeba důsledně oba výpovědní důvody odlišovat, neboť spočívají v rozdílných skutkových okolnostech a spojují se s nimi (z části) odlišné právní následky.

31. Podle ustanovené judikatury (srovnej rozsudek nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2021 sp. zn. 21 Cdo 1096/2021) změna zákona o specifických službách provedena zákonem č. 202/2017 Sb. na dosavadní soudní praxi ve vztahu k posuzování lékařských posudků vydaných podle tohoto zákona, ve vztahu k posuzování pracovněprávních jednání, nic nezměnila. Pakliže tedy ani po [datum], co nabyl účinnost zákon č. 202/2017 Sb., nadále nepřichází v úvahu soudní přezkum rozhodování příslušného správního orgánu, kterým byl přezkoumán lékařský posudek, není možno takový posudek, resp. rozhodnutí příslušného správního organu o jeho přezkumu, považovat za rozhodnutí, z něhož by mohl soud v občanském soudním řízení ve smyslu § 135 odst. 2 o. s. ř. bez dalšího vycházet, neboť„ není aktem vrchnostenského orgánu vydaného právem rozhodovat o právech a povinnostech“ (srovnej nález ústavního soudu PL. US11/08). Znamená to, že i pro právní stav po 31. 10. 2017 zůstávají v platnosti níže uvedené závěry nejvyššího soudu učiněné v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1804/2015.

32. Ode dne 1. 4. 2012, kdy nabyl účinnosti zákon č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb a rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumával, nestanoví (a neprokazují) autorativně (závazným a zásadně konečným způsobem), že by posuzovaný zaměstnanec, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost, neboť poskytují zaměstnanci, zaměstnavateli i soudům (správním úřadům i jiným orgánům) pouze nezávazné dobrozdání o zdravotním stavu zaměstnance z hlediska jeho zdravotní způsobilosti k práci, z něhož soud při svém rozhodnutí může vycházet ve smyslu § 135 odst. 2 o. s. ř. Při zkoumání, zda byl naplněn výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zákoníku práce, může soud v řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru vycházet (z lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb, z rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumával) pouze tehdy, má-li všechny stanovené náležitosti a jestliže za řízení nevznikly žádné pochybnosti o jejich správnosti. V případě, že lékařský posudek (rozhodnutí příslušného orgánu, který lékařský posudek přezkoumával) nebude obsahovat všechny náležitosti, nebo bude neurčitý či nesrozumitelný, anebo že z postojů zaměstnance nebo zaměstnavatele nebo z jiných důvodů se objeví potřeba (znovu a náležitě) objasnit zaměstnancův zdravotní stav a příčiny jeho poškození, je třeba příslušným soudním řízením otázku, zda zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost, vyřešit, tj. postavit najisto, dokazováním provedeným zejména prostřednictvím znaleckých posudků.

33. Výpověď zaměstnavatele z pracovního poměru daná zaměstnanci podle § 52 písm. e) zákoníku práce není neplatným pracovněprávním úkonem jen proto, že zaměstnavatel přistoupil k výpovědi pro dlouhodobou zdravotní nezpůsobilost zaměstnance, aniž by byl a aniž by měl rozvázání pracovního poměru podložené (řádným a účinným) lékařským posudkem, popř. rozhodnutím správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává. Uplatní-li zaměstnanec žalobou u soudu neplatnost takového rozvázání pracovního poměru, musí soud shledat výpověď neplatnou, jen jestliže zaměstnavatel dokazováním (zejména znaleckými posudky) neprokáže, že zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost.

34. Z výše uvedeného vyplývá, že pro posuzování otázky, zda byl naplněn uplatněný výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zákoníku práce, bylo v projednávané věci významné zjištění, zda se žalobce vskutku stal dlouhodobě zdravotně nezpůsobilým k výkonu dosavadní práce [anonymizováno] elektromontéra pro obecné onemocnění, nebo, jak tvrdí žalobce, pro následky po pracovním úraze ze dne [datum], který utrpěl žalobce v [anonymizována dvě slova], při kterém došlo k zásahu žalobce elektrickým proudem, a následně zda došlo k posttraumatické stresové poruše jako následek pracovního úrazu ze dne [datum]. To, že pracovní poměr skončil pro zdravotní nezpůsobilost žalobce k dosavadní práci, je nesporné, ale spor je veden pouze z jakého důvodu žalobce pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce.

35. Žalobce s lékařským posudkem pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci ze dne [datum], který vydalo oddělení pracovnělékařských služeb [anonymizována tři slova] a. s. nesouhlasil. Předtím byl vydán lékařský posudek pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci oddělením pracovnělékařských služeb [anonymizována tři slova] ze dne [datum], ze kterého vyplývalo, že žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k dosavadní práci [anonymizováno] elektromontéra pro pracovní úraz ze dne [datum]. Na základě návrhu o přezkoumání tohoto lékařského posudku ze strany žalované byl tento lékařský posudek zrušen a byl vydán nový lékařský posudek ze dne [datum].

36. Skutečnost, že žalobci se u žalované přihodil dne [datum] pracovní úraz, je nesporná. Za tento pracovní úraz plně odpovídá žalovaná. O tomto pracovním úraze byl sepsán záznam o úrazu, kde úrazový děj byl popsán následovně:„ Na kříži [číslo] při montáži THD 500 pro přibírku [anonymizováno] zapojoval [celé jméno žalobce] druhý motor CVM 250 M04 55KW /500. Při zapojování silového kabelu do daného motoru prováděl elektrikář [příjmení] měření izolačního stavu daného kabelu měřicím přístrojem AXIOMET AX-T 2400 v. [číslo] Pan [anonymizováno] ohlásil měření izolačního stavu, pan [celé jméno žalobce] neslyšel informaci o měření, nedal pryč ruce z připojovaného motoru a byl zasažen indukovaným elektrickým proudem napětí 1000 a max. proud 1mA. [celé jméno žalobce] byl hospitalizován v nemocničním zařízení po dobu 4 dnů z důvodu pozorování. Nebylo zjištěno žádné fyzické poranění.“ Pracovní úraz byl řádně vyšetřen. Rovněž tímto pracovním úrazem se zabýval [ulice] [anonymizováno] úřad. [ulice] [anonymizováno] úřad zjistil, že byla provedena kontrola stavu připojení silového kabelu do motoru [anonymizována dvě slova]. Při této kontrole nebyly silové vodiče, až na ochranný vodič, připojeny a konce vodičů nejevily známky působení tepelných účinků proudu. Co se týče rozvaděče, byla provedena kontrola stavu zajišťovacích pák, které v době kontroly byly ve stavu vypnutém a zajištěném. Dále byl kontrolován přípojnicový prostor stykače, kdy oba káble byly do stykače zaústěny, ale na silové svorky stykače nebyl připojený kabel motoru, u něhož pracoval žalobce.

37. Ve věci bylo prokázáno, že žalobce nebyl zasažen elektrickým proudem vysoké intenzity, sloužícím k napájení důlních strojů, ale k zásahu došlo proudem o napětí 1000, jehož intenzita byla velmi nízká, a to 75mA. Tento zásah trval 3,007 sekundy. Na těle žalobce nebyla nalezena žádná místa vstupu elektrického proudu do těla, nebyly nalezeny ani známky poškození kosterních ani srdečního svalu a nedošlo ani k poškození mozkové tkáně, která je na působení elektrického proudu citlivá. CT mozku bylo bez patologických změn. V oblasti somatické nebyly zjištěny žádné objektivní známky, které by svědčily o poškození zdraví žalobce zasažením elektrickým proudem. Při pracovním úrazu nedošlo k zasažení očí elektrickým výbojem, jak tvrdil žalobce. Nebyly nalezeny žádné kožní změny typu popálenin v místech vstupu a výstupu elektrického proudu, ani nikde jinde. Popálené vlasy za uchem či za ušima nejsou známkami vstupu a výstupu elektrického proudu, jejich příčina je nejistá. S úrazem s vysokou pravděpodobností nesouvisí. Znalec doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. souhlasil se závěry znaleckého posudku [celé jméno znalce], že v oblasti somatické nebyly zjištěny žádné objektivní známky, které by svědčily o poškození zdraví žalobce zasažením elektrickým proudem dne [datum]. Pracovní úraz nastal působením elektrického proudu indikovaného měřicím přístrojem AXIOMET AX-T 2400. Na straně stykače nebyly připojeny fázové vodiče, stejně tak na straně motoru byl připojen pouze střední vodič. Zapojení silové kabeláže bylo tedy připraveno na měření izolačního odpadu.

38. Zásadní v této věci je posouzení, jak žalobce mohl prožívat zásah elektrickým proudem. Výpovědí svědka [jméno] [příjmení] bylo potvrzeno, že svědek slyšel výkřik a šel za žalobcem a zeptal se ho, co se mu stalo. Tomu žalobce řekl, že ho to koplo. Žalobce byl vyplašený a zmatený. Rovněž svědek [celé jméno svědka] tvrdil, že když žalobce viděl po předmětném pracovním úrazu, tak se tvářil„ na umření“. Z toho vyplývá, že žalobce měl pocit, že byl zasažen elektrickým proudem, přičemž nemohl situaci vyhodnotit tak, zda se jednalo o zasažení elektrickým proudem jako takovým, nebo pouze vzniklým měřením izolačního stavu kabelu přístrojem AXIOMET. Krátkodobě je intenzita zásahu indikovaným proudem měřicího přístroje AXIOMET řádově srovnatelná s letmým dotykem jedné fáze napěťové soustavy 500V. Dle znalce [příjmení] [celé jméno znalce] po dobu zlomku sekundy tedy žalobce mohl oprávněně prožívat zásah elektrickým proudem jako katastrofický. Ne zcela bezprostředně, asi 4 dny po předmětném úraze, byl psychiatricky vyšetřen a byla u něho zjištěna posttraumatická stresová porucha. Žalobce tedy subjektivně prožíval stres, což vyplývá i z výpovědí svědků výše uvedených. Přitom žalobce před pracovním úrazem ze dne [datum] neměl žádné psychické onemocnění. Rozhodujícím důvodem pro stanovení posudkového závěru o zdravotní způsobilosti k práci jsou psychické obtíže žalobce, což je v kompetenci posouzení odborného lékaře, psychiatra, přičemž znalec [příjmení] [celé jméno znalce], Ph.D. z oboru psychiatrie dospěl k jednoznačnému závěru, že žalobce dne [datum] při pracovním úrazu byl plně oprávněn prožívat, že je vystaven stresové události, nebo situaci krátkého trvání, pro něj výjimečně nebezpečného a katastrofálního charakteru. Vyplývá i ze znaleckého posudku [anonymizováno] [obec]. Po pracovním úrazu ze dne [datum] se u žalobce rozvinula posttraumatická stresová porucha, která trvá doposud. A tato posttraumatická stresová porucha se rozvinula 4 dny po výše uvedeném pracovním úrazu. Žalobce byl třikrát hospitalizován. Rovněž znalec [příjmení] [celé jméno znalce] dospěl k závěru, že žalobce ke dni [datum] pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopnost konat dosavadní práci [anonymizováno] elektromontéra v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum]. Po dopravní nehodě v roce 2021 u žalobce nevznikla posttraumatická stresová porucha. Názor psycholožky Mgr. [příjmení] z [nemocnice] je dle znalce [příjmení] [celé jméno znalce] ojedinělý. Mgr. [příjmení] uvedla, že výsledky vyšetření nepotvrzují, že žalobce prožil trauma. Nejedná se o psychiatra a ostatní psychiatři shodně dospěli k závěru, že u žalobce se jedná o posttraumatickou stresovou poruchu. Tyto závěry potvrzuje i to, že žalobce je invalidní I. stupně od [datum] a rozhodující příčinou, která má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní neschopnosti, je dle posudku o invaliditě posttraumatická stresová porucha (stav po úraze elektrickým proudem [datum]). Skutečnost, že psychické potíže žalobce jsou následkem pracovního úrazu ze dne [datum], nebyla ničím objektivně zpochybněna. V řízení nevyšlo najevo, že by žalobce kdykoliv v minulosti trpěl psychickými problémy jakéhokoliv druhu.

39. Lze tedy uzavřít, že v projednávané věci nebyl dán uplatněný výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zákoníku práce. Předmětná výpověď z pracovního poměru je tedy neplatným právním jednáním (§ 580 o. z.), neboť nenaplnění uvedeného předpokladu rozvázání pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm. e) zákoníku práce je v rozporu se základní zásadou pracovněprávních vztahů uvedených v § 1a odst. 1 písm. a) zákoníku práce, přičemž žalobce se neplatnosti právního jednání z tohoto důvodu dovolával.

40. Z výše uvedeného vyplývá, že soud určil, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] podle § 52 písm. e) zákoníku práce, je neplatná.

41. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch a vznikly mu náklady řízení za právní zastoupení, a to za 16 úkonů právní služby po 2 500 Kč za úkon (příprava a převzetí včetně první porady s klientem [datum], sepis výzvy k plnění před podáním žaloby, sepis žaloby [datum], sepis vyjádření ve věci samé ze dne [datum], zastupování u jednání dne [datum] od 7:30 do 10:00 h – 2 úkony, zastupování u jednání dne [datum] od 7:30 do 9:40 h – 2 úkony, zatupování u jednání dne [datum] od 7:30 h do 8:00 h, za vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum], za vyjádření ke znaleckému posudku [anonymizováno] – [jméno] ze dne [datum], za vyjádření k doplňku ke znaleckému posudku [anonymizováno] – [jméno] ze dne [datum], za zastupování u jednání 21. 98. 2021 od 9:30 do 9:50 h, za vyjádření ke znaleckému posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne [datum], za zastupování u jednání dne [datum] od 7:30 do 8:25 h, za vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum], za zastupování u jednání dne [datum] od 11:00 do 13:10 h – 2 úkony), za režijní paušál 16 x 300 Kč, za náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif) 6 x 2 x 100 Kč v souvislosti s šesti jednáními soudu, za cestovné zástupce žalobce k jednání [datum] z [obec] do [obec] a zpět při ujetí 48 km vozidlem o průměrné spotřebě 5,6 l nafty /100 km náhrada za použití vozidla činí 197 Kč při sazbě 4,10 Kč za kilometr a náhrada za pohonné hmoty činí 90 Kč při ceně nafty dle vyhlášky 33,60 Kč za litr, za cestovné zástupce žalobce k jednání [datum] a [datum] z [obec] do [obec] a zpět při ujetí 48 km tam a zpět vozidlem o průměrné spotřebě 5,6 l nafty /100 km náhrada za použití vozidla činí 403 Kč při sazbě 4,20 Kč za kilometr a náhrada za pohonné hmoty činí 171 Kč při ceně nafty dle vyhlášky 31,80 Kč za litr, za cestovné zástupce žalobce k jednání [datum] a [datum] z [obec] do [obec] a zpět při ujetí 48 km vozidlem o průměrné spotřebě 5,6 l nafty /100 km náhrada za použití vozidla činí 451 Kč při sazbě 4,70 Kč za kilometr a náhrada za pohonné hmoty činí 253 Kč při ceně nafty dle vyhlášky 47,10 Kč za litr. Celkem odměna advokáta představuje částku 47 565 Kč. Advokátka Mgr. [jméno] [příjmení] je plátcem daně z přidané hodnoty představující 21 %, čemuž odpovídá částka 9 989 Kč. Pak odměna advokáta včetně daně z přidané hodnoty činí 57 554 Kč. Žalobci v souvislosti s tímto sporem vznikly dále náklady řízení za zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč Celkem žalobci v souvislosti s tímto sporem vznikly náklady řízení 59 554 Kč.

42. Soud nepřiznal odměnu za právní úkon porada s klientem dne [datum], porada s klientem dne [datum], porada s klientem dne [datum], porada s klientem dne [datum] a porada s klientem dne [datum] Celkem žalobce požadoval odměnu advokáta za 5 úkonů právní služby, a to za poradu s klientem přesahující 1 hod. Úkonem právní služby podle § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu, za něž náleží odměna, je jen taková další porada advokáta s klientem, která přesáhla 1 hodinu. Kratší porady konané v souvislosti s připravovanými honorovanými úkony jsou započteny a odměňovány v rámci časově nejbližšího přípravného nebo probíhajícího úkonu právní pomoci, za který se přiznává mimosmluvní odměna. Počet a délka deklarovaných porad z objektivního pohledu se jeví jako nepřiměřená a tudíž neúčelná. K naplnění účelu těchto dalších porad zcela postačovala doba nepřekračující 1 hodinu s tím, že byla přiznána odměna za navazující sepis vyjádření ke znaleckému posudku či doplňku znaleckého posudku.

43. Žalobce požadoval odměnu za dva úkony právní služby – vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum], přičemž mu byl přiznán pouze jeden úkon za toto jedno vyjádření ke znaleckému posudku.

44. Pokud se týká nákladů řízení, které byly placeny z rozpočtových prostředků, soud v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, zavázal žalovanou k zaplacení nákladů řízení, které byly placeny z rozpočtových prostředků soudu. Jedná se o svědečné ve výši 2 588 Kč zaplacené svědkovi [jméno] [příjmení], znalečné zaplacené znaleckému ústavu [anonymizováno] – [ulice] [anonymizováno] [obec] 7 944 Kč a 24 696,10 Kč, znalečné zaplacené znalci [celé jméno znalce] ve výši 907,70 Kč, znalečné zaplacené znalci [příjmení] [celé jméno znalce], Ph.D. 18 574 Kč a 1 089 Kč Celkem z rozpočtových prostředků byla zaplacena částka 55 801,80 Kč.

Poučení