25 C 169/2022 - 398

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: Česká republika - Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023 sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 - Nové Město o zaplacení 22 790 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 22 790 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od 3. 11. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala náhrady majetkové škody v podobě ušlého zisku za období [datum] – [datum] za průtahy v řízeních o jejích žádostech o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za 4. čtvrtletí roku 2018 (dále jen „řízení 1“), první čtvrtletí roku 2019 (dále jen „řízení 2“) a druhé čtvrtletí roku 2019 (dále jen „řízení 3“). Žalobkyně dále vylíčila, že Úřad práce byl nečinný a řízení nezákonně přerušoval. V důsledku nečinnosti a průtahů došlo k zpoždění výplaty prostředků a žalobkyně byla nucena omezit své podnikatelské aktivity, neboť výplata příspěvků byla nezbytná pro úhradu nákladů vznikající se zaměstnáním osob se zdravotním postižením, kdy tyto bylo žalobkyně vyplacena až v druhém čtvrtletí roku 2020. Omezením podnikatelské aktivity vedlo k ztrátě zisku žalobkyně. Žalobkyně upozornila na ustanovení § 71 odst. 1 správního řádu, podle kterého mělo být o žádostech rozhodnuto do 30 dnů od doručení žádostí. První řízení bylo zahájeno doručením žádosti dne [datum], druhé řízení dne [datum], třetí řízení dne [datum]. Příspěvky měla žalobkyně disponovat do [datum] u prvního řízení, dne [datum] u druhého řízení a [datum] u třetího řízení, to vše při zohlednění vzdání se práva odvolání, splatnosti příspěvku 14 dní od právní moci rozhodnutí s přičtením časové rezervy. Žalobkyně v průběhu řízení doplnila, že dlouhodobě dosahovala ve svém podnikání kladného hospodářského výsledků, v důsledku výpadku příspěvků nastal zlom v hospodářském vývoji, kdy na přelomu března a dubna 2019 byla nucena ukončit části zakázek, optimalizovat počty osob využívaných na zakázkách, když náklady na zdravotně postižené zaměstnance bez příspěvků snížily výkonost zakázek do ztrát. Příspěvky získávané na základě žádostí byly kritické pro ziskovost žalobkyně. Žalobkyně rozdělila ušlý zisk připadající na opožděné rozhodnutí Úřadu práce v prvním řízení na částku [částka], v druhém řízení [částka] a v třetím řízení na [částka]. Žalobkyně dále uvedla, že zdejší soudu již rozhodoval o jejím nároku na náhradu škody v podobě ušlého zisku ze stejného právního titulu za období roku 2019 s tím, že pravomocným rozsudkem č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] potvrzeném rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení a povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná žalobu neuznala a akcentovala, že škoda vzniká v důsledku jednotlivých průtahů nikoli celkové délky řízení. Do řádné délky by měla být započítána i ta část řízení připadající na opravné prostředky a doručování. Nedůvodnost přerušení v případě majetkové škody způsobené průtahy nelze zohledňovat, což judikoval i Nejvyšší sodu v podobném případě. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno o příčinné souvislosti škod s nesprávným úředním postupem. Žalobkyní předložený znalecký posudek nepředstavoval dle žalované dostatečný podklad pro určení výše ušlého zisku.

3. Na ústním jednání [datum] soud žalobkyni vyzval postupem podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění žalobních tvrzení prokazujících tvrzenou příčinnou souvislost mezi vznikem škody ve formě ušlého zisku za období [datum] – [datum] v žalobcem tvrzené výši a nesprávným úředním postupem úřadu práce v řízení 1, řízení 2 a řízení 3, jak je žalobce specifikuje v žalobě, a to včetně označení konkrétního řízení a konkrétní výše škody, jak co do jejího vzniku, tak i výše. Dále žalobkyni vyzval i k označení důkazů k prokázání těchto tvrzení, tedy i tvrzení o vzniku tvrzené výše škody ve formě ušlého zisku ze období [datum] – [datum]. Vzhledem k tomu, že z žalobkyní doplněných tvrzení a žalobkyní označeného a soudem provedeného důkazu, tj. znaleckého posudku [Anonymizováno]., který byl proveden výslechem znalce [tituly před jménem] [jméno FO], která znalecký posudek zpracovala, dospěl soud závěru, že znalec nedostatečně obhájil závěry znaleckého posudku týkající se výše škody ve formě ušlého zisku za období [datum] – [datum], vyzval soud opětovně žalobkyni na ústním jednání dne [datum] postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila důkazy, které prokazují její žalobní tvrzení o výši požadované škody v žalované částce [částka]. Soud žalobkyni dále poučil, že nesplní této výzvy může mít za následek neunesení důkazního břemene a neúspěch ve věci. V reakci na tuto výzvu žalobkyně soudu zaslala dne [datum] podání, ve kterém označila jako důkaz dodatek č. 76A/2022 ze dne [datum] znaleckého posudku č. 76/2022 znalecké kanceláře [právnická osoba]. a navrhla za znaleckou kancelář doplňující výslech [tituly před jménem] [adresa], který se podílel na zpracování znaleckého posudku i jeho dodatku. S ohledem na obsah provedeného dodatku ke znaleckého posudku pak soud zamítl návrh na opětovný výslech znalce, neboť s ohledem na jeho obsah bylo zřejmé, že žalobkyně ani po opakované výzvě dané soudem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. k prokázání tvrzené výše škody ve formě ušlého zisku soudu neoznačila důkazy, které by výši škody mohly prokázat, neboť obsah dodatku ke znalečném posudku se vyjadřoval pouze k jednomu z východisek posudku (průměrné výši nárůstu obratu srovnatelných společností na srovnatelném trhu), které znalkyně v rámci svého výslechu nebyla schopna obhájit a navíc způsobem, který vyvracel původní východisko posudku, na kterém bylo vyčíslení tvrzeného ušlého zisku žalobkyně postaveno. [právnická osoba] pořadí prvním rozsudkem ze dne [datum] soud prvního stupně žalobu zamítl, a to z důvodu neunesení důkazního břemene týkající se vzniku škody žalobkyně. K odvolání žalobkyně odvolací soud usnesením ze dne [datum] rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení s tím, že soudu prvního stupně uložil, aby se zabýval existencí všech předpokladů pro vznik odpovědnosti státu za škodu a znovu rozhodl.

5. Soudu je dále z úřední činnosti známo, že mezi shodnými účastníky jsou vedeny u Obvodního soudu pro [adresa] další dva spory vycházející ze zcela shodného skutkového stavu, kdy žalobkyně žaluje žalovanou o náhradu škody v podobě ušlého zisku za období roky 2019 (tj. za období předcházející tomu, za které žalobkyně žaluje ušlý zisk v tomto řízení) a roku 2021 (tj. za období následující po období, za které žalobkyně žaluje ušlý zisk v tomto řízení) ze shodného odpovědnostního titulu, tedy nesprávného úředního postupu Úřadu práce v řízení 1, řízení 2 a řízení 3, a to řízení sp. zn. [Anonymizováno] a sp. zn. [Anonymizováno]. V obou řízeních zdejší soud dospěl k závěru, že nelze dovodit příčinnou souvislost mezi prokázaným nesprávným úředním postupem Úřadu práce a tvrzeným vznikem škody v podobě ušlého zisku a žaloby zamítl. V obou případech tato rozhodnutí byla k odvolání žalobkyně potvrzena odvolacím soudem (srovnej rozsudek Městského soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] a rozsudek Městského soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum]).

6. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu relevantní pro rozhodnutí ve věci:

7. Při posuzování nároku soud vyšel z následujících nesporných tvrzení, vůči kterým neprováděl dokazování: - Žalobkyně dne [datum] u žalované uplatnila nárok na náhradu škody ve výši [částka] z titulu náhrady škody ve formě ušlého zisku za období [datum] až [datum]. - Účastníci učinili nesporným průběh řízení 1 sp. zn. [Anonymizováno] vedeného u Úřadu práce ČR, Krajská pobočka pro hlavní město Prahu tak, jak je popsán v bodě 9 odůvodnění rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [Anonymizováno] - Účastníci učinili nesporným průběh řízení 2 sp. zn. [Anonymizováno] vedeného u Úřadu práce ČR, Krajská pobočka pro hlavní město Prahu, který byl doplněn následně spisy Ministerstva práce a sociálních věcí [Anonymizováno] a sp. zn. [Anonymizováno] tak, jak je uveden v bodě 12 odůvodnění rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [Anonymizováno]. - Účastníci učinili nesporným průběh řízení 3 sp. zn. [Anonymizováno] vedeného u Úřadu práce ČR, Krajská pobočka pro hlavní město Prahu, který byl doplněn spisy sp. zn. [Anonymizováno] a sp. zn. [Anonymizováno] tak, jak je popsán v bodě 14 odůvodnění rozsudku Obvodního soudu pro [adresa], sp. zn. č. j. [Anonymizováno].

8. Soud tak vycházel z následujícího mezi účastníky nesporného průběhu řízení u Úřadu práce ČR, krajská pobočka pro hlavní město Prahu, sp. zn. [Anonymizováno] o žádosti žalobkyně o příspěvky za 4. čtvrtletí roku 2018: Žádost žalobkyně byla doručena [datum] s žádostí o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) na chráněném trhu práce ve výši [částka]. Součástí žádosti byl výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou OZP, seznam nákladů, seznam provozních zaměstnanců, potvrzení o bezdlužnosti a absenci nedoplatků. Dne [datum] zaslal úřad poučení účastníka správního řízení. Dne [datum] bylo řízení přerušeno do doby skončení řízení o předběžné otázce v rámci trestního řízení. Usnesení bylo doručeno žalobkyni dne [datum]. Dále ve spise bylo založeno oznámení Úřadu práce o skutečnostech nasvědčující spáchání trestného činu dotačního podvodu ze dne [datum], doručené Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [adresa] dne [datum] a oznámení ze dne [datum]. Dne [datum] byl úřad práce jako oznamovatel vyrozuměn o možnosti prostudovat trestní spis. Dne [datum] zastoupení žalobkyně převzal [Jméno advokáta], advokát. Dne [datum] bylo odepřeno zástupci žalobkyně nahlédnout do části správního spisu z důvodu utajovaných informací, konkrétně nahlédnutí na dokumenty sdělení Policie ČR k oznámení Úřadu práce ze dne [datum]. Ve spise je založen e-mail ze dne [datum], ve kterém úřad žalobkyni sdělil, že na její žádost se nezapomnělo, řízení je přerušeno pro předběžnou otázku a úřad je zavalen žádostmi za 1. čtvrtletí. Žádost bude posouzena, jakmile se referentovi podaří vyřídit urgentní žádosti. Tímto bylo reagováno na e-mail žalobkyně ze dne [datum] s opraveným jmenným seznamem. Dále ve spise založeny i jmenné seznamy, výpisy z účtů, faktury, knihy jízd. Proti usnesení o přerušení řízení ze dne [datum] bylo dne [datum] podáno žalobkyní odvolání, kterému dne [datum] bylo vyhověno. Rozhodnutí o přerušení bylo zrušeno a vráceno zpět k novému projednání podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu pro nepřezkoumatelnost. Rozhodnutí odvolacího orgánu nabylo právní moci dne [datum]. Založen e-mail ze dne [datum] s pokyny k opravě žádosti (kolize s jiným zaměstnavatelem, příspěvek u zaměstnanců, co ukončili či nezačali pracovní poměr, nelze uplatnit správní náklady, zaokrouhlování náklady, doplnit doklady na asistenci a dopravu, trvání invalidity u vybraných zaměstnanců, potvrzení od ČSSZ). Dne [datum] žalobkyně uplatnila návrh na opatření proti nečinnosti, kterému dne [datum] Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhovělo, když uzavřelo, že lhůta pro vydání rozhodnutí uplynula [datum] a úřad byl nečinný, a proto úřadu uložila, aby ve věci vydal rozhodnutí do 15 dnů od doručení přípisu, neshledá-li důvody pro přerušení správního řízení. Dne [datum] bylo opětovně přerušeno řízení do doby, než orgány činné v trestním řízení sdělí závěry trestního řízení. Vypraveno a doručeno dne [datum]. Dne [datum] bylo vydáno opravné rozhodnutí k usnesení o přerušení řízení ze dne [datum]. Žalobkyni vypraveno [datum] a doručeno [datum]. Ve spise založena i žaloba žalobkyně o ochranu proti nečinnosti ze dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně proti opětovnému přerušení podala odvolání. Dne [datum] Ministerstvo práce a sociálních věcí jako odvolací orgán pouze změnilo znění usnesení o přerušení řízení, řízení zůstalo přerušeno do skončení trestního řízení. Založeno nedatované vyjádření Úřadu práce žalobě proti nečinnosti k výzvě soudu doručené dne [datum]. Založen je ve spise přepočet zaměstnanců, jmenný seznam zaměstnanců, seznam nákladů, doručeno úřadu dne [datum]. Dne [datum] Městský soud v Praze rozsudkem, č. j. [Anonymizováno], uložil povinnost vydat rozhodnutí o žádosti žalobkyně do 60 dnů od právní moci rozsudku s odůvodněním, že nebylo zapotřebí čekat na výsledky trestního řízení, že bezúhonnost není podmínkou získání příspěvku (na rozdíl od schválení dohody se zaměstnavatelem) a nebyl zde tedy žádný zákonný důvod pro přerušení řízení. Případné nesrovnalosti měly být odstraněny výzvou na nedostatky žádosti. Dne [datum] učinil úřad záznam o pokračování v přerušeném řízení. Dne [datum] vyrozuměl úřad žalobkyni o vadách žádosti, kdy u vybraných zaměstnanců nespadá období za, které je uplatňován příspěvek, do doby zaměstnání, u vybraného zaměstnance vznikl pracovní poměr u jiného zaměstnavatele dříve a někteří zaměstnanci již dovršili 65 let. Založena reakce žalobkyně ze dne [datum], ve které uvádí, že provedla úpravy ve jmenném seznamu, přičemž tyto nesrovnalosti byly již konzultovány s předchozím referentem a elektronicky opraveny již dne [datum], kdy byli vyřazeni zaměstnanci, kterým vznikl poměr u jiného zaměstnavatele dříve, a důchodci a byla provedena kontrola výpočtu koeficientu. Založeny přepočty zaměstnanců. Nově žádáno o [částka]. Doručeno úřadu dne [datum]. Dále založeny jmenné seznamy zaměstnanců, seznam provozních zaměstnanců, seznam nákladů. Dne [datum] byla učiněna výzva na žalobkyni, aby provedla kontrolu výpočtu koeficientu, opravy jmenného seznamu, prokázala zdravotní postižení u vybraných zaměstnanců, prokázala uznatelnost nákladů, doručila platné smlouvy včetně dodatků, náplně práce a mzdové výměry provozních zaměstnanců, chybějící knihy jízd, údaje o trasách, a kdo je učinil. Výzva byla žalobkyni doručena dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně doručila vyjádření ze dne [datum], ve kterém částečně odkázala na své vyjádření ze dne [datum] a doložila požadované důkazy (pracovní smlouvy s dodatky, faktury, evidenci docházky, formulář s žádostí o příspěvek ve výši [částka], jmenný seznam zaměstnanců, seznam nákladů, smlouvu o provozu dopravního prostředku s přílohami, knihy jízd, faktury, mzdový výměr). Dne [datum] úřad vyrozuměl žalobkyni o skončení dokazování s možností vyjádření do 5 dnů, na což reagovala žalobkyně dne [datum], že má za to, že jí náhrada náleží i u vybraných provozních zaměstnanců a náklady na provozní zaměstnance dle mandátních smluv. Žalobkyně současně požádala o bezodkladné rozhodnutí s tím, že další návrhy ani vyjádření činit nebude. Úřadu doručeno dne [datum]. Dne [datum] bylo rozhodnuto o vyplacení příspěvku žalobkyni v rozsahu [částka] a zamítnutí částky [částka]. Rozhodnutí vypraveno dne [datum]. Žalobkyně se vzdala práva na odvolání do vyhovujícího výroku, který nabyl právní moci dne [datum]. Platební poukaz pro vyplacení částky [částka] žalobkyni, byl vyhotoven [datum] a [datum] provedl úřad účetní transakci. Dne [datum] žalobkyně podala odvolání do zamítavého výroku. Dne [datum] odvolací orgán odvolání zamítl a rozhodnutí potvrdil.

9. Soud tak vycházel z následujícího mezi účastníky nesporného průběhu řízení u Úřadu práce ČR, krajská pobočka pro hlavní město Prahu, sp. zn. [Anonymizováno] který byl doplněn spisy Ministerstva práce a sociálních věcí [Anonymizováno] a sp. zn. [Anonymizováno], o žádosti žalobkyně o příspěvky za 1. čtvrtletí roku 2019: Ze spisu sp. zn. [Anonymizováno] zjištěno, že žádost žalobkyně byla doručena dne [datum] s žádostí o příspěvek na podporu zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce ve výši [částka]. Součástí žádosti byl výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou OZP, výpis z živnostenského rejstříku, potvrzení o absenci nedoplatků a bezdlužnosti, dále pracovní smlouvy vč. dodatků, mzdové výměry a mzdové listy, výpisy z účtu žalobkyně, faktury za přepravu, smlouva o provozu dopravního prostředku s [Anonymizováno] [právnická osoba]. Dne [datum] úřad oznámil žalobkyni zahájení řízení. Žalobkyni doručeno téhož dne. Dne [datum] úřad vydal vyrozumění, že u vybraných zaměstnanců období uplatňované výše příspěvku, uplatňování zvýšení nebo paušálu nespadá do doby zaměstnání a dále vybraní zaměstnanci dovršili 65 let s možností vyrozumění do 5 dnů od doručení. K doručení žalobkyni došlo dne [datum]. Dne [datum] byl žalobkyní do spisu založen formulář - žádost o příspěvek s žádostí o příspěvek [částka] s poznámkou v datové zprávě: „Vyrozumění – nesrovnalosti, starobní důchodci“. Přiloženy k žádosti přílohy (jmenný seznam, seznam nákladů na dopravu, knihy jízd). Dne [datum] žalobkyně uplatnila opatření proti nečinnosti, kdy si stěžovala, že dosud ve věci nebylo vydáno rozhodnutí, čemuž Ministerstvo práce a sociálních věcí dne [datum] nevyhovělo s odůvodněním, že se zřetelem na rozsáhlost spisového materiálu se jedná o zvlášť složitý případ, když lhůta 60 dní pro vydání rozhodnutí ještě neuplynula. Dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k odstranění vad žádosti v případě jmenného seznamu, zvýšení příspěvku na provozní zaměstnance, zvýšení příspěvku na dopravu, knihy jízd a smlouvy o provozu dopravního prostředku. Žalobkyně byla vyzvána k odstranění vad žádosti ve lhůtě 30 dní od doručení výzvy, k čemuž došlo dne [datum]. Dne [datum] bylo řízení přerušeno za účelem odstranění vad žádosti. Žalobkyni doručeno dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně založila do spisu formulář žádosti o příspěvek s celkově požadovanou částkou [částka]. Součástí byl jmenný seznam, seznam nákladů na dopravu a přípis nazvaný doplnění žádosti s dodatky smlouvy o provozu dopravního prostředku, knihy jízd, posudek o invaliditě, pracovní smlouvy s dodatky, rozhodnutí ČSSZ s právní mocí. Dne [datum] Úřad vydal záznam o pokračování v řízení. Dne [datum] bylo řízení přerušeno do skončení předběžné otázky, která měla být řešena v trestním řízení. Žalobkyni doručeno dne [datum]. Ze spisu žalované ze spisu sp. zn. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že usnesení o přerušení řízení ze dne [datum] bylo doručeno žalobkyni dne [datum]. Odvolání žalobkyně bylo doručeno dne [datum]. Dne [datum] bylo rozhodnutí o přerušení zrušeno, neboť odvolací orgán neshledal důvod pro přerušení řízení a rozhodnutí zrušil pro rozpor s právními předpisy a nesprávnost podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu. Rozhodnutí odvolacího orgánu nabylo právní moci dne [datum]. Ze spisu [Anonymizováno] je dále zřejmé, že dne [datum] obdrželo Ministerstvo práce a sociálních věcí žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, kterému dne [datum] vyhovělo a uložilo, aby do 30 dnů od doručení přípisu vydal rozhodnutí, neshledá-li důvody pro přerušení řízení. Ministerstvo mělo za to, že lhůta pro vydání rozhodnutí uplynula dnem [datum]. Úřadu bylo doručeno dne [datum]. Dne [datum] Úřad práce provedl záznam o pokračování v přerušeném řízení, což bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. Ve spise založena plná moc zástupce žalobkyně [Jméno advokáta] s poznámkou [datum]. Dne [datum] byla žalobkyni udělena výzva k odstranění dalších vad žádosti ve jmenném seznamu, doručení konkrétní pracovní smlouvy, vysvětlení vedení knihy jízd, zaslání informací k dopravě zaměstnanců a materiálů, sdělení, zda provozní zaměstnanci řídí vozidla v rámci pracovní doby a zaslání evidence pracovní doby ve lhůtě 10 dní od doručení výzvy. Výzva doručena dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně reagovala vyjádřením s doplňujícím vysvětlením, jmenným seznamem, seznamem nákladů, pracovní smlouvou se mzdovým výměrem, evidencí docházky. Dne [datum] byla žalobkyně vyrozuměna o skončení dokazování s možností vyjádřit se k podkladům ve lhůtě 3 dnů. V odpovědi dne [datum] žalobkyně uvedla, že kromě opravy data vzniku invalidity, kdy bylo nesprávně uvedeno datum rozhodnutí místo právní moci, žádné změny provedeny nebyly a žalobkyně žádala, aby úřad rozhodl. Dne [datum] rozhodl úřad o poskytnutí příspěvků ve výši [částka], zbytek ve výši [částka] zamítl. Rozhodnutí bylo vypraveno i doručeno dne [datum]. Nabylo právní moci dne [datum] a vykonatelné se stalo téhož dne. Dne [datum] byl schválen poukaz na [částka] ve prospěch žalobkyně na příspěvky zaměstnanců OZP. Operaci provedla účetní dne [datum]. Ze spisu žalované sp. zn. [Anonymizováno] zřejmém, že rozhodnutím ze dne [datum] nebyl částečně přiznán příspěvek žalobkyni v rozsahu [částka] a přiznán v rozsahu [částka]. Rozhodnutí doručeno žalobkyni dne [datum]. Dne [datum] se žalobkyně vzdala práva na odvolání do vyhovujícího výroku o částečném přiznání příspěvku. Odvolání doručeno dne [datum]. Dne 27. 8. bylo odvolání zamítnuto a rozhodnutí potvrzeno. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

10. Soud tak vycházel z následujícího mezi účastníky nesporného průběhu řízení Úřadu práce ČR, krajská pobočka pro hlavní město Prahu, sp. zn. sp. zn. [Anonymizováno], který byl doplněn spisy žalované sp. zn. [Anonymizováno] a sp. zn. [Anonymizováno], o žádosti žalobkyně o příspěvky za 2. čtvrtletí roku 2019. Následují zjištění ze spisu Úřadu práce ČR sp. zn. [Anonymizováno]: žádost žalobkyně byla doručena dne [datum] s žádostí o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) na chráněném trhu práce ve výši [částka]. Součástí žádosti byl výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou OZP, seznam nákladů, kniha jízd, smlouva o pronájmu vozidla, potvrzení o absenci nedoplatků a bezdlužnosti, mzdové listy, rozhodnutí ČSSZ o invaliditě, faktury za přepravu, pracovní smlouvy a dohody o provedení práce. Dne [datum] úřad oznámil žalobkyni, že bylo zahájeno řízení. Dne [datum] byl do spisu založen formulář - žádost o příspěvek s žádostí o příspěvek [částka] s poznámkou u datové zprávy – „Doplnění žádosti o příspěvek na zaměstnání OZP – oprava.“ Přiloženy přílohy (jmenný seznam a seznam nákladů na dopravu). Dne [datum] vyrozuměl úřad žalobkyni, že u vybraných zaměstnanců vznikl u jiného zaměstnavatele poměr ve stejný den jako u žalobkyně a část vybraných zaměstnanců dovršila 65 let s výzvou k vyjádření a doplnění podkladů ve lhůtě 10 dní. Podáním ze dne [datum], doručeným dne [datum], žalobkyně reagovala doplněním žádosti s provedením oprav a přiložením dohod o přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu, pracovní smlouvou a potvrzením o zaměstnání. Dále do spisu založeno potvrzení o vyrovnání závazků plátce s poznámkou [datum], formulář žádosti s poznámkou [datum] s žádostí o příspěvek [částka] se jmenným seznamem, seznamem nákladů, doručeno dne [datum]. Dne [datum] bylo řízení přerušeno do skončení předběžné otázky, která měla být řešena v trestním řízení. Následují zjištění ze spisu žalované sp. zn. MPSV -2019-215657-421: usnesení o přerušení řízení ze dne [datum] bylo doručeno žalobkyni dne [datum]. Odvolání žalobkyně bylo doručeno dne [datum]. Dne [datum] bylo rozhodnutí o přerušení zrušeno, neboť odvolací orgán neshledal důvod pro přerušení řízení a rozhodnutí zrušil pro rozpor s právními předpisy a nesprávnost podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Následují zjištění ze spisu Úřadu práce ČR sp. zn. UPCR-AA-2019/223553: Dne [datum] žalobkyně uplatnila opatření proti nečinnosti, čemuž Ministerstvo práce a sociálních věcí dne [datum] vyhovělo a uložilo úřadu, aby do 30 dnů od doručení přípisu vydal rozhodnutí, neshledá-li důvody pro přerušení řízení. Ministerstvo mělo za to, že lhůta pro vydání rozhodnutí uplynula dnem [datum]. Dne [datum] úřad učinil záznam o pokračování v řízení. Ve spise založena plná moc zástupce žalobkyně [Jméno advokáta] s poznámkou [datum]. Dne [datum] vyrozuměl úřad žalobkyni o skončení dokazování se lhůtou 5 dnů pro vyjádření, žalobkyni doručeno dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně zaslala vyjádření k vyrozumění. Výzvu měla žalobkyně za obstrukční, poukázala na své vyjádření k příspěvkům za předcházející čtvrtletí a požádala, aby orgán rychle rozhodl, přičemž přiložila výpis transakcí. Dne [datum] úřad rozhodl o poskytnutí příspěvku v rozsahu [částka] a částku [částka] zamítl. Usnesení bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. Žalobkyně se dne [datum] vzdala práva odvolání. Dne [datum] byl schválen poukaz na [částka] ve prospěch žalobkyně na příspěvky zaměstnanců OZP. Operaci provedla účetní dne [datum]. Následují zjištění ze spisu žalované sp. zn. [Anonymizováno]: rozhodnutím ze dne [datum] nebyl částečně přiznán příspěvek žalobkyni v rozsahu [částka] a přiznán v rozsahu [částka]. Rozhodnutí doručeno žalobkyni dne [datum]. Dne [datum] se žalobkyně vzdala práva na odvolání do vyhovujícího výroku o částečném přiznání příspěvku. Odvolání doručeno dne [datum]. Dne 1. 9. bylo odvolání zamítnuto a rozhodnutí potvrzeno. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

11. Z výslechu [jméno FO], obchodního manažera žalobkyně, má soud za prokázané, že společnost žalobkyně se zabývá především fyzickou ostrahou objektů. Svědek uvedl, že žalobkyně má klienty v oblasti veřejného sektoru, komerční klientelu i klienty v oblasti stavebního sektor. Svědek dále uvedl, že s ohledem na obvyklé ceny jejich služeb pro jejich klienty je pro ziskovost projektu zásadní příspěvek na osoby OZP. Jejich poměr na daných zakázkách dle svědka někdy dosahoval až 90%. Dále svědek uvedl, že v důsledku zpoždění s vyplácením příspěvků na osoby OZP byla žalobkyně nucena v roce 2019 ukončovat řadu zakázek, nepřijímat zakázky nové a propouštět zaměstnance. Dle jeho odhadu tak ukončili cca 2/3 svých zakázek. Svědek dále uvedl, že od jara 2020 začali pracovat na postupném rozvoji, který ale jde pomalu.

12. Ze znaleckého posudku [Anonymizováno] zpracovaného znaleckou kanceláří [právnická osoba]. dne [datum] provedeného formou výslechu znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], která posudek za znalecký ústav podepsala, tedy z důkazu navrženého žalobkyní po výzvě dané dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k označení důkazu prokazující příčinnou souvislosti mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem a vznikem škody a výší škody ve formě ušlého zisku za období [datum] – [datum] a z dodatku k posudku ze dne [datum], který žalobkyně soudu předložila po opakované výzvě dané dle § 118a odst. 3 o.s.ř., má soud za prokázané, že znalecká kancelář ve svém posudku ocenila ušlý zisk žalobkyně v tomto období vzniklý v důsledku tvrzeného nesprávného úředního postupu na částku [částka], a to v rozdělení [částka] za řízení 1, [částka] za řízení 2 a [částka] za řízení 3. Výslechem znalce bylo zjištěno, že vyčíslení výše škody znalcem bylo postaveno na hypotéze, že nebýt nesprávného úředního postupu spočívajícího v prodlení s výplatou předmětných příspěvků by tržby žalobkyně rostly v roce 2020 o 16%. K tomuto závěru znalec použil pouze srovnání meziročního růstu obratů 7 společností, které jako své konkurenty označila sama žalobkyně. Znalec v rámci svého výslechu potvrdil, že neanalyzoval, jaký tržní podíl dané společnosti přestavují. Navíc v doplnění svého posudku pak analýzou 29 společností poskytujících služby OZP znalec zjistil, že jejich průměrné meziroční nárůsty byly výrazně nižší, a to 1,6 % v roce 2019 a 7% v roce 2020, což vyvrací původní hypotézu znalce, na které postavil závěr o vzniku ušlého zisku a jeho vyčíslení. Na tom nemůže nic změnit ani následné „vysvětlení“, že je třeba vycházet pouze ze srovnání s neúspěšnějšími společnostmi z oboru, protože žalobkyně vždy měla dvouciferné roční nárůsty tržeb. Znalec dále neuměl v rámci svého výslechu vysvětlit, jak a zda zohlednil makroekonomické ukazatele působící na ekonomiku v roce 2020 (např. důsledky pandemie Covid 19), zda nakonec došlo v roce 2020 ke zvýšení příspěvku vyplaceného na zaměstnávání OZP v roce 2020, se kterým v posudku počítal, ani jak alokoval celkovou vyčíslenou škodu na jednotlivé zpožděné výplaty příspěvků. Znalec pak neuměl vysvětlit, jak do posouzení zahrnul činnost žalobkyně na zakázkách, které byly poskytovány za komerčních podmínek, tedy i bez nutnosti příspěvku na OZP a jak zohlednil činnost žalobkyně v období od března, resp. května 2020, kdy již byly všechny příspěvku žalobkyni doplaceny. V neposlední řadě pak důvěryhodnost posudku z pohledu soudu do jisté míry zpochybnilo i vyjádření znalce, ze kterého bylo možné dovodit, že dle odborného názoru znalce v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v opožděné výplatě daných příspěvků bude žalobkyni vznikat újma v podobě ušlého zisku po řadu dalších let, a to do doby, než „dožene“ původní možné každoroční dvojciferné očekávané navyšování tržeb.

13. Na základě provedeného dokazování soud činí závěr o skutkovém stavu věci tak, jak plyne z výše uvedených nesporných tvrzení účastníků řízení a provedeného dokazování. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněných nároků a rozhodnutí ve věci. Z provedených důkazů soud žádné další pro věc podstatné skutečnosti nezjistil.

14. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

15. Podle ust. § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“) odpovídá stát za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

16. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

17. Podle ust. § 3 OdpŠk odpovídá stát za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“).

18. Podle ust. § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

19. Podle § 71 odst. 1 správního řádu je správní orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Dle odstavce 3 předmětného ustanovení pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.

20. Podle § 64 odst. 1 správního řádu může správní orgán řízení usnesením přerušit a) současně s výzvou k odstranění nedostatků žádosti podle § 45 odst. 2, b) současně s výzvou k zaplacení správního poplatku, který je spojen s určitým úkonem v řízení, a s určením lhůty k jeho zaplacení; v řízení pokračuje, jakmile mu byl předložen doklad o zaplacení správního poplatku, c) probíhá-li řízení o předběžné otázce nebo správní orgán 1. dal k takovému řízení podnět podle § 57 odst. 1 písm. a), 2. učinil výzvu podle § 57 odst. 1 písm. b), anebo 3. učinil úkon podle § 57 odst. 4; za úkon správního orgánu se považuje i předání písemnosti k doručení podle § 19 a vyvěšení písemnosti na úřední desce, d) do doby ustanovení opatrovníka procesně nezpůsobilému účastníkovi, e) z dalších důvodů stanovených zákonem.

21. Podle § 65 odst. 1 správního řádu činí správní orgán a účastníci po dobu přerušení řízení úkony, kterých je zapotřebí k odstranění důvodů přerušení. Správní orgán může rovněž činit úkony podle § 137 odst. 1 a § 138. Lhůty týkající se provádění úkonů v řízení neběží. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci přestává běžet již dnem, kdy nastal některý z důvodů uvedených v § 64 odst. 1, a neskončí dříve než 15 dnů ode dne, kdy přerušení řízení skončilo.

22. Podle § 90 odst. 6 správního řádu vydá odvolací správní orgán rozhodnutí v odvolacím řízení ve lhůtách stanovených v § 71. Lhůta počíná běžet dnem předání spisu odvolacímu správnímu orgánu k rozhodnutí (§ 88).

23. Na základě shora zjištěného skutkového stavu a s přihlédnutím ke shora uvedené právní úpravě posuzoval nalézací soud, zda byly v případě žalobou uplatněného nároku naplněny předpoklady odpovědnosti za škodu, a to existence nesprávného úředního postupu spočívajícího v žalobkyní tvrzeném v porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, vznik majetkové škody a příčinná souvislost mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem a vznikem majetkové škody. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně uplatnila předběžně svůj nárok u žalované.

24. Soud prvního stupně předně poukazuje na závěry Nejvyššího soudu ČR č. j. 30 Cdo 2547/2023-315 v související věci týchž účastníků, kde dovolací soud shledal, že majetková škoda může vzniknout pouze v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v průtazích v řízení, tj. období nečinnosti, nikoliv v nepřiměřené délce řízení. U správního řízení, které je vázáno zákonnými lhůtami pro rozhodnutí, je pak nutné zabývat se tím, jestli v něm došlo k dodržení těchto zákonných lhůt (při zkoumání, zda v něm došlo k průtahům). Dále odkázal na již ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, dle které nelze za nesprávný úřední postup způsobující vznik nároku na náhradu majetkové újmy považovat ani skutečnost, že se správní orgán dopustil vad týkajících se opatřování potřebných podkladů pro vydání svého rozhodnutí. Odpovědnost za škodu z nesprávného úředního postupu orgánu státu nezakládají vady řízení (např. při shromažďování podkladů pro rozhodnutí, hodnocení zjištěných skutečností, a právním posouzení), jestliže byly součástí rozhodovací činnosti a odrazily (projevily) se v následně vydaném rozhodnutí. K obdobnému dospěl Nejvyšší soud také ve vztahu ke zkoumání důvodnosti přerušení správního řízení při posouzení odpovědnosti za majetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v porušení povinnosti učinit úkon či vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, neboť po dobu přerušení správního řízení neběží lhůty pro vydání rozhodnutí. Soudy zásadně nejsou dle dovolacího soudu oprávněny důvodnost v takovém řízení (nárok na náhradu škody z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v tom, že nebylo rozhodnuto správními orgány ve stanovené zákonné lhůtě) hodnotit. Dále upozornil na to, že opatření proti nečinnosti vydaná dle § 80 odst. 4 písm. a) správního řádu jsou aktem interní povahy a nejde o případ rozhodování ve správním řízení. Pokud je tedy v tomto opatření řečeno, že přerušení bylo nedůvodné a lhůta k rozhodnutí již uplynula, nemění to nic na tom, že lhůta ode dne, kdy nastal některý z důvodů uvedených v § 64 odst. 1 s. ř., pro nějž správní orgán řízení přerušil, do ukončení tohoto přerušení řízení neběží a neskončí dříve než 15 dnů od tohoto data. Dále uvedl, že je nezbytné určit, kdy správní řízení mělo dle právních předpisů, které se na něj vztahují, skončit, a to s přihlédnutím ke stavění běhu promlčecích lhůt z důvodu přerušení řízení, či při zohlednění běhu lhůt pro rozhodnutí odvolacích správních orgánů, neboť na tomto podkladě bude možno určit, zda se správní orgán dopustil nesprávného úředního postupu nebo ne. Dále dovolací soud uvedl, že pokud soud I. stupně a soud odvolací hodnotil 30 dní pro rozhodnutí správního orgánu v posuzovaných řízeních, nikoliv 60 dní jak učinily správní orgány, je možno aby tak učinily, avšak musí zdůvodnit, proč se odchýlily od postupu správních orgánů.

25. Nalézací soud v souladu se shora uvedenými závěry Nejvyššího soudu hodnotil, zda v posuzovaných řízeních došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v tom, že nebylo rozhodnuto v zákonné lhůtě a správní orgány se dopustily průtahů.

26. Při posouzení nároku žalobkyně vycházel soud prvního stupně ze lhůty 60 dní pro rozhodnutí správního orgánu, neboť, jednak správní orgány i odvolací správní orgán dostatečně podrobně uvedly, z jakého důvodu vycházely z prodloužené lhůty pro jejich rozhodnutí, kdy uvedly, že věc je zvlášť složitá, jednak soud neshledává důvod takto správními orgány určenou lhůtu posuzovat odlišně, když ve věci bylo značné množství podkladů pro rozhodnutí o příspěvek, které bylo nezbytné podrobně hodnotit a zkontrolovat, tyto podklady byly několikrát doplňovány, kdy se jedná se o věc značně složitou a nikoliv běžnou.

27. Současně vycházel soud prvního stupně z komentářové literatury (dostupné na Beck online k § 65 správního řádu), dle které „lhůty týkající se provádění úkonů v řízení po dobu přerušení neběží. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci přestává běžet ne až vydáním usnesení o přerušení řízení, ale již dnem, kdy nastal důvod pro toto přerušení [např. tím, že procesně nezpůsobilá osoba přijde o své zákonné zástupce a vznikne potřeba ustanovit jí v řízení opatrovníka podle § 64 odst. 1 písm. d), nebo je podána žádost o zahájení řízení s nedostatky, které je třeba odstranit podle § 64 odst. 1 písm. a)]. Toto ustanovení se však uplatní pouze za předpokladu, že je správní řízení skutečně přerušeno. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku NSS 2 Azs 326/2015, „pravidlo podle § 65 odst. 1 věty poslední SpŘ se uplatní jen a pouze v případě, že vskutku dojde usnesením správního orgánu k přerušení správního řízení z důvodu podle § 64 odst. 1 SpŘ na který pravidlo podle § 65 odst. 1 téhož zákona dopadá. Pokud by usnesením správní řízení přerušeno nebylo, ačkoli by třeba objektivně vzato pro takový krok důvody existovaly, k žádnému přerušení běhu lhůt k vydání rozhodnutí by logicky vůbec nedošlo.“ V případě přerušení řízení na žádost účastníka však lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci přestává běžet až s právními účinky usnesení o přerušení řízení.“ Obdobně NSS sp. zn. 2 Azs 326/2015 „z dikce poslední věty je zřejmé, že zákonodárce počítá s tím, že lhůta pro vydání rozhodnutí v případě přerušení řízení v některých případech začne běžet již předtím, než bude o přerušení rozhodnuto. Bude tomu tak tehdy, když skutkové či právní důvody zakládající důvod přerušení nastaly již předtím, než bylo o přerušení rozhodnuto, typicky tedy tehdy, dochází-li k přerušení řízení právě proto, že je třeba vyčkat, až důvody přerušení pominou. V daném případě je proto nutné se zabývat otázkou, kdy vznikl důvod pro přerušení řízení, tedy kdy bylo zahájeno rozvodové řízení stěžovatele s jeho manželkou v jeho domovské zemi. Pokud by rozvodové řízení bylo zahájeno před zahájením správního řízení o jeho žádosti, pak by v případě přerušení řízení právě z tohoto důvodu lhůta pro vydání rozhodnutí dle ustanovení § 169 odst. 1 písm. e) zákona o pobytu cizinců vůbec běžet nezačala, neboť v důsledku poslední věty § 65 odst. 1 správního řádu by „přestala běžet“ ještě předtím, než by vůbec běžet započala spolu se zahájením řízení. Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že pravidlo podle § 65 odst. 1 věty poslední správního řádu se uplatní jen a pouze v případě, že vskutku dojde usnesením správního orgánu k přerušení správního řízení z důvodu podle § 64 odst. 1 správního řádu, na který pravidlo podle § 65 odst. 1 téhož zákona dopadá. Pokud by usnesením správní řízení přerušeno nebylo, ačkoli by třeba objektivně vzato pro takový krok důvody existovaly, k žádnému přerušení běhu lhůt k vydání rozhodnutí by logicky vůbec nedošlo. (JEMELKA, Luboš, PONDĚLÍČKOVÁ, Klára, BOHADLO, David. § 65 [Pokračování v přerušeném řízení]. In: JEMELKA, Luboš, PONDĚLÍČKOVÁ, Klára, BOHADLO, David. Správní řád. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 482).

28. Při posouzení, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu v řízení 1, vycházel nalézací soud ze skutečnosti, že řízení bylo zahájeno doručením žádosti žalobkyně o přiznání příspěvku Úřadu práce ČR dne [datum]. Dne [datum] rozhodl správní orgán o přerušení řízení z důvodu vedení trestního řízení proti žalobkyni pro podezření ze spáchání trestného činu dotačního podvodu. Správní řízení však bylo dle shora uvedené odborné literatury přerušeno již ke dni, kdy nastala skutečnost, pro kterou bylo řízení následně usnesením přerušeno, v tomto případě podáním trestního oznámení na žalobkyni. Trestní oznámení bylo podáno dne [datum], přičemž státnímu zastupitelství bylo doručeno dne [datum], tedy již od tohoto okamžiku neběžely lhůty pro rozhodnutí v řízení 1. Je bez významu, že Policie ČR oznámila zahájení úkonů trestního řízení úřadu až v [Anonymizováno], neboť z rozhodnutí o přerušení řízení se podává, že bylo přerušeno do doby, než budou orgány činnými v trestním řízení sděleny závěry prováděných úkonů v trestním řízení, zda-li došlo ke spáchání trestného činu podvodu v souvislosti s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti v návaznosti na skutečnosti uváděné v přípisu ze dne [datum]. Nutno dodat, že trestní oznámení bylo sice podáno samotným správním orgánem, avšak nelze odhlédnout od toho, že tento oznamovatel je orgánem veřejné správy, hospodaří se státními prostředky, a stejně jako každý má povinnost oznamovat podezření ze spáchání trestného činu. Zdejší soud navíc není oprávněn v projednávané věci posuzovat důvodnost tohoto oznámení. Následně bylo rozhodováno o odvolání žalobkyně ze dne [datum], přičemž rozhodnutí správního orgánu bylo nadřízeným orgánem dne [datum] zrušeno. Řízení 1 však bylo následně rozhodnutím správního orgánu ze dne [datum] opět přerušeno, a to ze shodných důvodů, tj. vyčkání, jak dopadne prověřování trestního oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu dotačního podvodu. Pokud bylo tedy řízení opět přerušeno, a to pro skutečnost, která nastala ještě před samotným zahájením správního řízení, lhůty pro vydání rozhodnutí od doručení trestního oznámení neběžely, respektive lhůty pro vydání rozhodnutí ani nezačaly plynout. Druhé rozhodnutí správního orgánu o přerušení řízení bylo nadřízeným orgánem potvrzeno. Lhůta pro vydání konečného rozhodnutí tudíž nepočala plynout. Následně probíhalo dle provedeného dokazování řízení u soudu, přičemž Městský soud v Praze vydal dne [datum] rozsudek, kterým uložil správnímu orgánu lhůtu k vydání rozhodnutí v délce 60 dní od právní moci rozhodnutí. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. V situaci, kdy rozsudek nabyl právní moci dne [datum], mělo být o žádosti žalobkyně rozhodnuto do [datum]. Vzhledem k tomu, že [datum] byla neděle, připadl konec lhůty na následující pracovní den, a to na [datum]. Příspěvek měl být vyplacen ve lhůtě 14 kalendářních dní (§ 78a odst. 9 zákona o zaměstnanosti), tj. dne [datum]. Pokud tedy bylo správním orgánem rozhodnuto dne [datum] a příspěvek byl vyplacen [datum], k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v tom, že nebylo rozhodnuto v zákonem stanovené lhůtě, v řízení 1 došlo.

29. Při posouzení, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu v řízení 2, vycházel nalézací soud ze skutečnosti, že řízení bylo zahájeno doručením žádosti žalobkyně o přiznání příspěvku Úřadu práce ČR dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení přerušeno za účelem odstranění vad žádosti. Judikatura dovodila specifické pravidlo pro případ, kdy k přerušení řízení dojde ve spojení s výzvou k odstranění nedostatků žádosti. Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS 5 Ans 4/2012-20), se má v dané situaci za to, že "pořádková lhůta pro vydání rozhodnutí správního orgánu stanovená v § 71 správního řádu z roku 2004, případně zvláštním zákonem, neběžela již ode dne podání vadné žádosti, tj. od zahájení správního řízení (...)". Lhůta pro vydání rozhodnutí tedy nepočala vůbec plynout. Následně byl učiněn záznam do spisu dne [datum], že se v řízení pokračuje, nicméně lhůta pro vydání rozhodnutí přesto plynout nepočala, neboť dne [datum] bylo rozhodnuto o přerušení řízení do doby rozhodnutí o shora uvedeném trestním oznámení proti žalobkyni. Pokud bylo trestní oznámení podáno dne [datum], lhůta k vydání rozhodnutí nepočala plynout, když pro tuto skutečnost bylo následně řízení přerušeno (viz závěry uvedené v odst. 26. a 27. shora). Proti rozhodnutí o přerušení řízení podala žalobkyně odvolání, které bylo dne [datum] předloženo odvolacímu orgánu. Odvolací orgán měl rozhodnout ve lhůtě 60 dnů (nejpozději [datum]), avšak rozhodl až dne [datum]. V situaci, kdy rozhodl odvolací orgán dne [datum], počala správnímu orgánu prvního stupně běžet lhůta 60 dnů 15 dnů po vrácení věci správnímu orgánu, tj. dnem [datum]. Úřad práce však již dne [datum] provedl záznam o pokračování v přerušeném řízení. 60denní lhůta pro vydání rozhodnutí správním orgánem prvního stupně proto počala běžet již tento den. Na základě uvedeného měl správní orgán rozhodnout nejpozději do [datum]. Správní orgán rozhodl již dne [datum], kdy tentýž den nabylo rozhodnutí právní moci. Příspěvek byl následně vyplacen dne [datum], přičemž nejpozději měl být vyplacen dne [datum]. Správní orgán prvního stupně tudíž rozhodl v zákonné lhůtě. Nelze však odhlédnout od toho, že odvolací správní orgán měl rozhodnout dle shora uvedených závěrů do [datum]. Při zohlednění 15denní lhůty po vrácení věci odvolacím správním orgánem počala správnímu orgánu prvního stupně plynout lhůta k rozhodnutí dne [datum] (nalézací soud vychází z předpokladu, že spis by byl správnímu orgánu prvního stupně předložen nejdříve dne [datum], neboť [datum] byl pátek). Správní orgán prvního stupně by pak v případě dodržení stanovené lhůty odvolacím orgánem měl lhůtu pro vydání rozhodnutí do [datum] a lhůtu pro vyplacení příspěvku do [datum]. Správní orgán prvního stupně rozhodl dne [datum] a příspěvek vyplatil dne [datum]. Z uvedeného vyplývá, že i přes průtah v rozhodování odvolacího správního orgánu správní orgán prvního stupně lhůtu pro vydání rozhodnutí dodržel. Příspěvek byl vyplacen rovněž včas. Odvolací orgán sice rozhodnutí o přerušení řízení k odvolání žalobkyně zrušil, avšak lhůty nepočaly plynout dříve, než odvolací orgán o odvolání rozhodl, respektive po 15 dnech od vrácení spisu správnímu orgánu prvního stupně, neboť důvodnost přerušení soud v projednávaném řízení zásadně neposuzuje. Nicméně vzhledem k tomu, že odvolací správní orgán rozhodl o odvolání žalobkyně proti rozhodnutí o přerušení řízení opožděně, došlo v řízení 2 k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v průtazích tím, že odvolací správní orgán nerozhodl v zákonem stanovené lhůtě. Správní orgán prvního stupně v zákonem stanovené lhůtě rozhodl a příspěvek rovněž vyplatil včas.

30. Při posouzení, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu v řízení 3, vycházel nalézací soud ze skutečnosti, že řízení bylo zahájeno doručením žádosti žalobkyně o přiznání příspěvku Úřadu práce ČR dne [datum]. Řízení bylo následně přerušeno opět do skončení řízení o podaném trestním oznámení na žalobkyni, a to dne [datum]. Lhůta pro vydání rozhodnutí tedy plynout nezačala. Následně bylo rozhodnutí správního orgánu prvního stupně o přerušení řízení dne [datum] zrušeno. Správní orgán prvního stupně poté učinil záznam do spisu o pokračování v řízení dne [datum]. Lhůta pro vydání rozhodnutí tudíž správnímu orgánu uplynula dne [datum]. Správní orgán prvního stupně však rozhodl již dne [datum], kdy rozhodnutí současně nabylo právní moci. Příspěvek byl vyplacen dne [datum]. V řízení 3 však nastala obdobná situace jako v řízení 2, kdy odvolací správní orgán měl o odvolání žalobkyně proti rozhodnutí o přerušení řízení rozhodnout do [datum], avšak rozhodl až po uplynutí zákonné 60denní lhůty dne [datum]. Pokud by odvolací správní orgán rozhodl v 60denní lhůtě, lhůta pro vydání rozhodnutí by správnímu orgánu prvního stupně uplynula dnem [datum] a lhůta pro vyplacení příspěvku dnem [datum]. Správní orgán prvního stupně však rozhodl až [datum]. Příspěvek byl vyplacen již včas dne [datum]. Nicméně i v tomto řízení k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v průtazích řízení došlo, když se průtahů při svém rozhodování dopustil odvolací správní orgán, v důsledku čehož správní orgán prvního stupně nerozhodl v zákonem stanovené lhůtě. Příspěvek však již v zákonném stanovené lhůtě vyplacen správním orgánem prvního stupně byl.

31. Na základě shora uvedeného soud prvního stupně rekapituluje, že ve všech posuzovaných řízeních byl shledán nesprávný úřední postup spočívající v průtazích řízení, kdy dotčené správní orgány nerozhodly v posuzovaných řízeních v zákonem stanovených lhůtách. Nalézací soud se proto dále posuzoval existenci příčinné souvislosti prokázaného nesprávného úředního postupu s žalobkyní tvrzenou škodou v podobě ušlého zisku.

32. S přihlédnutím k závěrům nalézacího soudu měl být příspěvek, který žalobkyně žádala v řízení 1, žalobkyni vyplacen dne [datum], přičemž jí byl dle provedeného dokazování vyplacen dne [datum], tedy o 19 dní později. Je běžné, že se kauzálního děje účastní více skutečností, které vedou ke vzniku škody. Mezi takovými skutečnostmi je však třeba identifikovat právně relevantní příčinu vzniku škody. Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti (v němž každý jev má svou příčinu, zároveň však je příčinou jiného jevu) je třeba sledovat jen ty příčiny, které jsou důležité pro odpovědnost za škodu. Musí jít o skutečnosti podstatné, bez nichž by ke vzniku škody nedošlo. Pro existenci kausálního nexu je nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen, že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. To znamená, aby prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu jinou a ta případně příčinu další. K přerušení příčinné souvislosti dochází, jestliže nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která vyvolala vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost. Zůstala-li původní škodná událost tou skutečností, bez níž by k následku nedošlo, příčinná souvislost se nepřerušuje. Podle teorie adekvátní příčinné souvislosti je příčinná souvislost dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události. Současně se musí prokázat, že škoda by nebyla nastala bez této příčiny (condition sine qua non) – srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2007, sp. zn. I. ÚS 312/05, uveřejněný pod č. 177/2007 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a v něm označené odkazy na literaturu k teorii adekvátní příčinné souvislosti. Ústavní soud v uvedeném nálezu ve vztahu k teorii adekvátnosti příčinné souvislosti rozvedl, že „(…) v řadě vzájemně souvisejících příčin nejsou všechny příčiny stejně významné. Základní obsahovou náležitostí odůvodnění rozhodnutí o příčinné souvislosti tak musí být úvaha o kritériích, kterými se odlišují právně podstatné příčiny od příčin právně nepodstatných, a aplikace těchto kritérií na konkrétní případ.“ (NS 30 Cdo 1729/2013). Stejně tak NS 28 Cdo 3471/2019 - z hlediska české občanskoprávní teorie je však větší důraz kladen na teorii adekvátní příčinné souvislosti. Podle této teorie je příčinná souvislost dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události. Současně se musí prokázat, že škoda by nebyla nastala bez této příčiny (k tomu blíže např. Švestka, J. – Spáčil, J. – Škárová, M. – Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník I. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 1066). Ústavní soud dále v nálezu ze dne 1. 11. 2007, sp. zn. I. ÚS 312/05, ve vztahu k teorii adekvátnosti příčinné souvislosti rozvedl, že „pro odpovědnost za škodu není nutné, aby vznik určité škody byl pro jednajícího [škůdce] konkrétně předvídatelný, nýbrž je dostatečné, že pro optimálního pozorovatele není vznik škody vysoce nepravděpodobný.“ Na základě uvedeného dospěl nalézací soud k závěru, že ve věci není dána příčinná souvislost mezi vznikem tvrzené škody a odpovědnostním titulem (nesprávným úředním postupem). Žalobkyně obdržela požadovaný příspěvek pouze o 19 dní později, než jej měla obdržet. Tato pozdní úhrada tudíž nemohla vyústit v tvrzenou škodu, kdy žalobkyně tvrdila, že jí škoda spočívající v ušlém zisku a zapříčiněná ztrátou zakázek začala vznikat již na jaře [Anonymizováno], resp. v dubnu [Anonymizováno], že na přelomu března a dubna [Anonymizováno] byla nucena ukončit část zakázek, optimalizovat počty osob využívaných na zakázkách, kdy příspěvky získávané na základě žádostí byly nezbytné pro ziskovost žalobkyně. Pokud měla žalobkyni vznikat škoda již rok před tím, než došlo k nesprávnému úřednímu postupu, nelze uzavřít, že by příčinnou vzniku tvrzené škody byl zjištěný nesprávný úřední postup.

33. V řízení 2 měl být příspěvek žalobkyni vyplacen do [datum], přičemž byl vyplacen již dne [datum]. V řízení 3 měl být příspěvek žalobkyni vyplacen do [datum], přičemž byl vyplacen již dne [datum]. Oba příspěvky tudíž byly vyplaceny včas. Tvrzená škoda tudíž z nesprávného úředního postupu v těchto řízeních žalobkyni vzniknout nemohla.

34. S přihlédnutím ke shora uvedeným závěrům, kdy nalézací soud shledal, že ve vztahu k jednotlivým posuzovaným řízením není dána příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem v těchto řízeních a žalobkyní tvrzenou škodou, nalézací soud žalobu výrokem I. v plném rozsahu zamítl, a to bez nutnosti zkoumání dalších podmínek odpovědnosti státu dle zákona č. 82/1998 Sb.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý z osmi úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, a to vyjádření k žalobě, vyjádření o odvolání a 6x účast u soudního jednání.

Poučení