25 C 284/2021-44

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Dočkalovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně], [země] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce], [anonymizováno] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 572 604 Kč s příslušenstvím žalobkyni a) a 390 670 Kč s příslušenstvím žalobci b) takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 343 562,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně, z částky 343 562,40 Kč za období od 27. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 229 041,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 229 041,60 Kč za období od 27. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) částku ve výši 218 489,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 218 489,80 Kč za období od 27. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci b) částku ve výši 172 180,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 172 180,20 Kč za období od 27. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a), k rukám jejího právního zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 18 380 Kč, a to do tří od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b), k rukám jeho právního zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 18 380 Kč, a to do tří od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci a) a b) se prostřednictvím podaných žalob ve znění připuštění jejich změn domáhali po žalované náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem, a to nepřiměřenou délkou správního řízení vedeného [anonymizováno 7 slov] [územní celek] pod spisovou značkou [číslo] (dále jen„ správní řízení“), které trvalo 29 let, 7 měsíců a 17 dnů, když zahájeno bylo dne 16. 11. 1991 a skončilo dne 30. 6. 2021. Žalobkyně a), která byla účastníkem správního řízení po celou dobu jeho trvání, požadovala náhradu nemajetkové újmy ve výši 572 604 Kč. Žalobce b), který do správního řízení vstoupil dne 27. 7. 2005 jako jeden ze šesti dědiců po [jméno] [příjmení], požadoval náhradu nemajetkové újmy ve výši 390 670 Kč s tím, že za část správního řízení, v němž vystupovala [jméno] [příjmení], požadoval podíl připadající na něj jako na jednoho z dědiců po jmenované, a za další část správního řízení požadovat přiznání náhrady nemajetkové újmy za své samostatné účastenství ve správním řízení. Oba pak požadovali zákonný úrok z prodlení, a to od 27. 1. 2022 do zaplacení, když žalovaná jim poté, co u ní své nároky dne 26. 7. 2021 uplatnili, požadovanou náhradu nemajetkové újmy neuhradila.

2. Žalovaná k věci uvedla, že celková délka správního řízení byla nepochybně nepřiměřená. S ohledem na to zaslala žalobcům a) a b) návrh smírného řešení, na který však nebylo reagováno. Pokud jde o výši přiměřeného zadostiučinění, navrhla, aby základní částka odpovídající 20 000 Kč za rok s tím, že za první dva roky je tato částka snížena na polovinu, byla dále snížena o 50%, konkrétně o 20% z důvodu složitost správního řízení a o 30% z důvodu sdílené újmy v rámci správního řízení. Pokud jde o náklady řízení, navrhla, aby tyto soud žalobcům a) a b) nepřiznal, neboť ti bezdůvodně nereflektovali nabídku ke smírnému vyřešení věci.

3. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že správní řízení vedené [anonymizováno 7 slov] [územní celek] pod spisovou značkou [číslo] probíhalo v období od 16. 11. 1991 do 30. 6. 2021, že účastníků předmětného správního řízení bylo původně jedenáct a v době jeho skončení dvacet pět, že žalobce b) [anonymizováno] [celé jméno žalobce] vstoupil do řízení 27. 7. 2005 jako jeden ze šesti dědiců po [jméno] [příjmení] s tím, že období před jeho vstupem do řízení odpovídá 13 letům 8 měsícům a 10 dnům a období jeho samostatného účastenství v předmětném řízení odpovídá 15 letům 11 měsícům a 3 dnům, že žalobkyně a) [celé jméno žalobkyně] byla v předmětném správním řízení přímým žadatelem a vystupovala v tomto řízení po celou dobu jeho trvání, že žalobci a) a b) u žalované uplatnili nárok na odškodnění podáním ze dne 26. 7. 2021, jakož i to, že žalovaná žalobkyni a) ani žalobci b) na odškodnění za nepřiměřenou délku předmětného správního řízení dosud nezaplatila ničeho.

4. Pokud jde o průběh správního řízení, učinili účastníci nespornými níže uvedené skutečnosti zjištěné ze správního spisu v rámci řízení vedeného zdejším soudem pod spisovou značkou 22 C 212/2017, konkrétně v rozsudku ze dne 3. 2. 2021 č. j. 22 C 212/2017-86.

5. V průběhu správního řízení, ve kterém původních 11 navrhovatelů uplatnilo nárok na vydání zemědělského majetku dle ust. § 9 odst. 1 zákona o půdě - pozemků p. č. [anonymizováno] [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] v k. ú. [obec], p. č. [anonymizováno] [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] v k. ú. [příjmení] [příjmení], p. č. [anonymizováno] [číslo] v k. ú. [příjmení] [jméno], p. [číslo] v k. ú. [ulice] a [ulice] [anonymizováno], došlo k úmrtí některých z původních navrhovatelů, mimo jiné [jméno] [příjmení] – právní předchůdkyně žalobce b), což vyvolalo nutnost vyčkat výsledků dědických řízení. Dále si pozemkový úřad v rámci dokazování musel vyžádat výpisy z pozemkové knihy a identifikace parcel (čl. 452-633 správního spisu), doklady k přechodu těchto pozemků na stát (čl. 637-639 a násl. správního spisu), zastavěnosti předmětných nemovitostí po přechodu na stát a jejich charakteru (čl. 743 - 827 správního spisu) či k prokázání restitučních titulů (darovací smlouvy uzavřené v tísni a kupní smlouvy uzavřené v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek).

6. Ve správním řízení bylo vydáno 25 pravomocných rozhodnutí (čl. 1 - 261 správního spisu), přičemž proti některým z nich (např. rozhodnutí [číslo jednací] ze dne 9.12.2011 a rozhodnutí [číslo jednací] ze dne 19.11.2013) byla u Městského soudu v Brně podána žaloba podle části páté o.s.ř.

7. Rozhodnutí [číslo jednací] ze dne 29.6.2017 bylo oprávněným osobám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] (každé k id. 1/8), [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení] (každému k id. 1/12), [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (každému k id. 1/24), [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (každé k id. 1/32), [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobkyně], [jméno] [příjmení], [jméno] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] (každému k id. 1/48), [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [celé jméno žalobce], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (každému k id. 1/80) přiznáno právo na náhradu za zbývající zastavěnou část pozemku p. č. [anonymizováno] [číslo] o výměře 59 m2 v k. ú. [příjmení] [příjmení]. Ve vztahu k pozemkové parcele [číslo] v k.ú. [příjmení] [příjmení] byl v průběhu správního řízení vyžádán geometrický plán (čl. 828 a násl správního spisu), jakož i vyjádření stavebního úřadu k vydatelnosti pozemku včetně stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí (čl. 837 a násl. správního spisu) a bylo provedeno místní šetření (čl. 848 a násl. správního spisu).

8. Na základě shodných tvrzení účastníků uvedených v odst. 3. - 7. odůvodnění tohoto rozsudku, která vzal soud za svá skutková zjištění (§ 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“), bylo ve věci možno rozhodnout. Vzhledem k tomu, že skutkový stav věci nebyl mezi účastníky sporný, neprováděl soud dokazování, a vyšel z nesporných tvrzení účastníků, která byla pro rozhodnutí věci samé dostatečná.

9. Projednávanou věc soud hodnotil v intencích následujících zákonných ustanovení.

10. Podle věty první čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb., každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu.

11. Podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, publikované ve sbírce zákonů pod č. 2/1992 Sb. každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.

12. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

13. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

14. Podle § 14 odst. 1, 2 a 3 OdpŠk: (1) Nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. (2) Byl-li nárok uplatněn u úřadu, který není příslušný, postoupí tento úřad žádost poškozeného příslušnému úřadu. Účinky předběžného uplatnění jsou v tomto případě zachovány. (3) Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

15. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

16. Podle § 31a odst. 1, 2 a 3 OdpŠk.: (1) Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. (2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. (3) V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

17. V dané věci dospěl soud k následujícím právním závěrům.

18. Podmínka pro uplatnění nároků žalobců a) a b) na náhradu nemajetkové újmy u soudu byla splněna vzhledem k tomu, že tento nárok před podáním žaloby uplatnili u žalované, která jej do doby rozhodnutí soudu ani částečně neuspokojila. Proto soud přistoupil k meritornímu projednání žalobou uplatněného nároku žalobkyně.

19. Nárok uplatněný ve správním řízení je majetkovým nárokem soukromoprávní povahy spadajícím pod čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, tudíž na danou věc dopadají závěry stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011 k výkladu § 13 odst. 1, věta druhá a třetí, a § 31a zák. č. 82/1998 Sb., Cpjn 206/2010 (R 58/2011 civ.) (dále jen„ Stanovisko“), které na právní úpravu stanovenou v OdpŠk navazuje.

20. Pokud jde o věc samu, soud předně hodnotil celkovou délku správního řízení, které trvalo 29 let a 7 měsíců a 17 dnů (zahájeno bylo dne 16. 11. 1991 a skončilo dne 30. 6. 2021). Předmětné řízení bylo řízením správním podle § 9 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v němž se měly uplatnit lhůty podle § 49 odst. 2 Zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) ve znění platném v rozhodné době. Rozhodnuto tak mělo být, ačkoliv šlo o zvlášť složitý případ, do 60 dnů. Zákonná lhůta však ve správním řízení dodržena nebyla, naopak byla mnohonásobně překročena. Délku trvání správního řízení (29 let a 7 měsíců a 17 dnů) je proto třeba nepochybně považovat zs nepřiměřenou (nezákonnou), přičemž v takovém případě je pak dle Stanoviska vznik nemajetkové újmy na straně poškozeného účastníka, zde žalobkyně a) a žalobce b), předpokládána a zásadně je na místě poskytnutí peněžitého zadostiučinění, neboť pouhé konstatování práva se jeví jako nedostačující.

21. Ohledně závěru uvedeného v předchozím odstavci ostatně nebyl mezi účastníky tohoto řízení spor, když tito bylo zajedno v tom, že celková délka správního řízení je nepřiměřená, a že je na místě poskytnout zadostiučinění v penězích. Účastníci tohoto řízení se rozcházeli v tom, jaká výše nemajetkové újmy má být žalobcům a) a b) nahrazena, a to konkrétně ve výši její modifikace z hlediska tzv. sdílené újmy v rámci správního řízení.

22. Soud při stanovení základní částky odškodnění vycházel v souladu se Stanoviskem z rozmezí částek 15 000 až 20 000 Kč ročně, přičemž základní odškodnění určil na horní hranici uvedeného rozmezí, tj. 20 000 Kč za rok trvání správního řízení, když shledal, že v daném případě je třeba zohlednit faktory zvyšující typovou závažnost vznikající újmy, neboť jde o restituční řízení, v němž má být neprodleně napravena v minulosti způsobená újma. Současně soud dle závěrů Stanoviska snížil zadostiučinění připadající na první dva roky řízení na polovinu.

23. Při výpočtu základní částky odškodnění náležející žalobkyni a) a žalobci b) vyšel soud z toho, že každému z nich přísluší za první dva roky trvání správního řízení částka ve výši 10 000 Kč (20 000 Kč snížená na polovinu), za každý další rok trvání správního řízení částka ve výši 20 000 Kč, za měsíc trvání správní řízení částka ve výši 1 667 Kč a za den trvání správního řízení částka ve výši 55 Kč.

24. Ve vztahu k žalobkyni a) pak základní částka odškodnění za 29 let 7 měsíců a 17 dní trvajícího správního řízení odpovídá částce 572 604 Kč (za první dva roky 20 000 Kč (2* 10 000 Kč), za dalších 27 let 540 000 Kč (27* 20 000 Kč), za 7 měsíců 11 669 Kč (7* 1 667 Kč) a za 17 dní 935 Kč (17* 55 Kč)).

25. Ve vztahu k žalobci b) pak soud vzhledem k tomu, že ten do správního řízení vstoupil jako procesní nástupce [jméno] [příjmení], při stanovení základní částky odškodnění vycházel ze závěru rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3945/2014, v němž je otázka jak mají soudy v daném případě postupovat řešena následovně: Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění, které náleží jednomu z procesních nástupců původního účastníka (§ 107 odst. 2 a 3 o. s. ř.), je tedy na místě nejprve určit zadostiučinění, které by náleželo původnímu účastníku řízení za tu část řízení, jíž se sám účastnil. Tuto částku je poté třeba vydělit počtem dědiců původního účastníka, kteří do řízení nastoupili na jeho místo – a to z toho důvodu, aby částka přiznaná v součtu jednotlivým dědicům nepřevyšovala částku, která by náležela původnímu účastníku řízení.

26. Základní částka odškodnění za 29 let 7 měsíců a 17 dní trvajícího správního řízení žalobce b) odpovídá částce 360 816,30 Kč, když za období do vstupu žalobce b) do správního řízení po [jméno] [příjmení] (tj. do 27. 7. 2005), tedy za období od 16. 11. 1991 do 26. 7. 2005 (včetně), by [jméno] [příjmení] náleželo odškodnění za 13 let, 8 měsíců a 10 dní ve výši 273 886 Kč (za první dva roky 20 000 Kč (2* 10 000 Kč), za dalších 11 let 220 000 Kč (11* 20 000 Kč), za 8 měsíců 13 336 Kč (8* 1 667 Kč) a za 10 dní 550 Kč (10* 55 Kč)), z čehož na žalobce b) jako jednoho ze šesti dědiců po [jméno] [příjmení] připadá 1/6, která odpovídá 45 647,70 Kč, a za období samostatného účastenství žalobce b) ve správním řízení, tedy za období od 27. 7. 2005 do 30. 6. 2021, náleží žalobci b) odškodnění za 15 let, 11 měsíců a 3 dny ve výši 318 502 Kč (300 000 Kč (15* 20 000 Kč) + 18 337 Kč (11* 1667 Kč) + 165 Kč (3 * 55 Kč)). Základní částka odškodnění náležející žalobci b) za nepřiměřenou délku celého správního řízení pak představuje součet za obě výše zmíněná období (za období do vstupu žalobce b) do správního řízení a za období jeho samostatného účastenství ve správním řízení), tj. částku 364 149,70 Kč (42 314,30 Kč + 318 502 Kč).

27. Pokud jde o modifikaci základní částky, dospěl soud k závěru, že je na místě její snížení, a to o 20% z důvodu složitosti správního řízení a o 20% z důvodu sdílené újmy.

28. Správní řízení soud hodnotí se zřetelem k jeho charakteru jako složité, neboť šlo o restituční řízení, které je známo zvýšenou skutkovou a právní složitostí. Složitost správního řízení shledal soud v následujících skutečnostech. Jednotlivé restituční nároky původních jedenácti účastníků správního řízení byly uplatněny celkem na 52 původních pozemků ve čtyřech katastrálních územích, přičemž v rámci správního řízení bylo prověřováno několik restitučních titulů, na základě kterých nárokované pozemky přešly na stát, a prošetřováno, zda nedošlo k odškodnění již podle zákona č. 87/1991 Sb. Značně složité bylo rovněž prokazování možnosti vydání nárokovaných pozemků z hlediska jejich zastavěnosti, pročež bylo třeba nechat vyhotovit řadu geometrických plánů. V průběhu správního řízení byla rozhodováno ve vícero stupních, když proti některým rozhodnutím vydaným v rámci správního řízení (např. rozhodnutí [číslo jednací] ze dne 9.12.2011 a rozhodnutí [číslo jednací] ze dne 19.11.2013) byla podána žaloba podle části V. o. s. ř. Současně bylo vzhledem k tomu, že v průběhu správního řízení došlo k úmrtí některých z původních navrhovatelů, nutno vyčkal výsledků dědických řízení. Z uvedených důvodů soud vzhledem k popsané složitosti správního řízení přistoupil ke snížení základní částky o 20%.

29. Co se týče sdílené újmy, byl soud veden závěry Stanoviska, dle nichž v případě řízení, v němž vystupovalo více účastníků žádajících náhradu nemajetkové újmy za jeho nepřiměřenou délku, je možno částku odškodnění náležející každému z nich přiměřeně snížit oproti částce, jež by byla poškozenému přiznána v případě, že by se řízení na jedné straně účastnil sám. V případě více poškozených nepřiměřenou délkou řízení je jejich újma do určité míry – jako procesní stranou – sdílena. Z toho důvodu lze s přihlédnutím k počtu poškozených odškodnění, které by bylo přiznáno každému z nich, přiměřeně snížit, a to u vysokého počtu poškozených i podstatně. Soud v daném případě vzhledem k tomu, že účastníků správního řízení bylo původně jedenáct a v době jeho skončení dvacet pět, dospěl k závěru, že snížení základní částky z důvodu sdílené újmy v rámci správního řízení je na místě. Soud však nepřisvědčil argumentaci žalované, že by z důvodu sdílené újmy v rámci správního řízení měla být základní částka odškodnění snížena o 30%. Za přiměřené pokládá soud snížení o 20%, a to s přihlédnutím k počtu účastníků správního řízení (v době zahájení správního řízení 11 a v době jeho skončení dvacet pět), který nepovažuje za enormně vysoký (např. ve srovnání s řízeními o vytěsnění akcionářů či v insolvenčních věcech, v nichž bývají i stovky účastníků řízení).

30. Další kritéria (jednání žalobkyně a) a žalobce b) či jeho právní předchůdkyně, postup správního orgánu, význam pro žalobkyni a) a žalobce b)) nebyla ve vztahu k trvání správního řízení žádným z účastníků řízení jako relevantní faktor ovlivňující zvýšení či snížení výše požadované náhrady za nemajetkovou újmu tvrzena, proto soud z těchto hledisek základní částku odškodnění nemodifikoval. Ke kritériu významu předmětu řízení pro poškozeného se sluší poznamenat, že Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně uvedl, že význam řízení pro poškozeného je pro stanovení formy a výše odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě kritériem nejdůležitějším. Význam předmětu správního řízení pro žalobkyni a) a žalobce b) je z principu zvyšován tím, že v případě správního řízení šlo o restituční řízení, v němž jde o nápravu dřívějších křivd. To bylo soudem zohledněno již jako faktor zvyšující typovou závažnost vznikající újmy tím, že stanovení základní částky odškodnění určil na horní hranici rozmezí částek 15 000 až 20 000 Kč ročně dle Stanoviska, tj. 20 000 Kč ročně, pročež ani z tohoto hlediska nebyla modifikace základní částky shledána jako důvodná.

31. Z výše uvedených důvodů tak soud přikročil ke snížení základní výše odškodnění o 40%, kdy výsledné částky náležející žalobkyni a) a žalobci b) po takto provedeném snížení hodnotí soud s ohledem ke zjištěným okolnostem daného případu jako způsobilé naplnit svou kompenzační funkci.

32. Soud tak po snížení základní výše odškodnění přiznal přiměřené zadostiučinění žalobkyni a) ve výši 343 562,40 Kč (572 604 Kč sníženo o 40%) a žalobci b) ve výši 218 489,80 Kč (364 149,70 Kč sníženo o 40%), přičemž zároveň vzhledem k tomu, že žalovaná se nezaplacením žalovaných částek do doby rozhodnutí soudu dostala do prodlení, přiznal žalobkyni a) a žalobci b) přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud rozhodl tak, jak ve výrocích I. a III. tohoto rozsudku uvedeno, a ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 229 041,60 Kč s příslušenstvím ve vztahu k žalobkyni a) a co do částky 172 180,20 Kč s příslušenstvím ve vztahu k žalobci b) zamítl, tak jak ve výrocích II. a IV. tohoto rozsudku uvedeno.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., když návrh žalované, aby nebyla soudem žalobcům a) a b) přiznána proto, že bezdůvodně nereflektovali nabídku ke smírnému vyřešení věci, neshledal důvodným. Jakkoliv si účastníci řízení před podáním žalob vyměňovaly svá stanoviska, v případě, kdy nedospěli ke shodě, bylo na žalobkyni a) a žalobci b), zda se svého nároku budou domáhat soudně, přičemž o přiznání práva na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti se soudním řízením pak soud rozhoduje dle příslušných ustanovení o. s. ř. V daném případě soud s ohledem na skutečnost, že rozhodnutí o výši plnění záležela zcela na úvaze soudu, přiznal žalobkyni a) a žalobci b) plnou náhradu nákladů řízení.

34. Náklady řízení žalobkyně a) a žalobce b), každého z nich, sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“), kterému náleží odměna stanovená dle §§ 6 odst. 1 a § 7 AT z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) AT sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT (1x převzetí a příprava zastoupení, 1x podání žaloby ze dne 8. 11. 2021, 2x vyjádření ve věci ze dne 11. 4. 2022 a ze dne 25. 5. 2022), tj. 12 400 Kč, a z částky 2 480 Kč za úkon právní služby představující účast na jednání soudu dne 31. 10. 2022 po snížení o 20% dle § 14 odst. 4 AT vzhledem k tomu, že po spojení řízení vedených zdejším soudem pod spisovými značkami 25 C 284/2021 a 25 C 286/2021 (usnesením ze dne 2. 5. 2022 č. j. 25 C 284/2021-29, které nabylo právní moci dne 4. 6. 2022) vykonal advokát tento úkon právní služby společně za žalobkyni a) a žalobce b). K odměně dále náleží paušální náhrada v celkové výši 1 500 Kč (300 za každý z pěti vykonaných úkonů právní služby dle § 13 odst. 3 AT) Náklady řízení žalobkyně a) a žalobce b), každého z nich, tak činí 18 380 Kč.

35. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto vždy podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly shledány podmínky pro její prodloužení.

Poučení