35 C 261/2021 - 45

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Annou Vandákovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] b) [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [datum narození] bytem [adresa], [země] obě zastoupené advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 390 670 Kč s příslušenstvím žalobkyni a) a 447 638 Kč s příslušenstvím žalobkyni b) takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 223 968 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 223 968 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 166 702 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 166 702 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 254 944 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 254 944 Kč od [datum] do zaplacení.

IV. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) částku 192 694 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 192 694 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na nákladech řízení 21 160 Kč k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na nákladech řízení 21 160 Kč k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyň proti žalované (státu) podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) ve znění pozdějších předpisů (dále„ zákon č. 82/1998 Sb.“) na peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení ve věci nároku na vydání zemědělského majetku podle § 9 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále„ zákon o půdě“), které bylo vedeno před [anonymizováno 7 slov] [územní celek] pod [anonymizována dvě slova] [číslo] v době od [datum], kdy byla právními předchůdci žalobkyň uplatněna žádost na restituci pozemkových parcel v k. ú. [příjmení] [příjmení], k. ú. [příjmení] [jméno] a k. ú. [ulice] a [ulice] [anonymizováno] (dále„ zemědělský majetek“), do [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (dále„ posuzované řízení“).

2. Žalobkyně a) uplatnila nárok na zaplacení částky 390 670 Kč se zákonným úrokem z prodlení u soudu dne [datum] žalobou vedenou pod sp. zn. 35 C 261/2021.

3. Žalobkyně b) uplatnila nárok na zaplacení částky 447 638 Kč se zákonným úrokem z prodlení u soudu dne [datum] žalobou vedenou pod sp. zn. 35 C 262/2021.

4. Usnesením ze dne 22. 12. 2022, č. j. 35 C 261/2021-30, které se stalo pravomocným dne [datum], bylo rozhodnuto o spojení řízení ve věcech vedených pod sp. zn. 35 C 261/2021 a sp. zn. 35 C 262/2021 ke společnému řízení s tím, že vedeny budou nadále pod sp. zn. 35 C 261/2021.

5. Žaloby jsou založeny na tvrzení, že právní předchůdci žalobkyň uplatnili v posuzovaném řízení nejpozději dne [datum] žádost o restituci zemědělského majetku podle zákona o půdě, o které mělo být podle tehdy platného správního řádu (zákon č. 71/1967 Sb.) rozhodnuto bez zbytečného odkladu (nejvýše ve lhůtě 30 dní), přičemž poslední rozhodnutí ve věci bylo vydáno dne [datum] a nabylo právní moci dne [datum]. Žalobkyně považují délku posuzovaného řízení (téměř 30 let) za neadekvátně dlouhou, což podle nich představuje nesprávný úřední postup státu. Za nemajetkovou újmu tím utrpěnou se žalobkyně domáhají finančního zadostiučinění, a to žalobkyně a) v částce 390 670 Kč a žalobkyně b) v částce 447 638 Kč. Žalobkyně, které vycházejí ze základního zadostiučinění 20 000 Kč ročně, považují za přiměřené zadostiučinění za celou dobu posuzovaného řízení v částce 579 580 Kč. Žalobkyně a), která vstoupila do posuzovaného řízení dne [datum] jako jedna z pěti dědiců po právní předchůdkyni [jméno] [příjmení], požaduje za období do [datum] poníženou částku a celkem pak 390 670 Kč. Žalobkyně b), která vstoupila do posuzovaného řízení dne [datum] jako jedna z tří dědiců po [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno], požaduje za období do [datum] poníženou částku a celkem pak 447 638 Kč. Žalobkyně a) uplatnila u státu nárok na zadostiučinění dopisem ze dne [datum], doručeným dne [datum]. Žalobkyně b) uplatnila u státu nárok na zadostiučinění dopisem ze dne [datum], doručeným dne [datum].

6. Žalovaná potvrdila, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, který spočíval ve zjevně nepřiměřené délce posuzovaného řízení. Nesporovala ani to, že žalobkyním náleží zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou v souvislosti s tím utrpěly. Poukázala na to, že žalobkyním, jakož i dalším žadatelům zastoupeným stejným advokátem ve věci odškodnění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení ([anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení]), v rámci předběžného projednání nároku písemně konstatovala, že celková délka posuzovaného řízení je nepřiměřená, omluvila se a současně nabídla peněžité zadostiučinění, kdy vycházela ze základní částky 20 000 Kč za rok trvání řízení, přičemž za první dva roky vzala v úvahu polovinu této částky a základní částku pak snížila o 20 % z důvodu složitosti řízení a o 30 % z důvodu sdílené újmy, neboť stejný nárok u ní vzneslo celkem 14 žadatelů (včetně žalobkyň). K nároku žalobkyně a) uvedla, že do posuzovaného řízení vstoupila dne [datum] jako jedna z pěti dědiců po [jméno] [příjmení], a proto se jí za období před vstupem započítává 25 555,50 Kč a za období samostatného účastenství 158 445 Kč, tedy v souhrnu 184 000,50 Kč, což nabídla této žalobkyni v dopise ze dne [datum], který byl reakcí na dopis ze dne [datum]. K nároku žalobkyně b) uvedla, že do posuzovaného řízení vstoupila dne [datum] jako jedna z tří dědiců po [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno], proto se jí za období před vstupem započítává 36 481 Kč a za období samostatného účastenství 175 917 Kč, tedy v souhrnu 212 398 Kč, což nabídla této žalobkyni v dopise ze dne [datum], který byl reakcí na dopis ze dne [datum]. Odkázala na rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 a Městského soudu v Praze ve věcech dalších žadatelů o kompenzaci za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení.

7. Mezi účastnicemi nebyl sporný průběhu posuzovaného řízení, jehož délka činila od [datum] do [datum], ani vstup žalobkyně a) do posuzovaného řízení dne [datum] jako jedné z pěti dědiců po [jméno] [příjmení] a vstup žalobkyně b) do posuzovaného řízení dne [datum] jako jedné z tří dědiců po [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] a konečně ani předmět posuzovaného řízení, tedy restituce zemědělského majetku sestávajícího z padesáti dvou původních pozemků ve čtyřech katastrálních územích uplatněná zprvu jedenácti a posléze dvaceti pěti žadateli. 8. [příjmení] nebylo mezi účastnicemi ani o tom, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, který spočíval v nepřiměřené délce posuzovaného řízení, že žalovaná písemně konstatovala nepřiměřenou délku posuzovaného řízení, omluvila se a současně nabídla peněžité zadostiučinění v částce 184 000,50 Kč žalobkyni a) a v částce 212 398 Kč žalobkyni b) a že žalobkyně tuto nabídku neakceptovaly. 9. [příjmení] mezi účastnicemi zůstala toliko výše přiměřeného peněžitého zadostiučinění, které náleží žalobkyním za újmu utrpěnou v důsledku nepřiměřené délky posuzovaného řízení, tedy za dobu 29 let, 7 měsíců a 17 dnů.

10. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanoveným tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

11. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

12. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

13. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

14. Podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

15. Podle § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a/ celkové délce řízení, b/ složitosti řízení, c/ jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d/ postupu orgánů veřejné moci během řízení a e/ významu předmětu řízení pro poškozeného.

16. Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb. (dále„ Úmluva“) každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když si to vyžádají zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků anebo, v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům společnosti.

17. Podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb. pod [číslo] Sb. (dále„ Listina“) každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke vše prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.

18. Podle Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále„ Stanovisko“) platí, že odůvodnění výše přiznaného zadostiučinění musí obsahovat hodnocení, v němž se vychází ze základní částky stanovené násobkem celkové doby řízení v letech či měsících a částky přiznávané za jednotku času řízení s následným připočtením či odečtením vlivu skutečnosti vyplývající z kritérií obsažených v ustanovení § 31a odst. 3 písm. b/ až e/ zákona č. 82/1998 Sb. Pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení, tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc řízení. Přitom je nezbytné zohlednit, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Je rozumné, jestliže první dva roky řízení budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky 15 000 Kč až 20 000 Kč, tedy za jeden rok pak 7 500 Kč až 10 000 Kč Částku, k níž se dospěje součinem základní částky za jeden rok řízení (modifikované za prvé dva roky řízení) a celkové doby řízení spočítané v letech či měsících, lze následně upravovat v důsledku působení jednotlivých faktorů uvedených pod písmeny b/ až e/ ustanovení § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Základní částku je možno přiměřené zvýšit či snížit, přičemž by mělo být v obecné rovině dostačující zvýšení či snížení nepřesahující 50 %, aby byl zachován vztah přiměřenosti mezi utrpěnou újmou a za ni poskytovaným odškodněním.

19. Soud je toho názoru, že nárok uplatněný v posuzovaném řízení, tedy vydání zemědělského majetku podle zákona o půdě, je majetkovým nárokem soukromoprávní povahy spadajícím pod čl. 6 odst. 1 Úmluvy a čl. 38 odst. 2 Listiny, a proto je namístě vycházet ze závěrů Stanoviska.

20. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2016 sp. zn. 30 Cdo 3945/2014 platí, že„ Výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nepřiměřené dílky řízení by pro procesní nástupce původního účastníka řízení neměla přesahovat zadostiučinění, jež by za tutéž část řízení náležela jejich právnímu předchůdci.“ a dále, že„ Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění, které náleží jednomu z procesních nástupců původního účastníka (§ 107 odst. 2 a 3 o. s. ř.), je tedy na místě nejprve určit zadostiučinění, které by náleželo původnímu účastníku řízení za tu část řízení, jíž se sám účastnil. Tuto částku je poté třeba vydělit počtem dědiců původního účastníka, kteří do řízení nastoupili na jeho místo - a to z toho důvodu, aby částka přiznaná v součtu jednotlivým dědicům nepřevyšovala částku, která by náležela původnímu účastníku řízení. Za další část řízení, od smrti původního účastníka až do konce řízení, náleží každému z dědiců zadostiučinění vypočítané postupem podle Stanoviska, procentuálně snížené z důvodu sdílení újmy nerozlučnými procesními společníky.“ 21. Při posuzování výše přiměřeného peněžitého zadostiučinění, které náleží žalobkyním za újmu utrpěnou v důsledku nepřiměřené délky posuzovaného řízení, soud dospěl k následujícím závěrům.

22. Základní částka zadostiučinění za dobu 29 let, 7 měsíců a 17 dní činí v případě žalobkyně a) 373 279,20 Kč, když za dobu do vstupu žalobkyně a) do posuzovaného řízení po [jméno] [příjmení] (tj. do [datum]), tedy za období od [datum] do [datum] (včetně), by [jméno] [příjmení] náleželo zadostiučinění za dobu 13 let, 8 měsíců a 10 dní ve výši 273 886 Kč (za první dva roky 20 000 Kč (2 x 10 000), za dalších 11 let 220 000 Kč (11 x 20 000), za 8 měsíců 13 336 Kč (8 x 1 667 Kč) a za 10 dní 550 Kč (10 x 55 Kč)), z čehož na žalobkyni a) jako jedné z pěti dědiců po [jméno] [příjmení] připadá 1/5, což odpovídá částce 54 777,20 Kč, a za dobu samostatného účastenství žalobkyně a) v posuzovaném řízení, tedy za období od [datum] do [datum], náleží žalobkyni a) odškodnění za 15 let, 11 měsíců a 3 dny v částce 318 502 Kč (300 000 Kč (15 x 20 000 Kč) + 18 337 Kč (11 x 1 667 Kč) + 165 Kč (3 x 55 Kč)). Součet těchto výsledných částek (54 777,20 + 318 502) pak představuje základní částku zadostiučinění, které náleží žalobkyni a) za celou délku posuzovaného řízení (373 279,20).

23. Základní částka zadostiučinění za dobu 29 let, 7 měsíců a 17 dní činí v případě žalobkyně b) 424 906,40 Kč, když za dobu do vstupu žalobkyně b) do posuzovaného řízení po [anonymizováno] [jméno] [příjmení] st. (tj. do [datum]), tedy za období od [datum] do [datum] (včetně), by [anonymizováno] [jméno] [příjmení] st. náleželo zadostiučinění za 11 let, 11 měsíců a 10 dní ve výši 218 887 Kč (za první dva roky 20 000 Kč (2 x 10 000), za dalších 9 let 180 000 Kč (9 x 20 000), za 11 měsíců 18 337 Kč (11 x 1 667) a za 10 dní 550 Kč (10 x 55)), z čehož na žalobkyni b) jako jedné ze tří dědiců po [anonymizováno] [jméno] [příjmení] st. připadá 1/3, která odpovídá částce 72 962,40 Kč, a za dobu samostatného účastenství žalobkyně b) v posuzovaném řízení, tedy za období od [datum] do [datum], náleží žalobkyni b) odškodnění za 17 let, 7 měsíců a 5 dní v částce 351 944 Kč (340 000 Kč (17 x 20 000) + 11 669 Kč (7 x 1 667) + 275 Kč (5 x 55)). Součet těchto výsledných částek (72 962,40 + 351 944) pak představuje základní částku zadostiučinění, které náleží žalobkyni b) za celou délku posuzovaného řízení (424 906,40).

24. U výše uvedených základních částek zadostiučinění (dále„ základní částky“) je namístě modifikace, a to snížení o 20 % z důvodu složitosti posuzovaného řízení a o 20 % z důvodu sdílené újmy, tedy v souhrnu o 40 %.

25. Posuzované řízení je třeba hodnotit se zřetelem k jeho charakteru (vydání zemědělského majetku podle zákona o půdě) jako složité, neboť šlo o restituční řízení, které je známo zvýšenou skutkovou a právní složitostí. Jednotlivé restituční nároky původních jedenácti žadatelů byly uplatněny celkem na padesát dva původních pozemků ve čtyřech katastrálních územích, přičemž bylo prověřováno několik restitučních titulů, na základě nichž nárokované pozemky přešly na stát, a prošetřováno, zda nedošlo k odškodnění již podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Značně složité bylo rovněž prokazování možnosti vydání nárokovaných pozemků z hlediska jejich zastavěnosti, kdy bylo třeba nechat vyhotovit řadu geometrických plánů. Rozhodováno bylo ve vícero stupních, přičemž proti některým rozhodnutím byla podána žaloba podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále„ o. s. ř.“). Současně bylo vzhledem k tomu, že došlo k úmrtí některých z původních žadatelů, nutno vyčkal výsledků dědických řízení. Takto popsaná složitost posuzovaného řízení odůvodňuje snížení výše uvedených základních částek o 20 %.

26. Co se týče sdílené újmy, je třeba mít na zřeteli, že v případě řízení, v němž vystupovalo více poškozených žádajících náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku, je možno částku zadostiučinění náležející každému z nich přiměřeně snížit oproti částce, jež by byla poškozenému přiznána v případě, že by se řízení na jedné straně účastnil sám. V případě více poškozených nepřiměřenou délkou je jejich újma do určité míry - jako procesní stranou - sdílena. Z toho důvodu lze s přihlédnutím k počtu poškozených zadostiučinění, které by bylo přiznáno každému z nich, přiměřeně snížit, a to u vysokého počtu poškozených i podstatně. Jelikož žadatelů v posuzovaném řízení bylo původně jedenáct a v době jeho skončení dvacet pět, je namístě v případě žalobkyň snížení výše uvedených základních částek z důvodu sdílené újmy. Argumentaci žalované, že by se mělo jednat o 30 %, nelze dát za pravdu. Přiměřené se jeví snížení o 20 %, a to s přihlédnutím k počtu žadatelů, tedy jedenáct, respektive dvacet pět, což nelze označit za počet enormně vysoký například ve srovnání s řízeními v insolvenčních věcech, kde bývají i stovky účastníků.

27. Důvody pro modifikaci výše uvedených základních částek z pohledu dalších kritérií (jednání žalobkyň či jejich právních předchůdců v posuzovaném řízení, postup orgánu státu v posuzovaném řízení, význam posuzovaného řízení pro žalobkyně) nebyly shledány.

28. Pokud jde o význam řízení, je namístě zdůraznit, že pro stanovení formy a výše zadostiučinění je pro poškozeného kritériem nejdůležitějším. Význam předmětu posuzovaného řízení pro žalobkyně je z principu zvyšován tím, že se jednalo o restituční řízení, tedy o nápravu křivd způsobených v období let 1948 až 1989 (viz blíže zákon o půdě). Tato skutečnost byla zohledněna jako hledisko zvyšující typovou závažnost vznikající újmy již tím, že východiskem pro výpočet základních částek byla horní hranice rozmezí částek uvedených ve Stanovisku, tj. 20 000 Kč ročně, pročež ani z tohoto hlediska nebyla modifikace základní částky shledána jako důvodná. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2019 sp. zn. 30 Cdo 1028/2019 platí, že„ Hlediskem svědčícím pro promptní vyřízení případu může být též zdravotní stav či věk účastníka řízení, jenž má zpravidla eminentní zájem na tom, aby jeho věc byla projednána v co nejkratším čase. Osobami v pokročilejším věku jsou myšleny osoby minimálně 75 let, avšak vždy s ohledem na konkrétní okolnosti případu a zejména zdravotní stav konkrétního člověka.“. V době skončení posuzovaného řízení bylo žalobkyni a) necelých [anonymizováno] let a žalobkyně b) překročila věk [anonymizováno] let. Věk jako hledisko zvyšující význam posuzovaného řízení u žalobkyně a) tudíž nelze zohlednit. Žalobkyně b) sice překročila hranici [anonymizováno] let, nicméně nepříznivý zdravotní stav netvrdila ani neprokazovala. Věk jako hledisko zvyšující význam posuzovaného řízení u žalobkyně b) taktéž nelze zohlednit.

29. Soud je vzhledem k výše uvedenému přesvědčen, že konečná částka (po zaokrouhlení) 223 968 Kč (tj. 373 279,20 Kč sníženo o 40%) v případě žalobkyně a) a konečná částka (po zaokrouhlení) 254 944 Kč (tj. 424 906,40 Kč sníženo o 40%) v případě žalobkyně b) plně respektují zachování vztahu přiměřenosti mezi újmou utrpěnou v důsledku nepřiměřené délky posuzovaného řízení a za ni poskytnutým zadostiučiněním, zcela odpovídají konkrétním okolnostem tohoto případu a jsou zároveň souladné jak se závěry zaujatými ve Stanovisku, tak s obecně sdílenou představou spravedlnosti (§ 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.). Jako příklady rozhodování se stejným závěrem v otázce základní částky (v prvních dvou letech 10 000 Kč ročně, v ostatních letech 20 000 Kč ročně) a jejího snížení z důvodu složitosti (o 20 %) a sdílené újmy (o 20 %) ve věcech dalších žadatelů o kompenzaci za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení lze zmínit pravomocně skončené věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 22 C 212/2017, sp. zn. 25 C 284/2021 (sp. zn. 39 Co 14/2023 Městského soudu v Praze), sp. zn. 27 C 343/2021 (sp. zn. 21 Co 286/2022 Městského soudu v Praze) či sp. zn. 30 C 323/2021 (sp. zn. 54 Co 323/2022 Městského soudu v Praze), přičemž ve věcech sp. zn. 22 C 212/2017 a sp. zn. 25 C 284/2021 žadatelé (tam v procesním postavení žalobců) překročili věk [anonymizováno] let (byli narozeni v letech [rok] a [rok]) a jejich věk nebyl zohledněn jako hledisko zvyšující význam posuzovaného řízení.

30. Pro úplnost soud dodává, že při stanovení výše peněžitého zadostiučinění měl též na zřeteli rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2011 sp. zn. 30 Cdo 1313/2010, podle něhož smyslem poskytnutí přiměřeného zadostiučinění podle § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.„ je odškodnění újmy, která vznikla účastníku řízení v důsledku nepřiměřené dlouho trvající nejistoty stran jeho právního postavení, nikoli sankcionování státu za to, že k nepřiměřené délce řízení došlo.“ 31. Žalobkyně a) má ve smyslu § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. vůči žalované právo na zaplacení částky 223 968 Kč z titulu přiměřeného peněžitého zadostiučinění za újmu utrpěnou v důsledku nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, má žalobkyně a) vůči žalované právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně. Prodlení žalované nastalo ve smyslu § 15 zákona č. 82/1998 Sb. prvním dnem po uplynutí šesti měsíců od uplatnění nároku (na základě dopisu ze dne [datum]), tedy [datum].

32. Soud proto ohledně částky 223 968 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 223 968 Kč od [datum] do zaplacení žalobě jako důvodné vyhověl (výrok I.) a ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně částky 166 702 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 166 702 Kč od [datum] do zaplacení, žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

33. Žalobkyně b) má ve smyslu § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. vůči žalované právo na zaplacení částky 254 944 Kč z titulu přiměřeného peněžitého zadostiučinění za újmu utrpěnou v důsledku nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, má žalobkyně b) vůči žalované právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně. Prodlení žalované nastalo ve smyslu § 15 zákona č. 82/1998 Sb. prvním dnem po uplynutí šesti měsíců od uplatnění nároku (na základě dopisu ze dne [datum]), tedy [datum].

34. Soud proto ohledně částky 254 944 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 254 944 Kč od [datum] do zaplacení žalobě jako důvodné vyhověl (výrok III.) a ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně částky 192 694 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 192 694 Kč od [datum] do zaplacení, žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok IV.).

35. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť se neztotožnil s argumentací žalované, aby náhrada nákladů nebyla žalobkyním přiznána proto, že bezdůvodně nereflektovali její nabídku ke smírnému vyřešení věci. Jakkoliv si účastnice řízení před podáním žalob vyměňovaly svá stanoviska, za situace, kdy nedospěly ke shodě, bylo na žalobkyních, zda se svého nároku budou domáhat soudně, přičemž o přiznání práva na náhradu nákladů vzniklých v soudním řízením soud rozhoduje podle příslušných ustanovení o. s. ř. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o výši přiměřeného peněžitého zadostiučinění záleženo zcela na úvaze soudu, žalobkyním přísluší plná náhrada účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku (§ 137 odst. 1 o. s. ř.) a nákladů zastoupení (vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátní tarif - dále„ advokátní tarif“). V období před spojením věci žalobkyně a) a věci žalobkyně b) ke společnému řízení se jednalo: 1/ u žalobkyně a) o soudní poplatek za žalobu ve výši 2 000 Kč a náklady zastoupení, a to o odměnu za 4 úkony po 3 100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ve věci samé k výzvě soudu) ve výši 12 400 Kč a náhradu hotových výdajů za 4 úkony po 300 Kč ve výši 1 200 Kč (§ 7, § 9 odst. 4 písm. a/, § 11 odst. 1, § 13 odst. 3 advokátní tarifu), tj. 13 600 Kč, 2/ u žalobkyně b) o soudní poplatek za žalobu ve výši 2 000 Kč a náklady zastoupení, a to o odměnu za 4 úkony po 3 100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ve věci samé k výzvě soudu) ve výši 12 400 Kč a náhradu hotových výdajů za 4 úkony po 300 Kč ve výši 1 200 Kč (§ 7, § 9 odst. 4 písm. a/, § 11 odst. 1, § 13 odst. 3 advokátní tarifu), tj. 13 600 Kč. V období následujícím se jednalo: 1/ u žalobkyně a) o náklady zastoupení, a to o odměnu (poníženou o 20 % z důvodu zastoupení více účastníků) za 2 úkony po 2 480 Kč (vyjádření ve věci samé, účast na jednání před soudem) ve výši 4 960 Kč a náhradu hotových výdajů za 2 úkony po 300 Kč ve výši 600 Kč (§ 7, § 9 odst. 4 písm. a/, § 11 odst. 1, § 13 odst. 3 advokátní tarifu), tj. 5 560 Kč, 2/ u žalobkyně b) o náklady zastoupení, a to o odměnu (poníženou o 20 % z důvodu zastoupení více účastníků) za 2 úkony po 2 480 Kč (vyjádření ve věci samé, účast na jednání před soudem) ve výši 4 960 Kč a náhradu hotových výdajů za 2 úkony po 300 Kč ve výši 600 Kč (§ 7, § 9 odst. 4 písm. a/, § 11 odst. 1, § 13 odst. 3 advokátní tarifu), tj. 5 560 Kč. Každé z žalobkyň tak náleží na náhradě nákladů řízení částka 21 160 Kč (2 000 + 13 600 + 5 560). Místo plnění vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (výroky V. a VI.)

36. O lhůtě k plnění do 15 dnů od právní moci rozsudku rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. z organizačně-technických důvodů na straně žalované, kdy jde o plnění ze státního rozpočtu podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

Poučení