22 C 212/2017

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] pro zaplacení [částka] s přísl. samosoudkyně takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka].

II. Žaloba, kterou se žalobce na žalované domáhá uhrazení částky [částka], se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši [částka], a to k rukám jejího právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne [datum] domáhal vůči žalovanému státu zaplacení částky [částka] jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou žalobci celkovou nepřiměřenou délkou trvání řízení ve věci restitučního nároku na vydání pozemkové parcely p.č. PK [číslo] o výměře [výměra] v k.ú. [část obce], vedeného před Státním pozemkovým úřadem, Krajský pozemkový úřad pro [územní celek], pod [číslo jednací] s tím, že správní řízení o tomto nároku trvalo 25 let. Žalovaný uplatnil dne [datum] u žalované svůj nárok.

2. Žalovaný stát v této věci jedná podle § 21a odst. 1 písm. b) o. s. ř. prostřednictvím své organizační složky – Ministerstva zemědělství, které je současně ve smyslu § 6 odst. 2 písm. b) zák. č. 82/1998 Sb. též příslušným úřadem, neboť tvrzená újma způsobená nepřiměřenou délkou řízení pozemkového úřadu vznikla v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti právě tohoto ministerstva (zák. č. 229/1991 Sb.).

3. Žalovaná se žalobě bránila tím, že k průtahům v řízení před Státním pozemkovým úřadem, Krajský pozemkový úřad pro [územní celek] nedošlo a kdy přiměřenost délky řízení musí být posouzena ve světle konkrétních okolností případu, tedy zejména s přihlédnutím k mimořádně vysoké složitosti řízení, kdy v rámci restitučního řízení bylo celkově rozhodováno o 51 pozemcích ve čtyřech katastrálních územích. Dále je nutno přihlédnout k podílu účastníků na délce řízení a počtu stupňů správních a soudních orgánů, jimiž byla věc projednávána.

4. Soud v tomto řízení při nařízeném jednání provedl dokazování, přičemž jednotlivé důkazy hodnotil v souladu s § 132 o. s. ř. jak každý samostatně, tak i v jejich vzájemných souvislostech a dospěl na tomto základě k následujícím skutkovým zjištěním.

5. S ohledem na to, že předběžné projednání nároku je podmínkou meritorního projednání věci, soud především konstatuje, že z dopisu datovaného dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce u žalované uplatnil nárok na náhradu nemajetkové škody ve výši [částka] způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení ve věci restitučního nároku na vydání zemědělského majetku dle ust. § 9 odst. 1 zákona o půdě – k pozemkové parcele p.č. PK [číslo] o výměře 59 m2 v k.ú. [část obce], vedené v rámci správního spisu Státním pozemkovým úřadem, Krajský pozemkový úřad pro [územní celek] pod [číslo jednací]. S ohledem na § 14 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb. má soud nárok za řádně uplatněný.

6. K samotnému předmětnému řízení pak soud především konstatuje, že mezi účastníky není sporu (§ 120 odst. 3 o. s. ř.) o tom, že restituční řízení týkající se nároku na vydání zemědělského majetku dle ust. § 9 odst. 1 zákona o půdě – k pozemkové parcele p.č. PK [číslo] o výměře [výměra] v k.ú. [část obce] započalo před pozemkovým úřadem nejpozději podáním žádosti dne [datum], což je zřejmé i ze samotného uplatnění nároku datovaného dne [datum] a doručeného správního orgánu dne [datum], které je založeno na [číslo listu] restitučního spisu, a ve vztahu k žalobci nebylo do dnešního dne skončeno. Tato skutečnost byla soudu sdělena Státním pozemkovým úřadem přípisem ze dne [datum].

7. Ze správního spisu bylo dále zjištěno, že řízení o restitučním nároku na vydání zemědělského majetku – předmětné pozemkové parcely p.č. PK [číslo] bylo vedeno v rámci restitučního řízení o vícero nárocích pod sp.zn. [číslo]. Toto restituční řízení bylo zahájeno na základě čtyř podání doručených postupně Pozemkovému úřadu [územní celek] (nyní Krajský pozemkový úřad pro [územní celek]) ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] (doručených dne [datum], [datum], [datum] a [datum]), kterými uplatnili právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] ([datum narození]) a dalších 10 oprávněných osob postupně nárok na vydání zemědělského majetku dle ust. § 9 odst. 1 zákona o půdě - pozemků p. č. PK [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] v k. ú. [obec], p. č. PK [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] v k. ú. [část obce], p. č. PK [číslo] v k. ú. [příjmení] [jméno], p. [číslo] v k. ú. [ulice] a [ulice] [ulice]. V restitučním řízení bylo správním úřadem 25 pravomocných rozhodnutí (viz čl. 1 - 261 správního spisu), mimo jiné i rozhodnutí [číslo jednací] ze dne 29.6.2017, kterým bylo oprávněným osobám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] (každé k id. 1/8), [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení] (každému k id. [číslo]), [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (každému k id. [číslo]), [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (každé k id. [číslo]), Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] (každému k id. [číslo]), [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno], [celé jméno žalobkyně], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (každému k id. [číslo]) přiznáno právo na náhradu za zbývající zastavěnou část pozemku p. č. PK [číslo] o výměře [výměra] v k. ú. [část obce].

8. K obraně žalované bylo ze správního spisu soudem zjištěno, že v průběhu správního řízení došlo k úmrtí navrhovatelek paní [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] st. (právní předchůdce žalobce), [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]) (čl. 361-451 správního spisu). V důsledku úmrtí původních navrhovatelů vystupuje v současné době v restitučním řízení [anonymizováno] oprávněných osob. Na základě usnesení Městského soudu v [obec] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] ([číslo listu] správního spisu) do správního řízení vstoupil na místo svého právního předchůdce, žalobce a další [anonymizováno] jeho sourozenci.

9. Ze správního spisu bylo dále zjištěno, že pozemkový úřad si v rámci dokazování musel vyžádat výpisy z pozemkové knihy a identifikace parcel ([číslo listu] správního spisu), doklady k přechodu těchto pozemků na stát ([číslo listu] a násl. správního spisu), zastavěnosti předmětných nemovitostí po přechodu na stát a jejich charakteru ([číslo listu] správního spisu) či k prokázání restitučních titulů (darovací smlouvy uzavřené v tísni a kupní smlouvy uzavřené v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek). K pozemkové parcele [číslo] v k.ú. [část obce] bylo soudem konkrétně zjištěno, že dne [datum] pozemkovým úřadem vyžádán geometrický plán ([číslo listu] a násl správního spisu), dále bylo vyžádáno vyjádření stavebního úřadu k vydatelnosti pozemku včetně stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí ([číslo listu] a násl. správního spisu), provedeno místní šetření ([číslo listu] a násl. správního spisu).

10. Ze správního spisu bylo dále k obraně žalované zjištěno, že proti rozhodnutí [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a rozhodnutí [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla u Městského soudu v [obec] podána žaloba podle části páté o.s.ř.

11. Na základě uvedených skutkových zjištění soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: [jméno] [příjmení] (zemřelá [datum]), právní předchůdce žalobce se (spolu s dalšími oprávněnými osobami) účastnil počínaje [datum] jako žadatel restitučního řízení týkající se nároku na vydání zemědělského majetku dle ust. § 9 odst. 1 zákona o půdě – k pozemkové parcely p.č. PK [číslo] o výměře [výměra] v k.ú..

12. Po právní stránce soud vychází ze zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění. Podle § 1 odst. 1 tohoto zákona stát odpovídá za podmínek stanoveným tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 tohoto zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 1 citovaného zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 31a odst. 1 cit. zák. se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 cit. ust. pak platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánu veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Nárok uplatňovaný právním předchůdcem žalobce a posléze žalobcem samotným v restitučním řízení je majetkovým nárokem soukromoprávní povahy spadajícím pod čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech (dále též jen„ Úmluva“) a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále též jen„ Listina“) a je tu namístě vycházet ze závěrů stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010.

14. Soud hodnotil především celkovou délku předmětného řízení, které začalo [datum] a do dne rozhodnutí soudu nebylo ukončeno. Ke dni rozhodování soudu, tedy k [datum], trvalo 29 let, 2 měsíce 20 dnů. Tuto délku řízení je třeba nepochybně považovat za nepřiměřenou (nezákonnou). V takovém případě se pak dle výše citovaného stanoviska Nejvyššího soudu vznik nemajetkové újmy na straně poškozeného účastníka předpokládá, přičemž zásadně je namístě poskytnutí peněžitého zadostiučinění, neboť pouhé konstatování porušení práva se jeví (a to konkrétně i v tomto případě) jako nedostačující.

15. Tzv. základní částka odškodnění, jež je dle výše cit. stanoviska zásadně odůvodněná v rozmezí 15 – 20 tisíc Kč ročně, kdy soud přistoupil vzhledem k délce řízení k základní částce [částka] za rok, tedy [částka] ([anonymizováno] x [částka] ([částka]) + [anonymizováno] x [částka] ([částka]) + [anonymizováno] x [částka] ([částka]) + [anonymizováno] x [částka] ([částka])). Soud základní odškodnění určil na horní hranici uvedeného rozmezí ([částka] za rok řízení), neboť tu jsou faktory zvyšující typovou závažnost vznikající újmy, neboť jde o restituční řízení, v němž má být (pokud možno bez jakýchkoli zbytečných prodlev) napravena v minulosti způsobená újma. Na druhé straně soud snížil zadostiučinění připadající na první dva roky řízení na polovinu.

16. Soud se v prvé řadě zabýval pluralitou účastníků, a to ze dvou hledisek. Nejprve z pohledu toho, že části řízení se účastnil právní předchůdce žalobce, a sice v době od [datum] do [datum], tedy po dobu 9 let, 10 měsíců a 10 dnů. Soud vycházel z rozsudku NS sp. zn. 30 Cdo 3945/2014, kde je otázka jak mají soudy v daném případě postupovat řešena následovně: Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění, které náleží jednomu z procesních nástupců původního účastníka (§ 107 odst. 2 a 3 o. s. ř.), je tedy na místě nejprve určit zadostiučinění, které by náleželo původnímu účastníku řízení za tu část řízení, jíž se sám účastnil. Tuto částku je poté třeba vydělit počtem dědiců původního účastníka, kteří do řízení nastoupili na jeho místo – a to z toho důvodu, aby částka přiznaná v součtu jednotlivým dědicům nepřevyšovala částku, která by náležela původnímu účastníku řízení. Za další část řízení, od smrti původního účastníka až do konce řízení, náleží každému z dědiců zadostiučinění vypočítané postupem podle Stanoviska, procentuálně snížené z důvodu sdílení újmy nerozlučnými procesními společníky.

17. Soud vázán tímto závěrem tedy konstatuje, že právnímu předchůdci žalobce, paní [jméno] [příjmení], by za dobu od [datum] do [datum], kdy zemřela, náležela částka [anonymizována dvě slova], s tím, že na její místo v daném restitučním řízení nastoupilo pět dědiců, mezi nimiž je i žalobce. Soud tedy výše uvedenou částku vydělil [anonymizováno] a dobral se k částce [částka] náležející za toto období žalobci.

18. V následující fázi restitučního řízení, která trvala od [datum] do [datum], pak se v případě žalobce jednalo o tzv. sdílenou újmu, kdy kromě dalších účastníků, se tento tohoto řízení účastnil po boku svých [anonymizováno] sourozenců. Kdy Nejvyšší soud ve svém Stanovisku uvedl, že v případě řízení, v němž vystupovalo více účastníků žádajících náhradu nemajetkové újmy za jeho nepřiměřenou délku, je možno částku odškodnění náležející každému z nich přiměřeně snížit oproti částce, jež by byla poškozenému přiznána v případě, že by se řízení na jedné straně účastnil sám. V případě více poškozených nepřiměřenou délkou řízení je jejich újma do určité míry – jako procesní stranou – sdílena. Z toho důvodu lze s přihlédnutím k počtu poškozených odškodnění, které by bylo přiznáno každému z nich, přiměřeně snížit, a to u vysokého počtu poškozených i podstatně. Snížení bude na místě zejména v případě nerozlučného společenství účastníků řízení (§ 91 odst. 2 o. s. ř.), (srov. Stanovisko, část V).

19. Ve světle těchto závěrů tak soud přistoupil k redukci částky, která by žalobci za toto období náležela, a sice [částka] ([anonymizováno] x [částka] + [anonymizováno] x [částka] + [anonymizováno] x [částka]), asice o 20% za tzv. sdílenou újmu kdy soud dospěl k částce [částka].

20. K dalším faktorům ovlivňujícím výši zadostiučinění pak lze uvést následující: Celková délka řízení byla výše zjištěna v trvání 29 let, 2 měsíce a 20 dní. Tato délka je zjevně nepřiměřená a je též nezákonná, neboť řízení před pozemkovým úřadem bylo řízením správním (srov. § 9 zák. o půdě), v němž se měly uplatnit též lhůty dle § 49 odst. 2 spr. ř. (zák. č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Rozhodnuto tedy mělo být, byť by šlo o zvlášť složitý případ, do 60 dnů. S ohledem na právě uvedené je pak zjevné, že zákonná lhůta dodržena nebyla, naopak byla mnohonásobně překročena. I přesto, že zákonná lhůta je výrazně kratší, postupoval soud při určení základní částky zadostiučinění tak, že za„ ještě přiměřenou“ považoval dobu 2 let (za první dva roky je proto počítáno s poloviční částkou), v níž mohlo a mělo být řízení skončeno.

21. Co se týká složitosti řízení, ta je dána především jeho restituční povahou a tedy zvýšenou skutkovou a právní složitostí. Skutkovou složitost shledává soud zejména ve skutečnosti, že jednotlivé restituční nároky právního předchůdce žalobce a dalších [anonymizováno] oprávněných osob byly uplatněny celkem na [anonymizováno] původních pozemků ve [anonymizováno] katastrálních územích. Na tomto místě je nutné uvést, že přestože žalobce definoval svůj nárok v tomto řízení jako nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou žalobci nepřiměřenou délkou trvání konkrétního restitučního řízení vztahujícího se ke konkrétnímu restitučnímu nároku (vydání pozemkové parcely p.č. PK [číslo]), soud uzavírá, že toto jedno řízení o konkrétním nároku nelze vytrhnout z celku, ve skutečnosti se totiž jedná o jediné správní řízení, jehož jednotlivé restituční nároky spolu neoddělitelně souvisí a je nutné je odškodnit toliko jako celek. V opačném případě by totiž soud musel, pokud by nahlížel na každé řízení o konkrétním restitučním nároku zvlášť, právě v tomto konkrétním případě shledat rozsah nemajetkové újmy spočívající v nejistotě, do které byl žalobce v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení uveden, jako zcela zanedbatelný, a to právě s ohledem na velikost vydávaného zemědělského majetku (rozloha [výměra]), nárokovaný [anonymizováno] (v době vydání rozhodnutí dokonce [anonymizováno]) oprávněnými osobami. Je nutné se tedy koncentrovat na stanovení toliko jediné výše náhrady nemajetkové újmy kompenzující žalobci namítanou délku více než 29 let nejistoty ohledně vypořádání jeho celkového restitučního nároku. Soudem tedy poskytnutá náhrada se vztahuje k celému restitučnímu řízení, nikoliv k jednotlivé větvy, tak jak se svůj nárok snažil podat žalobce.

22. O závěru o složitosti řízení svědčí i prokázaná skutečnost, že v průběhu řízení bylo nutno čekat na výsledek dědického řízení [anonymizováno] oprávněných osob z [anonymizováno]. Dále bylo v řízení prokázáno, že pozemkový úřad v daném případě prověřoval několik restitučních titulů, na základě kterých nárokované pozemky přešly na stát. Bylo třeba prošetřit, zda nedošlo k odškodnění již podle zákona č. 87/1991 Sb. Značně složité bylo rovněž prokazování možnosti vydání nárokovaných pozemků z hlediska jejich zastavěnosti, v dané souvislosti bylo třeba nechat vyhotovit řadu geometrických plánů. Do úvah o složitosti řízení je nutné zanést i skutečnost, že ve dvou případech (proti rozhodnutí [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a rozhodnutí [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]) byla podána žaloba podle části páté o.s.ř. a šlo tedy o rozhodování ve dvou stupních.

23. Ze všech těchto výše uvedených důvodů přistoupil soud k další redukci o 20 % z částky [částka] ([částka] + [částka]), tedy k částce [částka].

24. Chování právního předchůdce žalobce ani žalobce ve vztahu k trvání předmětného řízení nebylo zjištěno jako relevantní faktor ovlivňující výši přiznaného zadostiučinění. Přestože ze správního spisu nebyl zjištěn žádný aktivní úkon žalobce, kterým by pozemkový úřad vyzýval k akceleraci vyřizování věci, není vhodné se zřetelem ke stanovisku Nejvyššího soudu přičítat absenci postupu podle ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích účinné od dne [datum] k tíži poškozeného, neboť není obecně povinností účastníků řízení vést orgány veřejné moci k dřívějšímu rozhodnutí. Vydat rozhodnutí v přiměřené době je naopak obecnou povinností těchto orgánů, ta má být plněna i tehdy, když účastníci nevyužívají prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení spočívající v nečinnosti orgánu. Soud tedy tuto nečinnost neposuzuje ve vztahu k základu nároku, hodnotí ji však dále ve vztahu k tvrzenému významu řízení pro žalobce.

25. Ke kritériu významu předmětu řízení pro poškozeného Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně uvedl, že význam řízení pro poškozeného je pro stanovení formy a výše odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě kritériem nejdůležitějším.

26. Význam předmětu řízení pro žalobce je v prvé řadě z principu zvyšován tím, že tu jde o restituční řízení, v němž jde o nápravu dřívějších křivd.

27. V neposlední řadě je nutno uvést, že soudu je z úřední činnosti známo, že u zdejšího soudu byla pod sp. zn. [spisová značka] vedeno řízení, v níž se žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] domáhal na žalované zaplacení částky [částka] jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou žalobci celkovou nepřiměřenou délkou trvání řízení ve věci restitučního nároku na vydání pozemkové parcely p.č. PK [číslo] o výměře [výměra] v k.ú. [část obce], tedy ze zcela totožného titulu jako žalobce. Ve věci byl dne [číslo] rozsudek, který byl potvrzen rozhodnutím odvolacího soudu č.j. [číslo jednací].

28. Jak již bylo uvedeno v odst. [anonymizováno] odůvodnění tohoto rozsudku, tzv. základní částka odškodnění by činila částku [částka]. Ze všech výše uvedených důvodů pak soud jednak část základní výše odškodnění krátil počtem právních nástupců původního žadatele, resp. přiznal žalobci jen poměrnou část tohoto nároku, a jednak dále základní výši odškodnění snížil o 40 %, tj. o částku [částka]. Výslednému zadostiučinění tak odpovídá částka [částka], kterou je možné s ohledem ke zjištěným okolnostem daného případu mít za způsobilou naplnit svou kompenzační funkci. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítnul.

29. Výrok III. rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., které stanoví, že soud může přiznat účastníkovi, který měl úspěch ve věci jen částečný, plnou náhradu nákladů řízení, jestliže měl neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. S ohledem na skutečnost, že v daném případě záleželo rozhodnutí o výši plnění zcela na úvaze soudu, soud přiznal žalobci plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění práva. Přiznané náklady ve výši [částka] pak jsou tvořeny ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] (tarifní hodnotou je určena dle § 9 odst. 4 písm. a/ a.t.) sestávající z částky [částka] za každý ze šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání před soudem dne [datum], [datum] a [datum], písemné podání ze dne [datum]) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t.

30. Pokud jde o lhůtu k plnění, stanovil ji soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v trvání 3 dnů, náhrada nákladů řízení je splatná k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení