25 C 286/2023 - 169

Rubrum

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Toufarové a přísedících Jitky Divišové a Mgr. Aleny Böhmové v právní věci žalobce:[Jméno žalobce], trvale bytem [Adresa žalobce], zastoupené [Jméno Zástupce A] se sídlem [Anonymizováno], proti žalované:[Jméno žalované A] sídlem [Adresa žalované A], zastoupené [Jméno Zástupce B] se sídlem [Anonymizováno] o zaplacení částky 28 424 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 28 424 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů tohoto řízení částku 76 721 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Českých Budějovicích na náhradu nákladů tohoto řízení částku 888 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 6. 8. 2023 ve znění pozdějších podání se žalobce proti žalované domáhal zaplacení částky 28 424 Kč sestávající z částky 23 584 Kč z titulu bolestného a částky 4 840 Kč z titulu náhrady nákladů vynaložených na vypracování znaleckého posudku s odůvodněním, že žalobce vykonával pro žalovanou práci na základě dohody o provedení práce ze dne 2. 1. 2023. V noci ze dne 5. na 6. 2. 2023 (oprava žalobních tvrzení dle nesporného prohlášení účastníků učiněného při jednání soudu dne 24. 10. 2023) utrpěl žalobce při výkonu práce pro žalovanou úraz, který byl lékařem zhodnocen jako [Anonymizováno]. stupně. Ukazovák žalobci znekrotizoval a byl následně amputován. Ohledně odborného posouzení zdravotního stavu žalobce v podrobnostech odkázal na zdravotní dokumentaci a na předložený znalecký posudek č. 1427/2023 ze dne 7. 6. 2023, vypracovaný znalcem [jméno FO]. Dle žalobce tak v souvislosti s utrpěným pracovním úrazem vznikla žalované povinnost nahradit žalobci škodu a nemajetkovou újmu vzniklou v [Anonymizováno] s tímto úrazem. Žalobce u žalované přípisem ze dne 7. 6. 2023 z titulu náhrady za způsobenou bolest uplatnil částku 23 584 Kč, jejíž výše vyplývá ze znaleckého posudku, když bolestné bylo ohodnoceno na 60 bodů, přičemž hodnota jednoho bodu činí 393,06 Kč. Žalobce u žalované zároveň uplatnil nárok na náhradu nákladů vynaložených na vypracování znaleckého posudku ve výši 4 840 Kč. Žalovaná žalobci dosud na jeho nárocích ničeho ani zčásti neuhradila. Žalobce doplnil, že nebyl nikým poučen o bezpečnosti práce ani neobdržel žádný teplý pracovní oděv, přestože venku v nočních hodinách, kdy měl žalobce práci vykonávat, silně mrzlo. Žalobce odmítl, že by se při výkonu práce dopustil jakéhokoliv excesu, když pouze vykonával práci v prostorách k tomu určených žalovanou, a to za použití příslušenství poskytnutého mu žalovanou v souvislosti s výkonem práce. K újmě na zdraví žalobce došlo dle jeho názoru v pracovní době, na pracovišti, při plnění pracovních povinností. Žalobce se nedopustil úmyslně hrubého narušení svého běžně opatrného chování, když při výkonu práce využil zařízení poskytnutého žalovanou, která jej nepoučila o rizicích pojících se s používáním elektrocentrál ani o bezpečnosti práce.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu s odůvodněním, že práce, na kterou byla se žalobcem sjednána dohoda o provedení práce, respektive postup žalobce při jejím plnění, nemohl v žádném případě způsobit zranění, které žalobce utrpěl. Došlo- li k takovému zranění žalobce, pak se jedná o zcela zřejmý exces v chování žalobce, za který nenese žalovaná žádnou odpovědnost. Dle žalované si žalobce do stavební buňky na stavbě v rozhodné době neoprávněně dovezl elektrickou centrálu, kterou získal ve skladu stavby, tuto nastartoval (benzínový motor) a v uzavřené stavební buňce ji provozoval za účelem získání elektrické energie. Dle žalované zřejmě alkohol a benzinové výfukové plyny z elektrocentrály způsobily narušení jeho zdravotního stavu, tj. otravu a ztrátu vědomí, v důsledku čehož upadl a následně byl v ranních hodinách dne 6. 2. 2023 nalezen na zemi nastupující pracovní směnou. Žalovaná tvrdí, že chování, v důsledku kterého žalobce utrpěl zdravotní újmu v žalobě uvedenou, není možno v žádném případě posuzovat jako úraz, který by měl žalobce utrpět při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tímto plněním. Jakákoliv manipulace žalobce s elektrocentrálou, natož umístěnou ve skladu stavby, byla zcela nepřípustná a nedovolená. Chování žalobce, kterým si přivodil újmu na zdraví, hodnotí žalovaná jako hrubé a úmyslné narušení běžně opatrného chování žalobce, a to nejen na pracovišti žalované v uvedené době. Žalovaná doplnila, že se žalobcem uzavřela dohodu o provedení práce, jejímž jediným účelem bylo zajištění dozoru prostoru stavby “[právnická osoba] [adresa]”, a to vždy v uvedené době platnosti dohody od pátku od 16:00 hodin do neděle 24:00 hodin. Činnost žalobce spočívala pouze v dohledu nad prostorem stavby s tím, že v případě zjištění pohybu nepovolaných osob na staveništi má uvědomit Policii ČR. Důvodem bylo zjištění, že na staveništi dochází ke krádežím materiálu a dalších věcí. Žalobce měl tuto činnost vykonávat ze stavební buňky, kterou měl k dispozici, která byla již z výroby zateplena proti chladu. V této buňce se nacházelo plynové – PB topení k zajištění tepla. Žalovaná měla podezření (po nalezení žalobce na místě s rozbitou hlavou a obtížnou komunikací) na užití nepovolených látek či alkoholu v průběhu pracovní doby, test na přítomnost těchto látek však nebyl žalovanou proveden. Žalovaná je přesvědčena, že k úrazu žalobce muselo dojít v ranních hodinách dne 6. 2. 2023, tj. již mimo stanovenou pracovní dobu žalobce, a to v důsledku činností, které nebyl žalobce oprávněn činit. Žalovaná dodala, že BOZP nebylo nad rámec obsahu dohody o provedení práce nikterak zajišťováno.

3. Podepsaný soud již ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 23. 4. 2024, č.j. [spisová značka], kterým uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 28 424 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok v odstavci I.) a dále povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 56 393 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce (výrok v odstavci II.). Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne 10. 10. 2024, č.j. [spisová značka] byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc tomuto vrácena k dalšímu řízení, když odvolací soud po přezkoumání věci shledal pochybení okresního soudu v části týkající se skutkových zjištění, kdy skutkové zjištění učiněné soudem prvního stupně z výpovědi svědka [jméno FO] považuje odvolací soud za nedostatečné, neboť chybí konkrétní zjištění, zda a zejména jakého konkrétního poučení se mělo dostat žalobci ohledně správného a bezpečného užívání elektrocentrály. Toto zjištění je dle odvolacího soudu významné pro závěr, zda byly splněny podmínky pro zproštění se zaměstnavatele povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu.

4. Podle ustanovení § 349 odst. 1 zákoníku práce právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými směsmi a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví. Podle ustanovení § 349 odst. 2 zákoníku práce, pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou konkrétní pokyny dané zaměstnanci, vedoucími zaměstnanci, kteří jsou mu nadřízeni.

5. Již odvolací soud shrnul, že mezi účastníky nebylo sporu o tom, že nad rámec obsahu dohody o provedení práce nebylo proškolení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci zajišťováno. Pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou definovány jako konkrétní pokyny dané zaměstnanci vedoucími zaměstnanci, kteří jsou mu nadřízeni. Kromě toho, že je akcentována konkrétnost pokynu, nejsou předepsány žádné další náležitosti, jak co do formy, tak co do obsahu. Právní relevanci proto má jakýkoliv výslovný pokyn, ať je již učiněn písemně nebo ústně, stanoví-li pro podřízené závazný způsob chování a vyslovuje důvod svého pokynu. Pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci proto nelze chápat jen jako formalizované, abstraktní poučování o pravidlech chování v situacích, které teoreticky mohou (ale nemusí) v budoucnu nastat, nýbrž také jako praktickou reakci, jejímž smyslem je usměrnit jednání podřízených tak, aby se vyhnuli možnému nebezpečí, které by v průběhu výkonu práce při jiném způsobu chování mohlo jinak reálně hrozit (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2141/2011)

6. Odvolací soud zavázal podepsaný soud pokynem učinit z výpovědi svědka [jméno FO] zjištění, zda a jakého konkrétního pokynu ohledně používání elektrocentrály se žalobci dostalo. Teprve poté, co soud prvního stupně učiní řádné skutkové zjištění, bude moci provést řádné hodnocení důkazů, zabývat se věrohodností účastnické výpovědi žalobce i svědka [jméno FO] s ohledem na zjištění učiněná z dalších provedených důkazů, tedy do jaké míry je důkaz výpovědí svědka či účastníka souladný s jinými důkazy, zda jim odporuje, popřípadě zda se vzájemně doplňují. Výpověď svědka [jméno FO], v části týkající se poučování žalobce, pak bude třeba hodnotit i s výpovědí svědka [jméno FO], který se vyjadřoval i k uzavírání dohody o provedení práce a poučování žalobce, bude třeba hodnotit souladnost těchto výpovědí a pak učinit závěr o jejich věrohodnosti.

7. Odvolací soud taktéž nastínil, že pokud jde o namítané lehkomyslné jednání žalobce, nutno zdůraznit, že jako lehkomyslné jednání může být posuzováno takové jednání pracovníka které není zároveň porušením právních nebo ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti ochrany zdraví při práci nebo pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jde-li o porušení uvedených předpisů ze strany pracovníka, je třeba otázku zproštění se odpovědnosti posoudit podle ustanovení § 270 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) zákoníku práce. O lehkomyslné jednání zaměstnance ve smyslu ustanovení § 270 odst. 2 písm. b) zákoníku práce jde v případech, kdy způsob jednání zaměstnance při určitém pracovním úkonu sice neupravuje žádný bezpečnostní předpis, pravidlo nebo pokyn , avšak jednání zaměstnance lze charakterizovat jako nebezpečné riskování nebo hazardérství, kdy si zaměstnanec v rozporu s obvyklým způsobem chování zaměstnanců vzhledem ke konkrétní časové i místní situaci na pracovišti počíná způsobem, při němž vědomě podstupuje riziko hrozící újmy na zdraví. Dovolává-li se žalovaná rozumu průměrného člověka i schopnosti užívat jej s běžnou péčí a opatrností ve smyslu ustanovení § 4 občanského zákoníku, pak zákoník práce má, jak bylo shora uvedeno, jiná kritéria. Otázku lehkomyslnosti jednání pracovníka, které není zároveň porušením právních nebo ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo pokynu k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je třeba zkoumat s přihlédnutím k individuálním okolnostem případu, zvažovat, zda v jednání zaměstnance lze spatřovat pouhou běžnou neopatrnost nebo jednání vyplývající z rizika práce (což ke zproštění nevede), anebo zda oproti tomu lze jednání zaměstnance charakterizovat jako nebezpečné riskování a hazardérství, tj. lehkomyslné, zda bylo vědomé, zda si zaměstnanec uvědomoval vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem, že si může způsobit újmu na zdraví.

8. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

9. Z nesporných tvrzení obou stran vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela se žalobcem dohodu o provedení práce ze dne 2. 1. 2023. Při jednání soudu dne 24. 10. 2023 učinily strany nesporným upřesnění data vzniku újmy na zdraví – úrazu žalobce v tom směru, že žalobce utrpěl předmětný úraz v noci ze dne 5. na 6. 2. 2023.

10. Z Dohody o provedení práce ze dne 2. 1. 2023 vzal soud za prokázané, že žalovaná coby zaměstnavatel a žalobce coby zaměstnanec spolu výše uvedeného dne uzavřeli tuto dohodu o provedení práce, na základě které se žalobce zavázal provést pro žalovanou práce na pozici ,,Pomocný stavební dělník”. Místo výkonu práce bylo vymezeno jako ,,stavby a sídlo společnosti, práce budou vykonávány osobně”, s tím, že pracovní úkol začne dne 2. 1. 2023 a bude ukončen dne 10. 2. 2023. Mezi stranami citované Dohody bylo sjednáno, že rozsah výkonu práce podle této dohody nepřekročí 300 hodin za kalendářní rok v souladu se zákoníkem práce, přičemž za vykonanou práci náleží zaměstnanci (žalobci) odměna v závislosti na náročnosti vykonávané pozice, hodnocení pracovních výsledků. Dohoda o provedení práce byla sjednána s účinností od 2. 1. 2023 s tím, že zaměstnanci (žalobci) náleží za vykonanou práci odměna ve výši 16 000 Kč. Citovaná Dohoda je opatřena otiskem razítka žalované i podpisem osoby oprávněné jménem žalované takovou dohodu se žalobcem uzavřít a též vlastnoručním podpisem žalobce.

11. Z listiny označené jako “Pracovní náplň” vzal soud za prokázané, že žalobce podpisem této listiny dne 2. 1. 2023 na pracovišti [adresa] potvrdil, že byl seznámen s povinnostmi a pravomocemi vymezenými níže a s těmito souhlasí. V citované listině je vymezena pracovní náplň žalobce zastávajícího pracovní pozici ,,pomocný stavební dělník” tak, že povinnosti a pravomoci žalobce vyplývají z náplně práce a pracovní smlouvy. V záhlaví citované listiny je coby přímý nadřízený žalobce – parťák jmenován [jméno FO]. Povinnosti a pravomoci žalobce jsou konkretizovány následovně: - Hlídání a monitoring prostoru stavby probíhá po ukončení pracovní činnosti stavařů, a to od pátku od 16:00 hod. až do neděle do 24:00 hod. (8 hod. směna hlídání probíhá od 16:00 hod. do 24:00 hod., a to převážně v nočních hodinách). - Hlídání a monitor prostoru stavby probíhá z vytápěné stavební buňky umístěné v prostoru zařízení staveniště. - Předmětem hlídání je prostor stavby a sousedního skladu, drobné mechanizace. - Předmětem hlídání je zaparkovaná strojní mechanizace nacházející se na staveništi. - Při narušení prostoru stavby neoprávněnými osobami volat Policii ČR, tel. 158. - Po nahlášení neoprávněného vstupu Policii ČR na staveniště následně informovat nadřízeného. - Vyčkat na příjezd policie a nekonat žádný svévolný zásah proti narušiteli vyhrazeného staveniště. - Je zakázaná manipulace se všemi stroji na staveništi včetně vybavení stavební buňky. - V případě jakékoliv mimořádné situace informovat nadřízeného. Ohledně poskytnutých OPP je v citované listině uvedeno, že pro profesi nočního hlídače (s odkazem na Dohodu o provedení práce) bez povinnosti obchůzek staveniště nejsou OPP poskytovány.

12. Z emailu [jméno FO], výrobního ředitele žalované ze dne 14. 12. 2023 se podává, že žalovaná žádné BOZP nedělala, nebylo na co, s tím, že vše vyplývá z pracovní náplně. Dle vyjádření [jméno FO] v citovaném emailu (dle vykázaných předešlých hodin v měsíci na „šichtovce“), měl být žalobce v práci v neděli do 24:00 hod., přičemž úraz se mu stal v ranních hodinách v pondělí, nikdo netuší, v jakých konkrétních ranních hodinách. Dále je v citovaném emailu předestřeno, že bouda není plechová, je zateplená, s plastovými dveřmi. Pokud jde o vnitřní vybavení, tato je opatřena plynovým topidlem, s centrálou ani s ničím jiným žalobce neměl manipulovat.

13. Z tzv. šichtovky – výkazu pracovních hodin za měsíc leden 2024 (žalovanou opraveno na rok 2023 ve spojení s Dohodou o provedení práce a s odkazem na nesporné tvrzení obou stran ohledně data utrpění předmětného úrazu žalobce) soud zjistil, že žalobce na místě stavby ([adresa]) vykonal práci „hlídání stavby“ v měsíci lednu 2023, tj. v měsíci předcházejícím měsíci, v němž došlo k úrazu žalobce, a to ve dnech 6. - 8. 1., 13. - 15. 1., 20. - 22. 1. a 27. - 29. 1. 2023 celkem v rozsahu odpracovaných 237 hodin, za které obdržel (za výkon této práce) odměnu ve výši 16 000 Kč, přičemž počátek pracovní doby byl vesměs (vyjma dne 13. 1. 2023) vykázán od 12:00 prvního ze tří dnů příslušného víkendu, a to vždy do 24:00 uvedeného dne. Druhý víkendový den pak byl počátek a konec pracovní doby uveden od 24:00 do 24:00 hodin a třetí víkendový den pak shodně, tj. od 24:00 hodin do 24:00 hodin (v neděli). Citovaný výkaz pracovních hodin je opatřen podpisem stavebního mistra [jméno FO].

14. Ze zdravotní dokumentace, a to konkrétně z lékařské zprávy vystavené Oblastní nemocnicí [adresa], a e,. Chirurgickým oddělením dne 7. 2. 2023 ve 20:03 hodin soud zjistil, že žalobce byl v nemocnici vyšetřen výše uvedeného dne s tím, že coby pacient přichází k ošetření omrzliny, periferie PHK, přičemž zde byl na ošetření již předcházejícího dne, opakovaně volán z čekárny, nehlásil se. Učiněn závěr o povrchní omrzlině zápěstí a ruky (v oblasti II. a III. prstu pravé horní končetiny) s tím, že jsou zde vytvořeny „buly v rozsahu celých prstů se serózní náplní“. Z lékařské zprávy ze dne 9. 2. 2023, vystavené Oblastní nemocnicí [adresa], a.s. soud zjistil, že žalobce uvedeného dne přišel opět k ošetření omrzliny, periferie PHK, znovu byl ošetřen, byl mu doporučen klidový režim a nošení končetiny v šátku. Z lékařské zprávy ze dne 11. 2. 2023 soud dále zjistil, že žalobce byl následně vyšetřen uvedeného dne pro následky neurčené omrzliny, opět mu bylo doporučeno užívat na bolest běžně dostupná analgetika. Z propouštěcí zprávy vystavené Oblastní nemocnicí [adresa] dne 16. 2. 2023 soud zjistil, že žalobce byl hospitalizován od 13. 2. 2023 do 16. 2. 2023 v uvedené nemocnici s omrzlinami II. s III. stupně s diagnózou – omrzlina II. prstu PHK, IV. stupně, II. stupeň, III. prst PHK pro následky neurčené omrzliny (vystavení nadměrnému chladu, případně toxický účinek tabáku a nikotin).

15. Z lékařské zprávy ze dne 20. 2. 2023 soud zjistil, že v již jmenované nemocnici byl žalobce vyšetřen též dne 20. 2. 2023 pro následky neurčené omrzliny (kontrola, převaz). Žalobci byl doporučen klidový režim.

16. Z lékařské zprávy ze dne 1. 3. 2023 soud dále zjistil, že poté byl žalobce opět v Oblastní nemocnici [adresa], a. s. vyšetřen dne 1. 3. 2023. Pro následky neurčené omrzliny byla provedena kontrola II. prstu PHK – zjištěno, že tento téměř kompletně nekrotický, u III. prstu PHK zjištěn radiálně defekt v rozsahu délky středního článku.

17. Z lékařské zprávy vystavené výše uvedenou nemocnicí dne 6. 3. 2023 soud dále zjistil, že žalobce byl vyšetřen dne 6. 3. 2023 se zjištěním, že II. prst PHK je téměř kompletně nekrotický, nález indikován k amputaci.

18. Z propouštěcí zprávy vystavené již výše citovanou nemocnicí dne 11. 3. 2023 soud zjistil, že žalobce byl dále hospitalizován v nemocnici od 9. 3. 2023 do 11. 3. 2023 s poznámkou, že před měsícem na brigádě v práci si dal centrálu do vnitřních prostor, čímž se otrávil a při ztrátě vědomí si vnějšími vlivy přivodil omrzliny prstů pravé horní končetiny, hlavně II., léčen konzervativně cestou chirurgické ambulance, terapie vyčerpána, odeslán k operačnímu výkonu s diagnózou Necosis indicis a jiná rekonstrukční operace.

19. Z lékařské zprávy ze dne 20. 3. 2023 soud zjistil, že žalobce byl v návaznosti na provedený operační výkon předán do péče obvodního lékaře.

20. Ze znaleckého posudku č. 1427/2023 vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, urgentní medicína, gerontologie – geriatrie a stanovení nemateriální újmy na zdraví dne 7. 6. 2020, opatřeného znaleckou doložkou ve smyslu ustanovení § 127a o.s.ř. soud zjistil, že znalec měl při hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmě na zdraví na straně žalobce v souvislosti s výše popsaným utrpěným úrazem k dispozici zdravotnickou dokumentaci z léčení zraněného žalobce z období od 7. 2. do 20. 3. 2023. Dle znalce předestřené podklady tomuto poskytly dostatečné informace pro vypracování posudku. Zdravotní dokumentaci znalec učinil součástí nálezové části posudku. Znalec v nálezu svého posudku zhodnotil, že ze shora uvedené předložené dokumentace vyplývá, že žalobce utrpěl pracovní úraz, a to omrzliny na prvním až třetím prstu pravé ruky, když konkrétně šlo o drobnou omrzlinu na apexu palce II. stupně, omrzlinu celého ukazováku III. stupně a omrzlinu celého třetího prstu II. stupně. Léčba zranění probíhala ambulantně formou převazů. Omrzliny palce a 3. prstu se postupně zhojily, avšak ukazovák nekrotizoval a byl pak plánovaně v základním kloubu amputován dne 10. 3. 2023. Na podkladě shora uvedených skutečností znalec vyhodnotil bolestné takto: - drobná omrzlina apexu palce II. stupně – pol. č. 18.7 = 5 bodů - ztráta II. prstu pravé ruky - pol. č. 13.48 = 50 bodů - omrzlina třetího prstu II. stupně - pol. č. 18.7 = 5 bodů.

21. Dle znalce tak bolestné celkem činí 5+50+5 = 60 bodů x 393,06 Kč, = 23 584 Kč. Znalec provedl kontrolu podkladů a použil medicínské postupy používané při hodnocení míry bolesti při újmách na zdraví. Oznobeniny palce a třetího prstu byly hodnoceny příslušnými položkami, avšak u oznobeniny ukazováku byla hodnocena až konečná ztráta celého prstu, což se dle znalce jeví jako adekvátní. Znalec tedy uzavřel, že bolestné žalobce za utrpěný předmětný úraz činí 60 bodů, tj. 23 584 Kč.

22. Rozsah zranění žalobce, popsaný způsob léčení včetně vytrpěných bolestí na straně žalobce a výše bodového ohodnocení znalcem nebyl žalovanou rozporován.

23. Fakturou č. [hodnota], vystavenou autorem posudku [jméno FO], soudním znalcem dne 7. 6. 2023 žalobce doložil, že zpracovatel znaleckého posudku vyúčtoval žalobci za vypracování tohoto posudku celkem částku 4 840 Kč se splatností dne 7. 7. 2023. Úhrada nákladů za vyhotovení posudku žalobcem v uvedené výši taktéž nebyla žalovanou sporována.

24. Z výzvy k úhradě bolestného ze dne 7. 6. 2023 ve spojení s dodejkou datové zprávy ze dne 7. 6. 2023 soud zjistil, že výše citovanou výzvou (doručenou do datové schránky právního zástupce žalované dne 7. 6. 2023) žalobce, zastoupen svým právním zástupcem, vyzval žalovanou k úhradě újmy z pracovního úrazu včetně úhrady nákladů znaleckého posudku v celkové výši 23 584 Kč, a to do 7 dnů od doručení této výzvy. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalovaná žalobci z titulu utrpěného úrazu žalobci dosud ničeho neuhradila.

25. Z výpovědi svědka [jméno FO], stavbyvedoucího (dle obsahu listiny Pracovní náplň též přímého nadřízeného žalobce – parťáka) se podává, že tento byl v posuzované době zaměstnancem žalované na pozici předák, stavbyvedoucí. Svědek řešil vznik pracovního poměru žalobce u žalovaného přímo u pana [Anonymizováno] (statutární orgán žalované). Při řešení otázek dotýkajících se sjednávání pracovního poměru žalobce u žalované byl přítomen též [tituly před jménem] [jméno FO]. Svědek [jméno FO] dle své výpovědi předal informace, které obdržel od pana [jméno FO] na jednání s panem [Anonymizováno] dále, tedy žalobci, a to ohledně povinnosti provádět obchůzky staveniště až do rána následujícího dne. Svědek [jméno FO] dále vypověděl, že již v souvislosti s uzavíráním pracovního poměru žalobce u žalované byl žalobce poučován, aby si dal pozor ve vztahu k agregátu - předmětné elektrocentrále, byl vyrozuměn o tom „mít to venku, nemít to někde v blízkosti kvůli zplodinám, aby se mu to nedostávalo do boudy, aby se mu neudělalo špatně z těch plynů nebo takhle, což on nedodržel…“ Dle výpovědi svědka [jméno FO] se žalobci poučení, aby měl elektrocentrálu venku, dostalo od pana [jméno FO], který mu to říkal, říkal mu to několikrát i svědek [jméno FO], „že prostě ať tam nedělá žádný bejkárny, tu centrálu, ať má fakt daleko od tý boudy, proto tam měl i dlouhý přívodní kábl“. Dle svědka [jméno FO] tento dále poskytl žalobci poučení v rozsahu : „Prostě jinak klasika, co se říká jako BOZPéčka jako, tak jako se vším byl takhle seznámen“. Svědek [jméno FO] dle své výpovědi žalobce vyrozuměl, že předmětná elektrocentrála měla být pořád venku po tu dobu, co on tam byl, protože „když ta mašina jede, tak to všichni víme, že ty zplodiny, to není úplně dobrý“ s tím, že elektrocentrála měla být venku přes den i v noci za přítomnosti žalobce na staveništi, přičemž „on (žalobce) tam byl prakticky furt“. Svědek doplnil, že centrálu zakoupil v [Anonymizováno], přivezl ji na staveniště, tuto rozebral, smontoval a nechal venku. Tuto pouze nastartoval pro otestování, zjistil, že všechno funguje, jak má, proto natáhl kabel dovnitř. Svědek [jméno FO] doplnil, že osobně žalobce seznámil s obsluhou elektrocentrály, když vyjádřil přesvědčení, že žalobce „tady ty věci zná“, přičemž svědek [jméno FO] mu dle své výpovědi říkal, kde se elektrocentrála startuje, kudy se lije benzín a jak provést zapnutí a vypnutí s tím, že žalobci zdůraznil, že „musí to být tady venku, nikam to netahej“. Konkrétně k obsluze elektrocentrály svědek [jméno FO] žalobci vysvětloval „jak s tím strojem, jak to zapnout, vypnout, kde se nalévá benzín“. Elektrocentrála byla složena vedle boudy. Svědek [jméno FO] k otázce jím podaného vysvětlení vůči žalobci v tom směru, jaká jsou rizika, uvedl, že žalobci stále opakoval: „Hlavně ať tě nenapadne nějaká blbost“, tedy aby například nešel spát namísto hlídání a aby zejména ,,nezatáhl“ elektrocentrálu domů, dovnitř boudy. Jinak dle výpovědi svědka [jméno FO] mohl žalobce využívat elektrocentrálu dle své libosti. Hlavní účel této centrály pro potřeby žalobce bylo dle svědka [jméno FO], aby si žalobce mohl nabíjet halogeny (baterky pro obchůzky). Žalobci bylo umožněno dobíjení světlometů, používání lampičky ve spojení s elektrocentrálou. Žalobce měl dle svědka [jméno FO] k dispozici varnou konvici, aby si mohl ohřát vodu a tuto měl zapojit přímo do kabelu jdoucího z centrály. Pro případ, že by se žalobci plynové topení porouchalo, nebo kdyby mu došla plynová bomba za účelem zajištění si tepla v buňce, vypověděl svědek [jméno FO], že říkal žalobci akorát to, „že do toho vůbec nemá hrabat, že je to takhle nastavený, že to má jenom zapnout, vypnout a nic víc s tím nedělat“ s tím, že je to tam jasně nastavený, aby tam bylo to teplo, takže šlo jenom o to zmáčknout knoflík, vypnout knoflík. Ohledně poučení k možnostem topení(i alternativám, pokud by nefungovalo nebo došla plynová bomba) svědek [jméno FO] vypověděl, že jeho poučení vůči žalobci se týkalo pouze plynové bomby, ničeho jiného s tím, že kdyby byl nějaký průšvih, je na telefonu, nechť mu žalobce zavolá. Pokud svědek zmiňoval, že seznamoval žalobce též s vybavením buňky, upřesnil, že žalobci akorát ukázal, kde tam je zmíněný plynový hořák, ten ohřev, řekl žalobci, že má na stole elektrickou konvici, poukázal na možnost jejího zapojení na přívodní kabel jdoucí z centrály s tím, že centrála je venku. Ukázal, že světlomety má taktéž na stolku. Svědek [jméno FO] ve své výpovědi shrnul své poučení k zařízením umístěným v buňce tak, že sdělil žalobci „prostě celkově na nic tady nehrabej, tebe zajímá akorát to, co potřebuješ, víc tě tady nezajímá, takže ty seš od toho, abys to tady prostě hlídal“. To, co žalobce potřeboval, měl dle výpovědi svědka na stole, a to lampičku, světlo (halogenku na svícení) a varnou konvici. Vedle pak stálo plynové topení. Centrála byla venku, dle svědka [jméno FO] neměl žalobce tou centrálou co vytápět, od toho tam byl ten plynový kotel. Svědek uvedl, že si nevybavuje, zdali žalobce poučoval v tom směru, jak si má počínat, kdyby došel plyn na ohřev. Připustil však, že součástí vybavení boudy bylo zařízení, které by díky elektrocentrále mohlo vyrobit teplo v této boudě.

26. Z výpovědi svědka [jméno FO], výrobního ředitele žalované, soud zjistil, že žalobce byl pracovně podřízen [jméno FO], „parťákovi“ na stavbě. [jméno FO] tak byl přímým nadřízeným žalobce. Svědek [jméno FO] se vyjádřil k uzavírání dohody o provedení práce mezi žalovanou a žalobcem v tom smyslu, že v návaznosti na šetření policie ohledně ztráty stavební techniky na staveništi povolil panu [jméno FO], aby povolal na stavbu žalobce za účelem sledování prostoru staveniště. Svědek [jméno FO] doplnil, že v souvislosti se sjednáváním dohody o provedení práce se žalobcem „nebylo co bezpečnostně tomu dotyčnýmu vlastně říkat, protože neměl nic jiného, než sedět, jak se říká, uvnitř té buňky a tu techniku před sebou sledovat“. Svědek [jméno FO] připustil, že dokumenty vztahující se k obsahu pracovní náplně se žalobcem (včetně připravených formulářů) sepisoval buď pan [jméno FO] nebo pan [jméno FO] (mistr na stavbě). U samotného sepisu dokumentů zakládajících pracovněprávní vztah žalobce u žalované a listin dotýkajících se práv a povinností žalobce coby zaměstnance svědek [jméno FO] nebyl s tím, že žalobce viděl poprvé až v Kladně, kde mu předával peníze. Svědek [jméno FO] tak nebyl přímo u poučení žalobce o obsahu a rozsahu jeho pracovní náplně či rozsahu pracovní doby. Věděl pouze od parťáka [jméno FO], že žalobce je na staveništi celý víkend, tzv. šichtovky mu psal a podepisoval pan [jméno FO]. Svědek [jméno FO] neřešil, jestli žalobce v buňce na staveništi též přespává, k případnému výkonu práce žalobce pro žalovanou na staveništi v nočních hodinách, zejména od půlnoci do ranních hodin z neděle na pondělí neměl svědek žádných poznatků. K vybavení buňky obývané žalobcem svědek [jméno FO] vypověděl, že uvnitř bylo plynové topidlo sloužící k vytápění buňky, na plynovou bombu s tím, že zde bylo trvale osazeno ještě elektrické topení, avšak buňka nebyla napojena na elektřinu. Dle svědka [jméno FO] tak ani nikdo nemohl žalobce poučovat o tom, že by si uvedené elektrické topení mohl zapojit, protože v takovém případě by musel vytáhnout externí zdroj, do něhož by mohl toto elektrické topení zapojit. Ve vztahu k této části výpovědi svědek [jméno FO] upřesnil, že četl spis vedený o projednávané věci, z něhož měl informaci, že si žalobce do buňky dotáhl elektrocentrálu a tuto nastartoval. Svědek byl podrobně seznámen s obsahem podání účastníků řízení v tomto řízení. Četl i jednotlivé výpovědi, které jsou obsahem spisu. [jméno FO] dle své výpovědi neměl žádných informací o tom, zda (případně v jakém rozsahu) byl žalobce poučen o tom, jak si může v buňce zatopit, či jaké vysvětlení se mu k tomuto dostalo. Svědek [jméno FO] připustil, že výkon práce v nočních hodinách a případné ukončení výkonu práce (dobu ukončení dané směny) si sjednali domluvou žalobce s panem [jméno FO]. K tomu dal [jméno FO] „volnou ruku“, tedy pan [jméno FO] toto zvolil tímto způsobem. Uvedené probíhalo dle svědka [jméno FO] bez problémů, ten neviděl jediný důvod, proč takhle dále nepokračoval. Svědek [jméno FO] byl srozuměn s tím, že žalobce fakticky v předmětné buňce bydlel. K zajištění vytápění stavební buňky svědek dodal, že vytápění této buňky je standardní, obdobných stavebních buněk má žalovaná víc, přičemž vytápění je téměř u všech stejné, a to nezávislé a závislé. Nezávislé je právě ono plynové, závislé pak již zmíněné elektrické. Ohledně plynového svědek zmínil, že u toho pouze může dojít plyn, proto vždy jen kompetentní pracovník za žalovanou mohl provést výměnu bomby. Ti lidé, kteří nejsou trvale zaměstnáni u žalované, mají zákaz čímkoliv manipulovat, přičemž neprochází každým rokem školením. Těmito lidmi myslel svědek [jméno FO] právě zaměstnance na dohodu o provedení práce (tj. včetně žalobce). Svědek potvrdil, že elektrocentrála byla na místo přivezena nová asi tak týden, dva před nešťastnou událostí, která se stala žalobci. Svědek vysvětlil, že centrála se musí doplnit benzínem, musí se nastartovat, aby běžela, aby vyráběla elektrický proud, je však primárně určena na venkovní použití, nikdy ne na použití uvnitř. Je to na ní i napsáno, jsou tam značky, výstražná zařízení v tom směru, že tato není určena k použití v interiéru, ale je na ven. Stavební buňka užívaná žalobcem nebyla dle svědka trvale připojena na elektrický proud, tato ani být nemohla, neboť elektrický proud nebyl v dosahu, elektrický proud se nevyužíval ani ke svícení v této buňce. Dle svědka [jméno FO] se předmětná elektrocentrála nacházela v plechovém skladu za buňkou, klíče k tomuto skladu byly součástí obytné buňky. Svědek doplnil, že obvykle pracovníci užívající tuto obytnou buňku podepisují coby jeden z předposledních bodů zákaz manipulace s čímkoliv, když hlídač nesmí dělat nic jiného než „koukat a zavolat, to je jediná jeho povinnost a jedinej úkol, který tam má“. V případě, že by žalobci došel plyn v plynové bombě, měl dle svědka [jméno FO] „vzít nohy na ramena, jít domů, protože přece tam neumrzne“. Z výpovědi svědka [jméno FO] se dále podává, že tento se dozvěděl o úrazu žalobce přes whatsapp, když obdržel zprávu od [jméno FO], včetně fotografie postižených prstů, že žalobce má zasažené prsty omrzlinou. [jméno FO] poté na pokyn [jméno FO] odvezl žalobce na ošetření do nemocnice.

27. Výše citovaná výpověď svědka [jméno FO] se shoduje s výpovědí žalobce v tom směru, že žalobci bylo pouze předestřeno, jak se elektrocentrála zapíná, vypíná a kudy se nalévá benzín s tím, že žalobci bylo umožněno využívat elektrocentrálu dle libosti, mimo jiné za účelem nabíjení světlometů, mobilního telefonu či k zapojení varné konvice do přívodního kabelu k centrále. Soud však neuvěřil té části výpovědi svědka [jméno FO], dle níž svědek žalobci zdůrazňoval nutnost umístění a užívání elektrocentrály výhradně venku, mimo obytnou buňku. Souladná je tato část výpovědi svědka [jméno FO] pouze s výpovědí [tituly před jménem] [jméno FO]. Výpověď svědka [jméno FO] i [jméno FO] o údajném ústním pokynu žalobci je však v rozporu s výpovědí svědka [jméno FO] a účastnickou výpovědí žalobce, jak bude zmíněno dále.

28. I svědek [jméno FO] potvrdil, že v souvislosti s uzavíráním dohody o provedení práce se žalobci žádného poučení v oblasti BOZP nedostalo. U žádného dalšího poučení žalobce, jak si bezpečně počínat na pracovišti, svědek [jméno FO] také nebyl. Výpověď svědka [jméno FO] je též v rozporu s výpovědí svědka [jméno FO], pokud jde o samotný obsah pracovní náplně žalobce, když dle výpovědi svědka [jméno FO] bylo povinností žalobce jednou cca za dvě hodiny vyjít ze stavební buňky ven „zkontrolovat mašiny, jestli je všechno v pořádku, jestli tam není nějaký pohyb okolo toho staveniště“, chodit s baterkou, aby někdo na staveniště nevlezl, zatímco svědek [jméno FO] uváděl, že povinností žalobce nebylo provádět žádné obchůzky po staveništi. Dle jeho výpovědi měl žalobce pouze fungovat v buňce a sledovat a kontrolovat z této buňky techniku přímo před ní. Ani z výpovědi svědka [jméno FO] pak nelze dovodit, že by se žalobci prostřednictvím vedoucího zaměstnance (stavbyvedoucího [jméno FO]) dostalo konkrétního (byť jen ústního) pokynu usměrňujícího způsob chování žalobce ve vztahu k předmětné elektrocentrále kromě nutnosti umístění a využívání této elektrocentrály mimo buňku. I tato posledně citovaná část výpovědi svědka [jméno FO] je však vyvrácena účastnickou výpovědí žalobce podepřenou výpovědí svědka [jméno FO]. Žádných dalších výslovných závazných pokynů (a vysvětlení důvodů takových pokynů) kromě popisu způsobu nastartování a vypnutí elektrocentrály a doplňování benzínu se žalobci nedostalo. Žalobci nebyl dán žádný jasný pokyn, jak s elektrocentrálou nakládat, aby se žalobce vyvaroval uvolnění a rozšíření zplodin do prostoru buňky, když ani z výpovědi svědka [jméno FO] není zřejmé, že by tento seznámil žalobce s možnými riziky užití přístroje v prostoru stavební buňky. Za situace, kdy jak z výpovědi svědka [jméno FO], tak z výpovědi svědka [jméno FO] vyplývá, že pro elektrospotřebiče tvořící vybavení buňky bylo nutné jejich zapojení do externího zdroje a dle výpovědi svědka [jméno FO] mohl žalobce užívat v tomto směru mimo jiné varnou konvici či prostřednictvím elektrocentrály nabíjet světlomety či mobilní telefon, nebyl žalobci poskytnut žádný konkrétní návod (ani se mu nedostalo žádné praktické ukázky či instruktáže), jak si má počínat při práci s elektrocentrálou a zejména, jak se zachovat, pokud mu dojde plyn v plynové bombě u topení běžně zajišťujícího ohřev vzduchu v místnosti. Ani při uzavírání dohody o provedení práce, ani při vybavování žalobce základními informacemi k chování na pracovišti se žalobci ze strany jeho vedoucího zaměstnance nedostalo žádného vysvětlení správného a bezpečného způsobu užívání elektrocentrály a předestření takového chování, jímž se vyhne možnému nebezpečí, které by jinak v průběhu výkonu práce při odlišném způsobu chování žalobce coby zaměstnance mohlo reálně hrozit. Výpověď svědka [jméno FO] v té části, kdy svědek hovoří o širším rozsahu poučení, než je souladné s výpovědí žalobce, považuje soud za nevěrohodnou, když sám svědek pouze mlhavě vypovídá o obsahu poučení, které se jeho prostřednictvím mělo dostat žalobci k obsluze elektrocentrály, přičemž ani není schopen specifikovat, s čím konkrétně seznamoval žalobce v oblasti BOZP. Sám vypovídá, že žalobci pouze opakoval, „ať jej nenapadne nějaká blbost“, aniž by předestřel nějaký konkrétní reálný scénář toho, co by se skutečně žalobci mohlo přihodit při nesprávném používání elektrocentrály. Žádný konkrétní nesprávný způsob však žalobci taktéž neosvětlil. Jak již bylo výše uvedeno, není pravdou tvrzení svědka [jméno FO], že elektrocentrála byla umístěna a měla být stále instalována pouze vně stavební buňky. Svědek [jméno FO], zaměstnanec žalované na pozici stavební dělník – parťák, vypověděl, že elektrocentrála naopak bývala schovaná přes den ve zmíněné boudě, pokud se s ní nepracovalo. Pokud byla potřeba pro práci stavebních dělníků, byla samozřejmě venku, neboť funguje jako klasický spalovací motor, tudíž musí být ve větraném prostoru. Výpověď svědka [jméno FO] soud považuje za nestrannou, nezaujatě podanou. Pokud byl svědek dotazován na to, co je mu známo ohledně rozsahu a obsahu poučení, které obdržel žalobce ve vztahu k používání elektrocentrály, nepodsouval tento soudu žádné domněnky či nepodložená tvrzení.

29. Při zjišťování skutkového stavu věci soud nevycházel z výpovědi svědka [jméno FO], výrobního ředitele žalované, když tuto nutno hodnotit jako nevěrohodnou, neboť sám svědek připustil, že ještě před podáním své svědecké výpovědi získal poznatky z obsahu spisu ohledně předmětu a obsahu tohoto řízení. Svědek vypověděl, že je seznámen se spisem, četl vyjádření – podání účastníků v tomto řízení. Za situace, kdy je svědek zevrubně obeznámen s dosavadním obsahem spisového materiálu o věci vedeného, nelze mít za to, že by ve své výpovědi zcela nezaujatě popsal reálný stav věci, který vnímal svými smysly. Soud proto k výpovědi svědka [jméno FO] (zejména, pokud jde o část týkající se obsahu pracovní náplně žalobce a poučení žalobce o nutnosti užívání elektrocentrály vně buňky) nepřihlížel. Z výpovědi svědka [jméno FO] (vzhledem k jím zastávané pracovní pozici u žalované) je zřejmé, že se tento snaží podat svou svědeckou výpověď tak, aby jí podpořil procesní úspěch žalované v tomto sporu. Obdobně pak z obsahu výpovědi svědka [jméno FO] (z vyhýbavých, obecných odpovědí na podstatné otázky tohoto řízení) je patrná nevyjádřená obava z důsledků, které by pro svědka [jméno FO], který již ukončil jen krátkou dobu trvající pracovní poměr u žalované, mohly plynout v případě zjištěného nedostatečného poučení žalobce svědkem [jméno FO] o nakládání s elektrocentrálou.

30. Oproti výpovědi svědka [jméno FO] žalobce ve své účastnické výpovědi jednoduše (svými slovy), přesvědčivě popsal skutečný průběh posuzované víkendové směny i obsah předchozích hovorů s nadřízeným [jméno FO], tedy i zjištěný obsah a rozsah poučení a pokynů, kterého se ohledně používání elektrocentrály žalobci dostalo. Účastnickou výpověď žalobce soud hodnotí jako pravdivou, věrně odrážející reálný stav. Žalobce vylíčil události předcházející vzniku jeho poranění stručně, bez přehnané sebelítosti, když jeho strohý vyjadřovací styl je patrný též z SMS komunikace vedené mezi žalobcem a jeho známou dne 4.2.2023, jejíž obsah bude nastíněn dále.

31. Ohledně otázky seznámení žalobce s příslušnými předpisy, popřípadě pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při jím vykonávané práci pro žalovanou vyšel soud z účastnické výpovědi žalobce (zčásti doložené již citovaným obsahem listiny Pracovní náplň ze dne 2. 1. 2023), když vzal za prokázané, že žádné osobní ochranné pracovní prostředky nebyly žalobci před výkonem sjednané práce poskytnuty. Z nesporných tvrzení obou stran ve spojení s písemným vyjádřením [jméno FO] vzal soud dále za prokázané, že žalobce nebyl nikterak proškolen v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že dohodu o provedení práce žalobce sjednával s panem [jméno FO], stavbyvedoucím, přičemž výhradně s tímto sjednával veškeré podmínky, za kterých bude pro žalovanou práci vykonávat, včetně místa výkonu práce, pracovní doby i pracovní náplně. Jednání před uzavřením dohody o provedení práce proběhla v rozsahu do jednoho týdne. Žalobci byla zmíněná práce – hlídání na [adresa] - nabídnuta ze strany pana [jméno FO], s nikým jiným za žalovanou žalobce nejednal. Stavbyvedoucí [jméno FO] žalobci v souvislosti s nástupem do místa výkonu práce na [adresa] sdělil, že bude na místě působit jako hlídač, jeho úkolem bude hlídat stroje s tím, že se tam hodně krade. Pracovní doba žalobce byla žalobci [jméno FO] vymezena tak, že jmenovaný sdělil žalobci, že jeho úkolem je pracovat vždy od 5 hodin večerních, kdy dělníci na stavbě končili s tím, že na stavbě bude do sedmi do rána, kdy opět nastupují dělníci do práce i s panem [jméno FO], který žalobce pravidelně v oněch sedm hodin ráno odvážel domů na [adresa]. Žalobce proto musel na stavbyvedoucího [jméno FO] vždy čekat (s odkazem na špatné autobusové spojení). Ohledně pracovní náplně bylo žalobci žalovanou prostřednictvím svědka [jméno FO] sděleno, že mu na staveniště zařídí „boudu“, tuto mu skutečně přivezl, žalobce měl tedy na staveništi k dispozici boudu, v této plynové topení na plynovou bombu, ta však žalobci v průběhu osudné noci ze dne 5. na 6. 2. 2023 došla. K náplni práce žalobce bylo tomuto [jméno FO] řečeno, že úkolem žalobce je být ve zmíněné boudě, po nějaké době vždy z této vycházet s baterkou v ruce (na staveništi byla tma, osvětlení tam nebylo), staveniště obejít a zkontrolovat velká auta – náklaďáky, zda tato nejsou nějak rozebrána, něco jim nechybí. Tuto obchůzku měl žalobce provést tři až čtyřikrát za noc. V případě zjištění něčeho neobvyklého bylo povinností žalobce zavolat, ať již stavbyvedoucímu, či policii, takový problém však v době působení žalobce na stavbě nenastal. To bylo vše, co bylo žalobci k výkonu práce pro žalovanou ze strany stavbyvedoucího řečeno. Dle výpovědi žalobce se takto žalobce se žalovanou prostřednictvím pana [jméno FO] dohodli, že bez ohledu na noční či denní dobu má žalobce provádět uvedené pravidelné obchůzky staveniště. Žalobce potvrdil, že ze strany pana [jméno FO] či žádné jiné osoby (když s nikým jiným nejednal) neprobíral jakákoliv pravidla bezpečnosti práce či zásady chování na pracovišti či užívání zařízení zmíněné boudy. Ze strany pana [jméno FO] bylo žalobci pouze ukázáno, že se v boudě nachází plynová kamna. Stavbyvedoucí [jméno FO] žalobci pouze předvedl, jak se toto topení pouští, když on sám měl na starost naplňování plynové bomby pro použití těchto kamen (uvedená část výpovědi žalobce je v souladu s výpovědí svědka [jméno FO]). Ze strany [jméno FO] se žalobci nikdy nedostalo žádného poučení o tom, jak postupovat, kdyby plynová bomba došla. Soud vzal z výpovědi žalobce za prokázané, že v den, kdy stavbyvedoucí [jméno FO] odjížděl domů do Kolína a žalobce zůstával na staveništi k výkonu práce o víkendu, v jehož závěru utrpěl předmětný úraz, se žalobce s [jméno FO] dohadovali, zda žalobci bomba k plynovému topení vydrží. Stavbyvedoucí v této souvislosti bombu prohlížel a zkoušel, když závěrem sdělil žalobci, že by mu náplň bomby měla na noc vydržet. Žalobce se s tímto ujištěním ze strany [jméno FO] spokojil. Náplň bomby však v rozhodnou noc z neděle na pondělí nevydržela. Stavbyvedoucí [jméno FO] žalobce žádným způsobem nepoučoval, jak si má počínat v případě, kdy mu předplněná bomba dojde. Takový případ spolu vůbec neřešili. S panem [jméno FO] žalobce vůbec nehovořil o jakékoliv jiné alternativní možnosti topení v případě, že nepůjde topení plynové. Za účelem provádění pochůzek po stavbě obdržel žalobce od stavbyvedoucího [jméno FO] pouze jednu baterku. Nic dalšího, například teplé oblečení, pro obchůzky nedostal, přestože v rozhodné době byl dle žalobce hodně velký mráz. Uvedenou část výpovědi potvrzuje i obsah SMS komunikace vedené mezi žalobcem a jeho známou dne 4. 2. 2023 10:10 hodin. Tito se vzájemně svěřují, jakým způsobem tráví sobotu výše uvedeného dne, když žalobce své známé sděluje, že hlídá na [adresa] bagry. Jeho známá pak reaguje soucitně s odkazem na výkon práce žalobce „v takové zimě“ a o víkendu. Žalobce se jmenované zmiňuje o tom, že na staveništi má k dispozici boudu, v níž má teplo. Z uvedeného je zřejmé, že o posuzovaném víkendu, v němž žalobce pro žalovanou vykonával sjednanou práci na stavbě na [adresa], panovaly tuhé mrazy. Žalobci tak nezbylo, než si v boudě, která mu byla dána k dispozici, zatopit.

32. Uvedené SMS komunikaci předchází taktéž komunikace formou SMS zpráv mezi [jméno FO] a žalobcem ze dne 1. 2. - pátku 3. 2. 2023, v níž v pátek 3. 2. stavbyvedoucí [jméno FO] v ranních hodinách sděluje žalobci, že musí na [adresa], aby tam byl nejpozději kolem oběda s tím, že ve tři ráno „tam vybrali tatru“ a stavbyvedoucí je uháněn vedením, proč tam (rozuměno na stavbě) žalobce nebyl. Obsahem citované komunikace je tak podporováno tvrzení žalobce o tom, že žalobce měl střežit staveniště nejen v nočních hodinách (do 24:00 hodin), ale též po půlnoci v průběhu probíhajícího víkendu, tedy i v ranních a dopoledních hodinách. Uvedené ve spojení s účastnickou výpovědí žalobce vede soud k závěru o tom, že dílčí noční směna žalobce započatá v neděli dne 5. 2. 2023 pro žalobce končila až v sedm hodin ráno v pondělí dne 6. 2. 2023, tedy spolu s nástupem stavebních dělníků na staveniště.

33. Z výpovědi svědka [jméno FO], stavbyvedoucího žalované, zaměstnance žalované v posuzovaném období shodně s účastnickou výpovědí žalobce vyplynulo, že žalobci byl jmenovaným svědkem coby přímým nadřízeným udělen pokyn k výkonu pracovních úkolů – střežení staveniště včetně nočních hodin po půlnoci v noci z neděle na pondělí. Ať již se žalobci stal předmětný úraz do nedělní půlnoci dne 5. 2. 2023 či až v brzkých ranních hodinách v pondělí dne 6. 2. 2023, nutno uzavřít, že žalobce stále vykonával pracovní úkoly pro žalovanou. Výpověď žalobce je podepřena výpovědí svědka [jméno FO] i v tom směru, že kromě svítilny žalobce neobdržel od žalované žádné pomůcky pro výkon práce ani žádné osobní ochranné pracovní prostředky.

34. Jak vzal soud za prokázané z výpovědi žalobce, pokud pak v průběhu popsané noční směny, tomuto došel plyn v bombě příslušející k plynovému topení, poohlížel se žalobce po jiné možnosti, čím si v dané situaci v jím obývané boudě zatopit a našel v boudě pod stolem nějaké starší topení, které však bylo na elektřinu. Žalobce dle své výpovědi toto topení zapojil do elektrocentrály, kterou zapnul. Teplo však vydáváno nebylo, žalobce tedy zkoumal použité topení a dospěl k závěru, že je zřejmě rozbité. Bylo silně zaprášené, jak zde bylo asi umístěno dlouho. Topení tedy žalobce vrátil zpátky a v okamžiku, kdy se zvedl, cítil na sobě, že je něco špatně, že asi omdlí. Žalobce si též vybavil, že poté spadl na elektrocentrálu, tuto ještě stačil vypnout. Žalobce vysvětlil, že se jednalo o elektrocentrálu, kterou mu pan [jméno FO] přivezl za tím účelem, „abych tam měl třeba elektriku, abych si mohl zapojit světlo nebo udělat kafe“ (tato část výpovědi je souladná s výpovědí svědka [jméno FO]) s tím, že tato elektrocentrála byla zřejmě užívána i stavebními dělníky, například pro zapojení vrtačky. I z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že žalobci bylo jeho přímým nadřízeným umožněno využívat vybavení stavební buňky, tedy zejména plynové topení, plynový vařič a elektrocentrálu, kterou právě za účelem používání žalobcem do stavební buňky dopravil (se souhlasem vedení žalované) svědek [jméno FO]. Přestože žalovaná na svou obranu úvodem řízení tvrdila, že předmětná elektrocentrála byla umístěna v jiném objektu na staveništi než byla bouda užívaná žalobcem (a že manipulace s elektrocentrálou byla žalobci zakázána) i svědek [jméno FO] potvrdil, že tato elektrocentrála byla dopravena a určena pro používání právě v souvislosti s buňkou obývanou žalobcem. Z výpovědi žalobce vzal soud dále za prokázané, že ze strany stavbyvedoucího [jméno FO] bylo žalobci pouze ukázáno, jak se elektrocentrála zapíná a vypíná s tím, že nahoře se lije benzín (uvedené potvrdil i svědek [jméno FO]). Uvedené bylo dle žalobce vše, co mu ve vztahu k elektrocentrále bylo ze strany [jméno FO] řečeno. Když stavbyvedoucí [jméno FO] žalobci elektrocentrálu přivezl, nepodal k ní tedy žádné vysvětlení, ani nedodal případně zákaz tuto použít. Žalobce nikterak nepoučil o postupu užívání této elektrocentrály. Žalobce shrnul, že veškerá zařízení, ohledně nichž výše hovořil, byla po celou dobu umístěna v boudě.

35. Tato část výpovědi žalobce je podepřena výpovědí svědka [jméno FO], který potvrdil, že předmětná elektrocentrála se skladovala právě ve stavební buňce sloužící jako provizorní zázemí pro pracovníky na stavbě. Svědek dále vypověděl, že tato stavební buňka byla vybavena plynovým topením a elektrocentrálou, kterou využívali k práci dělníci. Svědkovi bylo známo, že žalobce měl předmětnou stavební buňku v nočních hodinách užívat jako úkryt, respektive místo, kde si může odpočinout. Z obecné komunikace mezi pracovníky žalované a vedením žalované svědek vyrozuměl, že klíče od předmětné stavební buňky byly ponechány volně k dispozici žalobci. Svědek uvedl, že předmětná elektrocentrála nebyla určena k využití ve stavební buňce, byla určena pouze pro stavební účely jako záložní zdroj elektrické energie pro práci stavebních dělníků, k zapojení svářeček, rozbrusek, čerpadel a podobně. Nicméně svědkovi nebylo známo ničeho o obsahu a rozsahu poučení, které by se žalobci dostalo ohledně možnosti využívání elektrocentrály a dalších zařízení umístěných ve stavební buňce. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že tento byl obeznámen s tím, že žalobce v nočních hodinách hlídal na předmětném staveništi, a to poté, kdy žalobce jako svého známého oslovil stavbyvedoucí [jméno FO] „po sérii několika vykrádaček“ na stavbě. Svědek vyložil, že stavební dělníci standardně na staveništi pracovali od pondělí do čtvrtka, přičemž ve čtvrtek odpoledne staveniště opouštěli. Žalobce zřejmě pobýval na stavbě v době jejich nepřítomnosti, když parta stavebních dělníků se na staveniště vracela pravidelně opět v pondělí v sedm hodin ráno. Svědek hovořil o potřebě střežení staveniště hlavně ve večerních hodinách, ve dnech pátek, sobota a neděle. Svědkovi však nebylo konkrétně nikým řečeno, jaké práce žalobce na staveništi skutečně vykonával, případně v jaké pracovní době.

36. Přestože v listině označené Pracovní náplň je v bodě 8. vysloven zákaz manipulace se všemi stroji na staveništi včetně vybavení stavební buňky, vzal soud z výpovědi žalobce a svědka [jméno FO] výše za prokázané, že se žalobci ze strany žalované prostřednictvím stavbyvedoucího [jméno FO] dostalo poskytnutí možnosti využívat (v rámci jednání [jméno FO] a žalobce) vymezené vybavení stavební buňky, a to konkrétně plynové topení, elektrocentrálu, popřípadě plynový vařič. Žalobce se tak oprávněně domníval, že tato zařízení nezbytná pro výkon jeho práce (popř. v souvislosti s výkonem této práce) pro žalovanou smí (zejména v nočních hodinách za mrazivých teplot) používat.

37. Z výpovědi žalobce soud dále zjistil, že ohledně elektrocentrály jej stavbyvedoucí dokonce instruoval slovy: „Když budeš chtít elektriku nebo něco rozsvítit, tak si zapneš centrálu“. Žalobce potvrdil, že nevěděl, že elektrocentrálu nemůže používat v uzavřené místnosti. Nikdy s tímto zařízením nepracoval, o rizicích spojených s užíváním elektrocentrály v uzavřené boudě nebyl nijak seznámen. Obvykle na svícení v boudě používal baterku, popřípadě dvě svíčky, které měl k dispozici. Pokud by si chtěl uvařit kafe, nechal mu tam [jméno FO] plynový vařič. Žalobci se nedostalo ani žádného poučení, jak má postupovat, kdyby se mu například vybil mobil, přestože po celý víkend vykonával střežení zjevně odlehlého staveniště s nedostatečným dopravním spojením. Žalobce vypověděl, že po každé směně od pana [jméno FO] „dostal 500 Kč za šichtu“. Uvedené koresponduje s výpovědí svědka [jméno FO] ohledně pokazování peněz žalobci (,,aby tam měl něco k sobě).

38. Ve své účastnické výpovědi si žalobce k okolnostem, za kterých v inkriminovaných nočních hodinách utrpěl úraz ruky, si vybavil, že jej našel pan [jméno FO] v pondělí (tj. dle nesporných tvrzení obou stran 6. 2. 2023) ráno asi kolem půl sedmé. Žalobce si vzpomněl, že se nacházel v boudě, neboť neměl sílu z boudy vylézt. Bouda měla pootevřené dveře. Žalobce vypověděl, že když jej stavbyvedoucí [jméno FO] našel, seděl na židli, držel si ruku. Strašně jej tato bolela, pálila, čekal na pana [jméno FO], až přijde, když bolestí nemohl ani mluvit. Když se probral ze mdlob, sedl si a čekal na příjezd party stavebních dělníků v čele s panem [jméno FO]. Tento jej taktéž poté sedícího objevil. Na dotaz mu žalobce odpověděl, že má něco s rukou. [jméno FO] žalobci odvětil, že musí chvilku počkat, že se ještě musí postarat o dělníky a že žalobce následně odveze. Žalobce tedy ještě čekal v autě, jímž ho posléze svědek [jméno FO] odvezl do kladenské nemocnice. [jméno FO] žalobce zanechal a vrátil se zpátky na [adresa]. Žalobce přesněji vyložil, že když upadl (omdlel), spadl na centrálu, která se nacházela v rohu boudy, kde bylo nářadí a podobné věci. Poté, co se žalobce probral, zvedl se ze země (z toho rohu, kde se původně nacházel), posadil se na židli a podíval se na ruku co se stalo. Zaznamenal „dvě boule“, které ho začaly pálit, nemohl bolestí ani mluvit a čekal na příjezd pana [jméno FO]. Bolest jej neopouštěla ani při jízdě s panem [jméno FO] v autě. Tomuto se ještě předtím pokoušel napsat SMS zprávu, ale nemohl ji bolestí dopsat. Přesto se mu podařilo alespoň odeslat nedokončenou SMS, aby pan [jméno FO] věděl, že se něco děje. Žalobce popisoval velké bolesti v den, kdy jej stavbyvedoucí [jméno FO] odvezl do [Anonymizováno] nemocnice, když současně na sobě cítil velkou nevyspalost. Protože čekal asi půl dne v čekárně a nikdo se mu z jeho pohledu nevěnoval, rozhodl se žalobce odejít. Šel si domů lehnout a druhý den ráno zašel do nemocnice v [Anonymizováno] znovu, to již byl ošetřen, jak už dále zachyceno v již citované zdravotní dokumentaci žalobce 39. Žalobce coby účastník řízení vylíčil, že mu puchýře, které se mu na ruce udělaly „opíchali“, „aby z toho vyteklo prostě toto“, ruka mu začala černat, ale lékaři s tím nemohli nic dělat. Bral prášky na bolest a musel čekat, kde a kdy se černá barva zastaví, aby bylo zřejmé, kde prsty amputovat. Následně, cca po dvou měsících, kdy byl v bolestech, žalobce podstoupil operaci spojenou s amputací. Žalobcem popisovaný rozsah bolesti je v souladu s obsahem již citovaných lékařských zpráv a propouštěcích zpráv vystavených Oblastní nemocnicí [adresa], na podkladě kterých znalec [jméno FO] vyslovil závěry o výši nemajetkové újmy žalobce (bolestného).

40. Žalobce ve své účastnické výpovědi potvrdil, že jej vždy na směnu na staveniště [adresa] přivezl pan [jméno FO] a tento jej následně vždy po skončení celé víkendové šichty odvezl. V průběhu víkendů na předmětné stavbě souběžně se žalobcem alespoň po určitý časový úsek pracoval pan [jméno FO], který tam řezal stromy, případně o víkendech na stavbě pracovali ukrajinští dělníci. Žalobce potvrdil, že mu bylo ze strany stavbyvedoucího [jméno FO] výslovně řečeno, že může na stavbě v předmětné boudě pobývat nejen v noci, ale i přes den. Uvedená část výpovědi žalobce opět koresponduje s výpovědí svědka [jméno FO] i svědka [jméno FO], který potvrdil, že žalobce ve stavební buňce fakticky bydlel. Žalobce doplnil, že jídlo, popřípadě vodu mu občas přivezl pan [jméno FO]. Rozhodný víkend, v jehož závěru se stal žalobci předmětný úraz, byl žalobce dle své výpovědi na stavbě úplně sám. [jméno FO] odjel domů do Kolína, předal žalobci klíče od boudy na začátku víkendu, tj. v pátek, popřípadě v sobotu.

41. Popis okolností, za kterých byl žalobce nalezen s utrpěným úrazem [jméno FO] se mírně liší od výpovědi svědka [jméno FO], který měl pouze zprostředkovanou informaci od [jméno FO] v tom směru, že stavbyvedoucí našel žalobce ležícího před stavební buňkou s tím, že měl ruku položenou na ocelových panelech, tato mu značně prochladla, včetně celého těla. Uvedená nesrovnalost ve výpovědi žalobce a jmenovaného svědka nesnižuje dle náhledu soudu nikterak věrohodnost zbývajících (shora předestřených) částí výpovědi žalobce, když tuto lze přičíst právě již (žalobcem i svědkem [jméno FO]) zmiňovanému výpadku vědomí žalobce v důsledku zřejmému vdechnutí výparů z žalobcem použité elektrocentrály v uzavřené boudě. Svědek [jméno FO] potvrdil, že on sám v inkriminované pondělí viděl žalobce již sedícího ve voze, v němž jej [jméno FO] následně odvezl do nemocnice, a to po sedmé hodině ranní. Svědkovi se dostalo pouze sdělení ze strany pana [jméno FO] o tom, že žalobce ležel na zemi, stavbyvedoucí [jméno FO] jej zvedl s tím, že ho poveze do nemocnice, že je žalobci zima, přičemž stavbyvedoucí [jméno FO] doplnil ještě bližší podrobnosti v tom směru, že žalobce našel ležícího na zemi, tam ho zvednul, následně ho na chvíli přesunul do boudy, než se rozhodl, co s ním bude dál, poté ho naložil do auta a odvezl. Ze slov pana [jméno FO] svědek vyrozuměl, že žalobce byl podchlazený.

42. Z fotografie monitoru mobilního telefonu svědka [jméno FO] soud zjistil, že tato zachycuje displej mobilního telefonu se zprávou svědkovi [jméno FO] od [jméno FO] ze dne 6. 2. 2023 v čase 9:16 hodin, v níž [jméno FO] sděluje výrobnímu řediteli [jméno FO], že ,,[Anonymizováno] (žalobce) ze včera na dnešek omdlel, tři hodiny byl mimo, ruku měl z boudy“. Citovaná SMS zpráva je doplněna fotografií (zjevně) ruky žalobce pořízené v interiéru vozidla, tedy nepochybně již v době, kdy žalobce seděl ve vozidle, jímž jej [jméno FO] odvezl do nemocnice. Na této fotografii jsou patrné puchýře na postižené ruce žalobce.

43. Soud vyšel z nesporných částí výpovědi svědka [jméno FO] a výpovědi žalobce ohledně okolností, za kterých byl žalobce stavbyvedoucím v ranních hodinách při nástupu nové party stavebních dělníků nalezen i pokud jde o nesporné tvrzení jmenovaných ohledně dopravy žalobce do zdravotnického zařízení. Svědek taktéž potvrdil, že poranění ruky žalobce zaznamenal na svůj mobilní telefon a informoval [tituly před jménem] [jméno FO] o utrpěném úrazu žalobce. Není pochyb o tom, že k úrazu žalobce došlo v důsledku uvolňování výparů z předmětné elektrocentrály, když svědek [jméno FO] vypověděl, že nalezl žalobce sedět v předmětné buňce, držet se za ruku, přičemž bouda byla plná kouře, tedy zjevně splodin z příslušné elektrocentrály.

44. Žalobcem předložené fotografie zachycují jednak umístění předmětné boudy na staveništi žalované, dále pak žalobcem v účastnické výpovědi popsané vybavení předmětné boudy.

45. Na fotografiích předložených žalovanou je zdokumentována bílá stavební buňka, ohledně níž žalovaná strana potvrdila, že tato byla k dispozici žalobci, přičemž z této měl žalobce sjednanou činnost (spočívající v dohledu nad prostorem stavby) vykonávat 46.Povinnosti zaměstnavatele k náhradě škody vyplývají z ustanovení § 265 a násl. zákoníku práce ve znění účinném v době vzniku úrazu žalobce. Podle § 265 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Podle ustanovení § 268 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci skutečnou škodu. Podle ustanovení § 269 odst. 1, 4 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí.

47. Podle ustanovení § 270 odst. 1 zákoníku práce se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy, anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odst. 1 písmeno a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy, anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. Podle odst. 3 citovaného ustanovení zprostí-li se zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odst. 2 písmeno b) je však povinen zaměstnavatel uhradit alespoň 1/3 škody nebo nemajetkové újmy. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.

48. Podle ustanovení § 271c odst. 1, 2 zákoníku práce se náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odst.

2. Podle citovaného odst. 2 tak vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnost.

49. Podle ustanovení § 271k zákoníku práce je pracovním úrazem pro účely tohoto zákona poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274). Podle odst. 2 citovaného ustanovení se jako pracovní úraz posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Podle odst. 3 citovaného ustanovení pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.

50. Podle ustanovení § 273 odst. 1 zákoníku práce je plněním pracovních úkolů výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů založených dohodami o prací konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty.

51. Podle ustanovení § 274 odst. 1, 2 zákoníku práce jsou v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele. Podle odst. 2 citovaného ustanovení je v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti.

52. Za škodu nebo nemajetkovou újmou vzniklou pracovním úrazem odpovídá zaměstnanci zaměstnavatel, u něhož byl zaměstnanec v době úrazu v pracovním poměru.

53. V daném případě, kdy byla platně uzavřena Dohoda o provedení práce ze dne 2. 1. 2023, touto byl založen pracovněprávní vztah žalobce coby zaměstnance u žalované (zaměstnavatele) s účinností od 2. 1. 2023. Mezi účastníky řízení bylo platně sjednáno místo výkonu práce, rozsah a druh sjednané práce, pracovní pozice žalobce i počátek výkonu jeho práce pro žalovanou. V době vzniku úrazu žalobci na prvním až třetím prstu jeho pravé ruky v blíže neurčeném čase v noci ze dne 5. na 6. 2. 2023 tedy pracovněprávní vztah žalobce k žalované trval.

54. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci je vždy objektivní, odpovědnost za nemajetkovou újmu při pracovních úrazech je odpovědností za výsledek. Zaměstnavatel je povinen nahradit nemajetkovou újmu i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zákoník práce však upravuje taxativně případy, kdy se zaměstnavatel může odpovědnosti zprostit, a to buď zcela, nebo zčásti. U odpovědnosti za nemajetkovou újmou při pracovních úrazech je zaměstnavatel povinen v rozsahu, ve kterém za újmu odpovídá, poskytnout zaměstnanci mimo jiné náhradu za bolest. Obecná odpovědnost zaměstnavatele vůči zaměstnanci podle § 265 zákoníku práce je omezena jen spoluzaviněním postiženého zaměstnance.

55. Předpoklady potřebné pro vznik odpovědnosti zaměstnavatele za nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem lze vymezit jako 1) nemajetková újma na straně zaměstnance, 2) pracovní úraz, 3) příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem nemajetkové újmy.

56. Soud má za to, že žalovaná ani přes výzvu soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3, o.s.ř. udělenou jí při jednání soudu dne 30. 11. 2023 neprokázala, že by žalobce svým zaviněním porušil pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci udělené mu vedoucím zaměstnancem žalované. Žalobce nebyl řádně seznámen se správným a bezpečným způsobem nakládání s elektrocentrálou. Znalost a dodržování žalovanou tvrzených pokynů, popř. předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebyla u žalobce soustavně vyžadována ani kontrolována. Soud tedy vyloučil možnost zproštění se žalované, coby zaměstnavatele, povinnosti nahradit nemajetkovou újmu žalobci ve smyslu ustanovení § 270 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) zákoníku práce. Z hlediska ustanovení § 270 odst. 2 písm. b) zákoníku práce má soud za to, že žalobce si coby zaměstnanec nepočínal v rozporu s obvyklým způsobem chování, když ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nelze ani uzavřít, že by jednal lehkomyslně. Přestože soud zjistil, že způsob jednání žalobce coby zaměstnance při nakládání s elektrocentrálou v souvislosti se zajištěním tepla v (k výkonu práce pro žalovanou) užívané v stavební buňce nebyl upraven žádným bezpečnostním předpisem, pravidlem nebo pokynem, nelze jednání žalobce coby zaměstnance charakterizovat ani jako nebezpečné riskování nebo hazardérství, když žalobce si vzhledem ke konkrétní shora popsané časové i místní situaci na pracovišti nepočínal (v rozporu s obvyklým způsobem chování zaměstnanců) způsobem, při němž by vědomě podstupoval riziko hrozící újmy na zdraví. S ohledem na sjednanou pracovní pozici žalobce („pomocný stavební dělník“) si žalobce (osoba bez bytového zázemí) vůbec neuvědomoval existenci rizika hrozící újmy na zdraví, pokud využije k zajištění tepla v mrazivé noci (v boudě se nacházející) elektrické topení tak, že toto zapojí do elektrické centrály, kterou jinak, jak již bylo výše řečeno, mohl užívat dle libosti. Soud současně jednání žalobce neshledal coby porušení právních nebo ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Počínání žalobce soud zkoumal s přihlédnutím k výše zjištěným individuálním okolnostem případu a dospěl k závěru, že jednání žalobce coby zaměstnance lze hodnotit pouze jako běžnou neopatrnost nebo jednání vyplývající z rizika práce. Jednání žalobce coby zaměstnance však nelze charakterizovat jako vědomé nebezpečné riskování a hazardérství, tj. lehkomyslné. Žalobce si vůbec neuvědomoval vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem, že si může způsobit újmu na zdraví. V řízení nebylo prokázáno, že by újma na zdraví žalobce vznikla v důsledku opilosti žalobce či zneužití jiných návykových látek, když žalovaná sama potvrdila, že test na alkohol či jiné návykové látky u žalobce proveden nebyl. Předpoklady zproštění žalované coby zaměstnavatele od povinnosti nahradit nemajetkovou újmu žalobci zde nejsou dány.

57. V řízení bylo prokázáno, že žalobce utrpěl újmu na zdraví spojenou s vytrpěnými bolestmi, jak vyplývá z provedeného dokazování výše, zejména ze zdravotní dokumentace, výpovědi žalobce, připojené fotografie a znaleckého posudku spojené se vzniklým úrazem, jeho ošetřením v nemocnici, domácím léčením a lékařskými zákroky, které žalobce musel podstoupit. Nelze přisvědčit žalované, že by chování žalobce bylo možno označit jako exces z jím vykonávané práce.

58. Žalobce tento úraz utrpěl při plnění pracovních úkolů, popřípadě v přímé souvislosti s jejich plněním, a to při výkonu práce pro žalovanou, sjednané v dohodě o provedení práce, popř. při provádění činností na příkaz zaměstnavatele (žalované), a to uděleného prostřednictvím přímého nadřízeného žalobci ([jméno FO]), když dle pokynu nadřízeného mezi obchůzkami staveniště pobýval ve zmíněné stavební buňce. V této využil k zajištění tepla, tedy pro zabezpečení podmínek pro možný výkon práce pro žalovanou za silných mrazů, výhradně zařízení výslovně určených nadřízeným [jméno FO] k užívání žalobcem pro pobyt v předmětné boudě. Žalobce činil výhradně úkony potřebné k výkonu práce, popřípadě úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu k tomu zaměstnavatelem určeném – stavební buňce na staveništi. V této souvislosti žalobce utrpěl poškození zdraví, k němuž došlo nezávisle na vůli žalobce krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů, popř. v přímé souvislosti s ním ve smyslu ustanovení § 271k odst. 1 zákoníku práce. Shora vytčené předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele za nemajetkovou újmu způsobenou zaměstnanci - žalobci jsou v daném případě splněny.

59. Naproti tomu vzal soud za prokázané, že žalobce měl sjednané práce (obchůzky staveniště) vykonávat a mezi nimi pobývat ve stavební buňce, jak vyplývá z obvyklé praxe zavedené mezi žalobcem a jeho přímým nadřízeným [jméno FO] (kdy jej tento pravidelně vyzvedával až po skončení celého víkendu v pondělí ráno v sedm hodin při nástupu stavebních dělníků) i v nočních hodinách (od půlnoci do rána), tedy včetně nočních hodin nastalých po půlnoci mezi dny 5. a 6. 2. 2023.

60. Podle § 302 v zákoníku práce jsou vedoucí zaměstnanci podle písmene c) povinni vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

61. Umožnil-li přímý nadřízený žalobce předmětnou buňku de facto využívat k bydlení pravidelně po celý víkend, kdy žalobce střežil staveniště žalované, bylo povinností žalované zajistit žalobci coby zaměstnanci příznivé a bezpečné pracovní podmínky, v daném případě alespoň možnost se mezi prováděnými obchůzkami v boudě ohřát. Nebyla-li dodávka tepla zajištěna v dostatečném rozsahu (stavbyvedoucím [jméno FO] upřednostněnou variantou za využití plynového topení, neboť plynová bomba v průběhu noci žalobci nevydržela, došla), nelze považovat počínání žalobce, kdy využil jiný (ve stavební buňce dostupný) alternativní zdroj vytápění, jako lehkomyslné počínání.

62. Újma na zdraví žalobci nevznikla v důsledku jeho spoluzavinění.

63. Soud se ztotožnil s ohodnocením bolestného dle závěrů znaleckého posudku [jméno FO], když znalecký posudek je vnitřně jednotný, logicky uspořádaný, znalec jednoznačně vymezil, na základě jakých podkladů a za užití jakých metod k závěrům svého znaleckého posudku dospěl, přičemž nálezová část znaleckého posudku koresponduje s obsahem shora provedených důkazů. Bolestné bylo ohodnoceno na 60 bodů, přičemž hodnota jednoho bodu činí 393,06 Kč. Žalobce tak u žalované oprávněně požadoval částku 23 584 Kč. V řízení bylo současně prokázáno, že žalobce v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku a uplatněním práva u žalované vynaložil částku 4 840 Kč. V této výši pak vznikla v majetkové sféře žalovaného škoda v souvislosti s uplatňováním jeho práva na náhradu nemajetkové újmy vzniklé v souvislosti s pracovním úrazem. Žalovaná je se splněním svého peněžitého dluhu v celkové výši 28 424 Kč v prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě.

64. Soud pro nadbytečnost zamítl důkazní návrh žalované na opakovaný výslech svědka [jméno FO], když tento se již k zásadní otázce rozsahu a obsahu poučení žalobce k nakládání s elektrocentrálou vyjádřil, pouze se příslušná skutková zjištění z této svědecké výpovědi nepromítla do odůvodnění předchozího rozsudku soudu.

65. Návrh je důvodný, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

66. Soud podle § 142 odst.1 o.s.ř. přiznal plně procesně úspěšnému žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů souvisejících s tímto řízením, tj. náhradu nákladů právního zastoupení žalobce advokátem, a to ve výši 3 100 Kč/úkon podle § 7 odst.1 za 13,5 úkonu právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. předžalobní výzva, 3. podání žaloby, 4. vyjádření ve věci samé ze dne 14.9.2023 k výzvě soudu, 5. účast na jednání soudu dne 24.10.2023 – úkonu – nebylo zahájeno jednání ve věci samé, 6. účast na jednání soudu dne 30.11.2023, 7. vyjádření ze dne 29.12.2023 k výzvě soudu, 8. vyjádření ze dne 24.1.2024 – replika k vyjádření žalované, 9. účast na jednání soudu dne 30.1.2024, 10. účast na jednání soudu dne 2.4.2024 a 11. účast na jednání soudu dne 23.4.2024, 12. vyjádření ze dne 10.7.2024 k odvolání žalované, 13. účast na jednání odvolacího soudu dne 10.10.2024, 14. účast na jednání soudu dne 28.11.2024), náhradu za 14 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradu cestovného ([Jméno žalované B] a zpět – 294 km, spotřeba paliva 7,60 l/100 km), k jednáním soudu výše, tj. 4x 3 025 Kč (vč. DPH) a 3x 466 Kč (vč. DPH) za užití vlaku (doloženo jízdné) dle § 13 odst.4 AT, náhradu za promeškaný čas v rozsahu 62 půlhodin po 100 Kč, tj. celkem 6 200 Kč dle § 14 odst.3 AT, to vše (vyjma jízdného) navýšeno o 21 % DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně.

67. Soud v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil podle výsledků řízení žalované povinnost uhradit státu náhradu nákladů řízení, které stát platil v souvislosti s výslechem svědka [jméno FO], když o výši svědečného uvedeného svědka bylo rozhodnuto v samostatném usnesení. Soud plně procesně neúspěšné žalované uložil povinnost nahradit tyto náklady řízení státu.

Poučení