25 C 36/2021-222

Rubrum

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupena advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: [anonymizováno]) [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalované] [anonymizováno]) [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalované] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 276 539 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba se vůči žalovanému 1) zamítá.

II. Žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobkyni částku 223 107,1 Kč s úrokem z prodlení z částky 276 539 Kč ve výši 8,25% ročně od 4. 12. 2020 do 27. 7. 2021 a s úrokem z prodlení z částky 223 107,1 Kč ve výši 8,5% ročně od 28. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 1) náhradu nákladů řízení ve výši 172 612,34 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného 1).

IV. Žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 111 969,79 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala rozhodnutí soudu, kterým by bylo žalovaným uloženo zaplatit žalobkyni částku 276 539 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně v minulosti plánovala, že si pro svoji podnikatelskou činnost pronajme nebytové prostory v nemovitosti budově [adresa] v obci [obec], která je součástí pozemku [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] [obec] u [část obce], [územní celek] zapsané na [list vlastnictví] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce]. Za tímto účelem uzavřeli žalobkyně a žalovaná 2), vlastnice předmětné nemovitosti, dne [datum] smlouvu o nájmu nebytových prostor. Tyto prostory měly být žalobkyni k dispozici od [datum] na dobu neurčitou. Strany smlouvy se dohodly, že žalobkyně bude po dobu nájmu provádět na své náklady veškeré opravy v případě, že by její činností byly poškozeny nebytové prostory. Do nájemného nebyly zahrnuty poplatky za služby a související náklady s provozem domu, tyto měly být účtovány dle skutečnosti. Vytápění si měla žalobkyně zajistit sama, např. tepelným čerpadlem. Žalobkyně však od [datum] prostory fakticky užívat nezačala, neboť nebytový prostor vyžadoval stavební úpravy a instalaci topného systému. Žalobkyně z toho důvodu zakoupila technologii [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] určenou pro vnitřní instalaci. Dne [datum] byly vystaveny [právnická osoba], s.r.o., dodací listy, kde byla uvedena adresa místa dodání [obec a číslo]. Kontaktní osobou byl žalovaný 1). Žalobkyně uhradila zálohu dle zálohového listu ve výši 276 539 Kč, technologie byla dodána na uvedenou adresu, kde ji žalovaný 1) převzal. Na tuto adresu byla technologie dodána z důvodu v úmyslu nebytové prostory zde užívat na základě nájemní smlouvy se žalovanou 2). Následně však došlo k tomu, že žalobkyně a žalovaný 1) přestali sdílet společné cíle a došlo k ukončení vzájemné spolupráce. Mezi žalobkyní a žalovanou 1) následně došlo k dohodě o tom, že nájemní smlouva je neplatná, neboť nedošlo k předání prostor, které byly předmětem nájmu. Od listopadu 2020 nemá žalobkyně přístup do objektu a ani jí nebylo umožněno odvezení technologie, kterou zaplatila. Její bývalý spolupracovník žalovaný 1), a žalovaná 2) jako vlastník nemovitosti, odmítají technologii, kterou žalobkyně zaplatila, vydat. Žalobkyně vyzvala žalované k vydání technologie dne [datum] s tím, nechť technologii připraví k předání na [datum], nebo v případě, že by si technologii chtěli ponechat, je to možné po úhradě částky 276 539 Kč na účet žalobkyně do [datum]. Žalovaní však navzdory uvedenému a předžalobní výzvě nárok žalobkyně odmítají a považují jej za neoprávněný s tím, že informace, které žalobkyně uvádí, jsou nepravdivé. Dne [datum] nebyla technologie zaměstnancům žalobkyně předána. Žalobkyně z toho důvodu požadovala zaplacení částky, kterou za technologii vynaložila. Následně v podání ze dne [datum] žalobní petit změnila na alternativní s tím, že žalovaným má být uložena povinnost technologii vydat, nebo podle své volby vynaloženou částku žalobkyni zaplatit.

2. Žalovaní ve svém vyjádření k žalobě uvedli, že její podání považují za zcela nelogické a neopodstatněné, když mezi účastníky je více nevypořádaných závazků, z nichž žalobkyně je žalovaným dlužna v souhrnu vyšší částku, než jaká je předmětem žaloby. Tvrzení žalobkyně označili za, z převážné většiny, nepravdivá, zavádějící a zkreslující. Žalobkyně v žalobě neuvádí, proč by na straně žalovaných mělo dojít k bezdůvodnému obohacení. Není pravdou, že by žalobkyně koupila tepelné čerpadlo na základě nájemní smlouvy, když zálohový list je ze dne [datum] a výpis z účtu ze dne [datum], přičemž nájemní smlouva byla uzavřena až dne [datum]. Žalobu proto navrhli zamítnout. Podáním ze dne [datum] své vyjádření rozšířili, když uvedli, že žalovaná 2) svým vzetím na vědomí informace, že nájemní smlouva je neplatná, není vyjádření žalované 2) k této informaci, a to ani souhlasné, ani nesouhlasné, a takové vyjádření nelze považovat za dohodu o tom, že nájemní smlouva je neplatná, když skutečnost, že žalobkyně prostory nepřevzala, nečiní nájemní smlouvu neplatnou. Nájem byl ukončen žalovanou 2), a to z důvodu dlouhodobého neplacení nájemného, výpovědí ze dne [datum]. Žalobkyně za dobu trvání nájmu dluží žalované 2) na nájemném částku 46 788 Kč, a dále má žalovaná 2) nárok na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2% denně z dlužné částky od [datum]. Nájemní smlouvu připravil jednatel žalobkyně s tím, že její návrh zaslal žalovaným emailem dne [datum], kdy po dohodě stran tato byla antedatována k [datum]. Dále uvedli, že jednatel žalobkyně byl se stavem nemovitosti předem seznámen, když žalované v jejich bydlišti, kde se předmět nájmu nachází, opakovaně navštěvoval, a před uzavřením nájemní smlouvy jednali o tom, jakým způsobem bude v nemovitosti zajištěno vytápění, což se projevilo v ujednání nájemní smlouvy. Skutečnost, zda byla nájemní smlouva fakticky naplněna, nemůže mít vliv na její platnost. Ohledně tepelného čerpadla žalovaní uvedli, že bylo mezi stranami od počátku dojednáno, že se stane majetkem žalovaných, ačkoli bude zaplaceno žalobkyní. Důvodem dané dohody bylo ujednání o vzájemných zápočtech stran, kdy bylo domluveno, že na úhradu dluhu žalobkyně bude započtena mimo jiné hodnota tepelného čerpadla. Jednalo se o komplexní systém vytápění. Mezi stranami tak byla uzavřena ústní kupní smlouva, na základě které žalobkyně pořízené čerpadlo obratem prodala žalovanému 1) s tím, že bude dodáno na adresu nemovitosti ve vlastnictví žalované 2). Technologie se nachází v nemovitosti žalované 2) (pozn. v průběhu řízení byla technologie do nemovitosti zabudovaná a od zabudování je žalovanými používána). Žalovaný 1) pracoval pro žalobkyni na třech zakázkách, kdy jeho práci vyúčtoval žalobkyni čtyřmi fakturami, a to fakturou [číslo] na částku 140 000 Kč splatnou dne [datum], fakturou [číslo] na částku 180 000 Kč spatnou dne [datum], fakturou [číslo] na částku 190 000 Kč splatnou dne [datum] a fakturou [číslo] na částku 174 561 Kč splatnou dne [datum] Celkem byla v souhrnné výši uvedenými fakturami vyfakturována částka 678 961 Kč. Odměnu za práci žalovaného 1) žalobkyně tomuto řádně nehradila. [příjmení] byla taková, že mu žalobkyně dávala průběžně drobné dílčí zálohy, nebo uhradila určité náklady či nákupy učiněné v jeho prospěch. Platba za tepelné čerpadlo byla rovněž úhradou dluhu žalobkyně vůči žalovanému 1) na základě předem dohodnutého zápočtu, když jeho cena byla zahrnuta v oboustranně odsouhlasené tabulce s vyúčtováním jednotlivých položek ze dne [datum]. Žalovaní nesouhlasili s nárokem žalobkyně na technologii tepelného čerpadla, když jej od žalobkyně odkoupili, a to ačkoli jim na něj žalobkyně nevystavila řádný daňový doklad. Na technologii žalovaní uplatili zadržovací právo, a tak jej nejsou povinni vydat, ani v případě, že by se prokázalo vlastnictví žalobkyně. Z navržených alternativ potom zvolili variantu, že by si tepelné čerpadlo ponechali s tím, že na nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení uplatnili námitku započtení na, žalovaným 1), vystavené faktury a na dlužné nájemné vůči žalované 2). Dále doplnili, že žalovaný 1) pro žalobkyni několik let pracoval, a to nejen na zakázkách týkajících se tvrzených faktur. Žalovaný 1) vyniká svou odbornou kvalifikací, čehož chtěl jednatel žalobkyně využít a společně dosáhnout na zakázky většího rozsahu. Faktury za práci pro žalobkyni vystavoval buď žalovaný 1), a to dle pokynů jednatele žalobkyně, nebo zaměstnankyně žalobkyně [jméno] [příjmení], která je dávala žalovanému 1) pouze k podpisu. Faktury za technologii a faktury vystavené za práci žalovaného 1) musela žalobkyně zahrnout do svého účetnictví.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně se žalovanou 2) podepsaly nájemní smlouvu na užívání nebytových prostor, ani to, že tato nájemní smlouva nebyla naplněna. Nebylo sporu ani o tom, že tepelné čerpadlo je v držení žalovaných (v průběhu řízení bylo zabudováno do budovy ve vlastnictví žalované 2).

4. Spornými byla mezi účastníky platnost předmětné nájemní smlouvy, vlastnictví tepelného čerpadla, a dále existence pohledávek žalovaného 1) za žalobkyní.

5. Jednatel žalobkyně [jméno] [jméno] během svého účastnického výslechu dne [datum] uvedl, že měli v plánu, že si prostory v domě žalované 2) pronajmou, nicméně k předání nikdy nedošlo, protože se zakázka, pro kterou prostory potřebovali, nakonec nerealizovala, tudíž si prostory nikdy nepřevzali, neboť je nepotřebovali. Jednalo se o ateliér a sociální zařízení – suché záchody a kuchyňku. Smlouvu sjednával jednatel žalobkyně s oběma žalovanými. Kdy se smlouva podepsala, nevěděl, ale bylo to u žalovaných doma v kuchyni. Nájemní smlouvu připravovali podle vzoru z internetu společně, jen jí vytiskli a podepsali. Potřebné údaje tam dopisovali společně. K podpisu smlouvy došlo určitě později, než [datum], přesný datum však nevěděl. Přístup do pronajatých prostor neměla žalobkyně nikdy, ani jej nepotřebovala. V místě se měla realizovat zakázka asi za 6 500 000 Kč na opravu dřevěných oken a dveří, ale zadavatel zakázku zrušil a žalobkyně tak prostory užívat nikdy nepotřebovala, k předání nikdy nedošlo, ale šlo o tom mít prostory zajištěny dopředu, aby ve chvíli, kdy se podepíše smlouva, a začnou běžet termíny, mohli na zakázce pracovat. Když si šli vyzvednout čerpadlo v listopadu 2020, žalovaní je do nemovitosti nepustili. Ukončení smlouvy nikdy neřešili, protože byli se žalovanými přátelé. Žalovaná 2) jednateli žalobkyně několikrát děkovala, že nikdy neměli tolik peněz, jako když spolupracovali se žalobkyní. Vše bylo na přátelské vlně a vše fungovalo. Následně napsali v [anonymizováno] [rok] žalované 2), že je nájemní smlouva neplatná a ona uznala, že prostory nepřevzali a že smlouva je neplatná, jak plyne z emailové komunikace. Ohledně tepelného čerpadla jednatel žalobkyně uvedl, že se řešilo, když se objekt nedal používat, protože tam nebyla elektrika ani plyn, tak aby se to dalo využívat. Opakované roztápění v kamnech bylo pro žalobkyni nepřijatelné, takže se řešily možnosti, jakože by žalobkyně žalovaný půjčila na kotel na tuhá paliva a nakonec z toho bylo tepelné čerpadlo, protože kamna by to nevytopila. To mělo vytápět místnost, kterou chtěla žalobkyně využívat. Vše domlouval žalovaný 1), neboť v nemovitosti bydlel. Jednatel žalobkyně bydlí 40 km daleko, takže bylo logické, že vše domlouval žalovaný 1), který měl u žalobkyně do všeho přístup, a tak nebyl důvod, aby to vyřizoval někdo jiný. Jednání probíhala dopředu na podzim roku [rok]. Čerpadlo tedy zaplatili asi v prosinci s tím, že bude dodáno po Novém roce, podepíše se smlouva, nainstaluje se to a můžou začít pracovat. Ale smlouva na zakázku se nepodepsala, takže se vše zrušilo. Čerpadlo následně bylo dodáno asi po osmi nebo deseti měsících, převzal ho někdo ze žalovaných. Čerpadlo vybrali společně se žalovaným 1), byl u toho i dodavatel. Ohledně realizace pořízení uvedl, že v [anonymizováno] [rok] přišla faktura, kterou žalobkyně uhradila. Během ledna se dozvěděli, že se zakázka realizovat nebude, tudíž na dodání nijak nevyvíjeli tlak, protože to nepotřebovali. Když tlak vyvíjet začali, čerpadlo nedostali, bylo dodáno po deseti měsících k žalovaným. Následně byla ukončena spolupráce mezi účastníky a žalobkyně žalované vyzvala, ať jí čerpadlo vrátí. Dodání řešili, i se žalovaným 1), s panem [příjmení], který čerpadlo nechtěl dodat, opakovaně ho vyzývali, vyhrožovali mu a nakonec ho vydala společnost, která dodává kotle. Po tom co se dozvěděli, že se zakázka realizovat nebude, stejně čerpadlo chtěli dodat, když zaplatili zálohu, domluvili by se jinak, nebo by jej prodali. Adresu dodání původně neměnili, byli rádi, že bylo vůbec dodáno. Čerpadlo bylo dodáno dřív, než se dohodli na tom, že nájemní smlouva je neplatná. Jiná dohoda o čerpadle mezi účastníky nebyla uzavřena. Žalovaný 1) si nechal od pana [příjmení] nacenit ze své vůle vytápění celého objektu, jedná se o obrovskou starou školu. Vše s panem [příjmení] řešil žalovaný 1). Ohledně spolupráce žalobkyně se žalovaným 1) uvedl, že se od nich chtěl žalovaný 1) přiučit o realizaci veřejných zakázek, když ve své praxi žádnou veřejnou zakázku nerealizoval. Za to, co pro žalobkyni udělal, vždy dostal řádně zaplaceno, spolupracovali asi dva roky. Žalovanému 1) vždy něco chybělo, ob den něco potřeboval, buď brýle, nebo boty, stále si půjčoval peníze s tím, že si to odpracuje. Půjčoval si peníze od jednatele žalobkyně, v souhrnu žalovaný 1) dluží jednateli žalobkyně asi 160 000 Kč, ale ten na to nemá žádný doklad. Žalovaný 1) občas vystavil fakturu na 10 – 12 – 15 000 Kč podle toho, co za měsíc odpracoval a žalobkyně mu to proplatila. Naposledy chtěl horské kolo, a kvůli tomu následně skončil. Práci nevyúčtovával předem. Jezdil s jednatelem žalobkyně po kontrolních dnech. Žalovaný 1) pracoval pro žalobkyni nejméně na zakázkách v [obec], v [obec], v [obec] a v [obec]. Žádná zakázka nepotřebovala restaurátorskou licenci žalovaného 1), ačkoli si jí vyžádali pro možnost účastnit se soutěží, když žalovaný 1) má licenci na restaurování maleb, ale takovou zakázku, kde by se restaurovaly malby, nerealizovali. Tabulku vyúčtování posílal žalovanému 1) několikrát během roku. K tabulce vyúčtování mohl kdokoli, protože mají jednu emailovou adresu a každý, kdo byl v kanceláři, k ní měl přístup. Teoreticky měl přístup i žalovaný 1), který si tabulku doplňoval i sám. V kanceláři je sešit, kde jsou všechny přihlašovací adresy, všechny e-maily, takže kdokoli tam pracuje, má důvěru, tak se dostane k těmto věcem. Tabulku, kde je uvedena částka 600 000 Kč mohl poslat kdokoli, kdo byl v kanceláři, jednatel žalobkyně její odeslání vyloučil. Faktury tvrzené žalovaným 1), jež měl vystavit za provedenou práci, uvedl, že viděl až ve chvíli řešení projednávaného sporu, před tím je nikdy neviděl. [příjmení] [příjmení] faktury vystavovat nemohla, zaměstnána u žalobkyně byla až od [anonymizováno] [rok]. Žalovanému 1) byly v roce [rok] propláceny obdobné částky, jako v roce [rok], tedy 12 000 – 15 000 Kč měsíčně. Buď se to proplácelo na základě vystavených faktur, nebo si odpracovával poskytnuté plnění. Zda byly všechny faktury vystavené žalovaným 1) řádně zaúčtovány uvedl, že neví.

6. Žalovaný 1) během svého účastnického výslechu dne [datum] uvedl, že nájemní smlouvu probírali všichni tři, následně jí v [anonymizováno] [rok] jednatel žalobkyně zaslal ve finální podobě emailem, a potom přivezl vytištěnou. Uzavřeli jí proto, aby měla žalobkyně v případě daňové kontroly pronajatou místnost, kde pracuje. V [anonymizováno] už věděli, že se zakázka s okny a dveřmi realizovat nebude, ale měli zakázku v [obec]. Řešili to všichni, tedy žalovaní, pan [příjmení] a jednatel žalobkyně, kdy tento řekl, že to zaplatí a následně zaslal údaje pro vystavení faktury. Řešili to dříve, protože věděli, že dodání bude nějakou dobu trvat. Přístup do nemovitosti žalobkyně měla, byli tam spolu denně od roku [rok], kdy jej jednatel žalobkyně požádal o spolupráci kvůli jeho restaurátorské licenci. K předání prostor nikdy nedošlo, neboť žalobkyně prostory nepotřebovala. V [anonymizováno] [rok] předpokládal, že dostane zaplaceno za zakázku, kterou dělal v Národním muzeu, a řešili vytápění celého objektu. Začal v té době spolupracovat se žalobkyní a jednatel žalobkyně říkal, že to bude výhodnější, když na opravách objektu a zařízení třeba celého systému budou pracovat lidé z jeho firmy, místo, aby žalovanému 1) vyplácel peníze. Stejně tak mělo být pořízeno tepelné čerpadlo pro vytápění celého objektu. K počítači žalobkyně a přístupovým heslům nikdy přístup neměl. Vyúčtování dostal od žalobkyně, a tam byly položky jasně stanovené. Rok [rok] měl být, co se týká fakturace, vyřízený předmětnými čtyřmi fakturami. Typ čerpadla byl vybrán tak, aby vytápěl dvě třídy nad sebou, dvě místnosti a byt ředitele. Měl být vytápěn celý dům, ne jen pronajaté prostory, o tom jednatel žalobkyně věděl, u domluvy byl i pan [příjmení] a žalovaná 2). Technologii objednával žalovaný 1) ústní formou. Dodání čerpadla urgovali jak u společnosti [právnická osoba], tak u [právnická osoba], s.r.o. Dohoda o pracích a o zápočtech byla sjednána asi až po Novém roce v bytě jednatele žalobkyně. Nákup čerpadla byl odměna za práci žalovaného namísto honoráře v penězích. Jednatel žalobkyně sdělil panu [příjmení], že čerpadlo zaplatí, protože spolu se žalovaným má nějaké kšefty. Faktury se dělaly někdy v březnu kvůli daňovému přiznání. Faktury byly vystaveny za práce v [obec], [obec], v [obec] v muzeu [anonymizována dvě slova], a v bývalém klášteře. Faktury vystavila paní [příjmení] na přání jednatele žalobkyně. Když čerpadlo žalobkyně zaplatila, koupil si jej od ní na základě faktury, kterou nedostal proplacenou v penězích, uzavřeli dohodu o zápočtu. Ohledně toho, jakou práci pro žalobkyni prováděl, uvedl, že co se týká faktury [číslo] opravoval sklepy na zámku v [obec], jednal se zástupkyní objednatele, řešil barevnost, materiály, protože na to má licenci a vzdělání. Jezdil tam téměř denně, a to zejména v době, kdy byl jednatel žalobkyně v psychiatrické léčebně, tak celou společnost řídil. Byl při kontrolních dnech veden jako zástupce společnosti. Fakticky například držel štětku v ruce a ukazoval Ukrajincům, jak se bílí. Na ceně za jeho práci se nedomlouvali. Co se týče faktur [číslo] [číslo] tak na té zakázce řešil kontrolní dny, domlouval barevnost [anonymizována dvě slova], a fyzicky tam také malby prováděl. Prováděl malby uvnitř kaple, byly tam malby jako monochromní, ale byla to památkově chráněná budova, takže na všechny tyto věci, které se týkají barevnosti, je třeba licence. Vše řešil se zástupci Národního památkového ústavu a s výkonnými památkáři. Zakázka se realizovala v roce 2020, ale možná i v roce [rok], přesně nevěděl. [příjmení] plnění z jeho strany provedeno nebylo, není plátcem DPH. Ohledně faktury [číslo] uvedl, že řešil barevnost zdiva a solování. Cena za jeho práci nebyla stanovená předem, byla stanoven až v březnu [rok], když psal ty faktury. Vše na fakturách bylo na žádost jednatele žalobkyně. Byla u toho paní [příjmení], která to psala na počítači. Udělala při vystavování chybu, když zaměnila dodavatele a objednatele. Vydání čerpadla se žalobkyně začala domáhat až ve chvíli, kdy pan [příjmení] připravoval instalaci. Čerpadlo nevydal, protože je jeho, kupní smlouvu uzavřeli na konci roku [rok], když čerpadlo objednávali, zaplatil za něj formou faktur. Za rok [rok] dostal vyúčtování emailem od žalobkyně na částku 678 000 Kč, je tam zmíněné i tepelné čerpalo, jsou tam zmíněné i radiátory, je tam zmíněna záloha na auto, tu dostal za práci v [obec]. Fyzicky nedostal peníze, vše bylo zaplacené touto formou. Jednatel žalobkyně řekl, ať napíše čtyři faktury, že je potřebuje na dvě akce. Přišlo mu to výhodné, prostě nedostal peníze, ale čerpadlo. Pokud žalovaný 1) prováděl pro žalobkyni práci, bylo jeho jméno uvedeno v zápisech z kontrolních dnů. Odmítl, že by se od žalobkyně měl něčeho přiučovat, spolupráce měla být výhodná pro obě strany, když se měla užít jeho malířská licence, tak licence na štuky a měli se tak společně dostat k daleko lepším zakázkám. Jednatel žalobkyně jej dokonce žádal, aby se stal společníkem firmy, což odmítl. Seznámili se na stavbě v Petrohradě, když ho jednatel žalobkyně požádal, aby s nimi spolupracoval. První zakázka, na které spolupracovali, byla na kapli v [obec]. Peníze od žalobkyně nebo jejího jednatele si nepůjčoval, měl dále příjem jako učitel. Faktury řádně zahrnul do svého účetnictví a zdanil je za rok [rok] jako příjmy. V roce [rok] fakturoval žalobkyni za práci průběžně, měsíčně. V průběhu dubna nebo května dělal někdo od žalobkyně novou elektroinstalaci ve dvou třídách a na chodbě, s tím, že jim to údajně zaplatí z firemních peněz, takže žalovaný dostal fakturu na 35 000 Kč, na účet 15 000 Kč a zbytek byl odečten od nějaké takové práce. V tu dobu mu to přišlo jako oboustranně výhodné. Za rok [rok] kromě čerpadla dostával také zálohy, jak je uvedeno v tabulce. Žádné peníze mu žalobkyně za rok [rok] nedlužila, pokud chce zpět čerpadlo, dluží žalovanému 1) za vydané faktury.

7. Žalovaná 2) během svého účastnického výslechu dne [datum] uvedla, že nájemní smlouva byla uzavřena čistě účelově na žádost jednatele žalobkyně, bylo to v době, kdy se řešilo daňové přiznání za rok [rok] a kdy jednatel žalobkyně vyloženě chtěl, aby uzavřeli nájemní smlouvu a přesně to tak specifikoval, že jde o to, že kdyby přišla nějaká kontrola, tak proč firma kupovala čerpadlo, když čerpadlo je v soukromém objektu, takže potřebuje, aby byla uzavřena nájemní smlouva. Smlouvu podepsali někdy v březnu, když se řešilo daňové přiznání. V té době pro žalobkyni pracoval žalovaný 1) a domluva byla taková, že nebude dostávat honoráře, že mu nebudou všechny peníze vypláceny proplácením faktur, ale že část bude nějakým plněním. Majitelkou nemovitosti je žalovaná 2). V té době chtěli provádět rekonstrukci a žalovaný 1) se seznámil s jednatelem žalobkyně, který mu slíbil, že mu tam v zimě pošle zedníky, elektrikáře. Jednatel žalobkyně jim sdělil, že bude jednodušší udělat vytápění tak, že on koupí tepelné čerpadlo a bude to protiplnění za práci žalovaného 1). Nájemní smlouva byla uzavřena čistě účelově jenom pro účely, kdyby přišla daňová kontrola. Stejně tak byly vystavovány faktury, které dal žalovaný 1) do příjmů a ty částky zdanil. Brali to tak, že žalovaný 1) odpracoval tepelné čerpadlo a tepelné čerpadlo tedy dostali. Nájemní smlouva byla antidatovaná, byla od začátku kalendářního roku, ale podepsaná byla až někdy v březnu. Nájemné v té době nevymáhala, bylo jí to nepříjemné. Jednatel žalobkyně u nich byl velice často, o předání prostor nikdy nežádal. Před tím, než byla nájemní smlouva podepsána, se tam měla realizovat nějaká zakázka, ale v době podpisu již věděli, že se realizovat nebude. Nájemní smlouva byla skutečně sepsaná jen proto, aby při případné daňové kontrole se doložilo, proč společnost kupovala čerpadlo, protože to dala žalobkyně zřejmě do daní, stejně jako faktury vystavené žalovaným 1). S nápadem pořídit tepelné čerpadlo přišel jednatel žalobkyně, neboť mu tato varianta byla doporučena třetí osobou. Mělo to být ve dvou fázích, kdy v první fázi mělo být teplo zavedeno tak, aby se pokryly potřeby rodiny žalovaných včetně ohřevu teplé vody, a až následně by se napojila v další fázi předmětná třída. Vytápět se měl byt ředitele, který žalovaní obývají a dále malířský ateliér žalovaného 1), do jiných prostor by se to dodělalo až když by bylo potřeba. Ateliér zmiňovaný v nájemní smlouvě je horní třída, na kterou by technologie kapacitně nedostačovala. Šlo jim zejména o to vytápět ateliér žalovaného 1), jejich byt a ohřívat teplou vodu, to jednatel žalobkyně věděl. Žalovaný 1) pro žalobkyni pracoval a placeno mu za to mělo být pracemi provedenými na domě žalované 2). Část na vystavené faktury dostal žalovaný 1) v penězích a část měla být uhrazena prostřednictvím rekonstrukce domu, přičemž práce měly proběhnout v období letních prázdnin. Když se řešil nákup čerpadla, měl jednatel žalobkyně uvést:„ Potřebujeme utratit ještě nějaké peníze do daní, tak my to zaplatíme celé.“. Když bylo čerpadlo dodáno, byl u toho i jednatel žalobkyně, složili ho venku, a k připomínkám žalované 2) jednatel žalobkyně uvedl, že nevadí, že na něj bude pršet. Následně na přelomu října a listopadu se stalo něco, o čem žalovaná 2) neví a jednatel žalobkyně a žalovaný 1) spolu přestali mluvit. Potom už přišla předžalobní výzva a upomínka k vrácení čerpadla. Chvíli před tím odnesl někdo od pana [příjmení] čerpadlo do sklepa, když zahájili přípravné práce. Následně přijel jednatel žalobkyně, a byl nemile překvapený, že tam ta technologie není. Kdyby v době po dodání čerpadla, měl jednatel žalobkyně zájem, mohl si pro něj přijet, měl k žalovaným přístup. Faktury za žalovaného 1) vystavuje žalovaná 2), většinou je vystavila, poslala do [anonymizováno], ve firmě to vytiskli a žalovaný 1) to podepsal, orazítkoval, s tím, že to bude vzájemný zápočet. Faktury za rok 2019 vystavila paní [příjmení] tak, aby to korespondovalo s částkami za práci žalovaného 1). Faktury zahrnuli do daní a nakonec zaplatili daně i za to, za co nedostali zaplaceno. Ve vztahu s jednatelem žalobkyně měla za to, že tento si chtěl žalované nějak zavázat, s čímž žalovaná 2) nesouhlasila, bránila se tomu, a dávala mu to najevo. Nicméně spolupráce se jim jevila jako oboustranně výhodná, protože žalovaný 1) umí restaurovat, má na to licenci, pro jednatele žalobkyně bylo výhodné, že žalovaný 1) s ním bude na kontrolních dnech, že se s ním bude podílet na zakázkách, vždy to dával hlasitě najevo. Vzájemný vztah považovala jako přátelství. Ohledně nájemní smlouvy uvedla, že se na ukončení nijak nedohodli. V okamžiku, kdy přestal žalovaný 1) s jednatele žalobkyně komunikovat, ona jej nekontaktovala vůbec, a tak poslal jeden email, kde napsal, že vzhledem k tomu, že neproběhlo předání do užívání, tak, že nájemní smlouva nikdy nebyla platná a žalovaná 2) na to odpověděla, že tuto informaci bere na vědomí, nic jiného neudělala, s ničím nevyjádřila souhlas. Nájemní smlouvu považuje za skutečně uzavřenou, ale z velmi účelových důvodů jednatele žalobkyně. Nájemní smlouva byla uzavřena v době před podáním daňového přiznání, v té době již bylo jasné, že tam žádná rekonstrukce oken a dveří probíhat nebude. Byla uzavřena s tím, že v době, kdy byla uzavíraná, tak žalovaný 1) a žalobkyně spolu spolupracovali a skutečně jednali o různých zakázkách, takže bylo možné předpokládat, že se tam někdy něco dělat bude, ale v tu dobu, kdy byla uzavřena, byla uzavřena čistě účelově. Ohledně tabulek vyúčtování uvedla, že jich bylo jednatelem žalobkyně vyrobeno několik, nicméně poslední tabulku možná vyrobil nějaký zaměstnanec, tam má přístup kde kdo.

8. Svědek [příjmení] [příjmení] během své svědecké výpovědi dne [datum] uvedl, že spolupracoval se žalobkyní ohledně jejího účetnictví v letech [rok], [rok] a [rok], pracoval v té době asi pro 30 subjektů. Ohledně nájemní smlouvy nevěděl ničeho. O koupi tepelného čerpadla si rovněž nic nepamatoval. Nepamatoval si ani na spolupráci žalobkyně se žalovaným 1). Daňové přiznání podává žalobkyně v březnu.

9. Svědek [jméno] [příjmení], jednatel společnosti [právnická osoba], během své svědecké výpovědi dne [datum] uvedl, že od počátku jednal se žalovaným 1) ohledně vytápění jeho rodinného domu. Řešili topení, ale i osazení technologie tepelných čerpadel. V době, kdy měli upřesněnou cenu, jej žalovaný 1) seznámil s jednatelem žalobkyně, který zmínil, že mají spolu nějaké obchodní záležitosti, a že by si přál, kdyby fakturace této záležitosti šla přes žalobkyni, byť se tepelné zařízení bude dodávat do domu žalovaného 1), s tím, že pánové si to potom mezi sebou nějak vyřídí. Ta technologie byla plánována tak, že měla vytápět celý objekt, ateliér a zatím se udělala jen dílčí část, která vytápí přízemí. Technologie je v současné době zprovozněná, ale ještě to není úplně kompletní, je vytápěna jen část. Není doděláno podkroví a nějaké příslušenství k tomu. [příjmení] fakturu vystavil na žalobkyni, která zálohu zaplatila. K zapojení technologie došlo na počátku zimy [rok], ačkoli tam technologie dva roky stála. Po montáži byla vystavena faktura na žalovaného 1), ale jak to udělali účetně, když záloha byla vystavena na někoho jiného, nevěděl. [ulice] faktura k té zálohové vystavena zatím není. Zálohu, kterou žalobkyně zaplatila, převedl na společnost [právnická osoba], a ta technologii vyrobila s tím, že dodací adresa byla do nemovitosti žalovaného 1). Že by řešil s jednatelem žalobkyně, že by měl být vytápěn zejména ateliér, si nepamatoval. Od začátku to řešili jako objekt jako takový s tím, že to první tepelné čerpadlo bude fakturováno přes žalobkyni. V projektové dokumentaci bylo, že by měly být dvě tepelná čerpadla, vzhledem k tomu, že se vytápí celý objekt, a že se bude instalovat první, bude se dělat první etapa, která měla vytápět celé to přízemí a i ateliér. Vytápí to prostory, které jsou nad předmětným tepelným čerpadlem, je to zhruba 50% objektu. Následně mělo být doplněno ještě jedno s tím, že se mělo dál pokračovat v prvním patře nebo v podkroví. Druhé tepelné čerpadlo realizováno doposud nebylo.

10. Svědkyně [jméno] [příjmení] během své svědecké výpovědi dne [datum] uvedla, že pracovala od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] pro žalobkyni. Náplní její práce bylo vystavovat faktury, zpracovávat podklady na zakázky, na soutěže zakázek, podklady na výběrová řízení a administrativní činnosti, která byla nutná pro chod společnosti. Podklady pro vystavení faktur dostávala od jednatele žalobkyně, nebo to bylo na základě smluvních zakázek. Že by jí pokyn k vystavení faktur dával nějaký z obchodních partnerů žalobkyně, například žalovaný 1), si nepamatovala. Dále uvedla, že si nic bližšího nepamatuje, nepamatovala si ani, zda faktury žalovaného 1) [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] vystavovala ona. Proplácení faktur na starost neměla, jakou formou se proplácely, nevěděla. Uvedla, že si myslí, že faktury nevystavovala se zpožděním. Nyní má nového zaměstnavatele, tedy si musí pamatovat nové adresy, nové kontakty, ty z minulosti vytěsnila. Dále se vyjádřila k tomu, že pokud v minulosti omlouvala svou účast na jednáních, na která byla předvolána, bylo to prostřednictvím žalobkyně, jako svého tehdejšího zaměstnavatele, nebo prostřednictvím zástupce žalobkyně, který byl soudem požádán o zajištění její účasti krátce před ústním jednáním, kdy však byla objednána k lékaři.

11. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

12. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou 2) byla uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor na adrese [adresa žalovaného a žalované]. Tato smlouva byla uzavřena s účinností od [datum] na dobu neurčitou s jednoměsíční výpovědní lhůtou. Nájemné bylo sjednáno ve výši 34 500 Kč za rok s tím, že nájemce si zajistí vytápění, např. tepelným čerpadlem. Výpovědní doba byla sjednána na jeden měsíc. Smlouva byla zaslána žalovaným jednatelem žalobkyně ke korekci emailem ze dne [datum].

13. Dopisem ze dne [datum] zástupce žalovaných sdělil žalobkyni, že žalovaní odmítají její nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které je požadováno v tomto řízení, vypověděli nájemní smlouvu ze dne [datum] pro neplacení nájemného, a vyzvali žalobkyni k úhradě dlužného nájemného, a zároveň žalobkyni vyzvali k úhradě dluhu za provedené práce z titulu zmiňovaných čtyř faktur s tím, že platby na uvedené faktury žalovaný 1) eviduje jako neuhrazené, či neuhrazené v plné výši.

14. Z výpisu nahlížení do [anonymizována dvě slova] ke dni [datum] bylo zjištěno, že [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] zapsaný na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] u [část obce] zapsaný u [stát. instituce], [stát. instituce], jehož součástí je stavba, patří žalované 2), když z řádného výpisu z [anonymizována dvě slova] bylo dále zjištěno, že žalovaná 2) nabyla nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, s účinky vkladu práva ke dni [datum]. Za účelem postavení najisto pasivní legitimace účastníků se soud dále zabýval datem uzavření sňatku žalovaných, přičemž zjistil, že tento byl uzavřen dne [datum] a žalovaní mají v domě [adresa] v obci [obec] evidováno trvalé bydliště od [datum]. Nemovitost tak patří výlučně žalované 2) a nespadá do společného jmění manželů - žalovaných.

15. Na vytápění nemovitosti byla společností [právnická osoba], vypracována cenová nabídka s označením [příjmení] nabídka na rekonstrukci zdroje vytápění v [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] [obec a číslo] [obec].

16. Z dodacích listů č. [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne [datum] a [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne [datum] vydaných [právnická osoba], s.r.o., bylo zjištěno, že tato společnost vystavila jmenované dodací listy odběrateli [právnická osoba], s dodací adresou [celé jméno žalovaného], [adresa žalovaného a žalované], a to na sestavu tepelného čerpadla pro vnitřní instalaci [anonymizována dvě slova], Vnitřní provedení a další související příslušenství. Jakožto investor je v dodacím listu uveden [celé jméno žalovaného], kdy tento technologii převzal, jak je patrné z potvrzení převzetí dodávky dne [datum].

17. Emailem ze dne [datum] sdělila [anonymizováno] [jméno] [příjmení] společnosti [právnická osoba], že technologie by měla být, dle informací, dodána dne [datum], a následně emailem ze dne [datum] sdělil jednatel žalobkyně této společnosti, že ukončil spolupráci se žalovaným 1) a technologii žádá převézt do jejich objektu.

18. Ze zálohového listu č. [rok] ze dne [datum] vystaveného společností [právnická osoba], na vrub žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně měla zaplatit zálohu na technologii tepelného čerpadla v částce 276 539 Kč, a to do [datum], kdy danou fakturu uhradila dne [datum], jak je patrné z přehledu plateb z účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba] Uvedený zálohový list byl zaslán žalovanému 1) na jeho emailovou adresu dne [datum], na základě fakturačních údajů, které byly společnosti [právnická osoba], zaslány emailem dne [datum].

19. Soudu byla dále k dispozici projektová dokumentace na vytápění celé nemovitosti, tj. třech pater, zaslaná žalovanému 1) [jméno] [příjmení] dne [datum].

20. Emailem ze dne [datum] bylo žalovanému 1) z emailové adresy [email] zasláno vyúčtování v tabulce, na jejímž konci je uvedena celková částka 678 961 Kč.

21. Po prostudování účetnictví žalobkyně za roky [rok] a [rok] žalovanými byla soudu předložena tabulka s vyznačením položek, které se shodují podle tabulky vyúčtování s účetnictvím žalobkyně za roky [rok] a [rok], kdy soud tedy z účetnictví žalobkyně provedl následující doklady: -) Ze dne [datum] účtenka z [anonymizováno] na částku 1 015 Kč, kdy v pokladní knize je však uvedena u shodného data částka 973 Kč a v tabulce je uvedena částka 1 000 Kč. -) Ze dne [datum] účtenka z prodejny SBS [obec] za telefon [anonymizováno] za částku 6 228,01 Kč, kdy se tato shoduje s výpisem z bankovního účtu. -) Ze dne [datum] daňový doklad na částku 3 390 Kč s DPH, bez DPH částku 2 801 Kč, v tabulce uvedena položka [anonymizováno] za částku 2 800 Kč. -) Ze dne [datum] daňový doklad [číslo] na částku 12 986 Kč, kdy v pokladní knize tato částka odpovídá položce řezivo a měla by odpovídat položce v tabulce označené jako [anonymizováno] + [anonymizováno]. -) Dále by shodě mohl odpovídat daňový doklad [číslo] od [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne [datum] na jeden ze dvou notebooků. -) Daňový doklad [číslo] ze dne [datum] na částku 5 400 Kč, k tomu byla předložena dále emailová komunikace, kdy obchodní zástupce výstavce faktury [jméno] [příjmení] zaslal dne [datum] jednateli žalobkyně fakturu označenou jako zakázka – [celé jméno žalovaného]. -) Dále se shodovaly faktury vystavené žalovaným 1) za rok [rok] – [číslo] na částku 11 500 Kč, [číslo] na částku 15 000 Kč, [číslo] na částku 15 000 Kč, [číslo] na částku 15 000 Kč, [číslo] na částku 15 000 Kč, [číslo] na částku 15 000 Kč, [číslo] na částku 12 500 Kč, a [číslo] na částku 11 780 Kč. -) Shodovala se i položka Technologie za částku 276 539 Kč ze dne [datum]. Z celkem 37 položek za rok [rok] uvedených v tabulce se tak shodovalo 5 položek.

22. Jako výstup z účetnictví žalobkyně žalovaní předložili soudu sdělení [právnická osoba] [právnická osoba], ze kterého vyplývá, že tato účetní společnost nalezla v účetnictví žalobkyně nesrovnalosti.

23. Ohledně faktur byl zaslán žalovaným z emailu [email] s podpisem [jméno] [příjmení] email s vysvětlením, že faktury byly zaslány s chybou ke kontrole a následně byly opraveny. Následně byly přeposlány [jméno] [příjmení].

24. Dále ze stejného emailu byl dne [datum] žalovaný 1) požádán odesílatelem označeným [jméno] o fakturu na částku 11 780 Kč, které posílali na účet [číslo]. Odpovězeno bylo žalovaným 1) dne [datum].

25. Dne [datum] byl žalovaný 1) požádán z emailu [email] s podpisem [jméno] o vystavení faktur na 45 000 Kč za [anonymizováno] a [anonymizováno], a dne [datum] stejným způsobem na částku 12 500 Kč.

26. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný 1) jako dodavatel fakturoval žalobkyni částku 140 000 Kč za akci [anonymizována tři slova] [obec], [obec]. Datum vystavení faktury je [datum], splatnost [datum].

27. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný 1) jako dodavatel fakturoval žalobkyni částku 180 000 Kč za akci [obec] – [anonymizována tři slova]. Datum vystavení faktury je [datum], splatnost [datum].

28. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný 1) jako dodavatel fakturoval žalobkyni částku 190 000 Kč za akci [anonymizována tři slova] [obec], [obec]. Datum vystavení faktury je [datum], splatnost [datum].

29. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný 1) jako dodavatel fakturoval žalobkyni částku 174 561 Kč za akci [ulice] [anonymizováno] v [obec]. Datum vystavení faktury je [datum], splatnost [datum].

30. Soud měl k dispozici také kompletní účetnictví žalobkyně za roky 2019 a 2020, přičemž shora uvedené faktury vystavené žalobkyni žalovaným, nebyly jeho součástí.

31. Za účelem prokázání toho, že žalovaný 1) pro žalobkyni pracoval, soud provedl k důkazu dále listiny navržené žalovanými, a to zápis z kontrolního dne [datum] na akci [příjmení] [příjmení] [příjmení] [jméno] pomocné v [obec], zápis z kontrolního dne [číslo] ze dne [datum] na zámku v [obec], kopie ze stavebního deníku ze dne [datum], [datum], [datum] s podpisem žalovaného 1), zápis ze stavebního dohledu na objektu ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] na akci [obec], [anonymizována dvě slova] [obec]. Dále email ze dne [datum], kde jednatel žalobkyně žádal žalovaného 1) o zaslání licence, kterou mu žalovaný 1) zaslal dne [datum], email ze dne [datum], kde byl žalovaný 1) jednatelem žalobkyně požádán o pomoc s výmalbou. Dále byla soudu k dispozici řada emailů, ze kterých bylo zjištěno, že žalovaný 1) pro žalobkyni práci odváděl i v průběhu roku 2019, komunikoval jak s jednatelem žalobkyně, tak se třetími stranami ohledně různých zakázek, žalobkyni poskytl svůj profesní životopis. Dne [datum] byly žalovanému 1) zaslány z emailu [email] podklady na [obec] [anonymizována dvě slova]. Žalovaný 1) se účastnil kontrolních dnů na této akci dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum].

32. Že měla žalobkyně další zakázky, na kterých v roce [rok] spolupracoval žalovaný 1) bylo zjištěno ze smluv o dílo uzavřených se [územní celek] a souvisejících dokumentů, kdy součástí předložené dokumentace, kde je u některých kontrolních dnů u účasti podepsán žalovaný 1), nicméně skutečnost, zda žalovaný 1) pro žalobkyni v roce [rok] pracoval a v jakém rozsahu nebylo předmětem tohoto sporu, a tak soud z těchto důkazů nečinil další skutkové závěry.

33. Spolupráce mezi účastníky byla ukončena v [anonymizováno] [rok], o čemž žalovaný 1) informoval emailem třetí osoby.

34. K důkazu byla předložena i smlouva o dílo na rehabilitaci [anonymizována dvě slova] [obec] – [obec] ze dne [datum], restaurátorský záměr na obnovu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec].

35. Emailem ze dne [datum] jednatel žalobkyně ze své emailové adresy [email] sdělil žalovaným na emailové adresy [email] a [email], že nájemní smlouva na nebytové prostory je neplatná, neboť tyto nikdy fyzicky nepřevzal. Dále uvedl, že očekává odpověď do [datum], jinak si bude nucen odvézt čerpadlo. Žalovaná 2) na to reagovala emailem ze dne [datum], kde uvedla, že bere na vědomí informaci, že nájemní smlouva na nebytové prostory je neplatná. Součástí emailu ze dne [datum] bylo dále sdělení, že je zasíláno vyúčtování spolupráce, podle kterého dluží žalovaní žalobkyni částku 364 951 Kč. Po doplacení této částky byl jednatel žalobkyně ochoten tepelné čerpadlo žalovaným odprodat. Žalovaný 1) vyúčtování odmítl emailem ze dne [datum].

36. Přílohou emailu ze dne [datum] byla tabulka vyúčtování, z jejíhož závěru vyplývá částka k úhradě 364 951 Kč. Součástí tabulky je i položka s názvem Technologie za částku 276 539 Kč, přičemž tato položka je dále uvedena jako mínusová s poznámkou„ odečteno za [obec]“.

37. Emailem ze dne [datum] s přiloženou výzvou k vydání technologie tepelného čerpadla vyzvala žalobkyně žalované k jeho vydání nebo zaplacení pořizovací ceny 276 539 Kč, a to do [datum]. Uvedená výzva byla zaslána i dopisem, jak bylo zjištěno z podacího lístku ze dne [datum]. Uplatňovaný nárok žalovaní dopisem ze dne [datum] odmítli.

38. Dopisem ze dne [datum] uplatnili žalovaní vůči žalobkyni zadržovací právo na technologii tepelného čerpadla, a to až do úplného zaplacení dluhu vyplývajícího z předmětných faktur [číslo] [číslo] [číslo] [číslo].

39. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně odmítla uplatněné zadržovací právo žalovaných, neboť jej považují za neoprávněné, když žalovaný 1) vůči žalobkyni žádnou pohledávku nemá, naopak tento dluží žalobkyni nemalé prostředky. Dále uvedla, že žalovaný 1) pro žalobkyni žádné práce nevykonal.

40. Soudu byla k dispozici také fotografie nemovitosti a místnosti označené jako předmět nájmu, kdy bylo zjištěno, že se jedná o prostornou místnost ve staré budově, dříve sloužící jako škola.

41. Z výpisu Restaurátoři kulturních památek bylo zjištěno, že žalovaný 1) má povolení na Restaurování uměleckořemeslných nástěnných maleb. Jednatel žalobkyně má povolení na restaurování nepolychromovaných nefigurálních uměleckořemeslných děl z umělého kamene a sádry a restaurování nepolychromovaných nefigurálních uměleckořemeslných děl ze sádry.

42. Dále byl uvedený výpis předložen také k osobám [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], přičemž z toho soud neučinil žádná skutková zjištění.

43. K montáži technologie do nemovitosti žalované 2) došlo v [anonymizováno] [rok], když uvedené soud zjistil ze zápisu o předání díla ze dne [datum], včetně zjišťovacího protokolu o provedených stavebních pracích ze dne [datum] a seznamu obsahu předávacího protokolu, a faktury za instalaci č. [rok] ze dne [datum] na částku 108 449 Kč.

44. Soud dále pro nadbytečnost zamítl další důkazní návrhy žalovaných, a to výslech svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], daňová přiznání a kontrolní hlášení, karty dlouhodobého majetku (ve kterých nebyla technologie zahrnuta), účetní doklady [anonymizováno] [rok] s červeným označením [anonymizována dvě slova], faktura přijatá [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [číslo], účetní závěrka za rok [rok], faktury přijaté [číslo] [rok], dokumenty, které prokáží, že práce vyfakturované na předložených fakturách, které měly být hrazeny dle účetních záznamů v hotovosti, byly skutečně provedeny, a smlouvy o dílo k předmětným zakázkám, daňová přiznání žalovaného 1) a znalecký posudek z oboru počítačová technika. Z provedených důkazů soud nemá pochybnost o tom, že žalovaný 1) a žalobkyně spolu spolupracovali, a tak nebyl důvodu vyslýchat osoby, které měly povědomí o dalších zakázkách, které se však nedotýkaly žalovanými označených faktur za jím označené zakázky, za které měl tyto vystavit, a ani hlubší zkoumání účetnictví žalobkyně by nemohlo bez pochyby prokázat skutečnost, zda mezi žalovanými a jednatelem žalobkyně byla uzavřena dohoda o přechodu vlastnického práva k technologii na žalovaného 1). Ani skutečnost, zda a kým byla ze strany žalobkyně odeslána tabulka, z níž žalovaný 1) své vlastnické právo k technologii dovozoval, by nemohla odůvodnit závěr o tom, že tvrzené vlastnické právo mu skutečně svědčí, když navíc z předložené emailové komunikace vyplývá, že z emailové adresy [email], ze které předmětné tabulky žalovanému přišly, odesílala emaily i například svědkyně [jméno] [příjmení] s podpisem [jméno], popř. [jméno] [příjmení], a i žalovaná 2) během svého výslechu uvedla, že tabulku s vyúčtováním mohl vyrobit i nějaký zaměstnanec, má tam přístup kde kdo. [příjmení] přiznání žalovaného 1) mohla být navržena v rámci koncentrace řízení, soud u tohoto důkazního návrhu neshledal důvod pro prolomení dané zásady, když žalovanému 1) nic nebránilo svá daňová přiznání navrhnout dříve, než v závěru řízení. Stejně tak byl zamítnut důkazní návrh - emailová komunikace (email z [datum]), kdy zástupce žalovaných uvedl, že pokud navrhl k důkazu emailovou komunikaci, nejsou emaily předložené na jednání proběhlém před vyhlášením rozhodnutí po koncentraci řízení, kdy soud se s tímto názorem neztotožňuje, neboť by v případě takového náhledu na věc, bylo možno v rámci koncentrace řízení paušálně navrhnout jakoukoli široce pojatou oblast a jednotlivé důkazy do řízení následně vnášet kdykoli. Uvedené je v rámci sporného řízení nepřípustné.

45. Po právní stránce soud věc hodnotil ve smyslu následujících ustanovení:

46. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

47. Podle § 2206 občanského zákoníku pronajímatel odevzdá nájemci věc v ujednané době, jinak v den následující poté, co jej o to nájemce požádá.

48. Podle § 2291 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Podle odst. 2 nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

49. Podle § 505 občanského zákoníku součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.

50. Podle § 1982 odst. 2 občanského zákoníku započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

51. Podle § 1987 odst. 1 občanského zákoníku k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odst. 2 pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

52. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

53. V dané věci se žalobkyně domáhala, po změně žaloby, alternativním žalobním petitem buď vydání technologie tepelného čerpadla, nebo úhrady jeho kupní ceny, když za technologii zaplatila a tvrdila, že z toho důvodu je v jejím vlastnictví a žalovaní se, v průběhu řízení, poté co byla technologie zabudována do nemovitosti žalované 2), bezdůvodně obohatili.

54. Žalovaní v řízení tvrdili, že jsou vlastníky technologie a pro případ, že by soud jejich argumentaci nepřisvědčil, uplatnili námitku započtení, kdy oproti žalované částce, jejíž zaplacení si z alternativ navržených žalobkyní, zvolili, započítali čtyři faktury za práci, kterou měl žalovaný 1) ve prospěch žalobkyně provést, a pro případ, že by takové započtení nepostačovalo, započítali na úhradu ceny technologie dlužné nájemné vyplývající z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou 2), a to včetně smluvního úroku 0,2 % z dlužné částky denně.

55. Soud podstatnou část řízení věnoval zjišťování okolností ohledně faktur předložených žalovaným 1), které měl vystavit žalobkyni za svou práci pro ni, z nichž tento dovozoval své vlastnické právo k technologii tepelného čerpadla. Na jejich základě měla být kupní cena technologie žalobkyni zaplacena, kdy uvedené mělo vycházet z vyúčtovacích tabulek oboustranně odsouhlasených žalobkyní a žalovaným 1). Soud k návrhu žalovaných uložil žalobkyni povinnost předložit k důkazu své kompletní účetnictví za roky [rok] a [rok]. Po nahlédnutí do předmětného účetnictví bylo však zjištěno, že žalovaným 1) předložené faktury v souhrnu na částku celkem 684 561 Kč v účetnictví žalobkyně absentují. Pokud soud srovnal účetnictví žalobkyně s žalovaným 1) předloženými tabulkami, shoda byla za rok 2019 nalezena pouze v 5 položkách ze 37. Na základě uvedeného je soud toho názoru, že vlastnické právo k technologii svědčí žalobkyni a svou argumentací a důkazy žalovaný 1) neprokázal, že by vlastnické právo k technologii, za kterou žalobkyně zaplatila dodavateli společnost [právnická osoba], kupní cenu, svědčilo právě jemu, když žalovaným 1) předložené faktury, kterými měla být žalobkyni uhrazena kupní cena technologie, nejsou součástí účetnictví žalobkyně. Ani další dokazování, kterým by v účetnictví žalobkyně eventuálně mohly být zjištěny nesrovnalosti, by nemohlo vést k nepochybnému závěru o tom, že v tomto absentují právě předmětné faktury, a že právě na základě těchto faktur přešlo na žalovaného 1) vlastnické právo k předmětné technologii. Navíc i žalovaný 1) ve svém dopise ze dne [datum] uvedl, že neeviduje žádnou úhradu na jím tvrzené čtyři faktury, ačkoli měly vycházet z oboustranně odsouhlaseného vyúčtování. Další dokazování ohledně účetnictví žalobkyně tak bylo z důvodu hospodárnosti zamítnuto, neboť ani jeho přezkoumání by nemohlo vést k jednoznačnému závěru, že na žalovaného 1) přešlo vlastnické právo k technologii. Soud v této souvislosti rovněž poukazuje na skutečnost, že žalovaný 1) během své účastnické výpovědi uvedl, že dohoda o zápočtu proběhla až na počátku roku [rok], přičemž kupní cena byla dodavateli žalobkyní uhrazena [datum] a právě tvrzením žalovaného 1), že dohoda o zápočtu proběhla až po jeho zaplacení žalobkyní, při nejmenším zpochybňuje argumentaci žalovaných, že od počátku mělo být sjednáno, že nákup čerpadla by měl nahrazovat úhradu žalobkyně za práci žalovanému 1). Soud nepochybuje o tom, že žalovaný 1) pro žalobkyni vykonával, jeho odbornosti odpovídající, činnost, a to i v roce [rok], když uvedené bylo prokázáno jak emailovou komunikací, tak i zápisy z kontrolních dnů, nicméně ani tato skutečnost není dostatečným důkazem prokazujícím vlastnické právo žalovaného 1) k technologii. Tvrzení žalobkyně, že technologie byla původně objednána za účelem vytápění předmětu nájmu, kde měla být realizována zakázka restaurování oken a dveří soud nezpochybňuje, když technologie byla objednána na podzim [rok] a jednatel žalobkyně uvedl, že se v lednu 2020 dozvěděl, že se zakázka nebude realizovat. Kupní cena však již byla zaplacena. I žalovaní uvedli, že smlouva byla uzavřena účelově, a až v [anonymizováno] [rok], aby žalobkyně pro případ daňové kontroly odůvodnila její nákup, nicméně i žalovaní uvedli, že žalobkyně o zakázku na opravu oken a dveří skutečně usilovala, nicméně v době uzavření nájemní smlouvy se již vědělo, že realizována nebude. Pokud byla nejprve zaplacena kupní cena, kdy nerealizace zakázky nemohla být důvodem pro odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy s dodavatelem technologie, žalobkyně již kupní cenu uzavřela, a ačkoliv mohla s technologií naložit jinak, umístit ji jinam, popřípadě jí zcizit, neudělala to, ale ani to nemůže být důkazem prokazujícím, že vlastnické právo svědčí žalovaným.

56. Co se týká předložené tabulky, tato pravděpodobně byla žalovanému zaslána, ale ani z této nebylo zjištěno, že kupní cena technologie byla žalovaným 1) žalobkyni zaplacena. Tabulky byly žalovanému zaslány minimálně dvě a nelze bezpečně uzavřít, že obě byly zaslány právě jednatelem žalobkyně, když, jak je uvedeno shora, tyto tabulky mohl poslat kdokoliv. K emailové adrese [email], mělo nepochybně přístup více osob, neboť, jak bylo zjištěno, užívala ji přinejmenším [jméno] [příjmení] a i sama žalovaná 2) uvedla, že přístup tam měl kde kdo. Pokud byly k důkazu provedeny emaily, které měly prokázat, že [jméno] [příjmení] zaslala žalovanému 1) předmětné čtyři faktury, nelze bez pochyby uzavřít, že se jednalo právě o tyto faktury, a že právě tyto faktury měly být součástí účastnictví žalobkyně, když uvedené tvrzení mohli prokázat svědci [jméno] [příjmení], nebo [příjmení] [příjmení], kteří si však k předmětným fakturám ničeho nepamatovali.

57. Je na místě poukázat na skutečnost, že se v řízení opakovaně stalo, že žalovaní navrhli důkaz, který byl soudem zajištěn (účetnictví žalobkyně, výslech [jméno] [příjmení]) a ve chvíli, kdy z provedeného důkazu nevyplynulo zjištění, které by bylo žalovaným ku prospěchu, došlo jimi následně k jeho zpochybnění a dalším důkazním návrhům, které by nevěrohodnost jimi navrženého, a soudem provedeného důkazu, prokázaly.

58. Po vyřešení otázky vlastnického práva, které svědčí žalobkyni, která za technologii zaplatila kupní cenu, se soud zabýval námitkou započtení žalovaných. Po zhodnocení důkazní situace soud dospěl k závěru, že ve smyslu judikatury [název soudu] ve věci [spisová značka] není tvrzená pohledávka žalovaného 1) způsobilá k započtení, když se jedná o pohledávku nejistou a neurčitou. Vzhledem k tomu, že faktury vystavené žalovaným 1) součástí účetnictví žalobkyně nejsou, zatížilo by řízení v této věci neúměrně další dokazování týkající se tvrzených nároků žalovaného 1). Žalovaný navíc navzdory poučení soudu tvrzené pohledávky nekonkretizoval, pouze uvedl, že se jedná o faktury za práci na zakázkách [anonymizována tři slova] [obec], [obec] – [anonymizována tři slova], [ulice] [anonymizováno] v [obec]. K tomu jaká byla například sjednána odměna, kdy práce povedl, kdy byla smlouva o dílo uzavřena, kdy bylo dílo dokončeno, neuvedl ničeho, z daného důvodu je uvedená pohledávka žalovaného 1) rovněž neurčitá, a tedy k započtení nezpůsobilá. Pokud uvedenou námitkou započtení žalovaný 1) měl v úmyslu získat čerpadlo do své rodinné domácnosti, v daném řízení tak učinit nelze, neboť prokazování jeho tvrzení stran předložených faktur by toto řízení neúměrně zatížilo, když dané faktury ani nejsou součástí účetnictví žalobkyně a tabulky vyúčtování žalobkyně sporuje, když z předloženého účetnictví bylo zjištěno, že tyto se s účetnictvím žalobkyně neshodují ve většině položek a pokud se shodují, někdy je částka za věc nahrazující peněžité plnění někdy uvedena s DPH, někdy bez DPH, někdy nepřesně, a i tato skutečnost vzbuzuje pochybnost o tom, zda k takovým zápočtům mělo skutečně docházet tak, jak žalovaní tvrdili. V souvislosti s tabulkami je na místě poukázat na skutečnost, že pokud byl žalovaný žalobkyní odměňován za práci v roce 2020 průměrnou částkou 18 500 Kč měsíčně, je tomu odměna za [anonymizováno] – [anonymizováno] [rok] v průměrné měsíční výši 73 000 Kč naprosto neodpovídající, až vyvolávající pochybnost.

59. V průběhu řízení bylo zjištěno, že technologie byla v [anonymizováno] [rok] zabudována do nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalované 2). Ačkoli tomu v řízení nebyla věnována přílišná pozornost, z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že, budova [adresa] v obci [obec] je ve výlučném vlastnictví žalované 2), a to od [datum]. Manželství žalovaných bylo uzavřeno dne [datum], tedy nemovitost nespadá do společného jmění manželů, a s ohledem na danou skutečnost nezbylo, než žalobu proti žalovanému 1), jehož majetek nebyl zabudováním technologie ve vlastnictví žalobkyně, zhodnocen, zamítnout, a to pro nedostatek pasivní legitimace žalovaného 1), když tento se na úkor žalobkyně zabudováním technologie žalobkyní zakoupené, nikterak neobohatil, když ani skutečnost, že byl tím, kdo objednávku technologie, jako manžel majitelky nemovitosti, do které mělo být zabudováno, a spolupracovník žalobkyně, sjednával a technologii na místě převzal, u něj nezakládá povinnost jeho cenu uhradit. Soud tedy v tomto směru dále nevycházel z dalších důkazů, kdy ani vyprojektování nového vytápění celé nemovitosti, které si žalovaný 1) objednal, ze žalovaného 1) nedělá vlastníka technologie, kdy navíc svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že dodání předmětné technologie nemělo zajistit vytápění celé nemovitosti dle projektu provedeného k důkazu, ale v budoucnu mělo být dodáno ještě jedno tepelné čerpadlo jako druhá fáze realizace projektu.

60. Soud tedy dospěl k závěru, že vlastnické právo k technologii svědčilo žalobkyni, která za něj zaplatila kupní cenu, a to na základě zálohové faktury, kterou na její vrub dodavatel technologie vystavil. K akceptaci nabídky žalobkyní, tedy zálohové faktury došlo zaplacením fakturované ceny právě žalobkyní, a tedy nejpozději v daném okamžiku byla kupní smlouva na technologii uzavřena. Pokud však byla technologie po jejím dodání zabudována do nemovitosti žalované 2), k čemuž byla, dle nájemní smlouvy, od počátku určena, stala se součástí této nemovitosti, a vlastnické právo přešlo na žalovanou 2), která si z alternativního žalobního návrhu zvolila zaplacení jeho kupní ceny. V daném případě, pokud kupní cenu za technologii zaplatila žalobkyně, žalovaná 2) se zabudováním technologie do své nemovitosti, na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, když získala majetkový prospěch – zhodnocení nemovitosti o technologii tepelného čerpadla, plněním bez právního důvodu.

61. Pokud byla žalovanými vznesena námitka započtení na úhradu dlužného nájemného za nájem nebytových prostor, soud se zabýval předmětnou nájemní smlouvou, kterou shledal bez dalšího jakožto platně uzavřenou, a ani skutečnost, že nebyla naplněna, když prostory žalobkyně nikdy nepřevzala, když o jejich předání nikdy nežádala, a sdělení uvedeného jednatelem žalobkyně žalované 2) s tím, že z tohoto důvodu považuje smlouvu za neplatnou, na její platnosti ničeho změnit nemůže. Byť účelové uzavření nájemní smlouvy shledal soud platným právním jednáním. Je nepochybné, že spolu účastníci řízení byli v minulosti v úzkém kontaktu, spolupracovali spolu, přátelili se. Následně došlo k blíže nespecifikované události, která cesty účastníků rozdělila a jejich vztahy vyústily až v toto řízení. Pokud se však účastníci často setkávali, pravděpodobně mezi nimi došlo na podzim [rok] k dohodě o tom, že bude tepelné čerpadlo objednáno, jak se rovněž stalo, a až následně byla uzavřena nájemní smlouva, která pravděpodobně byla podkladem pro účetnictví žalobkyně odůvodňující nákup technologie žalobkyní. Od počátku byla technologie určena k tomu, že měla částečně vytápět nemovitost žalované 2), když i žalovaní uvedli, že ve chvíli, kdy došlo k podpisu nájemní smlouvy, se již vědělo, že se zakázka na opravu oken a dveří realizovat nebude, nicméně o žalobkyní tvrzené zakázce věděli, a verze žalobkyně odůvodňující nákup technologie, se tak jeví jako pravdivá. Nicméně ani skutečnost, že technologie byla od počátku určena k vytápění nemovitosti žalované 2), ze žalované 2) nečiní majitelku technologie. Ani fakt, že nájemní smlouva byla uzavřena až následně, pravděpodobně v březnu 2020, nemůže být důvodem neplatnosti této smlouvy. Dlužné nájemné vzniklé z platné nájemní smlouvy je pohledávkou způsobilou k započtení. Toto nájemné žalobkyně vyčíslila za období od [datum] do [datum] na částku 46 788 Kč s tím, že dále požadovala smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2 % denně od [datum], tedy od uplynutí lhůty k zaplacení od výpovědi nájemní smlouvy, do zaplacení. Ve smyslu § 1982 odst. 2 občanského zákoníku se obě pohledávky střetly kompenzačním projevem žalované 2), který byl soudu doručen dne [datum]. K uvedenému dni tak došlo k zániku pohledávky žalované 2) za žalobkyní z titulu dlužného nájemného, a soud proto k tomuto dni příslušenství dlužného nájemného 0,2 % z dlužné částky denně kapitalizoval na částku 6 643,90 Kč, a pohledávku v součtu ve výši 53 431,90 Kč navrženou k započtení na dluh žalované 2) započetl. Žalované 2) tak byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni kupní cenu technologie poníženou o pohledávku žalované 2) ve výši 53 431,90 Kč, když co do této částky kompenzačním projevem žalované 2), pohledávka žalobkyně zanikla. Uvedená povinnost byla žalované 2) uložena k zaplacení včetně zákonného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku ze žalované částky do okamžiku dojití kompenzačního projevu soudu, a dále ode dne následujícího z částky ponížené o započítanou částku dlužného nájemného včetně příslušenství.

62. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu zásady úspěchu ve věci.

63. Ve vztahu žalobkyně a žalovaného 1), který byl pro nedostatek své pasivní legitimace v řízení proti žalobkyni zcela úspěšný, vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v částce 172 612,34 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 276 539 Kč sestávající z částky 7 536 Kč (částka 9 420 Kč snížená o 20% při zastoupení dvou účastníků) za každý z osmnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně osmnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 5 606,83 Kč, kdy se jedná o 1/2 za jednoho zastupovaného účastníka z celkového cestovného ve výši 11 213,66 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 278,26 Kč za 192 ujetých km (27,20 Kč za litr paliva podle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,3 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla podle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 477,69 Kč za 192 ujetých km (36,10 Kč za litr paliva podle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,3 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla podle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 652,99 Kč za 192 ujetých km (47,10 Kč za litr paliva podle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,3 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla podle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 701,18 Kč za 192 ujetých km (44,10 Kč za litr paliva podle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,3 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla podle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 701,18 Kč za 192 ujetých km (44,10 Kč za litr paliva podle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,3 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla podle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 701,18 Kč za 192 ujetých km (44,10 Kč za litr paliva podle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,3 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla podle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 701,18 Kč za 192 ujetých km (44,10 Kč za litr paliva podle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,3 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla podle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada ve výši 1 400 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) a.t. za ztrátu času, která by zástupci žalovaného 1) mohla náležet za 42 půl hodin (3 půlhodiny za každou cestu * 14), nicméně byla požadována pouze za 14 půlhodin, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 142 654,83 Kč ve výši 29 957,51 Kč.

64. Ve vztahu žalobkyně a žalovaná 2) byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 111 969,79 Kč, přičemž tato částka představuje 61,36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80,68 % a úspěchu žalované 2) v rozsahu 19,32 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 276 536 Kč sestávající z částky 9 420 Kč za každý z patnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 4 710 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně šestnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 150 810 Kč ve výši 31 670,10 Kč. Zástupce žalobkyně ve vyúčtování nákladů řízení nepožadoval náhradu za zaplacený soudní poplatek, přičemž v souvislosti s tím má soud za to, že náhrady na jeho zaplacení vzdal, když z komentářové literatury vyplývá, že povinností advokáta je střežit si právo a náklady řízení správně vyúčtovat, přičemž v daném případě je požadovaná výše nákladů řízení nižší právě o zaplacený soudní poplatek (viz SVOBODA, [příjmení] [příjmení], [jméno] a kol. Občanský soudní řád, 1. vydání, Praha: C.H. Beck, 2013, str. 516.)

65. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právních zástupců byla stanovena podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

66. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.