25 C 368/2020-263

Rubrum

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] c) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] všichni zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M., Ph.D. sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Řízení se v rozsahu, v jakém se žalobci domáhali, aby byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít se žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemku ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnickým vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ohledně pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [obec], oddělených z pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] oba v k.ú. [obec] na základě geometrického plánu [číslo] vyhotoveného [právnická osoba] s.r.o., potvrzeného dne [datum] [stát. instituce], [stát. instituce] a dále v rozsahu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], zastavuje.

II. Žaloba, aby byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít se žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemku ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnickým vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku na pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek], se zamítá.

III. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobci tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“): 1) Žalovaná, [země] – [anonymizována tři slova], [IČO], se sídlem [adresa žalované] (dále jen„ Státní pozemkový úřad“), spravuje pozemky ve vlastnictví státu, a to pozemky: a) parc. [číslo]; b) parc. [číslo]; c) parc. [číslo]; d) parc. [číslo]; e) parc. [číslo]; f) parc. [číslo]; g) parc. [číslo]; h) parc. [číslo]; i) parc. [číslo]; j) parc. [číslo]; k) parc. [číslo]; l) parc. [číslo]; m) parc. [číslo]; n) parc. [číslo]; o) parc. [číslo]; p) parc. [číslo]; q) parc. [číslo]; r) parc. [číslo]; s) parc. [číslo]; t) parc. [číslo]; u) parc. [číslo]; v) parc. [číslo]; w) parc. [číslo]; x) parc. [číslo]; vše v k. ú. [obec], [územní celek]. 2) Žalobci, [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce], Mgr. [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], trvale bytem [adresa žalobkyně], [rodné číslo], trvale bytem [adresa žalobce] § 4 zákona o půdě. 3) Žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce], má na základě rozhodnutí [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a rozhodnutí [stát. instituce] – [pozemkový úřad], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobci v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané. 4) Žalobci [příjmení] [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], trvale bytem [adresa žalobkyně], [rodné číslo], trvale bytem [adresa žalobce], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobcům v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané. 5) Žalovaná k uspokojení nároku žalobců na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí žalobcům tyto pozemky: a) parc. [číslo]; b) parc. [číslo]; c) parc. [číslo]; d) parc. [číslo]; e) parc. [číslo]; f) parc. [číslo] oddělený od pozemku parc. [číslo] na základě geometrického plánu [číslo] vyhotoveného [právnická osoba] s.r.o., potvrzeného dne [datum] [stát. instituce], [stát. instituce], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku; g) parc. [číslo] oddělený od pozemku parc. [číslo] na základě geometrického plánu [číslo] vyhotoveného [právnická osoba] s.r.o., potvrzeného dne [datum] [stát. instituce], [stát. instituce], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku; h) parc. [číslo]; i) parc. [číslo]; j) část pozemku parc. [číslo] oddělený od pozemku parc. [číslo] na základě geometrického plánu [číslo] vyhotoveného [právnická osoba] s.r.o., potvrzeného dne [datum] [stát. instituce], [stát. instituce], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku; k) parc. [číslo]; l) parc. [číslo]; m) parc. [číslo]; n) parc. [číslo]; o) parc. [číslo]; p) parc. [číslo]; q) parc. [číslo]; r) parc. [číslo]; s) parc. [číslo]; t) parc. [číslo]; u) parc. [číslo]; v) parc. [číslo]; w) parc. [číslo]; x) parc. [číslo]; y) parc. [číslo]; vše v k. ú. [obec], [územní celek] a žalobci tyto pozemky přijímají do svého spoluvlastnictví, a to tak, že žalobce a) nabyde ideální spoluvlastnický podíl na výše uvedených pozemcích ve výši [číslo], žalobce b) nabyde ideální spoluvlastnický podíl na výše uvedených pozemcích ve výši 13/ 2000 a žalobce c) nabyde ideální spoluvlastnický podíl na výše uvedených pozemcích ve výši [anonymizováno] [rok].

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 440 240,97 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice Okresnímu soudu Plzeň-sever náhradu nákladů státu ve výši 1 736 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se, jako oprávněné osoby, svou žalobou domáhali, aby byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít se žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemků státu dle zákona č. 229/1991 Sb. o půdě a jiném zemědělském majetku (dále jen„ zákon o půdě“) s tím, že žalobce a) je oprávněnou osobou jako právní nástupce svého otce [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], který na něj celý svůj restituční nárok převedl darovací smlouvou ze dne [datum]. Právní předchůdce žalobce a) uplatnil svůj restituční nárok již v roce [rok]. Následně se dne [datum] neúspěšně zúčastnil veřejné nabídky náhradních pozemků. Těchto se následně zúčastnil i žalobce a), který byl rovněž neúspěšný, a to pro údajně nedostatečnou výši jeho restitučního nároku. Žalovaná evidovala restituční nárok v nesprávné výši 240 111,43 Kč, kdy za něj vyplatila náhradu ve výši 224 469 Kč a po jeho částečném čerpání jej tedy eviduje v nesprávné výši 15 642,60 Kč. Žalobce a) je oprávněnou osobou ve smyslu § 4 zákona o půdě, neboť jeho právní předchůdce MUDr. [jméno] [celé jméno žalobce] byl oprávněnou osobou na základě rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, [anonymizována dvě slova] [číslo jednací], k.ú. [část obce], ze dne [datum]; PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne [datum]; PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne [datum]; PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne [datum]; PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne [datum]; PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne 19. 9.; PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne [datum]; PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne [datum]; PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne [datum]; PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne [datum]; PÚ [číslo], k.ú. [část obce] a [obec], ze dne [datum]; a rozhodnutí [stát. instituce] – [pozemkový úřad], č.j.: PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne [datum].

2. Žalobce b) a žalobce c) jsou právními nástupci svého otce [příjmení] [celé jméno žalobce]. Celková výše nároku žalobců b) a c) se snížila smlouvami o postoupení pohledávky ze dne [datum] a [datum] uzavřenými s panem [jméno] [příjmení]. Žalovaná evidovala po celou dobu nárok žalobců b) a c) v nesprávné výši u každého 120 055,72 Kč, po částečném postoupení ve zbývající výši 7 821,30 Kč. Žalobci b) a c) jsou oprávněnými na základě rozhodnutí [stát. instituce] – [pozemkový úřad], č.j.: PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne [datum]. Žalobci mají podle § 11 zákona o půdě ve spojení s § 14 odst. 1 věta druhá a § 17 odst. 3 písm. b) zákona o půdě nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům, a to právě náhradou za pozemky nevydané v restituci z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě.

3. Žalobci dále tvrdili, že se na žalovanou obrátili, aby jejich restituční nároky zaevidovala ve správné výši, a to s ohledem na existenci dobové územně plánovací dokumentace, kdy poukázali na skutečnost, že toto ocenění je pro žalovanou nevýhodné, avšak existence dobové územně plánovací dokumentace je dle ustálené judikatury primárním kritériem pro určení výše restitučního nároku. Žalovaná nejméně od roku 2008 ví o existenci dobové územně plánovací dokumentace, když mezi lety 2008 – 2017 se celkem 22 x obrátila na Institut plánování a rozvoje hl. m. [obec] s dotazem na poskytnutí této dokumentace, aby nároky vybraných restituentů podle této ocenila, nicméně v případě žalobců tak neučinila a tedy je vůči ostatním restituentům diskriminovala a znemožnila jim uspokojit jejich restituční nárok v plné výši.

4. Žalobci si na vlastní náklady nechali vypracovat znalecký posudek [číslo] [rok] vypracovaný znalkyní [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno]. (dále jen„ znalecký posudek“), a to podle územně plánovací dokumentace platné v době přechodu pozemků na stát, kdy tento doručili žalované s opětovnou výzvou ke správnému ocenění pozemků a opět se dne [datum], dne [datum] a dne [datum] přihlásili do veřejných nabídek o hodnotnější pozemky, tak aby uspokojili své nároky ve výši, která jim náleží. Žalovaná na znalecký posudek nereagovala a přihlášky žalobců zneplatnila pro údajnou nedostatečnou výši restitučních nároků. Žalovaná eviduje restituční nárok všech žalobců v souhrnné výši 255 754,03 Kč, přičemž dle znaleckého posudku tento činí 3 560 310 Kč. Po částečném čerpání je u žalované skutečný evidovaný nárok žalobce a) ve výši 15 642,60 Kč a žalobců b) a c) nulový, a to navzdory tomu, že žalovaná nechala zhotovit oponentní znalecký posudek [číslo] vyhotovený znaleckým ústavem [právnická osoba] (dále jen„ oponentní znalecký posudek“), podle kterého je nárok žalobců cca 10x vyšší, než jak jej žalovaná ohodnotila, tedy restituční nároky rodiny žalobců oceňuje z 85% shodně jako znalecký posudek žalobců, tedy ve výrazně vyšší výši. Jednání žalované žalobci označili za svévolné a diskriminační. Jelikož ani závěry oponentního znaleckého posudku nepovažovali žalobci za správné, neboť znalec při ocenění nesprávně aplikoval srážky dle přílohy [číslo] vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků (dále jen„ vyhláška“), čímž došlo k zásadnímu snížení hodnoty odňatých a nevydaných pozemků a dále označili postup znalce jako nesprávný, když při stanovení charakteru odňatých a nevydaných pozemků rodiny žalobců nezohlednil územně plánovací dokumentaci ze třicátých let minulého století, a trvali tak na výši svého restitučního nároku podle posudku vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno]. Žalobci se tedy v přesvědčení, že jim svědčí restituční nároky v celkové výši 24 173 898 Kč, přičemž, ke dni podání návrhu, na žalobce a) připadala nevyčerpaná částka 2 810 939 74 Kč, na žalobce b) nevyčerpaná částka 18 277,45 Kč a na žalobce c) nevyčerpaná částka 18 277,45 Kč, celkem 2 847 494,64 Kč, domáhali vydání rozhodnutí, kterým by byl nahrazen projev vůle žalované, jako správce vlastnictví státu, uzavřít s nimi smlouvu o bezúplatném převodu pozemků v tomto řízení, kdy hodnota požadovaných náhradních pozemků činí částku 604 174 Kč, a nepřekračuje tak restituční nároky žalobců v souhrnné výši.

5. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. K nároku žalobce a) uvedla, že pozemky byly právnímu předchůdci žalobce a) odňaty na základě rozhodnutí [anonymizována dvě slova] z roku [rok], [rok], [rok], [rok], [rok] a [rok], přičemž součástí těchto rozhodnutí byla i ocenění, případně znalecké posudky, na jejichž základě se určila hodnota nevydaných pozemků, podle kterých původní výše restitučních nároků dosahovala výše 240 111,43 Kč. Právní předchůdce žalobce a) podal několik žádostí o finanční vyrovnání za odňaté pozemky, přičemž ke dni uzavření darovací smlouvy byl nárok uspokojen do výše celkem 224 468,84 Kč, přičemž na žalobce a) byl převeden restituční nárok ve výši 15 642,60 Kč na základě rozhodnutí [anonymizována dvě slova] z roku [rok]. V řízení vedeném u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] byly na žalobce a) převedeny náhradní pozemky v celkové hodnotě 75 120,10 Kč a nárok žalobce a) tak žalovaná považuje za přečerpaný.

6. Žalobcům b) a c) byly pozemky odňaty na základě rozhodnutí [anonymizována dvě slova] z roku [rok], [rok], [rok], [rok], [rok] a [rok], přičemž součástí těchto rozhodnutí byla i ocenění, případně znalecké posudky, na jejichž základě se určila hodnota nevydaných pozemků, podle kterých původní výše restitučních nároků dosahovala výše 120 055,71 Kč pro každého ze žalobců b) a c). Žalobci b) a c) smlouvami o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum] postoupili své nároky na třetí osobu, pana [jméno] [příjmení] a oprávněnými zůstali pouze co do nároku za rozhodnutí [anonymizována dvě slova] z roku [rok], tedy ve výši 7 821,30 Kč. Rozhodnutím [název soudu] ve věci sp.zn. [spisová značka] byly na žalobce b) a c) převedeny náhradní pozemky v hodnotě 318 847,55 Kč a jejich nároky jsou tedy přečerpány.

7. Žalovaná dále uvedla, že žalobci se do roku [rok] nijak neohradili vůči svému restitučnímu nároku. Žalovaná přistupuje ke každému restitučnímu nároku rovnocenným způsobem a žaloba je nedůvodná, když systém uspokojování nároků oprávněných osob je stanoven zákonem a teprve v případě jeho porušení může oprávněná osoba uspokojit svůj nárok vůči žalované na základě rozhodnutí soudu mimo systém veřejných nabídek. Žalobci se od roku 2011, kdy jim bylo doručeno poslední rozhodnutí pozemkového úřadu, až do roku [rok] žádným způsobem nezajímali o své restituční nároky. Až v roce [rok] se na žalovanou obrátili s výhradami k ocenění restitučních nároků, tedy je zřejmé, že minimálně po dobu 6 let byli zcela pasivní. K tvrzené diskriminaci se žalovaná vyjádřila tak, že žalobci v době podání žádosti o přecenění restitučního nároku již sami předložili znalecký posudek obsahující prvorepublikové návrhy regulačních plánů. Ohledně znaleckého posudku žalovaná uvedla, že znalkyně nepostupovala správně, když neaplikovala srážky dle přílohy [číslo] vyhlášky. Naopak znalkyně aplikovala vyhlášku Ministerstva financí č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů, která nabyl účinnosti až [datum], a tedy postupovala v rozporu se zásadou zákazu retroaktivity. S ohledem na domnívanou nesprávnost znaleckého posudku předloženého žalobkyní si žalovaná z procesní opatrnosti nechala vypracovat oponentní znalecký posudek [číslo] vyhotovený znaleckým ústavem [právnická osoba], nicméně i tak se žalovaná domnívá, že by nároky žalobců neměly být přeceněny. Ohledně pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec] žalovaná uvedla, že pokud se žalobci domáhají pouze blíže nespecifikovaných částí pozemků, kdy části pozemků dle aktuální judikatury ÚS nelze převést. Tyto pozemky a pozemek parc. [číslo] navíc nejsou převoditelné, když se nachází v zastavitelném území obce a jsou určeny k zastavění stavbami, kdy pozemky takto zařazené nejsou převoditelné jako pozemky náhradní, přičemž v tomto odkázala na aktuální judikaturu NS.

8. Ohledně tvrzeného pasivního přístupu žalobců tito ve svém vyjádření poukázali na skutečnost, že sama žalovaná rozhodovala o nevydání pozemků 19 let a následně restituční nárok žalobců ocenila v nesprávné výši, kdy na této výši nadále trvá a odmítá je přehodnotit minimálně alespoň do výše stanovené oponentním znaleckým posudkem. Dle žalobců jiná možnost uplatnění jejich nároku, než soudní cestou, objektivně neexistuje. Ohledně přidělování částí pozemků se žalobci vyjádřili tak, že judikatura zmiňovaná žalovanou se obsahově zcela vymyká dosavadní ustálené rozhodovací praxi, kdy mají za to, že se Ústavní soud zabýval posuzováním individuálních skutkových okolností, které nelze paušálně vztáhnout na všechna restituční řízení. Žalobci zastávají názor, že zákon o půdě je zvláštním právním předpisem podle § 82 odst. 3 stavebního zákona.

9. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to v rozsahu pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [obec], oddělených pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] oba v k.ú. [obec] na základě geometrického plánu [číslo] vyhotoveného [právnická osoba] s.r.o., potvrzeného dne [datum] [stát. instituce], [stát. instituce] a dále v rozsahu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], který si žalobci nechali vypracovat a následně soudu předložili. Žalovaná během ústního jednání dne [datum] vyslovila s uvedeným zpětvzetím žaloby souhlas.

10. Soud tedy v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. řízení v rozsahu zpětvzetí výrokem I. tohoto rozsudku zastavil.

11. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobci jsou oprávněnými osobami dle § 4 odst. 1 zákona o půdě. Dále bylo nesporné částečné uspokojení restitučního nároku žalobce a) vyplacenou finanční náhradou na základě žádosti jeho otce [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] ve výši 224 469 Kč, a také skutečnost, že žalobkyně b) a žalobce c) postoupili smlouvou své nároky na třetí osobu a nyní jim zbývá restituční nárok dle rozhodnutí [stát. instituce], [pozemkový úřad] [číslo jednací]. Mezi účastníky byl rovněž nesporný nárok žalobce a) vyplývající z rozhodnutí [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] a dále [stát. instituce], [pozemkový úřad]. Ze strany žalované bylo za nesporné označeno tvrzení žalobců o tom, že se hlásili do veřejných nabídek a žalovaná jejich nabídky zamítala z důvodu, že restituční nárok žalobců byl již zcela vyčerpán. Dále nebylo mezi účastníky sporu o tom, že žalobci vyzývali žalovanou k řádnému ocenění restitučního nároku. Výpočet podílů žalobců byl mezi účastníky rovněž nesporný, stejně tak jako vyplacení finanční náhrady právním předchůdcem žalobce a). Nesporným dále účastníci učili tvrzení o tom, že v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] bylo žalobě žalobce a) pravomocně vyhověno a byly vydány náhradní pozemky v celkové hodnotě 75 120,10 Kč.

12. Mezi účastníky bylo naopak sporu o ocenění pozemků a ceny za jejich podíly a dále ohledně převoditelnosti pozemků, kdy ohledně pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec], žalovaná tvrdila nemožnost jejich převedení s odůvodněním, že se nacházejí v zastavitelném území obce a jsou určeny k zastavění stavbami. Dále poukázala na skutečnost, že pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec] se nacházejí v dobývacím prostoru a tudíž je nelze zemědělsky obhospodařovat, a z toho důvodu jsou nepřevoditelné.

13. Skutečnost, že žalobci jsou oprávněnými osobami podle zákona o půdě, soud zjistil ze Smlouvy o darování restitučních nároků podle zákona o půdě na osobu blízkou ze dne [datum] uzavřenou mezi [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce], tedy žalobcem a). Žalobci b) a c) jsou právními nástupci svého otce [příjmení] [celé jméno žalobce]. Celková výše nároku žalobců b) a c) se snížila smlouvami o postoupení pohledávky ze dne [datum] a [datum] uzavřenými s panem [jméno] [příjmení]. Že jsou všichni žalobci oprávněnými osobami podle zákona o půdě, bylo mezi účastníky označeno za nesporné.

14. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že bylo odmítnuto dovolání žalované v řízení vedeném proti žalobcům b) a c) tohoto řízení v prvním stupni vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. V tomto řízení Nejvyšší soud odmítl dovolání žalované jako nepřípustné, když otázka svévolného, liknavého a diskriminujícího postupu žalované byla v dané věci posouzena v souladu s konstantní judikaturou. Stejně tak se soud neodchýlil od posouzení otázky týkající se nesprávného ohodnocení pozemků žalovanou a aplikaci srážek. [název soudu] se v rozhodnutí zabýval rovněž otázkou vypracování revizního znaleckého posudku, kdy poukázal na závěry soudu nižších stupňů, které jako správný označily právě znalecký posudek prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno].

15. Dopisem ze dne [datum] vyzval [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] žalovanou k řádnému ocenění restitučního nároku, a to i jménem žalobců v tomto řízení. Další výzva byla žalované zaslána právním zástupcem žalobců dne [datum], kdy tato výzva byla současně výzvou předžalobní.

16. Žádostí oprávněné osoby o převod zemědělského pozemku ze dne [datum] požádal [anonymizováno]. [jméno] [celé jméno žalobce] žalovanou o převod náhradního pozemku. Obdobné žádosti byly podány žalobci dne [datum]. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] byla pro nedostatečnou výši restitučního nároku zneplatněna, o čemž žalovaná informovala dopisem ze dne [datum]. Ohledně žádostí žalobců informovala žalovaná o vyloučení z nabídky, a to pro neodpovídající výši zůstatků restitučních nároků, dopisem ze dne [datum]. Žalobce a) a žalobce b) podali žádost u žalované rovněž dne [datum]. Sdělení o zneplatnění žádostí žalobců bylo ze strany žalované zasláno rovněž ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Další žádosti podali žalobci dne [datum]. Podávání žádostí a odmítavý postoj žalované vůči nim bylo mezi účastníky prohlášeno v řízení za nesporné.

17. Soud měl k dispozici tabulky s výpočtem podílů žalobců a právního předchůdce žalobce a), kdy podíly byly mezi účastníky nesporné, ceny za ně však spornými byly.

18. Z výpisu z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] ke dni [datum] vedeným [stát. instituce], [stát. instituce] pro [územní celek], k.ú. [obec], má soud za prokázané, že žalobci požadované náhradní pozemky jsou ve vlastnictví České republiky s právem hospodaření pro žalovanou. Podle aktualizovaného výpisu ke dni [datum] se pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec] nacházejí v dobývacím prostoru.

19. Ke všem požadovaným pozemkům měl soud k dispozici ortofotomapy, a to i z let [rok] a [rok].

20. Ohledně charakteru odňatých pozemků bylo soudu k dispozici Sdělení [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [územní celek] (dále jen„ [anonymizováno] [obec]“) ze dne [datum], kterým byly pozemky rozděleny do kategorií zastavitelné, částečně zastavitelné a částečně nezastavitelné a nezastavitelné.

21. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] ze dne [datum] byla zjištěna administrativní cena pozemků vyvlastněných a nevydaných restituentům na základě shora uvedených rozhodnutí pozemkového úřadu, která činí 24 173 898 Kč. Znalkyně vycházela při určování charakteru nevydaných pozemků z dobové územně plánovací dokumentace vydané [anonymizována tři slova] ve 30. letech minulého století získané z [anonymizováno] [obec] a z ortofotografických leteckých snímků [obec] zachycující lokalizaci a novou výstavbu v období mezi lety [rok] – [rok] a [rok] – [rok] a charakter pozemků určila a ocenila podle toho, zda dle dobové územně plánovací dokumentace byly pozemky určeny k zastavění či nikoli. Vzala přitom v úvahu i stanovisko IPR [obec]. Kromě shora uvedených RZP v období od [datum] do [datum] nebyla dohledána žádná jiná platná územně plánovací dokumentace. Podle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky byly částkou 250 Kč za m2 (bez přirážky dle přílohy [číslo]) oceněny ty pozemky, které byly příslušnými regulačními plány zařazeny do funkční plochy určené k zastavění bytovými nebo rodinnými domy a komunikacemi a dále průmyslovou výrobou a komunikacemi. Výpočet výměr parcel, které zčásti spadaly do zastavitelné i nezastavitelné plochy regulačních plánů, byl proveden v software AutoCAD. Parcely, které nebyly podle regulačních plánů určeny k zastavění, byly oceněny dle § 14 odst. 3 oceňovací vyhlášky s tím, že vzhledem k tomu, že parcely v době odnětí neměly přidělenu BPEJ, využila průměrnou cenu pozemků orné půdy podle přílohy k vyhlášce [číslo] 1992 Sb., která pro k. ú. [část obce], [část obce] a [obec] činila 3 Kč/m2.

22. Soud v řízení provedl znalecký výslech znalkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], která stvrdila závěry znaleckého posudku s tím, že uvedla, že pozemky, které byly ke dni odnětí restituentům určeny k zastavění, v souladu se zákonnými předpisy, oceňovala jako pozemky stavební a pozemky které nebyly určeny pro výstavbu, oceňovala jako pozemky zemědělské. Pro uplatnění srážek v dané případě neshledala žádný důvod. Znalkyně vysvětlila, z jakých podkladů vycházela pro to, aby rozdělila pozemky na stavební a nestavební.

23. Z oponentního znaleckého posudku [číslo] vyhotoveného znaleckým ústavem [právnická osoba] bylo zjištěno, že se zabývá oceněním nevydaných pozemků v k.ú. [část obce], [obec] a [část obce] pro účely restitucí podle zákona č. 229/1991 Sb. v cenách dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990Sb. podle stavu pozemku ke dni převzetí státem, které byly odňaty a nevydány oprávněným osobám z výše uvedených restitučních rozhodnutí pozemkového úřadu. Zbývající restituční nárok žalobců byl podle oponentního znaleckého posudku v souhrnu oceněn částkou 7 907 095,37 Kč. Znalecký ústav se rovněž vyjádřil ke znaleckému posudku, který je koncipován věcně správně, nicméně je nekonzistentní, nekorektní a nespolehlivý.

24. K oponentnímu znaleckému posudku soud v řízení provedl výslech znalkyně doc. [jméno] [příjmení], která stvrdila závěry oponentního znaleckého posudku. Znalkyně uvedla, že hlavním rozporem mezi znaleckým posudkem a oponentním znaleckým posudkem bylo zařazení pozemků mezi stavební a nestavební a dále se rozdíly týkaly aplikace srážek a dále shledala rozpory v mapových podkladech, když pozemky odňaté po roce 1959 jsou znaleckým posudkem oceňovány na základě již neplatné územně plánovací dokumentace.

25. Znalci se shodli na tom, že oproti evidenci žalované je při oceňování nevydaných pozemků třeba vycházet z toho, že některé z pozemků byly RZP určeny k zastavění. Rozpor mezi znalci byl v zásadě v tom, zda uplatňovat srážky dle přílohy [číslo] oceňovací vyhlášky, a v tom zda je možné použít RZP i pro pozemky, u kterých došlo k odnětí po datu [datum], kdy nabyl účinnosti vyhláška č. 144/1959 Sb., která stanovila, že stavebním pozemkem se rozumí toliko místo vymezené územním rozhodnutím k zastavění a zrušila platnost dosavadních RZP. Definice stavebního pozemku byla tedy stanovena pouze platným územním rozhodnutím. Dále se znalci rozcházeli ve způsobu ocenění nestavebních pozemků.

26. Přehled požadovaných pozemků měl soud k dispozici jako přílohu [číslo] dále aktualizovaný po vypracování geometrického plánu, kdy tento je součástí spisu na č.l. 165-191.

27. Ohledně vyplacení finanční náhrady právnímu předchůdci žalobce a), které bylo mezi účastníky nesporné, byly k důkazu předloženy následující listiny: žádost ze dne [datum], příkaz [stát. instituce] [číslo] k vystavení směnky z [datum], směnka [číslo] ze dne [datum], Protokol o předání a převzetí směnky [číslo] ze dne [datum], Žádost ze dne [datum], Příkaz [stát. instituce] [číslo] k vystavení směnky z [datum], Směnka [číslo] ze dne [datum], protokol o předání a převzetí směnky [číslo] ze dne [datum], Žádost ze dne [datum], Příkaz Ministerstva zemědělství [číslo] k vystavení směnky ze dne [datum], Směnka [číslo] ze dne [datum] a Protokol o předání a převzetí směnky [číslo] ze dne [datum].

28. Evidence žalované ohledně zbývajících nároků žalobců a právního předchůdce žalobce a) byla prokázána listinami nazvanými Nároky vybraných oprávněných osob, ze kterých plyne nulový nárok pro [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce], pro žalobce a) zbývající nárok ve výši 15 642,60 Kč a pro žalobce b) a c) nároky vždy ve výši 7 821,30 Kč.

29. V řízení se k výzvě soudu vyjádřila Obec Líně, která ohledně pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] (ohledně posledně jmenovaného bylo řízení zastaveno) uvedla, že tyto jsou určeny pro výstavbu nízkopodlažních rodinných domů a pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] je určen pro infrastrukturu (občanskou vybavenost).

30. Ohledně hodnoty náhradních pozemků byl vypracován znalecký posudek [číslo] vypracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] s datem ocenění [datum]. -) Ze znaleckého posudku o ceně náhradních pozemků bylo zjištěno, že hodnotu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ocenil na částku 5 118 Kč. -) Ze znaleckého posudku o ceně náhradních pozemků bylo zjištěno, že hodnotu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ocenil na částku 10 719 Kč. -) Ze znaleckého posudku o ceně náhradních pozemků bylo zjištěno, že hodnotu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ocenil na částku 22 720 Kč. -) Ze znaleckého posudku o ceně náhradních pozemků bylo zjištěno, že hodnotu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ocenil na částku 45 160 Kč. -) Ze znaleckého posudku o ceně náhradních pozemků bylo zjištěno, že hodnotu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ocenil na částku 32 840 Kč.

31. Ohledně hodnoty dalších náhradních pozemků byl vypracován znalecký posudek [číslo] vypracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] s datem ocenění [datum]. -) Ze znaleckého posudku o ceně náhradních pozemků bylo zjištěno, že hodnotu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ocenil na částku 455,16 Kč. -) Ze znaleckého posudku o ceně náhradních pozemků bylo zjištěno, že hodnotu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ocenil na částku 10 400 Kč. -) Ze znaleckého posudku o ceně náhradních pozemků bylo zjištěno, že hodnotu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ocenil na částku 39 088,50 Kč. -) Ze znaleckého posudku o ceně náhradních pozemků bylo zjištěno, že hodnotu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ocenil na částku 29 993 Kč. -) Ze znaleckého posudku o ceně náhradních pozemků bylo zjištěno, že hodnotu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ocenil na částku 19 377,40 Kč. -) Ze znaleckého posudku o ceně náhradních pozemků bylo zjištěno, že hodnotu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ocenil na částku 19 180,80 Kč. -) Ze znaleckého posudku o ceně náhradních pozemků bylo zjištěno, že hodnotu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ocenil na částku 12 796,80 Kč. -) Ze znaleckého posudku o ceně náhradních pozemků bylo zjištěno, že hodnotu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ocenil na částku 15 484,80 Kč. -) Ze znaleckého posudku o ceně náhradních pozemků bylo zjištěno, že hodnotu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ocenil na částku 52 130,50 Kč. -) Ze znaleckého posudku o ceně náhradních pozemků bylo zjištěno, že hodnotu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ocenil na částku 34 147,20 Kč. -) Ze znaleckého posudku o ceně náhradních pozemků bylo zjištěno, že hodnotu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ocenil na částku 17 025,60 Kč. -) Ze znaleckého posudku o ceně náhradních pozemků bylo zjištěno, že hodnotu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ocenil na částku 25 828,80 Kč. -) Ze znaleckého posudku o ceně náhradních pozemků bylo zjištěno, že hodnotu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ocenil na částku 10 555,20 Kč. -) Ze znaleckého posudku o ceně náhradních pozemků bylo zjištěno, že hodnotu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ocenil na částku 21 484,80 Kč. -) Ze znaleckého posudku o ceně náhradních pozemků bylo zjištěno, že hodnotu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ocenil na částku 9 931 Kč. -) Ze znaleckého posudku o ceně náhradních pozemků bylo zjištěno, že hodnotu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ocenil na částku 47 911 Kč. -) Ze znaleckého posudku o ceně náhradních pozemků bylo zjištěno, že hodnotu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ocenil na částku 22 864 Kč. -) Ze znaleckého posudku o ceně náhradních pozemků bylo zjištěno, že hodnotu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ocenil na částku 17 484 Kč. -) Ze znaleckého posudku o ceně náhradních pozemků bylo zjištěno, že hodnotu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ocenil na částku 32 962 Kč. -) Ze znaleckého posudku o ceně náhradních pozemků bylo zjištěno, že hodnotu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ocenil na částku 17 346 Kč. -) Ze znaleckého posudku o ceně náhradních pozemků bylo zjištěno, že hodnotu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ocenil na částku 19 681 Kč.

32. Vyjma ocenění pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec] nebylo mezi účastníky o hodnotě náhradních pozemků sporu. Během jednání dne [datum] žalobkyně sdělila, že pro stanovení výše hodnoty všech náhradních pozemků lze vycházet z ceny stanovené znaleckými posudky provedenými v řízení k důkazu.

33. Soud měl k dispozici dále přehled veřejných nabídek vyhlášených žalobkyní dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] a dále výňatek z veřejné nabídky nemovitých věcí určených k vydání oprávněným osobám ze dne [datum].

34. Sdělením ze dne [datum] žalovaná uvedla, že v nabídkách náhradních pozemků se sporadicky vyskytují i pozemky, které jsou v souladu s platnou územně plánovací dokumentací určeny k zastavění či zastavitelné nebo jsou v katastru nemovitostí vedeny jako„ zastavěná plocha a nádvoří“.

35. V řízení byla k důkazu provedena řada soudních rozhodnutí předložených účastníky. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] který rozhodoval ve sporu mezi žalobcem a) a žalovanou bylo zjištěno, že odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně ohledně oprávnění žalobců domáhat se uspokojení jejich restitučních nároků prostřednictvím žaloby, a to pro postup žalované spočívající v nesprávném ocenění pozemků. Mezi žalobcem a) a b) a žalovanou bylo vedeno rovněž řízení, ve kterém byl [název soudu] vydán rozsudek ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], který se podrobně vypořádal s některými spornými otázkami vyvstalými i v tomto řízení. Aplikací srážek při ocenění pozemků se [anonymizováno] ve svém rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Obdobná řízení byla dále rozhodována rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. 26 Co 47/2019-655, usnesením [název soudu], [pobočka] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] a usnesením [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]. Ohledně možnosti vydání náhradních pozemků oddělených geometrickým plánem soud provedl k důkazu usnesení [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] a ohledně ocenění odňatých pozemků měl soud k dispozici rovněž rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací].

36. Soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnickým vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

37. Podle § 4 odst. 1 zákona o půdě oprávněnou osobou je státní občan [obec] a [anonymizována tři slova], jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od [datum] do [datum] způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.

38. Podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o půdě oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku odnětí bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě.

39. Podle § 11 odst. 1 zákona o půdě pozemky nebo jejich části nelze vydat v případě, že a) k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8, b na pozemku bylo po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zřízeno veřejné nebo neveřejné pohřebiště, c) pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, 9b nebo dočasnou, 9c nebo jednoduchou, 9d nebo drobnou 9e a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení, d) na pozemku byla na základě územního rozhodnutí, s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada 10 nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před 1. říjnem 1976, e) na pozemku, který byl vyňat ze zemědělského půdního fondu, bylo na základě územního rozhodnutí zřízeno tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo se na pozemku nachází tělovýchovné nebo sportovní zařízení, které bylo zřízeno před 1. říjnem 1976, f) nelze-li provést identifikaci parcel z důvodu nedokončeného přídělového řízení podle dekretu [číslo] 1945 Sb., dekretu [číslo] 1945 Sb., zákona č. 142/1947 Sb. a zákona č. 46/1948 Sb.

40. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

41. Podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb. podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/ 1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků.

42. Podle § 2 odst. 1 písm. n) 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) se v tomto zákoně rozumí veřejně prospěšnou stavbou stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci.

43. Z judikatury vyplývá, že nárok oprávněné osoby na poskytnutí náhradního pozemku je právem, které je vymožitelné, je soudem chráněno a lze je realizovat uložením povinnosti uzavřít smlouvu, přičemž při liknavém postupu státu není nutné důvodnost žaloby vázat na podmínku předchozího zařazení konkrétního pozemku do veřejné nabídky. Poskytování náhradních pozemků oprávněným osobám patří k základním povinnostem Pozemkového fondu, přičemž struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby náhrada byla poskytnuta v co možná nejkratší době, co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. Nesnáze při vyřizování nároků vyplývajících z restitučních právních předpisů nesmí státní orgán přesouvat na osoby oprávněné.

44. Mezi účastníky nebylo v řízení sporu o tom, že žalobci jsou osobami oprávněnými ve smyslu § 4 zákona o půdě. Sporu bylo o tom, zda si žalovaná počínala ve vztahu k žalobcům liknavě a svévolně, kdy soud má za to, že k takovému jednání ze strany žalované bezpochyby docházelo, a to minimálně v té míře, kdy do současné doby eviduje nároky žalobců v nesprávné výši. Žalovaná byla v ostatních řízeních vedených na základě shodného rozhodnutí o nevydání pozemků opakovaně neúspěšná a navzdory tomu stále nedošlo k přecenění nároků žalobců, byť alespoň do výše oponentního znaleckého posudku, který si nechala žalovaná sama vypracovat. Žalobci se od roku 2018 aktivně zapojovali do veřejných nabídek žalované, přičemž byli opakovaně neúspěšní, a to pro údajnou nedostatečnou výši jejich zbývajících restitučních nároků. Žalobci si nechali z vlastní iniciativy vypracovat znalecký posudek, nicméně i přes to žalovaná bez dalšího odmítla přistoupit k přecenění jejich nároků. Z provedeného dokazování má soud za to, že bylo bezpochyby prokázáno, že dochází ze strany žalované ke svévolnému a liknavému jednání vůči žalobcům, a to ačkoli je takové jednání v rozporu s ustálenou judikaturou a je tedy splněna podmínka pro to, aby žalobci uplatňovali svůj restituční nárok žalobou v občanskoprávním řízení, když jiným způsobem se svého nároku domoci nemohou a nemusí tak být v daném případě splněna podmínka, předchozího zahrnutí požadovaných pozemků do veřejné nabídky žalované (k tomu srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia NS ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009).

45. Soud má na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobci jsou osobami oprávněnými ve smyslu zákona o půdě. Restituční nároky žalobců nebyly dosud zcela uspokojeny, nicméně výše zbývajících restitučních nároků evidována žalovanou je nesprávná a jejich skutečná výše je stanovena znaleckým posudkem, a to navzdory výzvám žalobců k přecenění jejich nároků adresovaných žalované. Soud v daném případě dospěl k závěru, že pro ohodnocení výše nároku žalobců je na místě vycházet ze znaleckého posudku a nikoli z oponentního znaleckého posudku, když dospěl k závěru, že podle oponentního znaleckého posudku nebyly pozemky ohodnoceny ve správné výši. Hodnocením správnosti, který z posudků na danou věc aplikovat se již soudy v jiných řízeních mezi účastníky opakovaně zabývaly a to např. v řízení vedeném u [název soudu] [anonymizováno] ve věci vedené pod sp.zn. [spisová značka] nebo v řízení vedeném u [název soudu] u ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka], kdy soudy v těchto řízeních (a v navazujících řízeních o opravných prostředcích) pro ocenění restitučních nároků žalobců vycházely ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], kdy stejně jako v tomto řízení byl její posudek stvrzen v rámci jejího výslechu před soudem, ve kterém byly dostatečně obhájeny jeho závěry shledán logickým, relevantním a správným a v souladu s ostatními důkazy. Soudy napříč republikou se již opakovaně zabývaly správností znaleckého posudku a za situace, kdy je znalecký posudek žalobců opakovaně posuzován odvolacími soudy a Nejvyšším soudem ve věcech rodiny žalobců jako správný, přičemž z něj za účelem ohodnocení restitučního nároku rodiny žalobců konzistentně vycházejí (k tomu srov. usnesení [spisová značka]), neshledal zdejší soud důvod, a to i s ohledem na předvídatelnost rozhodnutí, proč by právě ze znaleckého posudku neměl vycházet.

46. S ohledem na výši zbývajících restitučních nároků žalobců tito v rámci svého závěrečného návrhu navrhli změnu žaloby, kdy změna se dotýkala pouze výše spoluvlastnických podílů žalobců, ohledně náhradních pozemků, které na ně měly být smlouvou převedeny. Soud o připuštění změny žaloby rozhodl usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Následně během ústního jednání dne [datum] žalobci navrhli změnu žaloby opětovně, kdy soud během ústního jednání tuto připustil usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

47. Co se týká převoditelnosti náhradních pozemků, soud se v dané věci převážně ztotožnil s argumentací žalobců, když bylo v řízení prokázáno, že zařazování pozemků územním plánu určených k zastavení není pro žalovanou nepřijatelné. Žalovaná v řízení argumentovala nemožností převést pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [obec], [územní celek], neboť tyto jsou dle územního plánu [územní celek] určeny k zastavění. Uvedené potvrdila soudu i [územní celek], kdy ohledně pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [obec] uvedla, že tyto jsou určeny pro výstavbu nízkopodlažních domů. Tato skutečnost však nezpůsobuje nepřevoditelnost pozemků. Pouhé zařazení pozemku jakožto pozemku určeného k zastavění není důvodem pro nemožnost převoditelnosti podle zákona o půdě, když tento pozemky nezpůsobilé k převedení specifikuje v § 11 odst. 1 zákona o půdě, popř. § 6 odst. 1 písm. b) zákona o pozemkovém úřadu. Aby byl převod pozemku vyloučen, muselo by se jednat o veřejně prospěšnou stavbu nebo stavbu dopravní infrastruktury zahrnutou v územním plánu. V případě pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] se jedná o pozemek určený územním plánem k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, když touto, právě stavba občanské vybavenosti podle stavebního zákona je, a pozemek parc. č [číslo] v k.ú. tak převést nelze. Z uvedeného důvodu byla žaloba v rozsahu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] výrokem II. zamítnuta.

48. Ohledně zbývajících pozemků, které byly žalovanou označeny jako pozemky nepřevoditelné, je na místě uplatnit pravidlo ekvivalence (k tomu srov. [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn [spisová značka]). Právním předchůdcům žalobců byly odňaty jak pozemky zemědělské, tak pozemky stavební, a proto jim mohou být jako náhradní vydány i pozemky nezemědělské. Pokud byly v minulosti odňaty stavební pozemky v hodnotě 250 Kč/m2 a oprávněné osoby by se mohly domáhat pouze pozemků nestavebních v hodnotě 3 Kč m2, nemohlo by nikdy dojít k uspokojení všech restituentů. Na žalobce je, dle názoru soudu, tedy možné, ve smyslu pravidla ekvivalence, převést pozemky stavebního charakteru. Ohledně pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec], bylo dále uvedeno, že tyto jsou nepřevoditelné, neboť se nacházejí v dobývacím prostoru. Soud je toho názoru, že toto jejich zařazení fakticky nezpůsobuje jejich nepřevoditelnost (k tomu srov. rozsudek [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí]). Žalobě bylo tedy s ohledem na shora uvedené skutečnosti ohledně zbývajících pozemků výrokem III. vyhověno, když soud nahradil projev vůle žalované uzavřít se žalobci smlouvu o jejich převodu. Pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] byly na základě geometrického plánu geometrického plánu [číslo] vyhotoveného [právnická osoba] s.r.o., potvrzeného dne [datum] [stát. instituce], [stát. instituce], vypracovaného k iniciativě žalobců, rozděleny, přičemž smlouvou uvedenou ve výroku III. tohoto rozsudku byly na žalobce převedeny pouze jejich části právě tímto geometrickým plánem vymezeny. Zmíněný geometrický plán je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

49. Restituční nároky žalobců tak budou tímto rozhodnutím v souhrnu vypořádány částkou 567 726 Kč, když na žalobce a) budou převedeny náhradní pozemky v hodnotě 560 345,56 Kč a na žalobce b) a c) ve shodné hodnotě po 3 690,22 Kč. Žalovaná k nevypořádané výši restitučních nároků žalobců uvedla v podání ze dne [datum], že podle znaleckého posudku činí nevyčerpaná výše restitučního nároku žalobce a) částku 2 001 808,52 Kč, u žalobců b) a c) částky 3 567,58 Kč. K přečerpání nároku tak u žalobce a) na základě tohoto rozhodnutí nedojde, žalobci b) a c) přečerpají svůj nárok každý o velmi nízkou částku, a to 123 Kč.

50. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 3 o.s.ř. podle kterého, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch jen v nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V dané věci měli úspěch žalobci, když tito byli neúspěšní pouze v nepatrné části, kdy projev vůle s uzavřením smlouvy nebyl nahrazen pouze u jednoho z požadovaných pozemků, proto jim byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Při stanovení odměny vycházel soud z judikatury Nejvyššího soudu, podle které jde-li o žalobu na projev vůle směřující ke vzniku právního jednání, jehož předmět je penězi ocenitelný, neaplikuje se ustanovení § 9 odst. 3 písm. b) advokátního tarifu, ale soud vychází z hodnoty předmětu sporu. Jejich hodnota byla stanovena znaleckými posudky a mezi účastníky o ní nebylo sporu, kdy hodnota pozemků, u nichž byl nahrazen projev vůle, činí částku 567 726 Kč Náklady řízení tak sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 6. ve spojení s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 567 726 Kč sestávající z částky 10 580 Kč za každý ze čtrnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., tj. 148 120 Kč, dále z částky 8 464 Kč za každý ze čtrnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. ve smyslu § 12 odst. 4 a. t., tj. 118 496 Kč, dále z částky 6 348 Kč za každý ze čtrnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. ve smyslu § 12 odst. 4 a. t., tj. 88 872 Kč; paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 4 200 Kč podle § 13 odst. 3 a. t. za 14 úkonů právní služby po 300 Kč; náhrady 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř ze základu 359 688 Kč v částce 75 534,48 Kč; náhrady cestovních výdajů dle § 13 a. t. v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] na jednání soudu při použití osobního automobilu Škoda Octavia, [registrační značka], tj. 1 083,29 Kč za 188 ujetých km na trase [obec], [ulice] – [obec] a zpět (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,9 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.), dále v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] na jednání soudu při použití [značka automobilu], [registrační značka], tj. 1 223,97 Kč za 188 ujetých km na trase [obec], [ulice] – [obec] a zpět (31,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,7 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.), dále v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] na jednání soudu při použití osobního automobilu BMW G5, [registrační značka], tj. 1 393,74 Kč za 188 ujetých km na trase [obec], [ulice] – [obec] a zpět (40,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,7 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) a dále v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] na jednání soudu při použití osobního automobilu Ford Mondeo BA7, TXBA1G, [registrační značka], tj. 1 317,49 Kč za 188 ujetých km na trase [obec], [ulice] – [obec] a zpět (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 237/2022 Sb. při průměrné spotřebě 4,9 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění vyhlášky č. 237/2022 Sb.). Celkem tak činí náklady řízení částku 440 240,97 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobců vychází z § 149 odst. o.s.ř., lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

51. Výrokem IV. bylo ve smyslu § 148 o.s.ř. rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit náklady řízení, které platil stát. V řízení bylo usnesením ze dne 29. 11. 2021 č.j. 25 C 368/2020-132 rozhodnuto o odměně znaleckého ústavu, a to za výslech znalce během jednání dne [datum], a to ve výši 1 736 Kč. Dle komentářové literatury lze tyto náklady uložit jiné organizační složce státu, ačkoli je dle zákona o soudních poplatcích stát od placení soudního poplatku osvobozena.