25 C 43/2022 - 300

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr.Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce [Jméno žalobce A], narozeného [Datum narození žalobce A], bytem [Adresa žalobce A], zastoupeného [Jméno žalobce B], advokátem se sídlem [Anonymizováno] proti žalovanému [Jméno žalovaného], IČO [Anonymizováno], se sídlem [Adresa žalovaného], o zaplacení 74.880,- Kč s přísl., takto:

Výrok

I. Žaloba žalobce, aby bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen zaplatit částku 45.147,- Kč spolu s 10% úrokem z prodlení p.a. z částky 45.147,- Kč za dobu od 15.1.2020 do zaplacení a z částky 22.545,- Kč za dobu od 15.1.2020 do 16.3.2022 společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem pod [adresa], zamítá. [jméno FO]. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 1.500,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se nedatovanou žalobou došlou soudu dne 8.2.2022 původně domáhal na žalovaném zaplacení částky 74.880,- Kč spolu s 10% úrokem z prodlení p. a. od 15.1.2020 do zaplacení. V žalobě uvádí, že je zaměstnán ve společnosti [právnická osoba]. jako ekonom na základě pracovní smlouvy ze dne 2.1.2017. Dne 8.2.2019 žalobce způsobil při plnění svých pracovních povinností škodu zaměstnavateli, když zavinil dopravní nehodu. Při vyhýbání se protijedoucímu vozidlu mu služební vozidlo [jméno FO], SPZ [SPZ] sklouzlo po sněhu a narazil s ním do zmrzlého návalu sněhu, čímž jemu svěřené vozidlo poškodil. Poškozené vozidlo bylo havarijně pojištěno, škoda na vozidle byla hrazena z havarijního pojištění. Vlastníkem poškozeného vozidla byl zaměstnavatel žalobce [právnická osoba]. Po dobu opravy poškozeného vozidla si zaměstnavatel žalobce byl nucen pronajmout náhradní vozidlo, tak aby mohl podnikat ve stejném rozsahu bez omezení. Pronájem náhradního vozidla trval od 15.2.2019 do 5.3.2019. Předmětem pronájmu bylo vozidlo [jméno FO] SPZ [SPZ]. Výše denního nájemného za pronájem náhradního vozidla činila 3.900,- Kč bez DPH. Celkem tak náklady na pronájem činily 74.880,- Kč bez DPH, včetně 390,- Kč za přistavení a odvezení vozidla. Nájemné bylo zaměstnavateli žalobce vyúčtováno pronajímatelem fakturou ze dne 31.12.2019. Vzhledem k tomu, že škoda se stala při plnění pracovních povinností žalobce, uplatnil zaměstnavatel vůči žalobci náklady za pronájem náhradního vozidla ve výši 74.880,- Kč jako náhradu vzniklé škody. Zaměstnavatel žalobce u žalobce uplatnil tyto náklady za pronájem náhradního vozidla předpisem č. [hodnota]. Pro případ způsobení škody zaměstnavateli byl žalobce pojištěn u žalovaného, kterému škodní událost nahlásil dne 13.2.2019 a kterou žalovaný vede pod číslem škody 4193012033. Dosud však tato událost nebyla likvidována a nebylo pojistné plnění uhrazeno, i přesto, že žalovanému byly doloženy veškeré dokumenty potřebné pro likvidaci dané události, včetně dokladů dodatečně vyžádaných. Žalobce žalovaného vyzval k plnění předžalobní upomínkou ze dne 26.1.2022, avšak bezvýsledně.

2. Žalovaný se vyjádřil tak, že nárok žalobce považuje za důvodný co do částky 22.245,-Kč, kterou poukazuje žalobci. Sporná tak zůstává jistina ve výši 52.635,-Kč; co do této částky navrhuje žalobu zamítnout. Žalobce dne 8.2.2019 způsobil při plnění svých pracovních povinností ve prospěch zaměstnavatele společnosti [právnická osoba]. dopravní nehodu, když při řízení služebního vozidla [jméno FO] SPZ [SPZ] ve vlastnictví zaměstnavatele s tímto vozidlem narazil do zmrzlého návalu sněhu. Vozidlo bylo havarijně pojištěno, škoda byla likvidována v rámci havarijního pojištění (nikoliv sjednaného u žalovaného). Zaměstnavatel žalobce uplatnil vůči žalobci náhradu škody spočívající v nákladech na pronájem náhradního vozidla po dobu opravy poškozeného vozidla. Na těchto nákladech zaměstnavatel žalobce požaduje zaplatit pronájem vozidla [jméno FO] SPZ [SPZ] za dobu od 15.2.2019 do 5.3.2019 (19 dní) při denní sazbě 3.900,-Kč bez DPH, přistavení a odvezení vozidla po 390,-Kč. Celkem zaměstnavatel žalobce požaduje 74.880,-Kč. Žalobce uplatnil u žalovaného právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli dne 13.2.2019. Následně zaslal žalovanému předžalobní výzvu ze dne 26.1.2022, po které následovalo podání žaloby. Žalovaný má povinnost hradit pojistné plnění na škodu, k jejíž náhradě je povinen pojištěný za předpokladu, že je vznik škody a její výše řádně prokázán a pojištěnému je taková škoda přičitatelná. Pojištěný je rovněž povinen poskytnout pojistiteli součinnost při likvidaci pojistné události, zejména mu poskytnout odpovídající podklady prokazující výši škody, která je vůči němu uplatňována. Podle § 2952 občanského zákoníku se hradí skutečná škoda, tj. i náklady vynaložené na pronájem náhradního vozidla, jestliže jde o náklady vynaložené smysluplně a účelně. Žalobce na náhradě škody tak má povinnost hradit náklady na pronájem srovnatelného vozidla s vozidlem poškozeným, a to ve výši v daném místě a čase obvyklé a po dobu nezbytně nutnou k provedení opravy. Pro prokázání výše uvedené škody nepostačuje faktura vydaná žalobci zaměstnavatelem. Teprve po podání žaloby měl žalovaný přístup k podkladům pro zjištění odpovídající délky opravy poškozeného vozidla. Z vyúčtovaných 7,9 hodin technik žalovaného určil jako přiměřenou dobu opravy 2 dny. Čas na technologické přestávky byl určen na 1 den, dále potom čas na objednání náhradních dílů 2 dny. K tomu byl připočítán víkend. Celkově tak žalovaný uznává jako přiměřenou dobu opravy poškozeného vozidla 7 dní. Z dostupných podkladů tak žalovaný nemá za prokázané, že náklady na pronájem náhradního vozidla přesahující dobu 7 dní byly vynaložené smysluplně a účelně, a že žalobci vznikla povinnost takové náklady hradit. K denní sazbě za pronájem náhradního vozidla žalovaný uvedl, že uznává částku 3.800,-Kč, což je částka vycházející z veřejných ceníků žalovaného a jedná se o částku, která je v daném místě a čase srovnatelná s cenami v běžných komerčních autopůjčovnách zaměřených na tuzemskou klientelu. Vyplacená částka za pronájem náhradního vozidla vycházející ze stanovené denní sazby a doby uznané jako nezbytně nutné je tedy 26.600,-Kč bez DPH. Od této sumy byly odečteny pevné náklady ve výši 1.884,43 Kč bez DPH. Pevnými náklady se rozumí opotřebení poškozeného vozidla, ke kterému by došlo, pokud by bylo možné jej nadále používat. Tyto náklady tedy nejsou předmětem náhrady. Z uplatněných nákladů potom žalovaný dále neuznává náklady na přistavení a odvezení zapůjčeného vozidla (každý za 390,-Kč), neboť tyto nepovažuje za smysluplně a účelně vynaložené ve smyslu § 2952 občanského zákoníku. Žalovaný tak uznává náhradu nákladů na pronájem náhradního vozidla v rozsahu 7 dní a ve výši 3.800,- za jeden den, tj. celkově 26.600,-Kč. Od této částky odečítá pevné náklady na provoz vozidla ve výši 1.884,43Kč. Celkově tak žalovaná uznává nárok žalobce co do výše 24.715,57Kč, po odečtení spoluúčasti pojištěného ve výši 10% pak co do výše 22.245,-Kč. Co se týče částky 52.635,-Kč, žalovaný nemá za prokázané, že se jedná o náhradu škody spočívající v nákladech, které byly smysluplně a účelně vynaloženy).

3. Při jednání dne 7.9.2022 vzal žalobce žalobu co do částky 22.245,-Kč zpět z důvodu úhrady žalovaného ze dne 16.3.2022 s tím, že trvá na přiznání úroku z prodlení. Úrok z prodlení požaduje žalobce od 15.1.2020 v návaznosti na výzvu žalovaného k doložení podkladů, které žalovaný od žalobce vyžádal a žalobce je žalovanému dodal dne 14.1.2020, takže od 15.1.2020 dovozuje prodlení žalovaného. Pokud jde o samotný předmět řízení, domáhá se na žalovaném poskytnutí pojistného plnění za škodu, kterou žalobce způsobil svému zaměstnavateli společnosti [právnická osoba]. na poškození služebního vozidla [jméno FO] při dopravní nehodě dne 8.2.2019. Oprava vozidla byla provedena z havarijního pojištění, předmětem řízení je částka vynaložená zaměstnavatelem žalobce na pronájem náhradního vozidla, který byl od 15.2.2019 do 5.3.2019. Ve věci byly dvě prohlídky vozidla ze strany pojišťovny z havarijního pojištění, a to první dne 15.2.2019, druhá se pak uskutečnila 25.2.2019, neboť bylo potřeba v mezidobí vozidlo částečně odstrojit a při druhé prohlídce byly zjištěny další díly na výměnu. Teprve na základě druhé prohlídky pak byla objednána oprava vozidla. Oprava skončila 5.3.2019. Uvádí, že u Okresního soudu v Benešově se vede řízení o žalobě proti žalobci ze strany jeho zaměstnavatele společnosti [právnická osoba]. právě o náhradu škody představující náklady vynaložené zaměstnavatelem žalobce na pronájem náhradního vozidla. Byl navrhován vstup žalované pojišťovny do řízení jako vedlejšího účastníka. Upřesňuje, že po druhé prohlídce vozidla 25.2.2020 byly objednány náhradní díly na opravu vozidla, samotná oprava vozidla byla objednána již dříve. Doplňuje, že při nehodě došlo k vytečení provozních kapalin. Na pojišťovnu bylo vše hlášeno 13.2.2019, byť v samotném oznámení je uvedeno datum uplatnění nároku [právnická osoba].2019. Žalobce dokládal žalovanému podklady pro ukončení likvidace až dne 14.1.2020 e-mailem (jedná se o e mail ze 14.1.2020 na č. l. 12) a dokumenty dle textu e-mailu (č. l. 13 a násl.). Požadovanou dokumentaci zaslal žalovanému e-mailem 14.1.2020. Následně pojišťovnu ještě telefonicky urgoval, bylo mu ale sdělováno, že ty dokumenty nedohledali a na základě toho je proto zaslal žalovanému ještě jednou, a to 16.prosince 2021. Ani na to však pojišťovna nereagovala.

4. Při jednání dne 18.1.2023 pak vzal žalobce žalobu zpět ještě co do částky 7.488,-Kč včetně úroku z prodlení z této částky od 15.1.2020 do zaplacení, neboť při podání žaloby žalobce nezohlednil spoluúčast sjednanou v pojistné smlouvě ve výši 10%.

5. Žalovaný zdůraznil, že má vícero sporů se společností [právnická osoba]., které jsou stejného druhu, tedy že některý zaměstnanec společnosti havaruje se svým luxusním vozem a následně se pak na pojišťovně domáhá společnost zaplacení pojistného plnění za pronájem náhradního vozidla. Jinak má za to, že žalobci nepřísluší právo na úrok z prodlení, když žalovaný neměl k dispozici podklady. Žalobce v podané žalobě nijak blíže nespecifikuje nejen okolnosti samotné dopravní nehody, ale ani poškození vozidla, výši škody a detaily ohledně opravy vozidla. Žalovaný tuto informaci získal až dotazem na pojišťovnu, která prováděla likvidaci poškození vozidla v rámci havarijního pojištění. Od ní tedy žalovaný získal informace, na základě kterých poskytl žalobci pojistné plnění. Pokud pak jde o samotné řízení u Okresního soudu v Benešově, žalovaný se rozhodl do řízení nevstoupit, když nedospěl k závěru, že by měl vstup do řízení význam pro žalovanou pojišťovnu. Dopis žalobci byl odesílán 24.dubna 2019. Dopis byl nazván jako sdělení o důvodech bránících ukončení šetření pojistné události. Uvádí, že 13.2.2019 zasílal žalovaný žalobci dopis, ve kterém ho vyzýval k doplnění podkladů pro pojistné šetření. Podle evidence žalovaného žádné podklady zaslány nebyly, proto byl v dubnu 2019 posílán žalobci dopis oznamující, že šetření pojistné události nelze ukončit z důvodu chybějících podkladů.

6. Rozsudkem ze dne 20.1.2023 č.j. 25 C 43/2022-221 soud I.stupně řízení zastavil co do částky 29.733,- Kč spolu s 10% úrokem z prodlení p. a. z částky 7.488,- Kč od 15.1.2020 do zaplacení a z částky 22.245,- Kč od 17.3.2022 do zaplacení (výrok I.), žalobu žalobce co do částky 45.147,- Kč spolu s 10% úrokem z prodlení p. a. z částky 45.147,- Kč za dobu od 15.1.2020 do zaplacení a z částky 22.545,- Kč za dobu od 15.1.2020 do 16.3.2022 zamítl (výrok [jméno FO].) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 1.500,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). K odvolání žalobce Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 7.6.2023 č.j. 68 Co 161/2023- 262 připustil změnu žaloby s tím, aby bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen zaplatit za žalobce částku 45.147,- Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení p. a. z částky 45.147,- Kč za dobu od 15.1.2020 do zaplacení a z částky 22.545,- Kč za dobu od 15.1.020 do 16.3.022 společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem [adresa] do 3 dnů od právní moci rozsudku a rozsudek soudu I. stupně ve výrocích [jméno FO]. a III. zrušil a věc v rozsahu tomu odpovídajícím vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud vytkl soudu I. stupně, že nevysvětlil, z jakého důvodu nevycházel z faktu, že svým podáním ze dne 16.11.2022 (č. l. 195 spisu) žalovaný učinil nespornou výši nájemného za náhradní automobil 3.900,- Kč za den. Soud I. stupně ale tento fakt nehodnotil, naopak, podle odvolacího soudu bezdůvodně aktivisticky (srovnej § 120 odst. 3 o.s.ř.) vedl o této otázce řízení. Podle odvolacího soudu soud I. stupně pochybil i při hodnocení věci. Jakkoli obecně lze přisvědčit jeho závěrům, že je na žalobci, aby prokázal nutnost a účelnost nákladů na zapůjčení náhradního vozidla, stejně jako potřebu jeho zapůjčení a nezbytnost délky doby, po kterou bylo náhradní vozidlo zapůjčeno, soud I. stupně vytkl žalobci, že neprokázal, že poškozený náhradní vozidlo potřeboval a že jeho potřeby nebylo možno uspokojit vozidlem nižší kategorie, aniž by žalobce o potřebě takového průkazu skutečnosti poučil podle § 118a odst. 3 o.s.ř. Dopustil se tak vady řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přičemž za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava.

7. Odvolací soud soudu I. stupně uložil postavit najisto stanovisko žalovaného k otázce výše denního nájemného za náhradní vozidlo, poučit žalobce, popř. žalovaného, že je povinen svá tvrzení prokázat a navrhnout k nim důkazy. Po provedení úplného dokazování podle návrhu účastníků zhodnotit svá zjištění s tím, jaké byly nutné a účelné náklady na zapůjčení náhradního vozidla pro poškozeného, zda důvodně požadoval zapůjčení vozidla vyšší třídy (když ale za část doby bylo již plněno po 3.800,- Kč denně) a jaká byla doba, po kterou byl dán zákonný důvod pro zapůjčení vozidla.

8. Žalovaný při jednání dne 11.10.2023 učinil otázku výše obvyklého nájemného za náhradní vozidlo a otázku nutnosti a účelnosti výše denního nájemného za náhradní vozidlo spornou.

9. Žalobce po poučení podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. doplnil svá tvrzení tak, že žalobce má za to, že pořízení náhradního vozidla pro zaměstnavatele jeho klienta společnost [právnická osoba]. bylo nutným a účelným nákladem z toho důvodu, že všechna vozidla společnosti byla vytížena, takže nemohl použít jiné vozidlo. [právnická osoba] bylo stejné kategorie jako poškozené vozidlo z toho důvodu, že zaměstnavatel žalobce potřeboval být dostatečně reprezentativní ve vztahu ke klientům, neboť s náhradním vozidlem jezdily i statutární orgány společnosti, pročež nemohlo žalobce používat jiné vozidlo, např. [jméno FO], neboť by nebyla dostatečně reprezentativní a společnost by nedávala najevo svou finanční sílu. [právnická osoba] bylo použito k jízdám dne 15.2.2019, kdy jel žalobce s náhradním vozidlem do společnosti Radímse s.r.o., dne 18.2.2019 jel pan [jméno FO] do společnosti Stavbykubit s.r.o. v souvislosti s dodávkou oken, dne 19.2.2019 jel pan [jméno FO] – jednatel zaměstnavatele žalobce do banky ohledně financování stavby ve Vlašimi, dne 20.2.2019 jela paní [jméno FO] kvůli nákupu materiálu, dne 21.2.2019 jel žalobce do Vlašimi kvůli realizaci stavby. Zaměstnavatel žalobce vlastnil v rozhodné době celkem [hodnota] vozidel. Dvě z těchto vozidel (SPZ [SPZ] a [Anonymizováno]) byla nákladní užitková vozidla s váhou do 3,5 tuny, osobní vozidla byla pouze vozidla SPZ [SPZ] ([jméno FO] [jméno FO]), SPZ [SPZ] (Audi A8) a předmětné vozidlo [jméno FO] SPZ [SPZ] (původně [Anonymizováno]). S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 28 Cdo 1948/2016 a rozhodnutí Ústavního soudu ČR, sp. zn. I. ÚS 3831/17 žádal přiznání nároku na náhradu za pronájem náhradního vozidla stejné kategorie.

10. Pokud žalobce navrhoval doplnit dokazování o výslech žalobce, žalobce se k jednání dne 16.2.2024 nedostavil, ač byl řádně předvolán, takže soud nemohl jeho doplňující výslech provést. Soud však žalobce již jednou vyslechl, přičemž doplňující výslech považuje i s ohledem na níže uvedené právní závěry za nadbytečný.

11. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Mezi účastníky není sporu a z oznámení škodné události za škodu způsobenou třetí osobě vyplývá, že dne 8.2.2019 došlo v Peci pod Sněžkou číslo [hodnota] k poškození vozidla společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem pod [adresa] [jméno FO] SPZ [SPZ], které řídil [Jméno žalobce A]. K poškození vozidla dle oznámení došlo tak, že při služební cestě se vyhýbal protijedoucímu vozidlu, vozidlo mu uklouzlo a narazilo do zmrzlého návalu sněhu při vyhýbání se protijedoucímu vozidlu.

12. Podle kopie technického průkazu se jednalo o vozidlo [jméno FO] [jméno FO] typ [Anonymizováno] A společnosti [právnická osoba]., SPZ [SPZ], nyní [Anonymizováno], které dle osvědčení o registraci vozidla měl datum první registrace vozidla 22.7.2016.

13. Podle pracovní smlouvy ze dne 2.1.2017 je žalobce [Jméno žalobce A] zaměstnancem společnosti [právnická osoba]. na pozici ekonoma. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou od 3.1.2017 bez zkušební doby, rozsah sjednané práce činí 40 hodin týdně. Podle článku [jméno FO]. pracovní smlouvy, mzda zaměstnanci za vykonanou práci je stanovena samostatným mzdovým výměrem či samostatnou smlouvu o mzdě. Dohodnutá mzda uvedená ve smlouvě o mzdě nebo mzdovém výměru zahrnuje i práci přesčas do 150 hodin za kalendářní rok.

14. Podle záznamu o škodě žalobcem sepsaného 11.2.2019 došlo na vozidle SPZ [SPZ] poškození pravé přední částí vozidla, a to nárazníku, světla, blatníku. Nehoda nebyla šetřena [právnická osoba].

15. Podle kalkulace v programu AUDATEX pro společnost [právnická osoba] činí kalkulace nákladů na opravu vozidla 120.666,65 Kč včetně DPH. Z kalkulace vyplývá, že 10 časových jednotek představuje jednu hodinu. Celkem byla oprava kalkulovaná na 65,6 časových jednotek, tedy 6,5 hodiny.

16. Z faktury společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], pak vyplývá, že byla společnosti [právnická osoba]. za opravu vozidla SPZ [SPZ] dle položkového rozpočtu Audatex naúčtována částka 120.667,- Kč včetně DPH.

17. Podle nájemní smlouvy na náhradní vozidlo si společnost [právnická osoba]. dne 15.2.2019 pronajala náhradní vozidlo od společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], a to [jméno FO] SPZ [SPZ] počátečním stavem kilometrů 44 155 za sazbu 3.900,- Kč za den bez DPH a s cenou za přistavení vozidla 390,- Kč. Podle nájemní smlouvy bylo vozidlo vráceno 5.3.2019 ve Vlašimi se stavem tachometru 45 119 km, tedy po 19 dnech pronájmu s 846 najetými kilometry. Za pronájem náhradního vozidla vystavila společnost [právnická osoba]., IČO [IČO] společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], obě společnosti se sídlem pod [adresa] fakturu číslo [RČ] na částku 74.880,- Kč bez DPH, s 21 % DPH ve výši 15.724,80 Kč, tedy celkem na částku 90.605,- Kč splatnou 31.1.2020. Podle faktury byla zaúčtováno 2× přistavení a odvezení vozidla dne 15.2.2019 a 5.3.2019 po 390,- Kč, 19 dnů zapůjčení vozidla v období od 15.2.2019 do 5.3.2019 za částku 3.900,- Kč denně. U faktury společnosti [právnická osoba]. číslo [hodnota] pak soud zjistil, že dne 31.12.2019 společnost žalobci [jméno FO] vystavila fakturu na částku 74.880,- Kč označenou jako náhrada škody – zapůjčení náhradního vozidla za škodu při dopravní nehodě 8.2.2019 vozidla [Anonymizováno].

18. Z předpisů a uplatnění náhrady škody, uznání závazku a dohody o srážkách ze mzdy pak soud zjistil, že dne 11.2.2019 uzavřel žalobce [Jméno žalobce A] jako zaměstnanec se společností [právnická osoba]. jako zaměstnavatelem dohodu, na základě níž uznal, že způsobil zaměstnavateli škodu poškozením vozidla [jméno FO] SPZ [SPZ] Peci pod Sněžkou č.p. 304 dne 8.2.2019 poškození pravé přední části vozidla nárazem do zmrzlého sněhu a zároveň se zavazuje uhradit zaměstnavateli škodu v plné výši, přičemž v uznání není výše škody vyčíslena. Zároveň součástí dohody je souhlas zaměstnance s prováděním srážek ze mzdy k uhrazení v dokumentu nevyčíslené škody.

19. Z čestného prohlášení společnosti [právnická osoba]. ze 14.1.2020 soud zjistil, že společnost prohlašuje, že škodu za nájem náhradního vozidla ve výši 74.880,- Kč uplatňuje pouze po zaměstnanci [Jméno žalobce A]. Sděluje, že škoda vznikla v přímé souvislosti s dopravní nehodou, kterou zavinil řidič [jméno FO] a nese tak za ni plnou odpovědnost. [právnická osoba] si společnost zapůjčila na nezbytně nutnou dobu tak, aby mohla podnikat ve stejném rozsahu.

20. Z dopisu žalovaného společnosti [právnická osoba]. ze 7.1.2022 soud zjistil, že žalovaný vyzýval společnost [právnická osoba]. k dodání dokumentů k vyřízení škodné události číslo [hodnota], k níž došlo 8.2.2019 při poškození vozidla společnosti a ústav s.r.o.. Žalovaný žádal o zaslání písemného uplatnění požadavku o náhradu škody poškozením s uvedením konkrétní částky a podpisem obou stran a fotodokumentace, a to buď vložením přes webové stránky na adrese www.coop.cz, nebo emailem na adresu [e-mail] nebo písemně zasláním na korespondenční adresu v dopise uvedenou. Z e-mailové komunikace vyplývá, že e-mailem ze 14.1.2020 z adresy [e-mail] na adresu [e-mail] bylo zasláno čestné prohlášení zaměstnavatele spolu s číslem bankovního spojení, písemné uplatnění náhrady škody, včetně faktury – předpisu číslo [hodnota] a příloh, záznam o škodě jen, faktura za opravu účetní položku rozpočtu, fotodokumentace provedena pojišťovnou ČSOB – protokoly o prohlídce z 15.2.2019 a z 25.2.2019, pracovní smlouva, velký technický průkaz řidičský průkaz. Dále pak společnost [právnická osoba]. zaslala na stejnou e-mailovou adresu ještě předžalobní upomínku 26.1.2022 s výzvou k zaslání pojistného plnění ve lhůtě sedmi dnů ode dne odeslání e-mailu na účet číslo [č. účtu].

21. Z emailu (na č.l.9) pak soud zjistil, že žalobce [Jméno žalobce A] z adresy [e-mail] na adresu [e-mail] zaslal výpočet průměrného měsíčního výdělku za čtvrté čtvrtletí 2018 na základě požadavku žalované pojišťovny z 6.2.2020. Z potvrzení o průměrném výdělku od společnosti [právnická osoba]. z 30.9.2021 vyplývá, že pravděpodobný hrubý měsíční výdělek žalobce u společnosti v období od října 2018 do prosince 2018 činil 27.757,- Kč, pravděpodobný čistý měsíční výdělek pak 21.192,- Kč. Dokumenty pak zasílala společnost žalované pojišťovně ještě 16.12.2021 opět e-mailem na stejnou novou adresu.

22. Ze sdělení ČSOB pojišťovny a.s., fotodokumentace touto pojišťovnou zaslané, ze zápisu o poškození vozidla soud zjistil, že vozidlo společnosti [právnická osoba]. SPZ [SPZ] mělo uzavřeno havarijní pojištění u ČSOB pojišťovny a.s. První prohlídka poškozeného vozidla proběhla po nehodě ze dne 8.2.2019 technikem [jméno FO] dne 15.2.2019 v servisu [právnická osoba] v [adresa]. V zápise jsou uvedeny díly na výměnu: mlhovka, přední nárazník, vzduchovod pravý přední, přední nárazník, přední spoiler, vzduchovod levý přední, kryt pravé mlhovky, mřížka vnější pravá přední nárazníku, díl k lakování: přední nárazník. Podle dalšího zápisu o poškození vozidla pak druhá prohlídka proběhla 25.2.2019 na stejném místě v servisu [právnická osoba] v Kosově Hoře stejným technikem. V zápise jsou uvedené díly k lakování: přední nárazník, rozšíření blatníku pravého předního, díly na výměnu pak jsou uvedeny pravá mlhovka, vzduchovod pravý přední nárazník, přední nárazník, vzduchovod pravý chladič, rozšíření blatníku pravý přední, přední spojler, vzduchovod levý přední nárazník, světlomet pravý, vzduchovod Z P, přídavný světlomet, kryt mlhovky, mřížka vnější pravá předního nárazníku, mezichladič, vedení pravého předního nárazníku, rám masky.

23. Z potvrzení o nahlášení škody soud zjistil, že 13.2.2019 sdělovala žalovaná pojišťovna na e-mailovou adresu [e-mail]., že eviduje nahlášení škody z pojistné smlouvy číslo [hodnota].

24. Z pojistné smlouvy pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou [Anonymizováno] číslo [hodnota] soud zjistil, že žalobce dne 2.1.2019 a uzavřel se žalovaným pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli s počátkem pojištění 3.1.2019 na dobu pojištění na neurčito. Ve smlouvě byla sjednána desetiprocentní spoluúčast, minimálně 1.000,- Kč. Smlouva se řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami M-100/17 na majetek a odpovědnost a zvláštními pojistnými podmínkami pro odpovědnost zaměstnance M-800/17. Bylo sjednáno pojištění na odpovědnost za škodu způsobenou v souvislosti s řízením dopravního prostředku s limitem plnění 150.000,- Kč.

25. Z úřední činnosti je zdejšímu soudu známo, že žalobce proti žalovanému vedl řízení o zaplacení částky 31.600,- Kč pod sp. zn. 29 C 78/2021, o zaplacení částky 12.787,- Kč pod sp. zn. 7 C 66/2021, o zaplacení částky 71.066,- Kč pod sp. zn. [Anonymizováno] o zaplacení částky 98.000,- Kč s příslušenstvím pod sp. zn. 23 C 61/2019 a proti [právnická osoba]. pak řízení o zaplacení částky 123.645,- Kč s příslušenstvím pod sp. zn. 12 C 65/2016 a o zaplacení 357.770,- Kč s příslušenstvím pod sp. zn. 12 [právnická osoba]/2016. V mezidobí proběhlo u zdejšího soudu řízení ve věci sp.zn. 25 C 216/2023, kdy se žalobkyně [jméno FO] jako zaměstnankyně společnosti ABUS [právnická osoba]. domáhá na žalované pojišťovně zaplacení částky 128.853,- Kč jako pojistného plnění ze smlouvy o pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu vzniklou zaměstnavateli za škodu, kterou měla způsobit společnosti [právnická osoba]. tím, že jako referentka nákupního oddělení nezaplatila soudní poplatek za žalobu v řízení 27 C 198/2020 a soud řízení zastavil.

26. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], soud zjistil, že žalobce je bývalým jednatelem a společníkem společnosti.

27. Z přiznání k dani silniční za kalendářní rok 2019 soud zjistil, že [právnická osoba]., IČO [IČO], platil silniční daň za vozidla SPZ [SPZ] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno].

28. Ze zápisu o poškození vozidla ČSOB Pojišťovny a.s. soud zjistil, že dne 8.2.2019 v 15,30 minut došlo ke škodní události na vozidle [jméno FO] SPZ [SPZ] společnosti [právnická osoba]., a to k poškození čelního skla, když při jízdě od jedoucího vozidla odlétl kámen rozbil přední čelní sklo zorném poli řidiče. Prohlídka byla provedena v Kosově Hoře technikem [jméno FO]. Sklo při prohlídce vyměněno, včetně solárního dešťového senzoru a kamery. Přiložená fotodokumentace prokazuje poškození čelního skla vozidla. Z přiložené historie škodních událostí pak vyplývá, že k poškození stejného vozidla došlo 16.11.2017 v ceně 117.428,- Kč, 26.5.2019 v částce 51.094,- Kč, 23.9.2019 v ceně 30.086,- Kč, 12.1.2020 ceně 33.718,- Kč, 21.5.2021 v částce 1.026.567,- Kč a 14.10.2021 v částce 185.246,- Kč. Ze sdělení ČSOB pojišťovny a.s. z 30.11.2023 včetně zápisu o poškození vozidla z 10.2.2022 vyplývá, že dne 10.2.2022 proběhla následná prohlídka po výměně čelního skla.

29. Ze sdělení Okresního soudu v Benešově a dalších dokumentů tohoto soudu soud zjistil, že dne 8.2.2022 podala společnost [právnická osoba]. k Okresnímu soud v Benešově žalobu vůči [Jméno žalobce A] na zaplacení částky 74.880,- Kč s příslušenstvím za poškození vozidla [jméno FO] SPZ [SPZ] dne 8.2.2019, respektive za pronájem náhradního vozidla v období od 15.2.2019 do 5.3.2019. Usnesením z 30.8.2022 č. j. 8 C 39/2022-41 bylo řízení podle § 110 o.s.ř. přerušeno.

30. Z výslechu žalobce soud zjistil, že pokud jde o samotnou nehodu, nebyla volána policie, neboť došlo pouze k poškození žalobcem řízeného vozidla. Při nehodě narazil přední levou částí vozidla do zmrzlého sněhu. Nepamatuje si přesně, zda to nebyla přední pravá část vozidla, určitě to byl předek vozidla a nějaký roh. Po nehodě došlo k vytečení provozní kapaliny. Volal do servisu, co s tím má dělat a bylo mu řečeno, že je potřeba vozidlo raději odtáhnout. K nehodě došlo v Peci pod Sněžkou, jaký to byl den v týdnu, si už nepamatuje. Servis mu poslal odtahovou službu, která vozidlo odtáhla a jeho odvezla. Vozidlo bylo ve vlastnictví zaměstnavatele společnosti [právnická osoba]., ve které pracuje jako ekonom, má na starosti finanční záležitosti, veškeré platby apod. Ještě v den nehody bylo vozidlo v autoservisu v [adresa]. Nehodu hlásil pojišťovně z havarijního pojištění asi on, byla to ČSOB pojišťovna, a. s. Prohlídky u pojišťovny si zajišťoval servis asi sám. Byly dvě, protože po odstrojení bylo zjištěno další poškození, tak aby pojišťovna odsouhlasila navýšení škody. Vozidlo používá k plnění pracovních povinností, když s ním jezdí na nákupy, za dodavateli, odběrateli. Protože firma je stavební, tak v Peci byl na obhlídce stavebních pozemků. Ve společnosti jsou tři jednatelé a žalobce, střídají se tam o tři vozidla. Poškozením tohoto vozidla jim jedno vypadlo, proto potřebovali náhradní vozidlo. ABUSTAV má stálé kanceláře. Nevzpomíná si, kdo opravené vozidlo v servisu vyzvedával, zda to byl žalobce nebo někdo jiný a kdy se tak stalo. [právnická osoba]. má tři vozidla, kromě [jméno FO] je to [jméno FO] [jméno FO] a Audi A 8. Společnost [právnická osoba]. patří manželce žalobce, p. [jméno FO] a p. [jméno FO]. Žaloba vůči němu u Okresního soudu v Benešově ze strany společnosti [právnická osoba]. byla podána čistě z procesního hlediska, aby se to nepromlčelo. Ten autoservis, co v [adresa] vozidlo opravoval, se jim dlouhodobě stará o vozový park. Firma má tři vozidla osobní, celkem má pět vozidel, ale dvě z toho jsou nákladní, které se používají k jiným účelům. Udělali všechno pro to, aby pojišťovna mohla tu věc řádně zlikvidovat, dodali jim podklady, které po nich vyžadovali, bohužel jejich podání nějakým způsobem nezpracovali, a proto tedy nezbylo, než podat žalobu.

31. ČSOB pojišťovna a.s. dále zaslala fotodokumentaci pořízenou 15.2.2019 přibližně v 9.30 minut, včetně zápisu o poškození okenního skla z 15.2.2019 u vozidla SPZ [SPZ]. Zápis byl pořízen v servisu [jméno FO] s.r.o. Na fotografii je také zachycen stav kilometrů 53 374 dne 15.2.2019 v 9.25hod.

32. Ze mzdových listů [tituly před jménem][Jméno žalobce A] od společnosti [právnická osoba]. za rok 2018 a 2019 a ze sdělení společnosti z 10.12.2022 soud zjistil, že [Jméno žalobce A] byl v pracovní schopnosti do 6.2.2019. V roce 2018 obdržel za leden mzdu ve výši 21.716,- Kč, za únor 2018 mzdu ve výši 22.716,- Kč, za březen 2018 ve výši 20.623,- Kč, další mzdu obdržel pak až za únor 2019 ve výši 15.732,- Kč, za březen 2019 ve výši 20.447,- Kč a za duben 2019 ve výši 20.462,- Kč. V této výši obdržel mzdu i za následující měsíce roku 2019.

33. Žalobce dále předložil příkaz k jízdě číslo [hodnota] pro jízdu 8.2.2019 s vozidlem SPZ [SPZ] do Pece pod Sněžkou, [adresa]. Počáteční stav kilometrů je v příkaze uveden 56 299, konečný stav kilometrů 56 547 s tím, že vozidlo bylo odtaženo.

34. Z oznámení o výši pojistného plnění žalovaného ze 14.3.2022 soud zjistil, že žalovaný ukončil šetření pojistné události z 8.2.2019 a pojistné smlouvy 3951367449 za poškození vozidla společnosti [právnická osoba]. Celková výše škody byla na základě provedené šetření pojišťovny stanovena na 24.716,- Kč bez DPH. Z této částky pak bylo zasláno 90 %, tedy částka 22.245,- Kč jako částka za pronájem vozidla na 7 dnů bez DPH a pevných nákladů po odečtení spoluúčasti 10 %. Z oznámení o výši pojistného plnění vyplývá, že při stanovení přiměřené doby opravy bylo vycházeno z platných norem a byl započítán čas opravy 7,9 hodiny, tj. 2 normodny, čas na technologické přestávky 1 den, včasné objednání dílů 2 dny, připočten 1 víkend. Celkem tedy byla uznána doba zapůjčení vozidla na 7 dnů.

35. Z přehledu limitních denních sazeb půjčovného od 1.1.2020 a [právnická osoba] soud zjistil, že pojišťovna rozlišuje denní sazby dle délky pronájmu do 14 dnů a od 15 dnů a více a dále podle kategorie (třídy) vozidel. U [jméno FO] a III pak má cenu pronájmu bez DPH do 14 dnů 1.100,- Kč za den, 15 a více 870,- Kč za den. Z přehledu maximálních akceptovatelný denních sazeb náhradní vozidel žalované pojišťovny platného od 1.8.2022 pak vyplývá, že jsou rozlišeny sazby pronájmu pro 1-7 dnů a pro 8 a více dnů, pro nižší střední kategorii vozidla, vozidla [jméno FO] [jméno FO] I a [jméno FO] je sazba pronájmu do sedmi dnů 1.000,- Kč za den, po osmi a více dnů 900,- Kč na den. Z ceníku internetového na www.euroauta-pujcovna.cz/osobní pak soud zjistil, že k dispozici jsou auta v cenách od 510,- Kč na den pro pronájem 9-15 dní ([jméno FO] [jméno FO] IV, [jméno FO]) a u pronájmu na 9-15 denní za 650,- Kč na den.

36. Z přiznání společnosti [právnická osoba]. k dani silniční za kalendářní rok 2019 včetně přílohy soud zjistil, že v roce 2019 měla společnost 5 vozidel, a to SPZ [SPZ], 3AI3855, 5AS0849, 5AU6679 a 6AU0002. Ze zakázkového listu autoservisu [adresa] z 13.2.2019 k vozidlu Audi A8 SPZ [SPZ] vyplývá, že dne 13.2.2019 bylo vozidlo předáno do opravy kontroly vstřikovačů. Žalobce vyzvedl vozidlo dne 8.3.2019 s tím, že závada se neprojevila. Žalobce dále předložil výpisy záznamu o provozu vozidla [jméno FO] S400 SPZ [SPZ] a výpis záznamu o provozu vozidla [jméno FO] [jméno FO], SPZ [SPZ] od společnosti [právnická osoba]. Z výpisů vyplývá, že s vozidly jezdili kromě žalobce [jméno FO] [právnická osoba] [jméno FO] a [jméno FO].

37. Na tato zjištění pak ostatní provedené důkazy neměly vliv. Podle § 2758 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2761 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku pojistný zájem je oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události. Podle § 2796 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, mají tyto povinnosti i pojistník a pojištěný. Podle § 2811 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události. Podle § 2861 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému. Podle odst. 2 poškozenému vzniká právo na plnění proti pojistiteli, jen bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak jiný zákon. Podle odst. 3 pojištění lze ujednat jen jako pojištění škodové. Podle § 2862 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku pojištěný oznámí bez zbytečného odkladu pojistiteli vznik škodné události, skutečnost, že proti němu poškozený uplatnil právo na náhradu a vyjádří se ke své povinnosti nahradit vzniklou škodu, popřípadě újmu, k požadované náhradě a k její výši. Podle odst. 2 pojištěný oznámí pojistiteli bez zbytečného odkladu i to, že proti němu bylo v souvislosti se škodnou událostí zahájeno řízení před orgánem veřejné moci nebo rozhodčí řízení; zároveň mu sdělí, kdo je jeho právním zástupcem a zpraví pojistitele o průběhu i výsledcích řízení. V řízení o náhradě postupuje pojištěný v souladu s pokyny pojistitele; náklady řízení hradí pojištěnému pojistitel. Podle § 2865 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku nebyl-li ujednán limit pojistného plnění, hradí pojistitel poškozenému škodu, popřípadě jinou újmu, v plné výši. Nahradil-li pojištěný škodu nebo újmu, na niž se vztahuje pojištění, má proti pojistiteli právo na náhradu až do výše, do které by jinak byl povinen plnit poškozenému pojistitel. Podle § 250 odst. 1 zák.č. 262/2006 Sb. zákoníku práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Podle odst. 3 je zaměstnavatel povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255. Podle § 252 odst. 1 zák.č. 262/2006 Sb. zákoníku práce byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen „dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách. Podle odst. 2 dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku. Podle odst. 4 dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty musí být uzavřena písemně. Podle odst. 5 zaměstnanec se zprostí povinnosti nahradit schodek zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. Podle § 253 odst. 1 zák.č. 262/2006 Sb. zákoníku práce zaměstnanec, který uzavřel dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty, může od ní odstoupit, vykonává-li jinou práci, je-li převáděn na jinou práci nebo na jiné pracoviště, je-li překládán, nebo pokud zaměstnavatel v době do 15 kalendářních dnů od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Jsou-li hodnoty svěřeny k vyúčtování společně více zaměstnancům, může zaměstnanec od dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty také odstoupit, jestliže je na pracoviště zařazen jiný zaměstnanec nebo ustanoven jiný vedoucí nebo jeho zástupce. Odstoupení od dohody o odpovědnosti podle věty první musí mít písemnou formu. Podle § 253 odst. 2 zák.č. 262/2006 Sb. zákoníku práce zaniká závazek z dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od této dohody uveden den pozdější. Podle § 257 odst. 1 zák.č. 262/2006 Sb. zákoníku práce zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250 je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Podle § 257 odst. 1 zák.č. 262/2006 Sb. zákoníku práce nesmí výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

38. Co do částky 29.733,- Kč spolu s 10% úrokem z prodlení p. a. z částky 7.488,- Kč od 15.1.2020 do zaplacení a z částky 22.245,- Kč od 17.3.2022 do zaplacení bylo řízení zastaveno podle § 96 odst. 2 o.s.ř. výrokem I. rozsudku ze dne 20.1.2023 č.j. 25 C 43/2022-221, předmětem řízení tedy zůstal toliko nárok na zaplacení částky 45.147,- Kč spolu s 10% úrokem z prodlení p.a. z částky 45.147,- Kč za dobu od 15.1.2020 do zaplacení a z částky 22.545,- Kč za dobu od 15.1.2020 do 16.3.2022, avšak po změně žaloby připuštěné odvolacím soudem nikoli žalobci, nýbrž společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem pod [adresa].

39. Po provedeném dokazování má soud I.stupně za to, že žaloba žalobce v každém případě není důvodná.

40. Podle pokynu odvolacího soudu soud I.stupně zjišťoval stanovisko žalovaného k otázce výše denního nájemného za náhradní vozidlo, které zůstalo již nezměněno a žalovaný sporoval výši obvyklého nájemného. Pokud odvolací soud vytýkal soudu I.stupně, že nevysvětlil, z jakého důvodu nevycházel k této otázce z původně nesporných tvrzení obou účastníků, uvádí soud I.stupně, že z ustanovení § 120 odst. 3 o.s.ř. (srov. znění „soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků“), jakož i z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (srov. srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 35/2007 či rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 1478/2002) vyplývá, že soud není povinen vycházet ze shodných tvrzení účastníků, nýbrž může vést dokazování i ke skutečnostem mezi nimi jinak nesporným. Takto soud I.stupně postupoval, když vycházel z níže uvedeného právního názoru Městského soudu v Praze, neboť posouzení otázky, jaká je výše nutně a účelně vynaloženého nájemného za náhradní vozidlo, je i otázkou právního posouzení, kterou účastníci nemohou učinit nespornou, neboť shodná tvrzení účastníků může soud vzít za svá skutková zjištění, jen jestliže obsahují údaje (poznatky) o skutkové stránce věci, které by se jinak musely prokazovat pomocí důkazních prostředků. Údaje účastníků, které představují právní hodnocení pro rozhodnutí významných skutečností nebo právní posouzení věci, nejsou způsobilým prostředkem ke zjištění skutkového stavu věci a tedy ani zdrojem pro skutková zjištění soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 1478/2002).

41. Základní spornou otázkou v řízení je výše případného nároku společností [právnická osoba]. na náhradu škody vůči žalobci. Soud však podotýká, že společnost [právnická osoba]. a žalobce postupují ve shodě, neboť společnost je rodinný podnik žalobce a jeho rodinných příslušníků, když v minulosti byl žalobce jednatelem a společníkem v této společnosti a zjevně je spřízněná i společnost ABUS [právnická osoba]., IČO [IČO], která poskytla náhradní vozidlo, neboť má sídlo na stejné adrese jako společnost [právnická osoba]. i podobnou firmu, zaměstnanci jedné společnosti vykonávají práci ve prospěch druhé společnosti, atp. (viz např. i zjištění soudu v řízení 25 C 216/2023). Z informací z úřední činnosti soudu i z informací získaných v tomto řízení (např. sdělení ČSOB Pojišťovny a.s.) pak vyplývá, že společnost [právnická osoba]. a osoby s ní spřízněné často uplatňují nároky na pojistné plnění, což ze statistického hlediska vzbuzuje pochybnosti o těchto nárocích, neboť činnost společnosti není natolik rozsáhlá (neprovozuje např. stovky vozidel), aby bylo možné takovéto zvýšené množství pojistných událostí vysvětlit.

42. Žalovaná částka má představovat částku za (údajnou) platbu poškozené společnosti [právnická osoba]. za pronájem náhradního vozidla společnosti ABUS [právnická osoba]., IČO [IČO], má tedy představovat náhradu škody. Podle právní teorie (např. učebnice Občanského práva hmotného svazek [jméno FO]., kolektivu autorů, CODEX, [adresa], str.330) se za skutečnou škodu (damnum emergens) považuje majetková újma vyjádřitelná v penězích, která spočívá v důsledku škodné události ve zmenšení, ve snížení či v jiném znehodnocení již existujícího majetku poškozeného (věcí či jiných majetkových práv), jakož i ve vynaložení nákladů na odstranění tohoto znehodnocení. Soudní praxe (R 27/91, R 5/78, R 7/92) proto zahrnuje do rámce skutečné škody podle okolností i náklady nutné na nové obstarání věci, náklady na odstranění důsledků škody, náklady vynaložené na zjištění výše škody včetně nákladů na provedení inventury, apod., tedy nikoli škodu spočívající ve znehodnocení již existujícího majetku poškozeného, ale vynaložené náklady na odstranění tohoto znehodnocení. U těchto nákladů je pak třeba zkoumat, zda jsou v příčinné souvislosti s porušením právní povinnosti škůdcem a zda byly vynaloženy nutně a účelně. Náklady za pronájem náhradního vozidla sice tedy představují skutečnou škodu (viz např. [právnická osoba] 86/90), ale nikoli přímou škodu (věcnou škodu, škodu na věci), ale pouze škodu nepřímou, tedy náklady, které poškozenému vznikly v souvislosti s překonáváním následků dopravní nehody. U této škody je nutné zkoumat nutnost a účelnost vynaložených nákladů, tedy v konkrétním případě zda pronájem vozidla z tzv.autopůjčovny byl u poškozeného (zaměstnavatele žalobce) vynucen předmětnou dopravní nehodou a zda skutečně poškozený náhradní vozidlo potřeboval pro zajištění svých potřeb. Podle právní teorie (viz např. učebnice Občanské právo hmotné svazek [jméno FO]., CODEX, [adresa]) dle tzv. teorie adekvátní příčiny je příčinná souvislost dána tehdy, je-li škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu či škodné události, tj. škoda musí být pro škůdce v konkrétních poměrech předvídatelná, tj. předvídatelná řádně postupující rozumnou osobou. Podle § 2900 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dříve § 415 z.č.40/1964 Sb. občanského zákoníku) je pak každý povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám (újmě) na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného (na majetku, na přírodě a na životním prostředí), což je vykládáno také tak, že každý je povinen si počínat tak, aby nedocházelo ani ke zvětšení rozsahu škod na zdraví a životě a vznikající škoda, aby byla minimalizována (viz učebnice Občanské právo hmotné svazek [jméno FO]., CODEX, [adresa], str.309). Poškozený je tak povinen učinit zároveň kroky k tomu, aby škoda jemu vznikající byla co nejmenší (pro oblast občanskoprávních vztahů je tato povinnost dovozována teorií a vyplývá z § 2903 odst.1 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, pro oblast obchodněprávních vztahů ji dříve výslovně zakotvoval § 384 obchodního zákoníku).

43. Soud I.stupně i Nejvyšší soud ČR opakovaně vyjádřil názor (viz např. závěry gremiální porady Městského soudu v Praze dne 5.10.2009), že pořízení náhradního vozidla musí být pro poškozeného nutným důsledkem dopravní nehody, tedy že bez zapůjčení náhradního vozidla by mu vznikla újma či škoda vyšší či alespoň srovnatelná, než představují náklady na pořízení náhradního vozidla. Soud se tedy neztotožňuje s někdy prezentovaným názorem, že pořízení náhradního vozidla je účelné i tehdy, pokud by měl náhradní vůz stát po celou dobu opravy vozidla poškozeného před domem. Podle názoru soudu I.stupně v rámci generální prevenční povinnosti zakotvené v § 2900 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dříve § 415 z.č.40/1964 Sb. občanského zákoníku) má poškozený povinnost vyvinout aktivitu ke snížení rozsahu škody, tedy mj. i vyvinout přiměřené úsilí k vyhledání nejlevnější či minimálně k vybrání alespoň některé z levnějších společností poskytujících pronájmy vozů, tak jak by to jistě učinil, pokud by si pronájem náhradního vozidla hradil ze svého /tj. postupovat s péčí řádného hospodáře/; pouze takové náklady lze totiž považovat za účelně vynaložené. Pokud takto nepostupoval, žalovaný je oprávněn snížit pojistné plnění na přiměřenou výši, tj. vyplatit pouze účelně vynaložené náklady.

44. U ceny za pronájem náhradního vozidla dále platí pravidlo, že výše náhrady škody není dána částkou skutečně vyplacenou v jakékoli výši, ale pouze výší částky účelně vynaložené. Je nepochybné, že na trhu jsou služby spočívající v zapůjčování automobilů poskytovány v nejrůznějších cenových relacích, je zcela na poškozeném, kterou z těchto služeb si vybere, avšak nelze spravedlivě požadovat na žalované pojišťovně, aby bez dalšího hradila tyto služby vyúčtované v jakékoli výši. Jak správně podotkl Městský soud v Praze např. v rozsudku č.j. 51 Co 465/2010 – 189, pro určení výše škody a účelnosti vynaložených nákladů není nutným hlediskem ani naprostá totožnost obou vozidel, ale skutečnost, zda vypůjčený automobil dostatečně nahrazuje funkci a účel, pro který byl poškozený automobil využíván, a pro který byl proto užíván náhradní vůz. Neboli pokud potřeby poškozeného lze uspokojit vozidlem nižší kategorie, je výše škody dána cenou pronájmu vozidla nižší kategorie, než je poškozené vozidlo. Jak už bylo uvedeno výše, pořízení náhradního vozidla musí být pro poškozeného nutným a účelným nákladem k překonání následků dopravní nehody, tedy že bez zapůjčení náhradního vozidla by mu vznikla újma či škoda vyšší či alespoň srovnatelná, než představují náklady na pořízení náhradního vozidla. Kategorie poškozeného vozidla je tak pouze jakýmsi stropem pro náhradní vozidlo.

45. Soud I.stupně považuje za prokázané, že poškozený náhradní vozidlo nepotřeboval, neboť měl k dispozici další vozidla (celkem [hodnota] vozidel, přičemž jedno z nich bylo vozidlo [jméno FO] [jméno FO]). Jedno z těchto vozidel (Audi) pak bylo od 13.2.2019 do 8.3.2019 v autoservisu se závadou, která se neprojevila, bylo tedy normálně pojízdné. Pokud by tedy poškozená společnost skutečně potřebovala náhradní vozidlo, mohla si vyzvednout vozidlo Audi A8 SPZ [SPZ] z autoservisu a používat ho. Kromě toho případné potřeby poškozeného bylo možné uspokojit vozidlem nižší kategorie (a tudíž levnějším), neboť sám poškozený jedno takové vozidlo provozuje a zajisté není žádnou újmou na reprezentaci společnosti, pokud při poškození vozidla používá společnost náhradní vozidlo méně luxusní značky. Z přehledů limitních sazeb či sazebníku půjčovného za automobily od půjčovny euroauta-pujcovna.cz považuje soud za prokázané, že náhradní vozidla bylo možné pořídit i za částku výrazně nižší, než je pojistné plnění vyplacené žalovaným za 7 dnů v sazbě 3.800,-Kč na den, přičemž poškozený je navíc plátce DPH, takže sazba 3.800,-Kč na den je bez DPH.

46. Dále soud považuje žalobu žalobce za nedůvodnou i z toho důvodu, že délka opravy podle Audatexu podle počtu normohodin činila necelé dva dny. Poškozené vozidlo likvidující pojišťovna, tj. ČSOB Pojišťovna prohlédla 15.2.2019 v 9.35 hod. a 25.2.2019 v 11.35 hod. (nicméně není zřejmé, kdy byla pojišťovna informována o nutnosti druhé prohlídky), náhradní vozidlo bylo pronajato od 15.2.2019 do 5.3.2019. Pokud by soud vycházel z délky opravy od 15.2.2019 do 26.2.2019 (neboť v časovém úseku mezi první a druhou prohlídkou technika pojišťovny bylo možné objednat náhradní díly a provést jejich lakování, samotné jejich namontování mohlo proběhnout až po druhé prohlídce), účelná délka pronájmu náhradního automobilu činí 11 dní. Z ceníků i přehledů denních sazeb náhradních vozidel vyplývá, že lze pořídit pronájmy např. vozu [jméno FO] [jméno FO] na 11 dnů při ceně 650,-Kč až 900,-Kč za den, tj. za částku 7.150,-Kč až 9.900,-Kč bez DPH. [právnická osoba] pak lze pořídit i za částky nižší, kolem 500,-Kč až 600,-Kč za den. Pokud tedy žalovaný před odečtením spoluúčasti 10% a pevných nákladů 1.884,43 Kč vypočetl pojistné plnění na částku 26.600,-Kč a následně vyplatil částku 22.245,-Kč, má soud za to, že žalovaný zcela uspokojil případný nárok poškozené společnosti [právnická osoba]. na náhradu škody vůči žalobci.

47. Nikoli v neposlední řadě je nutné poukázat též na to, že spoluzavinění poškozeného či podíl náhody na vzniku škody vylučuje odpovědnost škůdce v tom rozsahu, v jakém se na vzniku škody podílela právě tato náhoda či zavinění poškozeného. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2216/2019 zavinění poškozeného dokonce může absentovat, přičemž nemusí jít ani o porušení právní povinnosti, neboť ve smyslu zásady casum centi dominus poškozený nese i následky náhody, která jej postihla. Konečná úvaha o tom, nakolik se na způsobení škody podílel sám poškozený a tedy, v jakém rozsahu nese škodu sám, odvisí vždy od konkrétních okolností konkrétního případu (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1063/2017). Spoluzpůsobení újmy spočívá buď v aktivním jednání, anebo naopak v pasivitě, kdy poškozený nepřijal taková opatření, která by zabránila vzniku nebo zvětšení újmy. Jinými slovy, podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu poškozený nese důsledky náhody, která zvyšuje výši škody. Pokud se tedy oprava poškozeného vozidla protáhla, ať už v důsledku nečinnosti poškozeného, prodlevy servisu, opatřování náhradních dílů anebo nutnosti opakované prohlídky poškozeného vozidla pojišťovnou, jde tato skutečnost k tíži poškozeného a nikoli škůdce. Žalobce tak odpovídá svému zaměstnavateli, a tudíž i žalovaný je povinen zaplatit, pouze za cenu pronájmu náhradního vozidla po dobu běžné délky opravy. Délka opravy podle Audatexu podle počtu normohodin činila necelé dva dny; tuto délku opravy považuje soud za skutečně nutnou a účelnou. Žalovaný přesto vyplatil pojistné plnění za sedm dní po 3.800,- Kč za den. Žalobce při jednání dne 11.10.2023 „učinil nespornou“ výši pronájmu náhradního vozidla poškozeného v částce 3.800,- Kč denně, což je částka denního nájemného, kterou hradil žalovaný v rámci likvidace a za sedm dnů, ač obvyklá délka opravy trvala 2 dny.

48. Na základě shora uvedeného tedy soud prvního stupně dospěl k závěru, že žaloba žalobce je zcela nedůvodná, když nárok poškozeného byl plně uspokojen, a soudu proto nezbylo, než žalobu žalobce zamítnout.

49. Pouze pro úplnost pak soud poukazuje na to, že žalobce požaduje úrok z prodlení již od 15.1.2020, ačkoliv pojistné plnění je splatné do 15 dnů od ukončení pojistného šetření (srov. § 2798 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku), přičemž pojistné šetření bylo ukončeno dopisem žalovaného z 14.3.2022, takže do prodlení se žalovaný mohl dostat nejdříve dnem 30.3.2022.

50. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšnému žalovanému tak přísluší plná náhrada nákladů řízení sestávající z paušální náhrady nákladů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 12 úkonů po 300,- Kč (vyjádření k žalobě, vyjádření k odvolání, příprava na jednání a účast u jednání dne 7.9.2022, dne 18.1.2023, u odvolacího soudu dne 7.6.2023, opět u soudu prvního stupně dne 11.10.2023 a 16.2.2024), celkem tedy 3.600,-Kč.

Poučení