25 C 54/2021-111

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Zdeňkou Burdovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] [anonymizováno 5 slov] sídlem [adresa] pro zaplacení 311 099 Kč + 2 550 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 90 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% p.a. od 11. 8. 2021 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 221 099 Kč a částku 2 550 Kč za každý měsíc od podání žaloby do vynesení rozsudku s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 311 099 Kč od 11. 2. 2021 do 10. 8. 2021, z částky 221 099 Kč od 11. 8. 2021 do zaplacení, z částky 2 550 Kč za každý měsíc od podání žaloby do vynesení rozsudku od 11. 2. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 22 570 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne 16. 9. 2021 domáhal po žalované zaplacení nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení vedeném u [stát. instituce], pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [číslo jednací], posléze pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo]. Žalobce ve svých tvrzeních uvedl, že je jedním z oznamovatelů trestné činnosti páchané podezřelými, jež bylo prověřováno Policií České republiky pod shora uvedenými spisovými značkami. Žalobce podal trestní oznámení dne 26. 7. 2011. Řízení není dosud skončeno, dosud nedošlo k zahájení trestního stíhání podezřelých. Žalobce se stal obětí zvlášť závažného trestného činu. Toto je třeba zohlednit.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a dále uvedla, že nesporuje skutečnost, že u ní žalobce dne 10. 2. 2021 uplatnil nárok na přiměřené zadostiučinění. Dále nesporuje to, že délku prověřování oznámení podaného dne 26. 7. 2011 lze hodnotit jako nepřiměřenou. Poukazuje na to, že z usnesení o odložení věci zcela zřetelně vyplývá, že skutečnosti uváděné právními zástupci poškozených v trestním oznámení nejsou pravdivé. V usnesení o odložení věci je uvedeno, že policejní orgán se v průběhu prověřování zabýval samozřejmě i Nálezem [název soudu] č.j. II.ÚS 3626/13 ze dne 16.12.2015. Ve věci byli postupně vyslechnuti jednotliví ústavní stěžovatelé a v jejich výpovědích žádné ze skutečností, kterými argumentovali ve své ústavní stížnosti, nejsou. Držení na odlehlých místech v lese, zadlužování u prověřovaných, nucení do práce vyhrožováním fyzickou likvidací, následky na zdraví jejich či rodinných příslušníků, nepotvrdili ve svých výpovědích nejenom oni, ale ani další z desítek vyslýchaných osob. Sám žalobce ve výpovědi mimo jiné uvedl, že 2x v průběhu několika let v kulturním domě [příjmení] (v [země]) se zúčastnil schůzky s nějakými advokáty z [anonymizováno], pamatuje si, že podepsal nějaký papír, že když on obdrží nějaké peníze, 25% z toho jim dá a zplnomocnil je, aby podali trestní oznámení. Jediným relevantním zásahem do sféry žalobce tak mohl být pouze zájem majetkového charakteru, když žalobci neměla být vyplacena celá mzda za práci, kterou vykonal. Žalobce ve výpovědi uvedl, že se připojuje jako poškozený do trestního řízení s částkou 5.000 EUR. Již v samotné výši tvrzené škody však je rozpor, když při výpovědi uvedl, že měl dostat 4.000 EUR a 900 EUR dostal, takže mu firma dluží 3.100 EUR. Případná nejistota ohledně možného projednání škody žalobce, který ani neví výši této škody, je tak pochybná, či marginální.

3. Podstatným obsahem policejního spisu [stát. instituce], [stát. instituce] [obec] [anonymizováno 6 slov] [číslo jednací] [číslo] má soud za prokázané, že někteří poškození podáním učiněným prostřednictvím zvoleného advokáta ze dne 31. 1. 2011 [stát. instituce], [stát. instituce] [obec] I, [anonymizováno 9 slov] k [číslo jednací] oznámili skutečnosti, že byl spáchán trestní čin, jiní se připojili k trestním oznámením, které byly podány v měsících září až prosinec roku 2010 jinými osobami. Žalobce podal trestní oznámení dne [datum] k [anonymizována tři slova]. Jednotlivá oznámení se týkaly skutečnosti, že se mimo jiné i žalobce měl stát obětí organizované skupiny, jenž pod záminkou zajištění výdělku vylákala větší množství zahraničních dělníků na práci v lese, aniž by jim za odvedenou práci měla společnost v úmyslu zaplatit. Žalobce udělil plnou moc k JUDr. et Mgr. [jméno] [příjmení]. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že ve věci docházelo k prověřování trestních oznámení, podávali vysvětlení rovněž ostatní poškození (a to i formou dožádání do zahraničí), osoby, na něž bylo podáno trestní oznámení, [anonymizována dvě slova] prováděl zajištění dokladů ke [právnická osoba] a dalších firem, prováděl šetření a zajišťování listin ve věci činnosti podezřelých osob a firem s nimi spojených, byla prováděna šetření přes [anonymizována tři slova]. Dne [datum rozhodnutí] byly pod [číslo jednací] byly zahájeny úkony trestního řízení podle § 158 odst.3 tr.řádu pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 250 odst.1,3 písm.b) trestního zákona, jehož se měli dopustit Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Podezření ze spáchaní trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) trestního zákona spáchaného formou spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona, bylo úředním záznamem ze dne 29.1.2013 vyloučeno z prověřování trestní věci podezřelých [příjmení] a [příjmení] vedeného pod [anonymizováno] [číslo] k samostatnému [anonymizováno] s tím, že věc byla vedena pod [číslo jednací]. Usnesením [stát. instituce], [stát. instituce] [obec] I, [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] byla odložena věc žalobce – podezření ze spáchaného trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) trestního zákona spáchaného formou spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona, jehož se měly dopustit podezřelé osoby. Věc byla odložena z důvodu, že se nejednalo o trestný čin a věc nebylo možno vyřídit jinak. Věc byla odložena z toho důvodu, že policejnímu orgánu se nepodařilo všemi provedenými úkony trestního řízení podvodný úmysl podezřelých osob od počátku jejich jednání, tj. od okamžiku uzavření smluvního vztahu s osobami, jež následně vykonávaly práce v lesích, prokázat, neboť jak vyplývá z výpovědi některých osob, které práci v lesích prováděly, tak těmto byly vypláceny finanční prostředky v různých částkách a nelze mít za prokázané, že s těmito osobami byly uzavřeny smluvní vztahy s již úmyslem těmto osobám následně neuhradit žádnou odměnu za jimi vykonanou práci. Usnesením [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [část Prahy] dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [číslo jednací] byla zamítnuta jako nedůvodná stížnost poškozených (jejichž počet byl 66) zastoupených právními zástupci, tedy i stížnost žalobce ohledně odložení věci podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) trestního zákona spáchané formou spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona, když státní zástupkyně dospěla k závěru, že v posuzované trestní věci nebyly naplněny zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu, a to ani souhrnně, ani pokud jde o jednotlivé dílčí útoky a rozhodnutí policejního orgánu je správné. O ústavní stížnosti poškozených do shora uvedených rozhodnutí [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] pro [anonymizováno] rozhodnuto nálezem [název soudu] ze dne 16. 12. 2015, vydaným pod sp. zn. II ÚS 3626/13, kdy bylo rozhodnuto, že usnesením [stát. instituce], [stát. instituce] [obec a číslo], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] ze dne1 [datum rozhodnutí] [číslo jednací] a usnesením [anonymizována tři slova] pro [anonymizováno] dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] bylo porušeno základní právo stěžovatelů na účinné vyšetřování vyplývající ze základních práv podle článku 8 odst. 1, článku 9 a článku 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a článku 4 odst. 1 a 2 a článku 5 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a shora uvedená usnesení pak byla zrušena. [název soudu] ve svém rozhodnutí mimo jiné uvedl, že věc šetření trestních oznámení byla neorganicky roztříštěna mezi několik policejních orgánů, prověřování věci i v důsledku nekoncepčního přístupu orgánů činných v trestním řízení trpělo značnými průtahy, jimž neodpovídala dosavadní míra objasněnosti věci. [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [datum] rozhodlo, že dozorujícím orgánem v přípravném řízení je státní zástupce [anonymizováno] pro [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] dána žádost o provedení prověrky na [země], [anonymizováno] [země] [anonymizováno] [země] ze dne 27. 10. 2016, nyní se zjišťují místa pobytu některých poškozených osob. Usnesením [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [datum] bylo prokázáno, že tato odložila trestní stíhání ohledně trestného činu týkajícího se [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Usnesením [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [část Prahy] dne 24. 7. 2017, bylo prokázáno, že tato zrušila rozhodnutí [anonymizována tři slova] [stát. instituce] [obec] [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 6 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [datum] jako nedůvodné a že ve spise se nachází výsledky mezinárodní policejní spolupráce. Vyrozuměním o postoupení věci [stát. instituce] [stát. instituce] [obec] [anonymizována tři slova] [datum] bylo prokázáno, že tato postoupila věc [anonymizováno] [územní celek]. Probíhá mezinárodní právní pomoc s výslechem svědků, dále probíhají výslechy svědků. Dne [datum] byl vydán [anonymizována tři slova], [anonymizována dvě slova] [země], [anonymizována dvě slova] [země], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [jméno] [jméno] [příjmení], svědek [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], svědek [příjmení] [jméno] atd. Od vykonávajícího orgánu se žádá, aby provedl výslech svědků, kde jsou uvedeny i otázky. Dne 26. 3. 2018 nahlédnutí do spisu právní zástupkyní žalobce. Dále dne [datum] byl ve věci vydán dodatek záznamu o zahájení úkonů ze strany [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [obec a číslo]. [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova]. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

9. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 7 odst. 1 OdpŠk mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpoví za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytuje v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. [Anonymizovaný odstavec.]

11. Délka řízení ve smyslu judikatury [název soudu] je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň ji lze přičítat působením státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, případně od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (viz. rozsudek [název soudu] ve věci [příjmení] a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005). Průtah, který se vyskytne jen v určité fázi řízení, pak [název soudu] toleruje, za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (rozsudek [příjmení] proti České republice ze dne 9. 7. 2002, [příjmení] proti České republice ze dne 18. 3. 2003). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (např. rozsudek [příjmení] proti České republice ze dne 21. 6. 2005). Soud se při právním zhodnocení celé věci zabýval shora uvedenými zákonnými ustanoveními v kontextu se Stanoviskem [název soudu] ze dne 13.4.2011, sp.zn. Cpjn 206/2010, judikaturou [název soudu] a [název soudu]. Zákonná úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu, způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívající v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě, tedy případy, kdy poškození jsou vystaveni frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení.

12. V řízení bylo prokázáno, že posuzované řízení ve vztahu k žalobci započalo od 26. 7. 2011, kdy žalobce podal oznámení o skutečnostech nasvědčujících, že byl spáchán trestný čin. Teprve tímto okamžikem, mohla žalobci vznikat nemajetková újma v důsledku jeho nejistoty odvíjené od délky řízení. Jelikož uvedené trestní řízení nadále trvá, posuzoval jej soud k okamžiku vyhlášení rozsudku v této věci dne 26. 7. 2022. Řízení trvá celkem 11 let. Soud uzavřel, že je v daném případě dána odpovědnost žalované za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce namítaného řízení, a proto má žalobce nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu byla porušením práva na projednání věci v přiměřené lhůtě způsobena, přičemž tato nemajetková újma se presumuje.

13. Soud hodnotil složitost řízení, kdy s ohledem na jeho předmět a dokazování, řízení považuje za velmi složité. Věc je skutkově náročnější, neboť ve věci figuruje velké množství poškozených a to zejména cizinců, kteří obdobně jako žalobce uplatňují náhrady škody ne vždy ale s určením jejich výše. [ulice] množství tvrzených poškozených pak vede nepochybně k vyšší náročnosti k zajištění jejich výslechů a případné součinnosti. Nelze ani přehlédnout počet listinných důkazů orgánům činným v trestním řízení předložených a značné neurčitosti a obecnosti podání poškozených. Věc pak byla složitou i po právní stránce, když nelze přehlédnout, že k právním otázkám, které bylo nezbytné vyřešit, se vyslovoval i soud ústavní. Ve věci je mezinárodní prvek. S vyšším počtem poškozených a skutečností, že se jedná o cizince je pak spojena i vyšší procesní složitost věci, kdy je nezbytné řešit otázky spojené s dosažitelností těchto osob často mimo území [země], jejich výslechy, které nejsou vedeny v českém jazyce a následně i překlady tak, aby se orgány činné v trestním řízení s těmito mohly seznámit. V průběhu řízení bylo prokázáno, že bylo nezbytné zajišťovat výslechy těchto osob mimo území České republiky za součinnosti orgánů více různých evropských zemí. Řízení proběhlo v meritu věci na třech stupních, kdy opakovaně rozhodoval policejní orgán, následně pak opakovaně rozhodoval státní zástupce. Současně ve věci byla podána i ústavní stížnost. V řízení tedy bylo rozhodováno tedy i ojedinělým a funkčně jediným příslušným soudem a to k rozhodování o ústavních stížnostech v celé České republice. Za této situace, kdy tedy v rámci výše uvedeného řízení byly využívány i mimořádné opravné prostředky, jako ústavní stížnost, je zřejmé, že právě toto rozhodování mělo logicky vliv i na celkovou délku řízení, neboť v souvislosti s předložením věci k rozhodnutí další instanci je vždy nutno vzít v úvahu určitý objektivní časový úsek, v rámci něhož je o opravném prostředku rozhodováno.

14. Pokud pak jde o kritérium jednání poškozeného, v tomto směru lze uzavřít, že se žalobce na délce řízení svým postupem ve smyslu obstrukčním nepodílel. [Anonymizovaný odstavec.]

16. Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení, která mají pro jejich účastníky zvýšený význam; jedná se např. o věci trestní, věci péče o nezletilé, pracovněprávní spory, věci osobního stavu aj. Nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu pro poškozeného, je pro něj význam předmětu řízení standardní (srov. např. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V daném případě se sice jedná o řízení trestní, které samo o sobě představuje typ řízení, který je dle judikatury tuzemských soudů i [název soudu] ve Štrasburku řízením s vyšším významem pro účastníky. Je však třeba přihlédnout k tomu, že žalobce je pouze jedním z velkého množství oznamovatelů, kteří v řízení vystupovali ve vzájemné shodě, byli zastoupeni jedním právním zástupcem a jejich procesní aktivita byla společná. Sám žalobce při podání vysvětlení uvedl, že k práci nucen nebyl, nikdo mu v souvislosti s prací nikdy nevyhrožoval, cítí se poškozen tím, že mu nebylo za práci zaplaceno. Nejistota ohledně výsledku řízení tak byla mezi oznamovatele rozprostřena stejnou měrou (k tomu srov. rozsudek [název soudu] [spisová značka]). Lze tedy konstatovat, že význam předmětu řízení pro žalobce je obdobný, jako by mělo civilní řízení o zaplacení peněžité částky. Navíc, úspěšnost nároku žalobce v případném adhézním řízení je velmi nejistá. Nejde tedy o řízení se zvýšeným významem pro žalobce.

17. Soud posuzoval všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu a dospěl k závěru, že v předmětném trestním řízení došlo k nesprávnému úředního postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení a byla tak naplněna skutková podstata ust. § 13 odst. 1 věty druhé a třetí OdpŠk a porušeno právo žalobce na projednání její věci v přiměřené lhůtě. Soud se tedy zabýval otázkou, zda je na místě přiznat žalobci peněžité zadostiučinění za újmu tímto nesprávným úředním postupem způsobenou a v jaké výši.

18. V případě § 31a odst. 2 OdpŠk jde o normu s relativně neurčitou hypotézou, vyžadující, aby soud s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti každého individuálního případu sám vymezil okolnosti významné pro určení výše náhrady. Základním vodítkem pro určení vhodné formy satisfakce je podmínka, že se musí jednat o zadostiučinění přiměřené, tedy takové, které poskytne poškozené osobě vhodnou a zároveň účinnou nápravu. Přičemž peněžité zadostiučinění lze v případě nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení považovat za pravidlo.

19. Co se týká přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která byla žalobci v důsledku nepřiměřené délky řízení způsobena, zde soud vycházel z kritérií uvedených v ust. § 31a odst. 3 OdpŠk a po shrnutí všech těchto kritérií dospěl k závěru, že je na místě poskytnou žalobci finanční kompenzaci. Při stanovení výše odškodnění soud postupoval v souladu se sjednocujícím stanoviskem [název soudu] ze dne 13. 4. 2011 Cpjn 206/2010 a zejména s ohledem na celkovou délku řízení v trvání 11 let vyšel ze základní částky 15 000 Kč za jeden rok trvání řízení, za první dva roky počítal částku poloviční (s ohledem na délku soud základní částku dosud nenavyšoval); soud vyšel tedy ze základní částky 150 000 Kč. Tuto základní částku o 40% ponížil vzhledem ke složitosti věci (viz. výše). Naopak o 20% soud základní částku navýšil z důvodu shora popsaných pochybení orgánů činných v trestním řízení. O 20 % soud základní částku ponížil s ohledem na skutečnost, že žalobce byl pouze jedním z mnoha účastníků a jejich újma je tak újmou sdílenou. V případě řízení, v němž vystupovalo více účastníků žádajících náhradu nemajetkové újmy za jeho nepřiměřenou délku, je možné podle okolností částku odškodnění náležející každému z nich přiměřeně snížit oproti částce, jež by byla poškozenému přiznána v případě, že by se na jedné straně účastnil sám (srov. Stanovisko NS ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, bod. 8). Po ponížení základní částky o 60 % a jejím navýšení o 20 % soud dospěl k částce 90 000 Kč. Tuto částku soud žalobci přiznal spolu s úrokem z prodlení, když žalovaná byla v prodlení, neboť žádost žalobce nevyřídila ve lhůtě 6 měsíců tak, jak ji ukládá § 15, ve zbytku žalobu zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve prospěch žalobce, který byl ve sporu částečně úspěšný, avšak má právo na plnou náhradu nákladů řízení, neboť výše plnění závisela na úvaze soudu. Náklady žalobce tvoří soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení. Odměnu advokátky soud určil dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) při tarifní hodnotě sporu 50 000 Kč, neboť se jedná o spor o náhradu nemajetkové újmy (srov. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), čemuž odpovídá dle § 7 odst. 5 AT odměna ve výši 3 100 Kč za úkon při následujících úkonech: příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání soudu dne 10. 2. 2022, doplnění tvrzení ze dne 14. 3. 2022, účast na jednání soudu dne 20. 7. 2022, to vše dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT Advokátce náleží paušální náhrada za 5 úkonů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, vše zvýšené o 21 % DPH. Celkem náklady žalobce činí 22 570 Kč. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšné žalované zaplatit k rukám zástupkyně žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř., jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

21. Delší lhůta plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá podmínkám čerpání prostředků ze státního rozpočtu, žalovaná o tuto lhůtu požádala a žalobce nijak nepoškozuje.

Poučení