25 C 59/2020-164

Rubrum

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Chowaniece a přísedících Ing. Ervína Rzymanka a Renáty Švedové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce takto:

Výrok

I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] podle § 52 písm. e) zákoníku práce, je neplatná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení 47 268 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice náklady řízení 11 341 Kč na účet Okresního soudu v Karviné do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou soudu dne 31. 3. 2020 se žalobce domáhal určení neplatnosti výpovědi dané žalobci žalovanou ze dne [datum] dle § 52 písm. e) zákoníku práce. Žalobce nesouhlasil s tímto důvodem výpovědi, že je neschopen výkonu dosavadní práce pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci z povolání nebo pracovního úrazu. Žalobce tvrdil, že skutečným důvodem skončení pracovního poměru byl pracovní úraz ze dne [datum]. Současně žalobce požadoval po žalované náhradu mzdy dle § 69 odst. 3 písm. b) zákoníku práce s odůvodněním, že netrvá na tom, aby ho žalovaná nadále zaměstnávala, a to ve výši dvojnásobku průměrného výdělku za třetí čtvrtletí roku 2018 v celkové výši 52 188 Kč v čisté mzdě.

2. Podáním ze dne 19. 5. 2020 žalobce rozšířil žalobu ohledně náhrady mzdy o částku 6 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 4. 2020 do zaplacení. Usnesením č. j. 25 C 549/2020-58 ze dne 13. 10. 2020 soud v souladu s § 95 o. s. ř. změnu žaloby v této části připustil. Po tomto rozšíření žaloby žalobce požadoval jako náhradu mzdy částku 52 194 Kč s příslušenstvím. Usnesení nabylo právní moci dnem 12. 11. 2020.

3. Podáním ze dne 7. 10. 2020 žalobce vzal žalobu zpět ohledně náhrady mzdy dle § 59 odst. 3 písm. b) zákoníku práce ve výši 52 194 Kč s příslušenstvím. Usnesením č. j. 25 C 59/2020-58 ze dne 13. 10. 2020 soud v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. řízení v této části zastavil. Usnesení nabylo právní moci dnem 12. 11. 2020.

4. Po tomto částečném zpětvzetí žaloby žalobce požadoval, aby soud určil, že výpověď daná žalobci žalovanou ze dne [datum] podle § 52 písm. e) zákoníku práce je neplatná.

5. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s odůvodněním, že v průběhu celého řízení, počínaje předžalobní výzvou ze dne 20. 5. 2019 až do ústního jednání dne 15. 12. 2020 bylo datum vzniku pracovního úrazu několikrát změněno. Předžalobní výzvou se žalobce domáhal odškodnění pracovního úrazu, který utrpěl dne [datum], přičemž k úrazu mělo dojít [datum] v době od 12:00 do 19:30 h. Na základě předžalobní výzvy provedla žalovaná dodatečné šetření vzniku pracovního úrazu a vyslechla žalobcem navržené svědky, a to [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]. Všichni tři shodně uvedli, že o pracovním úrazu žalobce nic nevědí. Z toho důvodu odpověděla žalovaná dopisem ze dne 10. 6. 2019, že pracovní úraz žalobce odmítá uznat. Dopisem ze dne 1. 6. 2019 sdělil právní zástupce žalobce žalované, že svědkem úrazu nebyl [jméno] [příjmení], ale [celé jméno svědka]. Na základě tohoto sdělení vyslechla žalovaná [celé jméno svědka], který uvedl, že dne [datum] viděl, jak žalobce padal ze žebříku a zachytil se ucha stojky. Při vyšetření u znalce MUDr. [celé jméno znalce] dne 20. 2. 2020 uvedl žalobce, že úraz se mu stal dne [datum]. Dne 18. 7. 2020 uvedl žalobce u znalce, že k úrazu došlo [datum]. Dne 7. 10. 2020 došlo ke změně žaloby, ve které bylo datum úrazu upřesněno tak, že k němu došlo [datum]. Svědek [celé jméno svědka] i svědek [celé jméno svědka] čerpal dne [datum] dovolenou. Nemohli tedy být svědky úrazu dne [datum]. K úrazu nemohlo dojít, jak původně tvrdil žalobce, v době od 12:00 do 19:30 h. Při ústním jednání dne 15. 12. 2020 uvedl žalobce, že k úrazu došlo [datum], avšak poté, co zástupce žalované upozornil na skutečnost, že tento den nebyl ani žalobce ani svědkové [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] na směně, uvedl zástupce žalobce, že k úrazu mohlo dojít někdy v září 2018 s tím, že přesný den zjistit nelze. V příloze znaleckého posudku MUDr. [celé jméno znalce] ze dne [datum] je uveden zdravotní záznam ze dne [datum], podle kterého v říjnu 2018 došlo k poranění pravého ramene. Jediný svědek, který tvrdí, že úraz žalobce viděl, je svědek [celé jméno svědka], který při podání vysvětlení v pondělí [datum] uvedl, že s žalobcem bydlí v jedné obci a v pátek spolu byli v hospodě na pivo. Ve světle těchto faktů se žalované jeví podstatným konstatování MUDr. [celé jméno znalce], který nevyloučil, že k poškození ramene žalobce mohlo dojít mimo pracovní dobu, zejména když k poškození rotátorové manžety může dojít i při pádu ze země, ze schodů apod. Žalovaná se tak domnívá, že žalobci se nepodařilo nad veškerou pochybnost prokázat, že skutečně k úrazovému ději na pracovišti žalované došlo, tak žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru na základě lékařského posudku pro účely posouzení zdravotní způsobilosti v práci ze dne 10. 10. 2019, dle kterého žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce [anonymizováno] – [anonymizováno] pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci z povolání nebo pracovního úrazu.

6. Účastníci učinili nesporným, že žalobce byl u žalované zaměstnán od [datum] na základě pracovní smlouvy uzavřené dne [datum]. Tato pracovní smlouva byla uzavřena původně na dobu určitou do [datum]. Žalobce byl zařazen jako [anonymizováno]. Od [datum], došlo ke změně uzavření pracovního poměru na dobu neurčitou. Dne [datum] žalobce měl [anonymizováno] směnu od 00:00 do 8:00 h. Od [datum] do [datum] byl žalobce uznán dočasně práce neschopen. Žalobce převzal výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] osobně dne [datum]. Výpovědní doba začala běžet od [datum] a skončila [datum], a tímto dnem měl pracovní poměr žalobce u žalované skončit. Žalobce se po žalované domáhal, aby mu pracovní úraz ze dne [datum], (resp. [datum]) uznala jako pracovní, což žalovaná odmítla.

7. Soud provedl důkaz absenční kartou žalobce za rok 2018, žádostí o provedení pracovnělékařské prohlídky a lékařským posudkem o způsobilosti k práci ze dne 7. 10. 2019, lékařským posudkem pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci ze dne 10. 10. 2019, sdělením zaměstnavateli ze dne 10. 10. 2019, výpovědí z pracovního poměru ze dne [datum], znaleckým posudkem vypracovaným před podáním žaloby znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie se specializací traumatologie pohybového ústrojí [celé jméno znalce] ze dne 25. 2. 2020, doplňkem 2 k tomuto znaleckému posudku, výpovědí svědka [celé jméno svědka] ze dne 24. 6. 2019, záznamem o podání vysvětlení [celé jméno svědka] ze dne 7. 6. 2019, záznamem o podání vysvětlení [celé jméno svědka] ze dne 6. 6. 2019, předžalobní výzvou ze dne 20. 5. 2019, výpovědí žalobce jako účastníka řízení s jeho souhlasem, výpovědí svědka [celé jméno svědka], výpovědí svědka [celé jméno svědka], výpovědí svědka [celé jméno svědka], absenční kartou [celé jméno svědka], absenční kartou [celé jméno svědka], konvergencí díla [číslo] výpovědí svědka [celé jméno svědka], znaleckým posudkem vypracovaným znalcem [celé jméno znalce], znalcem z oboru zdravotnictví – odvětví ortopedie se specializací traumatologie pohybového ústrojí ze dne 19. 4. 2021, výpovědí znalce [celé jméno znalce], znaleckým posudkem vypracovaným znalcem [celé jméno znalce] z oboru zdravotnictví – odvětví různá se specializací posudkové lékařství ze dne 4. 5. 2022.

8. Po provedeném dokazování z hlediska skutkového stavu bylo soudu prokázáno, že žalobce u žalované byl zaměstnán od [datum] na základě pracovní smlouvy uzavřené dne [datum]. Tato pracovní smlouva byla uzavřena původně na dobu určitou do [datum], žalobce byl zařazen jako [anonymizováno]. Od [datum] došlo ke změně doby trvání pracovního poměru na dobu neurčitou. Dne [datum] žalobce měl dovolenou. Dne [datum] žalobce měl [anonymizováno] směnu od 00:00 do 8:00 h. Svědek [celé jméno svědka] dne [datum] a [datum] dovolenou, svědek [celé jméno svědka] měl ve dnech 15. – [datum] dovolenou, svědek [celé jméno svědka] dne [datum] měl [anonymizováno] směnu od 00:00 do 8:00 h. [datum] žalobce neměl směnu a ani směnu neměli [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], a ani [celé jméno svědka]. Od [datum] do [datum] byl žalobce uznán dočasně práce neschopen. Na základě lékařského posudku pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci Oddělení pracovnělékařských služeb [právnická osoba] dospělo k posudkovému závěru, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce [anonymizováno] – [anonymizováno], a to pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci z povolání, ohrožení nemoci z povolání nebo pracovního úrazu, nebude-li dalším šetřením zjištěna nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nebo následek pracovního úrazu. Žalobce nadále byl schopen výkonu práce mimo [anonymizováno], lokální svalovou zátěž a přetěžování levé horní končetiny. Na základě tohoto lékařského posudku žalobci byla dána výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] podle § 52 písm. e) zákoníku práce. Žalobce osobně převzal výpověď dne [datum]. Žalobce se po žalované domáhal, aby mu pracovní úraz ze dne [datum], resp. [datum], uznala jako pracovní, což žalovaná odmítla.

9. Ze záznamu o podání vysvětlení, které sepsala žalovaná dne [datum] ve věci údajného nehlášeného pracovního úrazu žalobce, ke kterému mělo dojít dne [datum] od 12:00 do 19:30 h při zajištění stropu důlního díla, si měl žalobce opřít žebřík o hydraulickou výztuž. Žebřík se měl zabořit a posunout, a tím mělo dojít k pádu žalobce. [celé jméno svědka] uvedl:„ Pracoval jsem v daný den se [celé jméno žalobce], viděl jsem, jak padal a chytl se ucha stojky, nohy mu zůstaly na žebříku, ale jednou rukou se držel za úchyt stojky. Myslím, že to byla levá ruka, ale nejsem si jistý. Pak slezl ze žebříku a nadával, že ho bolí rameno. Držel se za něj, že ho to bolí, ale že ho to přejde. Do konce směny si ještě stěžoval na bolest v rameni, stěžoval si i další dny. Bydlíme spolu v jedné obci, známe se, byl jsem s ním v pátek na pivo.“ 10. Ze záznamu o podání vysvětlení sepsaného žalovanou dne [datum] ve věci údajného nehlášeného pracovního úrazu žalobce, ke kterému mělo dojít dne [datum] od 12:00 do 19:30 h při zajištění [anonymizována tři slova] si měl žalobce opřít žebřík o [anonymizována dvě slova]. Žebřík se měl zabořit a posunout, tím mělo dojít k pádu žalobce. [celé jméno svědka] uvedl:„ Nebyl jsem u toho, byl jsem sice ve [anonymizována tři slova], ale zajišťoval jsem materiál.“ 11. Ze záznamu o podání vysvětlení sepsaného žalovanou dne [datum] s [celé jméno svědka] ve věci údajného nehlášeného pracovního úrazu žalobce, ke kterému mělo dojít dne [datum] od 12:00 do 19:30 h při zajištění [anonymizována tři slova] si měl žalobce opřít žebřík o [anonymizována dvě slova]. Žebřík se měl zabořit a posunout, tím mělo dojít k pádu žalobce. [celé jméno svědka] uvedl:„ Já jsem u toho nebyl. Nic jsem neviděl, nevím o tom, že by spadl.“ 12. Z výpovědi žalobce jako účastníka řízení s jeho souhlasem bylo zjištěno, že žalobce tvrdil, že pracovní úraz se mu přihodil na [anonymizováno] směně od 00:00 do 08:00 h. Nedovedl určit přesně datum této směny. Úraz viděl [celé jméno svědka], který stál hned vedle žalobce. [celé jméno svědka] byl zařazen jako [anonymizováno] [celé jméno svědka] pracoval ve [anonymizována dvě slova] u [anonymizováno]. Pracovní úraz neviděl, nebyl u toho. [celé jméno svědka] byl [anonymizováno]. Žalobce tvrdil, že se s ním potkal u lavice, kde se střídají směny v [anonymizováno]. Nebylo mu známo, zda pracoval na stejné směně nebo na směně následující. Pracovní úraz popsal tak, že se mu úraz stal před koncem směny, cca 45 minut před skončením směny, asi kolem sedmé hodiny. Místo úrazu bylo v [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno]. Pracoval s [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], přičemž úrazový děj viděl přímo [celé jméno svědka] [celé jméno svědka] upínal [anonymizováno] stojku a žalobce ji přivazoval řetězem k [anonymizováno] výztuži. [anonymizováno] výztuž byla dle žalobce vysoká asi 3 metry. Žalobce si opřel žebřík o druhou stojku, přičemž [celé jméno svědka] upínal vedlejší stojku. Stojka se musí přivázat řetězem. Žalobce vylezl po žebříku, levou rukou obejmul hydraulickou stojku a pravou rukou chtěl protáhnout řetěz přes výztuž, aby došlo k zajištění. Žebřík mu popojel a žalobce spadl. Žalobce stál přitom asi ve výšce 2,5 metru a natahoval se. Když se chtěl přitáhnout, tak mu žebřík ujel a spadl vedle motoru pancéřového pohonu [anonymizována dvě slova]. Jak padal, si nepamatuje. Bolela ho levá ruka a rameno, něco mu křuplo. [anonymizováno] sdělil, co se mu přihodilo. O tom, že se něco žalobci na směně přihodilo, věděl i vedoucí [anonymizována dvě slova] [celé jméno svědka].

13. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že u žalované je zařazen jako [anonymizováno]. S žalobcem pracovali na stejných směnách. Svědek potvrdil, že v roce 2018 byl u pracovního úrazu, který se přihodil žalobci. Bylo to někdy v září 2018. Datum si přesně nepamatoval, a to pro odstup času. Na směně pracovali společně žalobce, svědek a [celé jméno svědka]. Pracovní úraz se stal v místě, kterému se říká [anonymizováno]. Je to za [anonymizována dvě slova], který je přes celé [anonymizováno]. Bylo v [anonymizováno] ve [anonymizována dvě slova]. Budovali hydraulické stojky. Přitom, jak postavili stojku, jeden zaměstnanec musí na ní vylézt a uvázat ji. Váže se k rovinovému tahu. Stojky byly buď 4-metrové nebo 3,15 metrů. Postavili společně stojku, opřeli o stojku žebřík, žalobce vylezl na žebřík, pak svědek slyšel, jak žalobce zařval. Jak mu ujel žebřík, tak se zachytil stojky nahoře a když už se neudržel, tak spadl. Spadl asi z 2 – 3 metrů. Když spadl, sednul si a držel se za rameno a říkal, že mu v něm něco křuplo, a že ho to bolí. V době, kdy žalobce spadl, [celé jméno svědka] šel pro nějaký materiál, přímo neviděl, jak žalobce spadl. Když se vrátil, mluvili o tom, co se žalobci stalo. K záznamu, který byl sepsán žalovanou, svědek uvedl, že žalobce neslezl z žebříku, jak je uvedeno v záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum], ale spadl, když mu žebřík ujel a držel se levou rukou úchytu stojky, a když se neudržel, tak spadl na [anonymizováno]. Svědek se s žalobcem stýká i mimo práci, někdy chodí spolu do hospody.

14. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že u žalované pracuje jako [anonymizováno]. Svědek připustil, že ví o pracovním úrazu žalobce, ale úrazový děj neviděl, když šel pro materiál. Svědek si nepamatoval přesně, kdy k tomu mělo dojít. Na této směně byl [celé jméno svědka], žalobce a svědek. Byli ve vrchní [anonymizováno], kde stavěli stojky. Svědek nosil materiál. O úrazu svědkovi sdělili, když se vrátil na místo, kde k úrazu mělo dojít, a to tak, že při vázání stojky nějak sjel žalobce z žebříku a měl namožené rameno. Přesnější úrazový děj si svědek nepamatoval. Směnu dokončil. Než nastoupil na nemocenskou, některé těžší práce svědek s [celé jméno svědka] vykonávali za žalobce.

15. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že v roce 2018 zastával funkci směnového [anonymizováno]. Žalobce zná z práce, pracovali na stejné směně s žalobcem. Po směně žalobce něco naznačoval, že se mu přihodilo, ale hlásit to nebude. Pak šel na nemocenskou. U žalobce byla jenom jedna tato událost. Na směně mu žalobce sdělil, že lezl po žebříku za účelem úvazu stojky. Svědek si nepamatoval, zda žalobce šel na nemocenskou či dále pracoval. Ohledně úrazu se ho vyptával bezpečnostní technik žalované, kterému svědek řekl, že neví, jak se to stalo. Byl se svědkem sepsán záznam o podání vysvětlení. Žalobce pracoval v kolektivu s [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka].

16. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že u žalované svědek byl zaměstnán od srpna 1982 do dubna 2019. Naposledy žalobce vykonával funkci vedoucího úseku [anonymizováno]. Svědek si ohledně úrazu žalobce nic konkrétního nepamatoval.

17. Ze znaleckého posudku vypracovaného před podáním žaloby na základě žádosti žalobce znalcem [celé jméno znalce] z oboru zdravotnictví – odvětví ortopedie a se specializací traumatologie pohybového ústrojí ze dne 25. 2. 2020 a doplňku ke znaleckému posudku ze dne 18. 7. 2020 bylo zjištěno, že dne [datum] žalobce byl vyšetřen na ortopedické ambulanci MUDr. [příjmení], kde udával, že měl pracovní úraz levého ramena, který nenahlásil, protože si myslel, že bolest pomine. Při vyšetření znalcem 20. 2. 2020 žalobce uvedl:„ Dne [datum] zajišťoval na [anonymizováno] z žebříku [anonymizováno]. Žebřík přitom na železe podklouzl a posuzovaný se při pádu zachytil levou horní končetinou, na které byla jeho plná váha. Přitom pocítil bolest a prasknutí v levém rameni, jako by mu v něm něco křuplo. Měl bolesti, ale myslel, že přejdou. Protože nepřecházely, vyhledal ošetření až asi po třech týdnech. Prvně se léčil u MUDr. [příjmení] na ortopedii. Na ultrazvuku bylo zjištěno roztržení rotátorové manžety. Nechal se operovat a následně pak ortéza a dlouhodobá rehabilitace. Znalec dospěl k závěru, že lze s jistotou konstatovat, že k datu [datum] žalobce neměl žádné omezené funkce levého ramenního kloubu. Ve zdravotní dokumentaci není doloženo žádné poranění či ošetřování levého ramenního kloubu. V období od preventivní prohlídky [datum] až do úrazového děje dne [datum] a pak následného prvního vyšetření na ortopedii dne [datum] není dokumentováno žádné jiné poranění. Mechanismus úrazu udávaný žalobcem plně odpovídá poranění rotátorové manžety. Úrazový děj ze dne [datum] plně odpovídá poranění rotátorové manžety, které je potvrzeno jak na UZ vyšetření, tak při ASC levého ramenního kloubu dne 3. 4. 2019. Vzhledem k výše uvedenému je možno s jistotou konstatovat, že současný zdravotní stav levého ramenního kloubu je v příčinné souvislosti s úrazovým dějem ze dne [datum].

18. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem [celé jméno znalce] z oboru zdravotnictví – odvětví ortopedie se specializací traumatologie pohybového ústrojí ze dne 19. 4. 2021 bylo zjištěno, že znalec dospěl k těmto závěrům: ve zdravotní dokumentaci, kterou měl znalec k dispozici, není uvedeno, že by se žalobce před úrazovým dějem léčil s levým ramenním kloubem. Při úrazovém ději došlo k roztržení rotátorové manžety levého ramenního kloubu, následky ve smyslu omezení hybnosti levého ramenního kloubu nad horizontálu odpovídají úrazovému ději, ve zdravotní dokumentaci není uvedeno, že by u žalobce v období od úrazového děje ([datum] dle data primárního vyšetření po úrazu) do prvního ošetření [datum] došlo k dalšímu úrazovému ději. U žalobce byla omezená hybnost levého ramenního kloubu zejména nad horizontálou, svalová síla levého ramenního kloubu a lze předpokládat i bolest při zatížení. Lze předpokládat výrazné omezení schopnosti pracovat v dole jako horník. Z hlediska poranění levého ramenního kloubu je žalobce schopen pracovního zařazení bez větší fyzické zátěže horních končetin bez nutnosti zvedání břemen a bez nutnosti práce nad horizontálou. Poranění rotátorové manžety u žalobce plně odpovídá úrazovému ději, tak, jak je popsán ve znaleckém posudku. Rupturu rotátorové manžety lze považovat za poranění bolestivé zejména v prvním období po úrazu a pak při náročnějších pohybech poraněné končetiny v rameni. Míra bolesti je daná prahem bolestivosti, který je zcela individuální.

19. Z výpovědi znalce [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že rotátorová manžeta nemá význam ve smyslu pro hybnost ramenního klubu, ale její zásadní význam spočívá v tom, že fixuje hlavici kosti pažní a kloubní jamky lopatky. Toto je umožněno tím, že rotátorová manžeta se skládá ze 3 svalů, svalu podlopatkového, nadhřebenového a podhřebenového, které vytváří svými šlachovými konci okolo hlavice kosti pažní útvar, kdy tyto šlachy jsou v intimním kontaktu a vytváří rotátorovou manžetu. Rotátorová manžeta drží hlavici a centruje ji do středu kloubní jamky. Rotátorová manžeta může být poškozena tehdy, pokud dochází ke snaze postavit hlavici mimo kloubní jamku. Pokud se týká výšky pozice při pádu, tato není podstatná, vzhledem k tomu, že se nejedná o pád ve smyslu dopadu, ale že se jedná o vlastní dynamiku uklouznutí, která působí přes držící se horní končetinu na ramenní kloub, tedy i na rotátorovou manžetu. U žalobce došlo k ruptuře rotátorové manžety, ta byla objektivizována na sonografickém vyšetření a následně pak při operační artroskopii v únoru 2019, kdy byla provedena sutura této ruptury. Žalobce nelezl ze žebříku, jak je uvedeno v záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] [celé jméno svědka], ale spadl, když mu žebřík ujel a držel se levou rukou úchytu stojky, a když se neudržel dále se držet, tak spadl na počvu. Poranění rotátorové manžety plně odpovídá úrazovému ději.

20. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem z oboru zdravotnictví – odvětví různá, se specializací posudkové lékařství [celé jméno znalce] ze dne 4. 5. 2022 bylo zjištěno, že pokud bude uznána skutečnost (kterou považuje znalec za nejvíce pravděpodobnou), že žalobce v práci [datum] spadl a bezprostředně po úraze si stěžoval na bolesti ramene, poté je souvislost s poraněním ramene zřejmá. Tím, že žalobce po úraze v následných dnech byl schopen pracovat pouze s omezením, podporuje důvodný předpoklad, že k ruptuře rotátorové manžety došlo právě úrazem ze dne [datum]. Schopnost žalobce vykonávat určité pracovní činnosti po úraze v žádném případě nepopírá poranění rotátorové manžety předmětným úrazem. Uvedené poranění nemusí vyřadit z činnosti končetinu úplně, ale pouze částečně, zejména pro činnosti končetiny v určitých pozicích, vibracích či těžké námaze. Ruptura manžety rotátoru vzniká výhradně úrazovým mechanismem, přičemž působící síla nemusí být v určitých případech ani příliš výrazná. Záleží na postavení končetiny v době působení síly, např. při silném zapažení může i minimální síla způsobit rupturu manžety. U daného poranění není rozhodná výška, z jaké padal, ale jakým způsobem se poraněná končetina v rameni stočila při pádu. Pokud žalobce padal ze žebříku a dle popisu úrazového děje byla ruka fixována madlem (držel se madla) a pohybovalo se tělo, poté větší rotace v rameni dané poranění může způsobit. Zde by teoreticky ani nebyl nutný pád z výšky, postačil by i pád ze země. Podstatné je, zda horní končetina držící se předmětu se určitým nepříznivým způsobem zkroutí v rameni. Ve svém posudku se znalec [celé jméno znalce] shodoval se stanoviskem a závěry znaleckého posudku MUDr. [příjmení].

21. Vzhledem k tomu, že se jedná o výpověď z pracovního poměru ze dne [datum], kterou žalobce osobně převzal [datum], je nutno tuto věc posuzovat podle zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce v platném znění. (dále jen zákoník práce)

22. Dle výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum], kterou žalobce převzal [datum], měl pracovní poměr skončit ke dni [datum]. Žaloba na určení neplatnosti skončení pracovního poměru byla u soudu podána [datum], z čehož vyplývá, že byla podána ve lhůtě dle § 72 zákoníku práce, dle kterého neplatnost výpovědi může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

23. Pracovní poměr může být rozvázán výpovědí (§ 48 odst. 1 písm. b/ zákoníku práce).

24. Výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží (§ 50 odst. 1 zákoníku práce).

25. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52 zákoníku práce (§ 50 odst. 2 zákoníku práce).

26. Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52 zákoníku práce), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn (§ 50 odst. 4 zákoníku práce).

27. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost (§ 52 písm. e/ zákoníku práce).

28. Předmětná výpověď z pracovního poměru splňuje veškeré formální náležitosti. Byla dána v písemné formě, zaměstnavatelem byla dána z důvodu výslovně stanoveného v § 52 písm. e) zákoníku práce důvod výpovědi byl skutkově vymezen tak, aby ji nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Žalobce řádně výpověď převzal.

29. Předmětná výpověď z pracovního poměru byla žalobci dána na základě lékařského posudku, který byl vydán provozovatelem pracovnělékařských služeb. Zaměstnavatel je povinen při zařazování zaměstnanců k práci postupovat podle závěrů lékařských posudků, o jejich zdravotní způsobilosti (§ 55 odst. 1 písm. b/ zákona č. 373/2011 Sb.) Lékařský posudek není rozhodnutím, nebo jiným správním aktem, jenž by byl závazný pro zaměstnance a zaměstnavatele, kteří na jeho základě činí právní úkony jednak pro soudy, správní úřady a jiné orgány, které by v řízení před nimi vedenými posuzovali právní úkony nebo jiné právní skutečnosti, pro něž bylo podkladem a rozhodnutí příslušného orgánu, který lékařský posudek přezkoumával, nemá povahu správního rozhodnutí a při jeho vydání postupuje obdobně jako by šlo o vyjádření, osvědčení, ověření nebo sdělení správního orgánu. Jde o dobrozdání o zdravotním stavu posuzované osoby vydané poskytovatelem zdravotních služeb. V případě, že se objeví potřeba znovu a náležitě objasnit zdravotní stav a příčiny jeho poškození, je třeba v příslušném řízení otázku, zda zaměstnanec nesmí práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení nemocí z povolání vyřešit dokazování zejména prostřednictvím znaleckých posudků.

30. Nesmí-li zaměstnanec konat pro svůj nepříznivý zdravotní stav dále dosavadní práci, je naplněn výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zákoníku práce, jen jestliže nejde o následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, popř. ohrožení nemocí z povolání, a jestliže se u zaměstnance jedná o dlouhodobý stav. Způsobilost zaměstnance konat nadále dosavadní práci u zaměstnavatele s ohledem na jeho zdravotní stav, se zkoumá prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb, přičemž lékařský posudek rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, musí obsahovat posudkový závěr, v němž musí být uveden důvod, pro který zaměstnanec není nadále způsobilý výkonu dosavadní práce.

31. Žalovaná dala žalobci výpověď na základě posudku pro účely posuzování zdravotní způsobilosti vydaného provozovatelem pracovnělékařských služeb MUDr. [jméno] [příjmení] z [anonymizována dvě slova] nemocnice, a.s. ze dne [datum], dle kterého žalobce byl uznán dlouhodobě zdravotně nezpůsobilý výkonu dosavadní práce [anonymizováno] – [anonymizováno] pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu, nebude-li dalším šetřením zjištěná nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nebo následek pracovního úrazu. Bylo doporučeno, aby žalobce byl zařazen k pracím mimo [anonymizováno], lokální svalovou zátěž a přetěžování levé horní končetiny.

32. Žalobce nezpochybňoval závěr lékařského posudku, pokud jde o výrok týkající se pozbytí dlouhodobé způsobilosti pro výkon práce [anonymizováno] – [anonymizováno], nesouhlasil však se závěrem, že tuto způsobilost pozbyl v souvislosti s obecným onemocněním a tvrdil, že se tak stalo v příčinné souvislosti s následky po pracovním úrazu, který se přihodil žalobci u žalované. Pracovní úraz nebyl nahlášen a nebyl o něm sepsán záznam o úrazu. V předžalobní výzvě ze dne 20. 5. 2019 se žalobce domáhal odškodnění pracovního úrazu, který utrpěl u žalované dne„ [datum]“, přičemž k úrazu mělo dojít„ [datum] v době od 12:00 do 19:30 h„ při zajištění [anonymizována tři slova] si žalobce opřel žebřík o hydraulickou výztuž. Žebřík se zabořil a posunul, tím došlo k pádu žalobce z tohoto žebříku. Aby zabránil pádu na zem, zachytil se žalobce pravděpodobně tohoto žebříku levou rukou, přitom došlo k hlasitému křupnutí v jeho levém rameni. Na základě předžalobní výzvy provedla žalovaná dodatečné šetření vzniku pracovního úrazu a vyslechla žalobcem navržené svědky, a to [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]. Všichni tři svědci uvedli, že o tomto pracovním úraze nic nevědí, přičemž byli dotazováni ohledně nenahlášeného pracovního úrazu ze dne [datum]. Z tohoto důvodu žalovaná odmítla pracovní úraz žalobce uznat. Dopisem ze dne 1. 6. 2019 sdělila právní zástupkyně žalobce, že svědkem úrazu nebyl [jméno] [příjmení], ale [celé jméno svědka]. Na základě tohoto sdělení vyslechla žalovaná [celé jméno svědka], který uvedl, že dne [datum] viděl, jak žalobce padal ze žebříku a zachytil se ucha stojky. Při vyšetření u znalce [příjmení] [celé jméno znalce] dne [datum] uvedl žalobce, že úraz se mu přihodil [datum]. Dne 18. 7. 2020 uvedl žalobce u znalce, že k úrazu došlo [datum]. Podáním ze dne 7. 10. 2020 žalobce upřesnil datum úrazu na [datum], přičemž svědkem tohoto úrazu byl [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], kteří pracovali na stejném pracovišti jako žalobce, a jelikož k úrazu došlo ke konci pracovní směny, potkal se žalobce cestou k [anonymizována dvě slova] s [anonymizována dvě slova] [celé jméno svědka], kterému osobně sdělil, co se mu přihodilo. Svědek [celé jméno svědka] dne 15. a [datum] čerpal dovolenou, svědek [celé jméno svědka] měl v době od 15. – [datum] a [celé jméno svědka] dne [datum] měl [anonymizováno] směnu od 00:00 do 08:00 h, rovněž žalobce měl stejnou směnu jako [celé jméno svědka] [datum]. Při ústním jednání dne 15. 12. 2020 uvedl zástupce žalobce, že k úrazu došlo [datum], avšak poté co zástupce žalované upozornil na skutečnost, že tento den nebyl ani žalobce ani svědkové [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] na směně, uvedl zástupce žalobce, že k úrazu mohlo dojít někdy v září 2018 s tím, že přesný den zjistit nelze.

33. Pracovním úrazem se rozumí porušení zdraví, které bylo zaměstnanci způsobeno v přímé souvislosti s výkonem jeho zaměstnání nezávisle na jeho vůli, krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Toto zevní působení označované jako úrazový děj je zpravidla takovou událostí, která vyvolává u postiženého subjektivní potíže, které mu nedovolí pokračovat v obvyklé práci, nebo jen s určitými potížemi, anebo jej dokonce z práce vyřazují. O úrazový děj může jít v případech náhlého poškození zdraví, které nastalo při náhlém vypětí sil, velké námaze, nezvyklém úsilí, kdy pracovní výkon v hranicích obvyklé namáhavé práce, pro kterou však organismus pracovníka nebo zaměstnance není přizpůsoben, nebo na kterou svými schopnostmi nestačí.

34. Nárok na odškodnění pracovního úrazu není závislý na tom, zda pracovník úraz ohlásí či nikoliv, ani na tom, zda je nebo není sepsán záznam o úrazu. I výpověď svědka, který nebyl bezprostředním svědkem úrazu, může přispět ke zjištění skutečného stavu věci. (srovnej RC 24/1965).

35. Zaměstnavatel je povinen neprodleně po úrazu sepsat záznam o úrazu. Pokud zaměstnanec neohlásil zaměstnavateli, že utrpěl pracovní úraz, tak toto samo o sobě ještě neznamená, že zaměstnanec nemůže z těchto příčin uplatňovat nároky na náhradu škody. Jestliže zaměstnanec úraz nenahlásil a nebyl sepsán záznam o úraze, je to jeho nevýhoda. Pak záleží na něm, aby dokázal, že úraz, který utrpěl, je úrazem pracovním, tj. že k němu došlo při plnění pracovního úkolu nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnanec toto bude muset dokazovat jinými důkazními prostředky. Záznam o úrazu není jediným rozhodujícím důkazem o skutečnosti, zda úraz, který zaměstnanec utrpěl, je pracovním úrazem.

36. Žalobce pracovní úraz nenahlásil, když mě za to, že bolest pomine. Dne [datum] byl vyšetřen na ortopedické ambulanci MUDr. [příjmení], kde žalobce uvedl, že měl pracovní úraz levého ramene, který nenahlásil, protože si myslel, že bolest pomine. U žalobce došlo k ruptuře rotátorové manžety, přičemž v [anonymizováno] ze žebříku zajišťoval [anonymizováno]. Žebřík přitom na železe podklouzl a žalobce se při pádu zachytil levou horní končetinou, na které byla plná váha. Tento mechanismus plně odpovídá poranění rotátorové manžety.

37. Z výpovědi žalobce jako účastníka řízení bylo zjištěno, že [celé jméno svědka], spolupracovník žalobce, upínal hydraulickou stojku a žalobce ji chtěl přivázat řetězem k TH výztuži. TH výztuž byla vysoká asi 3 metry. Žalobce si opřel žebřík o stojku, vylezl po žebříku, levou rukou si obejmul hydraulickou stojku a pravou rukou chtěl protáhnout řetěz přes výztuž, stál na žebříku asi ve výšce 2,5 metru a natahoval se. Když se chtěl přitáhnout, tak mu ujel žebřík. Žalobce spadl, nepamatuje si, jakým způsobem spadl, a bolela ho celá levá ruka a rameno, něco mu tam křuplo. Žalobce měl za to, že bolesti ho přejdou a proto nenastoupil okamžitě na směnu. Levá ruka ho bolela a kolegové mu umožňovali provádět lehčí práci. Přímým svědkem tohoto úrazu měl být [celé jméno svědka], který si pro odstup času přesné datum úrazového děje nepamatoval, ale jednalo se pouze v jednom případě, jak postavili stojku, tak žalobce musel na ni vylézt a uvázat ji. Žalobce vylezl na žebřík a pak svědek uslyšel, jak zařval a jak mu ujel žebřík. Předtím se chytil stojky nahoře, přičemž se neudržel a spadl. Svědek [celé jméno svědka] potvrdil, že je mu známo, že žalobci se přihodil pracovní úraz, ale úrazový děj neviděl. Byl asi pro materiál, o úrazu se dozvěděl od žalobce a od [celé jméno svědka], že při vázání stojky nějak žalobce sjel ze žebříku a měl namožené rameno. Rovněž ani tento svědek si nepamatoval, kdy k této události mělo dojít. Směnový [anonymizováno] [celé jméno svědka] potvrdil, že žalobce mu po směně řekl, že se mu něco stalo a nechce to hlásit. Prý lezl po žebříku, ale přesně nevěděl, co se mu mělo přihodit. Rovněž tento svědek nedovedl časově určit, kdy k tomu došlo. Svědek [celé jméno svědka], vedoucí úseku, si na žádný úraz žalobce nepamatoval. Žalobce měl nějakou operaci, ale nebylo mu známo, zda to souviselo s nějakým pracovním úrazem. Svědek [celé jméno svědka] potvrdil, že se žalobci přihodil pracovní úraz, potvrdil i úrazový děj, jak jej uvedl žalobce. Nelze přesně zjistit, kdy k tomuto úrazu došlo. Rovněž svědek [celé jméno svědka] tvrdil, že od žalobce a [celé jméno svědka] se dozvěděl, že žalobci se přihodil pracovní úraz. On sám žádný pracovní úraz neviděl a potvrdil, že žalobce sjel z žebříku a měl namožené rameno. Rovněž [celé jméno svědka], [anonymizována dvě slova], od žalobce se dozvěděl, že se mu přihodil nějaký úraz, když lezl po žebříku, ale ani on si přesně nepamatoval, na které směně k tomu došlo. Svědek [celé jméno svědka] potvrdil, že žalobce neslezl ze žebříku, jak bylo uvedeno v záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum], ale spadl, když mu žebřík ujel a držel se levou rukou úchytu stojky, a když se neudržel, spadnul na [anonymizováno]. Tento mechanismus plně odpovídá poranění rotátorové manžety, jak potvrdil znalec [celé jméno znalce] z oboru zdravotnictví se specializací traumatologie pohybového ústrojí. Tato diagnóza je jednoznačně objektivizována při ASC levého ramenního kloubu dne [datum], kdy nález masivní ruptura rotátorové manžety s kontrakcí a je provedena rekonstrukce roztržené rotátorové manžety. Tento závěr potvrdil i znalec z oboru zdravotnictví – posudkové lékařství [celé jméno znalce]. Při úrazovém ději došlo k roztržení rotátorové manžety levého ramenního kloubu. Následku ve smyslu omezení hybnosti levého ramenního kloubu nad horizontálou odpovídají úrazovému ději, přičemž žalobce před zářím 2018 a ani v období od [datum] do data prvního vyšetření [datum] nedošlo k dalšímu úrazovému ději. Z hlediska poranění levého ramenního kloubu byl žalobce schopen pracovního zařazení bez další fyzické zátěže horních končetin bez nutnosti zvedání břemen a bez nutnosti práce nad horizontálou. V dané věci je podstatné, že u žalobce došlo k úrazovému ději na směně při výkonu práce u žalované, bohužel se nepodařilo zjistit přesné datum pracovního úrazu, resp. kdy k úrazovému ději přesně došlo, když toto si nepamatoval přesně ani žalobce ani svědek [celé jméno svědka], který byl přímým svědkem pracovního úrazu. Žalobci se podařilo prokázat, že se mu na směně při výkonu práce u žalované přihodil úrazový děj, jak je uveden výše, ale nebylo zjištěné přesné datum tohoto úrazového děje, ale podstatné při tomto zjištění je, že úrazový děj se stal, a jeho následky odpovídají úrazovému ději, přičemž došlo k roztržení rotátorové manžety levého ramenního kloubu.

38. Znalec z oboru zdravotnictví – posudkové lékařství [celé jméno znalce] došel k jednoznačnému závěru, že žalobce k datu výpovědi [datum] a datu převzetí výpovědi [datum] pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce [anonymizováno] – [anonymizováno] pro pracovní úraz, jenž utrpěl v září 2018. Žalobce při práci spadl a bezprostředně po úraze si stěžoval na bolesti ramene, poté je souvislost s poraněním ramene zřejmá. Tím, že žalobce po úraze v následných dnech byl schopen pracovat pouze s omezením podporuje důvodný předpoklad, že k ruptuře rotátorové manžety došlo právě úrazem, který se přihodil žalobci. Ruptura manžety rotátoru vzniká výhradně úrazovým mechanismem, přičemž působící síla nemusí být v určitých případech ani příliš výrazná. Záleží na postavení končetiny v době působení síly. U daného poranění není rozhodná výška, z jaké padal, ale jakým způsobem se poraněná končetina v rameni stočila při pádu. Pokud žalobce padal ze žebříku a dle popisu úrazového děje byla ruka fixovaná madlem, resp. držel se madla a pohybovalo se tělo, poté větší rotace v rameni dané poranění může způsobit. Znalec [celé jméno znalce] se shodoval se stanoviskem a závěry znaleckého posudku [celé jméno znalce] a rovněž soud se s těmito závěry ztotožňuje.

39. Žalobce prokázal, že u žalobce došlo pracovním úrazem k porušení zdraví, které bylo žalobci způsobeno v přímé souvislosti s výkonem jeho zaměstnání, a následky tohoto zranění odpovídají uváděnému úrazovému ději. Soud tedy uzavírá, že žalobci se přihodil pracovní úraz při výkonu práce u žalované v září 2018, když přesnější datum nelze určit a soud by musel spekulovat o tom, v jakém datu k úrazu skutečně došlo, ale bylo prokázáno, že k tomuto pracovnímu úrazu skutečně došlo.

40. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru pro jiné, obecné onemocnění odlišné od nemoci z povolání, nebo ohrožení touto nemocí nebo pracovního úrazu, tedy z důvodu, který prokazatelně nenastal, když žalobce k datu výpovědi [datum] a datu převzetí výpovědi [datum] pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce [anonymizováno] – [anonymizováno] pro pracovní úraz, jenž utrpěl u žalované v září 2018.

41. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř.. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto má nárok na náhradu plných nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování svého práva. Žalobci vznikly náklady řízení za právní zastoupení, a to za 11 úkonů právní služby po 2 500 Kč, a to dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif) ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu (příprava a převzetí, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby [datum], zastupování u jednání [datum] od 7:30 do 8:30 h, zastupování u jednání [datum] od 7:30 do 10:10 – 2 úkony, zastupování u jednání [datum] od 9:15 do 10:30, za vyjádření ke znaleckému posudku [datum], za zastupování u jednání [datum] od 12:30 do 13:30, za sepis vyjádření ke znaleckému posudku MUDr. [celé jméno znalce] [datum], za sepis závěrečného návrhu ze dne [datum], když zástupce žalobce omluvil svou neúčast u jednání [datum] a za režijní paušál 11 x 300 Kč Celkem odměna advokáta představuje částku 27 500 Kč. Advokát JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. je plátcem DPH, která činí 21 %, čemuž odpovídá částka 6 468 Kč Celkem odměna advokáta včetně DPH činí 37 268 Kč. Žalobci dále vznikly náklady řízení za zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč a za zálohy na znalečné ve výši 5 000 Kč a 3 000 Kč, které byly použity na úhradu znalečného. Celkem v souvislosti s tímto sporem žalobci vznikly náklady řízení 47 268 Kč.

42. Žalobce požadoval odměnu za právní zastoupení za úkon změna žaloby ze dne [datum] a zaslání otázek na znalce ze dne [datum]. Pokud se týká úkonu za vypracování změny žaloby, tak soud má za to, že odměna za tento úkon je již obsažená v úkonu za sepis žaloby ze dne [datum], který měl být sepsán řádně a úplně tak, aby nemuselo docházet ke změně žaloby na základě vyjádření žalované. Pokud se týká úkonu za vypracování otázek na znalce ze dne [datum], tak soud tuto odměnu nepřiznal, když má za to, že se nejedná o úkon ve věci samé.

43. Soud zavázal žalovanou podle § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u něj nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Z rozpočtových prostředků soudu bylo zaplaceno svědečné svědkovi [celé jméno svědka] 2 395 Kč, znalečné [celé jméno znalce] ve výši 7 346 Kč Celkem z rozpočtu soudu byla zaplacená částka 11 341 Kč.