25 C 6/2024 - 128

Rubrum

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Srpovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného], [Anonymizováno] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] pro vypořádání spoluvlastnictví k pohledávce takto:

Výrok

I. Žaloba o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k pohledávce společníka [jméno FO] vůči společnosti [právnická osoba], IČ [IČO], se sídlem [adresa], [adresa], PSČ [adresa], z titulu půjčky společníka jako občana společnosti s ručením omezeným, jejíž výše činila dle účetní rozvahy k datu [datum] částku [částka], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever náklady placené státem ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k pohledávce žalovaného za společností [právnická osoba], IČ [IČO], se sídlem [adresa], [adresa], PSČ [adresa], z titulu půjčky společníka společnosti s ručením omezeným jejíž výše činila k [datum] částku [částka]. Spoluvlastnictví požadovala rozdělit tak, že každý z účastníků nabude do svého výlučného vlastnictví jednu polovinu pohledávky včetně k této polovině pohledávky náležícího příslušenství. Tvrdila, že je s žalovaným podílovou spoluvlastnicí uvedené pohledávky, jež je definována v odst. [Anonymizováno] odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni, č. j. [spisová značka], v odst. [Anonymizováno] odůvodnění rozsudku zdejšího soudu z 28. 6. 2023, č. j. [spisová značka], a dále ve znaleckých posudcích, a to ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno], vypracovaného dne [datum], [tituly před jménem] [jméno FO], soudní znalkyní na oceňování podniku, v dodatku č. [hodnota] k tomuto znaleckému posudku ze dne [datum] a v revizním znaleckém posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum], vypracovaném znaleckým ústavem [adresa] škola technická a ekonomická v [adresa], ústav znalectví a oceňování. Podílové spoluvlastnictví k pohledávce, včetně její původní výše vyplývá dle žalobkyně z uvedených soudních rozhodnutí o vypořádání společného jmění účastníků.

2. Žalovaný existenci pohledávky popíral a neuznával ji. Nespornými učinil tvrzení žalobkyně uváděná v článku prvém žaloby ohledně rozvodu manželství účastníků a zániku společného jmění manželů. V řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů vedeném u Okresního soudu Plzeň-sever pod spisovou značkou [spisová značka] žalobkyně předmětnou pohledávku neučinila předmětem společného jmění, respektive nárokovala si vypořádání této pohledávky až po podání posudku znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], kde se tato pohledávka v rámci účetnictví společnosti [právnická osoba] objevila, tj. až po uplynutí zákonné tříleté lhůty, proto o ní nebylo rozhodováno. Žalobkyně sama zpracovávala účetnictví společnosti [právnická osoba] od roku 2004 včetně daňových přiznání až do srpna 2012 a s ohledem na tuto skutečnost musí být schopna vznést skutková tvrzení na základě čeho o půjčce účtovala, v jaké výši, kdy a kým měly být finanční prostředky vkládány a jakým způsobem, příp. o splatnosti pohledávky. Jak žalobkyně uvedla u jednání Okresního soudu Plzeň-sever vedeném pod sp. zn. [spisová značka], účetní doklady od společnosti má, či v době řízení měla stále u sebe. Žalovaný si není vědom, že by do společnosti vkládal jakékoliv osobní, soukromé, respektive společné finanční prostředky účastníků a že by uzavíral jakoukoliv smlouvu o půjčce, kde by vystupoval jako věřitel. V této souvislosti žalovaný poukázal také na řízení o vypořádání společného jmění účastníků, v rámci kterého bylo prokázáno, že účastníci byli jako rodina zadluženi, měli několik úvěrů a některé z nich se doplácely až v roce 2024.

3. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila tvrzení, že výše pohledávky činila v letech 2017, 2018 a 2019 částku [částka], v roce 2020 činila [částka], v roce 2021 činila výše pohledávky [částka], v roce 2022 činila [částka] a v roce 2023 činila [částka]. Jakékoliv dispozice žalovaného s pohledávkou v letech 2021 a dále, snižující její hodnotu pod částku [částka], jsou dle žalované neplatné, respektive nicotné a v rámci vypořádání spoluvlastnictví k nim nelze přihlížet. Žalobkyně jako podílový spoluvlastník pohledávky s podílem jedné ideální poloviny o takových dispozicích nevěděla, nedala k nim souhlas a tyto neuznává. Pokud by se přesto hodnota pohledávky snížila pod částku [částka], žalovaný způsobil žalobkyni škodu, kterou je jí povinen uhradit a která by pak měla být zohledněna v rámci zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. S ohledem na postoj žalovaného a jeho jednání vedoucí ke snížení účetní hodnoty pohledávky změnila žalobkyně svůj požadavek a nově navrhla vypořádat spoluvlastnictví způsobem, že se pohledávka přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného a žalovaný je povinen vyplatit žalobkyni na vypořádání částku [částka].

4. Výše uvedená změna navrženého způsobu vypořádání však nepředstavuje změnu žaloby, o které by soud musel rozhodnout podle § 95 o. s. ř., neboť určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky vyplývá ze zákona a soud v tomto řízení není takovými návrhy účastníků vázán.

5. V podání ze dne [datum] žalobkyně ze svých poznámek, souvisejících dokladů a dokladů vrácených ze spisu o vypořádání společného jmění specifikovala jednotlivé vklady žalovaného do společnosti [právnická osoba] a historii předmětné pohledávky. Žalovaný se stal v roce 2004 jednatelem a společníkem společnosti s obchodním podílem ve výši 2/3 a od té doby je nepřetržitě jednatelem společnosti. V roce 2009 se stal jejím jediným společníkem s obchodním podílem ve výši [částka]. V roce 2004 vložil žalovaný do společnosti dne [datum] částku [částka], následně [datum] vložil částku [částka], [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Oproti tomu žalovaný provedl ze společnosti i výběry a zůstatek pohledávky tak činil [částka]. Dále žalovaný dne [datum] vložil částku [částka] a dne [datum] částku [částka], oproti tomu provedl ze společnosti i výběry a zůstatek pohledávky v roce 2006 činil [částka]. V roce 2007 vložil žalovaný do společnosti částku [částka] dne [datum], částku [částka] dne [datum], částku [částka] dne [datum], částku [částka] dne [datum], částku [částka] dne [datum] a částku [částka] dne [datum]. Oproti tomu provedl ze společnosti i výběry a zůstatek pohledávky v roce 2007 činil [částka]. Také v roce 2009 provedl žalovaný vklady do společnosti i výběry, vklad [částka] učinil dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum], přičemž zůstatek pohledávky činil v tomto roce [částka]. Žalovaný dále do společnosti vložil dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Oproti tomu provedl ze společnosti i výběry a zůstatek pohledávky tak činil [částka]. Následně dne [datum] vložil žalovaný částku [částka] a dne [datum] částku [částka], oproti tomu provedl také výběry a zůstatek pohledávky tak činil [částka]. V roce 2012 žalovaný vložil do společnosti dalších [částka] a při zohlednění výběrů činil zůstatek pohledávky [částka] jako ke dni [datum]. Žalobkyně dále uvedla, že společnost [právnická osoba] zakoupila v roce 2005 motorové vozidlo [jméno FO] kombi za [částka], v roce 2007 motorové vozidlo tov. zn. [jméno FO] Praktik za cenu [částka], vozidlo Prolez traktor za cenu [částka], v roce 2008 vozidlo tov. zn. [jméno FO] za cenu [částka], dále vozidlo tov. zn. Volkswagen Touareg za cenu [částka] a vozidlo tov. zn. [Anonymizováno] za cenu [částka], v roce 2009 čtyřkolku [Anonymizováno] za cenu [částka], aniž by si na pořízení těchto motorových vozidel brala jakýkoliv úvěr. Pouze v souvislosti s pořízením motorových vozidel tov. zn. [Anonymizováno] v roce 2008 a zn. [Anonymizováno] v roce 2009 byla uzavřena leasingová smlouva. Společnost nakupovala i další investiční majetek, včetně drobného a již pouze z vlastnictví vozidel v porovnání s hospodářskými výsledky společnosti je zcela zřejmé, že společnost nemohla disponovat finančními prostředky k nákupům, aniž by tam tyto finanční prostředky byly vloženy žalovaným jako společníkem. K prokázání uvedených tvrzení navrhla žalobkyně, aby soud učinil dotaz na Magistrát města Plzně, odbor registru vozidel a řidičů.

6. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím zjištěním o skutkovém stavu věci.

7. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Plzeň-sever ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. Dále také to, že jejich společné jmění zaniklo a bylo vypořádáno rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve znění rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci [datum].

8. Sporná však byla mezi účastníky existence pohledávky i její výše. Zásadní otázkou v tomto řízení tak bylo především řešení otázky, z jakého titulu pohledávka za společností [právnická osoba] plyne, zejména kdy a na základě jakých skutečností vznikla, v jaké výši, jaké byly podmínky jejího splnění (splatnost, příslušenství) a zda jsou účastníci řízení jejími spoluvlastníky.

9. Žalobkyně byla v průběhu řízení soudem vyzvána ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení potřebných důkazů o tom, kdy a na základě jakých skutečností pohledávka účastníků řízení za společností [právnická osoba] vznikla, jaká je její výše a jaké byly podmínky splnění tohoto závazku. Pokud žalobkyně v petitu žaloby uvedla, že se jedná o pohledávku účastníků z titulu půjčky společníka jako občana společnosti s ručením omezeným, jejíž výše činila dle účetní rozvahy k datu [datum] částku [částka], vyzval soud žalobkyni také k doplnění tvrzení o tom, kdy, jakým způsobem a za jakých podmínek byla smlouva o půjčce sjednána. Zároveň byla žalobkyně poučena o případných následcích nesplnění této výzvy.

10. V návaznosti na uvedenou výzvu žalobkyně včasným podáním ze dne [datum] doplnila, že pohledávka za společností vznikla postupnými vklady finančních prostředků žalovaným do společnosti, jednalo se o doplňování hotovosti do pokladny a vklady na bankovní účet. Pohledávka vznikla v roce 2009, kdy žalovaný provedl vklad do společnosti ve výši [částka], dále se navyšoval vkladem [částka] v roce 2010, vkladem [částka] v roce 2011 a vkladem [částka] v roce 2013. Splatnost pohledávky není žalobkyni známa, avšak se splatností, jakož i se všemi ostatními vlastnostmi pohledávky plnohodnotně a bez omezení po celou dobu disponoval a disponuje žalovaný. Žalobkyně poukázala na zásadu důkazního řízení, týkající se objektivní nemožnosti mít k dispozici informace o skutečnostech významných pro rozhodnutí ve sporu, takovými informacemi ovšem disponuje protistrana a odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 2564/2019 s tím, že přednesla opětné body skutkového stavu a přinejmenším zvýšila pravděpodobnost svých skutkových tvrzení. Pokud žalovaný uvádí, že pohledávka nikdy neexistovala a prezentuje další zcela svá účelová tvrzení, pak nastupuje jeho vysvětlovací a důkazní povinnost. K důkazu žalobkyně navrhla účetní doklady - průběh účtu 365 s vazbou protistrany za období od [datum] doposud.

11. Z rozsudku Okresního soudu Plzeň-sever z [datum], č. j. [spisová značka] soud zjistil, že žalobkyně v řízení o vypořádání společného jmění účastníků podáním z [datum] požadovala vypořádání částky [částka] jako pohledávky žalovaného vůči společnosti [právnická osoba], když tato pohledávka vyplynula z ocenění podniku žalovaného znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] ve znaleckém posudku č. 520/2016 ze dne [datum]. Tvrdila, že pokud žalovaný bez souhlasu žalobkyně investoval společné prostředky do společnosti, musí být uvedená částka zohledněná při vypořádání společného jmění manželů. Žalovaný namítal, že jde o pohledávku třetí osoby, o níž žalobkyně věděla, neboť zpracovávala účetnictví pro tuto společnost od roku 2004 do srpna 2012, včetně daňových přiznání. Podle žalovaného měl být nárok uplatněn do tří let od zániku společného jmění účastníků a je proto promlčen. Zdejší soud pak v odůvodnění tohoto rozsudku uvedl, že tato položka byla žalobkyní uplatněna po uplynutí tří let po právní moci rozsudku o rozvodu manželství, tedy zániku společného jmění manželů, kdy již nelze předmětem vypořádání činit žádné položky. Soud se tedy v rámci vypořádání společného jmění manželů nemohl touto položkou zabývat a vypořádat ji, a to zejména s ohledem na skutečnost, že žalobkyně v průběhu řízení sama uvedla, že zpracovávala účetnictví této společnosti od roku 2004, to znamená včetně daňových přiznání pro společnost [právnická osoba], a to až do konce roku 2012, přičemž ve svém podání z [datum] popsala i postupné vklady žalovaného do společnosti od roku 2004 a odkázala na účetní deníky z období vkladu, které soudu předložila v písemné podobě. Zde soud shledal rozpor s obsahem účastnické výpovědi žalobkyně, při kterém uvedla, že v době, kdy vedla účetnictví společnosti tato pohledávka ještě neexistovala. V daném případě se tak jedná o pohledávku společného jmění manželů vůči společnosti [právnická osoba], tedy závazek třetí osoby vůči jednomu z manželů, který půjčku třetí osoby poskytl a nelze toto obecně zahrnout pod vypořádání podnikání žalovaného. Soud připustil, že by se dalo o vypořádání této položky uvažovat, pokud by žalobkyně netušila, jaký byl chod společnosti, avšak za situace, kdy vedla účetnictví této společnosti až do roku 2012, jak sama vypověděla, tak musela mít o tomto povědomí.

12. V odvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni č.j. [spisová značka] ze dne [datum] odvolací soud potvrdil závěry zdejšího soudu, že pohledávka nebyla včas a řádně uplatněna. Nestačí, že žalobkyně navrhla vypořádat podnikání či obchodní podíl žalovaného, pro řádné uplatnění této pohledávky bylo nezbytné, aby žalobkyně tuto pohledávku spadající do společného jmění manželů se společností [právnická osoba] nejen řádně skutkově vymezila (označila), ale také její vypořádání samostatně, nad rámec obchodního podílu žalovaného společnosti [právnická osoba] uplatnila. Jelikož nebyla pohledávka uplatněna včas, v tříleté lhůtě od zániku společného jmění účastníků, nastoupila nevyvratitelná domněnka vypořádání dle § 150 odst. 4 obč. zák. v tom směru, že tato pohledávka rovným dílem náleží oběma bývalým manželům s tím, že otázkou vymahatelnosti takové pohledávky se odvolací soud nezabýval.

13. Z žaloby podané u zdejšího soud dne [datum] ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že se žalobkyně v tomto řízení domáhala vypořádání společného jmění účastníků, přičemž předmětem tohoto vypořádání učinila žalobkyně movité věci, dále nemovitost, dům č. p. 195 stojící na pozemku parc. č. [hodnota], zapsaný na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]-sever pro obec [adresa]. Předmětem vypořádání dále žalobkyně učinila závazky vyplývající ze smluv o překlenovacím úvěru ze stavebních spoření, ze smlouvy o úvěru ze stavebního spoření a z pojistných smluv rizikového životního pojištění Pyramida u [právnická osoba] pro žalovaného i pro žalobkyni. Žalobkyně dále požadovala vypořádat podnikání žalovaného ve společnosti [právnická osoba] IČ [IČO], kdy obchodní podíl žalovaného byl zaplacen ze společných prostředků účastníků a žalovaný je jediným společníkem této společnosti.

14. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] dne [datum] vypracovaného ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] [tituly před jménem] [jméno FO], soudní znalkyní na oceňování podniků, a jeho dodatku č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tržní hodnota obchodního podílu žalovaného ve společnosti [právnická osoba], IČ [IČO], ve stavu ke dni [datum] v cenách ke dni jejich ocenění činí [částka], přičemž závazky společnosti činily [částka]. Znalkyně v posudku uvedla výslednou hodnotu závazků [částka], přičemž závazky ke společníkovi činily [částka]. Oceněním společnosti [právnická osoba] se ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno] [datum] zabýval i znalecký ústav [adresa] škola technická a ekonomická v [adresa], Ústav znalectví a oceňování, kterým byla výnosovou metodou DCF stanovena hodnota posuzované společnosti ke dni [datum], v cenách ke dni ocenění ve výši [částka]. K závazku společnosti [právnická osoba] ke společníkovi znalecký ústav uvedl, že tento závazek je v rozvaze evidován jako krátkodobý, i když se jedná o závazek dlouhodobý. Bylo zjištěno, že závazek vznikl v roce 2009, když byl zaúčtován vklad do společnosti ve výši [částka], poté byly téměř každoročně do společnosti zaúčtovány vklady finančních prostředků společníkem, když k [datum] závazek se společníkem činil [částka]. Tento závazek byl v rámci majetkového ocenění společnosti [právnická osoba] zohledněn, neboť snižuje účetní hodnotu vlastního kapitálu a dle názoru znaleckého ústavu by měl být považován za součást společného jmění manželů. Znalecký ústav dále upřesnil, že při použití výnosových metod se hodnota závazku za společníkem do ocenění nepromítne.

15. Dle obsahu protokolu o jednání ze dne [datum] ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] žalobkyně během svého účastnického výslechu vypověděla, že žalovanému vedla účetnictví od samého začátku jeho podnikání, tedy od doby, kdy do společnosti s ručením omezeným, přistoupil. Žalobkyně uvedla, že účetnictví žalovaného má dosud doma, protože si ho nepřevzal, ač ho zasílala doporučeně. Po nahlédnutí do poznámek ohledně doby vedení účetnictví žalovanému žalobkyně uvedla, že má tištěné sestavy s datem [datum], kdy se zřejmě tiskly pro znalkyni [jméno FO], a že pravděpodobně dokončovala účetnictví do roku 2012. Žalobkyně dále uvedla, že v době, kdy vedla účetnictví společnosti [právnická osoba], pohledávka ze SMJ za společností neexistovala.

16. Z účastnické výpovědi žalobkyně vyplynulo, že vedla účetnictví společnosti [právnická osoba] od doby, kdy se žalovaný stal jednatelem až do roku 2012. Na počátku neměla společnost žádné prostředky, nebrala si žádné úvěry ani půjčky, ale měla zřizovací náklady a náklady na majetek. Během let se nakupoval nábytek, motorová vozidla a vkládaly se peníze pokladnou nebo bankou, kam šly prostředky ze společného jmění manželů. Žalobkyně si prý sama brala půjčku na nákup vozidla tov. zn. Citroen Berlingo, které pak užívala firma žalovaného. Pokud se měla žalobkyně vyjádřit k prostředkům evidovaným na účtu 365, již si nevzpomínala, kdy a v jaké výši byly prostředky poskytnuty, doklady k převodům již nemá, ale celkem to bylo [částka]. Žalobkyně popsala způsob účtování, přesuny mezi krátkodobými a dlouhodobými závazky uvedené v rozvahách společnosti [právnická osoba] za roky 2004 – 2010, vyjádřila se i k vykázaným hodnotám o majetku. Závazky vůči společníkům se dle výpovědi žalobkyně navyšovaly vkladem, půjčky si firma nebrala.

17. Žalovaný jako účastník vypověděl, že v roce 2004 měla společnost [právnická osoba] dva společníky, žalovaný měl podíl 66 %, druhý společník do roku 2009 asi 33 %, následně ze společnosti vystoupil. Popřel investice z firmy i vklady ze společného jmění manželů, prostředky si nepůjčoval, ví jen o třech půjčkách, a to od sestry ve výši [částka], od banky [částka] a od kamarádovy firmy na pořízení vozu Touareg. První auto, které koupil, byla [jméno FO] na leasing. Připustil, že sám neřídil detaily účetnictví, které vedla jeho manželka a věřil, že je vedeno řádně. Teprve nyní zjistil, že účetnictví není vedeno jednotně a věrohodně, že se účetnictví předložené soudu liší od účetnictví, které bylo podáno správci daně. Po změně účetní se účet [Anonymizováno] změnil, viděl nárůst o [částka], což jej znepokojilo. Účetní mu k tomu řekla, že jde o půjčku z [právnická osoba].

18. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] zpracovala znalecký posudek a jeho dodatek v řízení o vypořádání společného jmění účastníků. Vypověděla, že k vypracování znaleckého posudku sice neměla k dispozici kompletní podklady, ale postačovaly k provedení ocenění. Účetní doklady jí byly poskytnuty z obou stran, doklady společnosti [právnická osoba] převzala od pana [jméno FO]. Nikdy však nepožaduje prvotní podklady, ale účetní závěrky, inventurní seznamy o majetku a hlavní účetní knihu. Dále uvedla, že dle posudku má společnost [právnická osoba] závazek vůči společníkovi, tudíž společník má pohledávku za touto společností, jejíž výše byla [částka]. Nevěděla však, z jakého titulu pohledávka vznikla. Oceňovala podnik [právnická osoba], byl tam jasný závazek v nominální hodnotě a neměla důvod šetřit právní podklad, na základě kterého tento závazek firmy vznikl. Dle vyjádření svědkyně se uvedený závazek odečítá od majetku firmy a snižuje tak její hodnotu. Svědkyně také obecně popsala rozdíl mezi krátkodobými a dlouhodobými závazky podle délky splatnosti.

19. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] se jako znalec v řízení o vypořádání společného jmění účastníků podílel na zpracování revizního znaleckého posudku a uvedl, že v zadání znaleckého posudku nebyla otázka z účetní evidence, nebylo požadováno posouzení dokladů, na základě kterých byla pohledávka do účetnictví společnosti [právnická osoba] vkládána. Charakter účetního jevu zajišťuje účetnictví, ze zákona plyne povinnost věrně zachytit věci, které se týkají chodu podniku. Svědek si nepamatoval konkrétní výši pohledávky, obecně uvedl, že podobné pohledávky jsou složité na ocenění, jde o otázku, zda je to závazek společnosti vůči společníkovi nebo pohledávka společného jmění manželů, což účetně vytváří pochybnosti. Odkázal na znalecký posudek, kde je vykázání pohledávky popsáno. Neposuzoval podklady, na základě kterých byla pohledávka účtována, to nebyla předmětem zadání. Hodnotil jen to, co bylo zachyceno v účetnictví a neurčoval charakter pohledávky (půjčka, náhrada škody apod.) To má doložit účetnictví. Vysvětlil rozdíl mezi krátkodobými a dlouhodobými závazky, podle délky splatnosti s odkazem na smlouvu (o půjčce či úvěru). Svědek dále uvedl, že malé firmy často vedou závazky spíše „formálně“ jako dlouhodobé. Potvrdil, že účetnictví má věrně zachytit ekonomické jevy, ale pokud podklady chybí, nelze závazek či pohledávku spolehlivě určit. Připustil, že pro ocenění pohledávky by se měla zohlednit i bonita dlužníka (schopnost společnosti plnit). Hlavní účetní knihu si přesně nevybavil, v posudku je pouze odkaz na spis. Svědek tedy potvrdil existenci pohledávky jako účetního jevu, ale zdůraznil limity – bez smluv a řádných podkladů není možné určit její právní povahu ani ji spolehlivě ocenit.

20. Z Ukončení smlouvy o vedení účetnictví ze dne [datum] a obálky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně jako zhotovitel ukončila s [právnická osoba] jako objednatelem smluvní vztah vyplývající ze smlouvy o vedení účetnictví uzavřené dne [datum] s tím, že žalobkyně předá objednateli daňová přiznání a uzávěrky za zdaňovací období let 2004 - 2011 a veškeré písemnosti, které pro výkon smluvního vztahu obdržela, a že účetnictví bude protokolárně předáno po vyrovnání veškerých závazků ze strany objednatele.

21. Ze sbírky listin obchodního rejstříku provedl soud k důkazu rozvahy a výkazy zisku a ztrát společnosti [právnická osoba] od roku 2004 do 2013, ze kterých zjistil strukturu majetku této společnosti, její aktiva i pasiva a také její výnosy a náklady v uvedeném období. Co se týká závazků společnosti ke společníkům, dle rozvahy v plném rozsahu k [datum] evidovala společnost [právnická osoba] krátkodobé závazky ke společníkům ve výši [částka], k [datum] evidovala společnost [právnická osoba] dlouhodobé závazky ke společníkům ve výši [částka], v roce 2006 evidovala dlouhodobé závazky ke společníkům ve výši [částka] a v roce 2007 krátkodobé závazky ke společníkům ve výši [částka]. V rozvaze v plném rozsahu za rok 2008 byl závazek ve výši [částka] vykázán jako dlouhodobý závazek ovládající a řídící osoby. Z rozvahy v plném rozsahu k [datum] pak bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] vykazuje krátkodobé závazky ke společníkům ve výši [částka], dle rozvahy v plném rozsahu za rok 2010 činily závazky ke společníkům [částka], dle rozvahy v plném rozsahu k [datum] činily tyto krátkodobé závazky ke společníkům [částka], dle rozvahy ve zjednodušeném rozsahu k [datum] činily krátkodobé závazky [částka] a dle rozvahy ve zjednodušeném rozsahu k [datum] činily krátkodobé závazky [částka].

22. Žalobkyně dále soudu předložila k důkazu rozvahy v plném rozsahu společnosti [právnická osoba] za období od roku 2017 do 2023 a také výkaz zisku a ztráty k [datum], přičemž ke dni [datum], ke dni [datum] i ke dni [datum] společnost vykazovala dlouhodobé závazky ke společníkům ve výši [částka], dle rozvahy v plném rozsahu ke dni [datum] činily dlouhodobé závazky ke společníkům [částka], podle rozvahy v plném rozsahu za rok 2021 činily dlouhodobé závazky ke společníkům [částka], k [datum] měla společnost [právnická osoba] dlouhodobé závazky ke společníkům ve výši [částka] a k [datum] vykazovala dlouhodobé závazky ke společníkům ve výši [částka].

23. Notářským zápisem sepsaným [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], č. j. [Anonymizováno], [Anonymizováno], bylo doloženo rozhodnutí mimořádné valné hromady společnosti [právnická osoba] [Anonymizováno] IČ [IČO], kterým schválila převod obchodních podílů dosavadních společníků v této společnosti, [adresa] [jméno FO], každého z nich ve výši 1/3 na majetku, právech a povinnostech společnosti podle poměru zcela splaceného vkladu ve výši [částka] k základnímu kapitálu společnosti na nově přistupujícího společníka [jméno FO] za sjednanou kupní cenu. Valná hromada také schválila změny v článku [Anonymizováno] [Anonymizováno], došlo ke změně obchodního jména nové [právnická osoba], ke změně sídla na adresu [adresa], [adresa] u [Anonymizováno], k rozšíření předmětu podnikání o poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob a nově mohl jednatel jednat za společnost samostatně.

24. Notářským zápisem sepsaným notářkou [tituly před jménem] Alenou Koušetovou dne [datum], č. j. N [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno] bylo osvědčeno uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu, kterou společník [jméno FO] převedl svůj obchodní podíl ve výši 1/3 základního kapitálu společnosti [právnická osoba] v částce [částka] na pana [jméno FO], který tento obchodní podíl za uvedenou částku přijal a do svého výlučného vlastnictví nabyl.

25. V reakci na účastnickou výpověď žalovaného žalobkyně v podání z [datum] označila majetek, který společnost [právnická osoba] zakoupila, a to v roce 2005 vozidlo tov. zn. [jméno FO] kombi od společnosti Autoservis Novo za kupní cenu [částka], v roce 2007 zakoupila vozidlo tov. zn. [jméno FO] [Anonymizováno] od společnosti [Anonymizováno] za kupní cenu [částka], v roce 2007 zakoupila společnost traktor tov. zn. [Anonymizováno] od společnosti [Anonymizováno]. za cenu [částka], v roce 2008 zakoupila vozidlo tov. zn. [jméno FO] za cenu [částka], vozidlo tov. zn. [Anonymizováno] od společnosti [Anonymizováno] [adresa] za pořizovací cenu [částka], vozidlo tov. zn. [Anonymizováno] od společnosti [Anonymizováno] [adresa] za kupní cenu [částka], v roce 2009 zakoupila čtyřkolku [Anonymizováno] od společnosti [Anonymizováno] za kupní cenu [částka]. Pro úplnost žalobkyně v podání z [datum] uvedla, že pouze vozidla tov. zn. [Anonymizováno] v roce 2008 a vozidlo tov. zn. [Anonymizováno] v roce 2009 pořídila společnost na leasing. K prokázání uvedených skutečností žalobkyně navrhla, aby soud učinil dotaz na Magistrát města Plzně-odbor registru vozidel a řidičů na to, jakých vozidel byla společnost [právnická osoba] vlastníkem v období od [datum] do [datum]. Tento důkaz byl navržen po koncentraci řízení, nicméně za účelem zpochybnění výpovědi žalovaného, že si jako první auto koupil vozidlo tov. zn. [jméno FO] na leasing a i v souvislosti s pořízením dalšího vozidla tov. zn. [Anonymizováno] společnost [právnická osoba] uzavřela smlouvu o půjčce. Soud jej tak připustil a k důkazu provedl.

26. Ze sdělení Magistrátu města Plzně, odbor registru vozidel a řidičů ze dne [datum] pak bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] byla v uvedeném období vlastníkem a provozovatelem osmi motorových vozidel a také nákladního přívěsu a nákladního valníkového návěsu, přičemž některé z nich vlastní dosud. Z kopie velkého technického průkazu motorového vozidla tov. zn. [jméno FO] [jméno FO], RZ: [SPZ], pak bylo zjištěno, že vlastníkem v roce 2005, jejímž vlastníkem a provozovatelem byla společnost [právnická osoba] od [datum] do [datum]. Z výpisu z účtu společnosti [právnická osoba] č. [č. účtu] za leden 2007 pak bylo zjištěno, že [právnická osoba] zaplatila společnosti [právnická osoba] dne [datum] částku [částka] a dále hradila společnosti [právnická osoba]. leasingové splátky ve výši [částka] měsíčně.

27. Výše uvedeným podáním žalobkyně z [datum] byla do řízení po koncentraci řízení vnesena také nová tvrzení ohledně vkladů a výběrů žalovaného do společnosti [právnická osoba] od roku 2004 do roku 2012. Žalobkyně uvedla, že čerpala ze svých poznámek, souvisejících dokladů a dokladů vrácených ze spisu vedeného v řízení o vypořádání společného jmění účastníků, a že se jí tak podařilo specifikovat jednotlivé vklady žalovaného i historii předmětné pohledávky. V této souvislosti je nutno uvést, že žalobkyně zpracovávala společnosti [právnická osoba] účetnictví v období 2004-2012 a byla účastníkem řízení o vypořádání společného jmění účastníků, měla tak od počátku možnost čerpat informace z účetnictví i ze spisu zdejšího soudu zn. [spisová značka], a měla k dispozici doklady, ze kterých čerpala při sepisu tohoto stanoviska, již na počátku tohoto řízení, kdy od ní soud požadoval doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro rozhodnutí v této věci. Žalobkyně tedy nebyla v důkazní nouzi a důkazní břemeno se nepřeneslo na žalovaného. Bylo na žalobkyni dostatečně tvrdit a dostatečně vymezit předmět vypořádání a k prokázání navrhnout potřebné důkazy, k čemuž byla soudem při prvním ústním jednání dne [datum] vyzvána a byla jí poskytnuta lhůta i poučení o následcích nesplnění této povinnosti s upozorněním na možný neúspěch ve věci samé.

28. Z uvedeného důvodu také soud již upustil od provedení důkazu průběhem účtu 365 - ostatní závazky ke společníkům a členům družstva s vazbou protistrany za období od [datum] doposud, který zachycuje vztahy mezi společností a společníky (například jejich vklady, půjčky či závazky vůči nim). Soud již tyto listiny k důkazu neprovedl, neboť z průběhu účtu 365 by sice mohl zjistit, zda došlo v uvedeném období ke vkladu či jiné transakci mezi společníkem a společností [právnická osoba], kdy se tak stalo a v jaké výši, nikoliv však konkrétně, kdo vložil prostředky, když k identifikaci osoby by byla nutná analytická evidence či podkladové doklady, které žalobkyně k provedení důkazů nenavrhla. Žalobkyně pouze upřesnila vklady a výběry mezi společníkem a společností za období od 2004 do 2012, a to až v podání ze dne [datum] po koncentraci řízení.

29. Podle § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.

30. Zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví upravuje § 1140 a násl. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Podle § 1140 odst. 1, 2 o. z. nikdo nemůže ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdokoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

31. Podle § 1144 odst. 1, 2 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

32. Pohledávka obecně je právo věřitele vůči dlužníkovi na určité plnění, zpravidla peněžité, které vyplývá z právního důvodu, je vymahatelné, působí pouze mezi těmito stranami a zahrnuje určení subjektů, obsahu i titulu tohoto nároku. Každý jednotlivý vklad žalovaného, každá účetní operace musí mít samostatný právní důvod, konkrétní právní podstatu. Pokud žalovaný jako společník posílal či vkládal do společnosti [právnická osoba] peníze, jak tvrdí žalobkyně, aniž by tok peněz byl doprovázen jakýmkoliv dokladem, je velmi těžké předjímat, jaký úmysl měl společník – jednatel, když je do společnosti poslal. Mohlo by se jednat o vklady do základního kapitálu, úvěry nebo půjčky mezi společníkem a společností, přičemž je nutné řešit jejich úročení. Lze tedy shrnout, v tomto řízení sice bylo výše uvedenými listinami i výpovědí svědků prokázáno, že společnost eviduje závazek vůči společníkovi a v jaké výši, nebylo však prokázáno a ani dostatečně tvrzeno, jakou má tento závazek právní podstatu, kdy a na základě jakých skutečností tvrzená pohledávka vznikla, zda žalovaný či jiný společník v období 2004-2009 společnosti půjčil peníze, poskytl jí služby, dodal nějaké zboží a podobně. Ani svědci se jako znalci při zpracování znaleckých posudků nezabývali podklady, na základě kterých byla pohledávka vkládána do účetnictví společnosti [právnická osoba] a dle svědka [tituly před jménem] [jméno FO] není možné bez smluv a řádných podkladů určit právní povahu pohledávky ani ji spolehlivě ocenit. V řízení byli vyslechnuti také účastníci, kdy každý z nich ale vypovídal o dispozicích s finančními prostředky ve společnosti [právnická osoba] odlišně. Pro rozhodnutí soudu v této věci nejsou závazná ani odůvodnění rozsudků zdejšího a odvolacího soudu v řízení o vypořádání společného jmění účastníků, kde nebylo o předmětné pohledávce rozhodováno, neboť nebyla uplatněna včas a řádně a nastoupila tak dle odvolacího soudu nevyvratitelná domněnka vypořádání dle § 150 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. V řízení o vypořádání společného jmění manželů (sp. zn. [spisová značka]) však nebyla pohledávka žalobkyní řádně skutkově vymezena a byly k ní provedeny jiné důkazy, mj. výpisy z účetnictví společnosti [právnická osoba], účetní deníky za r. 2004 - 2012, které v tomto řízení nebyly jako důkazy označeny. Vzhledem k uvedenému nebylo možné pohledávku dostatečně ztotožnit co do právního základu a ani právní skutečnost, že mezi účastníky došlo po rozvodu jejich manželství k vypořádání společného jmění (nejen rozhodnutím soudu, ale také dle § 150 odst. 4 obč. zák.) žádný právní základ pohledávek žalovaného za společností [právnická osoba] bez dalšího nepředstavuje. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní o existenci spoluvlastnictví účastníků k pohledávce za společností [právnická osoba], která byla v tomto řízení předběžnou otázkou, tj. o tom, zda a v jaké výši pohledávka za společností [právnická osoba] vznikla, zda to byla pohledávka žalovaného, zda byla součástí společného jmění účastníků a došlo tak k vypořádání dle § 150 odst. 4 obč. zák. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl bez řešení samotného způsobu vypořádání.

33. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě z [datum], účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]), včetně dvou paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do [datum] a šesti paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od [datum]. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalovaného byla stanovena podle § 149 odst. 1 o. s. ř. a lhůta k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

34. O náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto podle § 148 o. s. ř., kdy částka vynaložená státem na úhradu svědečného za podání svědectví [tituly před jménem] [jméno FO] v celkové výši [částka] byla uložena k náhradě v řízení neúspěšné žalobkyni.

Poučení