25 C 94/2014 - 1073

Rubrum

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] proti žalované: [Anonymizováno]-[Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zaplacení 3 773 012 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 773 012 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 983 486 Kč od 1. 11. 2013 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 676 774 Kč od 11. 3. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 26 276 Kč od 23. 8. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 44 400 Kč od 1. 3. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 480 Kč od 8. 7. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 350 Kč od 8. 7. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 246 Kč od 8. 7. 2014 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 231 248 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 3 773 012 Kč s úroky z prodlení. Požadovaná částka sestává ze šesti samostatných nároků. V rámci nároku 1 žalobkyně žádá zaplacení částky 2 983 486 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 1. 11. 2013 do zaplacení, a to jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení žalované po odstoupení žalobkyně od smlouvy o dílo. Jako nárok 2 žalobkyně požaduje zaplacení částky 676 774 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 11. 3. 2014 do zaplacení s tím, že se jedná o nárok na vydání přeplatku na žalobkyní vydaném jejím obohacení po odstoupení od smlouvy o dílo. Jako nárok 3 požaduje zaplacení částky 26 276 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 23. 8. 2014 do zaplacení, nárok žádá jako vydání druhého přeplatku na žalobkyní vydaném obohacení po odstoupení od smlouvy s tím, že se jedná o částku 5 000 Kč jako náklad na termokameru a částku 21 276 Kč jako částku vydanou za odebraný plyn pro vytopení domu pro požadavky použití termokamery. Jako nárok 4 požaduje zaplacení částky 62 880 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně, a to z částky 44 400 Kč od 1. 3. 2014 do zaplacení a z částky 18 480 Kč od 8. 7. 2014 do zaplacení. Částka je požadovaná jako nárok z bezdůvodného obohacení žalované za nedovolené parkování maringotky na pozemku žalobkyně po odstoupení žalobkyně od smlouvy o dílo a současné vrácení maringotky jako vratitelného plnění na zrušenou smlouvu. Jako nárok 5 požaduje zaplacení částky 8 350 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 8. 7. 2014 do zaplacení. Nárok je požadován jako náhrada škody za platbu autorizovanému inspektorovi za inspekci a zdokumentování vad stavebních prací žalované. Jako nárok 6 žádá zaplacení částky 15 246 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 8. 7. 2014 do zaplacení. Nárok odůvodnila tím, že se jedná o náhradu škody za platbu za 18 hodin práce bagru při likvidaci žalovanou svévolně a v rozporu s projektem vytvořeného náspu u západní strany pozemku žalobkyně.

2. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne 7. 3. 2012 smlouvu o dílo na zhotovení novostavby rodinného domu ve [adresa], na pozemku parc. č. 117/1, k. ú. [adresa], adresa [adresa]. Nedílnou součástí smlouvy byla příloha, která obsahovala nabídku ceny díla (krycí list rozpočtu z 2. 3. 2012), výkaz výměr (příloha ke krycímu listu rozpočtu), položkový rozpočet, rekapitulaci rozpočtu. Doba plnění byla sjednaná do 28. 12. 2012. Výstavba byla členěna na 12 kapitol po jednotlivých oborech hlavní a pomocné stavební výroby. Část díla v rozsahu kapitoly č. [hodnota], založení stavby a základy, byla zhotovitelem realizována už ve 4. čtvrtletí roku 2011 jako zálohové plnění na smlouvu. Důvodem bylo, že žalovaná od září 2011 potřebovala práci pro své dělníky, ale v té době ještě neměla hotový rozpočet a neznala konečnou cenu díla, bez níž by žalobkyně smlouvu o dílo písemně neuzavřela. Proto bylo započato se stavebními pracemi, které byly fakturovány zálohovými fakturami, a až následně došlo k uzavření smlouvy o dílo. Termín zhotovení a předání díla do 28. 12. 2012 žalovaná nesplnila, dílo bylo ke smluvenému termínu rozestavěné jen asi do 60 %, žalovaná pak ve stavebních dodávkách pokračovala do poloviny dubna 2013 a od 25. 4. 2013 do 30. 6. 2013. Dílo vykazovalo množství vad, které žalobkyně žalovanému několikrát ústně i písemně vytýkala, vady vytýkal i projektant a stavební geolog, žalovaná vady neodstranila. [adresa] odstranění vad stavebních prací žalovaná dne 2. 7. 2013 stavbu zcela opustila. Žalobkyně emailem ze dne 4. 7. 2013 požádala žalovanou o přerušení prací na stavbě na dva týdny z důvodu inspekce stavby inspekční firmou ByteCzech s.r.o. ke zjištění a zdokumentování vad stavebních prací. Emailem z 19. 7. 2013 žalobkyně vyzvala žalovanou k pokračování v pracích na stavbě s tím, že je nutné nejprve odstranit nejnebezpečnější vadu ohrožující statiku domu, a pak i další konkrétně vytknuté vady. Žalovaná však 22. 7. 2013 na odstraňování vad nenastoupila. Žalobkyně emailem z 29. 7. 2013 zaslala žalované prvotní zprávu o stavu stavby ke dni 14. 7. 2013 vyhotovenou inspektorem [tituly před jménem] [právnická osoba] žalovanou vyzvala k odstranění zde uvedených vad. Žalovaná na stavbu opět nenastoupila. Žalobkyně dopisem ze dne 1. 8. 2013 vyzvala žalovanou podruhé k nástupu na odstraňování vad stavebních prací a stanovila náhradní lhůtu do konce 34. kalendářního týdne s upozorněním na možnost odstoupení od smlouvy, žalovaná si zásilku na poště nevyzvedla a na stavbu nenastoupila. Žalobkyně tedy dopisem ze dne 5. 8. 2013 zaslala žalované znovu soupis vad a písemnou výzvu k odstranění vad se stanovením druhé náhradní lhůty do 25. 8. 2013. Žalovaná na stavbu nenastoupila a na odstranění vytýkaných vad opět nezačala pracovat. Dopisem ze dne 27. 8. 2013, který žalovaná převzala 28. 8. 2013, žalobkyně od smlouvy o dílo odstoupila pro konkrétně vytýkané vady stavebních prací, které nebyly odstraněny ani v náhradní lhůtě. Podle posudku soudního znalce [právnická osoba], který oceňoval rozestavěnou vadnou stavbu pro účely vzájemného vyrovnání bezdůvodných obohacení obou stran po odstoupení žalobkyně od smlouvy o dílo, byla stavba po odstoupení od smlouvy, tedy 8 měsíců po uplynutí smluvního termínu, rozestavěna vadně na 68,345 %. Žalovaná byla se zhotovením novostavby rodinného domu v prodlení od 29. 12. 2012, když smluvní termín nebyl dohodou stran změněn. Pro případ prodlení byla v článku 8 smlouvy o dílo sjednána povinnost strany v prodlení zaplatit druhé smluvní straně sankční úrok ve výši 5 ‰ denně počítaného z ceny započaté kapitoly, ve které k prodlení došlo.

3. V průběhu výstavby žalobkyně žalované hradila platby na dva účty, a to jednak účet [č. účtu] u [právnická osoba]. označovaný jako ART1 a dále účet číslo [č. účtu] u [právnická osoba]. označovaný jako ART2. Ohledně účtu ART2 žalovaná žalobkyni tvrdila, že je druhým firemním účtem určeným pro platby na subdodávky. Až po opuštění stavby žalovanou začátkem července 2013 žalobkyně zjistila, že se jedná o soukromý sporožirový účet stavbyvedoucího žalované [tituly před jménem] [jméno FO], který jménem žalované smlouvu o dílo uzavíral, stavbu osobně řídil a určoval, na který účet má být která konkrétní platba zaslána. Některé platby pak žalovaná inkasovala v hotovosti. [právnická osoba] nároku 1 ve výši 2 983 486 Kč žalobkyně uvedla, že se jedná o vydání bezdůvodného obohacení žalované po odstoupení od smlouvy. Žalobkyně od smlouvy odstoupila, strany si jsou povinny vzájemně vydat, o co se obohatily. Žalobkyně tedy žádá o vrácení částek, které zaplatila žalované na stavební práce. V roce 2011 se jednalo o částku 490 824 Kč, v roce 2012 o částku 2 308 109 Kč (částka 1 976 400 Kč byla nesporná), v roce 2013 o částku 184 542 Kč.

5. Konkrétně žalobkyně uvedla, že v roce 2011 žalované na účet ART1 zaplatila na základě fakturace žalované 490 824 Kč včetně DPH: faktura č. 37/11 - dne 13. 10. 2011 zaplacena z [právnická osoba]. 100 000 Kč a dne 15. 10. 2011 z LBBW banky a. s. 50 000 Kč, faktura č. 39/11 - dne 24. 10. 2011 zaplacena z LBBW banky a. s. 150 000 Kč, faktura č. 49/11 - dne 25. 11. 2011 zaplaceno z LBBW banky a. s. 190 824 Kč.

6. Ohledně roku 2012 žalobkyně uvedla, že žalované zaplatila podle jejích faktur 1 976 400 Kč na účet ART1. Na základě ročního vyúčtování bylo účastnicemi dne 8. 1. 2013 zjištěno, že žalobkyní byla zaplacena částka ve výši 1 976 400 Kč, prostavěna ale byla pouze částka 1 761 679 Kč, žalovaná proto žalobkyni dobropisovala částku 214 721 Kč. Dále žalobkyně 27. 4. 2012 proti příjmovému pokladnímu dokladu do rukou stavbyvedoucího zaplatila žalované v hotovosti 30 000 Kč a na účet ART2 na subdodávku [Anonymizováno] – voda, odpady, topení dne 24. 10. 2012 částky 31 000 Kč, 13 000 Kč a 78 000 Kč, dne 15. 11. 2012 částku 40 000 Kč na subdodávku Hoppa elektro, dne 15. 11. 2012 částku 72 000 Kč, za hlínu z Řeže 1 200 Kč a z vyúčtování záloh za rok 2012 dne 8. 1. 2013 zaplatila nedoplatek 16 519 Kč. Dále žalobkyně zaplatila za svou platební kartou za žalovaného v Bauhausu za vnitřní dveře částku 49 990 Kč, protože žalovaný při nákupu neměl u sebe peníze a prodávající mu odmítl vystavit fakturu. V rámci vyúčtování mezi žalobkyní a žalovanou pak žalovaný tuto platbu žalobkyně za dveře potvrdil.

7. V roce 2013 žalobkyně žalovanému zaplatila na základě faktury 10/13 dne 14. 5. 2013 částku 41 840 Kč, na základě faktury 14/13 dne 14. 5. 2013 částku 25 137 Kč, na základě faktury 15/13 dne 28. 5. 2013 částku 63 828 Kč, na základě faktury 18/13 ze 17. 6. 2013 částku 42 557 Kč, dobropisem 19/13 ze dne 12. 6. 2013 v hotovosti jí bylo dobropisováno 1 820 Kč, na základě faktury 20/13 zaplatila 26. 6. 2013 částku 32 960 Kč, na to jí bylo dobropisem 21/13 dne 26. 6. 2013 dobropisováno 19 960 Kč, tam tedy došlo k zápočtu a reálně bylo zaplaceno pouze 13 000 Kč.

8. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 2 983 486 Kč výzvou ze dne 14. 10. 2013, kterou žalovaná převzala 15. 10. 2013, splatnost byla stanovena do 31. 10. 2013.

9. K nároku 2 na zaplacení částky 676 774 Kč žalobkyně uvedla, že se jedná o částku, o kterou přeplatila žalovanou na jejím nároku na vydání bezdůvodného obohacení po odstoupení od smlouvy o dílo žalobkyní. Konkrétně k tomuto nároku uvedla, že po odstoupení od smlouvy znalec [právnická osoba] ve znaleckém posudku č. 1605/45/13 ze dne 27. 10. 2013 stanovil obvyklou hodnotu nedokončeného vadného díla na částku 1 889 284 Kč. Hodnota díla byla znalcem stanovena na částku 3 049 820 Kč, z toho znalec odečetl částku 797 936 Kč za to, co žalobkyně hradila sama. Konkrétně se jednalo o střechu, krov, krytinu, klempířské prvky, střešní okna Velux, hromosvod, Eurookna s trojskly, bezpečnostní garážová vrata, dvakrát bezpečnostní vchodové dveře NEXT, odvoz a skládkovné za polovinu výkopu. Od zbývající částky ve výši 2 251 956 Kč znalec odečetl náklady na odstranění vad ve výši 362 672 Kč, zbylá částka tedy činila 1 889 284 Kč. Žalobkyně pak z hodnoty stanovené znalcem odečetla ještě částku 1 139 852 Kč, kterou uhradila zedníkům za stavební práce, neboť zedníky sice domlouvala žalovaná, která je i úkolovala, stanovovala ceny, žalovaná ale od žalobkyně požadovala, aby zedníci byli fakturováni přímo na žalobkyni. Z rozhodnutí žalované tak zedníci začali vystavovat své faktury za práci přímo na jméno žalobkyně jako odběratele, přičemž žalovaná tyto faktury pro své zedníky sama vystavovala a peníze od žalobkyně na jejich platy vyžadovala celý rok 2012 zasílat zvlášť na svůj účet, zedníky pak sama v hotovosti vyplácela. V roce 2013 si žalovaná vyžádala, aby žalobkyně peníze na platy zedníkům zasílala již přímo na účty zedníků, které si na vyžádání žalované všichni povinně zřídili. Žalobkyně tak od roku 2012 do roku 2013 žalované zaplatila cenu práce zedníkům žalované podle jejich faktur ve výši 1 139 852 Kč. Žalobkyně tedy od částky 1 889 284 odečetla částku 1 139 852 Kč, rozdíl činil 749 432 Kč. [právnická osoba] žalobkyni zůstal nezabudovaný materiál v hodnotě 30 486 Kč. Tuto částku žalobkyně přičetla k výši svého obohacení a dospěla tedy k tomu, že na základě znaleckého posudku činilo její obohacení 779 918 Kč. Tuto částku žalované zaplatila zápočtem na svoji pohledávku vůči žalované na zaplacení smluvní pokuty za prodlení žalované s dokončením stavby za dobu od 27. 4. 2013 do 31. 7. 2013 v celkové výši 1 357 079 Kč, která byla splatná 2. 8. 2013. Úkon započtení byl učiněn dopisem ze dne 12. 11. 2013. Poté, co si žalobkyně nechala vady skutečně opravit, a to společností [právnická osoba]., zjistila, že skutečné vady jsou rozsáhlejší, než jak byly zjištěny znalcem, a že náklady na opravu jsou vyšší, než jak předpokládal znalec. Znalec předpokládal vady v hodnotě 362 672 Kč, ve skutečnosti však náklady na odstranění vad činily 1 039 446 Kč, rozdíl je 676 744 Kč. Obohacení žalobkyně, které si žalobkyně stanovila na základě znaleckého posudku a zaplatila žalované započtením ve výši 779 918 Kč, tak bylo nedůvodné, ve skutečnosti tedy došlo k přeplacení žalované o částku 676 744 Kč, a proto žalobkyně žalovanou žádá o vydání této částky.

10. Žalobkyně při stanovení částky, o kterou se na úkor žalované obohatila, vycházela ze znaleckého posudku [právnická osoba], posudek č. [hodnota]–45/13 ze dne 27. 10. 2013, o obvyklé ceně nedokončených stavebních dodávek a ceně na sanaci vad výstavby rodinného domu č. p. 321/1 na parc. č. 117/1 ve [adresa] k. ú. [adresa]. Následně však při odstraňování vad společností [právnická osoba]. bylo zjištěno, že skutečné náklady na odstranění vad stavby jsou vyšší, zejména se jednalo o tyto rozdíly: - Pro vadu č. [hodnota] znaleckého posudku spočívající v zabetonování vodovodní přípojky od studny do základového pasu bylo znalcem rozpočtováno 0 Kč, neboť při znaleckém posuzování ještě nebylo připojení na vodu. Po připojení vody se trubka ukázala jako neprůchodná a musela být do výkopu v nezámrzné hloubce uložena trubka nová a propojena se stávajícím systémem pro připojování mezi přívodem ze studny a přívodem městské vody. Vyžádalo si to náklady 13 376 Kč. - Pro vadu č. [hodnota] znaleckého posudku spočívající v zásypu stěn stavby kačírkem bylo rozpočtováno 7 296 Kč na položení geotextilie na kačírek a jílové ucpávky, protože znalec kalkuloval se zásypem maximálně do 1 metru hloubky. Avšak při opravě bylo zjištěno, že zásyp je až do hloubky 3 m, takže projektant nařídil do hloubky 2,3 m kačírek vybrat a odstranit a nahradit jílovou ucpávkou a betonovým chodníkem podle projektu. Skutečné náklady byly 64 875 Kč, rozdíl činil 57 579 Kč. - Pro vadu č. [hodnota] znaleckého posudku spočívající v neprovedení hydroizolace v garáži znalec rozpočtoval 27 683 Kč, skutečné náklady činily 34 169 Kč při použití téže, leč aktuálně dražší dlažby rozdíl činil 6 486 Kč. - Pro vady č. [hodnota] a 18 znaleckého posudku spočívající ve vadném provedení podlah v podkroví znalec rozpočtoval 40 838 Kč, skutečné náklady činily 41 656 Kč, rozdíl tedy činil 818 Kč.

11. Dále se jednalo o náklady na nově zjištěné skryté vady stavby firmou [právnická osoba]. při zahájení prací na stavbě domu po žalované, kdy - pod omítkou chyběla tepelná izolace stěny v garáži podle projektu, náklady na tepelnou izolaci a znovuprovedení vnitřní omítky si vyžádaly 3 743 Kč; - byly špatně kalibrovány všechny dveřní otvory jak v šířce, tak výšce, všech 17 kusů muselo být dobouráno nebo dozděno a vše zapraveno do hotových vnitřních omítek, náklady si vyžádal 9 095 Kč; - byly vadně umístěny vývody pro napojení všech radiátorů, byly pro jiný typ radiátorů, než předepsal projektant, nesplňovalo by to normu, náklady si vyžádaly 20 652 Kč; - bylo zjištěno, že malá část již položené venkovní kanalizace před domem má obrácený spád a splašky by tekly zpět do domu, náklady na výkop, opravu si vyžádaly 9 480 Kč; - byla zjištěna vadná hydroizolace na obvodovém plášti domu pod úrovní terénu, nesvařené pásy, díry, oprava si vyžádala náklady 7 392 Kč; - dům měl být podle projektu postaven z přesně broušených cihelných bloků [adresa] typ 2 in 1 s vnitřní tepelnou vložkou se systémem perodrážka na tenkovrstvé lepidlo a z terénu s promaltovanými spárami, ale žalovaný použil jiné cihelné bloky Helus bez vnitřní tepelné vložky, bez malty, s množstvím rozbitých cihel zapatlaných PUR pěnou (vady zdiva č. [hodnota] a 10. –13. znaleckého posudku). Nově prokázala termokamera masivní tepelné mosty v celé stavbě, takže projektant nařídil dům zateplit speciálním tzv. otevřeným zateplovacím systémem Baumit Open. Znalec s tepelnými mosty a s nutností dodatečného zateplení nepočítal, oprava si vyžádala náklady ve výši 405 027 Kč; - dále vznikly náklady na dopravu a přesun hmot ve výši 54 851 Kč. Ke všem uvedeným nákladům je potřeba přičíst 15 % DPH, takže konečná skutečně zaplacená částka na opravách vad po žalované činila 676 774 Kč.

12. Ohledně nároku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty za prodlení žalované s dokončením stavby žalobkyně poukazovala na řízení vedené Okresním soudem v Kladně pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém byl vydán rozsudek č. j. [spisová značka] ze dne 6. 6. 2023, který nabyl právní moci 19. 8. 2023.

13. Žalobkyně tvrdila, že žalovanou dopisem ze dne 6. 3. 2014, který byl dle doručenky převzat 7. 3. 2014, vyzvala k zaplacení částky 676 977 Kč do 10. 3. 2014, od následujícího dne je tak žalovaná v prodlení.

14. Ohledně nároku 3 ve výši 26 276 Kč žalobkyně uvedla, že bezdůvodné obohacení, které vydala žalované započtením, bylo vyšší i o tuto částku, neboť žalobkyně v důsledku vad stavby musela vynaložit částku 5 000 Kč za použití termokamery a dále jí vznikla škoda ve výši 21 276 Kč za spotřebu plynu k vytopení dosud nevytápěné stavby na požadovaných 25 °C, nutných pro měření tepelných úniků. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 18. 8. 2014 k zaplacení částky 26 276 Kč do 22. 8. 2014.

15. K nároku 4 na zaplacení částky 62 880 Kč žalobkyně uvedla, že se jedná o nárok z bezdůvodného obohacení žalované za nedovolené parkování maringotky na pozemku žalobkyně za dobu od 2. 9. 2013 do 22. 5. 2014. K tomuto nároku žalobkyně uvedla, že maringotku žalovaný koupil v roce 2011 za 60 000 Kč a umístil ji na staveništi jako rozpočtované zařízení staveniště. Kupní cenu maringotky i cenu jejího vybavení žalovaná žalobkyni vyfakturovala jako součást záloh na stavební práce (vyúčtování č. [hodnota] k zálohové faktuře č. 39/2011 (č. 43/11)). Žalobkyně tedy maringotku žalované zaplatila. Do 2. 7. 2013 byla maringotka využívána výhradně pro potřeby žalované při stavebních pracích. Při odstoupení od smlouvy žalobkyně maringotku vrátila žalované. Žalovaná nevyhověla celkem třem písemným výzvám žalobkyně k odklizení maringotky z pozemku a ani předžalobní výzvě. Žalovaná maringotku prodala 22. 5. 2014, nový majitel si ji z pozemku žalobkyně tentýž den odvezl. Nevyužívaná maringotka od 2. 9. 2013 do odvozu novým majitelem stála neoprávněně na pozemku žalobkyně, kde zdarma parkovala a překážela novému zhotoviteli na pozemku žalobkyně, neboť žalovaná ji neměla kam přemístit. Maringotka včetně pevně připojených schodů na pozemku zabírala 10 m x 2,4 m, tj. 24 m. Bezdůvodné obohacení je vyčísleno v obvyklé ceně 240 Kč za den jako parkovné za stejně velké nákladní auto podle ceníku veřejného parkoviště pro nákladní vozy [adresa]. Poplatek za užívání veřejného prostranství podle obecně závazné vyhlášky obce [adresa] z 12. 11. 2012 pro 24 m činí také 240 Kč na den (10 Kč m2 a den). Ohledně částky 44 040 Kč za období umístění maringotky od 1. 9. 2013 do 5. 3. 2014 byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 6. 3. 2014, dle doručenky převzat 7. 3. 2014, lhůta splatnosti byla 10. 3. 2014. Ohledně částky 18 480 Kč za období 6. 3. 2014 – 21. 5. 2014 byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 27. 6. 2014, podle doručenky převzat 30. 6. 2014, lhůta splatnosti do 17. 7. 2014, od následujícího dne je žalovaná v prodlení se zaplacením předmětné částky.

16. K nároku 5 na zaplacení částky 8 350 Kč žalobkyně uvedla, že se jedná o náhradu škody za platbu autorizovanému inspektorovi za inspekci a zdokumentování vad stavebních prací žalované. Uvedla, že kdyby žalovaný řádně plnil svůj závazek zhotovit bezvadnou stavbu rodinného domu, nemusela by žalobkyně povolat inspekční firmu k prokázání a zdokumentování vad stavebních prací a za práci inspektora by nemusela platit. K tomuto nároku žalobkyně uvedla, že inspekci provedl [tituly před jménem] [jméno FO], který spolupracuje s inspekční firmou ByteCzech s. r. o. E-faktura ze dne 6. 8. 2013 na částku 8 350 Kč byla žalobkyní zaplacena dne 12. 8. 2013. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne 27. 6. 2014 k zaplacení této částky, výzva byla převzata 30. 6. 2014, splatnost nastala 7. 7. 2014.

17. K nároku 6 na zaplacení částky 15 246 Kč žalobkyně uvedla, že se jedná o náhradu škody za platbu za 18 hodin práce bagru při likvidaci žalovanou svévolně a v rozporu s projektem vytvořeného náspu u západní strany pozemku, kdy 24. 6. 2013 se jednalo o 6 hodin práce bagrem a dne 11. 6. 2014 o 12 hodin práce bagrem. K tomuto nároku žalobkyně dále uvedla, že žalovaný svévolně vytvořil na západní straně pozemku násep v délce asi 20 m až třímetrové výšky, zemina byla původně vybagrována ze základů a suterénu budoucího domu a podle projektu měla být z pozemku odvezena. [právnická osoba] tedy žalobkyně již jednou zaplatila v rámci fakturace žalovaného v roce 2011 a cena byla znalcem zahrnuta do vyčísleného bezdůvodného obohacení žalobkyně. Žalobkyně následně musela práce bagru na odklizení navršené zeminy zaplatit firmě SOJSTR [jméno FO] podruhé. [jméno FO] je pouze platba za zbytečnou práci bagru, nikoliv platba za odvoz zeminy a skládkovné (to žalobkyně hradila zvlášť a jedná se o její vlastní náklad). Kdyby žalovaný postupoval podle projektu a vybagrovanou zeminu nechal odvézt, nemusela by žalobkyně znovu práci bagru platit.

18. Žalovaná se k věci vyjádřila v podání ze dne 10. 12. 2019 a při jednání 3. 8. 2020, následně se řízení neúčastnila. Žalovaná rozporovala otázku platnosti smlouvy o dílo, rozporovala nárok žalobkyně na zaplacení všech částek, potvrdila, že od 2. 7. 2013 na stavbě již nepracovala, uváděla však, že důvodem bylo, že se na stavbu vrátit nemohla, neboť jí žalobkyní byly odebrány klíče a zakázán vstup na pozemek. Částky požadované žalobkyní měla žalovaná za smyšlené. Uváděla, že na stavbě se nepodílela pouze žalovaná, ale žalobkyně si dodávala své vlastní dělníky, většinou OSVČ, které vyplácela přímo na ruku, aby z toho nemusela platit DPH. Žalovaná uvedla, že žádné vady neuznává. Ohledně maringotky uváděla, že byla na pozemku žalobkyně se souhlasem žalobkyně, neboť maringotka byla nezbytná pro výkon celé stavby. Ohledně nároku č. [hodnota] na zaplacení částky 15 246 Kč uváděla, že se jedná o částku, která je řešena u Okresního soudu [adresa]-východ pod sp. zn. [spisová značka], jedná se tedy shodnou věc (námitka litispendence). Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, když žalovaná nemohla mít vliv na ekonomiku stavby ani dodržování termínu dokončení díla.

19. K námitce žalované, že nárok 6 je řešen u Obvodního soudu [adresa] - východ pod sp. zn. [spisová značka] si soud vyžádal spis tohoto soudu, kdy z žaloby a rozsudků vydaných v tomto řízení bylo zjištěno, že se jedná o jiný nárok, kdy předmětem tohoto řízení byla náhrada škody spočívající v tom, že součástí stavebních prací mělo být odstranění příjezdové betonové rampy a odvoz tohoto materiálu na skládku. Betonovou rampu sice žalovaná rozbourala, ale vzniklou suť na skládku neodvezla, nýbrž ji zanechala na místě na jižní straně pozemku a pouze ji zavezla hlínou. Suť zůstala na místě, kde byla později umístěna maringotka (maringotka byla do srpna 2012 umístěna na západní straně pozemku, následně přemístěna na jižní část pozemku). Žalobkyně zakopanou suť objevila v létě roku 2016, kdy ji musela nechat na svůj náklad odstranit. Za to zaplatila 74 487 Kč, kdy tuto částku zaplatila za vykopání suti, vyčištění zeminy, zához výkopu a hutnění, (naložení na kontejnery a odvoz na skládku žalobkyně hradila samostatně, zaplacení nepožadovala, neboť tyto náklady by žalobkyně bývala platila i v roce 2011). V rámci tohoto řízení se nejednalo o práci bagru, ale o práci stavebních dělníků, kteří půl metru silnou vrstvu suti rozprostřenou na původním svahu asi na 52 m pod vrstvou zeminy o tloušťce od 0,3 do 1 metru postupně po víkendech vykopávali od začátku září do poloviny listopadu 2016. V tomto řízení se jedná o jiný nárok, v řízení tedy nejde o překážku věci zahájené, ani rozhodnuté.

20. Soud ve věci provedl následující dokazování:

21. Ze smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem, kdy žalovanou zastupoval [tituly před jménem] [jméno FO], bylo zjištěno, že předmětem smlouvy bylo zhotovení stavby rodinného domu, smlouva nebyla datována, bylo sjednáno, že práce budou zahájeny 19. 3. 2012 a dokončeny do 28. 12. 2012. V článku 7 smlouvy bylo sjednáno, že podstatným porušením smlouvy, při kterém je druhá strana oprávněna od ní odstoupit, je bezdůvodné přerušení prací zhotovitelem v jednotlivých kapitolách tak, že dojde k prodloužení termínu stavby v trvání delším 30 dnů. Nedílnou součástí smlouvy byl krycí list rozpočtu, výkaz výměr, položkový rozpočet a rekapitulace stavebních dílů. Ve smlouvě byla dohodnuta cena díla ve výši 4 072 100 Kč a 14 % DPH. Zhotovitel se vůči objednateli zavázal ke zhotovení stavby rodinného domu, kdy části, které nebude provádět vlastní silou, zajistí technickým dozorem nad dílem řemesel nasmlouvaných objednatelem, investorem. Objednatel a zhotovitel se dohodli, že smlouva je strukturována ve 12 kapitolách, ukončená kapitola bude předána zhotovitelem objednateli závěrem kontrolního dne za tím účelem svolaným. Položkový rozpočet (cenová nabídka) členěný na 12 předmětných kapitol stavebních prací s rozdělením na jednotlivé stavební díly s uvedením ceny jednotlivých stavebních dílů. [adresa] stavby byly [adresa], parc. č. 117/1, k. ú. [adresa]. Projektovou dokumentaci vyhotovil [tituly před jménem] [jméno FO], projektant, [adresa], určení projektové dokumentace k provedení stavby, datum prosinec 2011. Projektová dokumentace byla provedena v důkazu, bylo z ní zjištěno, že výkazy výměr vycházely z projektové dokumentace, znalec z ní vycházel ve svém znaleckém posudku. Mezi účastníky bylo nesporné, že smlouvu včetně příloh vyhotovovala žalovaná.

22. Z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [jméno FO] byl jednatelem žalované od 28. 5. 1998 do 15. 6. 2000, od 15. 6. 2000 do 20. 2 2001 a od 17. 2. 2014 do 10. 9. 2020.

23. Z emailu žalobkyně ze dne 27. 5. 2013 bylo zjištěno, že žalobkyně žalované sdělila, že obdélníkové topné kanály v podkroví jsou pro vytápění od krbu v podlaží pod ním naprosto nevyhovující a vzhledem k tvaru a délce topení to nebude fungovat s tím, že chybí napojení na dvě ložnice, nic z toho se nedá použít. Dále poukazovala na to, že průraz stropem je pravděpodobně jinde a jinak než podle projektu, což by mohlo být nebezpečné pro stabilitu stavby, svolala na 3. 6. 2013 kontrolní den na stavbě.

24. Z emailu ze dne 3. 6. 2013 bylo zjištěno, že žalobkyně žalované sdělila, že zásyp kačírkem do bednění vysoko nad terénem je nesmysl, který neodpovídá projektu, že to nechce, dále že zdivo v suterénu má mezery, kterými je vidět ven, takže nebude možné vytopit nemovitost. Obvodové cihly jsou místy až o čtvrtinu rozbité, položené kovové topné kanály jsou špatně a že žádá, aby žalována co nejdříve vše opravila, a to na svoje náklady. Dále rekapitulovala předmět kontrolního dne, kdy projektant na popud stavebního geologa zástupci žalované vytkl, že zatěsnění stavební jámy provedl v rozporu s projektem i v rozporu se zdravým rozumem. Projekt předepsal podzemní vrstvy hrubého štěrku, který se do sebe zakousne a ponechá mezery pro odtok srážkové vody ze stavby. Stavbyvedoucí bez vědomí projektanta nenechal provést zásyp hrubým štěrkem, ale stavební jámu zasypal od základové spáry na plnou výšku, a dokonce do bednění až metr nad terén klouzavými oblázky, tzv. kačírkem, a do kačírku ještě přivedl vodu ze střechy. Tento amatérský způsob zatěsnění stavební jámy je vadný a staticky nebezpečný, protože může dojít k rozmočení základové spáry a celá stavba nerovnoměrně ujede po svahu nebo ujede nerovnoměrně a spadne. Dále stavbyvedoucímu vytkl vadné provedení zdiva, na mnoha místech stavby je rozbité zdivo zapatlané obyčejnou PUR pěnou. Tím je snížena nosnost obvodového zdiva, z cihelných bloků jsou vytvořeny tepelné mosty, navíc pěnu zničí sluníčko, a do rozbitých cihelných bloků bude pršet a rozpadnou se. Otvor na dvoj okno v průčelí k silnici udělal širší, než měl podle projektu být, takže překlad nad dvojdomkem měl logicky krátký. Řešení je staticky nebezpečné. Mezi nosnými bloky a příčkovkami je tepelný most a příčkovky nejsou chráněné, takže se na povětrnosti rozpadnou, a pak se zničí dvoj okno tlakem málo předepřeného překladu. Otvory na čtvery balkonové dveře v podkroví jsou směrem do podlahy hlubší, než měly podle projektu být, proto stavbyvedoucí žalované nosné obvodové zdivo dole dozdil nenosným a nasákavým Ytongem, ale tím narušil nosnost a homogenitu zdiva z cihelných bloků a vytvořil tepelné mosty. Dále namítala vadné provedení rozvodů a ústředního topení v suterénu, když jsou v suterénu vedeny v podlaze, ač podle projektu měly být vedeny pod stropem tak, aby bylo možné rozvod v případě potřeby vypustit. Projektant stavbyvedoucímu žalované nařídil bednění nad terénem s kačírkem ihned odstranit, všechen kačírek do hloubky až k základové spáře vybrat a ihned provést zásyp hrubým štěrkem, nad to udělat kvalitně hutněnou jílovou ucpávku a nad ní okapové chodníky, vše přesně podle projektu, z rozbitého zdiva ihned odstranit napatlanou zvětralou PUR pěnu a opravu rozbitých cihelných boků provést tepelně izolační maltou, aby se zabránilo dalšímu poškozování bloku. Opatrně ihned podepřít překlad nad dvoj oknem, rovnoměrně nejméně na 8 místech, vybourat příčkovky a na tenkovrstvé lepidlo dozdít řezy z cihelných bloků v potřebné šíři, pod všemi balkonovými dveřmi v podkroví ihned vybourat vložený Ytong a obvodové zdivo dozdít řezy z cihelných bloků, po položení hydroizolace a izolace proti radonu v suterénu stávající rozvod v podlaze vyřezat a rozvody udělat pod stropem. Žalobkyně žalované uložila vady odstranit do 10 dnů, to je do 13. 6. 2013. Doložila to žalované fotografiemi.

25. Ze zápisu žalobkyně ve stavebním deníku dne 10. 6. 2013 bylo zjištěno z listu č. [hodnota], že žalobkyně zde upřesnila vady dne 3. 6. 2013 vytknuté žalované a stanovila opatření zastavit práci na podlahách v podkroví s tím, že žalobkyně svolá na stavbu schůzku s projektantem k řešení topných kanálů a na základě schůzky s projektantem bude třeba ověřit, že vadný průraz stropu nepovede k narušení statiky krovu. Z listu č. [hodnota] stavebního deníku ze dne 13. 6. 2013 bylo zjištěno, že projektant zde vytkl vadné topné kanály a nařídil je ihned odstranit a udělat podle projektu z předepsaných izolovaných trub o kulatém průřezu s tím, že u průrazu stropem je dle projektanta potřeba vyčkat na vyjádření statika.

26. Z emailu žalobkyně ze dne 20. 6. 2013 bylo zjištěno, že žalobkyně poukazovala na to, že žalovaná rozebrala topné kanály, jiné vytknuté vady ignorovala, žalobkyně znovu uložila žalované odstranit již dříve vytknuté vady, a to vybrat všechen kačírek ze zásypu stavební jámy, odstranit bednění pro kačírek, co je nad terénem, a stavební jámu utěsnit podle projektu zásypem ze štěrku, utěsnit hutněným jílem a udělat okapový chodník, zednicky spravit rozbité zdivo, vybourat nenosné podložení překladu dvoj okna k silnici a dozdít řezy z nosného zdiva na lepidlo a vybourat podezdění čtyř balkonových dveří v podkroví Ytongem a dozdít řezy z nosného zdiva a vyřezat rozvody vody a topení v suterénu v podlaze a udělat nově pod stropem. K tomu poskytla zhotoviteli na odstranění vad lhůtu do 27. 6. 2013 s tím, že pokud to neudělá, odstoupí od smlouvy pro neřešené vady.

27. Ze zápisu žalobkyně ve stavebním deníku dne 29. 6. 2013 č. [hodnota] a 355462 bylo zjištěno, že žalobkyně znovu konstatovala nepřípustně provedené zatěsnění stavební jámy kačírkem do bednění vysoko nad terén, žádala odstranění této vady tak, aby zatěsnění svým provedením odpovídalo projektu. Sdělila, že z důvodu vad stavbu předala inspekční firmě k prohlídce a zjištění dalších případných vad a kontrole jejich odstranění.

28. Z emailu ze dne 4. 7. 2013 bylo zjištěno, že žalobkyně žalované vytkla, že stavbu neprovádí podle projektu, že byla projektantem a stavebním geologem upozorněna, že některé vady mohou v dlouhodobém časovém horizontu ohrozit stabilitu stavby, rozmáčením základové spáry může dojít k sesunutí stavby po svahu. Objednala tedy inspekci, aby zdokumentovali vady a společně našli řešení. Dne 3. 7. 2013 byla na stavbě s inspektorem, nikdo tam nebyl, práce nepokročily. Inspektor stavbu zběžně prohlédl, konstatoval vady nedodržením technologických postupů s tím, že nejzásadnější je zásyp kačírkem do bednění okolo domu s okapovými trubkami a hromosvodem v kačírku. Sdělila, že je zapotřebí, aby se na stavbě následující dva týdny přerušily práce, aby se poté bouralo méně, neboť i započaté podlahy v podkroví nejsou v pořádku. Inspektor během dvou týdnů po důkladném seznámení se s projektem, rozpočtem a prohlídce stavby zpracuje pasport vad s tím, že pak společně se stavbyvedoucím žalované dohodnou další postup. Sdělila, že termín dokončení stavby do 28. 12. 2012 podle smlouvy trvá, její požadavek na dokončení stavby do 31. 10. 2013 zapsaný ve stavebním deníku je pouze stanovení náhradního termínu a není změnou původní smlouvy.

29. Z emailu ze dne 19. 7. 2013 bylo zjištěno, že žalobkyně uvedla, že na základě sdělení inspektora bylo zjištěno, že na stavební části je mnoho vad, některé tak závažné, že způsobí plesnivění ve všech prostorách, rychlé schnutí oken, vady statiky můžou v budoucnu způsobit až zhroucení stavby. Uvedla, že je potřeba, aby od 22. 7. 2013 bylo pokračováno na stavbě a začaly být odstraňovány odstranitelné vady. Jako první se musí otevřít stavební jáma, odstranit všechen kačírek v zásypech s tím, že je potřeba vyvozit ho na deponii, místo na pozemku určí. Dále je třeba zásypy provést znovu přesně podle projektu s dovezeným hutněným jílem, pak je nutné vybourat začatou podlahu v pracovně v podkroví, kde je nedostatečné krytí kari výztuže, technologicky nepřípustná svislá i vodorovná pracovní spára, beton se už nespojí, chybějící separační vrstva, chybějící kročejová izolace v konstrukci podlahy, je nutné podlahu udělat znovu přesně ve vrstvách podle projektu. Ostatní vady budou projednávány na stavbě.

30. Z emailu ze dne 29. 7. 2013 bylo zjištěno, že žalobkyně žalované zaslala prvotní zprávu o stavu stavby ve [adresa] ke dni 14. 7. 2013, sdělila, že je zřejmé, že na stavební části bude muset proběhnout spousta bourání a oprav, včetně přesazení všech oken a pravděpodobně i injektáže podloží pod stavbou pro nedostatečné vyztužení základů stavby. Voda a topení nejsou dle projektu, bude je třeba v suterénu předělávat. Poukázala na to, že vyzvala žalovanou k pokračování na stavbě od 22. 7. 2013. [právnická osoba] se však celý týden nikdo nedostavil. Sdělila, že ruší maringotku, požádala o vyklizení maringotky, dále požádala o vrácení všech klíčů, kromě klíčů od vrat a od stavby. Poukázala na to, že žalovaná je 7 měsíců v prodlení, že dokončení stavby očekává do 31. 10. 2013. Přílohou emailu byla zpráva [tituly před jménem] [právnická osoba] ze dne 14. 7. 2013 nazvaná prvotní zpráva o stavu rozestavěného rodinného domu [tituly před jménem] [adresa] parc. č. 117/1 k. ú. [adresa]. Konstatováno, že ke dni vypracování zprávy je dokončena hrubá stavba, dále jsou osazena okna, provedeny rozvody ZTI vytápění a elektro, vyzděny příčky, provedeny vnitřní omítky a s výjimkou suterénu také z větší části konstrukce hrubých podlah, dále je provedena vodorovná část izolace proti vodě pod svislými konstrukcemi svislé izolace proti vodě, tepelná izolace suterénu a obsyp suterénních stěn těženým kamenivem kačírkem. Dodavatelem stavby je ARTISAN-[právnická osoba]., sídlem [adresa]. Dle platného výpisu z obchodního rejstříku nemá tato společnost v předmětu svého podnikání provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Stavba není prováděna odbornou stavební firmou, ani vedena odborným stavebním dozorem. Smlouva o dílo byla za dodavatele uzavřena [tituly před jménem] [jméno FO], který není statutárním zástupcem uvedené společnosti. Bylo konstatováno, že popsaný stav rozestavěnosti již neumožňuje či případně pouze za použití invazivních metod průzkumu odhalení velké části možných pochybení (nedodržení projektu či technologických postupů) vzhledem ke skutečnosti, že převážná část konstrukcí je již zakryta a neumožňuje tak jejich podrobnější průzkum. To se týká zejména správného vyztužení betonových konstrukcí, včetně krytí výztuže, tloušťky nadbetonávek, stropů, podlahových mazanin, dostatečných přesahů vodotěsné izolace a provedení jejího svaření, prostupů konstrukcemi izolace potrubních rozvodů, dodržení skladeb podlah, včetně jejich izolací. Po prostudování výše zmíněných podkladů a prvotní zevrubné kontrole stavby byly zjištěny následující závady: - Vyztužení základových pasů neproběhlo vůbec či pouze částečně. Určitě ne v objemu 2,08 t, jak uvádí stavební rozpočet, a dále s určitostí v rozporu s dokumentací. Vrchní část pasu z tvárnic ztraceného bednění s betonovou zálivkou nebyla pravděpodobně vyztužována vůbec, s výjimkou nahodilého provázání roxory se spodní částí pasů, PD požaduje čtyři profily průměru 10 mm/bm při obou lících navíc s přesahem 80 mm k provázání s výztuží podkladního betonu, toto provázání opět dle fotodokumentace provedeno nebylo, dle zápisu byla betonáž základových pasů provedena z betonu třídy B 20, označení dle již neplatné normy, není tak garantována předepsaná odolnost vůči karbontaci vyplývající z požadované třídy betonu C 16/20 XC2 (Vada 1). - Vodovodní přípojka byla nepřípustně zabetonována v severním základovém pase (Vada 2). - Spojování zemnící pásky v základové spáře odporuje platným předpisům, které pro mechanické spojování požadují provedení vždy za pomoci dvou spojek – provedeno pouze spojkou jednou (Vada 3). - Nepřípustné je provedení distančníků zajišťujících krytí výztuže kari sítě, základové desky (podkladního betonu) dřevěnými podložkami, ty poměrně rychle uhnijí a vystaví tak výztuž nepříznivým účinkům koroze (Vada 4). - Svislé nosné konstrukce prvního podzemního podlaží nerespektují projektovou dokumentaci (Vada 5). - Část jižní stěny provedená ze ztraceného bednění zřejmě není provázána s věncem nad prvním podzemním podlažím (Vada 6). - Nepřípustně a opět v rozporu s projektem byl proveden zásyp suterénních stěn stěženého kameniva kačírku, dochází tak k přivádění vody do základové spáry a zbytečnému přetěžování drenáže, hrozí riziko rozmočení základové spáry, bobtnání a následného sesychání zeminy, což by mohlo ovlivnit mechanickou stabilitu celého projektu (Vada 7). - zemní páska hromosvodů je nepřípustně vedena v kačírku v zásypu suterénních stěn (Vada 8). - Přesahy vodotěsné izolace provedené pod svislými konstrukcemi suterénu neumožní napojení izolace v ploše s dostatečným přesahem (Vada 9). - V rozporu s projektovou dokumentací, rozpočtem i zápisem ve stavebním deníku byly na nosné konstrukce vrchní stavby i vnitřní příčky použity bloky typu P+D smaltovanou ložnou spárou, nikoliv předepsané broušené cihly na tenkovrstvé lepidlo (Vada 10). - Převazba zdiva často nesplňuje minimální požadovanou délku (Vada 11). - Při zdění nebyly použity systémové tvarovky pro vazbu rohů a ostění otvoru, svislé spáry dořezů jsou místy pouze zapěněny montážní PUR pěnou (Vada 12). - Cihly v obvodovém zdivu jsou ve větším počtu rozbité (Vada 13) - Nepřípustné je dozdění některých ostění a tím pádem i podepření nadokenních překladů z nenosných příčkovek, navíc pravděpodobně bez provázání s nosným zdivem (Vada 14). - Provedení konstrukce podlah svou skladbou neodpovídá dokumentaci Vada 15) - Podlaha v garáži měla být podle dokumentace ze čtyř stran vyspádovaná do gule za vraty (Vada 16). - Provedení konstrukce podlahy v podkroví v místnosti 201 svou skladbou neodpovídá dokumentaci, chybí oddělovací vrstva, chybí kročejová izolace (Vada 17) - Rozdělená konstrukce podlahy v podkrovní místnosti 205 neodpovídá svou skladbou dokumentaci, chybí oddělovací vrstva, je vidět nedostatečné krytí výztuže kari (Vada 18) - Ve špatné poloze jsou osazena okna, přerušení tepelného mostu vloženým polystyrenem neprobíhá nad okenním rámem, ale před ním, tepelný most tak fakticky přerušen není a v místech překladu tak bude docházet k podstatným tepelným ztrátám. Hrozí i případné riziko kondenzace vodních par, což může vést k rozvoji plísní (Vada 19). - V rozporu s dokumentací je rozvod ústředního topení v suterénu veden v podlaze, ač má být veden pod stropem (Vada 20). - Rozvody vody studniční i městské v suterénech jsou vedeny v podlaze bez možnosti vypuštění těchto rozvodů (Vada 21). Ze zjištěných závad je možno opravit usazení oken do správné polohy a výměnu zásypu okolo stavby provedením z předepsaného nepropustného jílu.

31. Z dopisu žalobkyně ze dne 1. 8. 2013 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala, aby ihned nastoupila na stavbu a začala pracovat na odstranění všech vad vytknutých [tituly před jménem] [jméno FO]. Náhradní lhůtu stanovila do konce 34. týdne 2013. K dopisu je doložen podací lístek, odeslání je dokládáno i emailem ze dne 4. 8. 2013.

32. Z dopisu ze dne 5. 8. 2013 bylo zjištěno, že žalobkyně žalované sdělila, že [tituly před jménem] [právnická osoba] stavbu prohlédl 3. 7. 2013 a 18. 7. 2013. Na základě toho znovu vytkla žalobkyni již dříve uváděné vady, stanovila lhůtu k odstranění vad do 25. 8. 2013, odeslání dopisu doložila podacím lístkem ze dne 5. 8. 2013.

33. Z dopisu ze dne 27. 8. 2013 bylo zjištěno, že žalobkyně zde shrnula postup na stavbě, výzvy k odstranění vad s tím, že na stavbu na práci na odstraňování vad nikdo nenastoupil, naopak došlo k odvezení věcí z maringotky, demontování lešení, odvozu nářadí a vybavení. Vzhledem k tomu, že vytknuté vady nebyly odstraněny ani v přiměřené lhůtě, že je zřejmé, že žalovaná nehodlá v plnění smlouvy o dílo vůbec pokračovat a že nebude dodržen ani náhradní termín dokončení stavby do 31. 10. 2013. Žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo na zhotovení stavby rodinného domu ve [adresa]. Tímto dopisem také konstatovala, že smlouva se od počátku ruší. Smluvní strany jsou povinny vrátit si vše, co na plnění od druhé strany dostaly a co lze vrátit. Vrátila žalované maringotku umístěnou na jižní straně jejího pozemku u silnice se vším vybavením, součástmi a příslušenstvím. Vyzvala žalovanou, aby si maringotku jako svůj majetek odvezla z jejího pozemku v termínu od 31. 8. do 1. 9. 2013. Požádala, aby jí ve stejném termínu byly předány klíče od stavby a od vjezdových vrat na pozemek. Z podacího lístku ze dne 27. 8. 2013 bylo zjištěno, že listina byla žalované zastlána. Dále byl žalobkyní předložen email, ve kterém uvádí, že žalované zasílá sken odstoupení od smlouvy, včetně výzvy s vrácením maringotky.

34. Ze znaleckého posudku [právnická osoba], posudek č. [hodnota]–45/13 ze dne 27. 10. 2013, kdy objednatelem byla žalobkyně, účelem bylo zjištění obvyklé ceny nedokončené stavby a nákladů na sanaci vad výstavby. Bylo zjištěno, že znalec provedl prohlídku a znalecké zkoumání dne 30. 8. 2013 s tím, že k datu místního šetření byl zachován stav, jaký byl zhotovitelem opuštěn. Znalec uvedl, z jakých podkladů vycházel, soudem byly podklady vyžádány a provedeny k důkazu. Znalec sdělil, že nebyl přítomen v průběhu výstavby, není objektivně schopen revidovat ty stavební dodávky, které byly dalším postupem zakryty, proto není vhodné kalkulovat obvyklou cenu detailním položkovým rozpočtem, když zhotovitelem vyhotovený rozpočet je nepřesný a částečně obsahově nesprávný, když na jednu stranu obsahuje položky, které nejsou aplikovány v souladu s výstavbou, a na druhou stranu absentují položky, které by věcně kalkulovány být měly. Pro stanovení stupně rozpracovanosti lze v tomto konkrétním případě aplikovat kalkulaci procentní sazbou rozestavěnosti jednotlivých ucelených konstrukcí ve stavbě, když je známo jejich procentní zastoupení ve stavbě jako celku. Znalec vyšel z toho, že účelem posudku je objektivně zhodnotit obvyklou cenu realizovaných stavebních dodávek, nikoliv detailně revidovat jednotlivé položky, a tedy množství práce a množství materiálu. Znalec konstatoval, že cena sjednaná je cenou obvyklou. Dále konstatoval, že nedokončená stavební výroba je reprezentována 31,655 % z ceny díla, na základě toho stanovil, že cena sjednaná dle smlouvy o dílo činí 4 462 494 Kč, podíl nedokončené stavební výroby 1 412 602 Kč a celková obvyklá cena nedokončeného díla 3 049 892 Kč včetně 14 % DPH. Tato cena je však podmíněna bezvadným a úplným plněním ze strany zhotovitele. Protože mezi stranami v průběhu výstavby došlo k dohodě a část dodávek byla hrazena přímo objednatelem jednotlivým subdodavatelům, zhotovitel subdodávku zabezpečil, od subdodavatele fyzicky převzal, avšak faktura byla vystavena přímo na objednatele. Z logiky věci, je-li cena zhotovitele přijata jako cena obvyklá a předmětné subdodávky zabezpečoval zhotovitel jako součást svého plnění, jen bylo vyňato z fakturace a cash flow, jsou zhotovitelem sjednané částky přijaty také jako v ceně obvyklé a dále odečítány v nominální hodnotě. Jednalo se o faktury a finanční částky dle následující sestavy: střecha, krov, krytina, klempířské prvky ve výši 285 112 Kč, okna VELUX 51 100 Kč, hromosvod 19 267 Kč, okna euro 151 225 Kč, garážová vrata 27 904 Kč, vchodové dveře NEXT 99 936 Kč, odvoz a skládkovné za polovinu výkopu 32 700 Kč. Celkem tedy 699 944 Kč bez DPH, což se 14 % DPH činí 797 936 Kč. Poté bylo rekapitulováno, že cena sjednaná dle smlouvy činila 4 462 494 Kč, minus podíl nedokončené stavební práce 1 412 602 Kč, minus podíl subdodávek hrazený přímo objednatelem 797 936 Kč, to vše včetně DPH, výsledná částka činí 2 251 956 Kč včetně DPH. Celková obvyklá cena nedokončeného díla zhotovená nákladem zhotovitele za předpokladu bezvadného plnění pak činí tuto částku. Dále znalec konstatoval vady nedokončeného díla, znalec poukázal na inspekci ByteCzech s. r. o. s tím, že vycházel z této zprávy, vlastního místního šetření, fotodokumentace. Uvedl, že se všemi závěry reklamace se neztotožňuje, případně se neztotožňuje zcela, a k jednotlivým vadám uvedl: Vada 1 - vyztužení základových pasů, kdy vyztužení základových pasů neproběhlo vůbec či pouze částečně, určitě ne v objemu dle projektové dokumentace. Dle znalce je vada objednatelem uplatňována oprávněně. Je zjevné, že nebylo provedeno vyztužení spodní stavby. Jedná se o vadu neodstranitelnou, pouze potenciální odchylku v jakosti betonu nepovažuje znalec za prokázanou. Vada 2 - vodovodní přípojka pro vodu byla nepřípustně zabetonována. Tuto reklamaci nepovažoval znalec za oprávněnou, v rozpočtu nebylo kalkulováno ničeho. Vada 3 - spojování zemnící pásky v základové spáře odporuje platným předpisům. K tomu znalec uvedl, že nepovažuje vadu za zásadní pro jakost i cenu díla, nehrozí rozpojení zemnícího pásku. V položkovém rozpočtu nebylo nic kalkulováno. Vada 4 - nepřípustné provedení distančníků zajišťujících krytí výztuže základové desky dřevěnými podložkami. Znalec uvedl, že sítě jsou od podkladu distancovány nevyhovujícím způsobem, to je dřevěnými podklady. Dominantním faktorem je skutečnost, že kari sítě od podkladů distancovány jsou, to nevylučuje fakt, že se jedná o distanci nevhodnou. Z důvodu opatrnosti znalec kalkuloval přiměřenou slevu z výztuže kari sítí a slevu z ceny betonu za absenci výztuže a tedy i její neprovázání. Vada 5 - svislé nosné konstrukce prvního podzemního podlaží nerespektují projektovou dokumentaci, obvodové konstrukce na východní a západní straně - nebyl dodržen požadavek na promaltování svislých styčných spár v částech pod terénem. Znalec tuto sníženou jakost zdiva kalkuluje jako součást přiměřené slevy z ceny zdiva jako celku, viz další bod reklamace. Vada 6 - část jižní stěny provedená ze ztraceného bednění není podle fotodokumentace provázána s věncem nad prvním podzemním podlažím, znalec považoval závadu za poměrně závažnou, doporučil konzultaci s autorem projektu v části statika. V rozpočtu je kalkulována cena za absentující výztuž, nikoliv razantní sanační opatření, to je zvýšení statické stability zdi dodatečným opatřením. Vada 7 - nepřípustný zásyp suterénních stěn staženého kameniva kačírku. Jedná se dle znalce o odchylku od projektu stavby, znalec v rozpočtu kalkuluje s nákladem na sanaci tak, že na kačírek bude položena geotextilie a aplikován zhutněný zásyp vytěženou zeminou s vložením vrstvy jílového těsnění. Vada 8 - zemní páska hromosvodů je nepřípustně vedena v kačírku v zásypu suterénních stěn. K tomu znalec uvedl, že nepovažuje závadu za dominantní, neočekává obtíže u revize hromosvodu, znalec nekalkuluje ničeho. Vada 9 - přesahy vodotěsné izolace provedené pod svislými konstrukcemi suterénu neumožňují napojení izolace v ploše s dostatečným přesahem. Znalec uvedl, že vadu považuje za dominantně nedokončenou výrobu se zvýšenými nároky finančními, pracnost i vyvolané úkony na dokončení. Vzhledem k jisté opatrnosti nekalkuluje v rozpočtu ničeho. Vada 10 - v rozporu s projektovou dokumentací byly na některé nosné konstrukce vrchní stavby i vnitřní příčky použity bloky P+D s maltovou ložnou spárou, nikoliv předepsané broušené cihly na tenkovrstvé lepidlo. Jedná se o odchylku od projektu stavby, dále znalec uvedl, že je kalkulována přiměřená sleva reflektující tuto skutečnost. Vada 11 - převazba zdiva často nesplňuje minimální požadovanou délku. Znalec uvedl, že vada je zjevně zachytitelná vizuálním průzkumem, proto je kalkulována přiměřená sleva reflektující skutečnost i celkovou jakost zdiva. Vada 12 - při zdění nebyly použity systémové tvarovky pro vazbu rohů a ostění otvoru, svislé spáry do řezu jsou místy pouze zapěněny montážní pěnou. Znalec uvedl, že je to zhodnoceno v ceně jakosti zdiva. Vada 13 - cihly v obvodovém zdivu jsou ve větším počtu rozbité. Zhodnocení dále shodně také zahrnuto v segmentu jakosti zdiva domu. Vada 14 - nepřípustné dozdění některých ostění a tím pádem podepření nedokončených překladů z nenosných příčkovek, navíc pravděpodobně bez provázání s nosným zdivem, v obvodovém zdivu jsou ve větším počtu rozbité. K tomu znalec uvedl, že tyto vady v segmentu zdiva má za zásadní pro jakost i cenu díla, v podstatě se jedná o vady neodstranitelné, které svědčí o nedostatku profesní zdatnosti a řemeslného fortelu na straně zhotovitele, aplikací poškozených bloků do řezu absencí systémových tvarovek je zjevná snaha zhotovitele o finanční úsporu na materiálové složce, akcentováno nepoužitím přesných broušených bloků na lepidlo. Znalec kalkuluje v rozpočtu přiměřenou slevu z ceny díla. Vada 15 - provedení konstrukce podlah svou skladbou neodpovídá dokumentaci. Znalec k tomu uvedl, že nepředpokládá demolici hotových podlah a tedy kalkuluje cenu absentující separační fólie v segmentu hydroizolací. Je zřejmé, že se jedná o nedokončenou stavební výrobu a hydroizolace budou teprve na hrubé podlahy v koupelně aplikovány. Vada 16 - podlaha v garáži měla být podle dokumentace ze čtyř stran vyspádovaná do gule za vraty, dle znalce není připravena žádná kanalizace, není to možno provést, dodatečná realizace je možná pouze nepřiměřeným nákladem. Znalec v rozpočtu kalkuluje pouze zřízení a osazení vpusti. Vada 17 - provedení konstrukce podlahy v podkroví v místnosti 201 svou skladbou neodpovídá dokumentaci, chybí oddělovací vrstva, chybí kročejová izolace. Znalec uvedl, že se jedná o zásadní odchylku od projektu stavby. Lze očekávat i u všech ostatních místností druhého nadzemního podlaží. Znalec v rozpočtu kalkuluje s vybouráním mazaniny, odstranění PPS a realizací skladby dle projektu stavby. Vada 18 - rozdělená konstrukce podlahy v podkrovní místnosti 205 neodpovídá svou skladbou dokumentaci, chybí oddělovací vrstva, je vidět nedostatečné krytí výztuže kari, shodně jako vada 17. Vada 19 - ve špatné poloze jsou osazena okna, přerušení tepelného mostu vloženým polystyrenem neprobíhá nad okenním rámem, ale před ním. K tomu znalec uvedl, jedná se o fatální pochybení již při montáži nadokenních překladů a dále pak při montáži oken, jako kompromisní alternativa se jeví demontáž a opakovaná montáž alespoň částečně do dispozice tepelné izolace, dále pak dodatečné zateplení nadpraží. Uvedl, že se jedná o fatální vadu jak do tepelně technických vlastností výplně otvorů, tak do architektonického vzhledu. S jistou opatrností znalec v rozpočtu kalkuluje demontáž a zpětnou montáž oken s dodatečným zateplením nadpraží oken. Vada 20 - v rozporu s dokumentací je rozvod ústředního topení v suterénu veden v podlaze, ač má být veden pod stropem. Znalec v rozpočtu kalkuluje přidělání rozvodů v dispozicích suterénu s provedením nového vedení pod stropem na již realizované rozvody s tím, že stávající budou v podlahách ponechány bez funkce. Vada 21 - rozvody vody studniční i městské v suterénech jsou vedeny v podlaze bez možnosti vypuštění těchto rozvodů, analýza a zhodnocení shodně jako vada 20. Hodnotu stavebních prací nezbytných k sanaci vad a nekvalitního plnění zhotovitele pak znalec stanovil na částku 362 671,95 Kč včetně DPH. Na základě toho uvedl, že celková obvyklá cena nedokončeného díla realizovaného zhotovitelem zjištěná posudkem ke dni 28. 8. 2013 při reflexi dodávek zajištěných péčí a nákladem zhotovitele a nákladů na sanaci vad díla činí 1 889 284 Kč.

35. Z faktury [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalobkyni vyúčtoval náklady znaleckého posudku na částku 30 000 Kč, splatnost byla 11. 11. 2013. Z potvrzení o platbě ze dne 6. 11. 2013 bylo zjištěno, že žalobkyně zaplatila znalci 30 000 Kč na účet uvedený ve faktuře za znalecký posudek.

36. Z výpisu účtu žalobkyně bylo zjištěno, že dne 13. 10. 2011 zaplatila žalované částku 100 000 Kč, dne 6. 10. 2011 částku 50 000 Kč, dne 24. 10. 2011 částku 150 000 Kč, dne 28. 11. 2011 částku 190 824 Kč. Celkem se jednalo o částku 490 824 Kč. Žalobkyně k tomu doložila faktury s tím, že faktura 37/2011 ze dne 3. 10. 2011 byla faktura na první částečnou platbu, ke které bylo vystaveno vyúčtování faktury č. [hodnota] k faktuře 38/2011 z 13. 10. 2011 na částku 78 789 Kč a dále faktura 42/11 je vyúčtování faktury č. [hodnota] k zálohové faktuře 37/2011 na částku 77 484 Kč, dále fakturou 39/11 ze dne 24. 10. 2011 fakturována druhá částečná platba na stavba rodinného domu [adresa] a fakturou č. 43/11 ze dne 20. 11. 2011 provedeno vyúčtování faktury č. [hodnota] k zálohové faktuře 39/2011 na částku 190 824 Kč: výkopové práce, stavební technika, odvoz zeminy, návoz štěrku, stavba základu a betonování, připsána maringotka jako zařízení staveniště ve výši 60 000 Kč.

37. Z kupní smlouvy prodávajícího [jméno FO] a žalované jako kupující bylo zjištěno, že žalovaná zakoupila dne 21. 10. 2011 od prodávajícího maringotku za částku 60 000 Kč. Z vyúčtování faktury č. [hodnota] k zálohové faktuře 39/2011 na částku 190 824 Kč bylo zjištěno, že žalovaná tam žalobkyni vyúčtovala za maringotku jako zařízení staveniště částku 60 000 Kč.

38. Z výpisu účtu žalobkyně bylo zjištěno, že na účet ART2 (č. l. 306-307 spisu) zaplatila dne 24. 10. 2012 žalované částku 31 000 Kč, dne 24. 10. 2012 částku 13 000 Kč, dne 24. 10. 2012 částku 78 000 Kč, dne 15. 11. 2012 částku 40 000 Kč, dne 15. 11. 2012 částku 72 000 Kč, dne 8. 1. 2013, částku 1 200 Kč, dne 8. 1. 2013 částku 16 512 Kč. Z příjmového pokladního dokladu bylo zjištěno, že dne 27. 4. 2012 žalobkyně zaplatila žalované 30 000 Kč, podepsáno stavbyvedoucím žalované. Celkem tyto platby činily 281 719 Kč.

39. Z výpisů z účtu žalobkyně (č.l. 299-302 spisu) bylo zjištěno, že v roce 2012 zaplatila žalované na účet ART1 dne 8. 3. 2012 částku 285 500 Kč. K tomu žalobkyně uváděla, že jí v hotovosti bylo vráceno 500 Kč. Dne 30. 3. 2012 zaplatila částku 159 600 Kč, dne 13. 4. 2012 částku 171 000 Kč, dne 4. 5. 2012 částku 163 800 Kč, dne 17. 5. 2012 částku 570 000 Kč, dne 21. 6. 2012 částku 399 000 Kč a dne 17. 8. 2012 částku 228 000 Kč. K tomu byly doloženy faktury, kterými byly částky účtovány (č. l. 292 -295 spisu). V roce 2012 bylo žalobkyni dobropisováno 214 721 Kč. Žalobkyně za rok 2012 prokázala zaplacení částky 1 976 400 Kč s tím, že z této částky odečetla dobropisovanou částku 214 721 Kč za rok 2012. Dále si žalobkyně ještě započítávala platbu za dveře Bauhaus 49 990 Kč, když zaplacení dveří přímo žalobkyní vyplývalo z vyúčtování, které si mezi sebou žalobkyně a žalovaná předkládali ke kontrole (č. l. 363 spisu).

40. Z výpisu z účtu za rok 2013 bylo zjištěno, že žalobkyně zaplatila žalované dne 14. 5. 2013 částku 41 840 Kč, dne 14. 5. 2013 částku 25 137 Kč, dne 28. 5. 2013 částku 63 828 Kč, dne 17. 6. 2013 částku 42 557 Kč. K tomu žalobkyně uvedla, že dne 12. 6. 2013 jí byla vrácena hotově částka 1 820 Kč. Dále žalované zaplatila dne 26. 6. 2013 částku 13 000 Kč s tím, že účtováno jí bylo 32 960 Kč, ale dobropisováno 19 960 Kč, zaplatila tedy rozdíl těchto dvou částek.

41. Celkem tak bylo prokázáno, že za roky 2011–2013 žalobkyně přímo žalované zaplatila částku 2 983 468 Kč.

42. K placení zedníků přímo žalobkyní žalobkyně doložila faktury za období od března do listopadu 2012 na částku 984 424 Kč. Ve fakturách jsou jako dodavatelé uvedeni jednotliví zedníci, které žalovaná najala, jako odběratel je uvedena žalobkyně. K tomu žalobkyně doložila příjmové doklady, které odpovídají fakturovaným částkám, z příjmových dokladů bylo zjištěno, že fakturované částky byly zedníkům vyplaceny jménem žalobkyně. Žalobkyně k tomu tvrdila, že fakticky to probíhalo tak, že ona zedníky fakturované částky zasílala na účet ART2 a žalovaná je jejím jménem v hotovosti oproti příjmovému dokladu vyplácela zedníkům. Placení na účet ART2 žalobkyně prokázala výpisy z účtu (č.l. 305-306 spisu)

43. Žalobkyně tvrdila, že od dubna do července 2013 žalovaná vystavovala faktury zedníkům tak, že nadále byli jako dodavatelé uvedeni jednotliví zedníci, jako odběratel žalobkyně, fakturami si zedníci účtovali zednické práce. To žalobkyně doložila fakturami zedníků (č. l. spisu 509–555). Dále tvrdila, že žalovaná po ní požadovala, aby hradila zednické práce zedníkům přímo na jejich účty. K tomu žalobkyně doložila výpis z účtu u [právnická osoba] (č. l. 508, 518) a příjmové doklady (č. l. 519–555). Z těchto listin bylo zjištěno, že v období od dubna do července 2013 zedníci vystavovali faktury žalobkyni a ta částky uvedené ve fakturách poukazovala na účty zedníků s tím, že za toto období takto celkem zaplatila částku 155 428 Kč.

44. Celkem tak bylo prokázáno, že za práci zedníků žalobkyně zaplatila 1 139 852 Kč, kdy tato částka nebyla žalovanou zohledňována do výdajů za stavbu a není žalobkyní požadována v rámci nároku 1.

45. Z dopisu ze dne 12. 11. 2013 bylo zjištěno, že žalobkyně žalované sdělila, že 1. 8. 2013 jí vyzvala k zaplacení smluvní pokuty za prodlení se zhotovením stavby rodinného domu ve výši 1 357 079 Kč s tím, že částka byla splatná do 14. 8. 2013. Smluvní pokuta jí dosud nebyla zaplacena. Dále uvedla, že podle svého vyčíslení bezdůvodného obohacení po odstoupení od smlouvy o dílo dopisem ze dne 5. 11. 2013 měla žalované zaplatit 779 918 Kč se splatností do 10. 11. 2013, bezdůvodné obohacení nezaplatila, proto má žalovaná vůči ní splatnou pohledávku ve výši 779 918 Kč. Na tuto pohledávku si započítala svoji pohledávku ve výši 1 357 079 Kč, a to co do částky 779 918 Kč. V důsledku započtení její pohledávka v plné výši zanikla a žalovaná jí nadále dluží 577 161 Kč. Následně si žalobkyně účtovala smluvní pokutu za následující období od 11. 8. 2013 do 27. 8. 2013. Započítávací dopis byl doložen podacím lístkem ze dne 12. 11. 2013.

46. Z dopisu žalobkyně ze dne 1. 8. 2013 bylo zjištěno, že tímto dopisem žalobkyně účtovávala žalované smluvní pokutu za prodlení se zhotovením stavby, a to ve výši 5 ‰ denně z ceny započaté kapitoly, a to za období od 26. 4. 2013 do 31. 7. 2013 s tím, že za duben se jedná o 4 dny, květen 31 dnů, červen 29 dnů, červenec 17 dnů, celkem [hodnota] dnů po 16 754 Kč, tj. 1 357 079 Kč s tím, že žádá, aby jí částka byla zaplacena nejpozději do 14. 8. 2013. K tomu je připojena obálka, ze které bylo zjištěno, že žalobkyně žalované dopis 1. 8. 2013 zaslala, adresát nezastižen, uloženo od 2. 8. 2013.

47. Ze spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že ve věci byl vydán rozsudek č. j. [spisová značka] ze dne 6. 6. 2023, který nabyl právní moci 19. 8. 2023. Tímto rozsudkem bylo žalobkyni vyhověno a žalované bylo uloženo zaplatit jí částku ve výši 577 161 Kč jako smluvní pokutu za prodlení se zhotovením stavby za období od 20. 4. 2013 do 31. 7. 2013, dále částku 186 466 Kč jako smluvní pokutu za prodlení se zhotovením stavby za období od 1. 8. 2013 do 10. 8. 2013 a třetí částku ve výši 316 991 Kč jako smluvní pokutu za prodlení se zhotovením stavby za období od 11. 8. 2013 do 27. 8. 2013. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že smluvní pokuta za 81 dní prodlení v období od 27. 4. 2013 do 31. 7. 2013 činila 1 357 079 Kč. Ke dni 12. 11. 2013 došlo k zápočtu vzájemné pohledávky ve výši 779 918 Kč, smluvní pokuta po započtení činila 577 161 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žádná z kapitol uvedených v článku 1 smlouvy o dílo nebyla ve smluveném termínu včas a řádně dokončena a žalobkyni předána a jí převzata postupem stanoveným smlouvou (t. j. ukončená kapitola bude předána zhotovitelem objednateli závěrem kontrolního dne za tím účelem svolaným). Dohodnuté práce nebyly provedeny vůbec nebo nebyly provedeny předepsaným způsobem podle projektové dokumentace nebo v předepsaném rozsahu, podle rozpočtu a projektové dokumentace, anebo nebyly v celém rozsahu podle projektu dokončeny. Zejména se jednalo o následující vady: Kap. 1) [právnická osoba] a založení stavby [právnická osoba] 1(zemní práce) Poř. č. [hodnota] – chybí rozprostření ornice v rovině v tl. 30 cm, dovoz ornice, osetí trávou Poř. č. [hodnota] – nedokončeno uložení sypaniny na skládku Poř. č. [hodnota] - chybí obsyp objektu štěrkopískem, dovoz štěrkopísku Poř. č. [hodnota] – chybí odkopávky pro silnice Poř. č. [hodnota] – chybí vodorovné přemístění výkopku (pro silnice) Poř. č. [hodnota] – chybí uložení sypaniny do násypů (pro silnice) [právnická osoba] 2 (základy, zvláštní zakládání) Poř. č. [hodnota] – výztuž základových pasů 2,08 t není v předepsaném rozsahu Poř. č. [hodnota] – chybí bednění stěn základových pasů 33,36 m2 – zřízení Poř. č. [hodnota] – chybí bednění stěn základových pasů – odstranění Kap. 2) Svislé a kompletní konstrukce [právnická osoba] 3 (svislé a kompletní konstrukce) Poř. č. [hodnota] – montáž komínu Schiedl 140 mm (chybí komínová dvířka) Poř. č. [hodnota] – 42 – chybí podhledy ze sádrokartonu vč. parotěsné zábrany Kap. 3) Vodorovné konstrukce [právnická osoba] 4 (vodorovné konstrukce) poř. č. [hodnota] – chybí pásek obkladový Klinker poř. č. [hodnota] – výztuž stropů z betonářské oceli 0,83 t není v předepsaném rozsahu Kap. 4) Opravy povrchu podlahy a osazení (výplně otvorů) [právnická osoba] 63 (podlahy a podlahové konstrukce) Poř. Č. 69 – 70 – konstrukce podlah nedokončeny (chybí podkroví, suterén) [právnická osoba] 64 (výplně otvorů) Poř. Č. 72 – chybí zárubně a osazení zárubní ocelových v suterénu Poř. Č. 85 – chybí osazení revizních dvířek pro vanový sifon Poř. Č. 86 – chybí dvířka vanová Kap. 5) Ostatní konstrukce (montáž/demontáž/bourání) [právnická osoba] 60 (úpravy povrchů, omítky) Poř. Č. 64 – chybí vnější omítka celá [právnická osoba] 61 (úpravy povrchů vnitřní) Poř. Č. 66 – vnitřní omítky nedokončeny (chybí prostor pod schody v suterénu, štíty) [právnická osoba] 62 (úpravy povrchů vnější) Poř. Č. 68 – chybí omítka vnější MVC [právnická osoba] 90 (přípočty) Poř. Č. 87 – chybí oplocení, ocel. sloupky pro vrata, vrátka Poř. Č. 88 – chybí dlažba ve všech podlažích (chodby, koupelny, schody, celý suterén) Poř. Č. 89 – chybí deska izolační podlahová Rockwool Steprock Poř. Č. 90 – chybí obkládačky [právnická osoba] 94 (lešení a stavební výtahy) Poř. Č. 93 – 94 – chybí montáž/demontáž lešení ([právnická osoba], Z , částečně S strana) [právnická osoba] 711 (izolace proti vodě) Poř. Č. 110 – 117 – částečně chybí izolace proti vodě, celá izolace proti radonu [právnická osoba] 713 (izolace tepelné) Poř.č. [hodnota] – chybí deska izolační podlahová Rockwool Steprock Poř. Č. 119 – izolace tepelná podlah na sucho nedokončená v podkroví a v suterénu Poř. Č. 120 – chybí izolace tepelná stropů rovných spodem s drátem Elektro - nedokončeno zapojení a kompletace rozvaděče, zásuvek a vypínačů Kap. 6) Voda, plyn, topení Voda – nedokončená a bude se v suterénu předělávat podle projektu Plyn – nedokončen rozvod Topení – nedokončené, chybí radiátory, kotel, expanze, čerpadlo kondenzátu, v suterénu se budou předělávat rozvody podle projektu Kap. 7) Komunikace [právnická osoba] 5 (komunikace) Poř. Č. 59 – 63 – chybí všechno [právnická osoba] 91 (doplňující práce na komunikaci) Poř. Č. 91 – 92 – chybí zahradní obrubníky [právnická osoba] 99 (staveništní přesun hmot) Poř. Č. 109 – chybí přesun hmot pro pozem. komunikace Kap. 8) Tesařské, klempířské a pokrývačské práce [právnická osoba] 762 (konstrukce tesařské) Poř. Č. 127 – chybí demontáž obložení schodišť, stupně, podstupnice Poř. Č. 128 – chybí demontáž obložení schodišť, madla Poř. Č. 131 – chybí bednění okapových říms 130,20 m2 [právnická osoba] 764 (konstrukce klempířské) Poř. Č. 142 – oplechování zdí Cu plechem š. 250 mm Poř. Č. 144 – odpadní trouby 11,30 m – chybí montáž Poř. Č. 147 – oplechování parapetů [právnická osoba] 765 (krytiny tvrdé) hotovo Kap. 9) [právnická osoba] [právnická osoba] 766 (konstrukce truhlářské) Poř. Č. 160 – chybí obklad stěn deskami z aglomerovaného dřeva 18 m2 Poř. Č. 162 – chybí montáž všech dveří v 1NP a v podkroví do obložkové zárubně Poř. Č. 163 – chybí montáž všech dveří v suterénu do ocelové zárubně Poř. Č. 166 – chybí montáž všech obložkových zárubní Poř. Č. 167 – chybí desky parapetní dřevěné 21,5 m Poř. Č. 168 - chybí montáž vchodových dveří 4 ks (???) Poř. Č. 169 – 170 – chybí dodávka a montáž žaluzie horizont. Interiérová 18,25 m2 Poř. Č. 176 – chybí schodiště stahovací Poř. Č. 182 – chybí boční prkno lakované 12 m2 Kap. 10) Zámečnické práce [právnická osoba] 767 (konstrukce zámečnické) Poř. Č. 183 – chybí montáž všech ocel. zárubní v suterénu Poř. Č. 184 – 185 – chybí dodávka a montáž zábradlí schodišťové, madlo, nátěry Poř. Č. 187 – zábradlí balkonové vč. nátěru Poř. Č. 188 – 189 – chybí dodávka a montáž vrata ocelová posuvná Poř. Č. 190 – 191 – chybí dodávka a montáž vrátek Poř. Č. 192 – chybí elektrický pohon vrat Kap. 11) Podlahářské práce [právnická osoba] 771 (podlahy z dlaždic a obklady) Poř. Č. 193 – 202 – chybí téměř všechny soklíky, dlažby a přísl. Poř. Č. 203 – chybí osazení revizních dvířek na magnet [právnická osoba] 775 (podlahy vlysové a parketové) Poř. Č. 204 – 207 – chybí všechny lamelové podlahy a přísl. [právnická osoba] 777 (podlahy ze syntetických hmot) Poř. Č. 208 – 209 – chybí vše Kap. 12) Dokončovací práce [právnická osoba] 95 (dokončovací konstrukce na poz. stav.) Poř. č. [hodnota] – vyčištění budov Poř. Č. 100 – osazení zábradlí schodišťového, balkonového 12 m Poř. Č. 101 – chybí zámek a klíč pro nouzové otevírání garážových vrat [právnická osoba] 781 (obklady keramické) Poř. č. [hodnota] – 213 – všechno [právnická osoba] 784 (malby) Poř. č. [hodnota] – 216 – všechno 48. Z dopisu žalobkyně ze dne 6. 3. 2014 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání přeplatku na jí vydaném bezdůvodném obohacení s tím, že žalované sdělila, že žalobkyně si sama vyčíslila obohacení na 779 918 Kč, avšak sanace některých vad si vyžádaly vyšší náklady, než jaké byly odhadnuty znalcem. Žalobkyně uvedla, za které vady požaduje vyšší částku a v jaké výši. Celkově tak žádala o vrácení přeplatku na vydaném bezdůvodném obohacení ve výši 676 977 Kč do 10. 3. 2014. Dále v tomto dopise vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za parkování maringotky, a to ve výši 240 Kč denně za období od 2. 9. 2013 do 5. 3. 2014, celkovou částku 44 400 Kč s tím, že zaplatit žádala do 10. 3. 2014. Odeslání výzvy bylo doloženo podacím lístkem z 6. 3. 2014. Přílohou byly i termosnímky z termokamery.

49. Z protokolu o výpovědi svědka [právnická osoba], jednatele společnosti [právnická osoba]., ze dne 29. 11. 2021, provedeného v řízení Okresního soudu v Kladně sp. zn. [spisová značka] mezi týmiž účastníky (č. l. 1305–1306 spisu sp. zn. [spisová značka]) bylo zjištěno, že když přišel do [adresa], byla dokončena hrubá stavba a byla dodělána střecha, byla osazena okna. Žalobkyně potřebovala, aby tam mohla žít, tak se to začalo předělávat. Neměla být zateplená fasáda, ale dům byl tak špatně postaven, museli udělat termosnímky, zjistilo se, že jsou velké úniky tepla a musela se fasáda komplet celá zrenovovat a celý dům se musel zateplit. [právnická osoba] byl speciální Porotherm, který se nemusí zateplovat, ale tím, že to bylo špatně postaveno, tak pronikalo teplo ven, tak se to muselo zateplit na stávající zeď zvenku, udělali klasické zateplení stavby, tj. polystyren a omítku. Potom se předělávaly izolace kolem celého domu, neboť byly nedostatečně udělané drenáže. Všechna voda, co se hrnula ze silnice, se hrnula pod dům, takže 4 m stěny od domu se odkopávaly, tím se zjistilo, že je kanalizace vyvedená v protispádu, takže kanalizace by nemohla odtékat, nebyla udělána tlaková zkouška. Vizuálně bylo vidět, že do sklepa zatéká voda, dům je ve svahu a veškerá voda ze svahu zatékala pod dům, v garáži se musela komplet obouchat dlažba, chyběla tam hydroizolace nebo tepelná izolace. Nebylo dodrženo to, co mělo být v projektu, takže museli vybourat novou dlažbu, co tam byla hotová, dát tam novou izolaci a znovu položit dlažbu. Byl tam krb, ze kterého měly být výdechy, protože byly zapomenuté díry ve stavbě, museli složitě bourat díry ve stropě, aby tam byly průduchy. Místnosti měly být vytápěny krbovými průduchy, tyto rozvody byly opomenuty, nebyly provedeny rozvody do jednotlivých místností, pak museli udělat sádrokartonové kastlíky, aby to nebylo v interiéru vidět. Průduchy byly v podstatě trubky zazděné ve zdi, ty chyběly, nebylo tam vůbec nic, zatékalo do vchodových dveří ze strany od zahrady, což bylo ze západní stěny, takže se muselo dodělávat těsnění, byly nedostatečně osazené vchodové dveře do sklepa, konstrukčně byly špatně osazené, tj. byly vystrčené moc do fasády a voda mohla pronikat přímo dovnitř a do podlahy a voda tekla až metr dovnitř. Musely se přebourávat výšky překladů na vnitřních příčkách a šířky rozměrů pro dveře, protože nebyly dostatečně udělány rozměry pro vnitřní dveře, tzn. že místo 90 cm díry tam bylo jen 80 cm, takže se všechny díry musely přibourávat, osekávat, bylo jich 11 nebo 12. Dole jsou určitě tři místnosti, nahoře koupelna, obývací pokoj, vchod do garáže, vchod do technické místnosti a ještě jeden pokoj. V prvním patře museli komplet bourat podlahy. [právnická osoba] se každý den pořizovaly fotografie, každý den se zákazníkovi posílaly fotky toho, co se dělalo, sdělovalo se, co se dělalo nového, každý den zákazníkovi dělali vyúčtování, aby věděl, co konkrétně jeho firma na stavbě dělala. Je to podloženo vždy každodenní fotodokumentací. Pokud jde o stěnu v garáži proti vratům, chybělo zateplení, za tím byl pokoj, musely se dodělávat chybějící rozvody topení dolů do sklepa, v prvním i druhém patře se muselo předělávat ústřední topení, protože byly buď špatně osazené vývody pod oknem pro malé radiátory, nebo byly na špatném místě, nebo nebyly udělané vůbec. Věděl, že komplet rozvody dole se předělávaly, buď se posouvaly, nebo se zesilovaly trubky. V domě u paní [jméno FO] udělali kompletní vnitřní omítky, malby, dlažby plovoucí lina, podlahy, osazení dveří, zárubní, osazení vnitřních parapetů k oknům, obklady koupelen, dodávku sanitárních věcí, dokončení topení, osazení kotle na plyn a bojler, osazení radiátorů, dělaly se i sádrokartonové stropy v prvním nadzemním podlaží, osazení světel, vypínačů, zásuvek, venkovní dlažby, venkovní terénní úpravy, plot se dodělával, brána a branka, když se dělaly venkovní terénní úpravy odbagrovávala se část hlíny, aby se odtamtud zlikvidovala veškerá navezená suť, na zahradě nechali beton a kámen a zbytky ze stavby a zahrnuli to hlínou, takže tam museli odbagrovat spoustu zeminy a odvozit ji na skládku. Bylo toho hrozně moc, možná 10 kontejnerů. Předali dům tak, že komplet svítil, načisto uklizený, hotový. Pokud svědkovi byl předložen soupis prací a dodávek, svědek potvrdil, že jsou to jeho excelové tabulky. K těm uvedl, že vybourání betonové podlahy v prvním podlaží bylo z důvodu špatně provedené skladby podlahy bez kročejové izolace, souhlasí izolace do podlahy, kročejová v podkroví, doplnění, nový anhydridový potěr, dlažba v garáži, izolace do garáže na zeď, dále souhlasí oprava všech stavebních otvorů pro vnitřní dveře, je jich 17, osekání dveří a nadpraží, oprava rozvodů ústředního topení - 12 kusů, špatně udělané vývody pro osazení těles, dále oprava a předělání kanalizačního potrubí, oprava izolace proti vodě na plášti budovy, což je zatékání ze svahu ze silnice pod dům, napojení a hydroizolace, dveře – vchod do domu a dveře, zadní vchod, položka, fasáda – oprava masivních prostupů tepla obvodovým zdivem (viz termo snímky), oprava vodovodní přípojky ze studny.

50. Ohledně vad byla dále provedena obsáhlá fotodokumentace obsažená na CD, kdy fotografie odpovídaly tvrzení žalobkyně i výpovědi svědka.

51. Z vyúčtování oprav (včetně popisu vad a prací) společnosti [právnická osoba]. bylo zjištěno ohledně: - vady 2, že vodovodní přípojka pro vodu ze studny byla nepřípustně zabetonovaná v severním základovém pasé. Znalecký posudek vadu nezohlednil. Při dostavbě firma [jméno FO] zjistila, že trubka je neprůchodná, protože byla zabetonovaná v základovém pasu. Náklady na opravu a položení nové trubky a výkopu vynaložené žalobkyní činily 13 376 Kč. - vady 7 (nepřípustně provedený zásyp suterénních stěn z těžkého kameniva kačírku), kdy znalec kalkuloval s nákladem na sanaci, tak že na kačírek bude položena geotextilie a aplikován zhutněný zásyp vytěženou zeminou, složením vrstvy jílového těsnění. Projektant zjistil, že v některých místech zásyp zasahuje až do 3 m hluboko, takže nařídil všechno vybrat do hloubky 2 m 30 cm, takže skutečné náklady na sanaci činily 64 875 Kč bez DPH. Vzhledem k tomu, že znalec počítal náklady na odstranění vad ve výši 7 296,30 Kč, rozdíl činil 57 578,70 Kč, společností [právnická osoba]. účtována částka 25 500 Kč na odstranění kameniva a vyčištění výkopu kačírek kolem celého obvodu domu do hloubky od terénu od 80 do 230 cm v šíři 50 m a částka 29 850 Kč jako úprava drenážní vrstvy kolem domu obvodového zdiva, montáž geotextillie, fólie, drenážní betonování ucpávky kolem základu domu nad drenážní vrstvou, tloušťka 20–40 cm a částka 9 525 Kč jako montáž jílové ucpávky nad drenážní vrstvou a hutnění po vrstvách 30 cm do hloubky terénu 200 cm. S DPH částka činila 74 606,25 Kč. - vada 15 - neprovedená hydroizolace v garáži: znalec rozpočtoval 27 683,44 Kč, skutečné náklady byly 34 168,75 Kč. [jméno FO] s.r.o. účtováno jako oprava podlahy v garáži celkem. Žalobkyně k tomu uvedla, že v garáži chyběla hydroizolace, všechno se muselo vykopat včetně dlažby a udělat podlahu znovu podle projektu. Rozdíl v ceně činil 6 485,31 Kč. - vady 17 a 18 spočívající ve vadných podlahách v podkroví: znalec rozpočtoval náklady na odstranění vad 40 837,71 Kč. Z vyúčtování společnosti [právnická osoba]. byla na opravu vynaložena částka 41 656,23 Kč, účtována jako opravy podlah podkroví celkem. Při odstraňování vad společností [právnická osoba]. byly zjištěny další vady, a to a) v garáži byla provedena vnitřní omítka, avšak pod omítkou chyběla tepelná izolace stěny, neboť za stěnou garáže je obytná místnost, projekt předepsal tepelnou izolaci, takže [jméno FO] museli na stěnu položit tepelnou izolaci a udělat znovu omítku. Oprava při odstraňování opravy tepelné izolace v garáži byla vyúčtována na částku 3 742,50 Kč. b) žalovaná špatně udělala dveřní otvory, na všech 17 dveří byly buď o 2–3 cm nižší nebo vyšší, případně užší nebo širší. Takže [právnická osoba]. museli osekat, případně dozdít a zednicky zapravit. Účtováno jako oprava všech stavebních otvorů pro vnitřní dveře částkou 9 095 Kč. c) když topenáři firmy [právnická osoba]. začali montovat radiátory na vývody, zjistili, že vývody jsou umístěny jinde, než mají být, takže radiátory by nemohly být umístěny pod oknem podle normy a stavba by nebyla zkolaudována, všechny vývody pro radiátory ústředního topení musely přesekat, dopojit nebo odřezat a šlice znovu zednicky zapravit. Topenáři firmy [právnická osoba]. sdělili, že žalovaná provedla vývody pro radiátory na jiný typ radiátoru, než předepsal projekt, provedla vývody pro středový radiátor, měly být vývody pro napojení ze strany, náklady na správné umístění vývodů ústředního topení činily 20 652 Kč. d) projekt předepsal do vnitřního vedení ležaté kanalizace dva čistící kusy, společnost [právnická osoba]. zjistila, že nebyl v kanalizaci uložen ani jeden kus. Součástí kanalizace měl být odvod kondenzátu z obou komínků, vyřešili to uříznutou PET láhví na vylévání, vnější část kanalizace asi 2 m byla položena opačným sklonem, tzn. že splašky by netekly do veřejné kanalizace, ale tekly by zpátky do domu. Náklady na správné provedení ležaté kanalizace činily 9 480 Kč. e) na severní straně domu byla špatně napojená hydroizolace kolem zadních vstupních dveří a chyběla hydroizolace na části severní stěny pod úrovní terénu, společnost [právnická osoba]. musela udělat výkop, aby doplnila hydroizolaci pod úroveň terénu severní strany, vytáhla ji na úroveň terénu a kolem zadních vstupních dveří propojila s hydroizolací uvnitř. Náklady činily 7 392 Kč. f) již ve znaleckém posudku byly uvedeny vady zdiva, tj. vady 5 a 10–13. Bylo použito jiné zdivo, než mělo být, v objektu měly být cihelné bloky HELUS 2v1, žalovaná použila cihelné bloky HELUS, ale jiné bez vyplnění vatou a bloky na maltované spáry, zdivo bylo částečně rozbité, nebyly promaltované spáry, špatně osazená okna. Projektant zjistil, že zdivem suterénu je vidět ven, byly tam drobné mezery ve spárách mezi cihlami. Doporučil nechat změřit úniky tepla termokamerou, firma [právnická osoba]. zajistila u firmy HENKE měření termokamerou, které prokázalo masivní úniky tepla. Z barevných snímků termokamery bylo zjištěno, že dům je naprosto nedostatečně zaizolovaný. Projektant nařídil dům zateplit z vnější strany, ale protože byl dům navržen jako difuzní otevřená konstrukce, musel se použít speciální zateplovací systém Baumit Open, který má v sobě dírky a který umožní konstrukci dýchat tak, jak měla původně fungovat. Za opravu masivních prostupů tepla obvodovým zdivem si společnost vyúčtovala částku 405 027 Kč, a to konkrétně fasádní systém Baumit Open Reflex, tloušťka izolantů dle výpočtu 80 mm izolováno základové spáry včetně izolace pod terén do hloubky pod základovou spáru 70 cm extrudovaný polystyren tloušťky 60 mm, špalety u oken, dveří, úprava a zvětšení ostění a doplnění izolace tloušťky 40 mm do špalet a do nadpraží a pod parapety, dodávka a montáž lešení 45 dní. V rámci nákladů na opravu vad žalobkyně zaplatila za dopravní režii a přesun hmot na nově zjištěné vady částku 54 850,80 Kč, jak bylo zjištěno z vyúčtování [jméno FO].

52. Z celkového rozpisu prací společnosti [právnická osoba]. na nemovitosti [adresa] (č. l. 872–875 spisu), k tomu doložených faktury (č. l. 825–831 spisu) a související potvrzení o platbách žalobkyně (č. l. 832–844 spisu) bylo zjištěno, že žalobkyně faktury vystavené společností [právnická osoba]. v období od 17. 1. 2014 do 29. 6. 2014. za odstranění vad díla zaplatila.

53. Ze smlouvy o dílo na zhotovení střešní krytiny ze dne 11. 4. 2012 bylo zjištěno, že žalobkyně si objednala od společnosti [jméno FO] pokrývačské a klempířské práce, zhotovení střešní krytiny za částku 285 112 Kč bez DPH, záloha na materiál činila 108 607 Kč. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že tuto částku žalobkyně [jméno FO] 13. 4. 2012 zaplatila, doplatek ve výši 36 400 Kč zaplatila dne 20. 9. 2012, což bylo zjištěno z výdajového pokladního dokladu, kde si částku vybrala, a z příjmového pokladního dokladu [jméno FO], kde doplatek za střechu činil 74 500 Kč.

54. Z cenové nabídky na tesařské práce bylo zjištěno, že žalobkyně a [jméno FO] uzavřeli smlouvu na montáž krovu, materiál včetně montáže, dopravy a skládání celkem 102 220 Kč. Dohodnuto bylo, že záloha na materiál bude činit 59 820 Kč, doplatek 42 400 Kč. Smlouva uzavřena 13. 3. 2012. Z výdajového pokladního dokladu bylo zjištěno, že žalobkyně 18. 7. 2012 si vybrala částku 63 000 Kč, k tomu je zapsáno, že 59 820 Kč je pro pana [jméno FO] předáno panu [jméno FO]. Z příjmového pokladního dokladu zjištěno, že částka byla [jméno FO] předána. Z výdajového pokladního dokladu na částku 45 000 ze dne 15. 8. 2012 bylo zjištěno, že žalobkyně si vybrala hotovost 45 000 Kč, k tomu dopsáno, že 42 400 Kč je pro pana [jméno FO], tesař. Krovy - vodo předáno [jméno FO]. Ze stvrzenky stvrzeno, že 26. 7. 2012 částka 42 400 Kč předána tesařství [jméno FO].

55. Z listiny nazvané klempířské prvky zjištěno, že žalobkyně si u [jméno FO] dne 11. 3. 2011 objednala klempířskou práci v hodnotě 37 885 Kč s tím, že záloha bude zaplacena ve výši 25 685 Kč, doplatek 12 200 Kč. Z výdajového pokladního dokladu ze dne 21. 9. 2012 bylo zjištěno, že žalobkyně si vybrala 25 685 Kč, částku předala panu [jméno FO]. Z výdajového pokladního dokladu z 21. 9. 2012 bylo zjištěno, že si žalobkyně vybrala z účtu 12 200 Kč, uvedeno klempíř doplatek, předáno panu [jméno FO], z již uvedeného příjmového dokladu z 20. 9. 2012 na částku 74 500 Kč zjištěno, že od [tituly před jménem] [adresa] převzal 74 285 Kč, v rámci toho jsou i klempířské práce v hodnotě 12 200 Kč a 25 685 Kč.

56. Z faktury ze dne 11. 4. 2012 bylo zjištěno, že [jméno FO] vyúčtoval žalobkyni doplatek na DPH ve výši 47 070 Kč. Z příjmového dokladu ze dne 23. 11. 2012 bylo zjištěno, že žalobkyně panu [jméno FO] toto částku zaplatila.

57. Ze smlouvy o dílo č. 21/2012 mezi společností ROKA okna s. r. o. jako zhotovitelem a žalobkyní jako objednatelem bylo zjištěno, že žalobkyně si objednala 22 kusů dřevěných oken. Cena díla činila 172 397 Kč. Z faktury ze dne 5. 9. 2012 bylo zjištěno, že žalobkyni bylo za dodávku dřevěných oken fakturováno 137 918 Kč. Z potvrzení o převodu peněz bylo zjištěno, že žalobkyně tuto fakturovanou částku 7. 9. 2012 zaplatila., Z faktury ze dne 13. 11. 2012 bylo zjištěno, že společnost ROKA okna s. r. o. žalobkyni fakturovala doplatek za dodávku a montáž oken ve výši 45 359 Kč, z potvrzení o převodu peněz bylo zjištěno, že žalobkyně tuto fakturu 19. 11. 2012 zaplatila.

58. Z objednávky smlouvy o dílo na sekční vrata LOMAX Delta bylo zjištěno, že žalobkyně objednala u společnosti Plastic -[právnická osoba]. vrata, kdy cena činila 31 810 Kč, záloha 18 000 Kč, doplatek 13 810 Kč, z faktury ze dne 25. 10. 2012 bylo zjištěno, že žalobkyni byla vyúčtována záloha na prodej a montáž garážových vrat ve výši 18 000 Kč. Z potvrzení o převodu peněz bylo zjištěno, že společnosti byla tato faktura 25. 10. 2012 zaplacena, z faktury ze dne 30. 11. 2012 bylo zjištěno, že byl vyúčtován doplatek za vrata 13 810 Kč, uvedena byla platba v hotovosti, z pokladního příjmového dokladu ze dne 30. 11. 2012 bylo zjištěno, že žalobkyně doplatek ve výši 13 810 Kč zaplatila.

59. Ze smlouvy o dílo se společností [právnická osoba]. bylo zjištěno, že žalobkyně si u uvedené společnosti objednala dva kusy bezpečnostních dveří. Cena za koupi a montáž byla dohodnuta na 113 927 Kč, záloha byla dohodnuta na částku 68 000 Kč. Z potvrzení o převodu peněz bylo zjištěno, že žalobkyně tuto částku zaplatila 16. 11. 2012 a z příjmového pokladního dokladu ze dne 5. 12. 2012 bylo zjištěno, že žalobkyně doplatila na bezpečnostní dveře částku 45 926 Kč.

60. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 3. 10. 2012 bylo zjištěno, že žalobkyně zaplatila [jméno FO] na střešní okna 46 600 Kč a dále 10. 11. 2012 doplatek na montáž střešních oken Velux 4 500 Kč. To, že žalobkyně platila tesařské práce, krovy, krytiny, klempířské práce, střešní okna Velux, hromosvod, okna eura, bezpečnostní garážová vrata a vchodové dveře vyplývá kromě převodů z účtu a stvrzenek i z rozpočtu žalovaného (č. l. 358–361 spisu).

61. Z emailu projektanta [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 12. 3. 2014 bylo zjištěno, že projektant po zhlédnutí snímku z termokamery konstatoval, že dům byl projektován z broušených bloků [jméno FO] 2in1 na celoplošné lepidlo s vloženou izolací, takže s 0,16. Podle faktur za materiál bylo obvodové zdivo z obyčejných bloků [jméno FO] bez vložené izolace. Druhá věc je masivní tepelné mosty a mezery ve zdivu. Jde o nedodržení projektu a technologického postupu při stavbě. Dá se to spravit jen tím, že se zděná obálka domu zvenku zateplí. Bylo to projektováno jako difuzně otevřená konstrukce, tak jedině šedý komůrkový Baumit Open. Stačí 8 cm na izolační lepidlo na špalety, 3 cm extrudovaný PS, aby to neubralo moc světla. Předtím vyšťourat předchozí opravy rozbitých bloků PUR pěnou, spravit to zlomky bloku, dát je do izolačního lepidla a přetáhnout perlinkou. Tento zateplovací systém je drahá záležitost, z vnitřku izolace do SD předstěn udělat nejde, nepomůže, jen uškodí. Zdivo by zvenku v mostech a mezerách promrzalo, vnitřní izolace by se musela udělat alespoň 25 cm, rosný bod by se posunul na vnitřní líc zdiva pod izolaci a zdi izolace a SD desky záklopu předstěn by zevnitř plesnivěly, ubralo by to vnitřní prostor místnosti o 30 cm u každé obvodové zdi, musely by se přesadit všechna okna pod tepelné vložky překladu, což by bez poškození nešlo.

62. Ze zprávy společnosti [právnická osoba]. bylo zjištěno, že jako [právnická osoba]. objednala měření na novostavbě rodinného domu [adresa], parc. č. [hodnota], měření proběhlo 4. 3. 2014. Zakázkou byla detekce problematických a nefunkčních částí pláště budovy. Teplota venku byla 24 hodin před měřením minimálně -2 stupně, maximálně 7,5 stupně, během měření 3 stupně až 5,5 stupně, teplota vzduchu uvnitř 25 stupňů. Výsledkem bylo zjištěno prostupování tepla konstrukcí, bylo doporučeno objekt zateplit kontaktním zateplovacím systémem, jako zateplovací systém je doporučen Ceresit Etix.

63. Z vyúčtování [právnická osoba]. bylo zjištěno, že za použití termokamery účtovali žalobkyni 5 000 Kč.

64. Z faktury [právnická osoba] ze dne 16. 7. 2014 bylo zjištěno, že žalobkyni bylo vyúčtováno za odběr plynu 20 476 Kč s tím, že cena činila 21 275,66 Kč, zálohy započteny ve výši 800 Kč, částka splatná do 6. 8. 2014. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že faktura byla žalobkyní dne 11. 8. 2014 zaplacena.

65. Z výzvy ze dne 18. 8. 2014 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 5 000 Kč za náklady na termokameru a dále částky 21 276 Kč za spotřebovaný plyn na vytopení nemovitosti na 25 stupňů kvůli měření termokamerou, kdy měření proběhlo 4. 3. 2014. Výzvu doložila snímky z termokamery, požádala o zaplacení celkové částky 26 276 do 22. 8. 2014. Výzvu doložila podacím lístkem ze dne 18. 8. 2014.

66. Fotografiemi č. l. 572 žalobkyně prokazovala umístění maringotky na svém pozemku, jakož i odvoz maringotky.

67. Z internetové sjetiny stránky http://www.parkovisteladvi.cz/parkovací–plocha ze dne 26. 5. 2010 bylo zjištěno, že nabízejí parkovací plochu, mají volná parkovací místa pro kamiony, autobusy, cena za 24 hodin parkování 240 Kč.

68. Z obecné vyhlášky obce [adresa] ze dne 12. 11. 2012 o místních poplatcích bylo zjištěno, že poplatek za každý započatý m2 a každý započatý den užívání veřejného prostranství za umístění zařízení sloužícího pro poskytování služeb činí 10 Kč m2, případně za umístění stavebního zařízení 5 Kč na m2.

69. Z faktury [tituly před jménem] [jméno FO] [adresa] ze dne 6. 8. 2013 bylo zjištěno, že žalobkyni účtoval za služby na stavbě domu ve [adresa] v červenci 2013 částku 8 350 Kč. Z potvrzení o převodu peněz bylo zjištěno, že žalobkyně mu tuto částku 12. 8. 2013 zaplatila.

70. Z fotografií z průběhu stavby bylo zjištěno, že při západní hranici pozemku žalobkyně byl vytvořen násep, který byl pokryt štěrkem. Od konce října 2011 na něm byla umístěna maringotka, která pak byla v srpnu 2012 přetažena na jižní část pozemku.

71. Z výše citované smlouvy o dílo, resp. položkového rozpočtu k ní, bylo zjištěno, že v rámci stavebního dílu 1 zemní práce, položky 1–7, byly dohodnuty výkopové práce, rozprostření ornice v rovině, tloušťka 30 cm a uložení sypaniny na skládku.

72. Z projektové dokumentace z června 2011, konkrétně z části A. a identifikace stavby (č. l. 859 a následující) bylo zjištěno, že v části F bod 1.2 technická zpráva bylo stanoveno, že podle inženýrsko geologického průzkumu se na staveništi vyskytují spraškové hlíny ve vrstvě více než 3 m. Vzhledem ke snadnému promrzání byla stanovena hloubka základové spáry 1,4 m pod současným terénem. Z místa stavby bude v celém rozsahu stavby odstraněna ornice ve vrstvě asi 0,6 až 0,7 m, která bude deponována na pozemku stavebníka a při dokončení stavby použita k čistým terénním úpravám. Výkopový materiál vhodné konzistence bude použit pro následné zásypy do konstrukcí, zbylý materiál bude odvezen na určenou skládku. Ke kolaudaci nutno doložit skládkové listy.

73. Ze stavebního deníku a fotografií z 16. 11. 2013 a 1. 3. 2014 bylo zjištěno, že nebylo provedeno rozprostření ornice sjednané pod položkou 6. Z fotografií navršené zeminy bylo zjištěno, že ta byla navršena na západní straně pozemku.

74. Z faktury [Anonymizováno] [jméno FO] č. [hodnota] ze dne 24. 6. 2013 bylo zjištěno, že [jméno FO] žalobkyni fakturoval mimo jiné zemní práce strojem JCB 3CX množství 6 hodin po 700 korunách, celkem 5 082 Kč, dále byla fakturována doprava a převoz zeminy, celková částka k úhradě činila 39 567 Kč. Z výpisu účtu žalobkyně bylo zjištěno, že 26. 6. 2013 fakturovanou částku uhradila.

75. Z faktury č. 72/2014 [jméno FO] ze dne 11. 6. 2014 bylo zjištěno, že žalobkyni fakturoval zemní práce JCB 700 Kč na hodinu v rozsahu 12 hodin za částku 10 164 Kč a dále dopravu a převoz zeminy, celkem k úhradě 44 044 Kč. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že mu fakturu 16. 6. 2014 zaplatila.

76. Z dopisu ze dne 27. 6. 2014 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání obohacení zaparkování maringotky za období od 6. 3. 2014 do 21. 5. 2014 ve výši 18 480 Kč, a to do 7. 7. 2014. Dále žalovanou vyzvala k náhradě škody za zaplacenou inspekci stavebních prací zhotovitele na rozestavěné stavbě v červenci 2013, konkrétně za zprávu [tituly před jménem] [jméno FO] žádala zaplacení částky 8 350 Kč do 7. 7. 2014. [právnická osoba] vyzvala k náhradě škody za zbytečnou práci bagru, kdy žalované vytkla, že v rozporu s projektem vybagrované zeminy ze základů a suterénu domu místo odvozu z pozemku vytvořili ze zeminy násep délky asi 20 m, výšky až 3 m u západní stěny pozemku pro parkování maringotky, kdy žalobkyně hradila práci bagru na vytěžení zeminy, znalcem byla náhrada zahrnuta do jejího bezdůvodného obohacení po odstoupení od smlouvy o dílo. Následně za 18 hodin práce bagru při likvidaci náspu zaplatila 15 246 Kč a vyzvala k úhradě této částky žalobkyni do 7. 7. 2014. Z podacího lístku ze dne 27. 6. 2014 bylo zjištěno, že žalobkyně žalované řádně výzvu zaslala.

77. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně jako objednatel uzavřela s žalovanou jako zhotovitelem smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výstavba rodinného domu ve [adresa], smlouva nebyla podepsaná, ale bylo nesporné, že byla uzavřena v březnu 2012. Součástí smlouvy byl krycí list rozpočtu na základě výkazu výměr jako příloha ke krycímu listu rozpočtu, a položkový rozpočet. O uzavření smlouvy žalobkyně jednala s [tituly před jménem] [jméno FO], který vystupoval za žalovanou, byl jejím zaměstnancem, nebyl však jednatelem, tím byla jeho manželka. Smlouvu o dílo podepsal [tituly před jménem] [jméno FO], který pak stavbu realizoval, nadále jménem žalované vystupoval, sjednával dělníky, které také úkoloval a určoval jejich odměny. Smlouvou o dílo se žalovaná zavázala zhotovit pro žalobkyni stavbu rodinného domu s tím, že části, které nebude provádět vlastní silou, zajistí technickým dozorem nad dílem řemesel nasmlouvaných žalobkyní. Bylo dohodnuto, že práce budou zahájeny 19. 3. 2012 a dokončeny 28. 12. 2012. Žalovaná se smlouvou zavázala mimo jiné zajistit zemní práce a založení stavby. Žalovaná započala se zemními pracemi a založením stavby v září 2011. V říjnu 2011 na stavebním pozemku žalobkyně probíhalo odtěžení zeminy, vytvoření navážky, při západní hranici pozemku žalobkyně byl vytvořen násep, který byl pokryt štěrkem. Zřízení násypu nebylo v projektové dokumentaci uvedeno, přebytečná zemina měla být využita k zásypu a srovnání úrovně pozemku, případně odvezena na skládku. Dne 21. 10. 2011 žalovaná koupila maringotku, ta byla dne 31. 10. 2011 umístěna pracovníky žalované na stavební pozemek žalobkyně, a to právě na násep na západní straně pozemku. V srpnu 2012 byla maringotka žalovanou přemístěna na jižní část pozemku žalobkyně.

78. V roce 2011 žalobkyně zaplatila žalované zálohy na stavební práce ve výši 490 824 Kč, které jí pak žalovaná v roce 2012 za stavební práce na základě smlouvy o dílo zpětně vyfakturovala. V roce 2012 zaplatila žalobkyně žalované na stavební práce částky 1 976 400 Kč (čet [Anonymizováno]) a 281 790 Kč (hotovost a účet [Anonymizováno]) a za dveře 49 990 Kč. Z toho jí byla dobropisována částka ve výši 214 721. V roce 2013 zaplatila žalované za stavební práce částku 184 542 Kč. Celkem tak žalované zaplatila 2 983 468 Kč.

79. Dále žalobkyně samostatně hradila zedníky sjednané žalovanou na stavbu, těm zaplatila celkem 1 139 852 Kč, kdy část období hradila tak, že částky zasílala na účet žalované, a ta potom v hotovosti oproti příjmovému dokladu vystavovanému na jméno žalobkyně vyplácela zedníky. Část období žalobkyně platila přímo zedníkům na základě faktur, které vyhotovovala za zedníky žalovaná.

80. Dále žalobkyně poté, co žalovaná vybrala jednotlivé firmy a dohodla, co má být objednáno, uzavřela s těmito firmami smlouvy na tesařské a klempířské práce, střechu, krov, krytinu, střešní okna Velux, hromosvod, euro okna s trojskly, bezpečnostní garážová vrata, bezpečnostní vchodové dveře [Anonymizováno]. Zaplatila za ně přímo dodavatelům minimálně 820 098 Kč.

81. Dne 27. 5. 2013 žalobkyně prvně vytýkala žalované vadu díla, a to vadně provedené topné kanály. Na den 3. 6. 2013 byl svolán kontrolní den, kdy projektant vytýkal žalované vady díla, mj. vadu spočívající v tom, že zatěsnění stavební jámy kačírkem je v rozporu s projektem. Žalované bylo uloženo kačírek vybrat až k základové spáře, zatěsnění provést podle projektu štěrkem a hutněnou jílovou zátkou. Žalované byla stanovena lhůta k odstranění vad do 13. 6. 2013, na uvedený den byl svolán kontrolní den za účasti projektanta. Vady odstraněny nebyly, emailem ze dne 20. 6. 2013 žalobkyně poskytla žalované druhou lhůtu k odstranění vad, a to do 27. 6. 2013 s tím, že upozornila na možnost odstoupení od smlouvy pro vady stavby. Dne 29. 6. 2013 žalobkyně zapsala do stavebního deníku, že žalovaná nezačala pracovat na odstranění vad, proto zápisem ve stavebním deníku vady znovu vytkla, zejména zatěsnění stavební jámy kačírkem, které může mít vliv na stabilitu stavby. Žalovaná potom 1. 7. 2013 nebo 2. 7. 2013 stavbu opustila.

82. Žalobkyně si sjednala inspekci stavby firmou ByteCzech, s.r.o. Inspekci provedl [tituly před jménem] [jméno FO], výsledkem byla inspekční zpráva. Inspekce a zdokumentování vad bylo žalobkyni vyfakturováno fakturou ze dne 6. 8. 2013 na částku 8 350 Kč, tu žalobkyně zaplatila dne 12. 8. 2013. Žalobkyně vyzvala žalovanou výzvou ze dne 27. 6. 2014 k zaplacení této částky, výzva byla převzata žalovanou dne 30. 6. 2014. V inspekční zprávě byly vytknuty výše uvedené vady 1 - 20.

83. Emailem ze dne 4. 7. 2013 žalobkyně žalované znovu vytkla vadu zásypem kačírkem do bednění, nově jí vytkla nepřípustné umístění okapových svodů a svodů hromosvodu do kačírku. Současně žalované sdělila, že inspektor na stavbě nalezl mnoho vad z nedodržení projektu a nedodržení technologických postupů výstavby. Požádala žalovanou o přerušení prací na 14 dnů, aby se pak bouralo méně. Emailem ze dne 19. 7. 2013 žalované znovu vytkla vadu zatěsnění stavební jámy kačírkem a nově jí vytkla vadné provedení podlahy v části podkroví s tím, že je třeba, aby žalovaná od 22. 7. 2013 nastoupila na stavbu a začala odstraňovat vytknuté vady. Emailem ze dne 29. 7. 2013 doručila žalované prvotní zprávu zpracovanou po prohlídce stavby autorizovaným inspektorem [tituly před jménem] [jméno FO]. Nadto znovu vytkla, že voda a topení v podlaze v suterénu nejsou pod stropem podle projektu a bude třeba je předělávat. Sdělila, že ruší maringotku, požádala o vyklizení maringotky, dále požádala o vrácení všech klíčů, kromě klíčů od vrat a od stavby. [adresa] od stavby tak žalovaná nadále měla. Dopisem ze dne 1. 8. 2013 žalobkyně podruhé vyzvala žalovanou k návratu na stavbu na odstraňování vad, znovu ji upozornila na možnost odstoupení od smlouvy. Další výzvu s rekapitulací vad, vytknutí dalších vad a stanovení čtvrté lhůty k odstranění vad zaslala žalobkyně žalované 5. 8. 2013, výzvu k odstranění stanovila do 25. 8. 2013. Protože k nastoupení na stavbu nedošlo a k odstranění vad nedošlo, žalobkyně dopisem ze dne 27. 8. 2013 odstoupila od smlouvy o dílo. Vyzvala žalovanou, aby si maringotku jako svůj majetek odvezla z jejího pozemku v termínu od 31. 8. do 1. 9. 2013. Požádala, aby jí ve stejném termínu byly předány klíče od stavby a od vjezdových vrat na pozemek.

84. Znalec [právnická osoba] ve znaleckém posudku ze dne 27. 10. 2013 stanovil obvyklou hodnotu nedokončeného vadného díla na částku 1 889 284 Kč s tím, že zohlednil 797 936 Kč za to, co žalobkyně hradila sama (střecha, krov, krytina, klempířské prvky, okna VELUX, hromosvod, euro okna, garážová vrata, cvchodové dveře NEXT, odvoz a skládkovné za polovinu výkopu) a 362 672 Kč zohlednil jako náklady na odstranění vad.

85. Dopisem ze dne 1. 8. 2013 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení smluvní pokuty za prodlení žalované s dokončením stavby za dobu od 26. 4. 2013 do 31. 7. 2013 v celkové výši 1 357 079 Kč s tím, že žádá, aby jí částka byla zaplacena nejpozději do 14. 8. 2013. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně č. j. [spisová značka] ze dne 6. 6. 2023, který nabyl právní moci 19. 8. 2023, byl žalobkyni přiznán nárok na zaplacení částky 577 161 Kč jako smluvní pokuty za prodlení žalované se zhotovením stavby, a to za období od 20. 4. 2013 do 31. 7. 2013, z odůvodnění vyplývá, že smluvní pokuta za období od 27. 4. 2013 do 31. 7. 2013 činila 1 357 079 Kč, ke dni 12. 11. 2013 došlo k zápočtu vzájemné pohledávky ve výši 779 918 Kč, nárok na zaplacení smluvní pokuty co do této výše zanikl.

86. Dopisem ze dne 12. 11. 2013 žalobkyně žalované sdělila, že má zato, že její bezdůvodné obohacení po odstoupení od smlouvy o dílo činí 779 918 Kč, a že na tuto pohledávku si započítává svoji pohledávku vůči žalované na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 357 079 Kč, a to co do částky 779 918 Kč.

87. Žalobkyně prokázala, že poté, co žalovaná stavbu opustila, a došlo k odstoupení od smlouvy, si najala společnost [právnická osoba]., která odstraňovala vady stavby způsobené žalovanou a následně provedla dostavbu rodinného domu až do finální fáze. Náklady na opravu přesáhly částku stanovenou znalcem, když některé vady znalec v rámci prohlídky stavby v dané fázi rozestavěnosti nemohl zjistit, některé vady si vyžádaly na opravu vyšší náklady, než odhadoval znalec. Znalec odhadoval náklady na odstranění vad na částku 362 672 Kč, ve skutečnosti však náklady na odstranění vad činili 1 039 446 Kč, rozdíl tedy činil 676 744 Kč. Zásadní rozdíl mezi znalcem odhadovanou a reálně zaplacenou částkou byly náklady na odstranění vady spočívající v tom, že byl použito jiné zdivo, než mělo být. V objektu měly být cihelné bloky [Anonymizováno] 2in1, žalovaná použila bloky [Anonymizováno] bez vyplnění vatou a bloky na maltované spáry. Zdivo bylo částečně rozbité, nebyly promaltované spáry. Prostřednictvím termokamery bylo zjištěno, že dochází k masivním únikům tepla. Projektant i společnost, která prováděla měření termokamerou, doporučila provedení (v projektové dokumentaci nepředpokládané) vnější izolace domu. Náklady na zaizolování domu činili 405 027 Kč. Žalobkyně tyto náklady, i částky na ostatní opravy společnosti [právnická osoba]. zaplatila.

88. Za použití termokamery žalobkyně zaplatila částku 5 000 Kč, za spotřebu plynu k vytopení dosud nevytápěné stavby částku 21 276 Kč. Dne 18. 8. 2014 vyzvala žalovanou k proplacení těchto částek do 22. 8. 2014.

89. Dne 6. 3. 2014 žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání přeplatku na jí vydaném bezdůvodném obohacení s tím, že žalované sdělila, že žalobkyně si sama vyčíslila obohacení na 779 918 Kč, avšak sanace některých vad si vyžádaly vyšší náklady, než jaké byly odhadnuty znalcem. Žalobkyně uvedla, za které vady požaduje vyšší částku a v jaké výši. Celkově žádala o vrácení přeplatku na vydaném bezdůvodném obohacení ve výši 676 977 Kč do 10. 3. 2014. Dále v tomto dopise vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za parkování maringotky, a to ve výši 240 Kč denně za období od 2. 9. 2013 do 5. 3. 2014, celkovou částku 44 400 Kč s tím, že zaplatit žádala do 10. 3. 2014.

90. Maringotka byla žalovanou prodána a kupujícím odvezena 23. 5. 2014. Dopisem ze dne 27. 6. 2014 žádala žalobkyně po žalované bezdůvodné obohacení za parkování maringotky na jejím pozemku za dobu 6. 3. 2014 do 22. 5. 2014. Prokázáno bylo, že v obci činí poplatek za umístění stavebního zařízení 5 Kč na m2 a zařízení na služby 10 Kč na m2 a poplatek na parkovišti v [adresa] Kč za den.

91. Žalobkyně si sjednala práce bagrem u firmy [Anonymizováno] [jméno FO] na zlikvidování náspu vytvořeného žalovanou na západní straně pozemku žalobkyně, z důvodu počasí se jednalo o práci ve dvou etapách, a to jednak 24. 6. 2013 v rozsahu 6 hodin, a dále 11. 6. 2014 v rozsahu 12 hodin. Fakturami bylo prokázáno, že žalobkyně práce bagrem zaplatila ve výši 5 082 Kč a 10 164 Kč, dále hradila dopravu a převoz zeminu, tuto částku však po žalované nepožadovala. Dopisem ze dne 27. 6. 2014 vyzvala žalovanou k zaplacení uvedené částky do 7. 7. 2014.

92. Právně soud věc hodnotil takto:

93. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odstavce 3, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

94. Na základě přechodných ustanovení o. z. tak soud věc posuzoval podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dále jen „obč. zák.“, když ve věci se jedná o vztah žalobkyně jako fyzické osoby a žalované jako právnické osoby ze smlouvy o dílo uzavřené v březnu 2012.

95. Podle § 20 odst. 1 obč. zák. právní úkony právnické osoby ve všech věcech činí ti, kteří k tomu jsou oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem (statutární orgány). Podle odst. 2 za právnickou osobu mohou činit právní úkony i jiní její pracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. Překročí-li tyto osoby své oprávnění, vznikají práva a povinnosti právnické osobě, jen pokud se právní úkon týká předmětu činnosti právnické osoby a jen tehdy, jde-li o překročení, o kterém druhý účastník nemohl vědět.

96. Podle § 33 odst. 2 obč. zák. překročil-li zmocněnec při jednání své oprávnění jednat za zmocnitele nebo jedná-li někdo za jiného bez plné moci, je z tohoto jednání zavázán sám, ledaže ten, za koho bylo jednáno, právní úkon dodatečně bez zbytečného odkladu schválí. Neschválí-li zmocnitel překročení plné moci nebo jednání bez plné moci, může osoba, se kterou bylo jednáno, na zmocněnci požadovat buď splnění závazku nebo náhradu škody způsobené jeho jednáním.

97. Podle § 631 obč. zák. se smlouvou o dílo zavazuje objednateli ten, komu bylo dílo zadáno (zhotovitel díla), že je za sjednanou cenu provede na své nebezpečí.

98. Podle § 633 obč. zák. odst. 1 je zhotovitel povinen dílo provést podle smlouvy řádně a v dohodnuté době, je-li pro provedení díla stanovena závazná technická norma, musí provedení odpovídat této normě. Podle odst. 2 na obsahu smlouvy a povaze díla závisí, zda je zhotovitel povinen provést je osobně nebo zda je oprávněn dát dílo provést na svoji odpovědnost.

99. Podle § 642 odst. 1 obč. zák. až do zhotovení díla může objednatel od smlouvy odstoupit, je však povinen zaplatit zhotoviteli částku, která připadá na práce již vykonané, pokud zhotovitel nemůže jejich výsledek použít jinak a nahradit mu účelně vynaložené náklady. Podle odst. 2 objednatel je oprávněn odstoupit od smlouvy i tehdy, je-li zřejmé, že dílo nebude včas hotovo nebo nebude provedeno řádně, a jestliže zhotovitel neučiní nápravu ani v poskytnuté přiměřené lhůtě.

100. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že odstupuje-li objednatel od smlouvy podle § 642 odst. 2 obč. zák., tedy pro neplnění smluvních povinností zhotovitelem, nelze zhotoviteli přiznat plnění, které představuje poměrnou část ceny díla, a to s tím důsledkem, že pro vypořádání stran je třeba použít obecných ustanovení § 457 a § 458 obč. zák. Shodně také rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze kterého vyplývá, že pro nároky vzniklé odstoupením od smlouvy podle § 642 odst. 2 obč. zák. se neuplatní způsob vypořádání podle ustanovení § 642 odst. 1 obč. zák. V tomto rozhodnutí byl požadován nárok na zaplacení nákladů, které žalobkyně vynaložila na opravu vadných částí stavby a náklady vzniklé chybným založením stavby. Nejvyšší soud zde uvádí, že se nejedná o bezdůvodné obohacení, ani nárok z odpovědnosti za škodu, nýbrž jedná se o vady, kde újma spočívá ve vadném provedení díla. Jedná se o náklady na odstranění vad nedokončeného díla, kdy je potřeba, aby znalec konstatoval nejnižší náklady, které by žalobkyně musela vynaložit v daném místě a čase na zhotovení dokončené části stavby, současně přihlédne k vadám, které stavba vykazovala, pokud měly za následek snížení skutečného majetkového prospěchu žalobkyně jako objednatele, aby následně zjistil výši bezdůvodného obohacení.

101. V rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] Nejvyšší soud ČR konstatoval, že při ocenění majetkového prospěchu žalovaných ze zrušené smlouvy o dílo se nepřihlíží pouze k těm vadám, které by zakládali nárok žalovaných z titulu odpovědnosti za vady díla, nýbrž ke všem vadám (ve smyslu nedostatku, nikoliv ve smyslu vad zakládajících nároky z titulu odpovědnosti za vady), které určitým způsobem snižují hodnotu provedených prací. V případě vypořádání nároků ze zaniklé smlouvy o dílo, podle zásad vypořádání bezdůvodného obohacení, je totiž otázka, zda byly splněny podmínky pro vznik práva z titulu odpovědnosti za vady irelevantní. Majetkovým vyjádřením prospěchu objednatele není peněžitá částka, která odpovídá částce vynaložené na zhotovení díla, nýbrž peněžitá náhrada odpovídající skutečnému majetkovému prospěchu objednatele díla. Při stanovení výše této náhrady musí soud přiměřeně přihlédnout i k případné vadnosti poskytnutého plnění, pokud má za následek snížení skutečného majetkového prospěchu objednatele díla.

102. Podle § 457 obč. zák., je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

103. Podle § 458 obč. zák. odst. 1 musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením, není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

104. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

105. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že účastnice platně uzavřely smlouvu o dílo na zhotovení rodinného domu žalobkyně ve [adresa] za částku 4 072 100 Kč + 14 % DPH, dílo mělo být dokončeno do 28. 12. 2012. Námitkou neplatnosti smlouvy o dílo z důvodu, že za žalovanou byla smlouva podepsána [tituly před jménem] [jméno FO], který v době podpisu smlouvy nebyl jejím statutárním zástupcem, se podrobně zabýval Okresní soud [adresa]-východ v řízení sp. zn. [spisová značka] a následně i odvolací soud, v podrobnostech soud odkazuje na podrobnostech soud odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne 17. 5. 2017. Pouze ve stručnosti soud uvádí, že i v tomto řízení má soud za to, že [tituly před jménem] [jméno FO] byl v minulosti statutárním orgánem žalované, s žalobkyní jednal v předchozích letech jako zástupce žalované, přestože při uzavření smlouvy o dílo se žalobkyní jednal bez doložené plné moci, je žalovaná jednáním [tituly před jménem] [jméno FO] vázána, neboť jeho jednání schválila tím, že žalobkyni za provedené práce dle předmětné smlouvy o dílo fakturovala, s žalobkyní jako objednatelem a investorem po celou dobu jednala. Nastala tak situace předvídaná § 20 ve spojení s § 33 odst. 2 a 3 obč. zák., kdy za právnickou osobu jednal někdo jiný než ten, kdo k tomu byl oprávněn, překročil své zmocnění a žalobkyně o tomto překročení nevěděla. Jednání [tituly před jménem] [jméno FO] bylo žalovanou dodatečně schváleno tím, že žalovaná žalobkyni fakturovala a dále s ní v rámci uzavřené smlouvy jednala a dílo prováděla dle smlouvy.

106. K námitce žalované, že na smlouvě nepracovala pouze žalovaná, ale že žalobkyně si sjednávala vlastníky řemeslníky, kteří odpovídají za svoje práce, a žalovaná za vady, které případně způsobili, neodpovídá, vyšel soud z toho, že žalovaná se smlouvou o dílo zavázala ke zhotovení rodinného domu pro žalobkyni a pro případ, že některé práce nebude provádět vlastní silou, zajistí technický dozor nad řemesly nasmlouvanými objednatelem. Žalovaná prostřednictvím [tituly před jménem] [jméno FO] zajišťovala nad stavbou tento typ technického dozoru tak, aby stavba byla prováděna řádně, byly dodrženy potřebné postupy. Sjednávala i řemeslníky a pouze z ekonomických důvodů žalovaná požadovala po žalobkyni, aby některé smlouvy uzavírala vlastním jménem (krov, dveře, okna apod.) a dále, aby zedníky hradila přímo z vlastních prostředků, když i zde zajišťovala osoby, přidělovala jim práci a chystala jim faktury za odvedenou práci, případně i částky předané žalobkyní zedníkům vyplácela. Jednoznačně tedy byla zhotovitelem díla žalovaná, která odpovídala za stav rozestavěnosti i vady rozestavěného díla.

107. Žalobkyně vady díla v průběhu stavby žalované řádně vytýkala, požadovala jejich odstranění. Poprvé vady vytkla dne 3. 6. 2013, požadovala odstranění do 13. 6. 2013. Naposledy vady vytýkala dne 5. 8. 2013, žádala o jejich odstranění do 25. 8. 2013, upozorňovala na možnost odstoupení od smlouvy. Žalobyně žalovanou požádala o přerušení zhotovování díla dne 10.6.2013 z důvodu, aby bylo projektantem stanoveno, jak pokračovat ohledně zjištěných vad. Dne 20.6.2013 byla žalovaná informována, jak má ohledně jednotlivých vad postupovat. Žalovaná měla klíče od stavby, nic jí v pokračování v díle nebránilo, přesto na počátku července 2013 stavbu opustila a další práce již neprováděla. Vady rozestavěného díla žalobkyně prokázala zprávou inspektora [tituly před jménem] [jméno FO], znaleckým posudkem a záznamy a fotografiemi [právnická osoba].

108. Žalovaná neprovádělo dílo řádně, byla v prodlení, žalobkyně jí poskytla dodatečnou přiměřenou lhůtu k odstranění vad, žalovaná vady neodstranila, proto žalobkyně v souladu s § 642 odst. 2 obč. zák. odstoupila od smlouvy o dílo (splněny byly i podmínky čl 7 smlouvy o dílo pro odstoupení od smlouvy pro podstatné porušení smlouvy) podáním ze dne 27. 8. 2013 od smlouvy odstoupila. Tím došlo ke zrušení smlouvy a strany byly povinny vzájemně si vydat, o co se obohatily. Žalobkyně svoje obohacení vydala žalované započtením na smluvní pokutu. Nárok 1:

109. Žalobkyně prokázala, že v letech 2011 – 2013 zaplatila žalované na vybudování stavby včetně výkopových prací částku 2 983 486 Kč, o tuto částku se žalovaná na úkor žalobkyně obohatila, proto je třeba, aby ji žalobkyni podle § 457 obč. zák. vydala. Žalobkyně žalovanou vyzvala k vrácení této částky do 31. 10. 2013, od následujícího dne je tak žalovaná v prodlení a v souladu s § 517 odst. 2 obč. zák. přiznal soud žalobkyni i úroky z prodlení ve výši stanovené v nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Nárok 2 a 3:

110. Podle § 563 obč. zák., není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

111. Podle § 580 obč. zák., mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení.

112. Podle § 581 odst. 2 obč. zák. započíst nelze pohledávky promlčené, pohledávky, kterých se nelze domáhat u soudu, jakož i pohledávky z vkladů. Proti splatné pohledávce nelze započíst pohledávku, která ještě není splatná.

113. Žalobkyně svoje obohacení na úkor žalobkyně vypočetla na základě znaleckého posudku [právnická osoba], který obvyklou hodnotu nedokončeného vadného díla při zohlednění toho, co žalobkyně platila sama, stanovil na 1 889 284 Kč. Z této částky ještě odečetla částku 1 139 852 Kč, kterou uhradila zedníkům, svoje obohacení stanovila na 779 918 Kč (1 889 284 Kč - 1 139 852 Kč). Žalobkyně si stanovila, že bezdůvodné obohacení žalované zaplatí do 10. 11. 2013. Pohledávka žalované na bezdůvodné obohacení z odstoupení od smlouvy však nebyla splatná, když není na žalobkyni, aby stanovovala splatnost pohledávky žalované, splatnost mohla nastat až výzvou žalované (§ 563 obč. zák.).

114. Dopisem ze dne 1. 8. 2013 žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení smluvní pokuty za prodlení s dokončením stavby za dobu od 26. 4. 2013 do 31. 7. 2013 ve výši 1 357 079 Kč. Zaplacení smluvní pokuty žádala do 14. 8. 2013. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně č.j. [spisová značka] ze dne 6. 6. 2013 měl soud za prokázané, že žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty za předmětné období v požadované výši (v odůvodnění rozsudku bylo uvedeno, že co do výše 779 918 Kč nárok žalobkyně zanikla započtením).

115. Dopisem ze dne 12. 11. 2013 žalobkyně započítala svůj nárok na smluvní pokutu za prodlení s dokončením stavby za dobu od 26. 4. 2013 do 31. 7. 2013 co do výše 779 918 Kč vůči pohledávce žalované na zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 779 918 Kč. Podle § 581 odst. 2 obč. zák. nelze započítat nesplatnou pohledávku proti splatné pohledávce, avšak judikaturou bylo dovozeno, že splatnou pohledávku proti nesplatné započítat lze (rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka], [spisová značka]). V této věci měla žalobkyně splatnou pohledávku na zaplacení smluvní pokuty, žalovaná nesplatnou pohledávku na zaplacení bezdůvodného obohacení. Žalobkyně si započítala svoji splatnou pohledávku proti nesplatné pohledávce žalované, což je přípustné, započtením tedy pohledávky v souladu s § 580 obč. zák. zanikly.

116. Následně však žalobkyně zjistila, že výše bezdůvodného obohacení, kterého se jí dostalo od žalované, neodpovídá částce 779 918 Kč, když znalec stanovil náklady na stavební práce nezbytné k sanaci vad a nekvalitního plnění žalované na 362 671,95 Kč. Opravy byly následně prováděné společností [právnická osoba]. Žalobkyně prokázala, že náklady na opravy ve skutečnosti činily 1 039 415,96 Kč a dále musela zaplatit za použití termokamery 5 000 Kč a za vytopení domu pro účely měření termokamerou 21 275,66 Kč. Žalobkyně se tedy na úkor žalované neobohatila o částku 779 918 Kč, ale o částku o 676 744 Kč, 5 000 Kč a 21 275,66 Kč nižší. Žalobkyně proto žalovanou vyzvala k vrácení předmětných částek.

117. Soud shledal i tyto nároky po právu, když dle § 458 odst. 1 obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením a není-li to dobře možné, musí být poskytnuta peněžitá náhrada. Žalobkyně nemůže žalované vydat stavbu, žalované tedy náleží peněžitá náhrada, ta byla stanovena na základě znaleckého posudku, kdy následně bylo zjištěno, že vady zohledněné znalcem byly podhodnoceny, reálné náklady byly výrazně vyšší. Bezdůvodné obohacení vydané žalované tak nemělo činit 779 918 Kč, ale částku o 676 744 Kč nižší, proto bylo žalobě vyhověno i co do této částky. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení, od 11. 3. 2014 tak je žalovaná v prodlení a žalobkyni byly přiznány i úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

118. Ohledně nároku 3 soud vycházel ze stejných skutečností jako ohledně nároku 2. Žalobkyně prokázala použití termokamery i nutnost vytopení nemovitosti na požadovanou teplotu a spotřebu plynu, kdy tyto náklady nebyly ve znaleckém posudku zohledněny, žalobě tedy bylo vyhověno i co do těchto částek. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení do 6. 8. 2014, od následujícího dne je žalovaná v prodlení, proto byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Nárok 4:

119. Podle § 451 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

120. Žalovaná zakoupila dne 21. 10. 2011 maringotku za částku 60 000 Kč a umístila ji na pozemek žalobkyně. Z vyúčtování faktury č. [hodnota] k zálohové faktuře 39/2011 na částku 190 824 Kč bylo zjištěno, že žalovaná tam žalobkyni vyúčtovala za maringotku jako zařízení staveniště částku 60 000 Kč. Dopisem ze dne 27. 8. 2013 žalobkyně od smlouvy o dílo odstoupila a žalované maringotku vrátila, vyzvala ji, aby si maringotku vyzvedla v termínu do 1. 9. 2013. Žalovaná maringotku prodala dne 22. 5. 2014, kdy si ji nový kupec z pozemku žalobkyně odvezl. V období od 2. 9. 2013 do 21. 5. 2014 tak maringotka stála na pozemku žalobkyně bez právního důvodu, zabírala tam místo. Maringotka v té době patřila žalované, ta se tak parkováním na místě pozemku žalobkyně bezdůvodně obohatila. Výše obohacení byla stanovena na základě obvyklého parkovného v místě a čase, kdy bylo přihlédnuto k tomu, že se nejednalo o umístění na veřejný pozemek k tomu určený, ale o soukromý pozemek, kde maringotka překážela stavebním pracím. Soud tak vyšel, že obohacení žalované činilo 240 Kč denně. Za předmětnou dobu se tak jedná o částku 62 880 Kč (262 dnů x 240 Kč/ den).

121. Žalovaná byla vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 44 400 Kč za první období do 28. 2. 2014 a ve výši 18 480 Kč za druhé období do 7. 7. 2014, od dnů následujících je žalovaná v prodlení, žalobkyni proto byly přiznány úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2014 Sb. Nárok 5:

122. Podle § 121 odst. 3 obč. zák. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

123. Žalobkyně zaplatila autorizovanému inspektorovi za inspekci a zdokumentování vad stavebních prací částku 8 350 Kč. Žalobkyně musela tyto náklady vynaložit za účelem zdokumentování vad stavebních prací. Vady byly následně prokázány, byly důvodem pro odstoupení od smlouvy, nároku žalobkyně z odstoupení od smlouvy bylo vyhověno. Soud tak vyšel z toho, že náklady na inspekci a zdokumentování vad jsou příslušenstvím pohledávek žalobkyně (nároky 1 -3), a jako příslušenství pohledávky je žalobkyni přiznal. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení nákladů na inspekci do 7. 7. 2014, od následujícího dne je žalovaná v prodlení. Žalobkyni byly přiznány i úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2014 Sb. Nárok 6:

124. Podle § 420 odst. 1 obč. zák. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Podle odst. 2 škoda je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. Podle odst. 3 odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.

125. Žalobkyně prokázala, že žalovaná místo odvozu vytěžené zeminy na skládku, nechala na zahradě beton a kámen a zbytky ze stavby a zahrnula to hlínou, tím vytvořila na západní straně pozemku žalobkyně nedovolený násep dlouhý zhruba 20 m, vysoký až 3 m. Žalobkyně tak musela najmout bagr a zeminu znovu odtěžit. Tím jí vznikla škoda na majetku, neboť tuto částku by nemusela vydat, pokud by žalovaná odtěženou zeminu nenavezl na pozemek žalobkyně, ale nechal ji dle smlouvy odvézt na skládku. Žalobkyně tak již v minulosti zaplatila za vybagrování zeminy a nyní za vybagrování pouze z jiného místa na pozemku musela platit znovu. Žalobkyně prokázala práce bagru v rozsahu 6 a 12 hodin a zaplacení nákladů ve výši 15 246 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k proplacení nákladů, žalovaná jí náklady nezaplatila, soud tedy žalobě jako důvodné vyhověl, žalobkyni přiznal i úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2014 Sb., když žalovaná byla žalobkyní vyzvána k zaplacení nákladů do 7. 7. 2014, avšak neučinila tak.

126. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 231 248 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 188 651 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Žalobkyně v řízení učinila 41 úkonů, které uvedla v rámci svého vyčíslení nákladů, a na které soud tímto odkazuje, celkem jí tak náleží 41 úkonů x 300 Kč, tj. 12 300 Kč. Dále žalobkyni náleží cestovní náhrada v celkové výši 287 Kč, a to v souvislosti s cestami [adresa] a zpět realizovanými autobusem dne 3. 8. 2020, 3. 1. 2021, 10. 3. 2021, 12. 5. 2021, 14. 7. 2021, 1. 11. 2021, 7. 2. 2022, 20. 4. 2022, 29. 11. 2023 a 22. 7. 2024 v doložené výši 287 Kč. Žalobkyně vynaložila za znalecký posudek [právnická osoba] částku 30 000 Kč. Jednalo se o náklad nutný s uplatněním pohledávky žalobkyně na nárok z odstoupení od smlouvy. Soud tak nárok hodnotil jako příslušenství pohledávky s tím, že zaplacení žalované uložil v rámci náhrady nákladů řízení žalobkyně.

127. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 o. s. ř.

Poučení