25 CO 153/2022 - 315

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Kapitánové a soudkyň Mgr. Zdeňky Winklerové a JUDr. Ivety Veselé ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky [částka], k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 9 C 233/2013-244, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku o věci samé (I.) mění tak, že žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem obvodní soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni [částka] (výrok I.) a na nákladech řízení [částka] k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.), vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

2. Rozhodl takto o žalobě ze dne [datum], kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že se jedná o náhradu toho, co ušlo z majetku jejího dlužníka [jméno] [příjmení] odporovatelným úkonem (darovací smlouvou ze dne [datum]), ze kterého měl prospěch žalovaný (syn [jméno] [příjmení]).

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, protože darovací smlouvou dlužník nesledoval úmysl zkrátit věřitele a žalovaný by ani takový úmysl nemohl poznat. Poukázal rovněž na to, že pohledávky žalobkyně ze zajišťovacích směnek ekonomicky souvisejí s pohledávkami, které jsou přihlášeny v insolvenčním řízení vedeným na majetek [právnická osoba] s. r. o. a kde budou plně uspokojeny z prodeje zástavy.

4. Obvodní soud zjistil tento skutkový stav: Původní žalobkyně [právnická osoba] poskytla [právnická osoba] s.r.o. (aktuální název [právnická osoba]) na základě smlouvy o poskytnutí úvěru [číslo] ze dne [datum] úvěr v částce [částka], k jehož zajištění slouží směnka [číslo] zřízení zástavního práva smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne [datum] k pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha, kde zástavcem byl [jméno] [příjmení], zřízení zástavního práva smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne [datum] k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha, zástavcem [právnická osoba] s.r.o. a zřízení zástavního práva smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitosti budova [adresa] (tzv. budova [příjmení]) stojící na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha, kde zástavci jsou otec a matka žalovaného. Úvěr měl být splacen ve 120 měsíčních splátkách, [právnická osoba] s.r.o. neuhradila splátky za měsíce srpen a září [rok] a dále za měsíce listopad [rok] až květen [rok], proto původní žalobkyně dne [datum] odstoupila od smlouvy o poskytnutí úvěru [číslo]. Společnost [právnická osoba], za kterou jednal jako jednatel společnosti [jméno] [příjmení], vystavila dne [datum] blankosměnku vlastní [číslo] které byla dle dohody doplněna o částku [částka] splatnost dne [datum], jako avalista směnky je podepsán [jméno] [příjmení], remitentem směnky byla původní žalobkyně. Na návrh původní žalobkyně byl vydán dne [datum] směnečný platební rozkaz, č. j. 13 Cm 280/2012 – 21, vůči [právnická osoba] s.r.o. a [jméno] [příjmení], kterému byla uložena povinnost zaplatit původní žalobkyni mimo jiné směnečný peníz ve výši [částka] s 6% úrokem od [datum] do zaplacení (byla uplatněna jen část směnečné sumy). Směnečný platební rozkaz nabyl právní moci [datum], a vykonatelnosti dne [datum] (viz rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 2 Cmo 243/2016 – 198).

5. Dne [datum] [právnická osoba] s.r.o. (za kterou jednal jednatel [jméno] [příjmení]) vystavila blankosměnku vlastní [číslo] doplněnou na částku [částka] se splatností dne [datum], k vyplnění směnky došlo na základě Dohody o udělení vyplňovacího práva směnečného ze dne [datum]. Jako avalisté směnky byli podepsáni [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], remitentem směnky byla původní žalobkyně, směnka slouží k zajištění dluhu vyplývajícího ze smlouvy o poskytnutí úvěru [číslo]. Soud na návrh původní žalobkyně vydal dne [datum] směnečný platební rozkaz, č. j. 56 Cm 291/2012 – 27 v částce [částka], vůči [právnická osoba] s.r.o., [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kterým byla uložena povinnost zaplatit původní žalobkyni mimo jiné směnečný peníz ve výši [částka] s 6% úrokem od [datum] do zaplacení. Směnečný platební rozkaz nabyl právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum] (viz rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 1. 2016, č. j. 8 Cmo 221/2015 – 244).

6. Původní žalobkyně podala do insolvenčního řízení na [právnická osoba] s.r.o. přihlášku svých pohledávek, uplatnila mimo jiné pohledávky vyplývající z výše uvedených úvěrů a výše nadepsaných směnek, celkem přihlásila pohledávky ve výši [částka]. Insolvenční dlužník popíral pohledávky původní žalobkyně, proto původní žalobkyně podala tak žalobu o určení pravosti pohledávek. Insolvenční správce do majetkové podstaty dlužníka zahrnul pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha, které jsou zatíženy zástavním právem ve prospěch žalobkyně. Celková výše takto zajištěných pohledávek žalobkyně, jako zajištěného věřitele prvního v pořadí, je v částce [částka]. Ke dni [datum] byly oceněny Autosalon a servis AUDI s vlastními pozemky ve funkčním celku, vč. součástí a příslušenství stavby, na [částka]. V insolvenčním řízení byly tyto nemovitosti oceněny v částce [částka], dne [datum] byla vydána dražební vyhláška pro elektronickou dražbu a mělo dojít k vydražení výše nadepsaných pozemků za cenu [částka].

7. Původní žalobkyně zahájila v roce 2018 exekuci u Exekutorského úřadu Šumperk proti otci a bratru žalovaného k uspokojení pohledávky ve výši [částka] s příslušenstvím dle směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 56 Cm 291/2012 – 27, v rámci této exekuce bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] je starobní důchodce, pobírá starobní důchod v částce [částka], ze kterého je prováděna srážka [částka] ve prospěch exekučního příkazu s lepším pořadím. Bratr žalovaného [jméno] [příjmení] je osobou bez zdanitelných příjmů. Rodinný dům, kde mají otec i bratr žalovaného trvalé bydliště, je ve vlastnictví [právnická osoba] a.s., v tomto domě se ani jeden z nich nenachází. Žádný z exekutorem vydaných exekučních příkazů nebyl finančně naplněn.

8. Od roku 2013 je na žalovaného vedena exekuce u Exekutorského úřadu [okres], oprávněným byla společnost [právnická osoba], vymáhaná pohledávka ve výši [částka]. Od roku 2018 byla na žalovaného (a rovněž na jeho rodiče, bratra a [právnická osoba] s.r.o.) vedena exekuce pro pohledávku [částka] s příslušenstvím.

9. Původní žalobkyně [právnická osoba] postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni veškeré své pohledávky týkající se [právnická osoba] s.r.o., směnka ze dne [datum] a směnka ze dne [datum], byly původní žalobkyní jako indosantem rubopisovány na řad žalobkyně. Žalobkyně vstoupila na místo původní žalobkyně do insolvenčního řízení stran přihlášených pohledávek. O změně na straně žalobkyně v tomto řízení bylo rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 9 C 233/2013-163, které bylo k odvolání žalovaného potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 25 Co 116/2020-170, dovolací řízení bylo zastaveno usnesením č. l. 191. 10. [jméno] [příjmení] jako dárce daroval darovací smlouvou ze dne [datum] žalovanému jako obdarovanému dům [adresa] na pozemku parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha, zapsaným na [list vlastnictví] (dále jen„ darované nemovitosti“), návrh na vklad vlastnického práva byl podán u katastrálního úřadu dne [datum]. Žalovaný jako prodávající darované nemovitosti prodal smlouvou o převodu vlastnického práva k nemovitostem ze dne [datum] [právnická osoba] a.s., která se zavázala žalovanému uhradit kupní cenu za všechny tyto nemovitosti ve výši [částka], návrh na vklad byl sepsán dne [datum] a podán u katastrálního úřadu dne [datum]. V darovaných nemovitostech bydlí rodiče žalovaného zdarma, resp. za údržbu.

11. Dárce (otec žalovaného) vysvětloval darování výše uvedených nemovitostí tím, že jeho manželka si měla postesknout, že on má celou [právnická osoba] s.r.o., zatímco ona nic; svědek chtěl následně rodinný majetek spravedlivě rozdělit, kdy chalupu dostala do vlastnictví manželka, bratr žalovaného dostal byt na [část obce] a žalovaný dostal rodinný dům, otec si ponechal pozemek na chalupě. Obvodní soud vyložil, že výpověď [jméno] [příjmení] se jeví jako nevěrohodná, když poukázal na rozpory ohledně spolupráce [právnická osoba] s.r.o. se [právnická osoba] (bod 112 odůvodnění). 12. [právnická osoba] se v době od [datum] do [datum] nazývala [právnická osoba] a byla rodinným podnikem rodiny žalovaného. Jejím jednatelem byl otec žalovaného [jméno] [příjmení] od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], dále pak byl jako jednatel zapsán bratr žalovaného [jméno] [příjmení] ode dne [datum] do [datum], který byl jednatelem i v období od [datum] do [datum]; ode dne [datum] do [datum] byl jednatelem Mgr. [jméno] [příjmení]. Žalovaný byl veden jako předseda dozorčí rady od [datum] do [datum], členem dozorčí rady byla dále matka žalovaného [jméno] [příjmení] od [datum] do [datum] O finančních záležitostech společnosti se bavili žalovaný a jeho bratr v rámci rodiny, zejména co se týče ručení za úvěr směnkou. Finanční situace společnosti nebyla dobrá již od roku 2008, již z e-mailu ze dne [datum] a připojeného inventurního soupisu vyplývalo, že výše závazků po splatnosti byla konkrétně ve výši [částka] a celková hodnota prodaných a nezaplacených vozů [částka], kdy k úhradě těchto částek byla [právnická osoba] s.r.o. vyzvána. Nedostatek financí [právnická osoba] s.r.o. řešil v roce [rok] též žalovaný (viz jeho e-mail ze dne [datum]). V roce 2010 byla [právnická osoba] s.r.o. v prodlení s úhradou splatných závazků, limit závazků po splatnosti překročila v řádech desítek milionů Kč. [jméno] [příjmení] věděl o dluhu vůči společnosti [právnická osoba] i o dluhu vůči [právnická osoba] Motors ve výši [částka]. V roce 2010 se snížil kapitál společnosti o [částka] (na [částka]). Insolvenční řízení na [právnická osoba] s.r.o. bylo zahájeno dne [datum], společnost evidovala závazky po splatnosti ve výši [částka] a celkový majetek v částce [částka]. Již v době výstavby autosalonu Audi měla [právnická osoba] s.r.o. dluhy, ke zmaření investice došlo z důvodu chaotického a neodpovědného způsobu podnikání této společnosti, insolvenční správce dlužníka měl k dispozici jen minimum potřebných dokladů, které navíc byly a jsou v nepřehledném účetnictví insolvenčního dlužníka obtížně dohledatelné (viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 21 Cm 19/2015 – 156). 13. [právnická osoba] v likvidaci dříve podnikala pod firmou [právnická osoba], jednateli byli od [datum] do [datum] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], od [datum] do [datum] byl jejím jednatelem také žalovaný. V období od [datum] do [datum] byla společníkem této společnosti [právnická osoba] s.r.o., v době od [datum] do [datum] byli společníky společnosti také [jméno] [příjmení] a žalovaný.

14. Ohledně podnikání [právnická osoba] s.r.o. se [právnická osoba] obvodní soud zjistil, že tyto společnosti vyslovily záměr založit vzájemně prospěšnou obchodní spolupráci za účelem společné výstavby showroomu a autosalonu s největšími a nejluxusnějšími automobily v [obec], [právnická osoba] s.r.o. měla do projektu vložit pozemky jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu, který měl být celkem v částce [částka] (viz smlouva podepsaná [jméno] [příjmení] dne [datum]). Společnost ZEROFIELD CORP. přihlásila do insolvenčního řízení pohledávku na sankci spolu s úroky ze zamýšleného vkladu, insolvenční dlužník vystupoval na straně [právnická osoba] a uvedenou pohledávku uznával, rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 178 Icm 2932/2013, bylo pravomocně rozhodnuto, že [právnická osoba] nemá za insolvenčním dlužníkem uvedenou pohledávku.

15. Společnost [právnická osoba] a [právnická osoba] uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] banka poskytla [právnická osoba] s.r.o. úvěr ve výši [částka], který měl sloužit k úhradě závazků [právnická osoba] s.r.o. u [právnická osoba], k posílení provozních prostředků, a pro další účel, který měla písemně schválit společnost [právnická osoba] Žalovaný ke smlouvě o úvěru [číslo] přistoupil jako spoludlužník (stejně jako jeho matka [jméno] [příjmení], otec [jméno] [příjmení] a bratr [jméno] [příjmení]). Společnost [právnická osoba] porušovala své povinnosti plynoucí z úvěrové smlouvy tím, že nedoručila seznam pohledávek v elektronické podobě za měsíce květen až srpen roku 2012, písemný seznam pohledávek za třetí čtvrtletí roku 2012, čtvrtletní rozvahu a výsledovku za třetí kalendářní čtvrtletí roku 2012 a navíc byl podán insolvenční návrh, proto byl úvěr zesplatněn dopisem ze dne [datum] [právnická osoba] postoupila svou pohledávku za [právnická osoba] s.r.o. smlouvou ze dne [datum] společnosti [právnická osoba] zastoupené jednatelem Mgr. [jméno] [příjmení], která vstoupila na místo [právnická osoba] jako věřitel do insolvenčního řízení na [právnická osoba] s.r.o.

16. Ve prospěch žalobkyně od roku 2009 vázne zástavní právo na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] (na kterém stojí stavba [adresa] – tj. budova [příjmení]), parc. [číslo] parc. [číslo] na stavbě [adresa] na pozemku parc. [číslo] (stavba je ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], a to po přeměně [právnická osoba] a. s. rozdělením, dříve byla tato stavba v SJM rodičů žalovaného a již v této době vázla na nemovitosti zástavní práva ve prospěch původní žalobkyně v celkové hodnotě do výše [částka] s příslušenstvím). Ke dni [datum] byla v rámci exekučního řízení oceněna nemovitost: objekt [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha, částkou [částka]. Rodiče žalovaného prodali [právnická osoba] a.s. kupní smlouvou ze dne [datum] budovu [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [obec] za kupní cenu [částka] stanovenou s ohledem existenci zástavních práv na ní váznoucích.

17. Do [datum] měli rodiče žalovaného ve společném jmění manželů pozemky parcelní [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. Vižňov, od [datum] byla výlučným vlastníkem matka žalovaného na základě smlouvy o zúžení SJM ze dne [datum], a to do [datum]. Pozemky st. parc. [číslo] (včetně objektu [adresa]) a parc. [číslo] na LV. [číslo] pro k. ú. Vižňov, byly do [datum] ve vlastnictví otce žalovaného, jejich cena ke dni [datum] činila [částka]. 18. [příjmení] pozemků st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] ve Vižňově; bytové jednotky č [číslo], nebytové jednotky [číslo]; dále pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo], parc. [číslo] včetně budovy [adresa] (za kupní cenu [částka]) a stavby [adresa] na pozemku parc. [číslo] (kupní cena [částka]) v [část obce] byla tedy [právnická osoba] a.s. na základě kupních smluv ze dne [datum], s právními účinky vkladu k [datum]. [jméno] [příjmení] k tomu vypověděl, že [právnická osoba] byla investorem, který dotáhl do konce úvěr [právnická osoba], proto svědek kupní cenu za byt na [část obce] [částka] nedostal, byla použita na úhradu dluhu u [právnická osoba] 19. [právnická osoba] vznikla a byla do obchodního rejstříku zapsána dne [datum], členem představenstva [právnická osoba] a.s. byl v době od [datum] do [datum] Mgr. [jméno] [příjmení], který byl v době od [datum] do [datum] i jediným akcionářem této společnosti. Od [datum] do [datum] byla jediným akcionářem této společnosti [právnická osoba] LTD., Belize, od [datum] je jediným akcionářem společnosti společnost [právnická osoba], [IČO] (dle otce žalovaného se jedná o společnost, která uplatňuje pohledávky ZEROFIELD CORP.). [právnická osoba] se rozdělila odštěpením se založením čtyř nových společností, k zápisu došlo dne [datum]. Vyčleněné části jejího jmění byly vloženy do společností: [právnická osoba] (konkrétně bytová jednotka [číslo] včetně příslušných podílů na společných částech domu a pozemku a nebytová jednotka [číslo] včetně příslušných podílů na společných částech domu a pozemku, obě v k. ú. [část obce], obec Praha), [právnická osoba] (jediným členem představenstva pan [jméno] [příjmení], jediným akcionářem byla [právnická osoba] LTD., Belize, poté od [datum] do [datum] společnost [právnická osoba] a od [datum] do [datum] byla společnost v insolvenci, byly na ni při přeměně převedeny pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] včetně stavby bez č.p./č.e., parc. [číslo] včetně budovy [adresa], vše v k. ú. [část obce]), Asset of [právnická osoba] (která nabyla v důsledku přeměny [právnická osoba] a. s. rozdělením pozemky: st. parc. [číslo] včetně stavby [adresa], st. parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo]), a [právnická osoba] (vlastní stavbu [adresa] na pozemku parc. [číslo] v [část obce], převod nemovitosti jí byl zakázán předběžným opatřením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 40 C 5/2013-56).

20. Po právní stránce obvodní soud odkázal na ust. § 42a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění [účinnost] (dále jen„ obč. zák.“). Následně poukázal na závěry odborné literatury a judikatury vztahující se k uvedenému ustanovení, podle kterých pro úspěšnost žaloby na určení neúčinnosti právního úkonu je nutné splnit následující podmínky: a) věřitel musí být věcně legitimován; b) pohledávka musí být vymahatelná; c) muselo dojít ke zkrácení věřitele; d) k odporovanému jednání došlo v posledních třech letech; e) žalovaný musel vědět o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele; f) lze žalovat přímo na zaplacení určité částky, není-li možné se uspokojit jinak.

21. Žalobkyně je věcně legitimována, neboť její právní předchůdkyně měla za dlužníkem pohledávky v době, kdy byl učiněn odporovaný právní úkon, když z hlediska věcné legitimace k odpůrčí žalobě postačuje, aby pohledávka za dlužníkem byla vymahatelná alespoň v době rozhodnutí soudu o podané odpůrčí žalobě (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 549/2001). Žalobkyně přitom prokázala, že je řádným majitelem směnek, které na ni byly převedeny rubopisem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 5368/2017). Původní žalobkyně měla pohledávku za [právnická osoba] s.r.o. na základě dvou - [právnická osoba] s.r.o. vystavených - směnek vlastních, a to směnky ze dne [datum] označené [číslo] na částku [částka] splatnou dne [datum], a směnky ze dne [datum] označené [číslo] na částku [částka] splatné dne [datum]. Směnečným rukojmím v případě obou směnek byl [jméno] [příjmení] [jméno] obou směnkách již bylo pravomocně rozhodnuto, mimo jiného bylo otci žalovaného uloženo zaplatit původní žalobkyni směnečný peníz ve výši [částka] s 6% úrokem od [datum] do zaplacení a [částka] a splňují tak podmínku vymahatelnosti (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 2285/2000).

22. Pohledávky z úvěrových smluv i zajišťovacích směnek byly uplatněny insolvenčním řízení [právnická osoba] s.r.o., pohledávky ze směnek byly uplatněny též v exekučním řízení proti otci a bratrovi žalovaného, ale k uspokojení obou pohledávek ve značné výši nedojde. Celková výše zajištěných pohledávek žalobkyně, jako zajištěného věřitele prvního v pořadí, je v částce [částka], avšak zajištěné nemovitosti byly vydraženy jen za [částka]. Otec žalovaného, dlužník ze směnek, je starobní důchodce, k [datum] pobíral starobní důchod v částce [částka], ze kterého je prováděna srážka [částka] ve prospěch exekučního příkazu jiného věřitele s lepším pořadím. Bratr žalovaného je osobou bez zdanitelných příjmů. Žalobkyně tak nemá reálnou možnost se na svých věřitelích uspokojit.

23. K podmínce, že muselo dojít ke zkrácení věřitele, obvodní soud připomněl, že odporovatelným úkonem musí dojít ke zmenšení majetku dlužníka a v důsledku toho došlo ke zmaření, či k omezení možnosti, aby se věřitel z majetku dlužníka uspokojil. Žalobkyně se pak domáhá žalobou odporovatelnosti darovací smlouvy účinné ke dni [datum], kterou [jméno] [příjmení] daroval žalovanému darované nemovitosti, čímž žalobkyni znemožnil uspokojit její pohledávky ze směnek z těchto nemovitostí. V této souvislosti obvodní soud poukázal na abstraktnost směnek, když vznik směnečných závazků není vázán na žádné jiné okolnosti než na splnění formalit, které předepisuje zákon, a pohledávky ze směnek nejsou závislé na osudu hlavních pohledávek. Námitka, že částka je žalobkyní vymáhána již v insolvenčním řízení, je lichá, neboť zdejší řízení se týká žalovaného a žalobkyně, zatímco insolvenční řízení se týká pohledávek žalobkyně za [právnická osoba] s. r. o. Směnečné pohledávky vyplývající ze směnek vlastních avalovaných otcem žalovaného, jsou zcela nezávislé na jakýchkoli pohledávkách, k jejichž zajištění byly směnky vystaveny. Dlužníky ze směnek byli [právnická osoba] s. r. o., otec a bratr žalovaného. [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalovaný jsou osobami blízkými ve smyslu § 116 obč. zák. K darování předmětných nemovitostí došlo v době, kdy [právnická osoba] s.r.o. již měla dluhy a finanční situace společnosti nebyla dobrá.

24. Podmínka, že odporované jednání bylo učiněné v posledních 3 letech od podání žaloby, byla splněna, když k darování nemovitostí došlo smlouvou ze dne [datum], s návrhem na vklad ze dne [datum], a žaloba byla podána soudu dne [datum].

25. Ke zjištění úmyslu dlužníka (tj. dárce [jméno] [příjmení]) zkrátit věřitele akcentoval soud to, že dárce byl z obou směnek zavázaný jako směnečný rukojmí a jako jednatel společnosti [právnická osoba] si byl vědom finančních problémů společnosti, proto začal vyvádět nemovitosti ve svém vlastnictví. Spolu se svojí manželkou vlastnické právo i k ostatním nemovitostem a to jednak smlouvou o zúžení společného jmění manželů a především pak smlouvami ze dne [datum] na [právnická osoba] a.s., které tohoto dne teprve vznikla a je osobou Mgr. [jméno] [příjmení] propojená se zájmy rodiny [příjmení]. Členem představenstva této [právnická osoba]. [jméno] [příjmení], (a v době od [datum] do [datum] také jediným akcionář této společnost) vystupoval v mnoha transakcích týkajících se [právnická osoba] s. r. o., vystupoval jako zástupce [právnická osoba] a společnost [právnická osoba], která odkoupila pohledávku společnosti [právnická osoba], a taktéž byl jediným členem představenstva [právnická osoba] a.s. [právnická osoba] přislíbila, že vypomůže rodině [příjmení] z finančních problémů, což se následně též stalo mimo jiného převedením majetku„ Exnerových“ do nově odštěpených společností. Úmysl zkrátit věřitele vyplývá z časové souvislosti veškerých úkonů [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] s.r.o., zejména mezi počátkem prodlení se splácením závazků na straně [právnická osoba] s.r.o. (zesplatnění úvěrů dopisy a ze dne [datum] a ze dne [datum] – pozn. odvolacího soudu: dopis z [datum] nebyl ve spise dohledán, navíc podle odůvodnění rozsudku městského soudu č. j. 56 Cm 291/2012-128 původní žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila dopisem ze dne [datum]) a datem podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí (návrh na vklad vlastnického práva k žalovanému darovaným nemovitostem, jež žalovaný prodal [právnická osoba] a.s., byl sepsán dne [datum] a na podatelnu katastrálního úřadu došel dne [datum], samotná smlouva byla uzavřena dne [datum]). [jméno] [příjmení] navíc pozemky na žalovaného, svého syna, převedl darovací smlouvou, tedy bez jakéhokoli protiplnění, tedy mu nebyla poskytnuta přiměřená náhrada, a jedná se tak o úkon, který zkracuje práva původní žalobkyně (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 4806/2014).

26. V případě, že by k vyvedení těchto pozemků nedošlo, pohledávka původní žalobkyně v částce cca [částka], by mohla být bez dalšího uspokojena, když hodnota jen nemovitosti objektu [adresa] na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha, byla znaleckým posudkem určena částkou [částka] a pozemky žalovaný prodal za částku [částka] [právnická osoba] a.s., přičemž i jen tato částka by postačovala k úhradě vymožených směnečných rozkazů.

27. Osoba blízká dlužníkovi se může odpůrčí žalobě ubránit jen v případě, jestliže prokáže, že o dlužníkově úmyslu zkrátit odporovaným právním úkonem věřitele nevěděla a ani nemohla vědět, přestože vyvinula„ pečlivost“ k poznání tohoto dlužníkova úmyslu a šlo o„ náležitou pečlivost“ (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 1912/2000). Žalovaný sice tvrdil, že neznal majetkové poměry [právnická osoba] s. r. o., ale ve skutečnosti již v roce [rok] řešil její špatnou finanční situaci a od [datum] byl předsedou její dozorčí rady (do [datum]). Žalovaný pak musel mít o hospodaření [právnická osoba] s. r. o., přehled i v souvislosti s tím, že byl jednatelem [právnická osoba] s. r.o. v likvidaci (kde byl i společníkem, stejně jako [právnická osoba] s. r. o.). Žalovaný byl povinen vykonat takovou aktivitu, ze které by mohl úmysl dárce zkrátit věřitele poznat, zejména když musel vědět o směnečných závazcích svého otce (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1354/2002). V řízení navíc ani nebylo prokázáno, že by žalovaný tuto náležitou péči, resp. činnost, jakýmkoli způsobem vykonal.

28. Obvodní soud také vysvětlil, že nelze dospět k závěru, že by úmysl zkrátit uspokojení původní žalobkyni měl také žalovaný, protože nebyl ze směnek nikterak zavázán, a proto nelze uvažovat o tom, že by darovací smlouva ze dne [datum] byla neplatná pro rozpor s dobrými mravy (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2684/2007). [jméno] vědomost žalovaného o zkrácení neplatnost nezpůsobuje (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2019, sp. zn. 24 Cdo 2773/2018).

29. Protože žalovaný darované nemovitosti již prodal, nemůže se žalobkyně na žalovaném z výše uvedených pozemků uspokojit, je také splněna podmínka, pro kterou může žalobkyně žalovat žalovaného přímo na zaplacení konkrétní částky. Na tomto ničeho nemění ani skutečnost, že dle svého tvrzení žalovaný finanční prostředky z této smlouvy nikdy neobdržel, když tyto byly následně, dle tvrzení žalovaného, použity k úhradě dluhů žalovaného.

30. Soud proto žalobě vyhověl (výrok I.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, (výrok II.), o lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

31. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné a přípustné odvolání s poukazem na ust. § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. a navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil, případně ho zrušil a věc vrátil prvostupňovému soudu. Má za to, že rozsudek je nepřezkoumatelný, neboť se soud vůbec nezabýval argumenty žalovaného. Odvolatel nesouhlasí ani s hodnocením provedených důkazů, protože [jméno] [příjmení] neměl úmysl poškozovat své věřitele, odkázal na listinné důkazy týkající se dobré kondice [právnická osoba] s. r. o. ještě v době půl roku po darování. Navíc žalobkyně dosáhne v blízkém časovém horizontu na uspokojení svých primárních závazků zajištěných směnkami, a proto je závěr o abstraktnosti směnek vytržený z kontextu, ke zkrácení věřitele nedošlo. Nesouhlasí pak ani s odůvodněním v části, které se týkalo hodnocení převodu majetku rodiny [příjmení] uskutečněným až dva roky po předmětném darování.

32. V druhém doplnění odvolání pak žalovaný pak odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2594/2013 a sp. zn. [číslo] vydaná v skutkově téměř totožných řízeních. Zásadní pro rozhodnutí v této věci tak bylo zjištění, zda byly předmětné blankosměnky, u nichž dlužník [jméno] [příjmení] vystupoval jako avalista, v době účinnosti odporované darovací smlouvy již vyplněny (protože výstavce směnky svůj dluh ze směnkou zajištěné smlouvy vůči věřiteli nesplácel), nebo výstavce směnky svůj dluh ze směnkou zajištěné smlouvy věřiteli již nesplácel, i kdy k vyplnění blankosměnky došlo až později, nebo zde jsou alespoň skutečnosti nasvědčující tomu, že výstavce směnky neplní své závazky vůči věřiteli, které mu plynou ze směnkou zajištěné smlouvy. Darovací smlouva byla doručena katastrálnímu úřadu dne [datum], kdy ani jedna směnka nebyla splatná, obě směnky byly vyplněny až více než rok po tomto datu, když z odstoupení od smlouvy o poskytnutí úvěru [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že [právnická osoba] s. r. o. se dostala do prodlení se splátkami úvěru až v srpnu [rok]. Navíc předmětná darovací smlouva objektivně nezkrátila uspokojení vymahatelných pohledávek žalobce, protože dlužník měl i po nabytí účinnosti odporovaného právního úkonu nadále dostatek svého majetku k uspokojení věřitelů (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2975/2011). Ke dni [datum] přitom [jméno] [příjmení] vlastnil (sám nebo společně s manželkou) budovu [adresa], postavenou na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (dále také jako„ Budova AUDI“), která byla oceněna v exekučním řízení v roce 2015 na [částka] a v květnu 2011 znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] na [částka]; pozemek parc. č. st. 45, na kterém stojí budova [adresa], pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] v k. ú. Vižňov (dále také jako„ Nemovitosti Vižňov 1“), pozemek parc. č. st. 49 a pozemek parc. [číslo] v k. ú. Vižňov (dále také jako„ Nemovitosti Vižňov 2“), všechny tyto nemovitosti byly oceněny jako celek v 10/ 2018 na [částka] Vedle toho ve prospěch žalobkyně (resp. původní žalobkyně) bylo zřízeno zástavní právo k Budově Audi a souvisejícím pozemkům, přičemž žalobkyni nemůže náležet duplicitní plnění (tj. jak ze zajišťující směnky, takže směnkou zajištěného závazku). Ve věci je klíčové posoudit, co bylo oním plněním, které původnímu žalobci a věřiteli v souvislosti se směnkami po právu náleželo, protože právě a jedině toto plnění (resp. jeho vymožení) mohlo být odporovaným úkonem dlužníka případně negativně dotčeno a bylo předmětem ochrany prostřednictvím ustanovení § 42a obč. zák., v tomto směru odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 111/2012 nebo sp. zn. 29 Cdo 690/2010. Bez zřetele k tomu, na jakou částku byla zajišťovací směnka vystavena, věřiteli se jejím prostřednictvím nemůže (nemá-li se na úkor dlužníka bezdůvodně obohatit) dostat více, než kolik bude postačovat k pokrytí směnkou zajištěné pohledávky, z ekonomického hlediska se jedná o stále stejnou (jednu) pohledávku a (jeden) dluh (srov. též usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2476/2021). Soud tak měl zkoumat, zda v důsledku odporované darovací smlouvy objektivně nastal stav, kterým dlužník věřitele v uspokojení plnění ze smluv o úvěru v rozsahu předmětných vymahatelných pohledávek objektivně zkrátil, nebo nikoliv s ohledem na existenci zástavního práva na Budově AUDI ve vlastnictví dlužníka a vlastnictví nemovitostí Vižňov.

33. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozhodnutí. Z dokazování vyplynulo, že [právnická osoba] s. r. o. začala mít vážné problémy v podnikání již v roce [rok], vyvrcholily v roce [rok], provozní výsledek hospodaření [právnická osoba] s. r. o. byl již v roce [rok] výrazně záporný, stejně jako v roce [rok] a v roce 2012 již bylo zahájeno insolvenční řízení, výpověď [jméno] [příjmení] byla nevěrohodná. Zopakovala, že zajišťovací směnka jakožto prostředek zajištění (nikoliv zajišťovací závazek) je samostatným nárokem, nezávislým dokonce na existenci zajištěné pohledávky (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 5 Cmo 14/97, publikované v časopise Soudní rozhledy [číslo], str. 54 a násl., odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2002 sp. zn. 25 Cdo 1839/2000 a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2010 sp. zn. 29 Cdo 274/2009). Pro posouzení existence úmyslu zkrátit věřitele jsou relevantní také další převody majetku učiněné po podpisu darovací smlouvy, neboť právě další převody odhalily snahu rodiny [příjmení] zmařit uspokojení pohledávek svých věřitelů, jak konstatoval i Městský soud v Praze v usnesení sp. zn. 20 Co 61/2013 ze dne [datum rozhodnutí] a Obvodní soud pro Prahu 9 v usnesení sp. zn. 40 C 5/2013 ze dne [datum rozhodnutí].

34. V replice na druhé doplnění odvolání pak zopakovala, že dlužníci, kteří podepsali blankosměnku, se stávají vyplněním směnky směnečnými dlužníky s účinky ex tunc od vydání listiny (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 5 Cmo 556/2000) a dluhy [jméno] [příjmení] ze směnek tak již k [datum] existovaly. Z odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu pak není seznatelné, zda i tamní společnosti, jejichž závazky byly zajištěny avalovanými blankosměnkami, byly ve špatné finanční kondici, resp. měly řadu závazků po splatnosti. Avalista v daném případě věděl, že se úvěr může stát splatným a že reálně hrozí, že tak dojde k vyplnění blankosměnky, z čehož žalobkyně dovozuje naplnění předpokladů nastíněných Nejvyšším soudem. Poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2281/2011, podle kterého ustanovení § 42a odst. 2 občanského zákoníku neváže odporovatelnost právního úkonu dlužníka na zkrácení uspokojení konkrétní vymahatelné pohledávky a že je proto nerozhodné, zda úmysl dlužníka směřoval ke zkrácení všech jeho věřitelů nebo jen některých z nich, popřípadě zda dlužník činil právní úkon, aniž by jeho úmysl zkrátit své věřitele vůbec směřoval vůči konkrétním osobám, které proti němu mají pohledávku. [příjmení] [jméno] [příjmení] věděl o špatné finanční situaci [právnická osoba] [právnická osoba], tak činil kroky s cílem vyhnout se tomu, aby se věřitelé mohli domoci uspokojení svých pohledávek z jeho majetku. Přijetí opačného názoru by vedlo ke zcela iluzorní ochraně věřitelů, takové jednání je nepoctivé a nemůže požívat právní ochrany (§ 6 a § 8 o. z.). Dle žalobkyně je rozhodným dnem, ke kterému se posuzuje zkrácení možnosti uspokojení pohledávky věřitele, vyhlášení rozhodnutí soudu o odpůrčí žalobě. V tomto případě se totiž [jméno] [příjmení] souběžně zbavoval svého majetku a nakonec zbylý majetek k uspokojení věřitelů nestačí. Žalovaný směšuje odporovatelnost právního jednání a odpůrčí právo věřitele, jelikož zkrácení věřitele není znakem skutkové podstaty odporovatelnosti právního úkonu, jen předpokladem odpůrčího práva a proto se zkoumá podle stavu ke dni vyhlášení rozsudku, bez ohledu na existenci dalšího majetku v době účinnosti odporovaného úkonu, odkázala na komentář k o. z. Poukázala na to, že [jméno] [příjmení] dne [datum] (ve stejný den jako odporovanou darovací smlouvu) uzavřel i smlouvu o zúžení společného jmění manželů. Jediným hodnotným majetkem tak zůstala budova Audi, kde probíhala podnikatelská činnost společnosti a která byla postižena dvěma zástavními právy, přičemž maximální výše pohledávek zajištěných zástavním právem několikanásobně převyšovala hodnotu budovy dl předložených znaleckých posudků. Žalobkyně pak namítá, že plněním, které jí v souvislosti se směnkami náleželo a bylo odporovaným úkonem zkráceno, je pouze plnění z předmětných směnek, které byl avalista povinen poskytnout na základě samostatného právního důvodu, zcela odlišného od úvěrových smluv., proto jsou námitky o tom, že pohledávky žalobkyně z úvěrových smluv mohou být uspokojeny za výstavcem směnek, irelevantní. Tyto pohledávky ze směnek mohou být uspokojeny jen z majetku žalobce a nikoliv z majetku výstavce směnky, což potvrdil v rámci tohoto řízení též odvolací soud v rozhodnutí č. j. 25 Co 286/2019. Insolvenční řízení navíc provázejí nestandardní postupy [právnická osoba], obstrukce [právnická osoba] [příjmení] (vlastní dočasné stavby – budovy [příjmení]). I kdyby pohledávky žalobkyně byly uspokojeny z prodeje zástav, tak se netýkají směnečné pohledávky [částka] s příslušenstvím. Pokud pak jde o hodnotu majetku označovaného jako Vižňov 2, tak ta byla v řádech desítek tisíc korun.

35. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle ust. § 212 a 212a odst. 6 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

36. K tvrzené nepřezkoumatelnosti rozhodnutí odvolací soud připomíná, že zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno jen nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat, což není případ přezkoumávaného rozhodnutí. Měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, je zájem účastníků řízení na tom, aby mohli v odvolání proti tomuto rozhodnutí náležitě uplatnit odvolací důvody. Jestliže tedy případné nedostatky odůvodnění nebyly podle obsahu odvolání na újmu uplatnění práv odvolatele, nelze přezkoumávané rozhodnutí považovat za nepřezkoumatelné ve smyslu § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod [číslo] 2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a na něj navazující judikaturu, např. viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3814/2015 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 3342/2016 ze dne [datum rozhodnutí]). Žalovaný přitom byl schopen řádně a úplně formulovat odvolací důvody a odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně neznemožňuje řádný přezkum napadeného rozhodnutí, včetně přezkumu skutkového a právního závěru, ze kterého soud prvního stupně při svém rozhodnutí vycházel.

37. K nedostatečné reakci na námitky žalovaného lze pak zopakovat, že součástí odůvodnění nemusí být výslovné vypořádání se s každým tvrzením či námitkou účastníků řízení, pokud jako celek odůvodnění účastníkům řízení umožňuje seznatelnost těch úvah soudu, jež byly relevantní pro výsledek řízení, a tím přezkoumatelnost soudního rozhodnutí z hlediska zákonnosti i věcné správnosti (nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3050/17, ze dne [datum] či sp. zn. I. ÚS 4093/17 ze dne [datum]). V tomto směru lze taktéž odkázat na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, podle které závazek soudů k odůvodňování rozhodnutí nemůže být chápán tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument (viz rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ze dne [datum] ve věci stížnosti [číslo] [jméno] de [příjmení] proti Nizozemí, bod 61, a ze dne [datum] ve věci stížnosti [číslo] [příjmení] [jméno] proti Španělsku, bod 29). Zejména soudy nemají povinnost vypořádat se s každou dílčí námitkou, pokud proti tvrzení účastníka řízení postaví právní názor, v jehož konkurenci námitky jako celek neobstojí (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 989/08).

38. Skutková zjištění vyplývající z obsahu spisu jsou pro rozhodnutí v této věci dostatečná. Odvolací soud (vědom si toho, že v případě listinných důkazů není porušením zásady přímosti občanského soudního řízení, vyvodil-li z nich odvolací soud jiné – zde další - skutkové závěry než soud prvního stupně, aniž je sám zopakoval, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 29 Cdo 1109/2010) jen akcentuje zcela shodný obsah Dohod o udělení vyplňovacího práva směnečného z [datum] a z [datum] (jež jako důkaz provedl již soud prvního stupně), ve kterých si strany (tj. věřitel původní žalobkyně a dlužník [právnická osoba]) sjednaly, že dlužník uděluje věřiteli právo vyplnit chybějící náležitosti směnky (tj. údaj o výši směnečné sumy a údaj k dni splatnosti) v případě, že se dlužník dostane do prodlení s placením jakéhokoliv peněžitého závazku delším než 30 dnů a to následujícím způsobem: a) jako den splatnosti směnky je věřitel oprávněn vyplnit kterýkoliv den, který následuje po uplynutí 30 dnů ode dne, kdy se dlužník dostal do prodlení, b) jako směnečnou sumu je věřitel oprávněn vyplnit částku odpovídající součtu všech peněžitých závazků dlužníka ze smlouvy.

39. V odstoupení od smlouvy o poskytnutí úvěru ze dne [datum] původní žalobkyně uvedla, že [právnická osoba] nezaplatila splátky úvěru [číslo] počínaje srpnem 2011 (konkrétně do dne odstoupení nezaplatila splátky za měsíce 8, 9, 11 a 12/ 2011 a 1 – 5/ 2012, pozn.: jde o směnku splatnou dne [datum]). Podle odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 56 Cm 291/2012-128 [právnická osoba] řádně nesplácela úvěr [číslo] proto původní žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila dopisem ze dne [datum], doručeným [datum] (pozn.: směnka splatná [datum]).

40. Odvolací soud shrnuje, že ke dni [datum] byl vlastníkem (SJM) budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] manželé [jméno] a [jméno] [příjmení], na uvedené stavbě vázlo zástavní právo smluvní ve prospěch původní žalobkyně na základě smlouvy z [datum]. Přiléhající pozemky patřily jednak [právnická osoba] s. r. o. a jednak [jméno] [příjmení] (komplex Budovy Audi se všemi pozemky byl k [datum] oceněn na [tel. číslo] Ke, samotná budova byla oceněna v 5/ 2011 na [částka] a v exekučním řízení v roce 2015 na [částka]), dni [datum] byli manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] vlastníky i nemovitostí ve Vižňově st. parc. [číslo] parcely [číslo] [jméno] [příjmení] sám vlastnil v k. ú. Vižňov ještě pozemky st. parc. [číslo] parc. [číslo].

41. Odvolací soud si nedovolí hodnotit prognózy [právnická osoba] [právnická osoba] v letech [rok] až [rok] ze dvou předložených e-mailů, nespolupráce s insolvenčním správcem a záporným výsledkem hospodaření od roku [rok], neboť z obsahu spisu je zřejmé, že v těchto letech vrcholila dostavba budovy Audi, která byla v roce [rok] zkolaudována (viz znalecké posudku ohledně ceny této budovy); není tak zřejmé, zda nedostatek financí a existence včas nesplacených dluhů byl příznakem blížícího se hospodářského úpadku nebo dočasným stavem zapříčiněným rozsáhlou investicí; ostatně sama původní žalobkyně v roce [rok] uzavřela se společností úvěrové smlouvy po seznámení se situací ve společnosti a nedospěla k závěrům o blížícím se úpadku, které se mohou s ohledem na znalosti budoucího vývoje zpětně zdát jasné (tzv. pohled generála po bitvě).

42. Obvodní soud věc posoudil podle správné právní normy, ust. § 42a ob. zák., když lze zdůraznit, že všechny podmínky naplnění hypotézy uvedené právní normy musí být splněny kumulativně. Odvolací soud se pak zcela ztotožňuje s právním závěrem prvostupňového soudu, že žalobkyně má za [jméno] [příjmení] (avalistou) dvě vymahatelné pohledávky ze směnek v celkové výši [částka] s příslušenstvím a že žaloba byla podána ve lhůtě 3 let od účinnosti odporovaného úkonu. Stejně tak zcela správným shledává závěr o tom, že předmětná darovací smlouva ze dne [datum] nabyla účinnosti dne [datum], kdy byl návrh na vklad doručen katastrálnímu úřadu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 21 Cdo 2975/2011). 43. [příjmení] bylo možné v tomto případě uzavřít, že darovací smlouva ze dne [datum] je vůči žalobkyni právně neúčinným právním úkonem, musela by žalobkyně tvrdit a prokázat, že dárce otec žalovaného [jméno] [příjmení] v době účinnosti vkladu vlastnického práva ve prospěch žalovaného věděl (musel vědět), že má - jako avalista z blankosměnky - vůči původní žalobkyni dluh, tedy že blankosměnka zajišťující pohledávku [právnická osoba] vůči [právnická osoba] s. r. o. byla již vyplněna, protože [právnická osoba] s. r. o. v té době již nesplácela svůj závazek vůči žalobkyni, nebo že [právnická osoba] s. r. o. v té době již nesplácela svůj závazek vůči [právnická osoba], přičemž k vyplnění blankosměnky došlo v souladu s dohodou o vyplňovacím právu směnečném až později, nebo alespoň jakékoli jiné skutečnosti nasvědčující tomu, že společnost [právnická osoba] neplní své závazky vůči žalobkyni ze smluv o úvěru [číslo] (shodně žalovaným označené rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2594/2013 ze dne 22. 5. 2014 a sp. zn. 21 Cdo 4340/2014 ze dne [datum rozhodnutí]). Z provedeného dokazování však vyplynuli, že k [datum] [právnická osoba] s. r. o. své závazky z obou smluv plnila a poprvé se dostala do prodlení s platbami až v srpnu 2011 (ostatně splatnost obou směnek nastala až více než rok po rozhodném datu [datum]). Již jen závěr je samostatným důvodem pro zamítnutí žaloby.

44. Argumentace žalobkyně o tom, že vyplněním blankosměnky vzniká pohledávka zpětně ke dni vystavení blankosměnky, pak na uvedených závěrech vůbec nic nemění a ani uvedené závěry nijak nezpochybňuje. Odvolací soud pak má za to, že samotná (byť kvalifikovaná) vědomost toho, že avalista podepsal směnku a že výstavce směnky nemusí závazek v budoucnu řádně plnit, pak s ohledem na shora uvedenou judikaturu nepostačuje. Pokud žalobkyně poukazuje na špatnou finanční situaci [právnická osoba] [právnická osoba] jako případného odlišujícího znaku, tak pomíjí, že ani v uvedených případech posuzovaných Nejvyšším soudem nebyly pohledávky z kauzálních smluv obligačními dlužníky splněny, což nasvědčuje nedobré finanční situaci dlužníků a činí posuzované případy v podstatných znacích shodné.

45. Replika žalobkyně je v podstatě sofistikovanou polemikou s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. K námitce, že za takto přísných podmínek, je ochrana věřitele pouze iluzorní, lze jen znovu odkázat na odůvodnění uvedených rozsudků Nejvyššího soudu a připomenout, že institut odporovatelnosti nelze vnímat izolovaně od zbytku právního řádu a právní úkony dlužníků nelze shledávat rozporné s dobrými mravy jen v důsledku toho, že nakonec pohledávka věřitele není plně uspokojena. Pokud by soud dospěl k závěru o nepoctivém jednání, jež nepožívá právní ochrany, tak by nedovodil, že úkon je odporovatelný, ale právní úkon by shledal absolutně neplatný (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. [číslo], sp. zn. 21 Cdo 2662/99). V této souvislosti však odvolací soud připomíná, že rodinní příslušníci žalovaného byli v trestním řízení v tomto směru zproštěni obvinění. Ze systematiky právního řádu však nelze dovodit, že úkon, u něhož není dán důvod absolutní neplatnosti, by jen z důvodu faktického neupokojení věřitele mohl být shledán odporovatelný bez ohledu na splnění zákonných podmínek dle § 42a obč. zák. Jen na okraj pak lze připomenout, že i zdejší žalovaný je již od roku 2013 v exekuci pro miliónové dluhy, takže ani vyhověním žalobě by se nic nezměnilo na tom, že ochrana věřitele by v tomto případě byla jen iluzorní.

46. Pokud žalobkyně namítá, že není rozhodné, zda bylo snahou zkrátit možnost uspokojení zrovna pohledávky žalobkyně, tak odvolací soud dodává, že v řízení nebyl zkoumán okruh věřitelů [jméno] [příjmení], znám je jen jeden další jeho závazek, který vznikl přistoupením k úvěrové smlouvě v 1/ 2011 (neexistoval tedy ke dni podpisu smlouvy) a v době účinnosti odporované darovací smlouvy byly povinnosti z této úvěrové smlouvy řádně plněny (k prvním problémům došlo až v létě 2012). Navíc sám žalovaný byl rovněž na základě přistoupení k závazku dlužníkem z úvěrové smlouvy z 1/ 2011, takže odvolací soud ani neshledává, že by přesuny majetku mezi dvěma spoludlužníky mohly ohrozit uspokojení jejich společného věřitele.

47. Odvolací soud nesouhlasí ani s tím, že rozhodným datem má být den vyhlášení rozhodnutí soudem, neboť zejména vědomost obdarovaného o dlužníkově úmyslu zkrátit věřitele a jeho aktivita ohledně obstarání si relevantních informací, jsou nepochybně svázány s okamžikem, kdy právní úkon nabyl účinnost, jak uzavřela judikatura. Právě k tomuto okamžiku tak lze např. po obdarovaném zkoumat, jaký je stav majetku dárce (včetně případné hodnoty). Pokud je namítáno, že ve stejný den byla uzavřena darovací smlouva i smlouva o zúžení společného jmění manželů rodičů žalovaného, tak nelze pominout, že uvedená smlouva o zúžení společného jmění manželů nabyla účinnosti až [datum] a v době uzavření zkoumané darovací smlouvy nebylo jisté, zda účinnosti někdy nabude. Na tomto závěru pak nemůže nic změnit ani to, že judikatura dovodila, že vymahatelnost pohledávky žalobce musí být dána ke dni vyhlášení rozhodnutí nalézacího soudu o žalobě na odporovatelnost, neboť tato problematika se týká věcné aktivní legitimace žalobce, nikoliv však samotného odporovaného právního úkonu.

48. Z důvodů procesní ekonomie se pak již odvolací soud nezabýval případným naplněním dalších předpokladů, když nesplnění každé ze shora uvedených podmínek již samo o sobě znemožňuje žalobě vyhovět.

49. Jen pro úplnost odvolací soud dodává, že nesouhlasí ani s právním posouzením obvodního soudu, pokud jde o pohnutky dárce k uzavření odporované darovací smlouvy. Z výsledků provedeného dokazování nelze dovodit, že smlouvou uzavřenou [datum] a [účinnost] se snažil [jméno] [příjmení] snížit možnost uspokojení pohledávek původní žalobkyně (případně jiného – blíže neoznačeného – věřitele) s přihlédnutím k právním úkonům, které činil [datum]. Z výsledků dokazování totiž jednoznačně vyplynulo, že [datum] rodina [příjmení] postupovala zcela jednotně a všichni ve stejný den prodali své nemovitosti (včetně darovaných zde odporovanou smlouvou) nově vzniklé společnosti spojené s Mgr. [jméno] [příjmení] ve snaze zbavit se dluhu u [právnická osoba] (smlouva [datum], ke které všichni přistoupili jako spoludlužníci) a to v časové souvislosti se zesplatnění tohoto úvěru dne [datum], když k porušení této smlouvy došlo poprvé v květnu 2012 Odvolací soud tak neshledává souvislost mezi darovací smlouvou a úplatnými převody z [datum].

50. Odvolací soud proto zamítavý výrok rozsudku soudu prvního stupně změnil podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a žalobu zamítl.

51. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1, 2 o.s.ř., když zcela úspěšnému žalovanému vznikly náklady na soudní poplatek za odvolání ve výši [částka] a na zastoupení advokátem [částka], z čehož odměna činí [částka] za 8,5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1, 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif v platném znění, dále jen„ a.t.“, (převzetí a příprava zastoupení dne [datum], písemné podání ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání soudu prvého stupně dne [datum], dne [datum] v délce 3 hod a 35 minut, [datum] a účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, dne [datum], odvolání a účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]), když tarifní hodnotou ve smyslu § 8 advokátního tarifu, je částka [částka], sazba mimosmluvní odměny určená podle § 7 stejného předpisu činí [částka] za 1 úkon právní služby, náhrady hotových výdajů advokáta po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu činí [částka] (tj. 9 x [částka]) a náhrada 21% DPH [částka] podle § 137 odst. 3 a § 151 odst. 2 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., o místě k plnění bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

52. Nejvyšší i Ústavní soud opakovaně rozhodují, že soud přizná odměnu pouze za účelné úkony právní služby, tj. pokud byly potřebné k účelnému uplatnění nebo bránění práva v konkrétně projednávaném případě. Kritérium účelnosti je třeba aplikovat i s ohledem na obecně platnou zásadu přiměřenosti a zákazu zneužití práv ve smyslu § 2 o. s. ř. (viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 25 Cdo 1748/2015, ze dne [datum rozhodnutí]). Soudy důvody pro přiznání mimosmluvní odměny za další úkony právní služby (poměřeno účelností nákladu) nevidí zejména tehdy, pokud si zvýšené náklady si zvítězivší strana zavinila sama – viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2136/2013 apod.). Za neúčelný úkon právní služby pak odvolací soud považuje i opakované vyjádření žalovaného učiněné bez výzvy soudu dne [datum], navíc bezprostředně před jednáním soudu dne [datum], kterého se zástupce žalovaného osobně účastnil a kde mohl toto své vyjádření přednést bez nutnosti písemného vyhotovení (a nová tvrzení a důkazy pak byly doplněny až poté, co nastaly účinky koncentrace řízení). Rovněž tak za neúčelným shledal odvolací soud náklady zaviněné výlučně žalovaným (tedy změnou zástupce a opakovaným doplňováním odvolání, shodně usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSČR 22/2010, ze dne [datum rozhodnutí]. Za neúspěšná odvolání žalovaného podaná osobně žalovaným a neúspěšnou žádost o osvobození od soudních poplatků včetně odvolacího řízení odvolací soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, protože byl-li podán proti procesnímu rozhodnutí soudu opravný prostředek, o němž je rozhodnuto jinak, než že soud rozhodující o opravném prostředku napadené rozhodnutí změní či zruší, zásadně nelze mít úkony účastníka, jež rozhodnutí napadl, v této fázi řízení za účelné ve vztahu k uplatňování či bránění práva (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 628/2015).