Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

9 C 233/2013- 244

Rozhodnuto 2021-09-06

Citované zákony (6)

Rubrum

[název soudu] rozhodl samosoudkyní [celé jméno řešitele] ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa žalobkyně] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] o zaplacení částky 11 058 000 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 058 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 176 497,70 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 30. 8. 2013 se původní žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní žalobkyně“) domáhala na žalovaném zaplacení částky 11 058 000 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o náhradu za to, co ušlo z majetku dlužníka žalobkyně, otce žalovaného, kdy otec žalovaného žalovanému daroval v žalobě specifikované nemovitosti na základě darovací smlouvy ze dne 16. 9. 2010. K tomuto darování měla původní žalobkyně za to, že je toto darování vůči ní neúčinné, když jsou splněny všechny podmínky odporovatelnosti ve smyslu § 42a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Tyto nemovitosti byly žalovaným dále zcizeny, a to na základě kupní smlouvy s účinností k 27. 11. 2012, s kupní cenou 15 000 000 Kč. Dluh otce žalovaného je založen směnkou vlastní vytavenou dne 31. 3. 2009 [právnická osoba] s.r.o. (ke dni podání žaloby [právnická osoba]), [IČO] (dále jen„ [právnická osoba]“ nebo„ [právnická osoba]“), znějící na částku 45 214 041 Kč splatnou 25. 7. 2012, avalovanou otcem žalovaného. Výstavce ani avalista však směnku v platební den neuhradili, a původní žalobkyně se domáhá zaplacení části směnečné pohledávky v rozsahu 10 000 000 Kč u Městského soudu v Praze (sp. zn. [spisová značka]). Původní žalobkyně mimo výše uvedenou směnku dále vlastní další směnku vlastní vystavenou výše nadepsanou společností dne 19. 1. 2007, znějící na částku 1 058 000 Kč, splatnou 3. 8. 2012, avalovanou žalovaným a jeho bratrem. Tuto směnku jak výstavce, tak avalisté, v den platební neuhradili. Původní žalobkyně se této částky domáhá u Městského soudu v Praze (sp. zn. [spisová značka]). Darováním v žalobě specifikovaných nemovitostí otcem žalovaného žalovanému došlo ke zkrácení uspokojení pohledávek původní žalobkyně. Společnost žalovaného [právnická osoba] je však v úpadku, a na její majetek byl prohlášen konkurs. Společnost eviduje závazky po splatnosti ve výši 569 104 913,52 Kč s tím, že eviduje majetek ve výši 451 107 604,63 Kč. Darováním v žalobě specifikovaných nemovitostí tak došlo ke zkrácení práva původní žalobkyně na uspokojení svých pohledávek, kdy hodnota nemovitostí by umožnila splatit alespoň část závazků. Žalovaný mohl dále bez dalšího poznat úmysl svého otce zkrátit práva původní žalobkyně, této skutečnosti si byl velmi dobře vědom a dosažení tohoto výsledku se aktivně účastnil. Úmyslu zkrátit věřitele dále svědčí ten fakt, že zde existuje zjevná časová souvislosti mezi počátkem prodlení se splácením závazků na straně [právnická osoba] s.r.o. a datem podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Tomuto úmyslu dále svědčí to, že ke dni podání žaloby mají výše jmenovaní trvalé bydliště uvedené na téže adrese, žalovaný byl ke dni podání žaloby předsedou dozorčí rady společnosti. Úmysl je dále potvrzen dalšími různými převody nemovitostí, které byly ve vlastnictví otce žalovaného či rodičů žalovaného (smlouva zúžení společného jmění manželů s účinností k 15. 9. 2011). Společnost [anonymizováno], na kterou žalovaný dále převedl uvedené nemovitosti, byla do obchodního rejstříku zapsána tentýž den, kdy byly uzavřeny smlouvy, na základě kterých došlo k převodům majetku. Tato společnost s účinností k 28. 3. 2013 provedla přeměnu rozdělením ve formě odštěpení se vznikem nových společností, kdy [právnická osoba] nezanikla, ale vyčleněné části jejího jmění byly vloženy do čtyř nově založených společností, kdy vlastníkem darovaných nemovitostí se stala [právnická osoba] a.s., [IČO]. Pohledávky původní žalobkyně jsou také zajištěny zástavními váznoucími na [anonymizována dvě slova]. Původní žalobkyně se touto žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 11 058 000 Kč, která odpovídá součtu žalovaných částek v obou směnečných řízeních zmíněných bez příslušenství.

2. Podáním ze dne 30. 10. 2018 původní žalobkyně dále uvedla k námitce věcné příslušnosti, že se nejedná o obchodní věc, nárok původní žalobkyně nevyplývá z žádného obchodněprávního vztahu mezi nimi, nejedná se ani o spor týkající se směnek. Skutečnost, že vymahatelné pohledávky, které má žalobkyně za otcem žalovaného, jsou pohledávkami ze směnek, je pro řízení o náhradu za to, co v důsledku odporovatelného právního úkonu ušlo z majetku dlužníka žalobkyně, irelevantní. Původní žalobkyně nesouhlasila s přerušením řízení, když v insolvenčním dlužníkem je [právnická osoba] s.r.o., a nikoli otec žalovaného, který tyto směnky avaloval. Soudy rozhodly o směnečných žalobách pouze ve vztahu k otci žalovaného, nikoli ve vztahu ke [právnická osoba] s.r.o., kdy ve vztahu k této společnosti byla řízení přerušena. Pohledávky původní žalobkyně za insolvenčním dlužníkem vyplývající ze směnek jsou pohledávkami nezajištěnými, kdy zástavním právem jsou zajištěny jiné pohledávky žalobkyně. Tvrzení žalovaného o tom, že hodnota darovaných nemovitostí byla ke dni darování podstatně nižší, než výše žalované částky, je vyvrácena již samotnou kupní smlouvou ze dne 26. 11. 2012, kdy kupní cena nemovitostí byla 15 000 000 Kč. Žalovaný nijak neprokazuje, že zkracující úmysl otce nemohl poznat. Vědomost o úpadkové situaci [právnická osoba] s.r.o. není v daném ohledu určující. Žalovaný byl v době od 7. 1. 2011 do 4. 1. 2012 předsedou dozorčí rady uvedené společnosti. Darovací smlouva je sice datována k 16. 9. 2010, avšak návrh na vklad byl podán až 21. 3. 2011, tedy v době, kdy byl žalovaný předsedou dozorčí rady. Žalovaný dále nijak nevyvrací tvrzení o zjevně účelových přesunech majetku v jeho rodině.

3. Žalobkyně (do řízení vstoupila namísto původní žalobkyně na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 5. 2. 2020, č. j. 9 C 233/2013 – 163, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2020, č. j. 25 Co 116/2020 – 170, a které nabylo právní moci dne 11. 5. 2020) podáním ze dne 30. 4. 2021 uvedla, že směnečné pohledávky vyplývající ze směnek vlastních avalovaných otcem žalovaného, byly předmětem dvou soudních řízení, která byla pravomocně ukončena. Všechny výše uvedené pohledávky jsou předmětem dvou exekucí vedených soudním exekutorem Ing. [jméno] [příjmení] Tyto pohledávky jsou zcela nezávislé na jakýchkoli pohledávkách, k jejichž zajištění byly směnky vystaveny, kdy obě pohledávky jsou marně vymáhány, kdy toto potvrdil Městský soud v Praze. Veškerá tvrzení žalovaného, že pohledávky žalobkyně za výstavcem směnek mohou být uspokojeny v insolvenčním řízení, jsou tudíž lichá, stejně tak jako úvahy, že nedošlo ke zkrácení uspokojení žalobkyně dovozovaný z hodnoty zajištění pohledávek. Hypotetická možnost, že pohledávky žalobkyně za [právnická osoba] s .., budou uspokojeny prodejem zástav, se nijak netýkají směnečných pohledávek přiznaných ve směnečných řízeních. Tvrzení žalovaného, že úmyslem otce nebylo zkrátit uspokojení svých věřitelů, ale pouze splnit slib daný synovi, a o standardním úspěšném podnikání [právnická osoba] [anonymizováno] .., jsou vědomě nepravdivá, neboť žalobou ze dne 12. 8. 2014 se insolvenční správce [právnická osoba] s .. domáhal po společnosti [právnická osoba] (dříve [právnická osoba], zaplacení částky ve výši 633 655 716 Kč jakožto náhrady za vadný postup [právnická osoba]. V této žalobě se mj. poukazuje také na to, že provozní výsledek byl již v roce 2010 výrazně záporný (- 29 115 000 Kč), a podobně tomu bylo v následujícím roce (- 14 566 000 Kč), kdy následně v roce 2012 byl podán insolvenční návrh a v roce 2013 byl zjištěn úpadek [právnická osoba] s .. Tato žaloba byla rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pravomocně zamítnuta, když v tomto rozsudku bylo uvedeno, že [právnická osoba] s .. vadně postupovala, když v roce 2008 [právnická osoba] při inventuře ve skladu [právnická osoba] [anonymizováno] .. zjistila, že chybějí vozy o celkové hodnotě 46,2 milionů Kč, které již byly dodány zákazníkům, avšak jejich kupní cena nebyla [právnická osoba] s .. [právnická osoba] zaplacena. V té době byla celková výše závazků 61,5 milionů Kč. Společnost [právnická osoba] dále v dubnu 2010 prodala bez zaplacení kupní ceny 7 vozidel, kdy výše závazků v prvním čtvrtletí roku 2010 byla 40 milionů Kč. 11. 8. 2008 byla prokázána zjištěná výše závazků po splatnosti v hodnotě 46 231 741 Kč a celková hodnota prodaných a nezaplacených vozů 99 531 459 Kč 22. 10. 2009 [právnická osoba] s .. dlužila 33,8 milionů Kč, kdy situace se nezlepšila ani po opakovaném upozornění. Výpovědí [celé jméno svědka] bylo v tomto řízení zjištěno, že si dluhů byl vědom, a dle názoru soudu důvodem zmařené investice [právnická osoba] s .. byl její neodpovědný a poněkud chaotický způsob podnikání. Z uvedeného tak vyplývá, že problémy měla [právnická osoba] s .. již o roku 2008, přičemž tyto poprvé vyvrcholily již několik dní před uzavřením darovací smlouvy. Není tedy pravda, že podnikání [právnická osoba] s .. bylo úspěšné a značně renomované, a ani to, že problémy se splácením nastaly až v roce 2012. Otec žalovaného navíc dne 5. 8. 2009 uzavřel za [právnická osoba] s .. Joint Venture Agreement – Smlouvu o společném podniku (dále jen„ JVA“) se [právnická osoba], reg. [číslo] se sídlem [adresa], [anonymizováno] (dále jen„ [anonymizováno]“). Základní kapitál společného podniku měl činit 1 000 000 000 Kč, přičemž 950 000 000 Kč se zavázala vložit [právnická osoba], a vklad společností 50 000 000 měl být vložen v pozemcích. Při nesplnění podmínek měla [právnická osoba] s .. povinnost uhradit úrokovou sazby ve výši 12 % p.a. z vkladu [právnická osoba], a to ode dne, kdy uplynou tři měsíce od podpisu JVA až do založení společného podniku či do ukončení JVA. JVA byla vypovězena dne 27. 7. 2012 pro nesplnění podmínek ze strany [právnická osoba] s .., kdy celková výše úroku, kterou měla uhradit, byla v částce 310 901 100,38 Kč. I když tato pohledávka byla v insolvenčním řízení [právnická osoba] s .. popřena, [právnická osoba] s .. tuto pohledávku uznala v plné výši, a v insolvenčním řízení o popření této pohledávky intervenovala jako vedlejší účastník na straně [právnická osoba]. Úmysl otce žalovaného zkrátit věřitele nevylučuje ani skutečnost, že v době uzavření darovací smlouvy v září 2010 i v době doručení návrhu na vklad vlastnického práva v březnu 2011 měl otec žalovaného formálně další majetek, když ve stejný den, jako byla uzavřena darovací smlouva, uzavřel otec žalovaného dne 16. 9. 2010 se svou manželkou smlouvu o zúžení společného jmění manželů, v důsledku kterého manžela otce žalobce nabyla nemovitosti označené žalovaným„ nemovitosti [část obce]“. Do 16. 9. 2010 byl otec žalovaného vlastníkem, resp. spoluvlastníkem, tří hodnotných nemovitostí, a to nemovitostí darovaných, nemovitostí [část obce], a [anonymizována dvě slova], přičemž tento vlastnil až do roku 2012. Na [anonymizována dvě slova] také vázlo zástavní právo ve prospěch původní žalobkyně, na základě smlouvy ze dne 6. 4. 2010 mezi původní žalobkyní, manželi [jméno] a [jméno] [příjmení], jako zástavci, a [právnická osoba] s .., jako dlužníkem, k zajištění pohledávky do celkové výše 120 000 000 Kč, a dále zástavní právo na základě smlouvy ze dne 2. 4. 2009 mezi původní žalobkyní, jako zástavním věřitelem, manželi [jméno] a [jméno] [příjmení], jako zástavci, a [právnická osoba] s .., jako zástavním dlužníkem k zajištění pohledávky ze smlouvy o úvěru do výše 45 000 000 Kč. Je tak zřejmé, že otec žalovaného se nemovitostí, kterých se zbavit mohl, skutečně zbavoval. Je zcela absurdní tvrzení, že postup původní žalobkyně, kdy tato nebrojila proti návrhům na vklad v letech 2010 a 2011, když získat informace o takové majetkové transakci je těžké získat, a dále není zřejmé, jak o absenci úmyslu otce žalovaného zkrátit věřitele může svědčit následně jednání jiné osoby, a také žalobkyni není zřejmé, jakým způsobem a z jakého titulu měla proti tomuto převodu majetku původní žalobkyně brojit právě než touto žalobou. Dne 26. 11. 2012 vznikla [právnická osoba] a.s., jejíž veškeré akcie upsal advokát Mgr. [jméno] [příjmení], téhož dne byly uzavřeny čtyři smlouvy, kterými členové rodiny [příjmení] převedli na [právnická osoba] a.s. všechen svůj nemovitý majetek, pročež došlo k vypracování projektu přeměny [právnická osoba] a.s. na základě kterého byla s účinností k 28. 3. 2013 provedena přeměna rozdělením ve formě odštěpení se vznikem 4 nových společností, do nich byly vloženy jednotlivé nemovitostí, kdy vlastníkem darovaných nemovitostí se takto stala [právnická osoba] a.s. Ke dni 28. 3. 2013 se jediným akcionářem [právnická osoba] a.s. a všech 4 nástupnických společností stala [právnická osoba] [anonymizováno] sídlící ve státě [anonymizováno]. Dále byly provedeny i další transakce s účelem v maximální možné míře ztížit uspokojení věřitelů, například pronájmy pozemků a [anonymizováno] prázdným schránkám se současným uhrazením nájemného na 10 let dopředu ve formě neprůhledných zápočtů, vytvoření blokačních exekucí na majetek fyzických osob s cílem odčerpávat jakékoli zbytkové finanční prostředky, apod. Snahu zmařit uspokojení věřitelů konstatoval i Městský soud v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a zdejší soud v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka].

4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 19. 9. 2018 tak, že žalobu v plném rozsahu neuznává a existenci žalobního nároku popírá. Žalovaný je názoru, že darované nemovitosti měly mnohem nižší hodnotu, než kterou původní žalobkyně nárokuje. Žalovaný dále popírá, že by uzavřením darovací smlouvy sledoval jeho otec úmysl zkrátit věřitele ve smyslu § 42a odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., a i kdyby zde takový úmysl byl, žalovaný nemohl takovýto úmysl poznat. Darovací smlouva byla uzavřena 16. 9. 2010, a insolvenční řízení bylo zahájeno až 6. 11. 2012, kdy tedy tak žalovaný a jeho otec nevěděli a nemohli vědět a poznat, že své závazky neuhradí. Výše zmíněné insolvenční řízení stále probíhá, přičemž v majetkové podstatě [právnická osoba] s.r.o. jsou stále zapsány nezpeněžené hodnoty, které slouží k zajištění těch pohledávek žalobkyně (insolvenční řízení bylo v době vyjádření vedeno pod sp. zn. [spisová značka]), a žalovaný tak navrhuje přerušení řízení. Žalovaný dále namítal, že reálně neměl z darovací smlouvy žádný prospěch, dále namítal nedostatek věcné příslušnosti nadepsaného soudu.

5. Podáním ze dne 18. 3. 2021 žalovaný uvedl, že původní žalobkyně, společnost [právnická osoba], a [právnická osoba] s.r.o., uzavřeli dne 31. 3. 2009 smlouvu o poskytnutí úvěru [číslo] na základě které poskytla původní žalobkyně [právnická osoba] s.r.o. úvěr ve výši 45 000 000 Kč za účelem rekonstrukce terminálu [anonymizováno]. Tato pohledávka dle žalovaného byla zajištěna zástavním smluvním právem váznoucích na pozemcích [právnická osoba] s.r.o. parc. [číslo] v obci [obec], v k. ú. [část obce], zapsaných na [list vlastnictví], vedeným u Kat. úřadem pro [anonymizováno] [obec], a to na základě zástavní smlouvy mezi původní žalobkyní, jako zástavním věřitelem, [právnická osoba] s.r.o., jako zástavním dlužníkem, a [celé jméno svědka], jako vlastníkem pozemků a zástavním dlužníkem, uzavřené dne 4. 6. 2009, a vzniklé vkladem s účinky 5. 6. 2009. Dále byla tato pohledávka zajištěna zástavním právem smluvním váznoucím na pozemcích ve vlastnictví [právnická osoba] s.r.o parc. [číslo] v obci [obec], k. ú. [část obce], zapsaných na [list vlastnictví] vedeným u Kat. úřadu pro [anonymizováno] [obec], a to na základě zástavní smlouvy mezi původní žalobkyní, jako zástavním věřitelem, a [právnická osoba] s.r.o., jako zástavním dlužníkem a vlastníkem pozemků, uzavřené dne 2. 4. 2009 s účinky vkladu k 15. 4. 2009. Dále byla tato pohledávka zajištěna zástavním právem smluvním váznoucím na budově [adresa] ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], [IČO], v obci [obec], k. ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví], vedené u Kat. ú. pro [anonymizováno] [obec], a to na základě zástavní smlouvy uzavřené mezi původní žalobkyní, jako zástavním věřitelem, [právnická osoba] s.r.o., jako zástavním dlužníkem, a panem [celé jméno svědka] a jeho manželkou jako vlastníky Budovy a zástavci, uzavřené dne 2. 4. 2009 s účinky vkladu k 15. 4. 2009. Pohledávka byla dále zajištěna směnkou vlastní reg. [číslo] vystavenou [právnická osoba] s.r.o. na řad původní žalobkyně s doložkou bez protestu, znějící na směnečnou sumu ve výši 45 214 041 Kč se splatností 25. 7. 2012, kdy jako směnečný rukojmí byl uveden pan [celé jméno svědka] Tyto skutečnosti také vyplývají ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 21. 8. 2019 mezi původní žalobkyní a současnou žalobkyní. Žalovaný se dále vyjádřil tak, že dne 19. 1. 2007 uzavřela původní žalobkyně a [právnická osoba] s.r.o. smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl [právnická osoba] s.r.o. poskytnut úvěr ve výši 6 000 000 Kč. Tato pohledávka byla zajištěna směnkou vlastní reg. [číslo] vystavenou [právnická osoba] s.r.o. na řad původní žalobkyně dne 19. 1. 2017 s doložkou„ bez protestu“, znějící na směnečnou sumu ve výši 1 058 000 Kč se splatností dne 3. 8. 2012, kde jsou jako směneční rukojmí uvedeni [celé jméno svědka] [celé jméno svědka]. Je tak prokázáno, že směnky zajišťují předmětné pohledávky a souvisejí tak s pohledávkami. Pohledávka ve výši 45 000 000 Kč byla přihlášena do insolvenčního řízení [právnická osoba] s.r.o. původní žalobkyní, přičemž tato je momentálně ve výši 61 487 507,85 Kč včetně příslušenství. Tato pohledávka je pohledávkou zajištěnou. Pohledávka ve výši 6 000 000 Kč byla do insolvenčního řízení [právnická osoba] s.r.o. taktéž původní žalobkyní přihlášena, přičemž je ve výši 1 009 740,53 Kč včetně příslušenství. Tato pohledávka je pohledávkou nezajištěnou. Obě pohledávky v insolvenčním řízení momentálně vymáhá aktuální žalobkyně. Na základě pokynu žalobkyně byly insolvenčním správcem pozemky bez budovy ve vlastnictví [právnická osoba] [příjmení] oceněny v částce 44 100 000 Kč Tyto pozemky budou vydraženy a z těchto pozemků bude tak žalobkyně uspokojena. [adresa] ve vlastnictví [právnická osoba] [příjmení] byla oceněna v exekutorském řízení exekutorským úřadem pod sp. zn. [spisová značka] oceněna částkou 55 000 000 Kč. Dle žalovaného ke zkrácení věřitelovi pohledávky nedochází, jestliže věřitel má navzdory odporovanému úkonu zachovánu možnost svou pohledávku uspokojit. Hodnota zajištění činí v souhrnu nejméně 99 100 000 Kč, a žalobkyně tak může být zcela uspokojena. Je tak pojmově vyloučeno, aby žalobkyně byla skutečně napadaným právním jednáním zkrácena na uspokojení pohledávky v částce 45 000 000 Kč. Žalovaný dále namítal absenci úmyslu zkrátit věřitele, když při uzavírání darovací smlouvy nebylo zkrácení věřitelů úmyslem [celé jméno svědka], ale úmyslem bylo dodržení slibu, který [celé jméno svědka] dal žalovanému, a dále bylo úmyslem spravedlivě rozdělit část rodinného majetku mezi oba syny [celé jméno svědka]. V době uzavření darovací smlouvy navíc [právnická osoba] s.r.o. podnikala a úpadek této společnosti nehrozil. Tomu nasvědčuje i fakt, že 2,5 měsíce před uzavřením smlouvy, konkrétně 1. 7. 2010 byl kolaudován nový autosalón [právnická osoba] s.r.o. Vyhovující hospodářskou situaci potvrzuje také výroční zpráva [právnická osoba] s.r.o. za rok 2010. Problémy se splácením závazků se objevily až v průběhu roku 2012, když původní žalobkyně od smluv od úvěru odstoupila dopisy ze dne 4. 6. 2012 a 6. 3. 2012. Insolvenční řízení navíc bylo zahájeno až dne 6. 11. 2012 O absenci úmyslu [celé jméno svědka] zkrátit věřitele svědčí také to, že spolu s manželkou vlastnil v rozhodné době nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] v hodnotě nejméně 55 000 000 Kč a pozemky parc. č. st. 45, parc. [číslo] parc. č. st. 276, parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v obci [obec], k. ú. [část obce], vše zapsané na [list vlastnictví] (tehdy na [list vlastnictví] a [číslo]), v hodnotě nejméně 6 726 000 Kč, a kdy tento stav trval až do listopadu roku 2012. O absenci úmyslu svědčí dále také ta skutečnost, že původní žalobkyně nebrojila proti postupu [celé jméno svědka], a brojila až proti dílčím převodům majetků až v listopadu roku 2012.

6. Podáním ze dne 24. 5. 2021 žalovaný uvedl, že lze s žalobkyní souhlasit v tom, že směnky představují abstraktní smluvní vztah, jejichž povaha je nesporná, avšak nelze souhlasit s tím, že jsou zcela nezávislé na osudu hlavních pohledávek. Směnka k pohledávkám sloužily výhradně k jejich zajištění, a dle dohod o udělení vyplňovacího práva měly být v případě uspokojení dluhu dlužníkem předány dlužníkovi či znehodnoceny. Závěr žalobkyně by ad absurdum znamenal, že by mohl požadovat úhradu pohledávek dvakrát, poprvé od [právnická osoba] s.r.o., a podruhé po fyzických osobách podepsaných na směnkách. Pokud žalobkyně dosáhne jakéhokoli uspokojení ze směnek, bude nucena v příslušném rozsahu učinit zpětvzetí nároku v insolvenčních i exekučních řízeních. Žalovaný je dále názoru, že závěry rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], nejsou závazné pro zdejší soud, dále je přesvědčený, že žalobu insolvenční správce nekonzultoval s otcem žalovaného nebo s žalovaným. Žalovaný si navíc žalobkyní tvrzených problémů v podnikání není vědom, a v době, kdy se žalovaný stal předsedou dozorčí rady [právnická osoba] s.r.o., z podkladů o podnikání žádné významnější problémy nevyplývaly. Žalovaný dále rozporuje výši hospodaření doložených žalobkyní, kdy tvrdí, že provozní výsledek hospodaření [právnická osoba] s.r.o. za rok 2010 nebyl záporný. Dne 26. 1. 2011 [právnická osoba] s.r.o. uzavřela se společností [právnická osoba], smlouvu o poskytnutí úvěru, na jejímž základě byl [právnická osoba] s.r.o. poskytnut úvěr ve výši 100 000 00 Kč, kdy [právnická osoba], dle smlouvy měla oprávnění zkontrolovat veškerou činnosti a hospodaření [právnická osoba] s.r.o. Alespoň každé čtvrtletí, případně na žádost, měla [právnická osoba] s.r.o. poskytovat bance čtvrtletní rozvahu a výsledovku, jakož i další účetní doklady. K zesplatnění úvěru došlo až dne 13. 11. 2012 tedy 1,5 roku po uzavření úvěrové smlouvy a 2 roky po uzavření darovací smlouvy, kdy banka tvrdila, že [právnická osoba] s.r.o. v roce 2011 ještě řádně plnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru. Společnost [právnická osoba] také dne 15. 9. 2010 obdržela nabídku [právnická osoba] na poskytnutí provozního financování a skladovaného financování celkem ve výši až 180 000 000 Kč. Původní žalobkyně od smlouvy o úvěru [číslo] odstoupila až dne 23. 3. 2012, a od smlouvy o úvěru [číslo] až dne 4. 6. 2012, a to pro neplnění úvěrových podmínek [právnická osoba] s.r.o. za měsíce srpen 2011 a následující. Dále, otec žalovaného nepřevedl veškeré nemovitosti, ponechal si ve výlučném vlastnictví pozemek parc. č. st. 49 o výměře 451 m2, a pozemek parc. č. st. 94 o výměře 173 m2, a tento stav trval až do listopadu roku 2012. V případě, kdy by úmyslem otce žalovaného bylo zkrátit věřitele, neponechal by takovýto stav až do listopadu roku 2012. Dále, všichni přímí členové rodiny [příjmení] uzavřeli dne 26. 1. 2011 s [právnická osoba], dohodu o přistoupení k závazku [právnická osoba] s.r.o., na základě které se každý z nich stal přímým spoludlužníkem [právnická osoba] s.r.o. ve vztahu k zapůjčenému úvěru ve výši 100 000 000 Kč. Dne 23. 5. 2011 byl zhotoven znalecký posudek na celý areál [anonymizována dvě slova], kdy tento byl oceněn ve výši 255 000 000 Kč ke dni 23. 5. 2011. Rozdíl mezi tímto oceněním a oceněním roku 2020 v částce 99 100 000 Kč byl dle žalovaného patrně zapříčiněn dílčími právními změnami zejména [anonymizována dvě slova] v mezidobí, kdy [anonymizováno] byl povolen jako dočasná stavba do roku 2015, a v současné době není postaveno najisto, zda dojde k prodloužení doby. Prodej nemovitých věci ve vlastnictví rodiny [příjmení] ve prospěch [právnická osoba] a.s. v roce 2012 nepředstavoval nestandardní transakci, a to spíše za situace, kdy byli všichni členové rodiny vázáni ve vztahu k [anonymizováno] bance k plnění mnohamilionového závazku. Tento prodej měl sloužit a sloužil k úhradě této pohledávky [anonymizováno]. Další společnost spadající do skupiny se [právnická osoba] a.s. se později stala vlastníkem pohledávky [anonymizováno] banky vyplývající ze zmíněné smlouvy o úvěru, kdy tuto pohledávku odkoupila, a návazně mohlo dojít k tomu, aby byl závazek [právnická osoba] a.s., k úhradě kupní ceny všech oněch nemovitostí vůči rodině [příjmení] plně započten vůči závazku každého z členů rodiny. Žalovaný, ani jiný člen rodiny [příjmení] nevystupoval v pozici účastníka obstrukčních vztahů tvrzených žalobkyní, a od těchto se případných úkonů se žalovaný distancuje.

7. Soud se následně zabýval tím, zda žaloba byla podána důvodně.

8. Z kopie směnky vlastní ze dne 19. 1. 2007 soud zjistil, že výstavcem směnky vlastní je [právnická osoba] s.r.o. (ke dni podání žaloby [právnická osoba]), za kterou jednal jako jednatel společnosti [celé jméno svědka]. Jako avalista směnky byl podepsán pan [celé jméno svědka], [datum narození], a pan [celé jméno svědka], [datum narození]. Remitentem směnky byla původní žalobkyně. Směnka byla vystavena na částku 1 058 000 Kč, se splatností dne 3. 8. 2012. K vyplnění směnky došlo na základě Dohody o udělení vyplňovacího práva směnečného mezi původní žalobkyní a [právnická osoba] s.r.o. uzavřené dne 19. 1. 2007. Směnka měla sloužit k zajištění dluhu vyplývajícího ze smlouvy o poskytnutí úvěru [číslo]. Směnka byla dále označena [číslo].

9. Ze směnečného platebního rozkazu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že původní žalobkyně žádala vydání směnečného platebního rozkazu vůči [právnická osoba] s.r.o. (ke dni podání žaloby [právnická osoba]), panu [celé jméno svědka] a panu [celé jméno svědka], v částce 1 058 000 Kč, kdy posledním třem jmenovaným byla uložena povinnost zaplatit původní žalobkyni mimo jiné směnečný peníz ve výši 1 058 000 Kč s 6% úrokem od 4. 8. 2012 do zaplacení.

10. Ze smlouvy o úvěru č. 11100001 ze dne 26. 1. 2011 soud zjistil, že tuto uzavřela [právnická osoba] s.r.o. a společnost [právnická osoba], a na základě této smlouvy měl být [právnická osoba] s.r.o. poskytnut úvěr ve výši 100 000 000 Kč, který měl sloužit k úhradě závazků [právnická osoba] s.r.o. u [právnická osoba], k posílení provozních prostředků, a pro další účel, který měla písemně schválit společnost [právnická osoba] Součástí této smlouvy byl i závazek sjednat ve prospěch [právnická osoba], k nemovitostem pozemek parc. [číslo] o výměře 2 933 m2 – orná půda, pozemek parc. [číslo] o výměře 209 m2 – orná půda, pozemek parc. [číslo] o výměře 610 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. [číslo] o výměře 120 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. [číslo] o výměře 74 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. [číslo] o výměře 8 661 m2 – ostatní plocha, pozemek parc. [číslo] o výměře 3 438 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, budova [část obce] č. e. 42, způsob využití jiná st. na parc. [číslo] budova bez č. p./č. e., způsob využití jiná st., na parc. [číslo] budova bez č. p./č. e., způsob využití jiná st., na parc. [číslo] budova bez č. p./č. e., způsob využití jiná st., na parc. [číslo] vše na [list vlastnictví] pro KÚ [část obce], [anonymizováno] [obec], u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy] pracoviště [obec], zástavní právo k zajištění pohledávek plynoucích ze smlouvy. [příjmení] jiné byl žalovaný povinen uzavřít se společností [právnická osoba] smlouvu, ve které se zaváže splnit za [právnická osoba] s.r.o. peněžitý závazek a stát se dlužníkem vedle této společnosti. [právnická osoba] měla právo kontrolovat veškerou činnost a hospodaření [právnická osoba] s.r.o.

11. Z dopisu označeného jako„ zesplatnění úvěru dle Smlouvy o úvěru č. 11100001 ze dne 13. 11. 2012“ má soud za prokázané, že [právnická osoba] s.r.o. dlouhodobě porušovala své povinnosti plynoucí ze smlouvy, a úvěr tak byl zesplatněn. Společnost [právnická osoba] neměla doručit seznam pohledávek v elektronické podobě za měsíce květen až srpen roku 2012 a písemný seznam pohledávek za třetí čtvrtletí roku 2012, do konce měsíce října neměla zaslat bance čtvrtletní rozvahu a výsledovku za třetí kalendářní čtvrtletí roku 2012, čímž tak došlo k porušení smlouvy. Úvěr byl zesplatněn také z důvodu podaného insolvenčního návrhu. Z dohody o přistoupení k závazku a další ujednání ze dne 26. 1. 2011 uzavřené jako přílohy č. 2c ke smlouvě o úvěru č. 11100001 soud zjistil, že žalovaný k výše uvedené úvěrové smlouvě přistoupil jako spoludlužník s tím, že se zavázal, že splní veškeré peněžní závazky za dlužníka vyplývající ze smlouvy o úvěru č. 11100001. Z dohody o přistoupení k závazku a další ujednání ze dne 26. 1. 2011 uzavřené jako přílohy č. 2b ke smlouvě o úvěru č. 11100001 soud zjistil, že takto se zavázala také matka žalovaného, a z dohody o přistoupení k závazku a další ujednání ze dne 26. 1. 2011 vyplývá, že stejným způsobem se zavázal také bratr žalovaného. Z dohody o přistoupení k závazku a další ujednání ze dne 26. 1. 2011 uzavřené jako přílohy [číslo] ke smlouvě o úvěru č. 11100001 vyplývá, že takto se zavázal také otec žalovaného.

12. Z listiny„ Návrh Věřitele na vstup nového účastníka do insolvenčního řízení; Souhlas se vstupem do insolvenčního řízení“ ze dne 20. 8. 2015 a ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20. 8. 2015 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], postoupila pohledávku za [právnická osoba] s.r.o. společnosti [právnická osoba], která byla zastoupena [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jako jednatelem.

13. Z listiny označené jako„ [právnická osoba] ze dne 15. 9. 2010“ soud zjistil, že tato nabídka byla akceptována [právnická osoba] s.r.o.

14. Ze smlouvy o poskytnutí úvěru [číslo] ze dne 31. 3. 2009 soud zjistil, že původní žalobkyně poskytla [právnická osoba] s.r.o. úvěr v částce 45 000 000 Kč, k jehož zajištění měla sloužit směnka [číslo]. Směnka měla být vyplněna pouze v případě prodlení s plněním peněžitého závazku. Smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 31. 3. 2009 byla předmětná pohledávka zajištěna ve prospěch původní žalobkyně, a to zástavním právem k pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, a pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, v k. ú. [část obce], [územní celek], na [list vlastnictví] vedeném u Kat. úřadu pro [anonymizována dvě slova]. [obec]. Tato smlouva byla uzavřena mezi původní žalobkyní, panem [celé jméno svědka], jako zástavcem, a [právnická osoba] s.r.o., jako dlužníkem. Dále bylo na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 31. 3. 2009, uzavřené mezi původní žalobkyní a [právnická osoba], s.r.o., zřízeno zástavní právo ve prospěch původní žalobkyně k pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, a pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, v k. ú. [část obce], [územní celek], na [list vlastnictví] vedeném u Kat. úřadu pro [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno]. Dále, na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem, uzavřené mezi původní žalobkyní jako zástavním věřitelem, otcem a matkou žalovaného, jako zástavci, a [právnická osoba] s.r.o., bylo ve prospěch původní žalobkyně zřízeno zástavní právo k nemovitosti budova [adresa] – jiná stavba, stojící na pozemku parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce], [územní celek], vedené u Kat. úřadu pro [anonymizována dvě slova]. [obec].

15. Z odstoupení od smlouvy o poskytnutí úvěru [číslo] ze dne 4. 6. 2012 vyplývá, že úvěr měl být splacen ve 120 měsíčních splátkách, avšak [právnická osoba] s.r.o. řádně a včas splátky nehradila, kdy celková část nesplaceného úvěru byla ve výši 45 214 041,66 Kč. Společnost neměla uhradit splátky za měsíce srpen a září 2011 a dále za měsíce listopad 2011 až květen 2012.

16. Z kopií směnky vlastní ze dne 31. 3. 2009 soud zjistil, že výstavcem směnky vlastní je [právnická osoba] s.r.o. (ke dni podání žaloby [právnická osoba]), za kterou jednal jako jednatel společnosti [celé jméno svědka]. Jako avalista směnky byl podepsán pan [celé jméno svědka], [datum narození]. Remitentem směnky byla původní žalobkyně. Směnka byla vystavena na částku 45 214 041 Kč, která byla splatná dne 25. 7. 2012. Směnka byla dále označena [číslo].

17. Ze směnečného platebního rozkazu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že původní žalobkyně žádala vydání směnečného platebního rozkazu vůči [právnická osoba] s.r.o. (ke dni podání žaloby [právnická osoba]) a panu [celé jméno svědka], v částce 10 000 000 Kč, kdy posledním dvěma jmenovaným byla uložena povinnost zaplatit původní žalobkyni mimo jiné směnečný peníz ve výši 10 000 000 Kč s 6% úrokem od 26. 7. 2012 do zaplacení.

18. Z darovací smlouvy ze dne 16. 9. 2010 soud zjistil, že uvedeného dne pan [celé jméno svědka], [datum narození], jako dárce, a žalovaný, jako obdarovaný, uzavřeli uvedeného dne nadepsanou smlouvou, na jejímž základě žalovaný nabyl dům [adresa] na pozemku parc. [číslo] rodinný dům, v [katastrální uzemí], [obec], pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 203 m2 v [katastrální uzemí], [obec], pozemek parc. [číslo] o výměře 489 m2 v [katastrální uzemí], [obec], zapsaným na [list vlastnictví], pozemek parc. [číslo] o výměře 570 m2 v [katastrální uzemí], [obec], zapsaným na [list vlastnictví], pozemek parc. [číslo] o výměře 128 m2 v [katastrální uzemí], [obec], zapsaným na [list vlastnictví]. Z návrhu na vklad vlastnického práva k uvedeným nemovitostem bylo zjištěno, že tento byl sepsán dne 16. 9. 2010 a byl podán u katastrálního úřadu dne 21. 3. 2011.

19. Ze smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitostem ze dne 26. 11. 2012 soud zjistil, že žalovaný, jako prodávající, a [právnická osoba] a.s., [IČO], uzavřeli uvedeného dne nadepsanou smlouvu, na jejímž základě měl žalovaný na [právnická osoba] a.s. převést pozemky parc. [číslo] budovy [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] budovy bez č.p./č.e. stojící na pozemku parc. [číslo] [právnická osoba] a.s. se zavázala žalovanému uhradit kupní cenu za všechny tyto nemovitosti ve výši 15 000 000 Kč. Návrh na vklad byl sepsán dne 26. 11. 2012 a na podatelnu katastrálního úřadu došel dne 27. 11. 2012.

20. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] s.r.o. (v době od 1. 10. 1999 do 12. 12. 2012 [právnická osoba]) soud zjistil, že dne 1. 10. 1999 byl jako jednatel zapsán pan [celé jméno svědka]. K výmazu došlo dne 12. 4. 2011 s tím, že k zániku funkce došlo 28. 3. 2011 Pan [celé jméno svědka] byl znovu zapsán jako jednatel společnosti dne 4. 1. 2012 s tím, že ke vzniku funkce došlo 21. 12. 2011, a následně byl dne 5. 10. 2012 vymazán, když k zániku funkce došlo 27. 9. 2012. Jako jednatel byl dále uvedený pan [celé jméno svědka], kdy k zápisu došlo dne 2. 2. 2000, a k výmazu 15. 2. 2006. Dále byl pan [celé jméno svědka] zapsán jako jednatel dne 7. 1. 2011 s tím, že ke vzniku funkce došlo 23. 12. 2010, a k výmazu zápisu došlo dne 4. 1. 2012, když k zániku funkce došlo 21. 12. 2011. Dne 5. 10. 2012 byl zapsán jako jednatel [příjmení] [jméno] [příjmení], když funkce vznikla dne 27. 9. 2012. Žalovaný byl veden jako předseda dozorčí rady, když k zápisu došlo 7. 1. 2011, se vznikem funkce dne 23. 12. 2010. K výmazu došlo dne 5. 10. 2012, kdy funkce předsedy dozorčí rady žalovanému zanikla 27. 9. 2012. Členem dozorčí rady byla dále [jméno] [příjmení], když k zápisu došlo 7. 1. 2011, se vznikem funkce dne 23. 12. 2010. K výmazu došlo dne 5. 10. 2012, když její členství zaniklo dne 27. 9. 2012.

21. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] s.r.o. v likvidaci ze dne 23. 3. 2011 soud zjistil, že tato společnost vystupovala dříve pod firmou [právnická osoba], jejím jednatelem byl od 10. 8. 2005 do 1. 10. 2012 pan [celé jméno svědka], a pan [celé jméno svědka]. Od 20. 10. 2005 do 1. 10. 2012 byl jejím jednatelem také žalovaný. V době od 5. 9. 2005 do 27. 10. 2005 byla společníkem této společnosti [právnická osoba] s.r.o., a taktéž v období od 27. 10. 2005 do 13. 7. 2006. Od 27. 10. 2005 do 13. 7. 2006 byl společníkem společnosti také bratr žalovaného, pan [celé jméno svědka], a v témže období také žalovaný. Od 13. 7. 2006 do 10. 1. 2013 byla společníkem [právnická osoba] s.r.o., dále [celé jméno svědka] žalovaný. Od 10. 1. 2013 do 22. 3. 2013 byla společníkem společnosti [právnická osoba] [anonymizováno], sídlem [adresa], [anonymizováno]. Od 22. 3. 2013 do 31. 5. 2018 byla společníkem [právnická osoba] [anonymizováno], sídlem [adresa], [anonymizováno]. Společnost byla zrušena s likvidací k 22. 8. 2017 a zanikla výmazem dne 31. 5. 2018.

22. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] a.s. ze dne 23. 3. 2021 soud zjistil, že členem představenstva této společnosti byl Mgr. [jméno] [příjmení] v době od 26. 11. 2012 do 8. 8. 2014, a v době od 26. 11. 2012 do 28. 3. 2013 byl jediným akcionářem této společnosti. Jediným akcionářem této společnosti byla od 28. 3. 2013 do 11. 8. 2018 [právnická osoba] [anonymizováno], [příjmení] [jméno], sídlem [adresa]. Od 11. 12. 2018 je jediným akcionářem společnosti společnost [právnická osoba], [IČO] [právnická osoba] se rozdělila odštěpením se založením čtyř nových společností s tím, že rozdělovaná společnost nezanikla. Vyčleněné části jejího jmění byly vloženy do společností [právnická osoba], sídlem [adresa], [právnická osoba], sídlem tamtéž, [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], sídlem tamtéž, a [právnická osoba] se sídlem [adresa], kdy k zápisu došlo dne 28. 3. 2013 [právnická osoba] vznikla a byla do obchodního rejstříku zapsána dne 26. 11. 2012.

23. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] a.s. ze dne 26. 8. 2021 soud zjistil, že od 28. 3. 2013 do 8. 8. 2018 byl jediným členem představenstva pan [jméno] [příjmení], v období od 28. 3. 2018 byla jediným akcionářem této společnosti [právnická osoba] [anonymizováno], [příjmení] [jméno], sídlem [adresa], a od 8. 10. 2018 do 4. 12. 2019 byla jediným akcionářem společnosti společnost [právnická osoba] Od 9. 3. 2020 do 22. 7. 2021 byla společnost v Insolvenci.

24. Z insolvenčního návrhu dlužníka [právnická osoba] s.r.o. (ke dni podání žaloby [právnická osoba]) soud zjistil, že tento byl sepsán dne 11. 12. 2012, a ke dni podání návrhu byly evidovány závazky po splatnosti ve výši 569 104 913,52 Kč. K návrhu byl připojen seznam majetku a závazků, seznam zaměstnanců a seznam zajištěných věřitelů. Z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. [insolvenční spisová značka] – [anonymizováno] – [anonymizováno], soud zjistil, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne [datum] v [údaj o čase] hodin. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2013, č. j. [spisová značka] [anonymizováno] – [anonymizováno], soud zjistil, že byl zjištěn úpadek [právnická osoba] [anonymizováno], na jejíž majetek byl prohlášen konkurs. Účinky rozhodnutí o úpadku nastaly [datum] v [údaj o čase].

25. Z listiny označené„ Ke sp. zn. [spisová značka], K přihlášce pohledávek č. [anonymizováno] – [anonymizováno]“ soud zjistil, že původní žalobkyně podala přihlášku svých pohledávek za [právnická osoba] s.r.o. již dne 24. 1. 2013, a tuto podáním ze dne 6. 5. 2013 doplnila. V řízení uplatnila mimo jiné pohledávky vyplývající z výše nadepsaných směnek. Z žaloby o určení pravosti popřených pohledávek vyplývá, že [právnická osoba] s.r.o. popírala pohledávky původní žalobkyně, s čímž původní žalobkyně nesouhlasila a podala tak žalobu o určení pravosti pohledávek. Z přihlášky pohledávky původní žalobkyně do insolvenčního řízení [právnická osoba] s.r.o., sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že původní žalobkyně do insolvenčního řízení [právnická osoba] s.r.o. přihlásila jako pohledávku [číslo] částku 1 058 000 Kč vyplývající ze směnky vlastní ze dne 31. 3. 2009, a jako pohledávku [číslo] částku 45 214 041 Kč vyplývající ze směnky vlastní ze dne 31. 3. 2009, splatné 25. 7. 2012 Celkem původní žalobkyně přihlásila pohledávky ve výši 132 239 499,17 Kč.

26. Z vyjádření [právnická osoba] s.r.o. k insolvenčnímu návrhu a soupisu majetkové podstaty soud zjistil, že společnost se připojila k insolvenčnímu návrhu, ke dni podání insolvenčního návrhu společnost evidovala zakázky po splatnosti ve výši 569 104 913,52 Kč. Společnost měla ke dni podání insolvenčního návrhu celkový majetek v částce 451 107 604,63 Kč.

27. Z listiny označené„ vyjádření insolvenčního správce“ ze dne 10. 12. 2020 soud zjistil, že insolvenční správce do majetkové podstaty dlužníka ([právnická osoba] s.r.o.) zahrnul pozemek parc. [číslo] o výměře 1926 m2 – ostatní plocha, pozemek parc. [číslo] o výměře 3582 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. [číslo] o výměře 3392 m2 – ostatní plocha, a pozemku parc. [číslo] o výměře 6 m2 – ostatní plocha, zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], které jsou zajištěny zástavním právem ve prospěch žalobkyně. Dále sdělil, že celková výše takto zajištěných pohledávek žalobkyně, jako zajištěného věřitele prvního v pořadí, je v částce 61 487 507,85 Kč. Nemovitosti byly oceněny v částce 44 100 000 [právnická osoba], a to znaleckým posudkem ze dne 20. 4. 2020, č. [anonymizováno] [číslo]. Dne 7. 5. 2020 byla vydána dražební vyhláška pro elektronickou dražbu, ze které soud zjistil, že mělo dojít k vydražení výše nadepsaných pozemků, s výslednou cenou dražených nemovitých věci 44 100 000 Kč.

28. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 23. 4. 2015 bylo zjištěno, že v rámci exekučního řízení byla nemovitost objektu [adresa] na pozemku p. [číslo] zapsaná na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce], [územní celek], oceněna částkou 55 000 000 Kč.

29. Ze znaleckého posudku [číslo] – 15 – 2 /11 ze dne 23. 5. 2011 soud zjistil, že tímto byl oceněn [anonymizováno] a servis [anonymizováno] s vlastními pozemky ve funkčním celku, vč. součástí a příslušenství stavby v obvyklé ceně 255 000 000 Kč.

30. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 25. 10. 2018 soud zjistil, že tímto byla určena cena objektu č. p . 299 s příslušenstvím a pozemky dle [list vlastnictví] v k. ú. [část obce], a to celkem částkou 6 726 000 Kč. Pozemky, st. parc. [číslo] o výměře 1144 m2, st. parc. [číslo] o výměře 451 m2, st. parc. [číslo] o výměře 124 m2, parcelní [číslo] o výměře 173 m2, parcelní [číslo] o výměře 3164 m2, parcelní [číslo] o výměře 207 m2 k 21. 8. 2018 ve vlastnictví [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] Společnost pozemky nabyla na základě výpisu z obchodního rejstříku prokazující přeměnu obchodní společnosti rozdělením ze dne 2. 4. 2013.

31. Z listiny označené„ Žaloba na zaplacení částky ve výši 633.655.716 Kč“ soud zjistil, že insolvenční správce [právnická osoba] s.r.o., podal na společnost [právnická osoba], [IČO], žalobu datovanou dne 12. 8. 2014, na zaplacení uvedené částky, když žalovaná společnost měla porušit distribuční smlouvu, zneužít dominantní postavení, čímž způsobila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žaloba zamítnuta. Z odůvodnění tohoto rozsudku se podává, že již v době výstavby [anonymizována dvě slova] měla [právnická osoba] s.r.o. dluhy, a ke zmaření investice došlo z důvodu chaotického a neodpovědného způsobu podnikání [právnická osoba] s.r.o., kdy toto bylo podloženo i faktem, že insolvenční správce dlužníka měl k dispozici jen minimum potřebných dokladů, které navíc byly a jsou v nepřehledném účetnictví [právnická osoba] obtížně dohledatelné. Dále se z odůvodnění citovaného rozsudku podává, že již z e-mailu ze dne 11. 8. 2008 a připojeného inventurního soupisu vyplývalo, že výše závazků po splatnosti byla konkrétně ve výši 46 231 741 Kč, a celková hodnota prodaných a nezaplacených vozů 99 531 459 Kč, kdy k úhradě těchto částek byla [právnická osoba] s.r.o. vyzvána. Nedostatek financí [právnická osoba] s.r.o. měl také řešit žalovaný (jak vyplývá z jím zaslaného e-mailu ze dne 9. 9. 2009). V roce 2010 byla [právnická osoba] s.r.o. v prodlení s úhradou splatných závazků, a limit závazků po splatnosti překročila v řádech desítek milionů Kč. Pan [celé jméno svědka] měl také vědět o dluhu vůči společnosti [právnická osoba], [IČO], kdy výši těchto dluhů a trpělivost jmenované společnosti měl pan [celé jméno svědka] podcenit. Taktéž měl vědět o dluhu vůči [právnická osoba] [anonymizováno] ve výši 13 626 EUR, k jehož uhrazení byla [právnická osoba] s.r.o. vyzvána. Z infoSoud ke sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že předmětné řízení bylo skončeno 7. 8. 2019.

32. Z listiny označené„ Věc: Reakce na výzvu insolvenčního správce“ ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] nevydala dlužníkovi ([právnická osoba] s.r.o.) uvedenou částku, když podmínkou pro vydání této částky byl závazek [právnická osoba] s.r.o. vložit do základního kapitálu nemovité pozemky jako nepeněžitý vklad. Toto však [právnická osoba] s.r.o. neučinila, byla tak povinna uhradit sankci spolu s úroky ze zamýšleného vkladu ve výši 12 % ročně, [právnická osoba] tuto pohledávku přihlásila do insolvenčního řízení.

33. Z listiny označené„ JOINT VENTURE AGREEMENT entered into by and between [právnická osoba] and [anonymizována dvě slova]“ ze dne 5. 8. 2009 soud zjistil, že tyto společnosti vyslovily záměr založit vzájemně prospěšnou obchodní spolupráci s tím, že se strany zavázaly investovat své zdroje a vynaložit veškeré úsilí za účelem společné výstavby showroomu a [anonymizováno] s největšími a nejluxusnějšími automobily v [obec], ČR. Společnost [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]) měla do projektu vložit pozemky jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu společného podniku. Základní kapitál měl být celkem v částce 1 000 000 000 Kč. Pokud nedojde k založení společného podniku ve lhůtě jednoho roku od podpisu smlouvy, je [právnická osoba] s.r.o. povinna zaplatit úrokovou sazbu peněžitého vkladu [právnická osoba] ve výši 12 % ročně ode dne, kdy uplynou tři měsíce od podpisu smlouvy, až do založení společného podniku či do ukončení smlouvy. Smlouva byla podepsána panem [celé jméno svědka], otcem žalovaného.

34. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], bylo pravomocně rozhodnuto, že [právnická osoba] nemá za [právnická osoba] s.r.o. pohledávku. V tomto řízení vystupovala [právnická osoba] s.r.o. na straně [právnická osoba], když pohledávku [právnická osoba] uznávala. Z odůvodnění rozsudku se mj. podává, že JOINT VENTURE AGREEMENT (popsána výše), byla ve skutečnosti prohlášením o závěru vyhotoveným v průběhu jednání o uzavření smlouvy o společném podniky, kdy toto je podpořeno výslovným zněním preambule JVA a jednotlivých článků, jednat obecností struktury obsahu společného podniku, a jednak absencí vymezení předmětu závazků jednotlivých stran. JVA taktéž neobsahovala dostatečné určení toho, jaké pozemky mají být vloženy. Floskule o záměru budoucí spolupráce spočívající v kooperaci při zakládání akciové společnosti bez označení jejího sídla a předmětu podnikání působila jako test serióznosti stran a nesvědčila vážnosti vůle [právnická osoba] s.r.o. a [anonymizována dvě slova] budoucí podíl na společném obchodování realizovat.

35. Z exekučního příkazu Exekutorského úřadu [okres] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že společnost [právnická osoba], měla za žalovaným pohledávku ve výši 1 200 000 Kč s příslušenstvím, která byla v exekuci řešena přikázáním všech pohledávek. Z exekučního příkazu [exekutorský úřad] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [číslo jednací], soud zjistil, že společnost [právnická osoba], uplatnila jako oprávněný v exekučním řízení pohledávku za povinnými [právnická osoba] s.r.o., [IČO], rodiči žalovaného, bratrem žalovaného a žalovaným ve výši 82 402 149,35 Kč včetně příslušenství, kdy tato exekuce byla řešena postižením jiných majetkových práv žalovaného – postižením podílu povinného (žalovaného) jako společníka ve [právnická osoba] s.r.o.

36. Z vyrozumění o zahájení exekuce [exekutorský úřad] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že původní žalobkyně podala exekuční návrh vůči otci a bratrovi žalovaného, s tím, že se jedná o uspokojení pohledávky ve výši 1 058 000 Kč s příslušenstvím dle směnečného platebního rozkazu [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudku vrchního soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudku městského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Z listin označených„ sdělení soudního exekutora“ ze dne [datum] a [datum], soud zjistil, že otec žalovaného je starobní důchodce, jenž pobírá starobní důchod v částce 22 650 Kč k 8. 10. 2020, ze kterého je prováděna srážka 4 096 Kč ve prospěch exekučního příkazu s lepším pořadím. Bratr žalovaného je osobou bez zdanitelných příjmů. Rodinný dům, kde mají otec i bratr žalovaného trvalé bydliště, je ve vlastnictví [právnická osoba] a.s., a v tomto domě se dle sdělení společnosti ani jeden z nich nenachází. Žádný z exekutorem vydaných exekučních příkazů nebyl finančně naplněn.

37. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi původní žalobkyní a žalobkyní ze dne 21. 8. 2019 soud zjistil, že původní žalobkyně postoupila na žalobkyni veškeré její pohledávky týkající se [právnická osoba] s.r.o. Směnka ze dne 19. 1. 2007 a směnka ze dne 31. 6. 2009, jejichž originály byly uloženy v úschově u Městského soudu v Praze, jak vyplývá z plné moci k rubopisování, byly původní žalobkyní, jako indosantem, rubopisovány na řad žalobkyně, jako indosatáři, jak vyplývá z doložených kopií takto rubopisovaných směnek. Žalobkyně, po podání návrhu na vstup do insolvenčního řízení místo věřitele, vstoupila na místo původní žalobkyně do insolvenčního řízení stran přihlášených pohledávek, o čemž bylo rozhodnuto usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka].

38. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 26. 6. 2012, [list vlastnictví], k. ú. [část obce], soud zjistil, že vlastníkem pozemků parcelní [číslo] o výměře 1144 m2, parcelní [číslo] o výměře 3164 m2, parcelní [číslo] o výměře 207 m2 je paní [jméno] [příjmení], a to na základě smlouvy o zúžení SJM ze dne 16. 9. 2010, s právními účinky vkladu k 15. 9. 2011. Dle výpisu z katastru nemovitostí se stavem ke dni 16. 9. 2010 vlastníkem těchto nemovitostí byly dříve oba rodiče žalovaného.

39. Z kupní smlouvy ze dne 26. 11. 2012 (označená jako smlouva o převodu vlastnického práva k budově) soud zjistil, že manželé, pan [celé jméno svědka], a paní [jméno] [příjmení], jakožto prodávající, převedli na [právnická osoba] a.s., jako kupující, budovu [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [obec]. Kupní cena za budovu byla v částce 20 000 000 Kč, a to z důvodu existence zástavních práv na ní váznoucích.

40. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 12. 12. 2012, LV. [číslo] pro k. ú. [část obce], [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] soud zjistil, že vlastníkem pozemků st. parc. [číslo] o výměře 1144 m2, st. parc. [číslo] o výměře 451 m2, parcelní [číslo] o výměře 173 m2, parcelní [číslo] o výměře 3164 m2, parcelní [číslo] o výměře 207 m2, bytu č.p/č. jednotky [číslo] v budově [adresa] na parcele [číslo] LV. [číslo] jednotky č. p./č. jednotky [číslo], v budově [adresa], na parcele [číslo] zapsané na [list vlastnictví], je [právnická osoba] a.s., a to na základě kupních smluv ze dne [datum], vždy s právními účinky vkladu k 27. 11. 2012.

41. Z výpisu z katastru nemovitostí se stavem ke dni 16. 9. 2010, LV. [číslo] pro k. ú. [část obce], soud zjistil, že pozemek st. parc. [číslo] o výměře 451 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, a pozemek parc. [číslo] o výměře 173 m2 – zahrada, byly ve vlastnictví otce žalovaného.

42. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 3. 3. 2021, [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], soud zjistil, že k nemovitosti pozemku parc. [číslo] o výměře 1926 m2 – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] o výměře 3582 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, na kterém stojí stavba [adresa], jiná stavba, zapsaná na [list vlastnictví], pozemku parc. [číslo] o výměře 3392 m2 – ostatní plocha, a pozemku parc. [číslo] o výměře 6 m2 – ostatní plocha, vázne ve prospěch žalobkyně zástavní právo k nadepsaným pozemkům, k pozemkům [číslo] [číslo] s účinky vkladu k 15. 4. 2009, a k pozemku [číslo] s účinky vkladu k 5. 6. 2009. Na pozemcích dále váznou zástavní práva v celkové výši [anonymizováno] částku 120 000 000 Kč. K pozemkům již byla nařízena exekuce prodejem nemovitosti. Pozemky jsou na základě kupní smlouvy ze dne 26. 10. 2006 s účinky vkladu k 9. 11. 2006 ve vlastnictví [právnická osoba] s.r.o.

43. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 3. 3. 2021, [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], soud zjistil, že ke stavbě [adresa], stojící na parcele [číslo], jež je zapsána na [list vlastnictví], vázne ve prospěch žalobkyně zástavní právo s účinky vkladu k 15. 4. 2009. Dále na nemovitosti váznou další zástavní práva ve výši [anonymizováno] částku 115 000 000 Kč. Nemovitost je ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], která pozemek nabyla na základě titulu – výpisu z obchodního rejstříku prokazující přeměnu obchodní společnosti rozdělením oddíl B, vložka [číslo] ze dne 2. 4. 2013. Dle výpisu z katastru nemovitostí ze dne 16. 9. 2010 byla tato nemovitost zapsána na [list vlastnictví] pro kat. ú. [část obce], a byla v SJM rodičů žalovaného. Již v této době vázla na nemovitosti zástavní práva ve prospěch původní žalobkyně v celkové hodnotě do výše 165 000 000 Kč s příslušenstvím.

44. Ze znaleckého posudku [číslo] 2013 ze dne 21. 1. 2013 soud zjistil, že [právnická osoba] a.s. nechala tento posudek zpracovat za účelem stanovení hodnoty odštěpovaných částí jmění, které mají přecházet na nástupnické [právnická osoba] [anonymizováno] a.s., [právnická osoba], [právnická osoba], a [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Na společnost [právnická osoba], měla přejít bytová jednotka [číslo] v budově [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] v k.- ú. [část obce], s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] o velikosti [číslo], zapsaní v kat. nem. na [list vlastnictví] vedeném Kat. úřadem pro [anonymizováno] m. [obec], a dále nebytová jednotka [číslo] nacházející se v budově [adresa], stojící na pozemku parc [číslo] v k. ú. [část obce], s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc [číslo] o velikosti [číslo], zapsaná na [list vlastnictví] vedeným Kat. úřadem pro [anonymizováno] m. [obec]. [právnická osoba] měla nabýt pozemky parc. [číslo] budovu [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] budovy bez č.p./č.e. stojící na pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví], vedeným Kat. úřadem pro [anonymizováno] m. [obec]. [právnická osoba] měla nabýt stavbu [adresa] stojící na parcele [číslo] zapsaná na [list vlastnictví], vedeným Kat. úřadem pro [anonymizováno] m. [obec]. Společnost [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], měla nabýt pozemky st. parc. [číslo] o výměře 1144 m2, st. parc. [číslo] o výměře 451 m2, parcelní [číslo] o výměře 173 m2, parcelní [číslo] o výměře 3164 m2, parcelní [číslo] o výměře 207 m2, stavbu [adresa] stojící na st. parc. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví], v k. ú. [část obce], vedeným Kat. úřadem pro [anonymizováno] m. [anonymizováno].

45. Usnesením zdejšího soudu ze dne 16. 5. 2013, č. j. 40 C 5/2013 – 56, bylo rozhodnuto tak, že žalované společnosti [právnická osoba], se zakazuje převést na třetí osobu budovu [adresa], která se nachází na pozemku parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví], zakazuje se jakákoli forma přeměny společnosti [právnická osoba], a také se zakazují činit jakékoli jiné právní úkony, které by měly za následek změnu v osobě vlastníka uvedené budovy.

46. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto tak, že směnečný platební rozkaz ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], se ponechává v platnosti. Směnečná suma směnky uplatněné v tomto řízení (směnka vlastní ze dne ze dne 31. 3. 2009) byla v částce 45 214 041 Kč, a tato částka byla splatná dne 25. 7. 2012, když původní žalobkyně, která podala návrh na vydání směnečného platebního rozkazu, uplatnila pouze část směnečné sumy, a to 10 000 000 Kč. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl rozsudek Městského soudu v Praze potvrzen, a tento pak ve výroku o zaplacení částky 10 000 00 Kč, resp. ve výroku o ponechání směnečného platebního rozkazu v platnosti, nabyl právní moci [datum], a vykonatelnosti dne [datum].

47. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto tak, že směnečný platební rozkaz ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], se ponechává vůči [celé jméno svědka] a vůči [celé jméno svědka], v platnosti. Směnečná suma směnky uplatněné v tomto řízení (směnka vlastní ze dne 19. 1. 2007) byla v částce 1 058 000 Kč, která byla splatná dne 3. 8. 2012. Nárok vůči [právnická osoba], s.r.o., byl z důvodu prohlášení konkursu na tuto společnost vyloučen k samostatnému projednání. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl rozsudek Městského soudu v Praze potvrzen, a tento výrok o zaplacení částky 1 058 000 Kč, resp. ve výroku o ponechání směnečného platebního rozkazu v platnosti, tak nabyl právní moci dne 29. 3. 2016 a vykonatelnosti dne 4. 4. 2016.

48. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo k návrhu původní žalobkyně nařízeno předběžné opatření, kterým byl zakázán převod budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], na třetí osobu, jež byla ve vlastnictví [právnická osoba] a.s., a stejně tak bylo této společnosti zakázáno zatížit předmětnou nemovitost věcnými právy třetích osob. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo nadepsané usnesení změněno tak, že návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by byl [právnická osoba] a.s. uložen zákaz zatížit budovu [adresa] na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], věcnými právy třetí osob, byl zamítnut. Usnesením zdejšího soudu ze dne 16. 2. 2016, č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o vrácení jistoty původní žalobkyni.

49. Z listiny„ prohlášení vedení společnosti“ soud zjistil, že společnost měla k 20. 12. 2011 zpřístupnit veškeré smlouvy a podklady [anonymizováno] společnosti. Z výroční zprávy za rok 2010 včetně příloh soud zjistil, že k 31. 12. 2010 byl jediným jednatelem společnosti otec žalovaného. K 1. 1. 2010 byl kapitál společnosti v částce 70 271 000 Kč. K 31. 12. 2010 v částce 66 139 000 Kč, kdy tak došlo ke snížení kapitálu společnosti v hodnotě 4 132 000 Kč.

50. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že je otcem žalovaného. Rodinný dům žalovanému daroval někdy kolem roku 2010. Pozemek získal po svých rodičích, dům byl nejprve v jeho výlučném vlastnictví, následně byl ve společném vlastnictví jeho a manželky. [příjmení] manželů bylo následně rozděleno. Společnost [právnická osoba] založil v roce 1993, společnosti se velmi dařilo. Svědek chtěl následně rodinný majetek spravedlivě rozdělit, kdy chalupu dostala do vlastnictví manželka, bratr žalovaného dostal byt na [část obce] a žalovaný dostal rodinný dům. [příjmení] si pozemek na chalupě. Také uvedl, že majetek rozdělil z toho důvodu, kdy si manželka měla postesknout, že on má celou [právnická osoba] s.r.o., zatímco ona nic. Za tímto účelem kontaktoval [anonymizováno] [příjmení], kdy se však proces rozdělení vlekl. V roce 2010 společnost cílila na obrat přes miliardu. Záporný výsledek hospodaření mínus 4 miliony Kč byl z důvodu výstavby [anonymizováno]. Na [anonymizována dvě slova] obdržela společnost úvěr 45 000 000 Kč. Autosalon pro [příjmení] a [anonymizováno] byl budován po zakoupení [anonymizováno] ve [část obce]. [anonymizována dvě slova] byl dokončen v roce 2010. Nelze říci, že v letech 2009 a 2010 měla [právnická osoba] s.r.o. dluhy, když mezi touto a [právnická osoba] probíhala obrovská výměna financí, dokumentů, docházelo k různým dohodám o splatnostech, docházelo k častým zápočtům apod. Úvěry byly [právnická osoba] s.r.o. poskytovány od [obec] spořitelny, od [anonymizována dvě slova]. V minulosti také [anonymizováno] banka. Výběrové řízení na financování stavby [anonymizováno] vyhrála [anonymizováno] banka, která původně přislíbila úvěr 200 000 000 Kč, nakonec však byl úvěr ve výši 100 000 000 Kč. Následně však došlo k rozpadu spolupráce s [anonymizováno], podle svědka kvůli spolupráci s [příjmení], kdy nakonec společnost zajišťující [příjmení] prodal panu [příjmení]. [anonymizováno] banka prověřovala kondici [právnická osoba] s.r.o. Původní žalobkyně byla banka [anonymizováno]. V minulosti původní žalobkyně poskytla [právnická osoba] s.r.o. provozní úvěr na financování vozů v částce 120 000 000 Kč, poté úvěr na stavbu terminálu v částce 45 000 000 Kč. Tento úvěr byl zajištěn stavbou a asi i pozemky. Úvěr byl také zajištěn soukromým avalem, kdy s tímto byl vysloven souhlas, kdy svědek nečekal, že by společnost mohla skončit. Společnost [anonymizována dvě slova] měla zajistit vložení kapitálu, kdy tento však nevložila. Jelikož nedošlo k naplnění smlouvy, nebyl tam žádný dluh. Po ukončení spolupráce s [anonymizováno] a před zahájením spolupráce se [anonymizována dvě slova] byla snaha spolupracovat ještě se [právnická osoba], avšak tato neměla financování. Společnost [anonymizována dvě slova] zastupoval pan [příjmení]. Se [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o spolupráci, měl být zajištěn kapitál v částce 1 000 000 000 Kč Smlouva byla podepsána asi za přítomnosti pana [příjmení], smlouvu za [právnická osoba] s.r.o. vyřizoval bratr žalovaného. O stavu insolvenčního řízení svědek neví, celé jde mimo něj. Společnost [anonymizována dvě slova] nedoložila kapitál, a svědek uvedl, že si tedy nedokáže vysvětlit, jak si mohla tato účtovat smluvní pokutu. O této pohledávce se dozvěděl v roce 2012 – 2013. Svědek si nevybavuje paní či pana [příjmení] [příjmení]. Také si neumí vysvětlit, že smlouvu podepsal on dne 5. 8. 2009. Neví, kdo ovládá [právnická osoba], smlouvu podepsal, když mu ji advokátka dala k podpisu. [příjmení] [příjmení] byl prodán areál ve [část obce], někdy v letech 2011 a 2012. [příjmení] [příjmení] provozoval cca 4 – 5 let, za celou dobu se prodalo cca 200 vozů. Škodovek se prodávalo tisíce ročně, avšak největší zisky byly na luxusních vozech. Svědek za [právnická osoba] s.r.o. podal žalobu na [anonymizováno] k zaplacení částky 650 000 Kč, v této následně pokračoval, či ji znovu podal, insolvenční správce, avšak žaloba skončila neúspěšně. [anonymizováno] využil českého dealera, nedokázal odpovědět na otázku, proč končí spolupráci s někým po 25 letech. [anonymizováno] uváděl, že svědek stavěl chaoticky, bezmyšlenkovitě, kdy s tímto však tento nesouhlasí a uvedl, že měl plán s tím, že do roku 2014 vše uhradí, následně bude mít každý měsíc příjmy 1,6 milionu Kč a z tohoto postaví nový [anonymizováno]. Svědek soukromě ručil [anonymizováno] bance. Na otázku, zda podepsal směnky bance, či zda směnky avaloval, odpověděl, že neví, co je otázkou myšleno. Dále uvedl, že má dluh vůči [anonymizováno]. Závazkem vůči původní žalobkyni je nyní pouze stavební úvěr a tento se uhradí po prodeji [anonymizováno]. Následně uvedl, že avaloval 2 směnky, a tyto byly předmětem soudního řízení. Dále uvedl, že ví, že soudnímu řízení bylo vyhověno, a bylo zahájeno řízení exekuční. Jiná společnost, než společnost původní žalobkyně se plnění nedomohla. Společnost [anonymizováno] pomohla rodině žalovaného v době, kdy přišli o prostředky. Soukromý majetek byl poskytnut firmě, která zajistila odkoupení pohledávky [anonymizováno] banky. Majetek se převedl na [právnická osoba], a třetí společnost uhradila dlužný úvěr. Na 5 let byl odsouzen za to, že podvedl banku, kdy rozhodnutí pak následně zrušil Vrchní soud. Společnost [příjmení] [příjmení] popsal pan [celé jméno svědka] jako společnost, která uplatňuje část pohledávky [právnická osoba] vůči [právnická osoba] s.r.o. Není si vědom, že by přistoupil k dohodě ze dne 12. 6. 2012 jako spoludlužník. Po darování nemovitosti spolu s manželkou v této stále bydlí, zdarma, resp. za údržbu, kdy věc byla projednána s vlastníkem budovy.

51. Svědek [celé jméno svědka], bratr žalovaného, vypověděl že, pracoval u [právnická osoba] s.r.o. od roku 1995. S darováním nemovitosti žalovanému souhlasil. V roce 2008 plánoval svědek svatbu, proto nechtěl při rozdělení majetku majetek, ale spíše půjčku. Debaty ohledně rozdělení majetku trvaly dlouho. Jednatelem [právnická osoba] s.r.o. byl několikrát, i v období 23. 12. 2010 – 20. 11. 2011. Jednatelem byl na popud generálního ředitele [anonymizována dvě slova] [země]. Původní žalobkyně a [anonymizováno] byly provázané, které rozhodovaly o povolování finanční a finančních limitů. V roce 2010 byl obrat přes miliardu. Záporný výsledek hospodaření byl dán stavbou nového provozu, [anonymizováno] a negativním obdobím. Společnost [právnická osoba] také rekonstruovala objekt ve [anonymizováno] ulici za účelem vybudování exklusivního smluvního servisu. Náklady byly v řádu 100 000 000 Kč. O ukončení spolupráce s [příjmení] a [anonymizováno] bylo rozhodnuto na přelomu roku 2011 2012 či na začátku roku 2012. V roce 2011 – 2012 nebyly žádné zásadní závazky po splatnosti. Společnost [právnická osoba] byla financována [příjmení] [příjmení], původní žalobkyní, a [anonymizováno] bankou. Následně také další instituce, konečně [příjmení] [příjmení]. Toto platilo i v roce 2010. Úvěr od [anonymizováno] banky byl poskytnut v roce 2011, původně měl být ve výši 200 000 000 Kč, nakonec však byl ve výši 100 000 000 Kč. Byl zajištěn smlouvou, směnkou, a osobním přistoupení členů rodiny. Původní žalobkyně financovala sklady a dále nemovitosti, tedy úvěry na stavbu terminálu. Úvěr na stavbu terminálu [anonymizováno] byl zajištěn pozemkem, aby bylo zajištěno, že původní žalobkyně uvolní 45 000 000 Kč na stavbu. Takto byl zajištěn celý terminál, kdy pozemek má 10 000 m2, a svědek jeho hodnotu odhaduje na 180 – 200 000 000 Kč. Úvěr byl také zajištěn směnkou, kterou svědek podepsal. Původní žalobkyně také dělala prověrky financí, věděla tak o stavu [právnická osoba] s.r.o. Směnku také podepsal otec žalovaného. O tomto ručení se spolu v rámci rodiny s žalovaným bavili. V rodině se také řešila budoucnost [právnická osoba] s.r.o. a její rozdělení. Důvod konce [právnická osoba] s.r.o. vidí svědek v chování [anonymizováno] ředitele [anonymizováno]. Ve vztahu ke [právnická osoba] se odmítl vyjádřit s tím, že by si mohl přivodit trestní stíhání. Dále svědek uvedl, že důvodem prodeje divize [příjmení] a [anonymizováno] bylo to, že si pan [celé jméno svědka] myslel, že problémy jsou způsobeny právě touto divizí. Sám s tímto nesouhlasil. Ohledně prodeje rodinného majetku [právnická osoba] svědek uvedl, že [příjmení] [příjmení] měla tímto zajištěný úvěr, začala činit nějaké kroky. Společnost [anonymizováno] vystoupila jako potencionální investor s tím, že to dotáhne do konce. Byt na [část obce] byl prodán asi za 10 000 000 Kč, kupní cenu však svědek nedostal, ani ji nevymáhal. Byl informován tak, že kupní cena bude započtena na pohledávku [anonymizováno] banka. V té době však řešil rozvod a byt neužíval. Společnost [příjmení] [příjmení] nezná, neví o její pohledávce za [právnická osoba] s.r.o. Neví také nic o dohodě o přistoupení k závazku ze dne 12. 6. 2012. Je si vědom toho, že jsou na něj vedeny exekuce, jedna u [anonymizováno] a druhá u [anonymizováno]. Svědek však nemá žádný majetek, žije z úspor.

52. Z článku„ První terminál [anonymizováno] otevřel [anonymizováno] [celé jméno svědka]“, článku„ [anonymizováno] [celé jméno svědka] [příjmení] [příjmení] již tuto sobotu“, článku„ Čeští boháči milují vozy [příjmení]. Je tu nový [anonymizováno]“, rozhodnutí Městské části [obec a číslo], č. j. [spisová značka] [spisová značka], kolaudačního souhlasu s užíváním stavby Městské části [obec a číslo], č. j. [spisová značka] [spisová značka], listiny označené„ prohlášení vedení společnosti udělené v souvislosti s ověřením výroční zprávy“, přehledů vlastnictví a jiných věcných práv s platností údajů k 16. 9. 2010, 21. 3. 2011, soud nezjistil ničeho relevantního pro rozhodnutí ve věci. Další navrhované důkazy soud neprováděl pro jejich nadbytečnost s ohledem na to, že skutkový stav byl z již provedených důkazů spolehlivě prokázán.

53. Na základě shora provedeného dokazování tak soud zjistil následující skutkový stav:

54. Ve vztahu ke [právnická osoba] s.r.o. a žalovaného soud zjistil, že tato společnost byla rodinným podnikem rodiny žalovaného, v němž vystupoval otec žalovaného, bratr žalovaného, a sám žalovaný. Žalovaný byl konkrétně veden jako předseda dozorčí rady, když k zápisu funkce došlo 7. 1. 2011, se vznikem funkce dne 23. 12. 2010. K výmazu došlo dne 5. 10. 2012, kdy funkce předsedy dozorčí rady žalovanému zanikla 27. 9. 2012. Žalovaný se však již dříve aktivně podílel na finančním chodu společnosti, kdy již v roce 2009 řešil nedostatek finančních prostředků společnosti a snažil se finanční situaci vyřešit. Nadto, žalovaný v době od 20. 10. 2005 do 1. 10. 2012 vystupoval jako jednatel společnosti [právnická osoba] v likvidaci, společně se svým bratrem a otcem. Tato společnost dříve vystupovala pod firmou [právnická osoba] a v době 13. 7. 2006 do 10. 1. 2013 byla společníkem [právnická osoba] s.r.o., dále [celé jméno svědka] žalovaný.

55. O finančních záležitostech společnosti se bavili žalovaný a jeho bratr v rámci rodiny, zejména co se týče ručení za úvěr směnkou.

56. Ve vztahu k podnikání, resp. finanční situaci [právnická osoba] s.r.o. soud zjistil, že finanční situace společnosti nebyla nejpozději již v roce 2009 dobrá, kdy výše závazků po splatnosti byla konkrétně ve výši 46 231 741 Kč, a celková hodnota prodaných a nezaplacených vozů 99 531 459 Kč, kdy k úhradě těchto částek byla [právnická osoba] s.r.o. vyzvána. Nedostatek financí [právnická osoba] s.r.o. řešil také žalovaný. V roce 2010 byla [právnická osoba] s.r.o. v prodlení s úhradou splatných závazků, a limit závazků po splatnosti překročila v řádech desítek milionů Kč. Otec žalovaného, pan [celé jméno svědka], měl vědět také o dluzích vůči společnosti [právnická osoba], [IČO], a dluhu vůči [právnická osoba] [anonymizováno] ve výši 13 626 EUR. K úhradě těchto dluhů byla [právnická osoba] s.r.o. vyzvána. Podnikání společnosti bylo chaotické a neodpovědné, když samotné účetnictví [právnická osoba] s.r.o. bylo nezodpovědné.

57. Ve vztahu k úvěrům a jejich zajištění [právnická osoba] s.r.o., žalovaným a jeho rodinou, soud zjistil, že ke svému financování [právnická osoba] s.r.o. uzavřela několik smluv o úvěru.

58. Dne 26. 1. 2011 uzavřela [právnická osoba] s.r.o. se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru č. 11100001, kdy na základě této smlouvy byl [právnická osoba] s.r.o. poskytnut úvěr ve výši 100 000 000 Kč, který měl sloužit k úhradě závazků [právnická osoba] s.r.o. u [právnická osoba], k posílení provozních prostředků, a pro další účel, který měla písemně schválit společnost [právnická osoba]; ve prospěch [právnická osoba], k nemovitostem pozemek parc. [číslo] o výměře 2 933 m2 – orná půda, pozemek parc. [číslo] o výměře 209 m2 – orná půda, pozemek parc. [číslo] o výměře 610 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. [číslo] o výměře 120 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. [číslo] o výměře 74 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. [číslo] o výměře 8 661 m2 – ostatní plocha, pozemek parc. [číslo] o výměře 3 438 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, budova [část obce] č. e. 42, způsob využití jiná st. na parc. [číslo] budova bez č. p./č. e., způsob využití jiná st., na parc. [číslo] budova bez č. p./č. e., způsob využití jiná st., na parc. [číslo] budova bez č. p./č. e., způsob využití jiná st., na parc. [číslo] vše na [list vlastnictví] pro KÚ [část obce], [anonymizováno] [obec], u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy] pracoviště [obec], bylo sjednáno zástavní právo k zajištění pohledávek plynoucích ze smlouvy. Žalovaný k výše uvedené úvěrové smlouvě přistoupil jako spoludlužník, stejně tak se zavázala matka žalovaného, jeho bratr a otec. Tento úvěr byl zesplatněn dopisem ze dne 13. 11. 2012, pro porušování smluv a neplnění smluvních povinností [právnická osoba] s.r.o., a dluhy následně byly postoupeny společnosti [právnická osoba], která byla zastoupena Mgr. [jméno] [příjmení], jako jednatelem.

59. Původní žalobkyně poskytla [právnická osoba] s.r.o. úvěr v částce 45 000 000 Kč, k jehož zajištění měla sloužit směnka [číslo]. Předmětná pohledávka zajištěna ve prospěch původní žalobkyně, a to zástavním právem k pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, a pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, v k. ú. [část obce], [územní celek], na [list vlastnictví] vedeném u Kat. úřadu pro [anonymizována dvě slova]. [obec]. Tato smlouva byla uzavřena mezi původní žalobkyní, panem [celé jméno svědka], jako zástavcem, a [právnická osoba] s.r.o., jako dlužníkem. Dále bylo ve prospěch původní žalobkyně zřízeno zástavní právo, na základě smlouvy mezi původní žalobkyní a [právnická osoba] s.r.o. k pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, a pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, v k. ú. [část obce], [územní celek], na [list vlastnictví] vedeném u Kat. úřadu pro [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno]. Dále, a dále na základě smlouvy mezi původní žalobkyní jako zástavním věřitelem, otcem a matkou žalovaného, jako zástavci, a [právnická osoba] s.r.o., k nemovitosti budova [adresa] – jiná stavba, stojící na pozemku parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce], [územní celek], vedené u Kat. úřadu pro [anonymizována dvě slova]. [obec]. Úvěr měl být splacen 120 měsíčními splátkami, avšak úvěr byl zesplatněn dopisem ze dne 4. 6. 2012 kdy celková část nesplaceného úvěru byla ve výši 45 214 041,66 Kč. Úvěr byl dále zajištěn směnkou vlastní ze dne 31. 3. 2009, výstavcem směnky vlastní byla [právnická osoba] s.r.o., za kterou jednal jako jednatel společnosti [celé jméno svědka]. Jako avalista směnky byl podepsán pan [celé jméno svědka], [datum narození]. Remitentem směnky byla původní žalobkyně.

60. Dále, původní žalobkyně poskytla [právnická osoba] s.r.o. úvěr, který byl zajištěn směnkou vlastní ze dne 19. 1. 2007, výstavcem byla [právnická osoba] s.r.o., za kterou jednal jako jednatel společnosti [celé jméno svědka]. Jako avalista směnky byl podepsán pan [celé jméno svědka], [datum narození], a pan [celé jméno svědka], [datum narození]. Remitentem směnky byla původní žalobkyně.

61. Ke vztahu [právnická osoba] s.r.o. a [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že tyto společnosti měly údajně zájem na vytvoření společného podniku, společně měly založit blíže neurčenou akciovou společnost na základě jimi uzavřené dohody. Obě společnosti měly vložit určitý základní kapitál, avšak [právnická osoba] s.r.o. tak neučinila, proto [právnická osoba] vznikla v souladu s dohodou pohledávka, kterou uplatnila v insolvenčním řízení (viz níže). Společnost [anonymizována dvě slova] měl zastupovat Mgr. [anonymizováno].

62. Ke směnkám soud zjistil, že dne 19. 1. 2007 byla vydána směnka vlastní označená [číslo] jejímž výstavcem byla [právnická osoba] s.r.o., za kterou jednal jako jednatel společnosti [celé jméno svědka]. Jako avalista směnky byl podepsán pan [celé jméno svědka], [datum narození], a pan [celé jméno svědka], [datum narození]. Remitentem směnky byla původní žalobkyně. Směnka byla vystavena jako blankosměnka, kdy tato byla doplněna, a zněla na částku 1 058 000 Kč, se splatností dne 3. 8. 2012.

63. Dále byla dne 31. 3. 2009 vystavena směnka vlastní, jako blankosměnka, a dále byla označena [číslo]. Výstavcem směnky vlastní je [právnická osoba] s.r.o., za kterou jednal jako jednatel společnosti [celé jméno svědka]. Jako avalista směnky byl podepsán pan [celé jméno svědka], [datum narození]. Remitentem směnky byla původní žalobkyně. [příjmení], která měla být směnkou uhrazena, není v této kopii směnky vlastní uvedena, stejně tak jako den, kdy mělo dojít ke splatnosti. Směnka byla následně vyplněna, zněla na částku 45 214 041 Kč, která byla splatná dne 25. 7. 2012.

64. Ohledně směnky [číslo] bylo panu [celé jméno svědka] a [právnická osoba] s.r.o. uloženo zaplatit původní žalobkyni mimo jiné směnečný peníz ve výši 10 000 000 Kč s 6% úrokem od [datum] do zaplacení. Směnečný platební rozkaz nabyl právní moci [datum], a vykonatelnosti dne [datum], a to v souladu s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

65. Ohledně směnky [číslo] bylo panu [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] uloženo zaplatit mj. částku 1 058 000 Kč. Směnečný platební rozkaz nabyl právní moci dne 29. 3. 2016 a vykonatelnosti dne 4. 4. 2016, v souladu s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Ve vztahu ke [právnická osoba], s.r.o., byl z důvodu prohlášení konkursu na tuto společnost vyloučen k samostatnému projednání.

66. Ve vztahu k insolvenčnímu řízení [právnická osoba] s.r.o. soud zjistil, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 6. 11. 2012 v 10:29 hodin, a [právnická osoba] s.r.o. ke dni podání návrhu, tj. 11. 12. 2012, evidovala závazky po splatnosti ve výši 569 104 913,52 Kč. Následně byl zjištěn úpadek společnosti s účinky rozhodnutí 8. 4. 2013 v 16:00 hodin.

67. Původní žalobkyně podala přihlášku svých pohledávek za [právnická osoba] s.r.o., zejména jako pohledávku [číslo] částku 1 058 000 Kč vyplývající ze směnky vlastní ze dne 31. 3. 2009, a jako pohledávku [číslo] částku 45 214 041 Kč vyplývající ze směnky vlastní ze dne 31. 3. 2009, splatné 25. 7. 2012 Celkem původní žalobkyně přihlásila pohledávky ve výši 132 239 499,17 Kč. Celková výše zajištěných pohledávek žalobkyně, jako zajištěného věřitele prvního v pořadí, je v částce 61 487 507,85 Kč.

68. Do majetkové podstaty [právnická osoba] s.r.o. byl mj. zahrnut pozemek parc. [číslo] o výměře 1926 m2 – ostatní plocha, pozemek parc. [číslo] o výměře 3582 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. [číslo] o výměře 3392 m2 – ostatní plocha, a pozemku parc. [číslo] o výměře 6 m2 – ostatní plocha, zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], které jsou zajištěny zástavním právem ve prospěch žalobkyně. Nemovitosti byly oceněny v částce 44 100 000 Kč.

69. V rámci insolvenčního řízení byla [právnická osoba] s.r.o. neúspěšná se svoji žalobou vůči společnosti [právnická osoba], [IČO], na zaplacení částky 633 655 716 Kč, žaloba byla pravomocně zamítnuta.

70. V rámci insolvenčního řízení bylo také pravomocně rozhodnuto, že [právnická osoba] nemá za [právnická osoba] s.r.o. pohledávku.

71. Ve vztahu k exekucím soud zjistil, že společnost [právnická osoba], měla za žalovaným pohledávku ve výši 1 200 000 Kč s příslušenstvím. [právnická osoba], uplatnila jako oprávněný v exekučním řízení pohledávku za povinnými [právnická osoba] s.r.o., [IČO], rodiči žalovaného, bratrem žalovaného a žalovaným ve výši 82 402 149,35 Kč včetně příslušenství. Původní žalobkyně podala exekuční návrh vůči otci a bratrovi žalovaného, s tím, že se jedná o uspokojení pohledávky ve výši 1 058 000 Kč s příslušenstvím dle směnečného platebního rozkazu. V rámci exekučních řízení bylo zjištěno, že otec žalovaného je starobní důchodce, jenž pobírá starobní důchod v částce 22 650 Kč k 8. 10. 2020, ze kterého je prováděna srážka 4 096 Kč ve prospěch exekučního příkazu s lepším pořadím. Bratr žalovaného je osobou bez zdanitelných příjmů. Rodinný dům, kde mají otec i bratr žalovaného trvalé bydliště, je ve vlastnictví [právnická osoba] a.s., a v tomto domě se dle sdělení společnosti ani jeden z nich nenachází. Žádný z exekutorem vydaných exekučních příkazů nebyl finančně naplněn.

72. Ohledně nemovitostí, resp. pozemků a majetku, a jejich převodů soud zjistil, že vlastníkem pozemků parcelní [číslo] o výměře 1144 m2, parcelní [číslo] o výměře 3164 m2, parcelní [číslo] o výměře 207 m2 zapsaných na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], byly k 16. 9. 2010 oba rodiče žalovaného. Na základě smlouvy o zúžení SJM ze dne 16. 9. 2010, s právními účinky vkladu k 15. 9. 2011 byla vlastníkem nemovitostí matka žalovaného.

73. Pozemek st. parc. [číslo] o výměře 451 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, a pozemek parc. [číslo] o výměře 173 m2 – zahrada, zapsané na LV. [číslo] pro k. ú. [část obce], byly k 16. 9. 2010 ve vlastnictví otce žalovaného. Cena objektu č. p . 299 s příslušenstvím a pozemky dle [list vlastnictví] v k. ú. [část obce], a to celkem částkou 6 726 000 Kč.

74. Pozemky, st. parc. [číslo] o výměře 1144 m2, st. parc. [číslo] o výměře 451 m2, st. parc. [číslo] o výměře 124 m2, parcelní [číslo] o výměře 173 m2, parcelní [číslo] o výměře 3164 m2, parcelní [číslo] o výměře 207 m2 k 21. 8. 2018 ve vlastnictví [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] Společnost pozemky nabyla na základě výpisu z obchodního rejstříku prokazující přeměnu obchodní společnosti rozdělením ze dne 2. 4. 2013.

75. K pozemku parc. [číslo] o výměře 1926 m2 – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] o výměře 3582 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, na kterém stojí stavba [adresa], jiná stavba, zapsaná na [list vlastnictví], pozemku parc. [číslo] o výměře 3392 m2 – ostatní plocha, a pozemku parc. [číslo] o výměře 6 m2 – ostatní plocha, zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], měla na základě kupní smlouvy ze dne 26. 10. 2006 s účinky vkladu k 9. 11. 2006 vlastnické právo [právnická osoba] s.r.o. Ve prospěch žalobkyně vázne zástavní právo k pozemkům [číslo] [číslo] s účinky vkladu k 15. 4. 2009, a k pozemkům [číslo] s účinky vkladu k 5. 6. 2009. Na těchto pozemcích dále váznou zástavní práva v celkové výši [anonymizováno] částku 120 000 000 Kč. Nemovitosti byly oceněny v částce 44 100 000 [právnická osoba] k 20. 4. 2020.

76. Ke stavbě [adresa], stojící na parcele [číslo], jež je zapsána na [list vlastnictví], zapsané na parcele [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], měly k 16. 9. 2010 vlastnické právo rodiče žalovaného. Již v této době vázla na nemovitosti zástavní práva ve prospěch původní žalobkyně v celkové hodnotě do výše 165 000 000 Kč s příslušenstvím. Manželé, pan [celé jméno svědka], a paní [jméno] [příjmení], jakožto prodávající, převedli na [právnická osoba] a.s., jako kupující, budovu [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [obec]. Kupní cena za budovu byla v částce 20 000 000 Kč. Nemovitost objektu [adresa] na pozemku p. [číslo] zapsaná na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce], [územní celek], oceněna částkou 55 000 000 Kč. 77. [adresa] na pozemku parc. [číslo] rodinný dům, v [katastrální uzemí], [obec], pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 203 m2 v [katastrální uzemí], [obec], pozemek parc. [číslo] o výměře 489 m2 v [katastrální uzemí], [obec], zapsaným na [list vlastnictví], pozemek parc. [číslo] o výměře 570 m2 v [katastrální uzemí], [obec], zapsaným na [list vlastnictví], pozemek parc. [číslo] o výměře 128 m2 v [katastrální uzemí], [obec], zapsaným na [list vlastnictví], které vlastnil pan [celé jméno svědka], [datum narození], byly na základě darovací smlouvy, kterou uzavřel on, jako dárce, a žalovaný, jako obdarovaný, dne 16. 9. 2010, převedeny do vlastnictví žalovaného. Žalovaný, jako prodávající, a [právnická osoba] a.s., [IČO], jako kupující, uzavřeli dne 26. 11. 2012 smlouvu o převodu vlastnického práva, na jejímž základě se [právnická osoba] a.s. stala vlastníkem pozemků parc. [číslo] budovy [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] budovy bez č.p./č.e. stojící na pozemku parc. [číslo] když měla uhradit kupní cenu 15 000 000 Kč. 78. [příjmení] pozemků st. parc. [číslo] o výměře 1144 m2, parcelní [číslo] o výměře 3164 m2, parcelní [číslo] o výměře 207 m2 ([list vlastnictví], k. ú. [část obce]), st. parc. [číslo] o výměře 451 m2, parcelní [číslo] o výměře 173 m2 (LV. [číslo] pro k. ú. [část obce]), bytu č.p/č. jednotky [číslo] v budově [adresa] na parcele [číslo] (LV. [číslo] pro k. ú. [část obce]), a jednotky č. p./č. jednotky [číslo], v budově [adresa], na parcele [číslo] ([list vlastnictví] pro k. ú. [část obce]) se na základě kupních smluv ze dne 26. 11. 2012, vždy s právními účinky vkladu k 27. 11. 2012, stala [právnická osoba] a.s. 79. [adresa], stojící na parcele [číslo], jež je zapsána na [list vlastnictví] ([list vlastnictví] pro k. ú. [část obce]), je ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], která pozemek nabyla na základě titulu – výpisu z obchodního rejstříku prokazující přeměnu obchodní společnosti rozdělením oddíl B, vložka [číslo] ze dne 2. 4. 2013.

80. Ve vztahu ke [právnická osoba] a.s. soud zjistil, že členem představenstva této společnosti byl Mgr. [jméno] [příjmení] v době od 26. 11. 2012 do 8. 8. 2014, a v době od 26. 11. 2012 do 28. 3. 2013 byl jediným akcionářem této společnosti. Jediným akcionářem této společnosti byla od 28. 3. 2013 do 11. 8. 2018 [právnická osoba] [anonymizováno], [příjmení] [jméno], sídlem [adresa]. Jak již popsáno výše, [právnická osoba] a.s. nabyla na základě kupních smluv výše popsané nemovité věci, a to konkrétně: a) dne 26. 11. 2012 smlouvou o převodu vlastnického práva nabyla od žalovaného dům [adresa] na pozemku parc. [číslo] rodinný dům, v [katastrální uzemí], [obec], pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 203 m2 v [katastrální uzemí], [obec], pozemek parc. [číslo] o výměře 489 m2 v [katastrální uzemí], [obec], zapsaným na [list vlastnictví], pozemek parc. [číslo] o výměře 570 m2 v [katastrální uzemí], [obec], zapsaným na [list vlastnictví], pozemek parc. [číslo] o výměře 128 m2 v [katastrální uzemí], [obec], zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce], za kupní cenu 15 000 000 Kč; b) smlouvou od rodičů žalovaného nabyla vlastnické právo k budově [adresa], stojící na parcele [číslo], jež je zapsána na [list vlastnictví], zapsané na parcele [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], za kupní cenu 20 000 000 Kč; c) dne 26. 11. 2012 na základě kupních smluv nabyla vlastnické právo k pozemkům st. parc. [číslo] o výměře 1144 m2, parcelní [číslo] o výměře 3164 m2, parcelní [číslo] o výměře 207 m2 ([list vlastnictví], k. ú. [část obce]), st. parc. [číslo] o výměře 451 m2, parcelní [číslo] o výměře 173 m2 (LV. [číslo] pro k. ú. [část obce]), bytu č.p/č. jednotky [číslo] v budově [adresa] na parcele [číslo] (LV. [číslo] pro k. ú. [část obce]), a jednotky č. p./č. jednotky [číslo], v budově [adresa], na parcele [číslo] ([list vlastnictví] pro k. ú. [část obce]). 81. [právnická osoba] se následně rozdělila odštěpením se založením čtyř nových společností s tím, že rozdělovaná společnost nezanikla. Vyčleněné části jejího jmění byly vloženy do společností [právnická osoba], sídlem [adresa], [právnická osoba], sídlem tamtéž, [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], sídlem tamtéž, a [právnická osoba] se sídlem [adresa].

82. Na základě rozdělení [právnická osoba] a.s. na společnost [právnická osoba], přešlo vlastnické právo k bytové jednotce [číslo] v budově [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] v k.- ú. [část obce], s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] o velikosti [číslo], zapsaní v kat. nem. na [list vlastnictví] vedeném Kat. úřadem pro [anonymizováno] [obec], a dále nebytové jednotce [číslo] nacházející se v budově [adresa], stojící na pozemku parc [číslo] v k. ú. [část obce], s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku parc [číslo] o velikosti [číslo], zapsaná na [list vlastnictví] vedeným Kat. úřadem pro [anonymizováno] [obec]. 83. [právnická osoba] nabyla pozemky parc. [číslo] budovu [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] budovy bez č.p./č.e. stojící na pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví], vedeným Kat. úřadem pro [anonymizováno] [obec]. Jediným členem představenstva byl pan [jméno] [příjmení]. 84. [právnická osoba] nabyla stavbu [adresa] stojící na parcele [číslo] zapsaná na [list vlastnictví], vedeným Kat. úřadem pro [anonymizováno] [obec].

85. Společnost [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], nabyla st. parc. [číslo] o výměře 1144 m2, st. parc. [číslo] o výměře 451 m2, parcelní [číslo] o výměře 173 m2, parcelní [číslo] o výměře 3164 m2, parcelní [číslo] o výměře 207 m2, stavbu [adresa] stojící na st. parc. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví], v k. ú. [část obce], vedeným Kat. úřadem pro [anonymizováno] m. [anonymizováno].

86. K postoupení pohledávek původní žalobkyně na žalobkyni soud zjistil, že k tomuto došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 8. 2019, když byly postoupeny veškeré pohledávky původní žalobkyně týkající se [právnická osoba] s.r.o. Originály obou výše uvedených směnek byly původní žalobkyní, jako indosantem, rubopisovány na řad žalobkyně, jako indosatáři. Žalobkyně taktéž vstoupila do insolvenčního řízení [právnická osoba] s.r.o. namísto původní žalobkyně.

87. Z právního hlediska soud věc posuzoval podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění k 30. 8. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), a to v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).

88. Dle § 42a odst. 1 obč. zák. věřitel se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárok proti dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný anebo byl-li již uspokojen.

89. Podle odst. 2 téhož ustanovení odporovat je možné právním úkonům, které dlužník učinil v posledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám a právním úkonům, kterými byli věřitelé dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými (§ 116, 117), nebo které dlužník učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob, s výjimkou případu, když druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité pečlivosti nemohla poznat.

90. Podle odst. 3 téhož ustanovení právo odporovat právním úkonům lze uplatnit vůči osobě, v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn, nebo které vznikl z odporovatelného úkonu dlužníka prospěch.

91. Podle odst. 4 téhož ustanovení právní úkon, kterému věřitel s úspěchem odporoval, je vůči němu neúčinný potud, že věřitel může požadovat uspokojení své pohledávky z toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku; není-li to dobře možné, má právo na náhradu vůči tomu, kdo měl z tohoto úkonu prospěch.

92. Z výše citovaných ustanovení, a stejně tak z literatury a judikatury vyplývá, že pro úspěšnost žaloby na určení neúčinnosti právního úkonu je nutné splnit následující podmínky: a) věřitel musí být věcně legitimován; b) pohledávka musí být vymahatelná; c) muselo dojít ke zkrácení věřitele; d) k odporovanému jednání došlo v posledních třech letech; e) žalovaný musel vědět o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele; f) lze žalovat přímo na zaplacení určité částky, není-li možné se uspokojit jinak.

93. Dle názoru soudu veškeré výše uvedené podmínky byly žalobkyní splněny (viz níže).

94. V tomto případě měla původní žalobkyně pohledávku za dlužníkem ([právnická osoba] s.r.o.) na základě [právnická osoba] s.r.o. vystavených směnek vlastních, a to směnky ze dne 19. 1. 2007, označené [číslo] na částku 1 058 000 Kč, se splatností dne 3. 8. 2012, a směnky ze dne 31. 3. 2009 označené [číslo] na částku 45 214 041 Kč, která byla splatná dne 25. 7. 2012. Směnečným rukojmím ze směnky [číslo] byl pan [celé jméno svědka], otec žalovaného, a pan [celé jméno svědka], bratr žalovaného. Směnečným rukojmím ze směnky [číslo] byl pan [celé jméno svědka]. Ohledně směnky [číslo] bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci [datum], a vykonatelnosti dne [datum], tak, že panu [celé jméno svědka] a [právnická osoba] s.r.o. bylo uloženo zaplatit původní žalobkyni mimo jiné směnečný peníz ve výši 10 000 000 Kč s 6% úrokem od 26. 7. 2012 do zaplacení. Ohledně směnky [číslo] bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum], a kterým bylo panu [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] uloženo zaplatit mj. částku 1 058 000 Kč. Ve vztahu ke [právnická osoba], s.r.o., byla pohledávka z důvodu prohlášení konkursu na tuto společnost vyloučena k samostatnému projednání. Pohledávky ze směnek byly uplatněny v exekučních i insolvenčním řízení [právnická osoba] s.r.o., avšak je patrné, že k uspokojení obou pohledávek ve značné výši nedojde.

95. Původní žalobkyně se tak žalobou podanou 30. 8. 2013 domáhala odporovatelnosti úkonu, kterým pan [celé jméno svědka], [datum narození], jako dárce, a žalovaný, jako obdarovaný, uzavřeli dne 16. 9. 2010 darovací smlouvu, na jejímž základě žalovaný nabyl dům [adresa] na pozemku parc. [číslo] rodinný dům, v [katastrální uzemí], [obec], pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 203 m2 v [katastrální uzemí], [obec], pozemek parc. [číslo] o výměře 489 m2 v [katastrální uzemí], [obec], zapsaným na [list vlastnictví], pozemek parc. [číslo] o výměře 570 m2 v [katastrální uzemí], [obec], zapsaným na [list vlastnictví], pozemek parc. [číslo] o výměře 128 m2 v [katastrální uzemí], [obec], zapsaným na [list vlastnictví], když návrh na vklad byl podán až dne 21. 3. 2011. Tímto úkonem původní žalobkyni mělo být znemožněno uspokojit se z výše nadepsaných směnek.

96. Směnka je cenným papírem vydaným v zákonem stanovené formě, kterým se určité osoby (směneční dlužníci) zavazují majiteli směnky zaplatit v místě a čase vyplývajícím z listiny částku směnkou určenou s tím, že jde o závazky přímé, bezpodmínečné, nesporné a abstraktní. Abstraktností je myšleno, že vznik směnečných závazků není vázán na žádné jiné okolnosti než na splnění formalit, které předepisuje zákon. Je to tedy závazek platební, který není vázán na jiné vztahy, které v tomto případě mezi výstavcem a remitentem směnky vlastní existují. I kdyby důvod vzniku směnky byl na ní vyznačen, nemá to nijaký vliv na existenci směnečného závazku. Právní úprava směnky od důvodů, které vedly k jejímu vystavení, abstrahuje. Směnka je zároveň závazkem nesporným. Podstata je v tom, že vlastník směnky nemusí při předkládání směnky k placení ani později při jejím případném vymáhání prokazovat nic jiného než to, že je vlastníkem platné směnky. Není na něm, aby prokazoval, že povinný ze směnky věřiteli směnečnou sumu skutečně dluží. Směnka sama, je-li samozřejmě platná, je dostatečným důvodem pro vznik nároku na částku v ní uvedenou. Nelze tak souhlasit s námitkami žalovaného, že pohledávky ze směnek nejsou nezávislé na osudu hlavních pohledávek.

97. Nadto původní dlužník, pan [celé jméno svědka], vůči němuž byly vydány pravomocné směnečné rozkazy (viz výše), je otcem žalovaného, tedy jsou osobami příbuznými v přímé řadě, a jako takoví tak jsou osobami blízkými ve smyslu § 116 obč. zák.

98. K podmínce věcné legitimace věřitele soud uvádí, že k odpůrčí žalobě dle § 42a obč. zák. je aktivně legitimován ten, měl za dlužníkem pohledávku v době, kdy byl učiněn odporovaný právní úkon, a to i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku, která má na základě vzniklého závazkového právního vztahu vzniknout až v budoucnu. Pohledávka za dlužníkem přitom nemusí být v této době ještě vymahatelná; z hlediska věcné legitimace k odpůrčí žalobě postačuje, aby pohledávka za dlužníkem byla vymahatelná alespoň v době rozhodnutí soudu o podané odpůrčí žalobě (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2002, sp. zn. 21 Cdo 549/2001).

99. Jelikož v daném případě však původní závazek dlužníka, jehož uspokojení se nynější žalobkyně u původního dlužníka nemůže domoci, vznikl na základě směnky, je nezbytné aby žalobkyně prokázala, že je řádným majitelem směnky, tedy že na něj tato směnka byla převedena rubopisem (indosamentem), když zákon o cenných papírech ani žádný jiný zákon neumožňuje oddělit od směnky„ práva a povinnosti ze směnečného platebního rozkazu“ a převádět je samostatně bez současného převodu směnky, na jejímž základě byl směnečný platební rozkaz vydán (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5368/2017). V daném případě byly směnky z původní žalobkyně na žalobkyni řádně indosovány, a je tudíž oprávněnou věřitelkou za svým dlužníkem, tedy za panem [celé jméno svědka] a [právnická osoba] s.r.o., ze směnky [číslo] za panem [celé jméno svědka] a panem [celé jméno svědka] ze směnky [číslo]. Soud tak má za prokázané, že uvedená podmínka je splněna. Ostatně žalobkyně se domáhá odporovatelnosti jednání, které bylo bez dalšího učiněno otcem žalovaného ve prospěch žalovaného, byť s úmyslem otce žalovaného zkrátit věřitele, tj. původní žalobkyni (viz níže).

100. K podmínce vymahatelnosti pohledávky soud má za prokázané, že pohledávky vyplývající z pravomocných směnečných rozkazů jsou vymahatelné na osobách odlišných od žalovaného, když ohledně směnky [číslo] bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci [datum], a vykonatelnosti dne [datum], tak, že panu [celé jméno svědka] a [právnická osoba] s.r.o. bylo uloženo zaplatit původní žalobkyni mimo jiné směnečný peníz ve výši 10 000 000 Kč s 6% úrokem od 26. 7. 2012 do zaplacení. Ohledně směnky [číslo] bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum], a kterým bylo panu [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] uloženo zaplatit mj. částku 1 058 000 Kč. Ve vztahu ke [právnická osoba], s.r.o., byla pohledávka z důvodu prohlášení konkursu na tuto společnost vyloučena k samostatnému projednání. Vymahatelnou pohledávkou se totiž ve smyslu ustanovení § 42a odst. 1 obč. zák. rozumí taková pohledávka, která byla věřiteli přiznána vykonatelným rozhodnutím nebo jiným titulem, podle kterého lze nařídit výkon rozhodnutí (exekuci), a to v době rozhodování soudu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2285/2000).

101. K podmínce, že muselo dojít ke zkrácení věřitele, je nezbytné splnit předpoklady, že došlo ke zmenšení majetku dlužníka a v důsledku toho došlo ke zmaření, či k omezení možnosti, aby se věřitel z majetku dlužníka uspokojil. Dále je nutné zjišťovat také úmysl věřitele zkrátit. Současně platí, že osoba blízká dlužníkovi se může odpůrčí žalobě ubránit jen v případě, jestliže prokáže, že o dlužníkově úmyslu zkrátit odporovaným právním úkonem věřitele nevěděla a ani nemohla vědět, přestože vyvinula„ pečlivost“ k poznání tohoto dlužníkova úmyslu a šlo o„ náležitou pečlivost“. Vynaložení náležité pečlivosti předpokládá, že osoba dlužníkovi blízká vykonala s ohledem na okolnosti případu a s přihlédnutím k obsahu právního úkonu dlužníka takovou činnost (aktivitu), aby dlužníkův úmysl zkrátit věřitele, který tu byl v době odporovaného právního úkonu, z jejích výsledků poznala (tj. aby se o tomto úmyslu dozvěděla). Má-li se osoba dlužníkovi blízká ve smyslu ustanovení § 42a odst. 2 obč. zák. ubránit odpůrčí žalobě, musí prokázat, že dlužníkův úmysl zkrátit věřitele nemohla i při náležité pečlivosti poznat, i když dlužník uzavřením odporované smlouvy nebo učiněním odporovaného právního úkonu v její prospěch plní svou„ morální“ nebo právní povinnost - ze zákona, smlouvy nebo z jiného právního důvodu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1912/2000).

102. Žalovaný v řízení sice tvrdil, že se o podnikání [právnická osoba] s.r.o. nezajímal, resp. že neznal majetkové poměry společnosti a její finanční situaci, avšak je prokázané, že finanční situace společnosti byla špatná již v roce 2009, kdy výše závazků po splatnosti byla konkrétně ve výši 46 231 741 Kč, a celková hodnota prodaných a nezaplacených vozů 99 531 459 Kč, kdy k úhradě těchto částek byla [právnická osoba] s.r.o. vyzvána. Žalovaný byl konkrétně veden jako předseda dozorčí rady, když k zápisu funkce došlo 7. 1. 2011, se vznikem funkce dne 23. 12. 2010. K výmazu došlo dne 5. 10. 2012, kdy funkce předsedy dozorčí rady žalovanému zanikla 27. 9. 2012. Žalovaný se však již dříve aktivně podílel na finančním chodu společnosti, kdy již v roce 2009 řešil nedostatek finančních prostředků společnosti a snažil se finanční situaci vyřešit. Žalovaný také vystupoval v době od 20. 10. 2005 do 1. 10. 2012 vystupoval jako jednatel společnosti [právnická osoba] v likvidaci, společně se svým bratrem a otcem. Tato společnost dříve vystupovala pod firmou [právnická osoba] a v době 13. 7. 2006 do 10. 1. 2013 byla společníkem [právnická osoba] s.r.o., dále byli společníky [celé jméno svědka] žalovaný [příjmení] tak bez dalšího musel mít přehled o finanční situaci společnosti.

103. Dále bylo prokázané, že za pohledávky ze směnek, resp. dlužníky, byla [právnická osoba] s.r.o., otec žalovaného, a bratr žalovaného. 104. [adresa] na pozemku parc. [číslo] rodinný dům, v [katastrální uzemí], [obec], pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 203 m2 v [katastrální uzemí], [obec], pozemek parc. [číslo] o výměře 489 m2 v [katastrální uzemí], [obec], zapsaným na [list vlastnictví], pozemek parc. [číslo] o výměře 570 m2 v [katastrální uzemí], [obec], zapsaným na [list vlastnictví], pozemek parc. [číslo] o výměře 128 m2 v [katastrální uzemí], [obec], zapsaným na [list vlastnictví], které vlastnil pan [celé jméno svědka], [datum narození], byly na základě darovací smlouvy, kterou uzavřel on, jako dárce, a žalovaný, jako obdarovaný, dne 16. 9. 2010, převedeny do vlastnictví žalovaného. Pan [celé jméno svědka] pozemky převedl na žalovaného již v době, kdy [právnická osoba] s.r.o. měla dluhy jak u původní žalobkyně na základě smluv o úvěru, tak v době, kdy finanční situace společnosti již nebyla dobrá (viz výše).

105. Následně žalovaný, jako prodávající, a [právnická osoba] a.s., [IČO], jako kupující, uzavřeli dne 26. 11. 2012 smlouvu o převodu vlastnického práva, na jejímž základě se [právnická osoba] a.s. stala vlastníkem pozemků parc. [číslo] budovy [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] budovy bez č.p./č.e. stojící na pozemku parc. [číslo] když měla uhradit kupní cenu 15 000 000 Kč. Tato smlouva již byla uzavřena v době, kdy závazky ze směnek byly po splatnosti (směnka [číslo] na částku 1 058 000 Kč, se splatností dne 3. 8. 2012, a směnka [číslo] na částku 45 214 041 Kč, která byla splatná dne 25. 7. 2012).

106. O úmyslu dlužníka [celé jméno svědka], otce žalovaného, zkrátit věřitele svědčí dále to, že z obou směnek byl zavázaný jako směnečný rukojmí, a také to, že smlouvou převedl spolu se svojí manželkou vlastnické právo k budově [adresa], stojící na parcele [číslo], jež je zapsána na [list vlastnictví], zapsané na parcele [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], za kupní cenu 20 000 000 Kč, dále to, že původním vlastníkem pozemků parcelní [číslo] o výměře 1144 m2, parcelní [číslo] o výměře 3164 m2, parcelní [číslo] o výměře 207 m2 zapsaných na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], byly k 16. 9. 2010 oba rodiče žalovaného. Na základě smlouvy o zúžení SJM ze dne 16. 9. 2010, s právními účinky vkladu k 15. 9. 2011 byla vlastníkem nemovitostí matka žalovaného, manželka [celé jméno svědka], a pan [celé jméno svědka] byl k 16. 9. 2010 vlastníkem pozemku st. parc. [číslo] o výměře 451 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, a pozemek parc. [číslo] o výměře 173 m2 – zahrada, zapsané na LV. [číslo] pro k. ú. [část obce]. Vlastnické právo k pozemkům st. parc. [číslo] o výměře 1144 m2, parcelní [číslo] o výměře 3164 m2, parcelní [číslo] o výměře 207 m2 ([list vlastnictví], k. ú. [část obce]), st. parc. [číslo] o výměře 451 m2, parcelní [číslo] o výměře 173 m2 (LV. [číslo] pro k. ú. [část obce]), bytu č.p/č. jednotky [číslo] v budově [adresa] na parcele [číslo] (LV. [číslo] pro k. ú. [část obce]), a jednotky č. p./č. jednotky [číslo], v budově [adresa], na parcele [číslo] ([list vlastnictví] pro k. ú. [část obce]), bylo dne 26. 11. 2012 na základě kupních smluv převedeno na [právnická osoba] a.s.

107. Tato společnost navíc vznikla dne 26. 11. 2012, tedy v den, kdy uzavřela kupní smlouvy na uvedené nemovitosti. Členem představenstva této společnosti navíc v době od 26. 11. 2012 do 8. 8. 2014 byl Mgr. [jméno] [příjmení], a který v době od 26. 11. 2012 do 28. 3. 2013 byl také jediným akcionářem této společnosti. Mgr. [jméno] [příjmení] také vystupoval v mnoha transakcích týkajících se [právnická osoba] s ., tedy je zde zřejmá personální provázanost. Mgr. [anonymizováno] měl mj. vystupovat jako zástupce [právnická osoba], dále zastupoval společnost [právnická osoba], která odkoupila pohledávku společnosti [právnická osoba], a taktéž byl jediným členem představenstva [právnická osoba] a.s. 108. [právnická osoba] i dle výpovědi [celé jméno svědka] měla přislíbit, že vypomůže rodině [příjmení] z finančních problémů. [právnická osoba] se rozdělila odštěpením se založením čtyř nových společností s tím, že rozdělovaná společnost nezanikla. Vyčleněné části jejího jmění byly vloženy do společností [právnická osoba], sídlem [adresa], [právnická osoba], sídlem tamtéž, [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], sídlem tamtéž, a [právnická osoba] se sídlem [adresa], kdy k zápisu došlo dne 28. 3. 2013. Společnost vznikla a byla do obchodního rejstříku zapsána dne 26. 11. 2012. Úmysl zkrátit věřitele ostatně dále vyplývá z časové souvislosti veškerých úkonů pana [celé jméno svědka], a [právnická osoba] s.r.o., zejména mezi počátkem prodlení se splácením závazků na straně [právnická osoba] s.r.o. (zesplatnění úvěrů dopisy ze dne 13. 11. 2012 a ze dne 4. 6. 2012) a datem podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí (návrh na vklad vlastnického práva k žalovanému darovaným nemovitostem, jež žalovaný prodal [právnická osoba] a.s., byl sepsán dne 26. 11. 2012 a na podatelnu katastrálního úřadu došel dne 27. 11. 2012, samotná smlouva byla uzavřena dne 26. 11. 2012).

109. Následně v důsledku rozdělení [právnická osoba] a.s. [právnická osoba] a.s. nabyla pozemky parc. [číslo] budovu [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] budovy bez č.p./č.e. stojící na pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví], vedeným Kat. úřadem pro [anonymizováno] [obec], a společnost [právnická osoba] nabyla stavbu [adresa] stojící na parcele [číslo] zapsaná na [list vlastnictví], vedeným Kat. úřadem pro [anonymizováno] [obec].

110. Z výše uvedených skutečností tak má soud za to, že v jednání pana [celé jméno svědka] lze spatřovat úmysl zkrátit práva věřitelů, neboť tento si musel, jako jednatel společnosti [právnická osoba], být vědom finančních problémů a závazků společnosti, kdy v situaci, ve které již věděl, že [právnická osoba] s.r.o. nebude schopna dostat svým závazkům, začal vyvádět pozemky, které měl ve svém vlastnictví, čímž tak došlo ke zkrácení věřitele, zde původní žalobkyně, tak, že tato se nemohla na panu [celé jméno svědka], jakožto dlužníkovi, domoci plnění dluhů vyplývajících z výše uvedených směnek. [celé jméno svědka] navíc pozemky na žalovaného, svého syna, převedl darovací smlouvou, tedy bez jakéhokoli protiplnění, tedy mu nebyla poskytnuta přiměřená náhrada, a jedná se tak o úkon, který zkracuje práva původní žalobkyně (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. 21 Cdo 4806/2014).

111. V případě, že by k vyvedení těchto pozemků nedošlo, pohledávka původní žalobkyně v částce cca 11 000 000 Kč, by mohla být bez dalšího uspokojena, když hodnota byť jen pozemků darovaných žalovanému, když jen hodnota nemovitosti objektu [adresa] na pozemku p. [číslo] zapsaná na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce], [územní celek], byla znaleckým posudkem určena částkou 55 000 000 Kč. Pozemky žalovaný prodal za částku 15 000 000 Kč, již tato částka by postačovala k úhradě vymožených směnečných rozkazů.

112. Nelze tak přisvědčit ani výpovědi svědka [celé jméno svědka], který vypověděl, že k rozdělení majetku se uchýlil proto, že mu manželka říkala, že on má celou [právnická osoba] s.r.o., a ona sama nic. Ostatně i výpověď [celé jméno svědka] se jeví jako nevěrohodná, když nejprve tvrdil, že spolupráce [právnická osoba] s.r.o. se [právnická osoba] začala někdy v roce 2011 – 2012, aby poté následně potvrdil, že podpis na JVA z roku 2008 je jeho podpisem).

113. Současně však nelze dospět k závěru, že by úmysl zkrátit uspokojení původní žalobkyni měl také žalovaný, když tento nebyl ze směnek nikterak zavázán. Nelze tak uvažovat o tom, že by samotná darovací smlouva ze dne 16. 9. 2010, byla neplatná pro rozpor s dobrými mravy (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2684/2007). [jméno] vědomost žalovaného o zkrácení neplatnost nezpůsobuje (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2019, sp. zn. 24 Cdo 2773/2018). Ostatně, žalovaný byl povinen vykonat takovou aktivitu, ze které by mohl úmysl [celé jméno svědka], svého otce, zkrátit věřitele poznat, a v daném případě by tak ani nepostačovalo prokázání skutečnosti, že o tomto úmyslu žalovaný nevěděl (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1354/2002). V řízení navíc ani nebylo prokázáno, že by žalovaný tuto náležitou péči, resp. činnost, jakýmkoli způsobem vykonal. Pokud žalovaný tvrdí, že úmysl svého otce zkrátit původní žalobkyni v možnosti uspokojení jejích pohledávek nemohl seznat, je tato skutečnost vyloučena tím, že žalovaný musel vědět, že jeho otec a jeho bratr jsou osobami zavázanými ze směnek, které sloužily k zajištění úvěrů.

114. S ohledem na všechny uvedené skutečnosti tak má soud za to, že ke zkrácení práv původní žalobkyně, jako věřitele, skutečně došlo.

115. Podmínku, že odporované jednání bylo učiněné v posledních 3 letech od podání žaloby, má soud za bez dalšího splněnou, když k darování nemovitostí došlo smlouvou ze dne 16. 9. 2010, s návrhem na vklad ze dne 21. 3. 2011, a žaloba byla podána zdejšímu soudu dne 30. 8. 2013.

116. Podmínka, že žalovaný musel vědět o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele, je dle názoru soudu taktéž splněna, když žalovaný v rámci [právnická osoba] s.r.o. vystupoval, byl si minimálně od roku 2009 vědom toho, že hospodaření této společnosti je špatné, stejně tak že je špatná finanční situace, kdy následně byl veden jako předseda dozorčí rady, když k zápisu funkce došlo 7. 1. 2011, se vznikem funkce dne 23. 12. 2010. K výmazu došlo dne 5. 10. 2012, kdy funkce předsedy dozorčí rady žalovanému zanikla 27. 9. 2012. Žalovaný se však již dříve aktivně podílel na finančním chodu společnosti, kdy již v roce 2009 řešil nedostatek finančních prostředků společnosti a snažil se finanční situaci vyřešit. Žalovaný také vystupoval v době od 20. 10. 2005 do 1. 10. 2012 vystupoval jako jednatel společnosti [právnická osoba] v likvidaci, společně se svým bratrem a otcem. Tato společnost dříve vystupovala pod firmou [právnická osoba] a v době 13. 7. 2006 do 10. 1. 2013 byla společníkem [právnická osoba] s.r.o., dále byli společníky [celé jméno svědka] žalovaný. Žalovaný tak bez dalšího musel mít přehled o finanční situaci společnosti. Taktéž žalovanému muselo být známo, že [celé jméno svědka], tj. jeho otec, a [celé jméno svědka], tj. bratr, byli zavázáni ze směnek (viz výše). Není možné tak ani přisvědčit tvrzení žalovaného, že převod nemovitostí darovací smlouvou otcem na něj, považoval za plnění slibu, který údajně dal otec žalovanému a jeho bratrovi.

117. Jelikož se žalovaný těchto pozemků zbavil, resp. žalovaný, jako prodávající, a [právnická osoba] a.s., [IČO], jako kupující, uzavřeli dne 26. 11. 2012 smlouvu o převodu vlastnického práva, na jejímž základě se [právnická osoba] a.s. stala vlastníkem pozemků parc. [číslo] budovy [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] budovy bez č.p./č.e. stojící na pozemku parc. [číslo] když měla uhradit kupní cenu 15 000 000 Kč, nemůže se žalobkyně na žalovaném z výše uvedených pozemků uspokojit, je také splněna podmínka, pro kterou může žalobkyně žalovat žalovaného přímo na zaplacení konkrétní částky. Na tomto ničeho nemění ani skutečnost, že dle svého tvrzení žalovaný finanční prostředky z této smlouvy nikdy neobdržel, když tyto byly následně, dle tvrzení žalovaného, použity k úhradě dluhů žalovaného.

118. Původní žalobkyně, nyní žalobkyně, se tak nemohla uspokojit na svém dlužníku, tedy [právnická osoba] s.r.o. (nyní [právnická osoba]), když celková výše zajištěných pohledávek žalobkyně, jako zajištěného věřitele prvního v pořadí, je v částce 61 487 507,85 Kč, avšak majetková podstata, nemovitosti pozemek parc. [číslo] o výměře 1926 m2 – ostatní plocha, pozemek parc. [číslo] o výměře 3582 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. [číslo] o výměře 3392 m2 – ostatní plocha, a pozemku parc. [číslo] o výměře 6 m2 – ostatní plocha, zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], jež jsou součástí majetkové podstaty, byly oceněny v částce 44 100 000 Kč. Otec žalovaného, dlužník ze směnek, je starobní důchodce, jenž k 8. 10. 2020 pobíral starobní důchod v částce 22 650 Kč, ze kterého je prováděna srážka 4 096 Kč ve prospěch exekučního příkazu jiného věřitele s lepším pořadím. Bratr žalovaného, tedy dlužník ze směnky, je osobou bez zdanitelných příjmů. Rodinný dům, kde mají otec i bratr žalovaného trvalé bydliště, je ve vlastnictví [právnická osoba] a.s., a nelze jej tak postihnout. Žalobkyně tak nemá reálnou možnost se na svých věřitelích uspokojit.

119. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti soud žalobě vyhověl, a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 11 058 000 Kč (§ 42a obč. zák.).

120. Námitka, že částka je žalobkyní vymáhána již v insolvenčním řízení, je dle soudu lichá, neboť řízení u zdejšího soudu se týká žalovaného a žalobkyně, zatímco insolvenční řízení se týká pohledávek žalobkyně za [právnická osoba] s.r.o. Soud se zde zcela ztotožňuje s tvrzením žalobkyně, že směnečné pohledávky vyplývající ze směnek vlastních avalovaných otcem žalovaného, jsou zcela nezávislé na jakýchkoli pohledávkách, k jejichž zajištění byly směnky vystaveny, kdy obě pohledávky jsou navíc marně vymáhány. Na řízení ve věci samé ostatně nemají vliv ani řízení exekuční.

121. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Náhradu nákladů řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek v částce 552 900 Kč, a odměna právního zastoupení, a ro odměna advokáta ve výši 511 770 Kč (9 úkonů právní služby po 48 740 Kč: příprava a převzetí zastoupení, žaloba ze dne 30. 8. 2013, vyjádření ze dne 30. 10. 2018, vyjádření ze dne 23. 5. 2019 a vyjádření ze dne 30. 4. 2021, účast na jednání dne 24. 3. 2021, účast na jednání dne 26. 5. 2021 (2x), účast na jednání dne 27. 8. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ AT, a 3 úkony právní služby po 24 370 Kč: účast na jednání dne 6. 9. 2021, návrh na změnu v osobě žalobce ze dne 9. 1. 2020 a souhlas se vstupem do řízení na místo původního žalobce dle § 11 odst. 2 písm. f/, § 11 odst. 3 AT), paušální náhrada hotových výdajů ve výši 3 600 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 AT), včetně 21 % DPH ve výši 108 227,70 Kč. Na náhradě nákladů tak soud žalobkyni přiznal celkem částku 1 176 497,70 Kč, a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému tuto uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně.

122. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (2)