25 Co 214/2021-783

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Moravce a soudkyň JUDr. Miluše Krejzlíkové a Mgr. Miroslavy Lanžhotské ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemků k odvolání účastníků proti rozsudku Okresního soudu v Semilech ze dne 23. 3. 2021 č. j. 10 C 137/2018-720 takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně a žalovaný nemají vzájemně právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

III. Žalobkyně je povinna nahradit vedlejšímu účastníku na straně žalovaného k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] náklady odvolacího řízení ve výši 2 420 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem okresní soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků p. č. [rok] (trvalý travní porost) o výměře 40 m2, p. č. [rok] (ostatní plocha) o výměře 543 m2, p. č. [rok] (trvalý travní porost) o výměře 370 m2, p. č. [rok] (trvalý travní porost) o výměře 21 m2 a p. č. [rok] (trvalý travní porost) o výměře 2379 m2, vše v [katastrální uzemí] (výrok I). Žalobu o nahrazení projevu vůle žalovaného ohledně pozemků [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] a p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení], zamítl (výrok II). Žalobkyni uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 2 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III). Žalobkyni uložil povinnost nahradit vedlejšímu účastníku na straně žalovaného k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 12 100 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV).

2. Žalobkyně tvrdila, že je oprávněnou osobou k uplatňování restitučních nároků podle zákona o půdě, neboť rozhodnutími [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [rok] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [rok] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [rok] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [rok] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [rok] ze dne [datum rozhodnutí] a [číslo jednací] [číslo] [rok] ze dne [datum] bylo rozhodnuto o jejím nároku na vydání pozemků v nich uvedených tak, že není vlastníkem těchto pozemků. Dovozovala, že jí vznikl nárok na náhradní pozemky za pozemky, které jí nebyly vydány. Tvrdila, že podala 26 žádostí ve veřejných nabídkách, pouze však s částečnou úspěšností. Nevypořádaná část jejího nároku ke dni podání žaloby dne 26. 6. 2018 činí 973 601,61 Kč. Žalovaný neměl snahu urychlit vydání náhradních pozemků zejména v katastrálních územích, ze kterých byly původně odňaté pozemky. Značná výměra pozemků nebyla žalovaným vůbec nabízena veřejně, naopak byla převáděna na obce nebo v režimu práva pro převod dle § 7 zák. č. 95/1999 Sb. na jiné osoby, na nájemce, případně prostřednictvím žalob na oprávněné osoby, jejichž nárok však vznikl nevydáním pozemků v [obec]. Postup žalovaného ve vztahu k její osobě považuje za zcela liknavý, se znaky libovůle. Od roku 1994 se z větší části marně snaží domoci uspokojení svého nároku, musela si sama vyhledat vhodné náhradní pozemky, tedy svojí aktivitou nahrazuje aktivitu žalovaného. Prodlení a liknavost žalovaného spatřovala v tom, že restituční řízení v její prospěch bylo zahájeno již v letech 1992 až 1993, k vydání původně odňatých pozemků došlo naposledy v roce 2010 dle rozhodnutí č. 4060/2010, poslední rozhodnutí o náhradních pozemcích před podáním žaloby jsou ještě z roku 2017, sdělení žalovaného o výši náhrad za nevydané pozemky je přitom datováno až dnem 1. 3. 2018. K podání žaloby přistoupila i s ohledem na to, že nebylo jisté, zda Ústavní soud zruší tzv. druhou restituční tečku. Zdůraznila, že byla aktivní, v období 25 let uplatnila u žalovaného v rámci nabídek na náhradní pozemky z celkové částky 3 245 298,83 Kč svého restitučního nároku částku ve výši celkem 2 540 285,10 Kč, soustředila se i s ohledem na věk na pozemky v katastrálních územích, v nichž byly pozemky odňaty. Domáhá se tedy žalobou převodu pozemků, které jsou ve vlastnictví státu a ve správě žalovaného.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Nesouhlasil s tím, že by se vůči žalobkyni choval liknavě či svévolně. Zdůraznil, že žalobkyně se zúčastnila 16 kol nabídky pozemků dle zákona o půdě, kterých však bylo vyhlášeno celkem 154, to znamená, že její účast tak představuje cca 10 %. Přitom převážnou účast v nabídkách pozemků má žalobkyně až po roce 2003. Tvrdil, že struktura jeho nabídky měla v okrese [obec] dostačující kvalitativní a kvantitativní parametry a také samotná délka doby neuspokojení restitučního nároku nemusí být zcela logicky způsobena pouze údajnou liknavostí žalovaného. Restituční řízení zahrnuje dvě fáze – nejprve rozhodování v rámci správního řízení o samotné existenci a výši restitučního nároku a teprve poté v případě práva oprávněné osoby a okolnosti, kdy naturální restituce není možná, nastupuje soukromoprávní vztah, vyžadující i aktivitu a součinnost oprávněné osoby.

4. Vedlejší účastník na straně žalovaného navrhl žalobu zamítnout zejména ohledně pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení], který je dlouhodobě součástí lyžařského areálu, jsou na něm postaveny stavby ve vlastnictví vedlejšího účastníka, dále zde procházejí trasy bike parku. Poukázal na jiná řízení vedená ohledně tohoto pozemku k žalobám odlišných restituentů, v nichž restituenti nebyli se svým požadavkem úspěšní (na řízení vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 3 C 57/2015 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 20 Co 131/2017 a v dovolacím řízení u Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 28 Cdo 1258/2018).

5. Okresní soud vyšel ze zjištění, že mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný je vlastníkem a [anonymizována tři slova] má příslušnost hospodařit s majetkem státu ve vztahu ke všem v řízení žalobkyní požadovaným náhradním pozemkům. Žalobkyně je oprávněnou osobou dle § 4 zákona č. 229/1991 Sb. jako dědička po [jméno] [příjmení], jemuž byly neoprávněně odňaty pozemky specifikované v rozhodnutích [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [rok] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [rok] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [rok] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [rok] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [rok] ze dne [datum rozhodnutí] a [číslo jednací] [číslo] [rok] ze dne [datum]. Žalobkyně tedy má nárok na náhradu za pozemky, které jí nebyly vydány. Žalobkyně svůj nárok s odkazem na § 4 zákona o půdě uplatnila na [anonymizována dvě slova] [obec] již dne 21. 1. 1992. Její nárok k 16. 3. 2021 činí 410 979,84 Kč. Žalobkyně v období od 13. 11. 2012 do 29. 5. 2018 podala ve 13 případech žádost k nabídce žalovaného či se účastnila soutěže v rámci veřejné nabídky, a to ohledně převodu zemědělských pozemků dle § 11a zákona o půdě. V řadě případů nebyla úspěšná z důvodu podání vyšší nabídky, vydání předběžného opatření ve prospěch jiného restituenta atd. Dle přehledu žalovaného vyhotoveného k 17. 7. 2018 se žalobkyně aktivně žádostí o převod pozemků domáhala náhradních pozemků již od 1. 5. 2003, do 17. 7. 2018 se zúčastnila nejméně 16 kol veřejných nabídek, zejména ohledně pozemků v okrese [obec]. Podle údajů žalovaného o účasti žalobkyně ve veřejných nabídkách k datu krátce po podání předmětné žaloby, tzn. k 23. 8. 2018, se dle žalovaného mohla žalobkyně v rámci celé ČR účastnit všech veřejných nabídek se svým nárokem ve výši 2 479 096 Kč, přičemž byla zaznamenána její účast v nabídce dle zákona o půdě celkem v 12 kolech z vyhlášených 88 kol. Dle vyjádření Ministerstva financí ČR, vydaného k žádosti žalovaného, ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] se ministerstvo vyjadřovalo k žádosti žalobkyně o spolupráci na dokončení restituce po jejím předchůdci [jméno] [příjmení] dle zákona o půdě. Bylo uvedeno, že bylo provedeno prověření databáze archivovaných privatizačních projektů s. p. [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], avšak nebyly dohledány žádné informace o převodu majetku v [katastrální uzemí] a [část obce], [obec], [obec] a [obec] či [obec]. Žalobkyni byla zaslána kopie dohody o vydání a převodu majetku mezi Fondem národního majetku ČR a žalobkyní z 1. 8. 1993 spolu s dodatkem z 13. 10. 1993. Ze zápisu z jednání u žalovaného s žalobkyní konaného 20. 7. 2017 bylo zjištěno, že jednání se týkalo revize spisu, projednáváno bylo neoprávněné vydání nemovitostí a stanovení náhrad v katastrálním území mimo jiné [obec] či [část obce]. Projednávány byly také nedořešené nároky, které jsou oprávněnými, bylo konstatováno, že oprávněná osoba prověří, zda stavební pozemky byly předmětem dohody či jiného majetkového vyrovnání mezi ní a jednotlivými obcemi a že správní orgán o uvedených pozemcích podléhajících režimu zákona o půdě vydá rozhodnutí. Z přípisu z 30. 11. 2017 advokátky [anonymizováno] [příjmení], jako zástupkyně žalobkyně, vůči [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [územní celek] bylo zjištěno, že žalobkyně důrazně odmítla závěry žalovaného sdělené jí přípisem tohoto úřadu z 13. 10. 2017 ohledně revize spisu žalobkyně, zejména o neoprávněnosti vydání některých pozemků; správní orgán byl upozorněn, že rozhodování o restitučních nárocích žalobkyně trvá již více než 20 let, přičemž tuto dobu je třeba považovat za zcela extrémní a nepřiměřenou. Žalovaný žalobkyni v návaznosti na to, dále pak na další korespondenci z 20. 12. 2017, sdělil, že správní řízení ve věci restituce zemědělského majetku po původním vlastníkovi [jméno] [příjmení] považuje za ukončené.

6. Okresní soud dospěl k závěru, že postup žalovaného při vydávání náhradních pozemků žalobkyni byl liknavý a svévolný. Žalobkyně usilovala o uspokojení restitučního nároku již od roku 1992, když svůj nárok na [anonymizována dvě slova] v [obec] uplatnila poprvé již 21. 1. 1992. Celkové řízení o restitučním nároku žalobkyně, resp. jejího předchůdce, probíhá již téměř 30 let. V průběhu těchto desetiletí jsou postupně vydávána rozhodnutí o nemožnosti vydat odňaté pozemky, jimiž zároveň je založeno právo žalobkyně na náhradu za nevydané pozemky; tento proces ostatně u žalovaného probíhá dosud, což je doba vskutku neúměrně dlouhá i pro – žalovaným zdůrazňovanou – teprve první fázi řešení restitučního nároku žalobkyně v rámci správního řízení ve veřejnoprávní rovině. Žalovaný dokonce přistoupil k určité revizi vlastních již pravomocných rozhodnutí s hrozbou pro žalobkyni v podobě žaloby na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně se v průběhu uvedené doby, nejpozději od roku 2003, aktivně snažila o uspokojení restitučního nároku ve veřejných nabídkách, nejméně v 16 případech se účastnila aktivně veřejných soutěží. Zároveň řešila výši svého nároku v závislosti na chybách na straně žalovaného, který přistoupil k revizi svých rozhodnutí. Podání žaloby je pak výsledkem této dlouholeté snahy žalobkyně uspokojit restituční nárok – v prvé řadě vydáním odňatých pozemků za pomoci účasti ve veřejných nabídkách, přičemž k jejímu podání přistoupila za situace, kdy nebylo zřejmé, zda dojde ke zrušení tzv. druhé restituční tečky. Argumentaci žalovaného o dostatečné nabídce náhradních pozemků neshledal okresní soud v poměru s výše uvedeným adekvátní tomu, aby z tohoto pohledu bylo žalobkyni upřeno právo domáhat se v soudním řízení vydání konkrétních náhradních pozemků. Okresní soud zdůraznil, že oprávnění žalobkyně domáhat se v soudním řízení konkrétních náhradních pozemků bylo pro žalobkyni uznáno (z hlediska též posouzení liknavosti na straně žalovaného a dostatečné aktivity na straně žalobkyně) již v jiném soudním řízení, vedeném u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 19 C 198/2018-359, když rozhodnutí okresního soudu bylo potvrzeno rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 10. 2019 č. j. 21 Co 220/2019-386. Ve smyslu ustanovení § 13 zákona č. 89/2012 Sb. má žalobkyně právo očekávat, že v obdobné její věci bude taková otázka posouzena shodně. Při takto vyhodnoceném liknavém přístupu žalovaného se žalobkyně jako oprávněná osoba může domáhat převodu konkrétních náhradních pozemků i bez předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky.

7. Okresní soud uzavřel, že pozemky uvedené ve výroku I rozsudku jsou vhodnými pozemky k vydání. Pokud jde o pozemky p. č. [rok], p. č. [rok] a p. č. [rok] v [katastrální uzemí], žalovaný ani netvrdil důvody jejich nepřevoditelnosti a ani okresním soudem nebyly žádné takové důvody shledány. Na pozemku p. č. [rok] v [katastrální uzemí] je dle zprávy [stát. instituce], [anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova], ze dne 18. 1. 2021 dle platného územního plánu [územní celek] ve stavu úplného znění po vydání změny č. 3 umístěno páteřní vedení plynovodu. Cena pozemku byla určena znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 16. 1. 2019 částkou 108,20 Kč Cena pozemku p. č. [rok] činí dle znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] 1 629 Kč a cena pozemku p. č. [rok] činí 96 Kč. Ze zprávy [stát. instituce], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], vyhotovené 18. 1. 2021, není na těchto pozemcích podle platného územního plánu [územní celek] ve stavu úplného znění po vydání změny č. 3 navrhováno umístění žádných staveb. Na pozemcích p. č. [rok] a p. č. [rok] se dle zprávy [územní celek] nachází vodojem ve vlastnictví s. p. [jméno], který zásobuje vodou přilehlé nemovitosti v jejím vlastnictví a ve vlastnictví některých občanů a je zdrojem vody pro hřbitov. Podle ortofotomapy a posudku [anonymizováno] [příjmení] ohledně p. č. [rok] a p. č. [rok] se nejeví, že by se na nich nalézaly stavby nadzemního charakteru. Pozemky p. č. [rok] a p. č. [rok] nemají zaznamenáno žádné ochranné pásmo vodního zdroje. Podle platného územního plánu [územní celek] ve stavu úplného znění po vydání změny č. 3 na nich není navrhováno umístění žádných staveb. Okresní soud zaujal názor, že překážkou jejich převodu nemůže být, že pozemky jsou zastavěny stavbou ve vlastnictví třetí osoby – vodojemem. Taková stavba nebrání zemědělskému využití pozemku, navíc se z ortofotomapy a znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] nepodává, že by šlo o stavbu nadzemního charakteru (§ 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě). Cena pozemku p. č. [rok] byla určena znaleckým posudkem [anonymizováno] [příjmení] ve výši 6 557,60 Kč a cena pozemku p. č. [rok] byla určena týmž znaleckým posudkem ve výši 888 Kč.

8. Pozemky [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] okresní soud neshledal vhodnými k převodu. Uvedl, že dle zprávy [stát. instituce], [anonymizováno 6 slov], ze dne 18. 1. 2021 jsou podle platného územního plánu [územní celek] ve stavu úplného znění po vydání změny č. 3 tyto pozemky vedeny jako součást plochy, která má sloužit k umístění veřejně prospěšné stavby víceúčelového hřiště [anonymizována dvě slova]. Kromě toho již v průběhu řízení byla s datem 5. 8. 2019 podána zpráva [územní celek], dle níž uvedené pozemky (s výjimkou pozemku [parcelní číslo]) již byly zařazeny platným územním plánem v právním stavu po změně č. 2 do plochy určené pro veřejně přístupné sportovní (a případně dětské) hřiště, v době podání zprávy probíhalo projednávání změny č. 3 územního plánu. Okresní soud uzavřel, že pozemky [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] jsou tedy z převodu dle zákona o půdě vyloučeny přímo zákonnou překážkou (výlukou) dle § 6 odst. 1 písm. b/ zákona č. 503/2012 Sb. Zprávou [stát. instituce], [anonymizováno 6 slov], ze dne 18. 1. 2021 bylo totiž jednoznačně prokázáno, že podle platného územního plánu [územní celek] ve stavu úplného znění po vydání změny č. 3 jsou tyto pozemky vedeny jako součást plochy, která má sloužit k umístění veřejně prospěšné stavby víceúčelového hřiště [anonymizována dvě slova]. Podle citované právní úpravy přitom nelze převádět pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami. Ohledně těchto pozemků tedy byla žaloba zamítnuta.

9. Nevhodnými k vydání shledal okresní soud též pozemky [anonymizováno] [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení]. Uvedl, že na pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení] se nachází sjezdovka, pozemek je nezbytný pro provozování lyžařského areálu [právnická osoba] [obec] [anonymizováno] [právnická osoba] (tj. vedlejšího účastníka) dle sdělení [stát. instituce], [anonymizována dvě slova], ze dne 12. 6. 2015 Cena pozemku byla znaleckým posudkem [anonymizováno] [příjmení] [číslo] stanovena na 14 080 Kč. Dle znalkyně se pozemek nachází v okraji zastavěné části [územní celek], nedaleko od dolní stanice lanovky ski areálu [ulice] [anonymizováno], na pozemku vede trasa bike parku a trasa modré sjezdovky. Z rozhodnutí [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo zjištěno, že odbor výstavby vydal územní rozhodnutí k výstavbě lyžařského vleku [anonymizováno] [číslo] v [katastrální uzemí] k žádosti [anonymizována dvě slova] [obec] s tím, že trasa lyžařského vleku povede přes pozemkové parcely mimo jiné p. [číslo]. Z rozhodnutí [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo zjištěno, že rozhodnutím z [datum] byla povolena stavba lyžařského vleku [anonymizováno] [číslo] v [anonymizována dvě slova], přičemž rozhodnutím z [datum] byl povolen zkušební provoz strojní části vleku. Kolaudačním rozhodnutím [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo] bylo povoleno užívání rekonstrukce dolní části turistické sjezdovky, jejíž povolení stavby bylo vydáno [anonymizována dvě slova] [obec] dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] [číslo], a to na pozemcích mimo jiné i [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení]; stavba na pozemku zahrnovala lyžařský vlek, osvětlení svahu, úpravu terénu. Dle územního rozhodnutí [stát. instituce] – odboru výstavby ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo] předchůdce vedlejšího účastníka [příjmení] [jméno] [obec] podal [datum] žádost o územní rozhodnutí o umístění stavby rekonstrukce lyžařského střediska [ulice] [obec] – lanová dráha„ [anonymizováno]“ na celé řadě pozemků, včetně pozemku [parcelní číslo]. Správní úřad rozhodl o umístění stavby obsahující lanovou dráhu [anonymizováno], horní stanici i dolní stanici lanové dráhy, zatrubnění potoka, rozvody pro umělé zasněžování, přípojky pitné vody, kanalizace a telefonu. Z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo zjištěno, že vodoprávní úřad vydal [anonymizována dvě slova] [obec] ve věci stavba lanové dráhy [anonymizováno] povolení ke stavbě vodovodní přípojky, kanalizační přípojky, čerpací stanice, zařízení pro výrobu umělého sněhu, rozvodů vody pro zasněžování a úpravy [ulice] [anonymizováno], to vše na celé řadě pozemků v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení], včetně pozemku [parcelní číslo]. Předchůdce vedlejšího účastníka žádal [stát. instituce] dne [datum] o odprodej mimo jiné i pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení] o rozloze 21 671 m2, které užívá pro provozování lyžařských tratí. Obdobná žádost byla vůči [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] vyhotovena 21. 2. 2001 a 13. 6. 2012 (zde již vedlejším účastníkem) pro stavbu sjezdové tratě bike parku dle stavebního povolení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka]. Dle vyjádření [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] z [datum] ohledně trvalého záboru [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] souhlasil s vynětím části pozemků [anonymizováno] [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení] ze zemědělského půdního fondu a se zahájením územního a stavebního řízení, jakož i s vydáním územního rozhodnutí o umístění stavby, stavebního povolení a s realizací stavby„ Bike park v [obec]“, a to ve prospěch žadatele – vedlejšího účastníka (pod podmínkou majetkoprávního vypořádání těchto pozemků do doby zahájení stavebních prací). K trvalému záboru ze dne 11. 1. 2016 vůči vedlejšímu účastníku se souhlasně vyjádřil též žalovaný, šlo o pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení], souhlas se týkal umístění stavby„ dojezdová trať lanové dráhy [ulice] [anonymizováno]“. Nájemní smlouvou ze dne 30. 6. 2010 [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pronajal vedlejšímu účastníku celkem 4 pozemky, včetně [anonymizováno] [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení], a to v celém rozsahu jejich výměry, výslovně za účelem realizace stavby bike parku na těchto pozemcích a dále za účelem provozování lyžařského vleku na pozemcích [anonymizováno] [číslo] [parcelní číslo]. Smlouva byla uzavřena s účinností od 1. 7. 2010 na dobu neurčitou. Rozhodnutím [stát. instituce], [anonymizována dvě slova], z [datum rozhodnutí] [číslo jednací] tento úřad rozhodl o umístění stavby bike parku v [obec] – vytvoření cyklostezek ve dvou trasách různé obtížnosti, přičemž červená trasa byla situována také na pozemku [anonymizováno] [číslo] modrá trasa, včetně posledního skoku také na [parcelní číslo]. Zmíněno bylo, že cyklotrasy jsou situovány na jihozápadních svazích sjezdovky podél lanové dráhy [ulice] [anonymizováno], poslední skok měl být výslovně umístěn na [parcelní číslo]. Rozhodnutím [stát. instituce], [anonymizována dvě slova], ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], sp. zn. [spisová značka], byl vydán kolaudační souhlas o povoleném účelu užívání bike parku v [obec], když červená a modrá trasa cyklostezek se nachází na pozemcích [anonymizováno] [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení]. Vedlejší účastník je výlučným vlastníkem celé řady pozemků v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení], na části pozemků stojí také stavby, zejména občanské vybavenosti, administrativní, společný dvůr, mimo jiné je vlastníkem i sousedních pozemků vedle pozemku [parcelní číslo]. Pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení] okresní soud vyhodnotil jako nevhodný k vydání. Odkázal zcela na důvody uvedené v řízení vedeném pod sp. zn. 3 C 57/2015, neboť o pozemku [parcelní číslo] již bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 17. 2. 2017 č. j. 3 C 57/2015-610 a žaloba o nahrazení projevu vůle k převodu tohoto pozemku (žaloba restituenta [jméno] [příjmení]) byla zamítnuta. Soud tehdy shledal tento pozemek součástí rozsáhlejšího areálu využívaného vedlejším účastníkem pro potřeby sjezdové tratě, v nájmu vedlejšího účastníka, který od 90. let 20. století opakovaně žádal o odprodej pozemku. Dále bylo uvedeno, že na pozemku a sousedních pozemcích, jež jsou součástí areálu, byly před 24. 6. 1991 povoleny stavby související s provozováním sjezdovky a vleků, které byly v relativně nedávné době na základě příslušných povolení nově rekonstruovány. Mimo toto využití pro zimní rekreaci je pozemek využíván i v letním období, neboť je na jeho části budována trasa bike parku. Uvedený rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 20 Co 131/2017-692 z 26. 10. 2017, když odvolací soud rovněž shledal pozemek [parcelní číslo] součástí velkého sportovního areálu, který zejména v zimním období patří k nejlepším lyžařským areálům v ČR co do kvality velikosti sjezdových tratí a vybavenosti. Odvolací soud měl tehdy za to, že jednotlivé stavby nacházející se v areálu jsou funkčně provázány s pozemky tvořícími tento areál a je nutno v tomto případě vycházet z priority vlastnického vztahu k celku a takový areál nedělit, přičemž nepovažoval až tak za rozhodné, zda právě na pozemku [parcelní číslo] se nacházejí či nikoli větší stavby. V případě takového sportovního areálu jednotlivé jeho pozemky podléhají výluce dle § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě a nelze je vydat. Dovolání [jméno] [příjmení] ohledně (mimo jiné) pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení] bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 5. 2019 č. j. 28 Cdo 1258/2018-834 odmítnuto, neboť nebylo shledáno rozhodnutí okresního a odvolacího soudu nesouladné a nepřiléhavé ve vztahu ke zjištění o charakteru tohoto pozemku a důvodu jeho nevydání. Okresní soud tedy zcela odkázal na odůvodnění uvedených rozsudků a doplnil, že po vydání výše uvedených rozsudků byla stavba bike parku, jehož trasa se nachází mimo jiné na pozemku [anonymizováno] [číslo] rozhodnutím stavebního úřadu z [datum] kolaudována. Právě na pozemku [parcelní číslo] je umístěn poslední skok. K vydání nevhodným shledal okresní soud i pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení]. Uvedl, že pozemek se dle znalkyně [příjmení] [příjmení] nachází v zastavěné části [územní celek], nedaleko dolní stanice lanovky ski areálu [ulice] [anonymizováno], podél vedení lanovky [anonymizováno] – lanová dráha [ulice] [anonymizováno], přičemž na pozemek zasahuje také trasa sjezdu bike parku. Pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení] je též součástí rozsáhlého sportovního areálu, rozkládá se podél vedení lanové dráhy [ulice] [anonymizováno], zasahuje na něj trasa bike parku, proto [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] již [datum] souhlasil s vynětím pozemku ze zemědělského půdního fondu a se zahájením územního a stavebního řízení, k trvalému záboru ve prospěch umístění stavby„ dojezdová trať lanové dráhy [ulice] [anonymizováno]“ se souhlasně vyjádřil i žalovaný. Vedlejší účastník má i tento pozemek od 30. 6. 2010 v nájmu na dobu neurčitou za účelem realizace stavby bike parku, stavba byla kolaudována 28. 6. 2019. Za těchto okolností není pozemek vhodný k vydání jako náhradní pro účely zemědělského obhospodařování.

10. Okresní soud uzavřel, že výše neuspokojeného restitučního nároku žalobkyně k datu 16. 3. 2021 činí 410 979,84 Kč, přičemž vydáním pozemků uvedených ve výroku I rozsudku bude její nárok uspokojen co do 9 278,80 Kč.

11. Proti rozsudku okresního soudu, a to pouze proti výroku I, podal žalovaný odvolání. Namítal, že nebylo prokázáno, že by se vůči žalobkyni choval diskriminačně a liknavě. Uvedl, že žalobkyně uspěla v některých veřejných nabídkách, do kterých se hlásila. Zdůraznil, že uspokojení nároku oprávněné osoby způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu (§ 11a zákona č. 229/1991 Sb.), je třeba mít za výjimečné a je namístě především tehdy, kdy se oprávněná osoba navzdory svému aktivnímu přístupu nemůže dlouhodobě domoci svých práv, což však není daný případ. Vytýkal okresnímu soudu, že nesprávně dospěl k závěru o vhodnosti vydání pozemků p. č. [rok] a p. č. [rok] v [katastrální uzemí]. Poukazoval na to, že na pozemcích se nachází vodojem ve vlastnictví třetí osoby ([anonymizováno] [jméno]) a vydání požadovaných pozemků brání překážky z důvodu veřejného zájmu, a to existence veřejného vodního zdroje. Z tohoto vodního zdroje má být zásobováno vodou přilehlé okolí pozemků a není rozhodující, zda v takovém případě nejsou na požadovaných pozemcích viditelné stavby nadzemního charakteru. Pozemky p. č. [rok] a p. č. [rok] v [katastrální uzemí] tedy nejsou vhodné k převodu. Navrhl, aby byl rozsudek okresního soudu ve výroku I změněn a žaloba byla zamítnuta.

12. Proti rozsudku okresního soudu, a to proti výrokům II až IV, podala žalobkyně odvolání. Vytýkala okresnímu soudu, že nesprávně dospěl k závěru o nevhodnosti vydání pozemků [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. Poukázala na to, že dle okresního soudu jsou dle územního plánu [územní celek] tyto pozemky vedeny jako součást plochy, která má sloužit k umístění veřejně prospěšné stavby, a to víceúčelového hřiště [anonymizována dvě slova]. Dle vyjádření [stát. instituce], [anonymizována dvě slova], ze dne [datum], však vyplývá, že uvedené pozemky nejsou určeny rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou dopravní infrastruktury nebo touto stavbou již zastavěné. Namítala, že stavba víceúčelového hřiště není veřejně prospěšnou stavbou s definičními znaky uvedenými v § 2 odst. 1 písm. m/ stavebního zákona, neboť nenaplňuje základní znak takové stavby jako stavby pro veřejnou infrastrukturu. Dle jejího názoru veřejně prospěšnou stavbou nemůže být stavba, která není jako taková označená v územně plánovací dokumentaci, jež pro ni vymezuje plochu nebo koridor. Pokud územně plánovací dokumentace vymezuje koridor nebo plochu pro záměr, který označí veřejně prospěšným, musí se vždy vypořádat s úvahou, proč se jedná o záměr ve veřejném zájmu a proč se jedná o stavbu určenou k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu. Okresní soud převzal pouze konstatování zprávy [stát. instituce] ze dne [datum] bez další argumentace. Nesouhlasí ani s tím, že nevhodnými k vydání jsou pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] Okresní soud konstatoval, že pozemky podléhají výluce dle § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě a nelze je vydat. Dle uvedeného ustanovení pozemky nebo jejich části nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn, nicméně pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku nebo jedná-li se o stavbu movitou, dočasnou, jednoduchou, drobnou anebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. 6. 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Pokud okresní soud vychází ze skutečnosti, že před 24. 6. 1991 zde byly povoleny stavby související s provozováním sjezdovky a vleku, nejedná se o časový okamžik, kdy stavby byly zahájeny. Kromě toho stavby zde umístěné nebrání zákonnému využití pozemku a vydání pozemku nebrání ani nájemní smlouva. Stavba sjezdovky nebo bike parku je stavbou movitou dočasnou. K tvrzení o funkční propojenosti okresní soud neuvádí žádné odůvodnění. Poukázala na to, že stavba lanové dráhy či bike parku není stavbou veřejně prospěšnou a dle vyjádření [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum] a vyjádření ze dne [datum] vyplývá, že souhlasí s vydáním územního a stavebního povolení pod podmínkou, že do doby zahájení stavebních prací budou pozemky dotčené stavbou majetkoprávně vypořádány. Tento stav do současné doby nenastal. Navrhla, aby byl rozsudek okresního soudu ve výroku II změněn a žalobě o vydání pozemků [parcelní číslo], [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] a [anonymizováno] [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení] bylo vyhověno.

13. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu ve výroku II jako věcně správného.

14. Vedlejší účastník ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně ohledně pozemku [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení] navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného.

15. Krajský soud jako soud odvolací (dále jen„ odvolací soud“) přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu i řízení mu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání účastníků nejsou důvodná.

16. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovými závěry okresního soudu ve věci samé. Ostatně mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně je oprávněnou osobou dle § 4 zákona o půdě jako dědička původní oprávněné osoby – [jméno] [příjmení]. Žalobkyni nebyly vydány pozemky dle 14 rozhodnutí [anonymizována dvě slova]. Hodnota žalobkyní požadovaných náhradních pozemků, které jí byly jako náhradní vydány, činí 9 278,80 Kč Odvolací soud tedy vychází ze skutkového stavu, jak byl zjištěn okresním soudem a popsán v napadeném rozsudku, na jehož odůvodnění odkazuje. Okresní soud při svém rozhodování správně vycházel ze zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“), a v odůvodnění svého rozsudku odkázal i na zásadní judikaturu, která se ohledně problematiky uspokojování nároků oprávněných osob podle zákona o půdě postupně vyvíjela. Dle nyní již konstantní judikatury je nárok oprávněné osoby na poskytnutí náhradního pozemku majetkovým právem, které je vymahatelné a lze je realizovat i uložením povinnosti uzavřít smlouvu (nahrazením projevu vůle), přičemž při liknavém postupu státu není třeba důvodnost žaloby vázat na podmínku předchozího zařazení konkrétního pozemku do veřejné nabídky. Judikatura Nejvyššího soudu je v souladu se závěry Ústavního soudu, který opakovaně vyjádřil, že žaloba na převod vlastnického práva ke konkrétnímu pozemku může představovat pro oprávněnou osobu jediný právní prostředek, pokud ze strany [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (nyní [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]) dochází při plnění jeho závazků k libovůli či dokonce ke svévoli (srovnej nálezy Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 495/02, sp. zn. I. ÚS 3169/07 a sp. zn. I. ÚS 125/10).

17. Zásadní pro věcné rozhodnutí sporu mezi účastníky je posouzení toho, zda se žalovaný dopustil vůči žalobkyni liknavého postupu, libovůle či dokonce svévole. Lze souhlasit se závěrem okresního soudu, že nárok na vydání pozemků byl uplatněn žalobkyní na [anonymizována dvě slova] [obec] již dne [datum] a o nároku žalobkyně bylo rozhodnuto naposledy rozhodnutím [číslo jednací] [číslo] [rok] ze dne [datum], tj. od žádosti žalobkyně jako oprávněné osoby do vydání rozhodnutí uplynuto 25 let. Dle ustálené judikatury však delší doba, po níž nebylo restitučnímu nároku vyhověno, sama o sobě bez dalšího nedokládá, že si [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] počínal nekorektně (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2018 sp. zn. 28 Cdo 3452/2017). Uspokojení nároku oprávněné osoby způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu (§ 11a), je třeba mít za výjimečné opatření, podmíněné zjištěními vedoucími k závěru, že postup [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (nyní [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]) lze kvalifikovat jako liknavý či svévolný; podle ustálené judikatury uspokojení nároku na převod pozemků do veřejné nabídky nezahrnutých je namístě tehdy, kdy se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2015 sp. zn. 28 Cdo 1117/2015). Žalobkyně se však hlásila do veřejných nabídek, i dle žalovaného se zúčastnila 16 kol nabídky pozemků dle zákona o půdě, avšak byla úspěšná pouze částečně. Žalobkyně se tedy aktivně žádostmi o převod pozemků domáhala náhradních pozemků již od 1. 5. 2003 a zúčastnila se nejméně 16 kol veřejných nabídek. Celkové řízení o restitučním nároku žalobkyně probíhá již téměř 30 let, když žalobkyně svůj nárok na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] uplatnila poprvé 21. 1. 1992. V průběhu uvedené doby, nejpozději od roku 2003, žalobkyně vyvíjela aktivní snahu o uspokojení restitučního nároku ve veřejných nabídkách, nejméně v 16 případech se účastnila aktivně veřejných soutěží. Za této situace odvolací soud ve shodě s okresním soudem dospěl k závěru, že žalobkyně projevila dostatečnou snahu domoci se uspokojení svých nároků a postup žalovaného lze shledat liknavým.

18. Odvolací soud poukazuje i na ustanovení § 13 zákona č. 89/2012 Sb. s tím, že v jiném řízení vedeném žalobkyní o nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s ní smlouvu o převodu pozemků, a to v řízení vedeném u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 19 C 198/2018, bylo žalobkyni vyhověno, když postup žalovaného při uspokojování jejích restitučních nároků byl shledán liknavým a svévolným (srovnej rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 17. 6. 2019 č. j. 19 C 198/2018-359). Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 10. 2019 č. j. 21 Co 220/2019-386. Žalobkyně tedy má právo očekávat, že v obdobné její věci bude otázka liknavosti žalovaného posouzena shodně.

19. Při rozhodování o nahrazení projevu vůle o bezúplatném převodu náhradních pozemků musí soud respektovat zákonné překážky pro vydání náhradních pozemků, musí vycházet z judikatury Nejvyššího soudu, podle které při posuzování (vhodnosti) pozemku k převodu oprávněné osobě jako pozemku náhradního (§ 11a odst. 1 zákona o půdě) je nutno hodnotit, zda převodu nebrání zákonné výluky uvedené v § 11 odst. 1 zákona o půdě a § 6 zákona č. 503/2012 Sb., či zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1568/2011), zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2011 sp. zn. 28 Cdo 99/2010 ve vztahu k pozemkům v zastavěném území obce), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2013 sp. zn. 28 Cdo 592/2013), zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2014 sp. zn. 28 Cdo 2462/2014), případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2017 sp. zn. 28 Cdo 2364/2017 a ze dne 6. 12. 2017 sp. zn. 28 Cdo 4447/2017). Tato hlediska je přitom třeba vždy zkoumat se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání (popř. nevydání) každého takového pozemku posuzovat zcela samostatně, byť s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2017 sp. zn. 28 Cdo 5045/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2007 sp. zn. 28 Cdo 220/2005).

20. Překážkou vydání pozemků podle § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě může být funkční souvislost pozemků se stavbou, tedy skutečnost, že pozemky tvoří s objekty výstavby jeden funkční celek. Pod takovým pozemkem je nutno rozumět jednak stavební pozemek, popř. též pozemek zastavěný stavbou, a dále přilehlé pozemky, jež tvoří se zastavěnými pozemky souvislý celek bez přerušení. Je proto třeba u nárokovaného pozemku přihlížet vždy k celkové funkční provázanosti s ostatními pozemky a stavbami, které tvoří vzájemně provázaný soubor staveb – areál, jako funkční celek, např. i sídliště (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2018 sp. zn. 28 Cdo 3824/2018). Překážkou vydání pozemku podle § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě (potažmo i jeho poskytnutí oprávněné osobě jako pozemku náhradního) může být i funkční souvislost pozemku se stavbou (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2007 sp. zn. 28 Cdo 2518/2006, ze dne 14. 7. 2010 sp. zn. 28 Cdo 2174/2010, ze dne 31. 8. 2010 sp. zn. 28 Cdo 2016/2010 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2013 sp. zn. 28 Cdo 3863/2012 a ze dne 24. 9. 2014 sp. zn. 28 Cdo 1649/2014); i u pozemku požadovaného jako náhradní je tedy nutno zvažovat i jeho případnou funkční provázanost s ostatními pozemky a stavbami, jež mohou tvořit vzájemně ucelený soubor pozemků a staveb – areál jako funkční celek (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2015 sp. zn. 28 Cdo 3574/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2016 sp. zn. 28 Cdo 4474/2014). Pro závěr o funkční souvislosti pozemku a stavby není rozhodující, zda a jak jsou pozemky terénně upraveny, nýbrž existence vzájemné provázanosti funkcí mezi jednotlivými objekty či pozemky (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2012 sp. zn. 28 Cdo 2880/2012, ze dne 8. 1. 2014 sp. zn. 28 Cdo 2787/2013, ze dne 20. 12. 2016 sp. zn. 28 Cdo 2841/2015). Přestože ani vydání některých nemovitostí tvořících funkční celek v širším smyslu bez dalšího vyloučeno není, vyžaduje si vždy mimořádně pečlivé zvážení konkrétních místních podmínek, potažmo toho, zda lze některý pozemek nebo jeho část oddělit bez toho, že by byla dotčena funkční propojenost jednotlivých staveb a ostatních pozemků, a dále bez toho, že by došlo k porušení některé z funkcí, které tento soubor plnil (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2017 sp. zn. 28 Cdo 5045/2015 a ze dne 15. 3. 2016 sp. zn. 28 Cdo 4460/2015). Je tedy třeba hodnotit hledisko širší funkční souvislosti mezi předmětným pozemkem a okolními nemovitostmi.

21. Pozemky p. č. [rok], p. č. [rok] a p. č. [rok] v [katastrální uzemí] okresní soud shledal vhodnými k převodu a uvedl, že žalovaný ani netvrdil překážky jejich převoditelnosti. Ostatně ani v odvolání žalovaný konkrétně ve vztahu k těmto pozemkům žádné námitky ohledně vhodnosti jejich převodu netvrdil. Odvolací soud tedy ve vztahu k těmto pozemkům zcela odkazuje na odůvodnění rozsudku okresního soudu a nemá, co by k němu dodal.

22. Pokud jde o pozemky p. č. [rok] a p. č. [rok] v [katastrální uzemí], ty jsou vedeny v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost, podle platného územního plánu [územní celek] na nich není navrhováno umístění žádných staveb, nemají zaznamenáno žádné ochranné pásmo vodního zdroje a dle zprávy [územní celek] se na nich nachází vodojem ve vlastnictví [anonymizováno] [jméno], který zásobuje vodou přilehlé nemovitosti v jejím vlastnictví a ve vlastnictví některých občanů a je zdrojem vody pro hřbitov v sousedství. Dle ortofotomapy a znaleckých posudků [anonymizováno] [příjmení] na nich nejsou stavby nadzemního charakteru. Námitka žalovaného, že vydání pozemků brání existence veřejného vodního zdroje, resp. existence vodojemu, nebyla shledána důvodnou. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že nejde o pozemky zastavěné (§ 11 odst. 1 písm. c/ zákona č. 229/1991 Sb.), neboť na nich není stavba nadzemního charakteru. Ve shodě s okresním soudem dospěl k závěru, že existence vodojemu ve vlastnictví třetí osoby není překážkou převodu těchto pozemků. Dle § 6 odst. 1 písm. b/ bodu 4 zákona č. 503/2012 Sb. nelze podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb. anebo zákona č. 44/1988 Sb. převádět zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury, nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury. Dle § 2 odst. 1 písm. m/ bod 2 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) veřejnou infrastrukturou se rozumí pozemky, stavby, zařízení, a to technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod atd. Z uvedeného vyplývá, že stavba vodojemu je stavbou technické infrastruktury ve smyslu § 2 odst. 1 písm. m/ bod 2 zákona č. 183/2006 Sb., která se nachází na pozemcích p. č. 1928 a p. č. 1937, přičemž pozemky již využité ke zřízení technické infrastruktury představují výjimku ze zákazu převoditelnosti (§ 6 odst. 1 písm. b/ bod 4 zákona č. 503/2012 Sb.) Existence vodojemu na uvedených pozemcích tedy netvoří překážku jejich převodu a pozemky lze využít k zemědělské činnosti.

23. Pozemky [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] jsou dle zprávy [stát. instituce], [anonymizováno 6 slov], ze dne [datum] dle platného územního plánu [územní celek] ve stavu úplného znění po vydání změny č. 3 vedeny jako součást plochy, která má sloužit k umístění veřejně prospěšné stavby: víceúčelové hřiště [anonymizována dvě slova], která byla vymezena platným územním plánem v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b/ zákona č. 503/2012 Sb. jsou tedy vyloučeny z převodu dle zákona o půdě pro zákonnou překážku (výjimku). Námitka žalobkyně, že dle vyjádření [stát. instituce], [anonymizována dvě slova], z [datum] nejsou pozemky určeny rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, nebyla shledána důvodnou. Dle § 6 odst. 1 písm. b/ zákona č. 503/2012 Sb. nelze podle zákona o půdě převádět zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury, tzn. je dostačující, že jsou tyto pozemky určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou dle schváleného územního plánu (a nemusí být určeny k zastavění takovou stavbou rozhodnutím o umístění stavby). Nebyla shledána důvodnou ani námitka žalobkyně, že stavba víceúčelového hřiště není veřejně prospěšnou stavbou ve smyslu § 2 odst. 1 písm. n/ zákona č. 183/2006 Sb., resp. že nesplňuje základní znaky takové stavby jako stavby pro veřejnou infrastrukturu. Dle § 2 odst. 1 písm. n/ zákona č. 183/2006 Sb. veřejně prospěšnou stavbou je stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci. Dle § 2 odst. 1 písm. p/ územně plánovací dokumentací je mimo jiné územní plán (bod 3). Dle § 2 odst. 1 písm. m/ zákona č. 183/2006 Sb. veřejnou infrastrukturou se rozumí pozemky, stavby, zařízení, a to dopravní infrastruktury (bod 1), technické infrastruktury (bod 2) a občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva (bod 3) a veřejné prostranství zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu (bod 4). Odvolací soud dospěl k závěru, že rozhodný stav je dle územně plánovací dokumentace, mimo jiné dle územního plánu. Stačí, že jsou pozemky [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] určeny dle platného územního plánu k umístění veřejně prospěšné stavby – víceúčelového hřiště. Nelze též než uzavřít, že stavba víceúčelového hřiště je veřejně prospěšnou stavbou, neboť se jedná o stavbu určenou k rozvoji území obce vymezenou ve vydané územně plánovací dokumentaci a sloužící pro sportovní a rekreační účely (resp. pro sport a rekreaci pro veřejnost). Odvolací soud se tedy ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že pozemky [parcelní číslo], p. [číslo] [anonymizováno] [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] nejsou k převodu vhodné (resp. jejich převodu brání zákonná překážka převoditelnosti dle § 6 odst. 1 písm. b/ zákona č. 503/2012 Sb.).

24. Pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení] je v katastru nemovitostí veden jako trvalý travní porost. Již rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 17. 2. 2017 č. j. 3 C 57/2015-610 byla žaloba žalobce [jméno] [příjmení] o nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s ním smlouvu o bezúplatném převodu tohoto pozemku zamítnuta mimo jiné z toho důvodu, že pozemek je součástí rozsáhlejšího areálu využívaného vedlejším účastníkem [právnická osoba] pro potřeby sjezdovky, vedlejší účastník ho má v nájmu, od 90. let opakovaně žádal o jeho odprodej, na pozemku či na sousedních pozemcích, jež jsou součástí areálu, byly již před 24. 6. 1991 povoleny stavby související s provozováním sjezdovky a vleků, které byly v relativně nedávné době na základě příslušných povolení nově rekonstruovány. Mimo toto využití pozemku pro zimní rekreaci je pozemek využíván i v letním období, protože na části tohoto pozemku je vybudována bike parková trasa na základě příslušného povolení. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 10. 2017 č. j. 20 Co 131/2017-692, když i odvolací soud dospěl k závěru, že pozemek je součástí velkého sportovního areálu, který zejména v zimním období patří k nejlepším lyžařským areálům v ČR co do kvality velikosti sjezdových tratí a vybavenosti. Jednotlivé stavby nacházející se v areálu jsou funkčně provázány s pozemky tvořícími tento areál a je nutno v tomto případě vycházet z priority vlastnického vztahu k celku a takový areál nedělit, přičemž není až tak rozhodné, zda právě na pozemku [parcelní číslo] se nachází či nenachází větší stavby. V případě takového sportovního areálu jednotlivé pozemky, tedy i pozemek p. [číslo] podléhají ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě zákonné výluce a nelze je vydat. Dovolání proti rozsudku krajského soudu bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 5. 2019 sp. zn. 28 Cdo 1258/2018-834 odmítnuto. Okresní soud tedy nepochybil, když odkázal na ustanovení § 13 zákona č. 89/2012 Sb. s tím, že stejnému nároku na vydání pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení] již nebylo vyhověno z toho důvodu, že pozemek [parcelní číslo] je součástí velkého sportovního areálu a jednotlivé stavby nacházející se v areálu jsou funkčně provázány s pozemky tvořícími tento areál a pozemek není vhodný k převodu. Zároveň okresní soud konstatoval, že od doby vydání uvedených rozhodnutí došlo pouze k tomu, že rozhodnutím [stát. instituce], [anonymizována dvě slova], ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], byl vydán kolaudační souhlas o povoleném účelu užívání bike parku v [obec], když červená a modrá trasa cyklostezek se nachází na pozemcích v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení], včetně pozemku [parcelní číslo] (i [parcelní číslo]). K námitce žalobkyně, že okresní soud vychází ze skutečnosti, že před 24. 6. 1991 byly na pozemku povoleny stavby související s provozováním sjezdovky a vleku, přičemž se nejedná o časový okamžik, kdy byly stavby zahájeny, je třeba uvést, že okresní soud konstatoval, že kolaudačním rozhodnutím [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo] bylo povoleno užívání rekonstrukce dolní části turistické sjezdovky, jejíž povolení stavby bylo vydáno [anonymizováno] v [obec] dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [spisová značka], a to na pozemcích mimo jiné i [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení], a stavba na pozemku zahrnovala lyžařský vlek, osvětlení svahu, úpravu terénu, z čehož vyplývá, že uvedené stavby byly zahájeny před 24. 6. 1991, neboť byly již dne 3. 5. 1982 kolaudovány. Není důvodná ani námitka žalobkyně, že stavby umístěné na pozemku [parcelní číslo] nebrání zákonnému využití pozemku. Pozemek [parcelní číslo] nebyl shledán nevhodným k převodu z toho důvodu, že by byl zastavěn. Překážkou vydání tohoto pozemku byla ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c/ zákona č. 229/1991 Sb. funkční souvislost tohoto pozemku se stavbami a s pozemky tvořícími lyžařský areál, resp. skutečnost, že pozemek je součástí rozsáhlého sportovního areálu a tvoří s ním funkční celek bez přerušení. Je třeba zdůraznit, že pozemek [parcelní číslo] je součástí lyžařského areálu již dlouhou dobu (od roku 1982), nachází se na něm modrá sjezdovka a vede na něm trasa bike parku (poslední skok, dřevěná lávka v počtu 4 kusů). Již v roce 1982 bylo povoleno užívání stavby rekonstrukce dolní části turistické sjezdovky (lyžařský vlek, osvětlení svahu, úprava terénu) i na pozemku [parcelní číslo]. Pozemek je v nájmu vedlejšího účastníka [právnická osoba] již od roku 2001, a to za účelem provozování lyžařského vleku a za účelem realizace stavby bike parku na pozemku. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] již 19. 2. 2010 souhlasil s vyjmutím části pozemku p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení] ze zemědělského půdního fondu a se zahájením územního a stavebního řízení, jakož i s vydáním územního rozhodnutí o umístění stavby, stavebního povolení a s realizací stavby bike parku v [obec] ve prospěch vedlejšího účastníka (pod podmínkou majetkoprávního vypořádání těchto pozemků do doby zahájení stavebních prací). Rozhodnutím [stát. instituce], [anonymizována dvě slova], ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], byl vydán kolaudační souhlas o povoleném účelu užívání bike parku v [obec], když červená a modrá trasa cyklostezek se nachází právě na pozemcích [anonymizováno] [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení]. Pozemek [parcelní číslo] je obklopen pozemky ve vlastnictví vedlejšího účastníka, je využíván v zimě za účelem provozu lyžařského areálu (je na něm modrá sjezdovka) i v létě (nachází se na něm stavba bike parku). Pozemek [parcelní číslo] je obklopen pozemky ve vlastnictví vedlejšího účastníka, které tvoří lyžařský areál, a je s těmito pozemky i se stavbami na nich funkčně propojen. Nelze tedy než uzavřít, že převoditelnosti pozemku [parcelní číslo] brání funkční souvislost tohoto pozemku s pozemky a stavbami v lyžařském areálu a veřejný zájem převažuje nad vydáním tohoto pozemku. Okresní soud tedy nepochybil, když pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení] neshledal vhodným k převodu.

25. Pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení] je veden v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost a dle znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] [číslo] se nachází v zastavěné části [územní celek], nedaleko dolní stanice lanovky ski areálu [ulice] [anonymizováno], podél vedení lanovky [anonymizováno] – lanová dráha [ulice] [anonymizováno] a zasahuje na něj též trasa sjezdu bike parku. I tento pozemek je součástí rozsáhlého sportovního areálu, nachází se na něm dojezdová trať lanové dráhy [ulice] [anonymizováno] a zasahuje na něj trasa bike parku. Pozemek je na základě nájemní smlouvy [číslo] ze dne 30. 6. 2010 uzavřené mezi vedlejším účastníkem [právnická osoba] a [anonymizována tři slova] v celém rozsahu výměry v nájmu vedlejšího účastníka výslovně za účelem realizace stavby bike parku s účinností od 1. 7. 2010 na dobu neurčitou. Jak již bylo uvedeno u pozemku p. [číslo] stavba bike parku byla zkolaudována dne 28. 6. 2019 a [anonymizována tři slova] již dne 19. 2. 2010 souhlasil s vynětím tohoto pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] nad [příjmení] ze zemědělského půdního fondu a se zahájením územního a stavebního řízení, jakož i s vydáním územního rozhodnutí o umístění stavby, stavebního povolení a s realizací stavby bike parku v [obec] ve prospěch vedlejšího účastníka [příjmení] [jméno]. K trvalému záboru ze dne 11. 1. 2016 vůči vedlejšímu účastníku se souhlasně vyjádřil též žalovaný, šlo o pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení], souhlas se týkal umístění stavby dojezdová trať lanové dráhy [ulice] [anonymizováno] Odvolací soud tedy ve shodě s okresním soudem dospěl k závěru, že vydání tohoto pozemku též brání funkční souvislost pozemku s ostatními pozemky a stavbami v lyžařském areálu, pozemek je využíván v zimě jako dojezdová trať lanové dráhy [ulice] [anonymizováno] a v létě za účelem provozování bike parku. Pozemek ani není vhodný pro účely zemědělského obhospodařování (je využíván v zimě i v létě).

26. Žalobkyně má dle shodného tvrzení účastníků dosud neuspokojený restituční nárok vůči žalovanému ve výši 267 474 Kč. Dle nesporného tvrzení účastníků mají pozemky, které byly žalobkyni okresním soudem vydány, hodnotu 9 278,80 Kč. Ke dni rozhodnutí odvolacího soudu tedy vydáním všech pozemků (tak jak byly vydány okresním soudem) nedošlo k překročení restitučního nároku žalobkyně.

27. Rozsudek okresního soudu tedy byl ve smyslu § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrzen.

28. Ve smyslu § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. nebylo žádnému z účastníků přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, když žalobkyně i žalovaný byli v odvolacím řízení úspěšní pouze částečně.

29. Ve smyslu § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. byla žalobkyni uložena povinnost nahradit v odvolacím řízení úspěšnému vedlejšímu účastníku na straně žalovaného náklady odvolacího řízení. Vedlejší účastník byl v řízení úspěšný ohledně pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení] a cena tohoto pozemku činí 14 077,50 Kč. Při tarifní hodnotě 14 077,50 Kč činí odměna advokáta za jeden úkon právní služby 1 700 Kč. Vedlejšímu účastníku vznikly náklady v souvislosti s jeho právním zastoupením spočívající v odměně za jeden úkon právní služby ve výši 1 700 Kč (vyjádření k odvolání žalobkyně), v jedné paušální náhradě hotových výloh 300 Kč a v 21% DPH ve výši 420 Kč; celkem vzniklo vedlejšímu účastníku právo na náhradu nákladů odvolacího řízení vůči žalobkyni ve výši 2 420 Kč (§ 7 bod 5, § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 137 odst. 3 o. s. ř.).