25 Co 222/2022-229
Citované zákony (37)
- směnečný a šekový, 191/1950 Sb. — § 11
- o trestním řízení soudním (trestní řád), 141/1961 Sb. — § 9 odst. 1 § 48 § 48 odst. 1 písm. b § 79a § 79b § 258 odst. 1 písm. d
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 120 odst. 3 § 142 odst. 1 § 151 odst. 3 § 160 odst. 1 § 212 § 212a odst. 1 § 212a odst. 5 § 219 § 224 odst. 1 § 237 § 239
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 1 § 2 § 5 § 7 § 8 § 8 odst. 1 § 8 odst. 3 § 9 § 13 § 13 odst. 1 § 14 § 14 odst. 1 +4 dalších
- o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, 120/2001 Sb. — § 89a
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 12
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2 odst. 3
Rubrum
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Kapitánové a soudkyň Mgr. Zdeňky Winklerové a JUDr. Ivety Veselé [anonymizováno] věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] zastoupený advokátem prof. JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] za níž jedná [anonymizováno 7 slov] sídlem [adresa] o omluvu a zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:
Výrok
I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího [anonymizována dvě slova] výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Napadeným rozsudkem obvodní soud výrokem I. zamítl žalobu, aby byla žalované uložena povinnost poskytnout žalobci omluvu a zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, výrokem II. pak rozhodl, že žalobce je povinen uhradit žalované náhradu nákladů [anonymizována dvě slova] výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
2. Takto soud rozhodl o žalobě doručené soudu dne [datum], kterou se žalobce domáhal (1) zadostiučinění za nemajetkovou újmu [anonymizováno] výši [částka], která mu měla být způsobena třemi usneseními Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, Odboru hospodářské kriminality, ze dne [datum] o zajištění peněžních prostředků na třech účtech žalobce v celkové výši [částka], (2) zadostiučinění za nemajetkovou újmu [anonymizováno] výši [částka], která mu měla být způsobena nepřiměřenou délkou zajištění peněžních prostředků a (3) omluvy:„ Omluva panu [příjmení] [jméno] [příjmení] za nemajetkovou újmu způsobenou zajištěním majetku v [anonymizována dvě slova]: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti se omlouvá panu [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození], neboť v [anonymizována dvě slova] vedeném nejprve u policejního orgánu pod sp. zn. KRPU [číslo], následně u Krajského soudu v Ústí nad Labem jako soudu prvního stupně pod sp. zn. [spisová značka], poté u Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], a nakonec u Nejvyššího soudu pod sp. zn. [spisová značka] bylo vůči jeho osobě dne [datum] nezákonně rozhodnuto o zajištění peněžních prostředků na jeho účtech, přičemž tyto peněžní prostředky byly v důsledku nesprávného úředního postupu zajištěny po nepřiměřeně dlouhou dobu, v důsledku čehož mu vznikla nemajetková újma.“ 3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že není dán odpovědnostní titul jako první podmínka k vyvození odpovědnosti [anonymizováno]. Dle žalované žalobcem označená rozhodnutí nesplňují definiční znaky nezákonného rozhodnutí dle OdpŠk, neboť nebyla [anonymizováno] nezákonnost zrušena ani změněna (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).
4. Soud první instance vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), provedl dokazování, zjistil tak tento skutkový stav: Proti žalobci bylo zahájeno usnesením policejního orgánu ze dne [datum] [anonymizována dvě slova] z důvodu podezření ze spáchání [anonymizována dvě slova] podle § 206 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. V souvislosti s [anonymizováno] stíháním byly žalobci třemi usneseními policejního orgánu ze dne [datum] (žalobci doručenými [datum]) zajištěny peněžní prostředky na účtech č. [bankovní účet], č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet], proti všem třem usnesením podal žalobce dne [datum] stížnosti, které byly usneseními Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum] zamítnuty. Dále žalobce žádal dne [datum] a dne [datum] o zrušení zajištění peněžních prostředků na všech třech účtech. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum] byla první žádost zamítnuta (stížnost proti tomuto usnesení Vrchní soud v Praze zamítl usnesením ze dne [datum]), druhé žádosti bylo usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum] vyhověno s odůvodněním, že rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] byl žalobce obžaloby zproštěn (dle § 226 písm. b/ trestního řádu); opravný prostředek proti tomuto usnesení žalobce nepodal. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] byl žalobce poté, [anonymizováno] proti předchozímu zprošťujícímu rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] podal dovolání, zproštěn obžaloby podle § 226 písm. a) trestního řádu. Žalobce uplatnil u žalované nárok na kompenzaci újmy dne [datum], žalovaná nevyhověla.
5. Soud prvého stupně po právní stránce odkázal na ust. § 1, § 2, § 5, § 8 odst. 1, 3, § 13 odst. 1, § 14 odst. 1, 3, § 15 odst. 2 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich [anonymizováno] (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk“ /. [anonymizováno], že žalobce splnil povinnost předběžného uplatnění nároku u žalované dle § 14 OdpŠk a shrnul, že k tomu, aby byla založena objektivní odpovědnost [anonymizováno] za škodu podle OdpŠk, je nutno, aby byly současně naplněny následující podmínky: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávního úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou.
6. Ohledně požadavku na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím prvostupňový soud uzavřel, není splněna obligatorní podmínka v podobě odpovědnostního titul, neboť ani jedno ze tří usnesení ze dne [datum] nelze považovat za nezákonné rozhodnutí [anonymizováno] smyslu OdpŠk. Ani jedno z uvedených usnesení nebylo v žádném k tomu předepsaném [anonymizována dvě slova] nezákonnost zrušeno, všechny stížnosti žalobce byly zamítnuty a Krajský soud v Ústí nad Labem nevyhověl ani žádosti žalobce o zrušení zajištění ze dne [datum]. Ke zrušení zajištění peněžních prostředků na účtech žalobce, nikoli ke zrušení usnesení policejního orgánu samotných, došlo až usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum], jehož vady žalobce sice v rámci tohoto [anonymizováno] namítal, ale proti kterému opravný prostředek nepodal. Podle žalobce bylo zajištění nedůvodné (a tedy nezákonné od samého počátku), protože byl obžaloby zproštěn. V kompenzačním [anonymizováno] však nepřísluší civilnímu soudu posuzovat věcný postup orgánů činných v [anonymizována dvě slova] a proto se nelze domáhat, aby civilní soud věcně přezkoumával důvodnost samotného zajištění peněžních prostředků. Žalobci nelze přisvědčit, že neměl jiný další prostředek obrany, jak se domoci zrušení předmětných usnesení policejního orgánu (resp. usnesení krajského soudu), protože tímto prostředkem je ústavní stížnost, korespondující jako adekvátní prostředek i s tím, že se žalobce dovolával ústavního práva vlastnit majetek, do něhož mu mělo být zasaženo (srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], či ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). Tohoto procesního prostředku žalobce nevyužil, aniž by mu v tom cokoli bránilo, a nevyčerpal tak ani všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytoval (srov. § 8 odst. 3 OdpŠk). Neobstojí argumentace žalobce hledající paralely s fikcí nezákonného rozhodnutí - usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova], k jehož formálnímu zrušení rovněž nedochází v případě, kdy je obžalovaný posléze obžaloby zproštěn (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] uveřejněný [anonymizováno] Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] či z něj vycházející usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. [spisová značka]).
7. K nároku na odškodnění za nepřiměřenou délku zajištění obvodní soud poukázal na to, že se žalobce domáhá odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nepřiměřenou délkou [anonymizována dvě slova] v samostatném [anonymizováno] vedeném Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka] a žalobce byl za takto vzniklou nemajetkovou újmu již odškodněn, což je soudu známo z jeho úřední [anonymizováno] a žalobci tím, že byl účastníkem uvedeného [anonymizováno] (pozn. odvolacího soudu: stejně jako žalovaná). Tvrzenou újmu vzniklou délkou zajištění peněžních prostředků nelze dávat do příčinné souvislosti s nepřiměřenou délkou [anonymizována dvě slova], byť ji lze dát do příčinné souvislosti výlučně s usneseními o zajištění peněžních prostředků, která byla vydávána. Lze tak dospět i k závěru, že si žalobce nepodáním ústavních stížnosti zavinil, že případně ke zrušení jejich zajištění nedošlo dříve. Tuto jeho procesní neaktivitu nelze přičítat k tíži [anonymizováno]. Nadto v případě přitakání žalobci ohledně tvrzeného odpovědnostního titulu by došlo k opakovanému odškodnění za totéž, kdy žalobce se fakticky domáhá dalšího odškodnění z téhož tvrzeného odpovědnostního titulu, s nímž však je v tomto [anonymizováno] tvrzená újma pouze spojena, a to jako okolnost zvyšující celkovou nemajetkovou újmu vzniklou tvrzenou nepřiměřenou délkou [anonymizována dvě slova]. V tomto [anonymizováno] se však odškodnění z žalobcem tvrzeného titulu již domáhat nelze, neboť jeho skutkový základ povstává buď z nezákonného rozhodnutí (které tu však není), nebo je neoddělitelně spjat se samotnou délkou [anonymizována dvě slova], v jejímž rámci bylo možné se za tuto ze své podstaty dílčí tvrzenou újmu domoci odškodnění.
8. O nákladech [anonymizováno] soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů [anonymizováno] [částka] spočívajících v paušální náhradě hotových výdajů á [částka] za 1 úkon dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady [anonymizováno] účely rozhodování o náhradě nákladů [anonymizováno] v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a to 9 úkonů: návrh na spojení [anonymizováno] ze dne [datum], vyjádření k žalobě ze dne [datum], odvolání ze dne [datum] a ze dne [datum], vyjádření k dovolání ze dne [datum], přípravu a účast na jednání odvolacího soudu dne [datum] a za přípravu a účast na jednání zdejšího soudu dne [datum] O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.
9. Proti tomuto rozsudku (a to pouze v rozsahu finanční satisfakce) podal včasné a přípustné odvolání žalobce a navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalované uloží zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů [anonymizováno]. Žalobce má za to, že se soud rozhodl přepjatě formalisticky a dostatečně nevypořádal s jeho tvrzeními o existenci nezákonného rozhodnutí, dovolává se možnost analogické aplikace právních norem tak, jak tomu ustálená soudní judikatura činí v případě nezákonného [anonymizována dvě slova]. Podle žalobce před zajištěním finančních prostředků si orgány činné v [anonymizována dvě slova] musely být vědomy toho, že peněžní prostředky, které mají být žalobci zajištěny, nepocházejí z [anonymizována dvě slova], ale že z prodeje listinných akcií na jméno. [anonymizováno] vydání usnesení o zajištění peněžních prostředků v [anonymizována dvě slova] je nezbytné splnění podmínky vyššího stupně pravděpodobnosti, že daný majetek je nástrojem či výnosem z [anonymizováno] činnosti. Tyto podmínky v případě žalobce splněny nebyly, rozhodnutí tak neměla být vydána, a pokud vydána byla, pak měla být v rámci přezkumu zrušena. Fakticky tak postupem orgánů činných v [anonymizována dvě slova] spočívajícím v zajištění majetku žalobce bylo podstatným způsobem zasaženo do žalobcova práva vlastnit majetek garantovaného čl. 11 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, resp. do možnosti disponovat s majetkem. Ustanovení § 48 trestního řádu jako důvod zrušení [anonymizováno] nezákonnost nezná. Formální požadavek na zrušení [anonymizováno] nezákonnost se tak stává fakticky nemožným, proto nezákonnost rozhodnutí o zajištění vyplývá z jednotlivých rozhodnutí trestních soudů prokazujících nezákonnost [anonymizována dvě slova]. Konečným rozhodnutím [anonymizováno] věci ze dne [datum] byl zrušen nepravomocný odsuzující rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, a to podle ustanovení § 258 odst. 1 písm. d) trestního řádu, tedy z důvodu, že v přezkoumávané části rozsudku bylo porušeno ustanovení [anonymizováno] zákona, ergo z důvodu nezákonnosti. Věci, [anonymizováno] vztahu, k nimž měl žalobce spáchat [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], byly v jeho vlastnictví a zcela tudíž absentoval znak přisvojení si cizí věci, tato skutečnost dále vyplývá i z § 11 zákona č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový. V předmětné [anonymizováno] věci postupovaly orgány činné v [anonymizována dvě slova] v rozporu s ustanovením § 9 odst. 1 trestního řádu, kdy se nedokázaly vypořádat s existencí tzv. předběžných otázek, jejichž zodpovězení bylo klíčové [anonymizováno] závěr o případné [anonymizováno] odpovědnosti žalobce. Skutečnost, že tuto otázku musel vyřešit až Nejvyšší soud, nemůže jít k tíži žalobce. S ohledem na analogii dovozenou judikaturou ohledně usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova], pak nelze argumentovat důsledným požadavkem na následnou deklaraci nezákonnosti rozhodnutí. Pokud tedy v případě žalobce existují taková rozhodnutí prokazující nedůvodnost zajištění peněžních prostředků, žalobce nevidí důvod, proč by v tomto případě nemělo být postupováno obdobným postupem, když i zajištěním peněžních prostředků bylo zasaženo do [anonymizována tři slova] i [anonymizována dvě slova] žalobce. Ohledně nároku na odškodnění za nepřiměřenou délku zajištění peněžních prostředků pak odvolatel uvedl, že soud nesprávně ne zohledňuje rozdíly mezi zajištěním majetku a institutem [anonymizována dvě slova], které jsou dvěma odlišnými nástroji [anonymizováno] práva, kterých může být užito vzájemně nezávisle, tzn., že vůči osobě může být vedeno [anonymizována dvě slova] a nemusí jí být zajištěn majetek, a naopak vůči osobě nemusí být vedeno [anonymizována dvě slova], ale může u ní dojít k zajištění majetku podle § 79a trestního řádu. Vzhledem k této vzájemné nezávislosti těchto nástrojů [anonymizováno] práva pak lze logicky dovodit, že i případné odškodnění za tyto jednotlivé zásahy by mělo být posuzováno [anonymizováno] vzájemné nezávislosti a za každý z těchto zásahů zvlášť. Pokud tedy bylo konkrétní osobě přiznáno zadostiučinění za nepřiměřenou délku [anonymizována dvě slova], nemůže mít toto vliv na posouzení nepřiměřené délky zajištění jejího majetku. Aplikovatelnost ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] zajištění peněžních prostředků v [anonymizována dvě slova] pak explicitně vyplývá z rozsudku [anonymizována dvě slova] věci [anonymizováno] a další proti [země] ze dne [datum], či z rozsudku [anonymizována dvě slova] věci [anonymizováno] a [příjmení] proti [země] ze dne [datum] [anonymizováno] vychází z vyvratitelné domněnky, že nepřiměřená délka [anonymizováno] znamená [anonymizováno] stěžovatele [anonymizováno] újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje, shodně judikatura Ústavního soudu (srov. nález ze dne [datum] [anonymizováno] věci sp. zn. [ústavní nález], bod 14.) či Nejvyššího soudu (např. rozsudek ze dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno] věci sp. zn. [spisová značka]). Zajištění znemožnilo žalobci s těmito prostředky nakládat na dobu osmi a půl roku. Ačkoliv zákon dobu trvání zajišťovacích prostředků blíže nestanoví, je dle žalobce možné přiměřenost délky omezení vlastnického práva srovnávat se lhůtami, které zákon stanoví [anonymizováno] omezení osobní svobody, tj. vazby (zde 3 roky). Dále žalobce namítl existenci průtahů na straně orgánů veřejné moci, konkrétně to, že rozsudek vyhlášený [datum] byl předán k doručení až [datum] (a žalobci doručen [datum]), rozsudek vyhlášený [datum] byl předán k doručení [datum], průtah byl i mezi vydáním usnesení ze dne [datum] a nařízením hlavního líčení na den [datum]. Podle žalobce soud nepracuje správně s judikaturou, akcentoval to, že dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] není zproštění obžaloby„ bez dalšího“ důvodem nezákonnost rozhodnutí o zajištění; toto„ další“ pak žalobce spatřuje právě v tom, že orgány činné v [anonymizována dvě slova] si měly být vědomi absence prvku cizí věci, neboť špatně vyhodnotily, že žalobce byl vlastníkem předmětných akcií a proto bylo zajištění od počátku nedůvodné. [ulice] stížnost by pak byla v průběhu [anonymizována dvě slova] nezpůsobilý prostředek (viz rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález]). Podle [anonymizováno] řádu existuje jen jediný důvod [anonymizováno] zrušení zajištění – že věci již není třeba – a podle [anonymizováno] řádu nepřipadá do úvahy podání stížnosti jen proti odůvodnění rozhodnutí. Zopakoval, že nepřiměřená délka [anonymizováno] je nesprávným úředním postupem bez ohledu na ne/zákonnost [anonymizováno]. V době zajištění peněžních prostředků bylo žalobci 60 let a produkt jeho celoživotní [anonymizováno] mu byl vrácen až po 8 letech, tvrdit, že mu tím nemohla vzniknout újma, je cynické. Újma není požadována duplicitně, když tak bylo povinností soudu nárok žalobce řádně právně kvalifikovat a v tomto směru žalobce poučit.
10. Žalovaná považuje napadený rozsudek za věcně správný a navrhla jeho potvrzení. Zdůraznila, že usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o zrušení zajištěných peněžních prostředků dle ust. § 48 odst. 1 písm. b) trestního řádu, tedy z důvodu, že další zajištění je již neúčelné, když [anonymizována dvě slova] skončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem, odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Absence odpovědnostního titulu byla v tomto rozsahu shledána i u ostatních rodinných příslušníků zdejšího žalobce (tj. u dcery se jedná o rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], u manželky o rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova], [číslo] [anonymizováno], dovolání bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Ohledně požadavku na odškodnění nepřiměřené délky trvání zajištění pak jednak odkázala na odůvodnění v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova], [číslo] [anonymizováno] s tím, že žalobce netvrdil, jakým způsobem jeho újma souvisela s nepřiměřenou délkou zajištění peněžních prostředků; z tvrzení žalobce je zřejmé, že svou nemajetkovou újmu dovozuje z titulu nepřiměřené délky [anonymizována dvě slova], nikoliv z délky zajištění. Při jednání odvolacího soudu pak akcentovala, že správnost názoru soudu prvního stupně o absenci nezákonného rozhodnutí v rámci daného [anonymizována dvě slova] byla potvrzena též usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález].
11. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, též jen „o. s. ř.“), a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. Skutkový stav 12. Soud prvního stupně si [anonymizováno] své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, z nichž vyvodil správné skutkové závěry, které tak mohly být podkladem i [anonymizováno] rozhodnutí odvolacího soudu a na které lze [anonymizováno] stručnost odkázat.
13. Pokud jde o nemajetkovou újmu, kterou žádá žalobce v tomto [anonymizováno] odškodnit, tak se má jednat o poškození cti a pověsti žalobce v okolí, opakované vystavení ponižujícím situacím (např. nemohl uhradit cenu věci po provedení zajištění), bankou je veden jako potenciálně nespolehlivá osoba a jakákoliv jeho budoucí žádost bude posouzena jako riskantní za méně výhodných podmínek, postup policie žalobce považoval za bezdůvodný a sužovaly ho pocity beznaděje a křivdy a to vlivem postupu orgánů činných v [anonymizována dvě slova] proti němu i jeho rodině, v důsledku čehož ztratil důvěru v orgány činné v [anonymizována dvě slova]. V průběhu [anonymizována dvě slova] žalobce trpěl stresem a nejistotou ohledně sebe i své rodiny. V důsledku nezákonných postupů policie v [anonymizována dvě slova] trpěla celá jeho rodina, řada blízkých se od něj odvrátila, nemohl se věnovat rodině (zejména vnoučatům), protože byl zaneprázdněn [anonymizováno] řízením, ztratil zájem o své koníčky, špatně se soustředil na práci, své podnikání byl nucen omezit, protože se od něj odvrátili jeho obchodní partneři a nezákonným [anonymizováno] stíháním bylo zasaženo i jeho dobré jméno v místě bydliště. Zajištěním peněžních prostředků bylo žalobci znemožněno optimálně tyto peníze zúročit a peníze tak byly úročeny nižší částkou.
14. Odvolací soud sdělil účastníkům, že za skutečnosti známé soudu z jeho úřední [anonymizováno] považuje skutečnosti vyplývající ze spisu vedeného Obvodním soudem pro Prahu 2, sp. zn. [spisová značka], kde bylo žalobci přiznáno odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným [anonymizováno] stíháním ([anonymizováno] sp. zn. [spisová značka] Krajského soudu v Ústí nad Labem) za dobu od [datum] do [datum], újma žalobce způsobená nezákonným [anonymizováno] stíháním a jeho nepřiměřenou délkou spočívala dle žalobce v tom, že žalobce v důsledku nezákonného zahájení [anonymizována dvě slova] a navazujícího [anonymizováno] zcela ztratil důvěru v orgány činné v [anonymizována dvě slova], v jejich nestrannost a nezávislost. Žalobce měl v důsledku uvedeného [anonymizována dvě slova] velkou obavu o svou budoucnost, trpěl velkým stresem, [anonymizována dvě slova] komplikovalo život též jeho blízkým, státní zástupce navrhoval i trest propadnutí zajištěných peněžních prostředků na účtu žalobce, což rovněž zasahovalo do jeho poklidného života. Žalobce byl zaneprázdněn [anonymizováno] řízením, nemohl se naplno věnovat vnoučatům, ztratil zájem o své koníčky., špatně se soustředil na práci, své podnikání byl nucen omezit, protože se od něj odvrátili jeho obchodní partneři a nezákonným [anonymizováno] stíháním bylo zasaženo i jeho dobré jméno v místě bydliště. Žalobci bylo přiznáno zadostiučinění [anonymizováno] formě omluvy za újmu způsobenou nezákonným [anonymizováno] stíháním a jeho nepřiměřenou délkou (viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] [anonymizováno] spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]), dále mu byla přiznána finanční satisfakce za shora uvedenou újmu způsobenou mu nepřiměřenou délkou [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] výši [částka] s úrokem z prodlení (viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] [anonymizováno] spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], dovolání žalobce odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) a nezákonným [anonymizováno] stíháním [anonymizováno] výši [částka] (viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] [anonymizováno] spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], dovolání žalobce odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Soudy v daném [anonymizováno] zjistily, že žalobci byly zajištěny na účtech peněžní prostředky a že v důsledku [anonymizována dvě slova] došlo k zásahu do osobnostní [anonymizováno] žalobce (a to jak bylo tvrzeno v žalobě). Při určení výše relutární satisfakce pak soudy vzaly v potaz i neodůvodněné průtahy při vypracování rozsudků soudu prvního stupně, které měly na nepřiměřené délce [anonymizována dvě slova] významný podíl.
15. Dále odvolací soud doplnil dokazování listinami z [anonymizováno] spisu a zjistil: O zrušení zajištění požádal žalobce s odůvodněním, že dalšího zajištění není třeba, neboť byla obžaloby zproštěn rozsudkem z [datum] (č.l. 2086) a soud této žádosti vyhověl usnesením č.l. 2100, které nabylo právní moci dne [datum]. Žalobce se domáhal zrušení zajištění v průběhu [anonymizována dvě slova] s odůvodněním, že pominuly důvody dle § 12 trestního zákoníku (č.l. 1103), žádost krajský soud zamítl s odůvodněním, že důvody zajištění trvají (č.l. 1109 a násl.). Odvolací soud pak [anonymizováno] přehlednost dodává zjištění soudu prvního stupně, že žalobce se domáhal zrušení zkoumaných rozhodnutí [anonymizováno] nezákonnost v rámci [anonymizována dvě slova] stížnostmi doručenými dne [datum], ale tomuto požadavku orgány činné v [anonymizována dvě slova] nevyhověly (viz usnesení krajského soudu z [datum]), ústavní stížnost podána nebyla. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] odvolací soud zjistil, že Nejvyšší soud zrušil odsuzující rozsudek vrchního soudu; žalobce byl trestně stíhán za to, že v rozporu s ústní smlouvou o sdružení (o jejímž obsahu nebyly pochybnosti), jejímž předmětem bylo pořízení 15 kusů akcií na jméno o jmenovité hodnotě [částka] [právnická osoba] a. s., na jejichž zakoupení se všichni členové sdružení podíleli finančními prostředky [anonymizováno] stejné výši a kterou uzavřel přesně nezjištěného dne na jaře roku 1994 s poškozenými [příjmení], [anonymizována dvě slova], a [anonymizováno], přičemž v souladu s touto smlouvou zakoupil obžalovaný dne [datum] na své jméno z peněžních prostředků sdružení akcie uvedené společnosti, kdy bez souhlasu poškozených s nimi obžalovaný nesměl nijak nakládat, dne [datum] bez souhlasu ostatních členů sdružení uzavřel syn obžalovaného v zastoupení obžalovaného podle jeho pokynů se společností [právnická osoba], smlouvu o úplatném převodu předmětných 15 kusů akcií [právnická osoba] a. s. za kupní cenu [anonymizováno] výši [částka], tyto akcie předal dne [datum] nabyvateli, který téhož dne převedl finanční prostředky [anonymizováno] výši [částka] na účet syna obžalovaného, který dne [datum] tyto finanční prostředky převedl na účty obžalovaného, odkud byly po řadě bankovních převodů zčásti převedeny na různé účty patřící obžalovanému nebo jeho rodinným příslušníkům a zčásti byly použity k nákupu zaknihovaných cenných papírů vedených na účtu manželky obžalovaného, čímž obžalovaný způsobil poškozeným [příjmení], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] celkovou škodu [anonymizováno] výši [částka] Nejvyšší soud [anonymizováno], že nedostatek existence znaku„ cizí věci“ není možno nahradit úvahou, že smyslem původní dohody poškozených s obviněným byl vznik spoluvlastnictví k předmětným akciím. Argumentace usneseními ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], je nepřiléhavá proto, že výše uvedené pravidlo, obsažené v této judikatuře nemůže nahradit chybějící znak [anonymizováno] v podobě„ cizí věci“. Pravidlo, podle kterého neplatnost právního jednání bez dalšího nevylučuje [anonymizováno] odpovědnost, bylo formulováno v jiných souvislostech, zejména [anonymizováno] situace, kdy je trestná činnost páchána prostřednictvím neplatných právních jednání, nikoliv k tomu, aby jím byly nahrazovány objektivně chybějící znaky skutkové podstaty [anonymizována dvě slova].
16. Z obsahu tohoto spisu pak vyplývá, že žalobce byl v [anonymizována dvě slova] zastupován 8 obhájci a že v [anonymizována dvě slova] byly vypracovávány znalecké posudky ohledně pravosti podpisu, které byly následně doplňovány.
17. Z usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález] odvolací soud zjistil, že byla odmítnuta ústavní stížnost manželky žalobce podaná proti rozhodnutí zdejšího soudu [číslo jednací] [anonymizována dvě slova], [číslo] a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [číslo jednací] Ústavní soud setrval na svém právním názoru, že nezákonnost zajištění nelze spojovat pouze sesamotnou skutečností, že bylo zastaveno [anonymizována dvě slova], obžalovaný byl zproštěn obžaloby či byla věc odložena (usnesení Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález]), odkázal na podobnost při posuzování rozhodnutí o vazbě (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález] či nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]), či příkazu k domovní prohlídce (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]) a připomněl, že v [anonymizována dvě slova] vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka] nebylo v žádném rozhodnutí prohlášena nezákonnost rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků na účtech. Z odůvodnění soudních rozhodnutí o absenci prvku přisvojení si cizí věci nevyplývá, že zajištění finančních prostředků postrádalo vyšší stupeň pravděpodobnosti, že dané věci byly výnosem z [anonymizována dvě slova]. Věc tak není srovnatelná s věcí posuzovanou Ústavním soudem pod sp. zn. [ústavní nález]. V rámci [anonymizována dvě slova] se stěžovatelka bránila proti zajištění stížností, které nebylo vyhověno, když obecné soudy nedošly k závěru, že usnesení o zajištění finančních prostředků bylo vadné. Stěžovatelka se proti tomuto postupu dále nebránila podáním ústavní stížnosti, přičemž nebylo možné vyloučit zrušení daných zajištění na základě zásahu Ústavního soudu (obdobně viz bod 13. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález] a bod 15. usnesení Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález]). [anonymizováno] stěžovatelčině věci tak z ničeho neplyne, že by [anonymizováno] vydání zajištění finančních prostředků nebyly splněny podmínky, proto je nelze považovat podle výše uvedené judikatury za nezákonné [anonymizováno] smyslu § 7 a 8 OdpŠk. Právní posouzení:
18. Odpovědnost [anonymizováno] za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím je objektivní odpovědností (bez ohledu na zavinění), které se stát nemůže zprostit (§ 2 OdpŠk), jestliže jsou kumulativně splněny tři předpoklady: 1) nesprávný úřední postup (resp. nezákonné rozhodnutí), 2) vznik újmy a 3) příčinná souvislost mezi vznikem újmy a nesprávným úředním postupem (nebo nezákonným rozhodnutím). Existence těchto podmínek musí být v soudním [anonymizováno] bezpečně prokázána a důkazní břemeno v tomto směru leží na poškozeném (žalobkyni), srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] evidovaný [anonymizováno] Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [spisová značka] či [spisová značka] a navazující rozhodnutí). Požadavek na kumulativní splnění podmínek vede vždy k tomu, že není-li splněna byť jen jedna z nich, žalobě nelze vyhovět, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou splněny podmínky ostatní.
19. Odvolací soud zdůrazňuje, že v případě, kdy stát odpovídá za újmu způsobenou samotným [anonymizováno] stíháním, není výsledné zadostiučinění součtem samostatně určených odškodnění, ale poskytuje se náhrada újmy za [anonymizována dvě slova] jako celek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).
20. Pokud se pak žalobce domáhal poučení a povinnosti jiné právní kvalifikace ze strany soudu, tak odvolací soud připomíná, že takové poučení by bylo na místě jen tehdy, pokud by soud měl za to, že je věc možné posoudit jinak, než podle právního názoru účastníka, k čemuž v tomto [anonymizováno] nedošlo. Závěr soudu, že žaloba byla podána nedůvodně, vychází z právního názoru o aplikaci OdpŠk, přičemž aplikaci tohoto zákona soud přisvědčil a jiná právní kvalifikace ani nepřicházela do úvahy. Nezákonné rozhodnutí 21. Ústavní soud [anonymizováno] svém nálezu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 590/08, [anonymizováno], že„ každé [anonymizována dvě slova] ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt [anonymizována dvě slova] je zátěží [anonymizováno] každého. Již samotné [anonymizována dvě slova] výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění ‚liché‘, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl [anonymizována dvě slova]“ (takový byl i výsledek [anonymizována dvě slova] žalobce; poznámka dovolacího soudu). Shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění za nezákonné [anonymizována dvě slova] vychází z povahy [anonymizováno] věci, též z délky [anonymizována dvě slova], a zejména dopadů [anonymizována dvě slova] do osobnostní [anonymizováno] poškozené osoby (§ 31a odst. 2 věta druhá OdpŠk, viz nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález], ze dne [datum]). Lze tak připomenout, že v [anonymizováno] o odškodnění za nezákonné [anonymizována dvě slova] soudy vzaly v potaz existenci zajištění a jeho dopad do osobnostní [anonymizováno] žalobce (a to bez ohledu na to, zda žalobce takové zohlednění výslovně požadoval).
22. Navíc okolnost, že [anonymizována dvě slova] nevyústilo v pravomocné odsuzující rozhodnutí, neznamená, že by bylo možno považovat celé [anonymizována dvě slova] za nezákonné (ostatně i podle § 9 OdpŠk jde o zákonným způsobem vykonanou vazbu), a proto se úkony v něm učiněné nestávají automaticky nesprávnými [anonymizováno] smyslu § 13 OdpŠk či nezákonnými podle § 8 OdpŠk, nebyla-li jednotlivá rozhodnutí vydaná v průběhu [anonymizováno] (zejména o vydání a odnětí věci, zajištění peněžních prostředků na účtu, zaknihovaných cenných papírů, nemovitosti a jiné majetkové hodnoty a náhradní hodnoty (§ 78 až 79f trestního řádu) a následně o vrácení věci (§ 80 až 81b trestního řádu)) předepsaným procesním postupem [anonymizováno] nezákonnost zrušena ([příjmení], Petr. § 8 (Nezákonnost pravomocného rozhodnutí). In: [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno]. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 103, marg. [číslo], z judikatury např. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález]).
23. V [anonymizováno] o náhradu nemajetkové újmy způsobené rozhodnutím vydaným v rámci [anonymizována dvě slova] nemůže soud zkoumat, zda byly splněny zákonné podmínky vydání toho kterého rozhodnutí orgánu činného v [anonymizována dvě slova] a při hodnocení důvodů zrušení takových rozhodnutí není oprávněn posuzovat důvody [anonymizováno] jejich zrušení jinak a nad rámec odůvodnění daných rozhodnutí. Ostatně, ani v případě odpovědnosti za újmu způsobenou zahájením (vedením) [anonymizována dvě slova], které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím [anonymizováno] soudu dovozené z analogického výkladu úpravy nejbližší, a to z úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, se v rámci kompenzačního [anonymizováno] neposuzuje se správnost postupu orgánů činných v [anonymizována dvě slova] při zahájení [anonymizována dvě slova] (nejde o nesprávný úřední postup), rozhodující je výsledek [anonymizována dvě slova] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaný [anonymizováno] Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek [číslo]; rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C [číslo]).
24. Civilní soud v [anonymizováno] o náhradě škody nemůže přezkoumávat správnost rozhodnutí vydaného v [anonymizována dvě slova], neboť nejde o žádné [anonymizováno] revizní. Jak vyplývá z ust. § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo [anonymizováno] nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaný pod [spisová značka] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), případně by stačila i jen deklarace této nezákonnosti v odůvodnění rozhodnutí daného soudu. Rozhodnutím tohoto orgánu je přitom soud rozhodující o náhradě škody vázán. Konstantní judikatura Nejvyššího soudu zásadně vychází z principu presumpce správnosti rozhodnutí, podle něhož soud v [anonymizováno] o odpovědnosti [anonymizováno] za škodu není oprávněn sám posuzovat zákonnost rozhodnutí vydaného v jiném [anonymizováno] (viz též např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).
25. Ostatně, pokud by civilní soudy po skončení [anonymizována dvě slova] dovozovaly nezákonnost použitých procesních opatření toliko z výsledků [anonymizována dvě slova], jednalo by se o tzv.„ retrospektivní proroctví“, kterému je třeba se vyvarovat. Pokud by takový výklad byl připuštěn, musely by státní orgány při své [anonymizováno] vždy brát v potaz, že jejich rozhodnutí bude po pravomocném skončení [anonymizováno] zkoumán z pohledu a důvodů, které jim nemohly být známy, což by jejich činnost paralyzovalo (k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález]).
26. Podle ustálené judikatury tak stále platí, že byla-li rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků zrušena nikoliv [anonymizováno] nezákonnost, nýbrž proto, že pominuly důvody [anonymizováno] jejich vydání, nejsou dány předpoklady odpovědnosti [anonymizováno] za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaný [anonymizováno] Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] obdobně též rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], a dále srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]; usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], proti němuž byla ústavní stížnost odmítnuta usnesením ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález]).
27. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků byla zrušena, o zrušení požádal žalobce s odůvodněním, že dalšího zajištění není třeba, neboť byl obžaloby zproštěn rozsudkem z [datum] a soud této žádosti vyhověl usnesením, které nabylo právní moci dne 19. 6 2018. Námitky žalobce, že nemohl opravným prostředkem napadnout uvedené rozhodnutí jen [anonymizováno] nesouhlas s odůvodněním, jsou tak zcela liché, neboť soud zjevně vyhověl žalobci a zrušil zajištění z důvodu uváděného žalobcem. Žalobce se sice domáhal zrušení zkoumaných rozhodnutí [anonymizováno] nezákonnost v rámci [anonymizována dvě slova] stížnostmi doručenými dne [datum], ale tomuto požadavku orgány činné v [anonymizována dvě slova] nevyhověly a ústavní stížnost podána nebyla. V průběhu [anonymizována dvě slova] se žalobce pak ještě domáhal zrušení zajištění s odůvodněním, že pominuly důvody dle § 12 trestního zákoníku, žádost krajský soud zamítl s odůvodněním, že důvody zajištění trvají, ani toto rozhodnutí nebylo ústavní stížností napadeno. Pokud nyní žalobce uvádí, že by se jednalo o jen o formální stížnost předem odsouzenou k neúspěchu, tak tím v podstatě dává soudu za pravdu, že„ nedůvodnost“ zajištění vyšla najevo až v průběhu [anonymizována dvě slova], které bylo složité též po skutkové stránce (znalecké posudky, kdy sám žalobce považoval za účelné zastoupení osmi obhájci). Z žádného rozhodnutí vydaného v rámci [anonymizována dvě slova] (a to ani z výroku ani z odůvodnění) pak nelze dovodit, že by došlo k prohlášení nezákonnosti zajištění peněžních prostředků žalobce, v tomto směru lze odkázat na usnesení Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález] vydané [anonymizováno] skutkově stejné věci.
28. V rámci kompenzačního [anonymizováno] se žalobce domáhá toho, aby byla analogicky uplatňována judikatura týkající se nezákonného [anonymizována dvě slova] (a v tomto směru polemizuje s důvody rozhodnutí soudu prvního stupně). Obecně pak k požadavku na rozšíření výjimky aplikované stran rozhodnutí o zahájení [anonymizována dvě slova] i na další rozhodnutí vydaná v [anonymizována dvě slova] odvolací soud poukazuje na zásadu, že všechny výjimky mají být vykládány restriktivně.
29. Evropský soud pro lidská práva pak [anonymizováno] věci [číslo] [právnická osoba] proti [země] řešil spor, kdy se právnická osoba domáhala z titulu nezákonného rozhodnutí majetkové újmy, která jí vznikla zajištěním jejího majetku na dobu 5 let, když rovněž v [anonymizována dvě slova] došlo ke zproštění obžalovaných (jednatelů právnické osoby). [anonymizováno] pak neshledal existenci nezákonného rozhodnutí (spočívající v tom, že bylo provedeno zajištění majetku a následně byli obžalovaní zproštěni obžaloby); neshledal ani nesprávný úřední postup v tom, že zajištění trvalo dlouho ani nezákonné rozhodnutí; [anonymizováno] za nesprávný úřední postup považoval až to, že zajištění trvalo nepřiměřeně dlouho i po pravomocném zproštění obžalovaných (což v posuzovaném případě nenastalo) a právě jen za toto období přiznal tamní žalobkyni odškodnění; akcentoval to, že civilním soudům přísluší posuzovat soulad namítaného opatření s vnitrostátním právem (když zde bylo prokázáno, že zajištění peněžních prostředků proběhlo v souladu s vnitrostátním právem, konkrétně § 79b trestního řádu, přičemž splnění této podmínky se posuzuje dle okolností známých v době vydání a přezkumu příslušných rozhodnutí, nikoliv zpětně z pohledu„ generála po bitvě“). Ani recentní judikatury [anonymizováno] tak nevede odvolací soud k revizi ustáleného judikaturního závěru o nutnosti zrušení rozhodnutí [anonymizováno] nezákonnost.
30. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že na rozhodnutí o zajištění v tomto případě nelze tedy hledět jako na rozhodnutí nezákonné [anonymizováno] smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk a že existence zajištění byla zohledněna při zohlednění dopadu [anonymizována dvě slova] na žalobce v rámci odškodnění za nezákonné [anonymizována dvě slova]. S ohledem na absenci odpovědnostního titulu tak odvolací soud ani nepoučoval žalobce k nutnosti doplnit zcela obecné tvrzení o tom, že žalobce nemohl uhradit cenu věci kvůli provedení zajištění, a ani tvrzení, že žalobce je bankou veden jako potenciálně nespolehlivá osoba právě v důsledku rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků z roku 2010. Nesprávný úřední postup 31. Ze skutečnosti, že bylo nepřiměřeně dlouho [anonymizována dvě slova] pak nelze dovozovat to, že by bylo nepřiměřeně dlouhé též zajištění peněžních prostředků. V posuzovaném případě pak orgány činné v [anonymizována dvě slova] vždy včas a řádně s dostatečnou argumentací reagovaly na žádosti žalobce o zrušení opatření (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum]) a o zrušení opatření rozhodli bezprostředně po zproštění obžaloby odvolacím soudem (i když se nejednalo o konečné rozhodnutí [anonymizováno] věci). Pokud pak Ústavní soud vymezil principy přezkumu zákonnosti usnesení o zajištění majetku (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2485/13), tak nelze odhlédnout od toho, že tato pravidla stanovil právě [anonymizováno] rámec [anonymizována dvě slova] (tj. [anonymizováno] přezkoumávání rozhodnutí o použití dočasných [anonymizováno] zajišťovacích institutů v rámci daného [anonymizována dvě slova]) a nikoliv [anonymizováno] civilní soudy rozhodujících o formě satisfakce. Nelze pak odhlédnout, že v rámci přezkumu trvání důvodů [anonymizováno] zajištění věci Ústavní soud považoval za nepřiměřenou dobu trvání více než 6 let, pokud ještě nebylo ani skončeno přípravné [anonymizováno] a nebylo zřejmé, kdy bude skončeno (nález sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum] nebo sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum]), jinak byla i doba 7 let a 2 měsíce shledána jako neodporující ústavním právům vlastníka, neboť přípravné [anonymizováno] se chýlilo ke konci (viz nález ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález]), takže ani z judikatury Ústavního soudu nelze dovodit, že by doba trvání zajištění v posuzovaném případě byla nepřiměřená. V tomto směru lze tak odkázat na již zmíněný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva [anonymizováno] věci [číslo] [právnická osoba] proti [země]. 32. [anonymizováno] rozhodnutí věci je však podstatné to, že v paralelním [anonymizováno] žalobce tvrdil, že jeho (stejná) újma je způsobena nezákonným [anonymizováno] stíháním a jeho nepřiměřenou délkou. Tomuto závěru pak soudy přisvědčily a tuto újmu komplexně odškodnily a to včetně zohlednění existence zajištění peněžních prostředků. V tomto [anonymizováno] však žalobce tvrdí, že již odškodněnou újmu mu způsobila nepřiměřená délka tohoto zajištění. V daném případě tedy nenastává překážka věci rozsouzené (protože stejná újma je tvrzena jako následek jiné relevantní skutečnosti), avšak soud je povinen zkoumat, zda by vyhověním žalobě nedošlo ke dvojímu odškodnění téhož (podobně viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) a nutno konstatovat, že v rámci [anonymizováno] za nepřiměřenou délku [anonymizována dvě slova] již žalobci byla poskytnuta satisfakce zahrnující i 8,5 roku trvající zajištění peněžních prostředků. 33. [jméno] judikatura, podle které v případě nepřiměřené délky [anonymizováno] se újma na straně poškozeného presumuje (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a bod V. stanoviska publikovaného jako [spisová značka]), ještě neznamená, že by snad poškozený měl nárok na samostatné odškodnění újmy z každého jednotlivého rozhodnutí vydaného v takovém nepřiměřeně dlouhém [anonymizováno] (viz judikatura o poskytování náhrady újmy za [anonymizována dvě slova] jako celek, např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), když navíc soudy v paralelním [anonymizováno] vzaly v potaz při hodnocení újmy žalobce vzniklému nepřiměřenou délkou [anonymizována dvě slova], že žalobce byl omezen též zajištěním peněžních prostředků. Nespokojenost žalobce s výší satisfakce za nepřiměřenou délku [anonymizována dvě slova] pak nelze řešit tím, že žalobce bude požadovat odškodnit stejnou újmu způsobenou [anonymizováno] stíháním navíc ještě za jednotlivá opatření vydaná v rámci tohoto [anonymizována dvě slova].
34. Odvolací soud se tak zcela ztotožňuje se závěrem obvodního soudu, že újma tvrzená žalobcem, která mu měla vzniknout v důsledku zajištění peněžních prostředků a spočívající v poškození cti a pověsti žalobce v okolí, v tom, že žalobce sužovaly pocity beznaděje a křivdy a to vlivem postupu orgánů činných v [anonymizována dvě slova] proti němu i jeho rodině, v důsledku čehož ztratil důvěru v orgány činné v [anonymizována dvě slova], v průběhu [anonymizována dvě slova] trpěl stresem a nejistotou ohledně sebe i své rodiny, řada blízkých se od něj odvrátila, nemohl se věnovat rodině, protože byl zaneprázdněn [anonymizováno] řízením, ztratil zájem o své koníčky, špatně se soustředil na práci, své podnikání byl nucen omezit, protože se od něj odvrátili jeho obchodní partneři a nezákonným [anonymizováno] stíháním bylo zasaženo i jeho dobré jméno v místě bydliště, již byla odškodněna jako důsledek nezákonného a nepřiměřeně dlouhého [anonymizována dvě slova] v paralelním [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]. Skutečnost, že v rámci [anonymizována dvě slova] byla vydána rozhodnutí o zajištění věci a tato trvala 8,5 roku, byla v rámci tohoto paralelního [anonymizováno] zohledněna při úvaze o formě a výši satisfakce a závěr o odškodnění je rovněž v souladu s ustálenou judikaturou (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) a lze tak uzavřít, že žalobce byl za to, že byl po 8,5 roku omezen v dispozici s penězi na účtech již odškodněn v rámci odškodnění za nepřiměřenou délku [anonymizována dvě slova].
35. Pokud jde o újmu spočívající v tom, že zajištěním peněžních prostředků bylo žalobci znemožněno optimálně tyto peníze zúročit a peníze tak byly úročeny nižší částkou, tak se nejedná o újmu nemajetkovou, ale majetkovou (tj. škodu). Takto vzniklou škodu v podobě konkrétního ušlého zisku je nutno požadovat právě z titulu náhrady škody a nikoliv z titulu nemajetkové újmy.
36. Odvolací soud proto napadený rozsudek [anonymizováno] věci samé postupem podle § 219 o. s. ř. jako věcně zcela správný potvrdil, a to včetně akcesorického výroku o nákladech [anonymizováno], proti kterému žádné cílené námitky vzneseny nebyly, a odvolací soud žádné pochybení neshledal.
37. O nákladech [anonymizováno] před odvolacím soudem bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř., když zcela úspěšné žalované v odvolacím [anonymizováno] vznikly náklady [anonymizováno] výši 3 paušálních náhrad (vyjádření k odvolání, příprava na jednání a účast na jednání odvolacího soudu), po [částka] dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.