25 Co 255/2024 - 696
Citované zákony (20)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 96 odst. 1 § 96 odst. 2 § 132 § 142 odst. 1 § 142 odst. 2 § 148 odst. 1 § 212 § 212a § 219 § 224 odst. 1 § 237 § 239
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 písm. d § 11 odst. 1 písm. g
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 1982 odst. 1 § 1987 odst. 1 § 1988 odst. 2 § 1989 odst. 1 § 2586
Rubrum
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Kapitánové a soudkyň JUDr. Ivety Veselé a Mgr. Zdeňky Winklerové ve věci žalobkyně: [firma], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupená advokátem [právnická osoba] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovaným: 1. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0]
2. Ing. [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] o [částka] Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaných proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 4. března 2024, č. j. 6 C 222/2017-656, takto:
Výrok
I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve vyhovujícím výroku o věci samé (I) a ve výrocích o nákladech řízení (III, IV, V), potvrzuje.
II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta.
Odůvodnění
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení (I), ohledně částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení řízení, zastavil (II), žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náklady řízení ve výši [částka] (III), žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice náklady řízení (znalečné) ve výši [částka] (IV) a žalovaným uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně náklady řízení České republiky (znalečné) ve výši [částka] (V).
2. Rozhodl tak na podkladě žaloby, kterou se žalobkyně původně domáhala na žalovaných zaplacení [částka] s příslušenstvím, neboť pro žalované, jakožto podílové spoluvlastníky specifikovaného pozemku, na němž stojí objekt bydlení [číslo], [adresa] (rodinný dům), provedla rekonstrukci tohoto rodinného domu a též venkovní úpravy, a to dle smlouvy o dílo ze dne [datum], jejíž součástí byl položkový rozpočet. V rámci smluvních ujednání oba žalované zastupoval druhý žalovaný, přičemž bylo ujednáno, že práce budou zahájeny dne [datum] a ukončeny dne [datum], cena díla byla sjednána ve výši [částka] bez DPH s tím, že zhotovitelka je plátce DPH, a proto DPH bude k ceně posléze připočítána. Současně bylo dohodnuto, že případně budou provedeny i jiné typy prací, tj. vícepráce, které nejsou předmětem smlouvy o dílo, jež budou kalkulovány samostatně. Pro případ prodloužení termínu prací si žalobkyně vymínila právo aktualizovat ceny odpovídající době realizovaných prací. Platby byly sjednány po jednotlivých etapách na podkladě vystavených faktur. Stavební deník byl veden zhotovitelkou, stavbu dozoroval [tituly před jménem] [jméno FO] a řízení stavby prováděl [jméno FO]. V průběhu stavby docházelo k různým změnám, které byly vždy řešeny dohodou a projednány se stavebním dozorem. Část dodávek dojednávali žalovaní sami u dodavatelských firem a sjednávali s nimi i ceny. Veškeré práce a postupy na stavbě, které nebyly v nabídce, byly projednány přímo na místě, žalovaní s nimi byli seznámeni, včetně cen. Stavební práce na rodinném domu žalovaných byly ukončeny v roce 2014, stavba byla účetně uzavřena, proto žalobkyně vystavila konečnou fakturu, když předchozí faktury byly žalovanými plně uhrazeny. Konečné vyúčtování bylo žalovaným předáno v srpnu 2014, přičemž žalovaní se k němu nevyjádřili. Na konci roku 2014 druhý žalovaný požádal o opětovné předání poupravených položek podle jeho požadavků. Na konečnou fakturu však, vyjma částky [částka], uhrazené dne [datum], žalovaní již ničeho neuhradili. Následně od srpna 2014 až do července 2015 mezi účastníky ještě probíhala snaha o řešení situace a předání díla. Žalovaní vytkli vady, nedodělky a posléze nepožadovali odstranění vad a nedodělků s tím, že jim žalobkyní bude poskytnuta sleva. K dohodě o slevě však nedošlo. Žalobkyni proto nezbylo než nechat vyhotovit znalecký posudek, který byl zpracován dne [datum] a v souvislosti s ním posléze vystavila opravený daňový doklad v souladu se zákonem o účetnictví. Došlo k opravě vyfakturované částky na [částka], tato faktura byla žalovaným doručena dne [datum], avšak ze strany žalovaných přes pokusy žalobkyně o smír nebylo ničeho uhrazeno. Žalobkyně proto požaduje celkem částku [částka], a to jednak za provedené dílo ve výši [částka] a též za náklady na vypracování znaleckého posudku ve výši [částka], včetně příslušenství.
3. Žalovaní v rámci procesního stanoviska s žalobou nesouhlasili a navrhli její zamítnutí. Potvrdili uzavření smlouvy o dílo, avšak uvedli, že žalobkyně prováděla rekonstrukci nestandardně, přičemž z její strany zde pracovali pouze dva zaměstnanci, a to ještě pouze někdy. Specifikovali nedostatky rekonstrukce, jakož i nekvalitně odvedenou práci. Rekonstrukce měla být původně dokončena za půl roku, avšak žalovaní mohli nemovitost obývat až za rok a půl. Se znaleckým posudkem vypracovaným žalobkyní nesouhlasili s tím, že znalec měl k dispozici pouze dokumenty předložené mu ze strany žalobkyně, a nikoliv další dokumenty, které mají k dispozici oba žalovaní. Sporovali kvalitu provedených prací, včetně vyúčtování množství materiálu vyvezeného na skládku a jeho účtování.
4. Soud prvního stupně po obsáhle provedeném dokazování, a to jak listinami, výslechy svědků, tak znaleckým posudkem a jeho dodatky, uzavřel, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo, na podkladě níž se žalobkyně zavázala provést pro žalované rekonstrukci nemovitosti v [adresa] - Nebušicích se zahájením prací dne [datum] a termínem ukončení prací dne [datum] za částku [částka] bez DPH, která bude posléze připočtena. Bylo též ujednáno, že případné vícepráce budou kalkulovány a uhrazeny na podkladě vzájemně odsouhlasené ceny, případně po oznámení zvýšení ceny bez zbytečného odkladu. Žalobkyně byla oprávněna vystavovat dílčí faktury podle provedených prací s tím, že konečné vyúčtování bude provedeno ke dni předání díla a jeho převzetí, když objednatelé nemají právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně či esteticky, ani užívání stavby podstatným způsobem neomezují. Bylo též ujednáno, že dílo je provedeno řádným dokončením a předáním objednateli v předávacím řízení a považuje se za řádně dokončené, bude-li mít vlastnosti stanovené smlouvou a bude mít pouze takové vady a nedodělky, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně či esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Předávací řízení, pak bylo sjednáno tak, že bude ukončeno protokolem o předání a převzetí podepsaným oprávněnými zástupci obou smluvních stran. Součástí smlouvy byl položkový rozpočet. Dílo bylo žalobkyní žalovaným předáno předávacím protokolem ze dne [datum], který obsahuje soupis vytýkaných vad s výslovným prohlášením žalovaných, že odstranění vad a nedodělků nepožadují s tím, že jim bude poskytnuta finanční kompenzace v ceně obvyklé a že finanční vyúčtování ceny díla, včetně víceprací a méněprací, bude provedena dodatečně na podkladě dohody stran. Žalobkyně v průběhu stavby vyfakturovala dílčí faktury, které žalovaní vždy uhradili. Konečnou fakturu na částku [částka] žalovaní neuznali, zaplatili dne [datum] pouze částku [částka]. Po vypracování znaleckého posudku znalcem [tituly před jménem] Škodou žalobkyně vystavila opravný daňový doklad na částku [částka], včetně DPH s datem splatnosti [datum], na tuto fakturu žalovaní ničeho neuhradili. Podle znaleckého posudku zpracovaného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] a jeho dodatků vyplynulo, že k doplacení ceny díla zbývá [částka], na tuto částku měla být vystavena žalobkyní konečná faktura. Žalobkyně pak nad rámec takto znalcem stanovené ceny provedených prací provedla ještě další práce v hodnotě [částka].
5. Protože žalobkyně v průběhu řízení vzala zpět žalobu co do částky [částka], v tomto ohledu soud prvního stupně řízení částečně usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], se souhlasem žalovaných zastavil. Žalobkyně posléze vzala žalobu částečně zpět i dalším podáním ze dne [datum] ohledně částky [částka], i ohledně této částky za souhlasu žalovaných soud prvního stupně řízení usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], zastavil. Žalobkyně vzala žalobu ještě co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky [částka] a též z částky [částka] od [datum] do zaplacení, soud prvního stupně proto se souhlasem žalovaných zastavil řízení i ohledně tohoto příslušenství, a to svým usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Naposledy žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky [částka] se specifikovaným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, soud prvního stupně proto v rámci výroku II rozsudku za souhlasu žalovaných i v tomto rozsahu řízení dle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zastavil.
6. Následně soud prvního stupně na zjištěný skutkový stav věci aplikoval zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a to konkrétně § 2586 odst. 1, § 2587, § 2604, § 2605, § 2610, § 2615 odst. 1 a 2 věta první, jakož i § 2618 a § 2619 odst. 1 a 2.
7. Poté soud prvního stupně dospěl k závěru, že smlouva o dílo byla mezi účastníky uzavřena platně, přičemž žalobkyně na podkladě této pro žalované vykonala stavební práce, včetně víceprací i méněprací. Dílo žalobkyně s drobnými vytčenými vadami, nebránícími užívání díla, dne [datum] protokolárně žalovaným předala. Žalovaní odstranění vad výslovně nepožadovali a sjednali kompenzaci přiměřenou slevou. V průběhu řízení pak žalobkyni vystavené dílčí faktury vždy uhradili, na konečnou fakturu na částku [částka] uhradili pouze [částka]. Po opravném daňovém dokladu – faktuře na částku [částka] žalovaní již ničeho neuhradili. V souvislosti s provedeným dokazováním, a to znaleckým posudkem znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a jeho dodatky, včetně výslechu znalce po korekci celkového objemu a kvality žalobkyní provedených prací, žalobkyně setrvala na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, z toho částky [částka] za znalecký posudek. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyni vznikl nárok na doplatek ceny díla v částce [částka], když k této částce bylo třeba připočíst [částka] za znalcem zjištěné, avšak v posudku nehodnocené, duplicitní výkopové práce, jejichž oprávněnost soud vzal za prokázanou výslechem a doplňujícím výslechem svědka [jméno FO], a jejíž výši znalec při svém výslechu nezpochybnil. Žalobkyni proto přiznal celkem zaplacení částky [částka], když pokud se jednalo o náklady za znalecký posudek ve výši [částka], tento nárok žalobkyně soud prvního stupně zahrnul do nákladů řízení. Příslušenství žalované částky, a to úroky z prodlení, soud prvního stupně žalobkyni přiznal dle § 1970 o. z. ve spojení s vládním nařízením č. 351/2013 Sb.
8. V průběhu řízení žalovaní uplatnili vůči žalobkyni pohledávky, a to [částka] jako ušlý zisk za nájem 14 měsíců po [částka], když dílo jim původně mělo být předáno a dokončeno dne [datum], avšak bylo tak učiněno dne [datum], dále [částka], jako „zákonné penále“ myšleno úrok z prodlení za 14 měsíců zpoždění s předáním díla a dále částku [částka] z titulu nemajetkové újmy, která měla vzniknout druhému žalovanému z důvodu stresu z předmětného sporu, a též částku [částka] jako náklady na odstranění špatně provedených prací. Posléze upřesnili svoji pohledávku tak, že nárok na zákonný úrok z prodlení požadují ve výši [částka], a to z řádové ceny smlouvy o dílo [částka] ve výši 8,05 % za 14 měsíců. Tento vzájemný návrh byl soudem prvního stupně vyloučen k samostatnému projednání a rozhodnutí a veden Obvodním soudem pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Uvedené řízení posléze bylo zastaveno, a to pro nezaplacení soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ze strany žalovaných v postavení žalobců.
9. Žalovaní v rámci předmětného řízení shora uvedené své pohledávky vůči žalobkyni z titulu smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky formou započtení uplatnili znovu, a to dopisem ze dne [datum], když žalobkyni vyzvali k úhradě, a to jednak částky [částka] jako ušlého zisku, částky [částka] jako úroku z prodlení s předáním díla a [částka] z titulu nemajetkové újmy vzniklé druhému žalovanému. Žalobkyně tyto pohledávky neuznala, nárok žalovaných označila za neexistentní a vznesla námitku promlčení uplatněných nároků.
10. Na námitku započtení soud prvního stupně posléze aplikoval § 1982 odst. 1, § 1987 odst. 1, § 1988 odst. 2 a § 1989 odst. 1 o. z. Zkonstatoval, že vzájemně započítávané částky musí být dostatečně určitě vymezeny a musí být zřejmé, o jaké pohledávky se jedná a v jaké jsou výši, projev vůle způsobit jejich zánik započtením pak musí zcela zřejmý. Nelze na žalovanou pohledávku započítávat pohledávky nejisté či neurčité. Pokud by totiž vyžadovalo prokázání pohledávky ze strany žalované vůči žalobci co do důvodu nebo výše rozsáhlejší a složitější dokazování, vedlo by to k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné pohledávce. Za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší, než je tomu v případě pasivní pohledávky. Soud prvního stupně rovněž zkonstatoval, že je rozhodné, v jakém stadiu soudního řízení je námitka započtení učiněna. Vyšel z ustálené judikatury Nejvyššího soudu a posléze uzavřel, že žalobkyně existenci žalovanými uplatněných pohledávek sporuje a vznesla námitku relativní neplatnosti jednostranného započtení. Následně dospěl k závěru, že žalovanými uplatněné pohledávky jsou nejisté a neurčité, přičemž zjištění jejich důvodů, jakož i výše by vyžadovalo rozsáhlé a složité dokazování. Míra nejistoty těchto aktivních pohledávek žalovaných je pak nesrovnatelně vyšší, než je tomu pro případ pasivní pohledávky, tj. té, která je uplatňovaná žalobou. Pohledávka na náhradu nemajetkové újmy by totiž vyžadovala prokazování zavinění žalobkyně, příčinné souvislosti, případně výše žalovaným požadované újmy, nadto žalovaný přes opakované výzvy soudu prvního stupně dostatečně nedotvrdil a neprokázal předpoklady vzniku práva na náhradu nemajetkové újmy. Pokud pak jde o pohledávku z titulu ušlého zisku z důvodu nemožnosti pronajímat byt, bylo by nutné prokazovat rovněž zavinění žalobkyně v souvislosti s časovou prodlevou předání nemovitosti. K uvedenému pak žádné dokazování doposud vedeno nebylo, neboť to nebylo ani pro žalobou uplatňovanou pohledávku potřebné. Rovněž požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení je zcela nejasný, když žalovaní neuvedli, s jakým peněžitým dluhem je vůči nim žalobkyně v prodlení a z čeho vyvozují částku [částka]. Stejně tak nejasné a neprokázané je hledisko splatnosti aktivní pohledávky. Soud prvního stupně rovněž uvedl, že je třeba přihlédnout k tomu, že ačkoliv řízení je vedeno poměrně dlouhou dobu, proběhla celá řada ústních jednání, žalovaní svoji aktivní pohledávku vznesli téměř před koncem řízení. Není tak na ochranu věřitele, aby řízení o jím uplatněné pohledávce bylo zdržováno složitým prokazováním dlužníkových protipohledávek. Na podkladě uvedeného proto soud prvního stupně v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu uzavřel, že se námitkami k započtení vznesenými žalovanými dále zabývat nebude, neboť nejsou jednak způsobilé k započtení a žalovaným nic nebránilo, aby tyto své pohledávky řádně a včas uplatnili na počátku řízení či samostatnou žalobou.
11. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to dle úspěchu ve sporu. O nákladech řízení státu pak rozhodl dle § 148 odst. 1 o. s. ř. s tím, že tyto náklady řízení ve vztahu mezi účastníky rozdělil rovněž dle jejich poměru úspěchu a neúspěchu ve věci.
12. Žalovaní rozsudek napadli včas podaným a přípustným odvoláním. Co do odvolacích námitek předně zdůraznili, že rozsudek soudu prvního stupně je odůvodněn znaleckým posudkem znalce [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž s tímto žalovaní nesouhlasí. Zpochybnili rovněž svědecké výpovědi svědků, a to [jméno FO], jakož i další listinné důkazy, které byly v řízení provedeny. Soudu prvního stupně dále vytkli, že nehodnotil pravost dokládaných dokumentů ze strany žalobkyně a nezvážil oprávněné námitky žalovaných. Důkazy proto zhodnotil nedostatečně a z tohoto důvodu jeho skutkové posouzení věci je neúplné a nesprávné. Přihlížel totiž především k důkazům ze strany žalobkyně, avšak tvrzení žalovaných a jimi navrhované důkazy nebral v potaz. Soud prvního stupně se tak vůbec nevypořádal s otázkou sjednávání víceprací mezi žalobkyní a žalovanými a jejich dopadem na cenu a lhůtu dokončení díla. Dále se pak soud prvního stupně vůbec nevypořádal s tím, jaká by byla celková cena díla a nezabýval se ani tím, jestli žalobkyně žalované upozornila na vícenáklady či, jestli žalovaní tyto vícenáklady odsouhlasili. Celkově tak v tomto smyslu postup soudu prvního stupně nebyl správný. V průběhu řízení totiž nebylo důležité jen to, jaký byl skutečný objem prací, ale i to, jestli žalobkyně vůbec byla oprávněna takový neodsouhlasený objem prací fakturovat. Ani touto problematikou se však soud prvního stupně vůbec nezabýval. Stejně tak se odmítl zabývat námitkou započtení, kterou žalovaní v průběhu řízení učinili. V obsáhle podaném odvolání se pak detailně zabývaly i některým, dle jejich mínění, navyšováním položek co do množství či ceny v jednotlivých fakturách ze strany žalobkyně. Zcela odmítli jakýkoliv podíl na zpoždění stavby. Závěrem navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žaloba bude v plném rozsahu zamítnuta a žalovaným bude přiznána náhrada nákladů řízení.
13. Žalobkyně se k odvolání žalovaných vyjádřila tak, že podané odvolání není důvodné. Žalovaní opakují stejné námitky, které již byly obsahem jejich vyjádření v průběhu předmětného řízení. S těmito se však soud prvního stupně zcela vypořádal. Žalovaní nyní opakovaně polemizují s rozhodnutím soudu, hrubě a nevybíravě napadají žalobkyni, jakož i slyšené svědky i znalce, neberou však v úvahu smluvní ujednání, ani ve věci vypracované znalecké posudky. Právě vlivem postoje žalovaných se celé soudní řízení protáhlo, přičemž v něm bylo provedeno rozsáhlé dokazování nad rámec žalobního návrhu. Bylo však prokázáno, že žalobkyně pro žalované provedla rekonstrukci jejich rodinného domu, přičemž poslední fakturovaná částka ze strany žalovaných žalobkyni uhrazena nebyla. Bylo tomu tak, ačkoliv žalovaní v předmětném domě již bydleli, doposud bydlí, přičemž od začátku nebyla na jejich straně vůle poslední fakturu uhradit, a to i přes vstřícné chování žalobkyně. V průběhu řízení bylo jednoznačně prokázáno, a to na podkladě znaleckých posudků a jejich závěrů, když žalobkyně posléze dle těchto vzala žalobu částečně zpět, že pro žalované předmětné práce vykonala a posléze je žalovaným vyúčtovala. Cena víceprací zůstala stejná jako v původní nabídce a žalobkyně neúčtovala ničeho navíc. To, že nebyl dodržen harmonogram prací a sjednaný původní termín rekonstrukce, jak vyplynulo i z podaných znaleckých posudků, bylo z důvodu zavinění žalovaných jako objednatelů, kteří nebyli schopni zajistit subdodávky, jimi samými objednané, včas, a to včetně zhotovení. Uvedené se pak projevovalo v narušení harmonogramu a posloupnosti prací, přičemž některé práce musely být prováděny opakovaně. I přes uvedené bylo dokončení stavby provedeno v srpnu 2014, kdy také žalobkyně dílo konečnou fakturou vyfakturovala. Skutečnost, že od srpna 2014 až do června 2015 nedošlo k předání díla, je třeba připsat žalovaným, neboť žalovaní, byť v předmětné nemovitosti již přes rok bydleli, k tomu nebyli ochotni. Žalobkyně se snažila po celou dobu učinit vše pro ukončení sporu, činila řadu vstřícných kroků a snahy o smír. Ze strany žalovaných však toto snažení bylo dehonestováno a žalovaní k žádné dohodě ochotni nebyli. Z postoje žalovaných a jejich vyjádření pak jednoznačně vystupuje jejich snaha vyhnout se placení za odvedenou práci a poškodit a pošpinit žalobkyni. Žalovaní totiž v průběhu rekonstrukce všechny předchozí faktury za provedené stavební práce nerozporovali a uhradili. Jejich snaha o poškození žalobkyně vygradovala tím, že v průběhu řízení žalovaní uplatnili své domnělé pohledávky za ušlý zisk, penále a zdravotní odškodnění. Tyto jejich pohledávky jsou však zcela nezákonné, nepodložené a svědčí o tom, že žalovaní se na žalobkyni chtějí obohatit. Žalovaní na své tvrzené pohledávky nemají žádný nárok, naopak jsou to oni, kdo nezaplatili fakturu za provedené dílo a vedou nesmyslný spor, který svým jednáním nedůvodně protahují a zvyšují tím i jeho náklady. Závěrem žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil a přiznal jí náklady odvolacího řízení.
14. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně na podkladě včas podaného a přípustného odvolání legitimovanými osobami (§ 212, § 212a o. s. ř.), včetně řízení, kterého jeho vydání předcházelo, a poté dospěl k závěru, že podané odvolání není opodstatněné.
15. Odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně korektně provedeným dokazováním zcela správně zjistil skutkový stav věci, přičemž odvolací soud proti jeho zjištěním nemá žádných výtek a z jím zjištěného skutkového stavu věci vychází. Zjištěný skutkový stav věci posléze soud prvního stupně zcela správně posoudil i po stránce právní.
16. V dané věci není sporu o tom, že účastníci řízení, tedy žalobkyně jako zhotovitel a oba žalovaní, jako objednatelé, uzavřeli smlouvu o dílo, a to ve smyslu § 2586 a následující o. z. Na podkladě smluvních ujednání, kdy specifikace díla a prací, cenová kalkulace, byla provedena s výhradou, když se nezaručuje její úplnost, se tak žalobkyně jako zhotovitel zavázala, že do doby předání díla, tedy do [datum] provede pro objednatele, tedy žalované, dílo specifikované v příloze číslo [hodnota] smlouvy. Strany pak ujednaly cenu za provedené dílo ve výši [částka] bez DPH. Dále strany sjednaly, že platby budou probíhat v jednotlivých etapách na podkladě vystavených faktur. V průběhu doby tak, jak vyplynulo z provedeného dokazování, žalobkyně žalovaným fakturovala, přičemž prvních pět faktur žalovaní žalobkyni uhradili, konečnou fakturu ze dne [datum] však uhradili pouze částečně, a to ve výši [částka]. Mezi stranami též bylo sjednáno, že objednatelé, tedy žalovaní, zajistí součinnost veškerých ostatních dodávek a prací, které nebyly předmětem smlouvy, souvisících s celkovým dokončením díla a jsou zajišťovány ze strany objednatele. Pro případ prodlevy pak bylo dohodnuto, že se termín dokončení stavby či díla posouvá. V rámci provádění díla byly realizovány též vícepráce neuvedené ve smlouvě, a to na podkladě odsouhlasené e-mailové korespondence. V řízení též vyplynulo, že žalovaní, popřípadě jejich stavební dozor, si nechávali provádět práce i jinými firmami, čímž narušovaly harmonogram prací a docházelo proto ke zpoždění provedení díla. Rovněž vyplynulo, že žalovaní opožděně reagovali na požadavky na upřesnění materiálů, zřizovacích předmětů a další práce, čímž rovněž prodlužovali dokončení díla. S ohledem na to, že mezi účastníky byl rozpor v rozsahu provedených prací a jejich cen, soud prvního stupně zcela správně vyšel ze znaleckého posudku, zejména znalce [tituly před jménem] [jméno FO], včetně znaleckého posudku znalce [jméno FO]. Z obou znaleckých posudků vyplynulo, že žalobkyně fakturovala v cenách odpovídajících rozsahu běžných cen ve stavebnictví odpovídajících dané době, a to jak v rozpočtu, který byl součástí smlouvy o dílo, tak i u účtovaných víceprací. Konečné vyúčtování požadované částky pak dle závěru znaleckého posudku podaného soudním znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] představovalo částku [částka], když byla vzata v úvahu částka uhrazená žalovanými ve výši [částka]. Nad rámec této částky žalobkyně opakovaně vzala žalobu zpět, ať již z důvodu špatného výpočtu, či snížení hodnoty materiálu, respektive odečtení vad a nedodělků či z dalších skutečností. Provedenou rekonstrukci v hodnotě [částka] žalobkyně jednoznačně prokázala, přičemž veškeré námitky žalovaných v tomto smyslu zůstaly jen v rovině tvrzení a je zjevné, že jsou pouze účelové.
17. Pokud tak žalovaní zpochybňovali, zejména dokumentaci předloženou žalobkyní, z níž jako podkladů vycházel jak znalec [jméno FO], tak znalec [tituly před jménem] [jméno FO], je zjevné, že k těmto svým tvrzením žalovaní neuvedli žádnou zásadní argumentaci, proč by nebylo lze dokumentaci žalobkyně považovat za pravou. I námitky žalovaných stran nepravdivých svědectví slyšených svědků lze bez dalšího považovat za pouhou polemiku obou žalovaných s odůvodněním rozsudku soudu prvního stupně. Stejně tak odvolací námitku žalovaných o tom, že soud prvního stupně se nevypořádal s otázkou sjednávání víceprací mezi účastníky řízení a jejich dopadem na cenu a lhůtu dokončení díla, nelze považovat za relevantní, neboť naopak z odůvodnění napadeného rozsudku jednoznačně vyplývá, že právě těmito skutečnostmi se soud prvního stupně zabýval. Jakékoliv prodlevy totiž jednoznačně v rámci smlouvy o dílo znamenaly dle ujednání žalobkyně a žalovaných to, že se posouvá termín dokončení stavby či díla. Nelze pak rovněž přisvědčit tvrzením žalovaných o tom, že žalobkyně snad vícepráce účtovala v jiných než sjednaných cenách, neboť právě ze závěrů znaleckých posudků vyplynulo, že veškeré ceny odpovídaly rozsahu běžných cen ve stavebnictví odpovídající dané době, a to jak v rozpočtu stanovených, jež byl součástí smlouvy, tak i u účtovaných víceprací. Rovněž tak není pravdou, že by jednotlivé vícepráce ze strany žalovaných nebyly odsouhlaseny. Ani námitky žalovaných ohledně znaleckých posudků a jejich nepoužitelnosti nelze považovat za odůvodněné. Jedná-li se o důkaz znaleckým posudkem, odvolací soud konstatuje, že znalecký posudek by sice neměl být soudem zcela nekriticky přijímán, neboť ani správné zadání úkolu znaleckého posudku soud nezbavuje povinnosti hodnotit provedený důkaz podle klíčové zásady volného hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.) jako každý jiný důkaz – viz např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 4457/12, podle něhož „znalecký posudek je nutno hodnotit stejně pečlivě jako každý jiný důkaz, ani on [právnická osoba] nepoužívá větší důkazní síly a musí být podrobován všestranné prověrce nejen právní korektnosti, ale i věcné správnosti. Hodnotit je proto třeba celý proces utváření znaleckého důkazu, včetně přípravy znaleckého zkoumání, opatřování podkladů pro znalce, průběhu znaleckého zkoumání, věrohodnosti teoretických východisek, jimiž znalec odůvodňuje své závěry, spolehlivost metod použitých znalcem a způsobu vyvozování jeho závěrů“. V dané věci však znalecké posudky a jejich doplňky uvedená kritéria splňovaly, ani odvolací soud proto nemá důvodu, aby z jejich podložených závěrů nevycházel.
18. V neposlední řadě pak veškeré odvolací námitky žalobců o tom, že soud prvního stupně se řádně nezabýval jimi uplatněnou námitkou započtení, rovněž nelze považovat za důvodné. V řízení jednoznačně vyplynulo, že pokud žalovaní námitku započtení v průběhu řízení uplatnili, soud prvního stupně opakovaně žalované vyzýval k jejímu upřesnění, přičemž posléze, kdy takto žalovaní učinili, tento požadavek žalovaných vyloučil k samostatnému projednání a rozhodnutí. Tento nárok žalovaných byl veden Obvodním soudem pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Uvedené řízení však bylo pravomocně skončeno dne [datum], a to pro nezaplacení soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení usnesením soudu prvního stupně ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Následně tak žalovaní svoje pohledávky představující jednak ušlý zisk ve výši [částka], dále úrok z prodlení ve výši [částka] a též nemajetkovou újmu vzniklou druhému žalovanému ve výši [částka], uplatnili v předmětném řízení dne [datum]. Žalobkyně však tyto pohledávky neuznala, označila je za neexistující a vznesla námitku promlčení těchto uplatněných nároků. Soud prvního stupně se posléze zcela správně v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu zabýval tím, zda tato aktivní pohledávka žalovaných je pohledávkou, která je dostatečně určitě vymezena a je z ní zřejmé, o jakou pohledávku se jedná a v jaké výši, s tím, že vůle způsobit zánik pohledávky žalobkyně započtením musí být zcela zřejmá. Zcela správě poté zkonstatoval, že pohledávky žalovaných jsou však nejisté či neurčité, k jejichž objasnění by bylo třeba vedení dlouhého sporu o jejich existenci a výši, a to podrobným a rozsáhlým dokazováním. Dospěl tak ke správnému závěru, že není namístě tyto brát v úvahu, neboť se jedná o nekompenzabilní kompenzační úkon. V tomto smyslu odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, dle níž, pokud se aktivní pohledávka jeví jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li její zjištění, respektive prokázání této pohledávky, co do důvodu či výše rozsáhlejší a složitější dokazování, které by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné pasivní pohledávce, není na místě se jí zabývat. V dané věci tak zcela správně soud prvního stupně dospěl k závěru, že všechny pohledávky žalovaných tak, jak je v řízení uplatnili, jsou pohledávkami nejistými a neurčitými. Všechny tyto tři pohledávky by si totiž jednoznačně vyžádaly náročné a složité dokazování. Stran nároku na ušlý zisk by se jednalo především o prokázání zavinění žalobkyně v souvislosti s časovou prodlevou předání rekonstruované nemovitosti, stran zaplacení zákonného úroku z prodlení, pak o doplnění tvrzení k jejímu nejasnému vyčíslení a další dokazování v tomto smyslu a naposledy v souvislosti s nemajetkovou újmou druhého žalovaného, pak by šlo rovněž o obsáhlé a složité dokazování, zejména prokazování zavinění na straně žalobkyně, jakož i prokázání příčinné souvislosti. Dospěl-li tak soud prvního stupně k závěru, že nároky vznesené žalovanými k započtení nejsou způsobilé proto, aby se jimi soud v dané věci ve vztahu k žalobou požadovanému nároku ze strany žalobkyně zabýval, odvolací soud vychází z toho, že tento jeho postup byl zcela správný. Odvolací soud se pak rovněž ztotožňuje s tím, že žalovaným v průběhu řízení nebránilo nic, aby tyto své pohledávky, jednak na počátku řízení řádně uplatnili a specifikovali, popřípadě, aby se jich domáhali samostatnou žalobou.
19. Na podkladě shora uvedeného odvolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé, včetně příslušenství, jakož i akcesorických výrocích o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky a nákladech řízení státu, je správné, a proto je jako takové dle § 219 o. s. ř. potvrdil.
20. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v rámci odvolacího řízení plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení této fáze. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze 2 úkonů právní služby po [částka] (§ 7 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), ze 2 režijních paušálů po [částka] (§ 13 odst. 1 a 4 citované vyhlášky) a z 21% daně z přidané hodnoty ve výši [částka], celkem odvolací náklady žalobkyně ve výši [částka].
21. Protože výrok o částečném zastavení řízení (II) nebyl odvoláním dotčen, zůstal stranou přezkumné činnosti odvolacího soudu a nabyl samostatně právní moci.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.