6 C 222/2017 - 656

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozená [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozený [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované A] o zaplacení částky 564 239,02 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 516 299,02 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 %, p. a. od 10. 6. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 %, p. a. od 10. 6. 2017 do zaplacení, se řízení zastavuje.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na nákladech řízení částku 183 399,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit na znalečném České republice na účet zdejšího soudu částku 27 519,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně na znalečném České republice na účet zdejšího soudu částku 80 558,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala dne 16. 8. 2017 zdejšího soudu žalobu proti žalovaným o zaplacení částky 737 940 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že realizovala pro žalované, kteří jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa], zapsaném na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], na němž stojí objekt bydlení čp. [Anonymizováno], adresa místa [adresa], rekonstrukci předmětného rodinného domu a venkovní úpravy, to vše podle uzavřené smlouvy o dílo ze dne 13. 1. 2014, jejíž součástí je položkový rozpočet. Ve věci zastupoval podílové spoluvlastníky pozemku a domu druhý žalovaný, který byl také zmocněn v článku VII. smlouvy o dílo jako osoba jednající za objednatele ve věcech smluvních i technických. Z tohoto důvodu probíhala většina jednání s ním, i když první žalovaná se občas na stavbě vyskytovala a podepsala i některé listiny. Smluvní strany se ve smlouvě o dílo dohodly, že práce budou zahájeny dne 14. 1. 2014 a ukončeny dne 30. 6. 2014. Cena za dílo byla sjednána ve výši 2 403 261 Kč bez DPH s tím, že zhotovitel je plátcem DPH, která bude k ceně připočítána. Dále se účastníci dohodli na možnosti provádět i jiné typy prací, tedy vícepráce, které nejsou předmětem smlouvy o dílo a které budou kalkulovány samostatně. V případě prodloužení termínu prací ze strany objednatele, si žalobkyně vyhradila právo aktualizovat ceny odpovídající době realizovaných prací. V článku VI. smlouvy o dílo si strany sjednaly platby po jednotlivých etapách na základě vystavených faktur. V rámci realizace díla byl veden zhotovitelem stavební deník, stavbu dozoroval [tituly před jménem] Arch. [jméno FO] a vlastní řízení stavby prováděl [jméno FO]. V průběhu stavby docházelo na základě požadavků žalovaných ke změnám, které byly vždy řešeny dohodou. Veškeré změny byly navíc projednány s dozorem. Je však skutečností, že si část dodávek dojednali žalovaní sami u dodavatelských firem a sjednali si s nimi i ceny. Žalobkyně pak zboží nakoupila u těchto firem a namontovala. Veškeré práce a postupy na stavbě, které nebyly v nabídce, byly projednány přímo na místě a žalovaní s nimi byly seznámeni, včetně cen. Vzhledem k tomu, že stavební práce na rodinném domu žalovaných byly ukončeny v roce 2014, musela být stavba účetně uzavřena, proto žalobkyně vystavila konečnou fakturu, když předchozí faktury byly žalovanými uhrazeny podle jejich vyúčtování, ač pouze jedna v termínu splatnosti. Veškeré vystavené faktury byly opatřeny přílohou, aby bylo zřejmé, jaké práce byly účtovány. Konečné vyúčtování stavby bylo žalovaným předáno v srpnu 2014, ti se však k němu nevyjádřili. Pouze na konci roku 2014 požádal druhý žalovaný o opětovné předání poupravených položek podle jeho požadavku. Poslední vystavená konečná faktura nebyla ze strany žalovaných uhrazena, vyjma částky 100 000 Kč, kterou žalovaní uhradili dne 15. 5. 2015. Od jejího vystavení pak proběhlo několik schůzek, aniž by byly odsouhlaseny provedené práce, přestože žalovaní obdrželi upravenou nabídku [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Dále jim byly předány soupisy dalších prací, kde byly jednak odečteny neprováděné práce, také však vyčísleny další vícepráce. Schůzka realizovaná dne 30. 5. 2015 za účasti i [tituly před jménem] Arch. [jméno FO] potvrdila, že z 90 % vznikly veškeré problémy tím, že se žalovaní nebyli ochotni věnovat samotné přípravě stavby. Před zahájením prací nebyla žalobkyně oslovena žalovanými ohledně změny či dalších požadavků, vše se řešilo až při realizaci, což vedlo ke změnám i k prodlužování termínu stavby. Od srpna 2014 do července 2015 nebyli žalovaní schopni či ochotni odsouhlasit oprávněnost položek rozpisu cen prací a víceprací včetně méně prací, ač byla stavba hotova a žalovanými užívána. Dne 16. 8. 2015, pak druhý žalovaný požádal dopisem podle článku VIII. smlouvy o dílo o předání díla. K tomu došlo protokolárně dne 2. 9. 2015, když protokol podepsal za žalobkyni jednatel společnosti a za žalované druhý žalovaný. V předávacím protokolu pak je uveden výčet vad, nedodělků a seznam předaných dokumentů s tím, že žalovaní nepožadují odstranění vad a nedodělků, když na tyto vady a nedodělky bude zhotovitelem- žalobkyní poskytnuta sleva. Strany se dále dohodly, že finální vyúčtování ceny díla včetně víceprací a méněprací bude provedeno dodatečně na základě dohody smluvních stran. Po sepsání předávacího protokolu proběhlo několik jednání mezi stranami, a to i místní šetření za účasti soudního znalce [právnická osoba], vše za účelem zjistit výši kompenzace za nedodělky a vady, které byly předmětem předávacího protokolu, a pak zejména stanovit obvyklou cenu neuhrazených prací a dodávek, které žalovaní neuhradili podle vystavené faktury č. [hodnota] ze dne 31. 12. 2014, když neodsouhlasili provedené práce. Přesto, že strany měly snahu se ve věci dohodnout, k dohodě nedošlo, když žalovaní odmítali jakoukoliv částku uhradit. Žalobkyni nezbyla jiná možnost, než nechat vyhotovit soudním znalcem znalecký posudek, který byl zpracován dne 13. 4. 2017 pod č. [hodnota]–12/17. Za tento znalecký posudek si znalec vyúčtoval částku 45 940 Kč, která mu byla žalobkyní uhrazena. S ohledem na znalecký posudek pak žalobkyně vystavila opravný daňový doklad v souladu se zákonem o účetnictví, a to dobropis č. [hodnota] ze dne 30. 5. 2017 se splatností 9. 6. 2017, kterým snížila účtovanou částku o 77 955 Kč za nedodělky a vady zjištěné při předání a sepsané v předávacím protokolu, dále o 100 000 Kč uhrazených žalobkyni dne 15. 5. 2015 a dále pak o částku 304 138 Kč z důvodu stanovení ceny neuhrazených prací a dodávek víceprací znalcem. Z tohoto účetního dokladu tedy vyplynulo, že neuhrazená cena žalovanými činí 692 000 Kč. Opravný daňový doklad včetně původního dokladu, předávací protokol a závěr znaleckého posudku pak zaslal jednatel žalobkyně dne 30. 5. 2017 žalovaným k úhradě, ta však provedena nebyla. Dále byl žalobkyní zaslán žalovaným ve dnech 29. 6. 2017 a 10. 8. 2017 pokus o smír včetně účetních dokladů, předávacího protokolu a závěrů znaleckého posudku. Žalovaní ve svém posledním vyjádření navrhli úhradu částky 300 000 Kč, což s ohledem na výraznou slevu a několikaleté nehrazení stavebních prací nemohla žalobkyně přijmout. Žalobkyně proto požaduje částku 737 940 Kč s příslušenstvím, která sestává z částky 692 000 Kč za provedené dílo a částky 45 940 Kč za náklady za znalecký posudek.

2. Žalovaní v písemném vyjádření k žalobě nárok uplatněný žalobkyní neuznali v plném rozsahu. Uvedli, že rekonstrukce domu s firmou žalobkyně probíhala velice nestandardně, často na rekonstrukci pracovali pouze dva zaměstnanci žalobkyně, kteří si navíc ještě v době, kdy měli pracovat u žalovaných, chodili přivydělávat jinam po Nebušicích, pro firmu žalobkyně byli žalovaní pouze „bokovka“, jelikož většina zaměstnanců stavěla jinde, kolem domu byl vždy velký nepořádek, kouření, vaření, grilování, za zimu protopili 30 000 Kč. Ačkoliv žalovaní o rekonstrukci jednali s panem [jméno FO] starším, posléze ji řídil jeho syn s menší zkušeností a v podstatě nejvíc setkání s panem [jméno FO] starším probíhalo po skončení rekonstrukce, kdy se zabývali nekvalitně odvedenou prací a platbou. Dále žalovaní specifikovali nedostatky: vlhko ve sklepení, elektrická zásuvka nad umyvadlem v prádelně, pračka není zapojena na samostatný okruh, v kuchyni do dřezu teče pouze vlažná voda, na fasádě domu opadává a kroutí se dřevěné obložení, v celém domě křivé zdi a podlaha, různá velikost spár u obkladů v koupelnách, venku na nízkých zdech chybí okapničky, venku v betonovém sloupu je mluvítko v úrovni pasu, branka u plotu miniaturní. Dle smlouvy měla být rekonstrukce dokončena za půl roku, ale žalovaní se stěhovali až za rok a půl. Uvedli, že jejich velkou chybou bylo, že měli stavební dozor, který byl spřízněn se žalobkyní, což nevěděli včas. V dalším vyjádření k žalobě ze dne 11. 12. 2017 akcentovali, že žalobkyní oslovený znalec [právnická osoba] měl k dispozici pouze dokumenty předložené mu žalující stranou, neměl k dispozici celou korespondenci mezi účastníky. Namítali, že stavební deník byl uměle dotvořený až dlouho po skončení akce, jenom za tím účelem, aby dokumentoval účtované položky a ceny. Za podvodnou považují žalovaní i výchozí elektrickou revizi, dále namítali špatné provedení ochran elektrických rozvodů, dále naprostou neochotu žalobkyně odstranit hrozivou vlhkost v jižním křídle suterénu. Dále namítali, že koupelny zhotovila žalobkyně podle vlastního uvážení nejjednodušším způsobem, aniž by akceptovala požadavky žalovaných na postup podle projektu dodavatelské firmy [Anonymizováno]. Nedostatečná byla i izolace na půdě. Dále žalovaní popírali žalobkyní vyúčtované množství materiálu vyvezeného na skládku a jeho účtování. Postup [tituly před jménem] [jméno FO] považují za podjatý. Žalovaní, byť je [tituly před jménem] [jméno FO] bratrancem druhého žalovaného, nevěděli o blízkých vztazích rodiny jednatele žalobkyně s manželkou architekta [jméno FO]. Žalovaní dále vyslovili zásadní nesouhlas se znaleckým posudkem zpracovaným [právnická osoba]. Podle žalovaných firma [Anonymizováno] od začátku až do konce realizace smlouvy o dílo postupovala daleko za hranou dobrých mravů a kryta zázemím pana architekta [jméno FO] si dovolovala neskutečné nehoráznosti.

3. Žalobkyně v replice k tomuto vyjádření ze dne 19. 1. 2018 odkázala na svůj dopis ze dne 14. 6. 2015 adresovaný žalovaným, kde veškeré námitky žalovaných již byly řešeny a k žádosti žalovaných byl dne 2. 9. 2015 sepsán a podepsán předávací protokol, kde byly specifikovány vícepráce i vady a žalovaní uvedli, že nepožadují odstranění vad a nedodělků s tím, že bude žalobkyní poskytnuta finanční kompenzace v ceně obvyklé. Žalobkyně také žalovaným poskytla slevu ve výši 77 955 Kč a na základě znaleckého posudku snížila požadovanou částku o 304 138 Kč, jak uvedla již v žalobě. Je tedy podle žalobkyně zřejmé, že tato jednala v souladu s předávacím protokolem a poskytla žalovaným finanční kompenzaci. Žalovaní uhradili všechny předchozí faktury za provedené stavební práce a ty nerozporovali. Podle žalobkyně je obrana žalovaných založena pouze na emotivních a zkreslených informacích a jejich tvrzení nejsou ničím podložená. Setrvala proto na žalobním požadavku.

4. Žalovaní v písemném vyjádření ze dne 10. 4. 2018 a v dalších písemných vyjádření v průběhu řízení v podstatě zopakovali již v předchozím vyjádření uvedené výhrady ke kvalitě práce žalobkyně, objemu žalobkyní vykázané práce a objemu odvozu suti a jejímu vyúčtování.

5. Soud zjistil ze znaleckého posudku ze dne 10. 9. 2019 č. [Anonymizováno] vypracovaného soudem ustanoveným znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], že cena uvedená ve faktuře č. [hodnota] (daňový doklad č. [hodnota] ze dne 15. 1. 2015 na částku 1 070 862 Kč bez DPH, 1 252 031 Kč včetně DPH) neodpovídá zhotovenému dílu. Soupis prací označený jako „položky FA 07“ ve spisovém materiálu vyčíslen na částku 872 974,19 Kč bez DPH, neodpovídá nejen částce uvedené na faktuře, ale neodpovídá ani zhotovenému dílu. Ani dodatečně zaslaný dobropis, kterým došlo k ponížení původně fakturované částky, neodpovídá skutečnosti. Po odečtení již zaplacené dílčí úhrady investorem ve výši 100 000 Kč by zbývalo z jeho strany k úhradě 592 000 Kč. Při místní prohlídce znalec zjistil, že práce realizované podle smlouvy o dílo i práce nad rámec této smlouvy (vícepráce) jsou provedeny ve standardní kvalitě, vyjma několika dílčích prací, které byly popsány v předávacím protokolu. V průběhu místního šetření byly zjištěny i další drobné vady, na které buď upozornil stavební deník, nebo které byly zjištěny na místě znalcem. Vzhledem k datu předání 2. 9. 2015 a ustanovení uzavřené smlouvy o dílo o záruční lhůtě v délce 60 měsíců, je investor (objednatel) tyto vady zjištěné při předání díla oprávněn uplatit jako reklamaci v záruční lhůtě a požádat o jejich odstranění. Provedené práce ze strany zhotovitele odpovídají běžným standardům a zvyklostem při realizaci stavebních úprav rodinných domů. Znalec vady vytčené v předávacím protokolu uznal a označil je za oprávněné. Podle znalce se jedná vždy o vady odstranitelné, drobného charakteru, nebránící užívání stavby. Nad rámec specifikovaných vad v předávacím protokolu, zjistil znalec nedostatečné ukotvení dřevěného obkladu fasády a chybně provedené obložení kruhového okna, v pořádku také není provedení výplní oplocení z dřevěných prken, které nejsou dostatečně ukotveny do kovových rámů a vypadávají. Soupis provedených prací označených jako položky FA 07 podle zjištění znalce neodpovídá odvedené práci. Finanční částka uvedená v součtu neodpovídá číselně původně vystavené faktuře č. [hodnota], daňovému dokladu č. [hodnota] ze dne 15. 1. 2015. Ve stavebních denících jsou popisovány činnosti, které odpovídají stavebním pracím, které byly realizovány na stavbě. Popis prací je však velice strohý. Stavební deník nebyl veden správným způsobem a nesloužil k účelu, ke kterému by sloužit měl, tj. ke komunikaci mezi investorem nebo jeho zástupcem a zhotovitelem. Vedení deníku touto formou bez jakéhokoliv zápisu investora nebo jeho zástupce je vlastně nadbytečné. Stavební deník není dokladem o tom, že byly práce realizovány v daném čase, jakým způsobem ani v jakém rozsahu. Stavební práce byly na objektu prováděny podle projektové dokumentace vypracované [tituly před jménem] Arch. [jméno FO], datované 09/2012. Jedná se o dokumentaci v úrovni pro ohlášení stavby. Pro účely prováděných stavebních prací nebyla zpracována prováděcí projektová dokumentace. Nestalo se tak ani v průběhu stavby. V průběhu realizace byly provedeny drobné změny oproti původní projektové dokumentaci, jednalo se v úrovni prvního podzemního podlaží o změnu členění místností (posun dělících příček) ve výkresu označených číslem [hodnota] (modelářská dílna), 011 (pokoj hostů), 008 (chodba). Dále byla zrušena původně plánovaná příčka s dveřmi ve schodišťovém prostoru a příčka v sociálním zařízení mezi místností č. [hodnota] (WC) a 003 (sprcha, pračka). Dveře do místnosti 003 (sprcha, pračka) a 004 (sauna) byly zaměněny za posuvné do pouzder. Vstup do sklípku byl proveden z prostoru garáže (podle projektové dokumentace bylo plánováno vybudování přístupového otvoru z venkovní stran). Sklípek pod terasou byl ponechán v původní podobě, nebyl rozšiřován pouze z vnější strany, byly uzavřeny čelní stěny pod terasou. V úrovni 1. nadzemního podlaží byly dispozičně upraveny pouze prostory místnosti č. [hodnota] (koupelna a WC) a 106 (šatna). Vzhledem ke stupni zpracované projektové dokumentace je zcela běžné, že u drobných staveb v průběhu realizace dojde k drobným změnám, pro které se již další samostatná projektová dokumentace nezpracovává. Rozsah prováděných prací se v případě rodinného domu žalovaných změnil hlavně v tom, že byly realizovány práce nad rámec prací dohodnutých ve smlouvě o dílo. Předmětem smlouvy o dílo nebyly například práce týkající se zateplení fasády, venkovní dlažby a oplocení. Délka doby trvání stavby mohla být ovlivněna subdodávkami smluvenými a zajišťovanými pouze žalovanými. Tyto skutečnosti se standardně zapisují do stavebního deníku, v tomto případě však nic takového zmíněno není. Oproti uzavřené smlouvě o dílo byl rozsah realizovaných prací navýšen, tato skutečnost určitě ovlivnila dobu trvání stavebních prací. Navýšení objemu realizovaných prací vždy vede i k prodloužení délky realizace díla. Cenová tvorba soupisu č. [hodnota] odpovídá způsobu tvorby položek kmenového položkového rozpočtu u již zaplacených faktur a také odpovídá i soupisu prací, který byl součástí uzavřené smlouvy o dílo. Při kontrole fakturace č. [hodnota] byly zjištěny nesrovnalosti ve výměrách u některých položek prováděných prací. Po stránce seznamu prováděných prací nebylo zjištěno, že by některé práce nebyly prováděny, pouze v rámci vyčíslení skutečně provedeného objemu prací byly upraveny výměry (množství práce a materiálu) na základě zjištěných skutečností. V případě vytčených vad, které jsou uvedeny v předávacím protokolu, se nejedná, vyjma zásuvky umístěné nad umyvadlem, o profesní chyby z důvodu vedení stavby nebo kvalifikace subdodavatelů. Z větší části se jedná o odstranitelné závady drobného charakteru. V rámci kompletačních prací měla být před dokončením zásuvka přemístěna nebo zaslepena. Standardní zvyklostí je, že se v předávacím protokolu vytknou vady a stanoví se termín pro jejich odstranění. V sepsaném protokolu je však ujednáno, že objednatel nepožaduje odstranění vad, ale poskytnutí finanční kompenzace v ceně obvyklé. Oproti směrným cenám jsou ceny vyfakturované žalobkyní za jednotlivé položky vyšší, a to v řádech jednotek procent, v některých případech i desítek procent. Ceny obvyklé mají vždy určité cenové rozpětí, ve kterém se ceny pohybují. V případě lokality [adresa] lze konstatovat, že použité ceny nevybočují z tohoto cenového rozpětí.

6. Z doplňku znaleckého posudku č. [Anonymizováno] znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 28. 11. 2020, který posuzoval oprávněnost celkového vyúčtování provedených prací, soud zjistil, že žalobkyně fakturovala v průběhu stavby dílčí části z původního položkového rozpočtu, který byl vypracován na základě projektové dokumentace. V průběhu stavby však oproti projektové dokumentaci došlo k různým odchylkám nebo změnám. Žalobkyně do svého konečného vyúčtování nezahrnula veškeré realizované vícepráce a méněpráce, ale pouze práce největšího objemu. Žalobkyní nebyly vykonány všechny práce v takovém rozsahu anebo objemu, jako byly fakturovány. V rámci zakázky byly na stavbě realizovány práce v celkovém objemu 3 725 846 Kč bez DPH, tj. 4 294 163 Kč včetně DPH. Ve faktuře č. [hodnota] jsou zdánlivě účtovány duplicitní položky týkající se vyzdívky příček v úrovni 1. podzemního podlaží – suterénu. Fotodokumentace však potvrdila, že zhotovitel postavil tyto příčky podle projektové dokumentace a následně je musel vybourat a nově vyzdít do stavu, ve kterém se nacházejí nyní. Další obdobnou položkou je realizace chodníku podél jižního průčelí domu, kdy podle projektové dokumentace se měl realizovat z důvodu nižší úrovně oken chodník lomený s vyrovnávacími rampami. Podle fotodokumentace je patrné, že podkladní vrstvy chodníků a zálohové obruby byly zhotovitelem již osazeny. Následně pak muselo dojít k jejich vybourání, provedení zásypu do současné úrovně a nové pokládce chodníků v jedné výškové úrovni. Pro zachování stávajících oken byly osazeny nově, oproti projektové dokumentaci, do chodníku dva anglické dvorky. Je zřejmé, že v tomto případě nejde rozhodně o duplicitu položek. Zhotovitel práci musel provádět dvakrát. V obou případech se jednalo o vícepráce realizované na základě požadavku investora. V případě realizace příček v 1. podzemním podlaží se jedná o objem prací zhruba v hodnotě 15 000 Kč, v případě chodníků se jedná u duplicitních položek o objem zhruba v hodnotě do 10 000 Kč. Přesně jsou položky vyčísleny v položkovém rozpočtu č. [hodnota]. Jako duplicitní se mohou jevit i položky týkající se přesunů hmot a likvidace, odvozu suti. I tyto položky jsou však vždy počítány k určitému souboru prací nebo objektu. V rozpočtu se sice objeví vícekrát, ale ve skutečnosti je účtovaný objem vždy pouze dílčí částí pro jednotlivé objekty. Celková zakázka byla rozčleněna zhotovitelem na objekt 01 – suterén, 02 – přízemí, 03 – fasáda, 04 – subdodávky, 05 - izolace krovu a 08 - venkovní dlažby. U objektu 01, 02, 03 a 08 se objevují tyto položky. Za duplicitní lze považovat zemní práce vyčíslené v objektu 08 - venkovní dlažby a na ně navazující odvozy vybouraného materiálu, ty jsou již vyčísleny v objektu 03 fasády, kde je zahrnuto obkopání objektu za účelem položení zateplení soklové části domu. V rámci celkového vyúčtování byly tyto práce odečteny. U těchto prací se jedná o hodnotu zhruba 38 000 Kč. Na základě uplatněné reklamace ze dne 28. 1. 2020 byl znalcem proveden odborný odhad nákladů na opravu těchto vad. Po přepočtení do cenové úrovně roku 2014, kdy byla zakázka realizována, se jedná o částku 57 538 Kč bez DPH, tj. 66 168,80 Kč včetně DPH. Při kontrole fakturace č. [hodnota]–6 bylo zjištěno, že byla realizována na základě položkového rozpočtu, který byl vypracován podle vypracované projektové dokumentace. Postupně v průběhu stavby byl fakturován určitý podíl prací, které ke dni fakturace byly dokončeny a nebo rozpracovány. Při rozpracovanosti byl stanoven orientační procentuální podíl a ten byl započten do fakturace. V průběhu stavby však postupně docházelo k různým změnám a odchylkám. Tyto změny byly částečně zapracovány do konečného vyúčtování do faktury č. [hodnota], nebyly však zapracovány všechny rozdíly. Na základě požadavku investora (žalovaných), byla znalcem provedena kontrola všech faktur. Při kontrole byly zjištěny odchylky od skutečnosti (započteny vícepráce i méně práce) v celkové hodnotě 231 768,70 Kč bez DPH. V konečném vyúčtování zakázky měla být tato částka odečtena.

7. Z doplňku znaleckého posudku č. [Anonymizováno] zpracovaného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] dne 21. 1. 2021 po doložení dalších podkladů žalobkyní, soud zjistil, že ve faktuře č. [hodnota] jsou zdánlivě účtovány duplicitní položky týkající se vyzdívky příček v úrovni suterénu. Fotodokumentace však potvrdila, že zhotovitel postavil tyto příčky podle projektové dokumentace a následně je musel vybourat a nově vyzdít do stavu, ve kterém se nacházejí nyní. Další obdobnou položkou je realizace chodníků podél jižního průčelí domu, kde podle projektové dokumentace se zde měl realizovat z důvodu nižší úrovně oken chodník lomený s vyrovnávacími rampami. Podle fotodokumentace je patrné, že podkladní vrstvy chodníků a záhonové obruby byly zhotovitelem již osazeny, následně pak muselo dojít k jejich vybourání, provedení zásypu do současné úrovně a nové pokládce chodníků v jedné výškové úrovni. Pro zachování stávajících oken byly osazeny nově oproti projektové dokumentaci do chodníku dva anglické dvorky. Je zřejmé, že v tomto případě nejde rozhodně o duplicitu položek. Zhotovitel práci musel provádět dvakrát. V obou případech se jednalo o vícepráce realizované na základě požadavku investora. Další položkou je i část zateplení soklové partie domu na straně anglických dvorků. Zde již namontovaná izolace byla sejmuta a následně po úpravách byla provedena nově. Jako duplicitní se mohou jevit i položky týkající se přesunu hmot a likvidace odvozů suti. Tyto položky jsou však vždy počítány k určitému souboru prací anebo objektu. V rozpočtu se sice objeví vícekrát, ale ve skutečnosti účtovaný objem vždy pouze dílčí částí pro jednotlivé objekty. Celková zakázka byla rozčleněna zhotovitelem na objekt 01 suterén, 02 přízemí, 03 fasáda, 04 subdodávky, 05 izolace krovu, 08 venkovní dlažby. U objektů 01, 02, 03, 08 se objevují tyto položky. Za duplicitní však lze považovat zemní práce vyčíslené v objektu 08 venkovní dlažby a na ně navazující odvozy vybouraného materiálu. Tyto jsou již vyčísleny v objektu 03 fasády, kde je zahrnuto obkopání objektu za účelem položení zateplení sokolové části domu. V rámci celkového vyúčtování byly tyto práce odečteny. U těchto prací se jedná o hodnotu zhruba 10 000 Kč. Na základě uplatněné reklamace ze dne 28. 1. 2020 byl znalcem proveden odborný odhad nákladů na opravu těchto vad. Po přepočtení do cenové úrovně roku 2014, kdy zakázka byla realizována, se jedná o částku 57 538 Kč bez DPH, tj. 66 168,80 Kč včetně DPH. Při kontrole fakturace č. [hodnota]–6 bylo zjištěno, že byla realizována na základě položkového rozpočtu, který byl vypracován podle vypracované projektové dokumentace. Postupně v průběhu stavby byl fakturován určitý podíl prací, které ke dni fakturace byly dokončeny a nebo rozpracovány. Při rozpracovanosti byl stanoven orientační procentuální podíl a ten byl započten do fakturace. V průběhu stavby však postupně docházelo k různým změnám a odchylkám. Tyto změny byly částečně zapracovány do konečného vyúčtování – do faktury č. [hodnota]. Nebyly však zapracovány všechny rozdíly. Na základě požadavku žalovaných byla znalcem provedena kontrola všech faktur. Při kontrole po doplnění podkladů ze strany zhotovitele byly zjištěny odchylky od skutečnosti (započteny vícepráce i méněpráce) v celkové hodnotě 111 017 Kč bez DPH. V konečném vyúčtování zakázky měla být tato částka odečtena.

8. Z doplňku znaleckého posudku č. [Anonymizováno] zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 26. 6. 2023 soud zjistil, že znalec stanovil, po doplnění listinných důkazů žalobkyní, že konečné vyúčtování provedených prací mělo být žalobkyní vystaveno na částku 602 336 Kč. Žalovaní však provedli dílčí úhradu ve výši 100 000 Kč, k doplacení tak zbývá částka 502 336 Kč. Pokud se týká námitek žalovaných, pak jako podstatné nyní se znalci jeví rozpor v množství likvidovaného odpadu, kdy žalovaní namítají, že bylo žalobkyní fakturováno 238,26 tun, a že tento objem neodpovídá skutečnosti. Žalovaní považují za odpovídající zhruba 10 % z tohoto množství. Obdobný rozpor vidí žalovaní i v množství vyúčtovaných přesunů hmot na stavbě v celkovém množství 169,61 tun a opět navrhují uznat pouze 10 % z daného množství. Znalec akcentoval, že již v předchozím znaleckém posudku výrazným způsobem ponížil jak množství likvidovaného odpadu, tak i účtované přesuny hmot. Žalobkyně předložila kompletní faktury týkající se likvidace odpadů a hlášení na MŽP. Podle hlášení bylo odvezeno 129,31 tun odpadu. Znalec v rámci zpracování posudku porovnal objem odpadu odvezeného ze stavby žalovaných s jednotlivými položkami prací, které byly realizovány na stavbě v Nebušicích a dále i s obdobnými stavbami, kde se likvidované množství pohybovalo v rozmezí 90–180 tun. Množství, které je uvedeno na hlášení [Anonymizováno], v tomto případě odpovídá spíše nižší úrovni v porovnání s obdobnými realizacemi. Znalec proto námitku žalovaných neuznává. Žalobkyně předložila kopie příjemek a faktur, ze kterých lze vyčíst množství a počet odvozů kontejnerů. Dále doložila hlášení, které ze zákona je povinna stavební firma podávat na Ministerstvu životního prostředí. Tento podklad společně s doloženými fakturami je dostatečným důkazem týkajícím se množství likvidovaného odpadu. Na základě doložených dokladů znalec v položkovém rozpočtu upravil množství likvidovaného odpadu podle doložených skutečností, a to podle podaného hlášení, které vyplývá z vážních lístků a faktur týkajících se likvidace odpadu. V případě přesunu hmot se jedná o veškerou manipulaci se stavebním materiálem v rámci zařízení staveniště. Výpočtové přesuny hmot vycházejí z jednotlivých položek stavebních prací (ceníků). Množství odpovídá skutečnosti. Znalec již množství v předchozích znaleckých posudcích redukoval na skutečnost, která odpovídá realizovanému objemu prací. Standardně u obdobných staveb vycházejí přesuny hmot v rozmezí 150–250 tun. Množství bylo porovnáno znalcem s několika již realizovanými rodinnými domy a předchozími znaleckými posudky. V tomto případě se hodnota blíží nižší hranici rozmezí, kde se přesuny hmot pohybují. Znalec proto námitku žalovaných neuznává. Námitky týkající se rozdílu ve fakturaci č. [hodnota] již byly vyřešeny ve znaleckém posudku č. 49/03/2019. Obecně jsou vytýkány rozdíly oproti fakturaci žalobkyně a přílohy, která byla pro fakturaci podkladem. Znalec na základě provedeného místního šetření a výkresové dokumentace přepočítal veškeré výměry a stanovil i cenu obvyklou k fakturaci č. [hodnota], a to včetně jednotkových cen a celou fakturaci na základě nového výpočtu redukoval. Žalovaní namítají, že ve faktuře č. [hodnota] žalobkyně účtovala zbroušení zbytku lepidel na ploše 176 m. Podle žalované má být správná výměra 113,2 m. Znalec však provedl redukci již ve znaleckém posudku č. 49/03/2019 a odsouhlasil pouze výměru 110,054+5,643 m, to je 115,69 m (položky 90 a 91 přílohy znaleckého posudku – položkový rozpočet). Dále žalovaní namítají zhotovení výkopu pro zhotovení vsakovací jámy, kde byly žalobkyní původně účtovány zemní práce v objemu 6,38 m. Podle žalovaných měl být objem maximálně 4 m3. Znalec však ve stejné příloze redukoval celkový objem realizovaných výkopů (položka 6 přílohy znaleckého posudku), kde je snížen objem všech výkopů o 24,19 m. Jedná se tedy o celkové snížení objemu zemních prací, tj. snížení se dotýká i vsakovací jámy. Stejně tomu je i v případě námitky žalovaných týkající se dřevěné výplně plotu. Podle žalovaných skutečná výměra prken by měla být 86,03mb. Znalec již ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno] redukoval množství instalovaných prken na hodnotu 87,7 mb (položka č. [hodnota], přílohy znaleckého posudku). Stejná redukce proběhla znalcem i v případě plotových stříšek (položka 13 přílohy znaleckého posudku). A stejně tomu je i v případě pokládky dlažby, kde znalec napočítal přesný počet kusů dlaždic při realizovaném místním šetření. V případě perlinky a rohovníků na komíně nebyly tyto práce znalcem započítány do výměr již ve znaleckém posudku 49/03/2019, který se zabýval pouze posouzením fakturace č. [hodnota] a uplatněných víceprací. K úpravě ceny lávky na půdě došlo také v rámci znaleckého posudku 49/03/2000. Na základě poskytnutých podkladů, provedeného zaměření a místního šetření bylo znalcem zjištěno, že žalobkyně fakturovala v průběhu stavby dílčí části z původního položkového rozpočtu, který byl vypracován na základě projektové dokumentace. V průběhu stavby však oproti projektové dokumentace došlo k různým odchylkám nebo změnám. Jednalo se například u objektu 01 suterén o změnu rozčlenění příček na chodbě ve vazbě na sousední místnosti. Nerealizovaná byla oddělovací příčka s dveřmi v prostoru zrcadla schodiště a dále jde o nerealizovaný sklípek pod terasou a zrušenou příčku mezi WC a sprchou. V úrovni přízemí bylo odlišně realizováno pouze sociální zařízení (jiné členění). U objektu fasáda byly odlišně realizovány obkopávky kolem objektu, kdy podle projektové dokumentace mělo být realizováno obkopání objektu až na úroveň základové spáry, kde měla být položena drenážní trubka a tepelně odizolovaná základová a soklová partie objektu a následně provedeny zpětné zásypy. Obkopávka byla provedena pouze na straně jižního průčelí, kde vykopání zeminy bylo provedeno těsně pod úroveň hydroizolace, tj. na vrchní úroveň základových pásů. Žalobkyně do svého konečného vyúčtování nezahrnula veškeré realizované vícepráce a méněpráce, ale pouze práce největšího objemu. Žalobkyni nebyly vykonány všechny práce v takovém rozsahu, anebo objemu, jak byly fakturovány v závěrečné faktuře č. [hodnota]. Žalobkyně však na základě znaleckých posudků opravila své konečné vyúčtování a lze nyní konstatovat, že odpovídá skutečně realizovanému objemu prací i po započtení nákladů na opravu zjištěných vad a nedodělků. V rámci zakázky byly na stavbě realizovány práce v celkovém objemu 3 857 851 Kč bez DPH, tj. 4 456 070 Kč včetně DPH po odečtení nákladů na opravu reklamovaných vad. Po odečtení již uhrazených finančních částek zbývá k úhradě 502 336 Kč. Při kontrole fakturace č. [hodnota]–6 bylo zjištěno, že byla realizována na základě položkového rozpočtu, který byl vypracován podle vypracované projektové dokumentace. Postupně v průběhu stavby byl fakturován určitý podíl prací, které ke dni fakturace byly dokončeny anebo rozpracovány, při rozpracovanosti byl stanoven orientační percentuální podíl a ten byl započten do fakturace. V průběhu stavby však postupně docházelo k různým změnám a odchylkám. Tyto změny byly částečně zapracovány v konečném vyúčtování do faktury č. [hodnota], nebyly však zapracovány všechny rozdíly. Na základě požadavku investora byla provedena kontrola všech faktur. Při kontrole po doplnění podkladů ze strany žalobkyně byly zjištěny odchylky od skutečnosti (započteny vícepráce i méněpráce) v celkové hodnotě +28 178,20 Kč bez DPH. V konečném vyúčtování zakázky měla být tato částka přičtena.

9. Z výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO], soud zjistil, že byť ve znaleckém posudku, respektive jeho doplňcích uvedl, že byly dvakrát provedeny výkopové práce, což zjistil zpětně z předložených fotografií, pak tuto duplicitu ve znaleckém posudku finančně nehodnotil, protože neznal přesný průběh stavby. Částka 25 032 Kč, na kterou je vyčíslil zhotovitel, podle znalce může být odpovídající. Tyto zemní práce, pokud by bylo prokázáno, že byly vyvolány ze strany objednatele, by se daly do celkové ceny prací započítat.

10. Soud zjistil ze smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky dne 13. 1. 2014, že jejím předmětem bylo provést pro objednatele dílo specifikované v příloze č. 1 této smlouvy (rekonstrukce nemovitosti žalovaných v [adresa], [Anonymizováno], [adresa]) se zahájením prací 14. 1. 2014 a termínem ukončení prací 30. 6. 2014, a to za částku 2 403 261 Kč bez DPH, která bude připočtena. Smluvní strany se dohodly, že případné jiné typy prací, které nejsou předmětem této smlouvy a nebylo je možné předvídat v době uzavření smlouvy, tedy specifikace a cenové kalkulace, budou kalkulovány a uhrazeny na základě vzájemně odsouhlasené ceny, popřípadě po oznámení zvýšení ceny bez zbytečného odkladu objednateli. Dále bylo sjednáno, že v případě prodloužení termínu prací ze strany objednatele si zhotovitel vyhrazuje právo aktualizace cen odpovídajících době realizace prací a že v případě navýšení cen materiálů ze strany výrobců a dodavatelů o více jak 5 % si zhotovitel vyhrazuje právo úpravy cen v položkách, jichž se použití příslušných materiálů týká. V článku VI. byly sjednány platební podmínky tak, že platby budou probíhat v jednotlivých etapách na základě vystavené faktury splatné do 14 dnů od data jejího vystavení na účet zhotovitele, kde bude uvedena výše platby plus DPH s tím, že průběžná fakturace bude probíhat v cyklu 2–4 týdny podle provedených prací, a že konečné vyúčtování bude provedeno ke dni předání díla a převzetí díla či stavby objednatelem, když ten nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. V článku VIII. si smluvní strany sjednaly, že zhotovitel splní svoji povinnost provést dílo jeho řádným dokončením a předáním objednateli v předávacím řízení, pokud nedochází k předání díla po jednotlivých etapách či částech. Dílo se považuje za řádně ukončené, bude-li mít vlastnosti stanovené smlouvou a bude-li mít pouze takové vady a nedodělky, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Dále, že předávací řízení bude ukončeno protokolem o předání a převzetí, který bude podepsaný oprávněnými zástupci smluvních stran. V článku X. smlouvy si smluvní strany sjednaly, že objednatel je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u zhotoveného díla či stavby v době 60 měsíců od převzetí. V článku XII. bod 2 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,05 %, z ceny nedokončeného díla za každý den prodlení od stanoveného termínu dokončení díla, je-li zhotovitel v prodlení. Součástí smlouvy je položkový rozpočet.

11. Z předávacího protokolu ze dne 2. 9. 2015 soud zjistil, že byl podepsán smluvními stranami, obsahuje přehled předávaných dokumentů a vytýkané vady. Je zde výslovně uvedeno „objednatel nepožaduje odstranění vad a nedodělků s tím, že bude zhotovitelem poskytnuta finanční kompenzace v ceně obvyklé“ a dále, že „finanční vyúčtování ceny díla včetně víceprací a méněprací bude provedeno dodatečně na základě dohody smluvních stran“.

12. Z opravného daňového dokladu č. [hodnota] k faktuře [Anonymizováno], vystaveného žalobkyní pro druhého žalovaného za stavební práce – rodinný dům [adresa], soud zjistil, že žalobkyně vyfakturovala žalovaným částku 692 000 včetně DPH, když zohlednila závěry znaleckého posudku [Anonymizováno] a odečetla vady a nedodělky v částce 77 955 Kč a částečnou úhradu žalovanými ze dne 15. 5. 2015 ve výši 100 000 Kč. Splatnost byla stanovena na 9.6.2017.

13. Z Čestného prohlášení svědka [jméno FO] ze dne 11. 6. 2021 soud zjistil, že jako vedoucí stavby na rekonstrukci rodinného domu žalovaných, potvrdil, že na stavbě byly prováděny práce, které nebyly dány posloupností díla, a to z toho důvodu, že vlastníci nemovitosti buď nespolupracovali, či nebyli schopni si včas zajistit dodavatele na práce, o kterých se rozhodli sami s tím, že je nebude vykonávat firma TEPKOM. Docházelo tedy k tomu, že musely být některé práce prováděny opakovaně, jako například výkopy podél budovy, které byly po provedení izolace zasypány, bylo postaveno lešení pro práce na fasádě a následně v rámci provádění chodníků kolem domu byly opět prováděny výkopy a odvoz suti. To se týkalo i prací velikosti ploch chodníků proti odsouhlasenému plánu, změny spádování žlabů, včetně vsakovací jámy a podobně.

14. Z dopisu ze dne 29. 6. 2017, adresovaného zástupcem žalobkyně druhému žalovanému, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala druhého žalovaného k zaplacení nedoplatku ze smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky ve výši 692 000 Kč s upozorněním na možnost podání žaloby.

15. Z listiny poslední pokus o smír před podáním žaloby ze dne 10. 8. 2017, adresované zástupcem žalobkyně oběma žalovaným, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalované k zaplacení částky 690 000 Kč a 45 940 Kč za znalecký posudek s upozorněním na možnost podání žaloby.

16. Z výslechu svědka [jméno FO], zaměstnance žalobkyně od roku 2010, soud zjistil, že na předmětné stavbě pracoval v pozici stavebního technika, za úkol měl komunikovat se žalovanými a řídit subdodavatele. [právnická osoba] si vyskytoval 2–3krát týdně, pokud neměl dovolenou. Stavební deník na stavbě byl. Svědek připustil, že někdy byl dopisován zpětně, protože svědek nebyl na stavbě každý den. Zápisy do stavebního deníku činil pouze svědek, žalovaným ho k připomínkám nepředkládal, ale žalovaní na stavbě byli a měli k němu vždy přístup. Stavba zpočátku probíhala bez problémů, ty nastaly, až když se začaly rozhodovat důležitější věci. Ke změnám například docházelo při stavbě nových příček, to ve stavebním deníku zaznamenáno nebylo, a to z toho důvodu, že zpočátku panovala mezi smluvními stranami důvěra. Ani kontrolní dny nebyly ve stavebním deníku zaznamenány. Žalovaní však ke způsobu vedení stavebního deníku žádné námitky neměli. Nikdy se nestalo, že by žalobkyně neumožnila žalovaným nahlédnout do stavebního deníku. Stavba byla zahájena podle projektové dokumentace, ale během stavby docházelo ke změnám na přání žalovaných. [právnická osoba] byl přítomen autor projektové dokumentace, který zároveň vykonával stavební dozor, [tituly před jménem] [jméno FO]. Navrhované změny byly konzultovány s architektem během kontrolního dne, všechny změny, které byly na stavbě provedeny, odsouhlasil. Žalobkyně měla k dispozici pouze projektovou dokumentaci, nikoliv dokumentaci prováděcí. Podle svědkova odhadu se změny v projektové dokumentaci týkaly asi jedné čtvrtiny objemu prací. Žalovaní tyto změny se svědkem, respektive i architektem [jméno FO], konzultovali. Z kontrolních dnů se pořizovaly záznamy, avšak ty jsou součástí stavebního deníku pouze dílče, a ani se na nich nepodepisovali všichni účastníci kontrolního dne. Pokud se týká žalovaných, nedokázali si představit konečnou vizi, a proto se některé věci musely předělávat, například založení příček. Dále bylo několik různých návrhů koupelen, venkovní zábradlí bylo rovněž řešeno dlouho a vinou toho se posunul termín dokončení díla. Žalovaní si sami zajišťovali pokládku podlah, montáž střešní krytiny a montáž vnějšího zábradlí. Svědek v rámci své profese zajišťoval kompletní výstavbu a koordinoval subdodavatele. Žalobkyně neměla na stavbě žádné své pracovníky, ale pouze subdodavatele. Při předání stavby žalovaní vytýkali žalobkyni vady a nedodělky, ale netrvali na jejich odstranění. Pokud se týká odpadu, jednalo se o veškerý stavební odpad ze stavby, který je rozdělen na komunální suť a zeminu. Odpad odvážela firma [Anonymizováno]. Množství odpadu vyplývá z rozpočtu a je zpět kontrolováno dodacími listy od likvidátora odpadu. Kontejnery objednával svědek a z 90 % případů byl přítomen u jejich nakládky. Může tedy potvrdit, že množství odpadu, které bylo odvezeno, souhlasí s tím, které bylo účtováno. V době, kdy žalobkyně pracovala pro žalovanou, svědek pracoval i na jiné stavbě, ale byla to novostavba, takže žádná suť tam odvážena nebyla. Námitky žalovaných k elektroinstalaci svědek viděl a navrhoval odstranění vad, které jsou uvedeny v předávacím protokolu, ale žalovaní odstranění těchto vad nepožadovali. Jednalo se o zásuvku u umyvadla. [tituly před jménem] Arch. [jméno FO] tvořil projektovou dokumentaci se žalovanými a při uzavírání smlouvy o dílo, ji již měla žalobkyně k dispozici. Svědek připustil, že stavba nebyla dokončena ve sjednaném termínu, a to z důvodu víceprací. Žalobkyně například stavěla plot, který nebyl původně součástí smlouvy a termín nebylo možné stihnout v rámci častých změn ze strany žalovaných. Pokud je svědkovi známo, žalobkyně nežádala žalované o prodloužení lhůty k dokončení díla. Předání stavby probíhalo za účasti jednatele žalobkyně, žalovaných a svědka a zřejmě i za účasti soudního znalce, [tituly před jménem] [jméno FO] přítomen nebyl. O předání stavby byl sepsán protokol, jehož součástí byl i soupis vad a nedodělků. Předání díla proběhlo až po dokončení prací, tedy po termínu sjednaném ve smlouvě. Zápisy z kontrolních dnů zasílal svědek e-maily i žalovaným. Pokud se týká koupelny, postupovala žalobkyně podle druhé verze projektu od žalovaných. Svědek uvedl, že někteří subdodavatelé žalobkyně, kteří dostali nabídky, nebyli vyzváni k realizaci. Žalovaní například nebyli spokojeni se vzhledem venkovního zábradlí. Připustil, že v rámci změny provádění stavby žalobkyně na žádost žalovaných byla nucena vyměnit subdodavatele, žalovaní si zajistili i vlastního podlaháře. Svědek připustil, že byly problémy s vysoušením vlhké stěny. Dílčí oprava provedená žalobkyní kvůli snížení nákladů se ukázala jako nedostatečná, a proto se přistoupilo na variantu druhou s většími úpravami se souhlasem žalovaných i architekta [jméno FO]. Žalobkyně počet pracovníků na stavbě se žalovanými domluven neměla. Průměrně na stavbě pracovali cca čtyři lidé, záleželo to na subdodavatelích. Připustil, že žalovaní namítali zpožďování stavby, ale podle svědka to nebylo z důvodu na straně žalobkyně, ale protože se čekalo na rozhodnutí žalovaných, pokud se týká změn stavby.

17. Z doplňujícího výslechu svědka [jméno FO], soud zjistil, že žalobkyně prováděla výkopové práce v rámci dané zakázky dvakrát, a to v rámci zateplení objektu a následně v rámci zahradních úprav a zpevňování ploch. Prvním úkonem bylo zateplit objekt, při kterém byl proveden výkop při zateplení soků. Po montáži se dosypala zemina k soklu a chodníky byly požadovány až posléze a pak se znovu prováděl výkop pro položení chodníků v místě, kde si klient (žalovaní) přál mít chodníky. Ty nebyly součástí smlouvy o dílo. Rozsah zpevněných ploch a tedy i chodníků byl stanoven až po uzavření smlouvy o dílo. Pokud by nebyly výkopy provedené v souvislosti se zateplováním objektu zasypány, hrozilo by v průběhu stavby nebezpečí úrazu a nemohla by být dokončena fasáda objektu, tedy aby mohly pokračovat tyto práce, musely být tyto výkopy zasypány. V průběhu stavby docházelo i k dalším zdržením, která byla způsobena dodavateli žalovaných odlišnými od žalobkyně. Týkalo se to například pokládky střešní krytiny, která bránila ve včasném dokončení fasády, žalobkyně měla výdaje i s delší dobou pronájmu lešení, zdržení způsobila i pozdější dodávka zábradlí od dodavatele odlišného od žalobkyně, což rovněž zdrželo dokončení fasády. Žalovaní neměli námitky proti prodloužení stavby z důvodů na straně jejich dodavatelů.

18. Z výslechu znalce [právnická osoba], zpracovatele znaleckého posudku č. [hodnota]–[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 13. 4. 2017, který znalec vypracoval k objednávce žalobkyně, soud zjistil, že limitní při zpracování posudku pro něj byla nemožnost provést detailní zkoumání přímo v nemovitosti. Uvedl, že všechny podklady, které měl pro zpracování znaleckého posudku, obdržel pouze od žalobkyně a že žalované před vypracováním znaleckého posudku nekontaktoval. Znalec byl přítomen při předání díla 2. 9. 2015, a pak už prováděl při vypracování znaleckého posudku jenom obhlídku nemovitosti z ulice. Znalci je známo, že od předání nemovitosti je tato standardně užívána, takže zjištěné vady nemohly bránit jejímu řádnému užívání. Znalec nezahrnul do cenové kalkulace položky, které nebyla žalobkyně jako zhotovitel schopna prokázat nebo nebyly zapsány ve stavebním deníku. Připustil, že mu nebylo umožněno detailní zkoumání na stavbě. Bylo domluveno, že pokud nedojde ke shodě o závěrečném vyúčtování, bude provedeno dodatečné šetření v nemovitosti, k tomu však už nedošlo, takže znalec byl nucen vycházet pouze z podkladů listinných, které měl od žalobkyně k dispozici, a nemůže se tak pregnantně vyjádřit ke všem položkám, protože v době místního šetření je nezkoumal. Nemůže tedy jednoznačně potvrdit, že všechny práce, které byly vyfakturovány, byly také žalobkyní provedeny. Proto si v posudku vyhradil provedení korekce. Výsledná cena v závěru znaleckého posudku 692 000 Kč vyplývá z prokázaných prací a zahrnuje i odečtené nedodělky. Znalec vycházel z předávacího protokolu, jehož součástí je soupis vad a nedodělků. Znalec neshledal žádné mimořádně nadlimitované nebo běžné ceně neodpovídají položky, podle znalce lze ceny považovat za ceny obvyklé, byť v některých případech v horním limitu rozpětí. V kalkulaci je však korigoval na obvyklou cenu. Množství suti vykázané žalobkyní považuje znalec za možné.

19. Z výslechu svědka [jméno FO], jednatele elektroinstalační firmy [právnická osoba]., soud zjistil, že tato společnost jako subdodavatel dělala elektroinstalaci v domě žalovaných, a to kompletní elektroinstalaci, silnoproud i slaboproud. Podle svědka měli žalovaní většinou k práci firmy připomínky a většinou dost rezolutní. Týkalo se to například umístění zabezpečovacího zařízení na objektu. Svědek byl druhým žalovaným označen za idiota a blázna, který nedokáže osadit sirénu na průčelí domu z ulice. Svědkova firma však žalovaným v jejich požadavku na umístění sirény vyhověla. V průběhu prací došlo opakovaně k posouvání vypínačů zásuvek, protože jednou se vana objevila vlevo, podruhé vpravo, a proto se svědek proti tomuto postupu ohradil, když již jeho firma předělávala elektroinstalaci v koupelně potřetí, avšak dostalo se mu vysvětlení od druhého žalovaného, že je idiot, který tomu nerozumí. Svědkova firma měla k dispozici dokumentaci, podle které postupovala, ale v průběhu doby se tato měnila na základě požadavků žalovaných. Dokončené dílo svědek předával žalobkyni, provedl revizi a předal veškeré dokumenty žalobkyni. Dílo svědek fakturoval žalobkyni a dostal za ně zaplaceno. V průběhu montáže vždy vycházeli vstříc všem připomínkách žalovaných a pracovali podle jejich pokynů. U předání díla (elektroinstalace) žalovaní nebyli, a to z toho důvodu, že zakázku měl svědek domluvenou se žalobkyní, a proto dílo předával jí a ta pak následně zákazníkovi. V průběhu stavby svědek vždy komunikoval s jednatelem žalobkyně. Nikoho za stavební dozor svědek na stavbě nepotkal, pouze architekta jako projektanta. Svědek chodil na stavbu na pravidelné kontroly elektroinstalačních prací a na výzvu žalobkyně se účastnil některých jednání. Žádné zápisy do stavebního deníku svědek nedělal, to dělala stavba. Svědkova firma žádný stavební deník nevedla, předpokládá, že ten si vedl stavitel, který si dělal poznámky z jednání. Svědek osobně ale žádný stavební deník neviděl, tedy do něj ani nic nevpisoval, ani ho nepodepisoval. Všechny změny, které svědek na stavbě realizoval, konal na základě požadavku žalobkyně, která zase tímto způsobem vyhovovala požadavkům žalovaných. O zásadních změnách jednal svědek i s druhým žalovaným.

20. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO], příbuzného druhého žalovaného ( jejich matky byly sestřenice), soud zjistil, že vypracovával pro stavbu projektovou dokumentaci, ke které žalovaní původně neměli žádné výhrady, postupně zapracovávali změny, které se týkaly konstrukcí materiálů a ve sklepě byla drobná úprava dispozice. [právnická osoba] se svědek vyskytoval pouze jako zpracovatel dokumentace a dělal občasný autorský dozor, nikoliv však dozor stavební. Ten tam podle svědka asi ani nebyl. Svědkovi je známo, že na stavbě se vedl stavební deník, do kterého sám měl přístup. Záznamy do stavebního deníku činil sporadicky. Smlouvu o dílo v písemné podobě uzavřenou mezi účastníky neviděl. Nad rámec projektové dokumentace prováděla žalobkyně i vícepráce. Týkaly se například změny u dvou anglických dvorků, kdy původně svědek navrhl rampu sníženou k suterénu a dále se měnily příčky v suterénu a nepostavilo se venkovní schodiště, které měl svědek v původním návrhu. Některé práce oproti projektové dokumentaci si zajišťoval investor (žalovaní) sám a neprováděla je tedy žalobkyně. Kolem pozemku byl původní plot, který se celý boural v nadzemí, ale pokud se týká základů plotu, pak si svědek vzpomněl pouze na vybudování nových základů pod konstrukcí zařízení posouvající vrata. Žalování v průběhu stavby navrhovali nejrůznější změny, například ve vybavení koupelny. Dále se dělalo oproti projektové dokumentaci jiné zábradlí a zábradlí na balkony. Původně se počítalo s tím, že celková práce bude trvat asi rok. Podle svědka práce probíhaly od ledna 2014 asi do srpna téhož roku, dále pak už svědek na stavbě nebyl. V době, kdy odcházel ze stavby, byla už většina prací udělaná, ale nebyly zkompletovány některé věci v interiéru a i některé venkovní úpravy. Pro časový odstup si již svědek nevybavil nic konkrétnějšího. Vzhledem k tomu, že neviděl písemnou smlouvu o dílo, nemohl se vyjádřit k tomu, zdali bylo dílo dokončeno včas. Žalovanými požadované změny v dokumentaci způsobily prodloužení stavby, a to vzhledem k rozhodnutí žalovaných, jaké použít materiály nebo vnitřní vybavení. Podle svědka žalovaní neměli řádně rozmyšlené všechno, než se začalo se stavbou. Svědek se přestal na stavbě vyskytovat z toho důvodu, že hlavní část prací již byla hotová. Podle svědka žádné vyhrocené vztahy mezi účastníky v tu dobu na stavbě nebyly, žalovaní měli drobné výhrady, ale ty svědek považuje za běžné na každé stavbě. Předání díla se svědek neúčastnil, neví tedy, jak stavba vypadala v době jejího převzetí, nebyl tam ani poté, kdy již bylo dílo předáno. Stavba je prototyp finského domu ve více úrovních, tedy suterén, přízemí a patro rozmístěné na jednotlivých podestách. Na fasádě se používalo hodně dřeva, střecha byla sedlová, každá část střechy měla jiný sklon. Projekt byl vypracován na ohlášení stavby, ale vzhledem k tomu, že se nezasahovalo do nosných konstrukcí, ani se neměnilo funkční využití objektu, jednalo se pouze o opravu a údržbu domu. O vypracování projektové dokumentace svědka požádal druhý žalovaný. Projekt byl vypracovaný v roce 2012 a stavba začala v roce 2014. Svědkova projektová dokumentace se výkresově neměnila, měnily se pouze některé dispoziční věci. Svědek nevypracoval prováděcí dokumentaci ani rozpočet. Ví, že byl vypracován výkaz výměr a k tomu rozpočet, který zpracovávala patrně žalobkyně. Kontrolních dnů na stavbě se účastnil zástupce dodavatele a zástupce investora a svědek jako projektant. Konaly se podle potřeby cca jednou za 14 dní nebo i častěji. Někdy byl na stavbě pouze svědek s dodavatelem bez žalovaných. Z kontrolních dnů se pořizovaly zápisy, a pokud se nedělaly, byly posílány e-mailové zprávy, které stavbyvedoucí žalobkyně posílal všem zúčastněným. Stavbyvedoucím byl syn jednatele žalobkyně. Záznamy o kontrolních dnech se zapisovaly buď do stavebního deníku, nebo posílaly e-mailové zprávy. Vzhledem ke změnám požadovaným žalovanými subdodávky nenavazovaly na stavbu tak, jak měly, tyto změny ale nemohly stavbu výrazně prodloužit. Pokud svědek skončil na stavbě, bylo to z jeho rozhodnutí. Projektovou dokumentaci vypracovával na základě žádosti žalovaných beze smlouvy. Projektová dokumentace, kterou zpracoval, však neodpovídá realizaci stavby, protože jsou tam změny v dispozici suterénu, dále nebylo realizováno venkovní schodiště a vybavení koupelen bylo nadstandardní oproti projektové dokumentaci. Dokumentace skutečného stavu zpracována nebyla, nikdo to po svědkovi nepožadoval. Svědek připustil, že žalovaným doporučil žalobkyni, protože s ní má dobré zkušenosti. Střechu na stavbě nerealizovala žalobkyně, ale dodavatele si zajistili sami žalovaní. Žalobkyně svědkovi za žádnou jeho činnost na stavbě nikdy nic neplatila. Podle svědka bylo možné koupelny vybavit a udělat tak, aby to odpovídalo původní projektové svědkově dokumentaci, ale žalovaní požadovali vyšší standard a objednali si zařízení u specializované firmy Ptáček, která jim zařízení koupelny vyprojektovala. Tato skutečnost mohla stavbu prodloužit, ale ne zásadním způsobem. Celkově mohly požadavky žalovaných dobu dokončení prací prodloužit cca o tři týdny. V koupelnách se například měnilo sanitární vybavení až v průběhu stavby, kdy se například muselo podle nového zadání upravovat napojení zařizovacích předmětů. Podle svědka plot v jeho projektu nebyl, ten nakreslil dodatečně a byl odsouhlasen žalovanými.

21. Z kopie faktury ř. [Anonymizováno] vystavené [právnická osoba] pro žalobkyni s datem fakturace 13. 4. 2017 a s datem splatnosti 21. 4. 2017 soud zjistil, že vyfakturoval tento znalec žalobkyni za zpracování znaleckého posudku č. [hodnota], – 12/17 částku 45 940 Kč. Z výpisu z účtu [právnická osoba] s datem 20. 4. 2017 soud zjistil, že tohoto dne byla poukázána z účtu žalobkyně na účet č. [č. účtu] částka 45 940 Kč.

22. Z e-mailu ze dne 19. 4. 2014 adresovaného žalobkyni soud zjistil, že žalovaný [tituly před jménem] [jméno FO] výslovně vytkl žalobkyni pomalé tempo provádění prací a ohradil se proti jejímu tvrzení, že jejich dalšímu pokračování brání výběr typu zábradlí, způsobu jeho uchycení či volba střechy. Žalovaný rovněž vyjádřil nespokojenost s realizací podlahového topení v budově a zkritizoval i návrh soklu a jeho umístění v prostoru.

23. Z e-mailu ze dne 20. 4. 2014 adresovaného žalovanému [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že žalobkyně v reakci na výtky žalovaného obsáhle shrnula rozsah prací, které byly dokončeny v rámci stavby v období 14 dnů. Co se týká schodu v obývacím pokoji, žalobkyně odkázala na postoj architekta, s nímž bylo prostorové umístění tohoto prvku konzultováno. Závěrem popsala žalovanému též podrobný průběh realizace stavby střechy a montáže zábradlí.

24. Z e-mailu ze dne 22. 5. 2014 soud zjistil, že žalobkyně informovala 2. žalovaného (adresát [Anonymizováno] je jeho e-mailovou adresou) o vyklizení interiéru a plánované realizaci plotu a vyzvala jej ke sjednání postupu při pokládce parket. Dále požádala o výběr spárovací hmoty a případnou specifikaci úprav vjezdu a chodníku okolo domu pro účely pokládky venkovní dlažby.

25. Z e-mailu ze dne 11. 6. 2014 soud zjistil, že žalobkyně požádala 2. žalovaného o závoz parket na stavbu v termínu od 19. do 20. 6. 2014.

26. Z e-mailu ze dne 19. 6. 2014 soud zjistil, že žalobkyně byla nucena změnit termíny prací z důvodu nedodání parket, přičemž připojila podrobnější harmonogram pro měsíc červen a červenec 2014.

27. Z e-mailu ze dne 30. 6. 2014 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovaným nabídku na provedení venkovních dlažeb dle technologických předpisů jejich výrobce. Součástí e-mailu byla příloha pod názvem položkový rozpočet obsahující podrobnou kalkulaci.

28. Z e-mailu ze dne 3. 7. 2014 adresovaného žalobkyni soud zjistil, že 2. žalovaný v reakci na zprávu zástupce žalobkyně [jméno FO] odmítl kalkulaci chodníků v okolí domu v hodnotě 186 000 Kč a navrhl alternativní postup pro provedení daného úkolu za účelem zajištění úspory.

29. Z e-mailu ze dne 28. 7. 2014 adresovaného žalobkyni soud zjistil, že 2. žalovaný poukázal na neuspokojivý stav vlhkosti v suterénních prostorech, přičemž odmítl náhradu navrženou ze strany žalobkyně a domáhal se vykopání základů a odizolování. Žalovaný zdůraznil, že žalobkyně jeho předchozí námitky k provedení prací nijak nereflektovala, a vyzval ji k realizaci standardní úpravy.

30. Z e-mailu ze dne 22. 8. 2014 adresovaného žalobkyni soud zjistil, že 2. žalovaný vznesl stížnosti na nerealizovatelnost návrhu koupelny v důsledku zásahů pracovníka žalobkyně, pana Hynka. Ve své zprávě zrekapituloval dosavadní výhrady k poloze topení před oknem v přízemí a svévolným úpravám původního návrhu uspořádání koupelnových komponentů, včetně umístění radiátoru, přičemž zdůraznil, že provedení prací dosud nedozoroval osobně, nýbrž s pomocí architekta, na jehož stanoviska k průběhu stavby dle svých slov mylně spoléhal. Závěrem připojil svůj původní návrh realizovatelných koupelen s bližším popisem zamýšleného umístění jednotlivých prvků a požádal o jeho nacenění.

31. Z e-mailu ze dne 5. 9. 2014 soud zjistil, že 2. žalovaný po diskuzi se zástupcem žalobkyně přehodnotil výměnu konvektoru u okna nacházejícího se v přízemí a v této souvislosti požádal o doporučení optimálního zařízení, které bude mít nižší výkon, ale bude prostorově vyhovující. Ve zbývající části zprávy žalovaný instruoval pana Hynka k zakoupení kotle a jeho případné instalaci a výběru držáků radiátorů a informoval ho o prostorovém řešení koupelny a montáži zábradlí a schodiště.

32. Z e-mailu ze dne 27. 11. 2014 soud zjistil, že žalobkyně sepsala zjištěné nedodělky, jakož i závady na stavbě v Nebušicích a vyzvala subdodavatele k nástupu k dokončovacím pracím v termínu od 3. 12. 2014, resp. 8. 12. 2014.

33. Z e-mailu ze dne 28. 12. 2014 soud zjistil, že 2. žalovaný vznesl stížnost proti dostupnosti poštovní schránky, která byla částečně zazděna a umístěna dle jeho názoru v příliš nízké úrovni, a žádal žalobkyni o nápravu.

34. Z e-mailu ze dne 12. 1. 2015 soud zjistil, že 2. žalovaný požádal žalobkyni o vysvětlení nesrovnalostí ve fakturách týkajících se celkového objemu suti, jejíž odvoz mu byl vyúčtován. V této souvislosti též namítl, že cena tohoto odvozu dvojnásobně překračuje cenu tržní. Ke své zprávě připojil satirické znázornění neuspokojivého průběhu stavebních prací.

35. Z e-mailu ze dne 13. 1. 2015 adresovaného zástupci žalobkyně [jméno FO] soud zjistil, že 2. žalovaný rozporoval objem materiálu, který byl přemístěn v rámci vnitrostaveniště, a ohrazoval se též proti ceně gajgrů, jakož i připočítávání vedlejších rozpočtových nákladů ve výši 5 % k jednotlivým vyúčtovaným položkám. Žalovaný vyzval žalobkyni, aby provedla úpravy cen i množství v předložených daňových dokladech s upozorněním, že bez těchto úprav je jakékoli další osobní setkání bezpředmětné.

36. Z e-mailu ze dne 17. 1. 2015 soud zjistil, že 2. žalovaný odmítl návrh žalobkyně k úhradě částky cca 1 000 000 Kč, kdy odkázal na nabídku žalobkyně a smluvní dokumentaci, dle níž cena díla činila celkem 3 222 192 Kč. Od dotčené ceny žalovaný odečetl neprovedené práce, penále za zpoždění stavby, neoprávněně účtované vedlejší rozpočtové náklady a následně přičetl vícepráce. Vzhledem k tomu, že žalovaný dle svých slov uhradil 3 443 287 Kč bez DPH, vyzval žalobkyni, aby při své korekci případné dlužné částky vycházela z uvedené jistiny.

37. Z listiny nazvané Pokus o smír před podáním žaloby ze dne 6. 8. 2015 soud zjistil, že 2. žalovaný upozornil zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] na skutečnost, že splatnost pohledávky ve výši 903 920,92 Kč prozatím nenastala, neboť dosud neobdržel fakturu č. [hodnota]. Tato pohledávka přitom nemohla být ponížena z částky 1 252 031 Kč, neboť dohoda o tomto snížení nebyla učiněna v písemné formě. Žalovaný popsal, že celková cena musí být určena ze sjednané ceny díla, k níž byly přičteny vícepráce a odečteny méněpráce, a odmítl úhradu doplatku, který byl požadován žalobkyní. Zároveň vznesl výhrady ke stavebnímu deníku, který žádné záznamy o vícepracích neobsahoval a nebyl nikdy odsouhlasen. Žalovaný závěrem poukázal, že nedodělky stavby, o jejichž odstranění požádal svého syna, mu brání v jejím řádném užívání a obývání. Za daných okolností navrhl zástupci žalobkyně uzavření mimosoudního smíru.

38. Z dopisu ze dne 16. 8. 2015 adresovaného žalobkyni soud zjistil, že 2. žalovaný vyzval žalobkyni jako zhotovitele k předání díla navzdory zjištěným nedostatkům a závadám, přičemž požádal zároveň o dodání dokumentace k instalovaným agregátům, včetně revizních zpráv.

39. Z e-mailu ze dne 2. 10. 2015 adresovaného žalobkyni soud zjistil, že 2. žalovaný oslovil zástupce žalobkyně [jméno FO] se žádostí o osobní setkání, během něhož by byly diskutovány výhrady žalovaných a návrhy řešení.

40. Z dopisu ze dne 7. 11. 2015 adresovaného žalobkyni soud zjistil, že žalovaní požadovali finanční kompenzaci v ceně obvyklé namísto odstranění nedodělků a závad popsaných v předávacím protokolu ze dne 2. 9. 2015. V této souvislosti dále vznesli výhrady proti stavebnímu deníku, kdy tento dokument nebyl zpracováván průběžně, nýbrž dodatečně bez schválení objednatele, jakož i zprávě o revizi elektronického zařízení, jež nemohla být autorizována, neboť umístění zásuvek v suterénu neodpovídá normě. Žalovaní tak vznesli pochyby o skutečném provedení doložených zkoušek a navrhli vyúčtování s doplatkem ve výši 100 000 Kč bez DPH po zohlednění vad.

41. Z e-mailu ze dne 11. 1. 2016 adresovaného žalobkyni soud zjistil, že 2. žalovaný oslovil zástupce žalobkyně [jméno FO] v reakci na jeho email ze dne 5. 1. 2016 se žádostí o setkání a projednání návrhu na dokončení prací. Druhý žalovaný setrval na svém požadavku výpočtu na základě uzavřené smlouvy s korekcí ve světle víceprací a nedodělků a ohradil se rovněž proti tvrzením žalobkyně, že mezi smluvními stranami mohla být vystavena faktura na sníženou cenu. Závěrem poukázal na absenci odtokového kanálku u garáže, přičemž na podporu svých tvrzení přiložil ke svému e-mailu příslušnou fotografii.

42. Z dopisu ze dne 24. 6. 2017 adresovaného žalobkyni soud zjistil, že žalovaní reagovali na sdělení žalobkyně ze dne 30. 5. 2017 s tím, že odmítli uhradit částku v dobropisu č. [hodnota] k faktuře č. [hodnota], neboť cena díla byla dle jejich názoru již zaplacena v plném rozsahu. Žalovaní se vymezili proti původním stanoviskům architekta [jméno FO], který měl za žalované zajistit stavební dozor, když poukázali, že architekt hájil toliko zájmy žalobkyně a přispěl i k výběru její nabídky, jež byla o 150 000 Kč vyšší než nabídka konkurenční. Na doporučení konzultanta z Kladna však žalovaní pokračovali ve spolupráci se žalobkyní na dalších úpravách a realizaci stavby, aniž by požadovali přemístění postavené sanity v koupelně či dokončení střechy, parket, jakož i dodávky a montáže skleněného zábradlí. Žalovaní se opětovně vymezili proti účtování určitých položek ze strany žalobkyně (např. odvezeného objemu suti, přemístění materiálu do výšek na stavbě či instalace zásuvek) stejně jako trvání přestavby, která se prodloužila o rok a byla spojena s řadou nedostatků a chyb (např. odpadnutí obložení). V této souvislosti se vzdali reklamačních nároků s tím, že žalobkyni jako zhotoviteli již nebude ničeho dalšího uhrazeno.

43. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo pro právní posouzení věci, a proto je dále nehodnotil.

44. Mezi účastníky není sporu, že žalovaní za práce provedené žalobkyní podle smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky proplatili žalobkyni všechny dílčí faktury a dne 15.5.2017 uhradili žalobkyni po vystavení konečné faktury č. [hodnota] částku ve výši 100 000 Kč. Na konečnou opravnou fakturu vystavenou na částku 692 000 Kč již neuhradili žalobkyni ničeho.

45. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.) a má za prokázaný tento skutkový stav: účastníci uzavřeli dne 13. 1. 2014 smlouvu o dílo, na základě které se žalobkyně zavázala provést pro žalované rekonstrukci jejich nemovitosti v [adresa] [Anonymizováno], [adresa] se zahájením prací 14. 1. 2014 a termínem ukončení prací 30. 6. 2014 za částku 2 403 261 Kč bez DPH, která bude připočtena. Dále bylo sjednáno, že případné vícepráce budou kalkulovány a uhrazeny na základě vzájemně odsouhlasené ceny, případně po oznámení zvýšení ceny bez zbytečného odkladu objednateli. Podle smlouvy byla žalobkyně oprávněna vystavovat dílčí faktury podle provedených prací s tím, že konečné vyúčtování bude provedeno ke dni předání díla a převzetí díla objednatelem, který nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Ve smlouvě bylo ujednáno, že dílo je provedeno jeho řádným dokončením a předáním objednateli v předávacím řízení a považuje se za řádně dokončené, bude-li mít vlastnosti stanovené smlouvou a bude-li mít pouze takové vady a nedodělky, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Dále bylo ujednáno, že předávací řízení bude ukončeno protokolem o předání a převzetí podepsaným oprávněnými zástupci smluvních stran. Záruka na vady byla sjednána v délce 60 měsíců od převzetí. Součástí smlouvy byl položkový rozpočet. Žalobkyně žalovaným dílo předala předávacím protokolem ze dne 2. 9. 2015 podepsaným oběma smluvními stranami, který obsahuje soupis vytýkaných vad s výslovným prohlášením žalovaných, že nepožadují odstranění vad a nedodělků s tím, že bude zhotovitelem poskytnuta finanční kompenzace v ceně obvyklé a že finanční vyúčtování ceny díla včetně víceprací a méněprací bude provedeno dodatečně na základě dohody smluvních stran. Žalobkyně vystavovala žalovaným v průběhu stavby dílčí faktury, které žalovaní žalobkyni uhradili. Konečnou fakturu č. [hodnota] na částku 1 252 031 Kč však žalovaní neuznali, zaplatili žalobkyni pouze dne 15.5.2017 částku 100 000 Kč. Po vypracování znaleckého posudku znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] vystavila žalovaná žalovaným opravný daňový doklad č. [hodnota] na částku 692 000 Kč včetně DPH s datem splatnosti 9.6.2017, ani tuto fakturu však žalovaní neuhradili. Podle znaleckého posudku zpracovaného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] a jeho dodatků zbývá k doplacení ceny díla částka 502 336 Kč, na kterou měla být vystavena konečná faktura. Žalobkyně nad rámec takto znalcem stanovené ceny provedených prací provedla i další stavební (výkopové) práce v hodnotě 25 032 Kč.

46. Žalobkyně v průběhu řízení vzala dne 14. 6. 2021 zpět žalobu co do částky 14 836,98 Kč a soud proto řízení usnesením, č.j. 6C 222/2017–406 ze dne 12. 8. 2021, se souhlasem žalovaných, co do této částky zastavil. Dále vzala žalobkyně podáním ze dne 10. 8. 2022 žalobu zpět co do částky 158 864 Kč a soud proto řízení, se souhlasem žalovaných, co do této částky zastavil usnesením, č.j. 6C 222/2017–467 ze dne 8. 9. 2022. Dále vzala žalobkyně podáním ze dne 7. 12. 2023 zpět žalobu co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 158 864 Kč a z částky 14 837 Kč od 10. 6. 2017 do zaplacení, a proto soud, se souhlasem žalovaných, řízení co do této částky zastavil usnesením, č.j. 6C 222/2017–635 ze dne 2. 1. 2024. Při jednání dne 4. 3. 2024 vzala žalobkyně zpět žalobu co do částky 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodejní z této částky ve výši 8,05 % p.a. od 10. 6. 2017 do zaplacení, a soud proto ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl, se souhlasem žalovaných, o částečném zastavení řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby. Soud tak postupoval v souladu s ust. § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

47. Podle ust. § 2586 odst. 1 občanského zákona, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

48. Podle ust. § 2587 občanského zákona, dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu a dále údržba, oprava nebo úprava věci nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

49. Podle ust. § 2604 občanského zákona, dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

50. Podle ust. § 2605 odst. 1 občanského zákona, dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami nebo bez výhrad.

51. Podle ust. § 2610 odst. 1 občanského zákona, právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

52. Podle § 2615 odst. 1 občanského zákona, dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.

53. Podle ust. § 2615 odst. 2 věta prvá občanského zákona, o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

54. Podle ust. § 2618 občanského zákona, soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil je objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

55. Podle ust. § 2619 odst. 1 a 2 občanského zákona, dal-li zhotovitel za jakost díla záruku, použijí se obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Záruční doba týkající se díla počíná běžet předáním díla.

56. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud žalobě vyhověl a rozhodl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. Účastníci uzavřeli platnou smlouvu o dílo, na základě které žalobkyně vykonala pro žalované stavební práce, včetně víceprací (i méněprací), dílo žalovaným (s drobnými vytčenými vadami nebránícími užívání díla) dne 2.9.2015 protokolárně předala, když žalovaní výslovně odstranění vad nepožadovali a se žalobkyní ujednali, že je kompenzuje přiměřenou slevou. V průběhu provádění díla žalovaní uhradili žalobkyni vystavené dílčí faktury. Žalobkyně podle smluvního ujednání vystavila žalovaným konečnou fakturu č. [hodnota] na částku 1 252 031 Kč, na kterou žalovaní žalobkyni uhradili pouze částku 100 000 Kč a následně žalobkyně, po vypracování znaleckého posudku znalcem [jméno FO], odpočtu vad a nedodělků a odečtu žalovanými v mezidobí zaplacené částky 100 000 Kč vystavila žalovaným opravný daňový doklad č. [hodnota] na částku 692 000 Kč, žalovaní však na tuto fakturu již neuhradili ničeho. Tato částka, a žalobkyní vynaložené náklady na znalecký posudek zpracovaný znalcem [jméno FO], byla i předmětem žaloby. V průběhu řízení vzala žalobkyně postupně zpět žalobu v rozsahu specifikovaném v odstavci 46 rozsudku a požadovala zaplacení částky 562 239,02 Kč s příslušenstvím (z toho částky 45 940 Kč za znalecký posudek). Soud má za prokázáno znaleckým posudkem znalce [tituly před jménem] [jméno FO], jeho dodatky i výslechem znalce při jednání dne 4.12.2023, že po korekci celkového objemu a kvality žalobkyní provedených prací, zbývá k doplacení částka 527 368 Kč (po připočtení částky 25 032 Kč za zdvojené výkopové práce). Závěry znaleckého posudku a jeho dodatků jsou v souladu i se svědeckými výpověďmi [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], které soud hodnotí jako věrohodné.

57. Pokud žalovaní v průběhu řízení brojili proti kvalitě žalobkyní provedených prací a zejména proti žalobkyní účtované ceně za odvoz, přemísťování a likvidaci suti, resp. stavebního odpadu, a objemu suti, pak se s jejich všemi námitkami pečlivě a podrobně vypořádal znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ve znaleckém posudku a jeho doplňcích, v nichž tyto námitky jednotlivě zohlednil, a soud na ně zcela odkazuje (viz odstavce 5 až 8 rozsudku). Soud z tohoto znaleckého posudku vycházel, neboť nemá pochybnosti o odbornosti a objektivitě znalce [tituly před jménem] [jméno FO], jím zpracovaný znalecký posudek a jeho doplňky vypracované na žádost soudu, mají všechny náležitosti znaleckého posudku, jsou zpracované pečlivě, obsahují logické vysvětlení jejich závěrů, znalec se podrobně vypořádal s námitkami žalovaných a v posudku a jeho doplňcích je, jak již uvedeno, zohlednil. Výhrady žalovaných, že znalec v prvním posudku dospěl ke stanovení jiné výsledné částky než v jeho doplňcích, nemohou obstát, neboť doplňky posudku byly zpracované na základě rozšířeného zadání (posouzení oprávněnosti konečné fakturace x posouzení oprávněnosti účtování všech prací, víceprací i méněprací provedených žalobkyní, včetně započítání vad díla) a znalec při vypracování dodatků dostal k dispozici další podklady, se kterými se v dodatcích vypořádal a které jeho konečné závěry korigovaly. Soud proto zamítl návrh žalovaných na vypracování revizního znaleckého posudku pro nadbytečnost.

58. V řízení tak bylo prokázáno znaleckým posudkem zpracovaným soudem ustanoveným znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] a jeho doplňky, že žalobkyni vznikl nárok na doplatek ceny díla v částce 502 336 Kč. K této částce soud připočetl částku 25 032 Kč za znalcem sice zjištěné, avšak v posudku nehodnocené duplicitní výkopové práce, jejíž oprávněnost má soud za prokázanou výslechem a doplňujícím výslechem svědka [jméno FO], a jejíž výši znalec při svém výslechu nezpochybnil. Žalovaným by tak zbývala k doplacení částka 527 368 Kč. Protože se však žalobkyně (po dílčích zpětvzetích žaloby (viz odst. 46 rozsudku) domáhala zaplacení částky 562 239,02 Kč (z toho však činí částku 45 940 Kč náklady za znalecký posudek vypracovaný znalcem [jméno FO] mimo řízení, které soud zahrnul do nákladů řízení – viz odstavec 66 rozsudku), uložil soud žalovaným zaplatit žalobkyni částku 516 299,02 Kč (§ 153 odst. 2 o.s.ř.). Její příslušenství v podobě úroků z prodlení soud přiznal ode dne následujícího po termínu splatnosti opravného daňového dokladu č. [hodnota], a to v souladu s ust. § 1970 občanského zákona ve výši podle ust. § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

59. V průběhu řízení žalovaní uplatnili vůči žalobkyni pohledávky, které v podání dne 26. 4. 2022 specifikovali takto : 266 000 Kč jako ušlý zisk za nájem za 14 měsíců (19 000 Kč měsíčně), když dílo bylo předáno 2. 9. 2015, ač mělo být dokončeno 30. 6. 2014, s odůvodněním, že se museli nastěhovat do svého bytu v Tobrucké ulici a nemohli tento byt pronajímat. Dále uplatnili částku 515 499 Kč jako „zákonné penále“, myšleno zřejmě úrok z prodlení za 14 měsíců zpoždění s předáním díla, dále částku 1 000 000 Kč z titulu nemajetkové újmy, která vznikla druhému žalovanému z důvodu stresu z předmětného sporu (onemocnění Parkinsonovou chorobou), a částku 165 334 Kč jako náklady na odstranění špatně provedených prací. Své požadavky pak upřesnili v podání ze dne 9. 11. 2022 tak, že nárok na zákonný úrok z prodlení požadují „z řádové ceny smlouvy o dílo 3 000 000 Kč“ ve výši 8,05 % za 14 měsíců, tedy částku 281 750 Kč. Při jednání dne 23. 1. 2023, kdy žalovaní tyto pohledávky označili za vzájemný návrh, byly tyto vyloučeny k samostatnému projednání a rozhodnutí, přičemž řízení bylo vedeno pod sp. zn. 6C 46/2023. Toto řízení však bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku usnesením, č.j. 6C 46/2023–12 ze dne 16. 3. 2023, které nabylo právní moci dnem 12.4.2023. Žalovaní v rámci stávajícího řízení znovu uplatnili své pohledávky vůči žalobkyni z titulu smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky formou započtení. Dopisem ze dne 16. 2. 2023 vyzvali žalovaní žalobkyni k úhradě těchto částek: 266 000 Kč jako ušlý zisk za nájem za 14 měsíců (19 000 Kč měsíčně), 281 750 Kč jako úrok z prodejní za 14 měsíců zpoždění s předáním díla a 1 000 000 Kč z titulu nemajetkové újmy vzniklé druhému žalovanému z důvodu stresu ze sporu (Parkinsonova choroba). Dopisem ze dne 8. 3. 2023 uplatnili žalovaní vůči žalobkyni zápočet těchto tří pohledávek. Žalobkyně tyto pohledávky neuznala, nárok žalovaných označila za neexistentní a vznesla námitku promlčení uplatňovaných nároků.

60. Podle ust. § 1982 odst. 1 občanského zákona, dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle ust. § 1982 odst. 2 občanského zákona, započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte si pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

61. Podle ust. § 1987 odst. 1 občanského zákona, k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle ust. § 1987 odst. 2 občanského zákona, pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

62. Podle ust. § 1988 odst. 2 občanského zákona, zakazuje se započtení proti pohledávce na úhradu újmy způsobené na zdraví, ledaže se jedná o vzájemnou pohledávku na náhradu téhož druhu.

63. Podle ust. § 1989 odst. 1 občanského zákona, promlčení pohledávky započtení nebrání, nastalo-li po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení.

64. Vzájemně započítávané částky musí být dostatečně určitě vymezeny, musí být zřejmé, jaké pohledávky a v jaké výši jsou započítávány a musí být zřejmý projev vůle způsobit jejich zánik započtením. V již běžícím soudním řízení nelze započítávat na žalovanou pohledávku pohledávky nejisté či neurčité, aby se předešlo vedení dlouhého sporu o existenci a výši aktivní pohledávky žalovaného. Vyžaduje-li prokázání pohledávky žalovaného vůči žalobci co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné pohledávce, je pohledávka žalovaného objektivně sporná, a tudíž nekompenzabilní a kompenzační úkon nebude možné v rámci řízení účinně učinit. Za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší, než je tomu v případě pasivní pohledávky. Pro posouzení obtížnosti zjišťování existence započítávané pohledávky co do důvodu i výše je rozhodující stav v době učinění zápočtu. Rovněž je rozhodné, v jakém stadiu soudního řízení je námitka započtení učiněna. Bude-li námitka započtení uplatněna až na konci nalézacího řízení, obstojí jen v případě, že je započítávaná aktivní pohledávka zcela nepochybná a nebude nutné k jejímu zjištění provádět dokazování. Podle rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31Cdo 684/2020, přesto že je likvidita aktivní pohledávky hmotněprávním předpokladem jednostranného započtení, ochrana poskytovaná vykládaným ustanovením se prosadí zpravidla až v soudním řízení, v němž se věřitel pasivní pohledávky domáhá jejího splnění. Uplatní-li žalovaný dlužník pasivní pohledávky v tomto řízení námitku započtení a vznese-li žalobce (věřitel pasivní pohledávky) námitku relativní neplatnosti jednostranného započtení, musí soud posoudit, zda je započítávaná (aktivní) pohledávka jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 občanského zákona, a tedy způsobilá přivodit svým započtením (v rozsahu, v jakém se pohledávky kryjí) zánik žalobou uplatněné (pasivní) pohledávky. Tak tomu zpravidla nebude tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj., má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce. V úvahu je přitom třeba vzít i stav řízení v okamžiku, kdy byla námitka započtení vznesena. Je-li námitka započtení vznesena v okamžiku, kdy je řízení teprve na začátku, a prokazování skutečností rozhodných pro posouzení aktivní pohledávky nebude významně složitější, než je tomu v případě žalobou uplatněné pohledávky, bude zpravidla na místě závěr, že započtení neodporuje § 1987 odst. 2 občanského zákona. Naopak, námitka započtení uplatněná až na konci nalézacího řízení obstojí pouze v případě, bude-li aktivní (započítávaná) pohledávka zcela nepochybná (nebude-li nutné k jejímu zjištění provádět žádné složitější dokazování). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28Cdo 5711/2017 lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle § 98 věty druhé o.s.ř. s ohledem na obtížnost zkoumání existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nemožnost započtení pohledávky pro nejistotu a neurčitost (§ 1987 občanského zákona). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2023, sp. zn. 23Cdo 101/2023, právní úprava předpokládá platné započtení i promlčené, aktivně započítávané pohledávky tehdy, pokud věřitel z této pohledávky mohl k započtení přistoupit již před tímto promlčením za podmínky, že jsou obě pohledávky jinak způsobilé k započtení. Jinými slovy, je-li aktivně započítávaná pohledávka jinak kompenzabilní (započitatelná), pouze následným promlčením již svoji kompenzabilitu neztrácí. V literatuře se uvedené pravidlo vysvětluje tak, že „obecně platí, že všechny předpoklady kompenzability započítávaných pohledávek musí být nepřerušovaně naplněny po celou dobu mezi okamžikem, ke kterému by měl nastat (zpětně) účinek započtení a okamžikem, kdy je započtení realizováno. Ust. § 1989 občanského zákona požadavku vymahatelnosti aktivně započítávané pohledávky po celou tuto dobu slevuje a ve shodě s § 617 odst. 2 občanského zákona stanoví, že lze realizovat jednostranné započtení i promlčené pohledávky. Podmínkou však je, aby aktivně započítávaná pohledávka nebyla promlčena v okamžiku, ke kterému by měl nastat účinek započtení. Věřitel proto může přistoupit k jednostrannému započtení své již promlčené pohledávky tehdy, pokud mohl (on) k započtení přistoupit kdykoliv před uplynutím promlčecí doby. Jelikož se právo vykonat započtení nepromlčuje, může takový věřitel započtení realizovat kdykoliv v budoucnu, dokud zůstanou naplněny (budou trvat) ostatní předpoklady započitatelnosti vzájemných pohledávek“.

65. Žalobkyně sporuje existenci žalovanými uplatněných pohledávek, vznesla tak námitku relativní neplatnosti jednostranného započtení. Ve smyslu citovaného rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, sp. zn. 31Cdo 684/2020 jsou pohledávky uplatněné v zápočtu žalovanými nejisté a neurčité, neboť jsou bezpochyby objektivně sporné a zjištění jejich důvodu a výše by vyžadovalo rozsáhlé a složité dokazování. Také míra nejistoty ohledně aktivních pohledávek je nesrovnatelně vyšší, než je tomu v případě pasivní pohledávky (pohledávka uplatňovaná žalobou). Pohledávka na náhradu nemajetkové újmy by vyžadovala prokazování zavinění žalobkyně, příčinné souvislosti, případně výše žalovaným požadované újmy, navíc druhý žalovaný přes opakované výzvy soudu dostatečně nedotvrdil a neprokázal předpoklady vzniku práva na náhradu nemajetkové újmy. Pokud se týká nároku na ušlý zisk z důvodu nemožnosti pronajímat byt, bylo by nutné prokazovat především zavinění žalobkyně v souvislosti s časovou prodlevou předání nemovitosti. K tomu dosud žádné dokazování vedeno nebylo, protože k prokazování základu a výše žalobou uplatňovaného nároku nebylo potřebné. Požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení se pak jeví zcela nejasným, když žalovaní neuvedli, s jakým peněžitým dluhem je vůči nim žalobkyně v prodlení a z čeho vyvozují částku 3 000 000 Kč. Dalším předmětem dokazování by bylo prokazování splatnosti aktivní pohledávky při respektování závěrů rozsudku Nejvyššího soudu, sp. zn. 23Cdo 101/2023. Pro posouzení obtížnosti zjišťování existence započítávané pohledávky co do důvodu a výše je rozhodující stav v době učinění jednostranného zápočtu. K tomu ze strany žalovaných došlo vůči žalobkyni dopisem ze dne 8.3.2023. Skutečnost, že řízení bylo zahájeno dne 16. 8. 2017 a ve věci proběhlo velké množství jednání, při němž bylo prováděno rozsáhlé dokazování včetně znaleckého zkoumání a výslechu svědků, které však nebylo vedeno k prokazování oprávněnosti a výše pohledávek započítávaných žalovanými, lze uzavřít, že by zkoumání existence a výše započítávaných pohledávek za situace, kdy k započtení došlo takřka na konci řízení, nepřiměřeně prodlužovalo řízení již tak dlouhé a bylo by v souzeném případě v rozporu s požadavkem na ochranu věřitele před tím, aby řízení o jím uplatněné pohledávce bylo zdržováno složitým prokazováním dlužníkových protipohledávek (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 28Cdo 5711/2017). Aby mohla být námitka započtení vznesena v závěru řízení poté, co bylo ve věci již provedeno rozsáhlé dokazování, úspěšná, muselo by se jednat o pohledávku zcela nepochybnou (rozsudek velkého senátu občanskoprávního obchodního kolegia Nejvyššího soudu, sp. zn. 31Cdo 684/2020), což v tomto případě není splněno. Soud se proto, s odkazem na ust. § 1987 odst. 2 občanského zákona, námitkami k započtení vznesenými žalovanými nezabýval, neboť nejsou ve smyslu shora uvedeného způsobilé k započtení. Žalovaným nic nebránilo, aby tyto své pohledávky řádně a včas uplatnili na počátku řízení nebo samostatnou žalobou.

66. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná co do rozsahu 50 %, když jí soud ze žalovaného nároku ve výši 692 000 Kč přiznal toliko částku 516 299,05 Kč, tj. 75 %, zatímco v částce 175 700,95 Kč, tj. 25 %, byli úspěšní žalovaní. Po odečtení úspěchu od neúspěchu je žalobkyně úspěšná z 50%. Částku ve výši 45 940 Kč za znalecký posudek ze dne 13. 4. 2017 pod č. [hodnota]-12/17, kterou žalobkyně zahrnula do žalované jistiny, soud právně kvalifikoval v souladu s § 137 odst. 1 o. s. ř. jako hotový výdaj účastníka a pro účely výpočtu úspěchu ve věci s ní nekalkuloval (viz Jirsa, J. Komentář k § 137. In: Jirsa, J. a kol. Občanské soudní řízení, 2. část: Soudcovský komentář ([adresa]: Wolters Kluwer), dostupné v ASPI).

67. Co se týká samotné výše náhrady, soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 183 399,90 Kč. Tyto náklady sestávají z 21 úkonů právní služby po 11 100 Kč od podání žaloby ze dne 16. 8. 2017 do částečného zpětvzetí co do částky 14 836,98 Kč dne 12. 8. 2021, dále po 11 020 Kč do částečného zpětvzetí co do částky 158 864 Kč dne 10. 8. 2022 a závěrem po 10 380 Kč do vyhlášení rozsudku ze dne 4. 3. 2024. K odměně za honorovatelné úkony právní služby ve formě přípravy a převzetí zastoupení ze dne 19. 7. 2017 dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „a. t.“), předžalobní výzvy ze dne 10. 8. 2017 podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., pěti písemných podání ve věci samé ze dne 16. 8. 2017, 19. 1. 2017, 31. 5. 2022, 10. 8. 2022 a 7. 12. 2023 podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a účasti u čtrnácti jednání před soudem ze dne 11. 4. 2018, 9. 7. 2018, 26. 10. 2018, 11. 1. 2019 , 17. 1. 2020, 14. 6. 2021, 20. 10. 2021, 11. 4. 2022, 13. 7. 2022, 23. 1. 2023, 13. 3. 2023, 4. 12. 2023, 30. 1. 2024 a 4. 3. 2024 soud dále připočetl celkem 21 náhrad hotových výdajů v paušální výši po 300 Kč ve smyslu § 13 odst. 4 a. t., soudní poplatek ve výši 36 897 Kč, náklady na zpracování znaleckého posudku ze dne 13. 4. 2017 pod č. [hodnota] ve výši 45 940 Kč a dále částku odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 21 % činící 49 282, 80 Kč. Celkové náklady řízení tak činí 366 799,80 Kč, z toho 50 % je přiznaných 183 399,90 Kč.

68. Ve vztahu ke zbývajícím úkonům právní služby, tj. otázkám na znalce ze dne 17. 1. 2019 a 18. 2. 2020, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 21. 12. 2020 a 14. 3. 2023, sdělení soudu ze dne 25. 10. 2021 a založení doplňujících důkazů ze dne 14. 3. 2023 soud uzavřel, že tato podání nelze kvalifikovat jako účelné úkony, neboť se jednalo toliko o jednoduché přípisy kratšího rozsahu týkající se dokazování, kde žalobkyně v převažující míře uvedla argumentaci korespondující s již sdělenými stanovisky (viz usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 11. 2013, sp. zn. 57 Co 799/2013). Z tohoto důvodu soud předmětná podání žádnou odměnou nehonoroval.

69. Soud se dále vypořádal dle § 148 odst. 1 o. s. ř. s nárokem státu na náhradu nákladů řízení proti jeho účastníkům, a to v souvislosti se znalečným uhrazeným znalci [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 110 078,20 Kč, kdy uložil procesně úspěšné žalobkyni, aby nahradila České republice částku co do rozsahu 27 519,50 Kč, tj. 25 % nákladů důkazu znaleckým posudkem, a žalovaným společně a nerozdílně částku 80 558,50 Kč, tj. 75 % nákladů tohoto důkazu, poníženou o 2 000 Kč za již zaplacenou zálohu ve výši 2 000 Kč.

Poučení