25 Co 284/2024 - 2150

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Moravce a soudkyní JUDr. Miluše Krejzlíkové a Mgr. Miroslavy Lanžhotské ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] b) [Jméno advokátky B], narozená [Datum narození advokátky B] bytem [Adresa advokátky B] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky C] sídlem [Adresa advokátky C] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o nahrazení projevu vůle k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 19. března 2024 č. j. 5 C 89/2022-2016 takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. v části, jíž byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít se žalobci a) a b) smlouvu o bezúplatném převodu pozemků parc. č. [číslo] o výměře 2126 m2 dle GP č. [značka] oddělený z poz. parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], parc. č. [číslo] o výměře 3644 m2 dle GP č. [značka] oddělený z poz. parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], parc. č. [číslo] o výměře 4235 m2 dle GP č. [značka] oddělený z poz. parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], parc. č. [číslo] o výměře 8172 m2 dle GP č. [značka] oddělený z poz. parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], parc. č. [číslo] o výměře 5904 m2 dle GP č. [značka] oddělený z poz. parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], parc. č. [číslo] o výměře 8968 m2 dle GP č. [značka] oddělený z poz. parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], parc. č. [číslo] o výměře 90 m2 dle GP č. [značka] oddělený z poz. parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], parc. č. [číslo] o výměře 2870 m2 dle GP č. [značka] oddělený z poz. parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], parc. č. [číslo] o výměře 11013 m2 v k. ú. [adresa], obec [adresa], parc. č. [číslo] o výměře 4330 m2 v k. ú. [adresa], obec [adresa], zrušuje a řízení se v tomto rozsahu zastavuje.

II. Ve zbývající části výroku I. a ve výrocích II. a III. se rozsudek okresního soudu potvrzuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Okresní soud napadeným rozsudkem nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“), a to k pozemkům - pozemek parc. č. [číslo] o výměře 2126 m2 dle GP č. [hodnota] oddělený z poz. parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc. č. [číslo] o výměře 3644 m2 dle GP č. [hodnota] oddělený z poz. parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc. č. [číslo] o výměře 4235 m2 dle GP č. [hodnota] oddělený z poz. parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc. č. [číslo] o výměře 8172 m2 dle GP č. [hodnota] oddělený z poz. parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc. č. [číslo] o výměře 5904 m2 dle GP č. [hodnota] oddělený z poz. parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc. č. [číslo] o výměře 8968 m2 dle GP č. [hodnota] oddělený z poz. parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc. č. [číslo] o výměře 90 m2 dle GP č. [hodnota] oddělený z poz. parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc. č. [číslo] o výměře 2870 m2 dle GP č. [hodnota] oddělený z poz. parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc. č. [číslo] o výměře 11013 m2 v k. ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc. č. [číslo] o výměře 4330 m2 v k. ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc. č. [číslo] o výměře 1017 m2 dle GP č. [hodnota] oddělený z poz. parc. č. [hodnota] k. ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] v Podkrkonoší, obec [adresa], - pozemek parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] v Podkrkonoší, obec [adresa], pozemek parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] v Podkrkonoší, obec [adresa], vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [hodnota], s tím, že žalobce a) [Jméno žalobce], nar. [Datum narození žalobce], nar. [datum narození], jsou oprávněnými osobami ve smyslu ustanovení § 4 zákona o půdě a mají na základě pravomocných rozhodnutí:

1. Magistrátu hlavního města [adresa], Pozemkového úřadu, č. j. [značka] k. ú. [adresa], ze dne [datum], 2. Magistrátu hlavního města [adresa], Pozemkového úřadu, č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 3. Magistrátu hlavního města [adresa], Pozemkového úřadu, č. j. [značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 4. Hlavního města [adresa], Magistrátu hlavního města [adresa], Pozemkového úřadu, č. j. [značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 5. Hlavního města [adresa], Magistrátu hlavního města [adresa], Pozemkového úřadu, č. j. [značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 6. Hlavního města [adresa], Magistrátu hlavního města [adresa], Pozemkového úřadu, č. j. [značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 7. Hlavního města [adresa], Magistrátu hlavního města [adresa], Pozemkového úřadu, č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 8. Magistrátu hlavního města [adresa], Pozemkového úřadu, č. j. [značka] k. ú. [adresa] ze dne [datum], 9. Hlavního města [adresa], Magistrátu hlavního města [adresa], Pozemkového úřadu, č. j. [značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 10. Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 11. Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 12. Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 13. Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 14. Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 15. Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 16. Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 17. Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 18. Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 19. Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 20. Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 21. [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 22. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 23. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 24. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 25. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 26. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 27. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 28. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj hl. m. [adresa], č. j. [značka], zn. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 29. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj hl. m. [adresa], č. j. [značka], zn. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 30. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj hl. m. [adresa], č. j. [značka], zn. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 31. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj hl. m. [adresa], č. j. [značka], zn. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 32. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj hl. m. [adresa], č. j. [značka], zn. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum] i na základě usnesení Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum] a opravného usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobcům v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané. Žalovaná k uspokojení nároku žalobců a) a b) na náhradu za pozemky v restituci nevydané převádí touto smlouvou žalobcům a) a b) do jejich spoluvlastnictví, a to žalobci a) [jméno FO] spoluvlastnický podíl 28/100 vzhledem k celku a žalobkyni b) [jméno FO] spoluvlastnický podíl 72/100 vzhledem k celku na výše uvedených pozemcích (výrok I). Žalované uložil povinnost nahradit žalobci a) na nákladech řízení [částka] k rukám zástupkyně žalobce a) do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok II) a povinnost nahradit žalobkyni b) na nákladech řízení [částka] k rukám zástupkyně žalobkyně b) do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok III). Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] byl rozsudek Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] v části odůvodnění opraven tak, že se chybně uvedený text v bodech 17, 20 a 21 ve znění „k. ú. [adresa]“ nahrazuje slovy „k. ú. [adresa]“.

2. Žalobci se domáhali nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s nimi smlouvu o bezúplatném převodu pozemků uvedených ve výroku I rozsudku z důvodu porušení povinností žalované vyplývajících ze zákona č. 229/1991 Sb. (dále jen „zákon o půdě“), konkrétně nesprávného ocenění spoluvlastnických podílů k pozemkům, které jim nebyly vydány, a liknavosti žalované při uspokojování jejich restitučních nároků. Tvrdili, že jsou na základě jednotlivých rozhodnutí pozemkového úřadu:

1. Magistrátu hlavního města [adresa], Pozemkového úřadu, č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 2. Magistrátu hlavního města [adresa], Pozemkového úřadu, č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 3. Magistrátu hlavního města [adresa], Pozemkového úřadu, č. j. [značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 4. Hlavního města [adresa], Magistrátu hlavního města [adresa], Pozemkového úřadu, č. j. [značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 5. Hlavního města [adresa], Magistrátu hlavního města [adresa], Pozemkového úřadu, č. j. [značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 6. Hlavního města [adresa], Magistrátu hlavního města [adresa], Pozemkového úřadu, č. j. [značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 7. Hlavního města [adresa], Magistrátu hlavního města [adresa], Pozemkového úřadu, č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 8. Magistrátu hlavního města [adresa], Pozemkového úřadu, č. j. [značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 9. Hlavního města [adresa], Magistrátu hlavního města [adresa], Pozemkového úřadu, č. j. [značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 10. Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřad u [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 11. Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 12. Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 13. Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 14. Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 15. Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 16. Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 17. Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 18. Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 19. Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 20. Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 21. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 22. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 23. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 24. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 25. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 26. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 27. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 28. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj hl. m. [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 29. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj hl. m. [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 30. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj hl. m. [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 31. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj hl. m. [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum], 32. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj hl. m. [adresa], č. j. [značka], k. ú. [adresa], ze dne [datum] v postavení oprávněných osob ve smyslu § 4 zákona o půdě k uplatňování restitučních nároků na podkladě právního nástupnictví po jejich otci [jméno FO], narozeném [datum] a zemřelém [datum]. Nároky jejich právního předchůdce jsou odvozeny od původních předchůdců, a to k podílu o velikosti 5/72 k pozemkům v katastrálních územích [adresa]. Restituční nárok byl uplatněn dne [datum] a byl veden pod č. j. [značka]. Konkrétně se jedná o nároky z právního důvodu převodu náhradních pozemků za nevydané pozemky: [parcelní čísla], vše v katastrálním území [adresa] a [parcelní čísla] v katastrálním území [adresa]. Žalovaná začala o restitučních nárocích po jejich uplatnění v roce [rok] rozhodovat až v roce [rok] a dosud není o nárocích žalobců rozhodnuto, resp. způsob hodnoty výše restitučních nároků za odňaté pozemky byl žalovanou proveden nezákonně a žalovaná při uspokojování jejich restitučního nároku postupuje liknavě a svévolně. Žalovaná vyčíslila jejich restituční nároky nesprávně, když vyšla z nesprávného posouzení charakteru odňatých pozemků. Pozemky, které nebylo možno pro zákonné překážky vydat, totiž měly jinou než žalovanou stanovenou hodnotu a měly povahu stavebních pozemků. Navzdory snaze a věcné argumentaci žalobců žalovaná ke správnému stanovení charakteru odňatých a nevydaných pozemků nepřistoupila. Ani závěry obsažené ve znaleckém posudku [jméno FO] včetně dodatku č. [hodnota], ze dne [datum] nevedly žalovanou ke změně stanoviska. Žalobcům se dosud nedostalo uspokojení v celkové výši restitučního nároku po částečném uspokojení nároku (s přihlédnutím k vydaným náhradním pozemkům) [částka]. Z toho připadá na žalobce a) [částka] a na žalobkyni b) [částka]. Uvedené částky mají oporu v závěrech jmenované znalkyně. Znalkyně posoudila nevydané pozemky jako pozemky stavební (k zastavění způsobilé) nikoli jako formálně hodnocené žalovanou jako zemědělské. Je třeba vyjít z toho, že odňaté pozemky, za něž se poskytuje restituční náhrada v podobě pozemků náhradních, byly určeny k zastavění, a to na základě územně plánovací dokumentace – návrhů přehledných regulačních a zastavovacích plánů pro část území [adresa] ([adresa]) a pro část území [adresa] ([adresa]) a Směrného územního plánu hl. m. [adresa] z roku [rok]. V posuzovaném období, kdy byly pozemky odňaty, byla v obou katastrálních územích realizována výstavba založená územně plánovací dokumentací z 30. let 20. století. Územně plánovací dokumentace platí až do doby, než je nahrazena novou územně plánovací dokumentací ([rok]). Navazující regulační předpisy sice mohou ty předchozí modifikovat například zpracováním nových druhů územně plánovací dokumentace, ale předchozí výstupy plánování obstojí, nejsou-li explicitně zrušeny. Nutno vyjít z okamžiku, k němuž byly pozemky odňaty, tedy z přechodu vlastnického práva na stát - [datum], [datum] a [datum]. Odňaté pozemky (případně jejich části) určené regulačním plánem nikoli k zastavění) byly znaleckým posudkem oceněny odlišně. Žalobci, potažmo před tím jejich právní předchůdce, se v letech 2006 až 2022 nedomohli vydání náhradních pozemků z důvodu nesprávného stanovení výše restitučních nároků, což vede k tomu, že ačkoli se přihlásili do několika veřejných nabídek náhradních pozemků vyhlašovaných žalovanou spolu s ostatními 18 oprávněnými osobami, byli úspěšní pouze zčásti. Žalobci se účastnili veřejných nabídkových řízení, avšak nesprávně určená výše restitučních nároků žalovanou vylučuje, aby mohli být se svými přihláškami úspěšní. Metoda ohodnocení pozemků žalovanou jako pozemků zemědělských je terčem kritiky a nesprávného posouzení výše nároku jak u žalobců, tak u podobných nároků jiných restituentů. Žalobci se dovolali v rámci předvídatelnosti skutkově a právně podobné věci, kdy se restitučně svých nároků domáhala [jméno FO] ke shodným odňatým pozemkům v katastrálních územích [adresa].

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Zdůraznila, že mezi účastníky je sporná výše restitučního nároku žalobců, ocenění nevydaných pozemků, resp. metodika ocenění (zejm. stanovení charakteru pozemků, způsob aplikace hodnoty BPEJ, (ne)uplatňování srážek dle oceňovací vyhlášky). Mezi žalovanou a žalobci, resp. jejich právním předchůdcem, nebyla vedena konstruktivní jednání, bylo přistoupeno ke zhotovení znaleckého posudku [jméno FO], který i s přílohami má stovky stran, žalobci ho zaslali žalované společně s předžalobní výzvou dne [datum] a již po 5 týdnech ([datum]) se obrátili na soud s předmětnou žalobou. Nesouhlasila s aktuálním vyčíslením nároků žalobců podle jimi předloženého znaleckého posudku. V době odnětí pozemků neexistovala žádná platná územně plánovací dokumentace, na základě které by mohly být pozemky označeny za stavební. Stanovení pozemků jako stavebních dle návrhů přehledných regulačních a zastavovacích plánů není možné, neboť jejich účinnost zanikla na základě zrušovacích ustanovení zákona č. 84/1958 Sb., o územním plánování. Regulační plány proto nemohly v letech [rok] prokazovat, že pozemky byly určeny k zastavění, neboť se jednalo o již neplatnou územně plánovací dokumentaci. V té době v souladu s ustanovením § 2 vyhlášky č. 144/1959 Ú. L. byl pozemek určený pro stavbu vymezen územním rozhodnutím. Nevydané pozemky se tak staly pozemky stavebními až na základě jejich vymezení pro stavbu územním rozhodnutím, k čemuž docházelo o řadu let později. Znalkyně též nesprávně neaplikovala srážky dle přílohy č. 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb. Žalovaná při stanovení výsledné hodnoty pozemků vychází z cen dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. V případě každého rozhodnutí o nevydání pozemků zemědělského charakteru je pro každý příslušný pozemek stanoven kód BPEJ i příslušná sazba za m2, jedná-li se o pozemek tzv. bonitní, případně je vycházeno ze sazeb pro „neplodnou“ půdu, jež jsou rovněž uvedeny ve vyhlášce. V případě stavebního charakteru pozemku žalovaná zpravidla nechá vyhotovit znalecký posudek. Žalovaná eviduje nároky žalobců v řádově nižší výši než té, jak ji stanovili žalobci. Nesouhlasila ani s tím, že by si při vypořádání nároků žalobců počínala svévolně, liknavě či diskriminačně. Nabízí v rámci veřejných nabídek dostatek vhodných náhradních pozemků. Žalobci ani jejich předchůdce nevyvinul žádnou vážně míněnou snahu dosáhnout uspokojení nároku a platně se nepřihlásil po roce [rok] do žádné veřejné nabídky. Žalobci měli příležitost přihlásit se do veřejných nabídek tam, kde to dovolovalo ocenění náhradních pozemků a určená výše jejich restitučních nároků. Restituční řízení bylo ukončeno [datum], k vyčíslení nároku došlo dne [datum]. Ocenění bylo provedeno zákonným postupem podle vyhl. č. 182/1988 a v případě pozemku PK parc. č. [hodnota] znaleckým posudkem [jméno FO]. Žalovaná eviduje nárok ve výši [částka] ve prospěch žalobce a) a [částka] ve prospěch žalobkyně b).

4. Okresní soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobci jsou dědici [jméno FO], zemřelého dne [datum], který byl oprávněnou osobou podle § 4 zákona o půdě, přičemž mají nárok na náhradu za odňaté pozemky, které nebyly vydány, a to na základě rozhodnutí Magistrátu hlavního města [adresa], Pozemkového úřadu, Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu, Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hlavní město [adresa], Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město [adresa], citovaných ve výroku I. rozsudku. Na základě těchto rozhodnutí mají nárok na vydání náhradních pozemků za pozemky nevydané, a to [parcelní čísla] v k. ú. [adresa] a [parcelní čísla] v k. ú. [adresa], k jejichž odnětí došlo k datům [datum], [datum] a [datum]. Právní předchůdce žalobců se v letech [rok] až [rok] zúčastnil celkem 6 nabídkových řízení a restituční nároky byly uspokojeny v celkové výši [částka]. To bylo mezi účastníky nesporným. Žalobci sami se účastnili veřejných nabídkových řízení, avšak nesprávné ocenění restitučního nároku vylučovalo, aby mohli být se svými přihláškami úspěšní. Žalobci tedy mají nárok na náhradu za pozemky, které jim nemohly být vydány. Uzavřel, že restituční nárok žalobců je celkem ve výši [částka], což je hodnota odňatých pozemků stanovená podle znaleckého posudku znalkyně [jméno FO], č. [značka] ze dne [datum] ve znění dodatku č. 1 ze dne [datum]. Nárok žalobců byl částečně uspokojen pouze co do [částka] a v současné době má žalobce a) neuspokojený nárok ve výši [částka] a neuspokojený nárok žalobkyně b) je ve výši [částka]. Nárok žalobců tak nebyl dosud zcela vypořádán. Postup žalované při uspokojování restitučního nároku žalobců shledal liknavým a svévolným. Restituční nárok žalobců nebyl po dobu více než 30 let uspokojen, neboť žalovaná nevydané pozemky nesprávně ocenila. Přestože byly pozemky evidovány jako zemědělské, měly již v okamžiku odnětí povahu pozemků stavebních, z velké většiny byly určeny pro bytovou zástavbu a zástavbu občanské vybavenosti, k níž také následně došlo. Přesto žalovaná evidovala nárok žalobců v nesprávné výši částkami [částka] ve prospěch žalobce a) a [částka] ve prospěch žalobkyně b). K přecenění nároku nepřistoupila ani na základě žádosti žalobců. Tím, že odmítala uznat hodnotu restitučního nároku žalobců, žalobce zcela vyloučila z účasti ve veřejných nabídkách a tím ztížila uspokojení jejich nároku. Okresní soud vyhodnotil závěry znaleckého posudku znalkyně [jméno FO], č. [značka] ze dne [datum] ve znění dodatku č. 1 ze dne [datum] jako správné. Uvedl, že znalkyně zpracovala znalecký posudek a byla též vyslechnuta u jiných okresního soudů. Dle její výpovědi se v daném případě jednalo o pozemky v k. ú. [adresa] a k. ú. [adresa], jednalo se o součásti [adresa], u nichž byla výstavba plánována a byla vtělena do příslušné územní regulace. Odňaté pozemky nesdílí shodný substrát zařazení do územně plánovací dokumentace, liší se rok [rok] a roky [rok] a [rok]. Znalkyní [jméno FO], bylo vysvětleno, že postupovala podle povahy odňatých pozemků, jakou měly v době odnětí a dle platné příslušné územně plánovací dokumentace. Pokud jde o srážky, vysvětlila, že nebyly splněny podmínky pro ponížení hodnot pozemků. Okresní soud zdůraznil, že znalkyně kromě předloženého znaleckého posudku ve znění dodatku z prosince roku [rok] byla vyslechnuta a v důsledku množství a rozsahu odňatých pozemků včetně značného množství spolurestituentů žalobců byla opakovaně vyslýchána a předkládala písemná vyjádření a znalecké posudky i v dalších řízeních. Vysvětlila, jak se dostala k informacím, které promítla do znaleckého posudku, a jak s nimi pracovala. Spolehlivě a bez důvodných pochybností vysvětlila odlišnou hodnotu téhož pozemku pro případ odlišného data jeho odnětí. Hodnota a povaha pozemku byla posuzována v okamžiku jeho přechodu na stát. Vysvětlila, že v průběhu času se mohly měnit záměry zhotovitele územně stavební dokumentace, to však nemění nic na stavu, jaký tu byl v okamžiku odnětí pozemku. Podstatné pro posouzení skutečné povahy odňatých pozemků jsou územně plánovací dokumentace, případně územní rozhodnutí k umístění stavby. Tím byly v případě zkoumaného území až do roku 1964 regulační a zastavovací plány vydané v 30. letech 20. století a individuální rozhodnutí o umístění stavby. Ani úprava obsažená v zákoně č. 84/1958 Sb. a vyhlášce č. 144/1959 UL není pro takové východisko překážkou. Tato vyhláška výslovně sice zrušila ustanovení § 19 zákona č. 280/1949 Sb., který aplikaci regulačních a zastavovacích plánů přijatých podle předchozích právních předpisů předpokládal, ale vzhledem k tomu, že nová dokumentace byla vypracována až v roce [rok] a přijata byla v roce [rok], tj. až 5 let po účinnosti zákona č. 84/1958 Sb., je vyloučeno, aby došlo k pozastavení výstavby právě v uvedeném exponovaném období.

5. Proti rozsudku okresního soudu podala žalovaná odvolání. Namítala, že rozsudek okresního soudu je nesprávný a nezákonný. Dle jejího názoru nebyly splněny podmínky pro mimořádný postup k nahrazení projevu vůle žalované vymykající se postupu stanovenému v § 11a zákona o půdě. K tomu je třeba kumulativního splnění dvou podmínek, a to liknavý a diskriminační postup žalované vůči oprávněné osobě a dlouhodobá marná aktivní snaha oprávněné osoby o uspokojení nároku zákonným způsobem. Zdůraznila, že žalobci nijak neprokázali, že se snažili o uspokojení svého restitučního nároku zákonem předvídaným způsobem, a to účastí ve veřejných nabídkách s nárokem, jak ho eviduje žalovaná. Žalovaná doložila kvantitativní a kvalitativní dostatečnost veřejných nabídek. Nesouhlasila se závěrem okresního soudu, který liknavost a svévoli žalované shledal výlučně z důvodu údajně nesprávně evidované výše restitučního nároku žalobců, čímž má žalobcům ztěžovat jejich uspokojení zákonem předvídaným způsobem. Žalobci ohledně výše restitučního nároku vychází ze znaleckého posudku [jméno FO], s nímž žalovaná nesouhlasí. Nevydané pozemky je možné ocenit jako stavební pouze v případě, že v rozhodné době existovala závazná územně plánovací dokumentace, existovalo územní rozhodnutí vymezující pozemky pro stavbu či v nadcházejících letech po odnětí vlastnického práva došlo k jejich zástavbě. Jinak je třeba pozemky ocenit jako zemědělské. Znalkyně [jméno FO] zcela nesprávně vychází z domněnky, že pro účely stanovení hodnoty odňatých pozemků je třeba vycházet z návrhů regulačních plánů z 30. let 20. století (v případě pozemků odňatých v roce [rok]) a ze Směrného územního plánu hlavního města [adresa] z roku [rok] (v případě pozemků odňatých v roce [rok] a [rok]), přičemž tyto pláty nebyly platnou a závaznou územně plánovací dokumentací. Regulační plány z 30. let 20. století nebyly nikdy platně přijaty a nebylo z nich vycházeno, zejména s ohledem na zásadní společenské a politické převraty. Ke dni nabytí účinnosti zákona č. 84/1958 Sb. tyto návrhy přehledných regulačních a zastavovacích plánů z 30. let minulého století pozbyly platnosti i po formální stránce. Řada pozemků, která byla v těchto plánech vymezena jako stavební, zastavěny nebyly a byly užívány jako pozemky zemědělské. Ani Směrný územní plán hlavního města [adresa] z roku [rok] nelze považovat za závaznou územně plánovací dokumentaci. K faktické zástavbě odňatých pozemků došlo o řadu let později (často i po více než 10 letech). S ohledem na neexistenci územního rozhodnutí tak nelze pozemky hodnotit jako stavební. Nelze se ztotožnit ani s tím, že znalkyně při ocenění pozemků odmítla aplikovat srážky podle přílohy č. 7 vyhlášky 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., o cenách staveb, pozemků a trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemku a náhradách za dočasné užívání pozemku. Znalkyně odňaté pozemky ocenila jako celek, jelikož původně tvořily hospodářský celek, a vychází z toho, že pokud je u kteréhokoli z odňatých pozemků splněna podmínka vylučující aplikaci srážky, nelze takovou srážku aplikovat v případě žádného z odňatých pozemků. Dle názoru žalované je nutné příslušné srážky uvažovat u každého jednotlivého pozemku, nikoli s ohledem na celý rozsah původních zemědělských pozemků. Je zcela bez významu, zda původní půdní celky tvořily jednotný areál, jelikož k zástavbě pozemků docházelo individuálně a nezávisle na původním uspořádání. Znalecký posudek znalkyně [jméno FO], tedy vykazuje vady a zcela nedůvodně nárok žalobců nadhodnocuje. Žalovaná předložila řadu svých znaleckých posudků, s nimiž se okresní soud řádně nevypořádal a nesprávně je vyhodnotil jako nepoužitelné. Dle jejího názoru je rozsudek okresního soudu na mnoha místech nesrozumitelný až nepřezkoumatelný. Zdůraznila též, že pokud jde o ocenění náhradních pozemků, bylo ocenění některých pozemků mezi účastníky částečně sporné, když žalovaná považuje za správné ocenění znaleckým posudkem č. [číslo] vypracovaným [jméno FO] dne [datum]. Nesouhlasí tedy s oceněním náhradních pozemků p. č. [číslo] v k. ú. [adresa], pozemků p. č. [pozemky] v k. ú. [adresa], resp. jejich částí. Okresní též v odůvodnění rozsudku neuvádí hodnoty jednotlivých náhradních pozemků. Pokud jde o náklady řízení, nesouhlasila s názorem okresního soudu, že žalobci měli ve věci plný úspěch. Navrhla, aby byl rozsudek okresního soudu zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

6. Žalobci ve svém vyjádření k odvolání žalované navrhli potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Zdůraznili, že jejich otec se účastnil veřejných nabídek v letech [rok], jejich žádost o převod zemědělského pozemku podaná u příslušného Státního pozemkového úřadu, krajského pozemkového úřadu, dne [datum] byla ze strany žalované zamítnuta pro nedostatečnou výši jejich restitučního nároku. Před podáním žaloby nechali vypracovat znalecký posudek znalkyní [jméno FO], za účelem ocenění odňatých pozemků, rozdíl mezi skutečnou výší jejich nároku a nesprávnou evidencí žalované je významný a je dán tím, že žalovaná doposud vzdor judikatuře Nejvyššího soudu neurčila hodnotu odňatých pozemků podle územně plánovací dokumentace platné ke dni přechodu pozemků na stát. Závěr okresního soudu o liknavém přístupu žalované považovali za správný. Správný je i znalecký posudek znalkyně [jméno FO], vycházející z dobové územně plánovací dokumentace, a to i v otázce neaplikace srážek z ceny podle přílohy č. 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb. Dle jejich názoru je rozsudek okresního soudu srozumitelný, když výroková část je velmi podrobně odůvodněna a rozsudek okresního soudu je přezkoumatelný. Zdůraznili, že k veškerým námitkám žalované, které se týkají ocenění odňatých a nevydaných pozemků znalkyní [jméno FO] (tj. charakteru odňatých a nevydaných pozemků, neaplikace srážek dle přílohy č. 7 oceňovací vyhlášky znalkyní, nesprávně použité metodice oceňování odňatých pozemků znalci žalované) byl již v obdobných řízeních vedených mezi žalovanou a oprávněnými osobami, které společně se žalobci mají u žalované veden restituční nárok pod č. j. [značka], sdělen Nejvyšším soudem ČR právní názor, který by měla žalovaná respektovat a nikoli neustále vést s oprávněnými osobami soudní spory, ve kterých uvádí svoji stále shodnou a chybnou argumentaci. K námitce žalované, že nesouhlasí s oceněním náhradních pozemků vydávaných žalobcům, a to pozemků p. č. [číslo] v k. ú. [adresa], p. č. [číslo] v k. ú. [adresa], p. č. [číslo] v k. ú. [adresa], p. č. [číslo] v k. ú. [adresa], p. č. [číslo] v k. ú. [adresa], p. č. [číslo] v k. ú. [adresa], p. č. [číslo] v k. ú. [adresa], p. č. [číslo] v k. ú. [adresa], p. č. [číslo] v k. ú. [adresa] a p. č. [číslo] v k. ú. [adresa], z důvodu právní opatrnosti a hospodárnosti tohoto řízení berou žalobu částečně ohledně těchto pozemků zpět. Nadále považují za předmět žaloby pouze pozemek p. č. [číslo] o výměře 1017 m2 v nesporné hodnotě [částka], pozemek p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] v nesporné hodnotě [částka], pozemek p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] v nesporné hodnotě [částka], pozemek p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] v nesporné hodnotě [částka] a pozemek p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] v Podkrkonoší v nesporné hodnotě [částka] (hodnoty určeny znaleckým posudkem znalkyně [jméno FO] č. [číslo]). Celková hodnota vydávaných pozemků by tedy činila [částka]. Pokud jde o náklady řízení, okresní soud správně vycházel z tarifní hodnoty – celkové hodnoty pozemků, které měly být vydány, a to z částky [částka].

7. Žalovaná v přípisu ze dne [datum] vyslovila souhlas s částečným zpětvzetím žaloby, pokud jde o pozemky p. č. [číslo] v k. ú. [adresa], p. č. [parcelní čísla], vše v k. ú. [adresa].

8. Dle § 220a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné (odst. 1). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné; v takovém případě po právní moci usnesení pokračuje v odvolacím řízení (odst. 2).

9. Žalobci vzali v průběhu odvolacího řízení částečně žalobu zpět, a to pokud se domáhali nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s nimi smlouvu o bezúplatném převodu pozemků p. č. [číslo] o výměře 2126 m2 dle geometrického plánu č. [číslo] oddělený z pozemkové parcely č. [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], p. č. [číslo] o výměře 3644 m2 dle geometrického plánu č. [číslo] oddělený z pozemkové parcely č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], parc. č. [číslo] o výměře 4235 m2 dle geometrického plánu č. [číslo] oddělený z pozemkové parcely č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], parc. č. [číslo] o výměře 8172 m2 dle geometrického plánu č. [číslo] oddělený z pozemkové parcely č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], parc. č. [číslo] o výměře 5904 m2 dle geometrického plánu č. [číslo] oddělený z pozemkové parcely č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], parc. č. [číslo] o výměře 8968 m2 dle geometrického plánu č. [číslo] oddělený z pozemkové parcely č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], parc. č. [číslo] o výměře 90 m2 dle geometrického plánu č. [číslo] oddělený z pozemkové parcely č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], parc. č. [číslo] o výměře 2870 m2 dle geometrického plánu č. [číslo] oddělený z pozemkové parcely č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], parc. č. [číslo] o výměře 11013 m2 v k. ú. [adresa], obec [adresa], a parc. č. [číslo] o výměře 4330 m2 v k. ú. [adresa], obec [adresa], přičemž žalovaná se zpětvzetím žaloby souhlasila. Krajský soud tedy rozsudek okresního soudu ve výroku I. v části, jíž byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít se žalobci a) a b) smlouvu o bezúplatném převodu uvedených pozemků, zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil (§ 222a o. s. ř.).

10. Krajský soud jako soud odvolací (dále jen „odvolací soud“) poté přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu i řízení mu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

11. Dle § 11a odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový fond jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

12. Nejprve se odvolací soud zabýval námitkou žalované, že rozsudek okresního soudu je nepřezkoumatelný. K tomu odvolací soud uvádí, že měřítkem toho, zda je rozhodnutí okresního soudu nepřezkoumatelné, nejsou požadavky účastníků či odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I pokud by rozhodnutí okresního soudu zcela nevyhovovalo všem požadavkům ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř., pak by jej nebylo možno považovat za nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013 sp. zn. 29 Cdo 2543/2011). V posuzované věci odůvodnění rozsudku okresního soudu vytvářelo více než dostatečnou oporu k tomu, aby žalovaná mohla v odvolání proti němu uplatnit odvolací důvody uvedené v ustanovení § 205 odst. 2 o. s. ř. a již proto nelze tento rozsudek považovat za nepřezkoumatelný.

13. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci jsou oprávněnými osobami podle zákona o půdě a mají nárok na náhradní pozemky za pozemky v k. ú. [adresa] a v k. ú. [adresa], které jim nebyly vydány dle jednotlivých rozhodnutí citovaných ve výroku I. rozsudku okresního soudu.

14. Žalovaná zpochybňovala závěr okresního soudu o jejím liknavém postupu při uspokojování nároku žalobců a závěr o výši jejich nároku. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR (jež reflektuje i judikaturu Ústavního soudu – srovnej zejména nález ze dne 4. 3. 2004 sp. zn. III. ÚS 495/02, publikovaný pod č. 33/2004 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, nález ze dne 30. 10. 2007 sp. zn. III. ÚS 495/05, publikovaný pod č. 174/2007 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, či nález Pléna Ústavního soudu ze dne 13. 12. 2005 sp. zn. Pl ÚS 6/05, publikovaný pod č. 531/2005 Sbírky) je ustálena v závěru, že v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu žalované (jež je nástupkyní Pozemkového fondu ČR a jejíž práva a povinnosti vykonává Státní pozemkový úřad) může oprávněná osoba nárok uplatnit u soudu žalobou na vydání konkrétního vhodného pozemku, aniž by důvodnost takové žaloby bylo lze vázat na podmínku jeho zahrnutí do veřejné nabídky, a že takový postup nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminující. Je přitom jen věcí žalované, aby měla technicky řádně zpracována data o pozemcích, jež může nabízet k převodu, a aby k příslušným nabídkám přistupovala bez prodlení. Nesnáze při vyřizování nároků vyplývajících z restitučních právních předpisů nesmí státní orgán přesouvat na osoby oprávněné a nemůže těmito těžkostmi – ať už jsou jakéhokoliv charakteru – odůvodňovat nedostatky ve svém postupu (k tomu srovnej především rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009 sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, uveřejněný pod č. 62/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

15. Judikatura dovolacího soudu je přitom rovněž ustálena v závěru, že jako přinejmenším liknavý (ba až svévolný) lze kvalifikovat i takový postup žalované (a jejího právního předchůdce – Pozemkového fondu ČR), jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným určením ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2016 sp. zn. 28 Cdo 155/2016) a kdy proto nebylo možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2017 sp. zn. 28 Cdo 837/2017 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2015 sp. zn. 28 Cdo 1117/2015).

16. Okresní soud vyšel z toho, že právní předchůdce žalobců [jméno FO] se v letech [rok] až [rok] účastnil 6 veřejných nabídek, o čemž nebylo mezi účastníky sporu, a tím také došlo k částečnému uspokojení jeho nároku. Právní zástupkyně [jméno FO] a dalších oprávněných osob vyzvala dne [datum] žalovanou k řádnému ocenění nároku, na výzvu žalovaná reagovala sdělením, že při oceňování nároku postupovala řádně a jejich nárok nepřecenila. [jméno FO] dne [datum] zemřel. Žalobci následně nechali zpracovat znalecký posudek znalkyní [jméno FO], předložili jej v březnu [rok] žalované, která, jak sama tvrdí, dopisem ze dne [datum] oznámila žalobcům, že jejich výzvu k přecenění restitučního nároku považuje za nedůvodnou. Na žalovanou se s požadavkem na přecenění nároku obraceli i další oprávněné osoby, které spolu se žalobci, resp. jejich právním předchůdcem, uplatňují nárok na vydání náhradních pozemků za nevydání týchž odňatých pozemků (podílů na nich). Žalobci se přihlásili do veřejné nabídky dne [datum], žalovaná jejich přihlášku zamítla z důvodu nedostatečné výše restitučního nároku.

17. Pokud jde o výši restitučního nároku žalobců, spor účastníků vychází z odlišného posouzení charakteru odňatých pozemků, od něhož se ocenění odvíjí. V otázce charakteru odňatých pozemků v době jejich přechodu na stát lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu, jíž byl opakovaně formulován a odůvodněn závěr, že i v těch případech, kdy byly pozemky v době přechodu na stát evidovány jako zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby, bezprostřední realizace výstavby, existence územního rozhodnutí o umístění stavby), lze i takové pozemky v zásadě ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015 sp. zn. 28 Cdo 2956/2014, ze dne 3. 4. 2014 sp. zn. 28 Cdo 444/2014 a ze dne 10. 2. 2020 sp. zn. 28 Cdo 4185/2019).

18. Dovolací soud ve své judikatorní praxi rovněž aproboval flexibilnější přístup k posuzování původní povahy odňatých pozemků (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2020 sp. zn. 28 Cdo 4148/2019 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2020 sp. zn. 28 Cdo 2134/2020), v rámci něhož soudy podle kontextu každého jednotlivého případu zohledňují různé relevantní okolnosti a neulpívají rigidně na vydání územního rozhodnutí jako na podmínce uznání pozemku za stavební, přičemž kritéria uváděná judikaturou pro závěr o stavebním charakteru původních pozemků nejsou taxativními hledisky, jež musí být naplněna současně, nýbrž jde toliko o příkladmo uváděné konkrétní faktory, jež mohou k závěru o stavební povaze pozemku vést.

19. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že při posouzení charakteru pozemků odňatých k datu [datum] lze vycházet i z přehledných regulačních a zastavovacích plánů státní regulační komise vypracovaných ve 30. letech 20. století. K uvedenému datu jiná územně plánovací dokumentace neexistovala, jak vyplývá ze sdělení Institutu plánování a rozvoje hlavního města [adresa], z čehož vycházela i znalkyně [jméno FO]. Tyto regulační plány byly vydávány na základě zákona č. 88/1920 Sb., o zřízení státní regulační komise pro hlavní město Prahu s okolím. Státní regulační komise pro [adresa] a okolí byla zřízena za účelem přípravy přehledného regulačního a zastavovacího plánu, v němž budou rozřešeny podmínky stavebního rozvoje [adresa] s okolím, přičemž obcemi, pro které byla státní regulační komise zřízena, byly i [adresa]. Ani po účinnosti zákona č. 84/1958 Sb., o územním plánování, nebyla po dobu více než 5 let přijata pro oblast Prahy nová územně plánovací dokumentace. Regulační a zastavovací plány z 30. let 20. stolení nejen že nebyly zrušeny, ale byly v praxi i používány. O tom svědčí např. územní rozhodnutí odboru výstavby odboru města a vodního hospodářství rady ÚNV hlavního města [adresa] č. j. [značka] ze dne [datum], i když bylo vydáno pro pozemky jiné. Takový postup příslušných orgánů přitom nachází oporu v § 12 zákona č. 84/1958 Sb., podle kterého nebyl-li pro příslušné území schválen územní plán, musel příslušný orgán dbát výchozích podkladů pro územní plánování, popř. opatřit pro územní rozhodnutí jiné podklady v rozsahu nezbytném k řešení dané otázky. Při posouzení charakteru pozemků odňatých k datům [datum] a [datum] lze vycházet i ze Směrného územního plánu hlavního města [adresa] z roku [rok], který je územně plánovací dokumentací vydanou na základě zákona č. 84/1958 Sb., o územním plánování, a vešel v platnost [datum] jeho schválením usnesením vlády [značka]. Schválený územní plán obce (města) vydaný podle příslušného právního předpisu je možno s ohledem na individuální skutkové okolnosti případu považovat za územně plánovací dokumentaci, jak dovodil Nejvyšší soud v usnesení ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]. Námitka žalované, že při posuzování charakteru pozemků nelze vycházet z návrhů regulačních plánů 30. let 20. stolení, ani ze Směrného územního plánu hlavního města [adresa] z roku [rok], není důvodná. Při posuzování pozemků jako stavebních totiž judikatura Nejvyššího soudu v odůvodněných případech nevylučuje, aby bylo přihlédnuto i k jiným podkladům územního plánování, např. územnímu plánu dosud nepotvrzenému, nebylo-li zde jiné platné (schválené) územně plánovací dokumentace (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2022 sp. zn. 28 Cdo 2984/2022, rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2020 sp. zn. 28 Cdo 4185/2019 a ze dne 29. 3. 2022 sp. zn. 28 Cdo 3080/2021). Není správný ani názor žalované, že v případě pozemků odňatých v roce [rok] a [rok] se tyto staly stavebními až na základě jejich vymezení pro stavbu územním rozhodnutím, popř. jejich faktickým zastavěním. Jak vyplývá z uvedené judikatury Nejvyššího soudu, uváděná kritéria pro závěr o stavebním charakteru pozemků (existence územně plánovací dokumentace v době odnětí, vykoupení za účelem výstavby, bezprostřední realizace výstavby, existence územního rozhodnutí o umístění stavby) nejsou taxativními hledisky, jež musí být naplněna současně, ale jde pouze o příkladmo uváděné konkrétní faktory, jež mohou k závěru o stavební povaze pozemků vést. Judikatura Nejvyššího soudu neobsahuje jakoukoliv formulovanou podmínku bližší souvislosti mezi konkrétně územně plánovací dokumentací a reálně uskutečněnou výstavbou, např. spočívající v totožnosti charakteru výstavby (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2022 sp. zn. 28 Cdo 2231/2022). K námitce žalované, že znalkyně [jméno FO] neaplikovala srážky dle přílohy č. 7 vyhlášky, je třeba pouze uvést, že znalkyně neshledala podmínky pro aplikaci srážek, neboť nebyly dohledány relevantní podklady, na jejichž základě by mohly být srážky uplatněny.

20. Nelze tedy než ve shodě s okresním soudem uzavřít, že postup žalované při uspokojování restitučních nároků žalobců byl liknavý a svévolný, právní předchůdce žalobců se aktivně účastnil veřejných nabídek náhradních pozemků v letech [rok] až [rok] a poté žalobci aktivně usilovali o přecenění nároku, k čemuž předložili žalované i znalecký posudek. Podali též přihlášku do veřejné nabídky dne [datum], avšak jejich přihláška byla odmítnuta z toho důvodu, že nemají restituční nárok v požadované výši. Skutečnost, že žalovaná nesprávně oceňovala restituční nárok žalobců, jde k její tíži. Bylo neúčelné, aby se žalobci účastnili dalších veřejných nabídek, pokud mezi účastníky nebyla shoda o ocenění nároku, když žalovaná při uplatnění nároku v jiné odsouhlasené výši účast na veřejné nabídce neumožní, jak se při přihlášce žalobců do veřejné nabídky dne [datum] také stalo.

21. Odvolací soud považuje za nutné též zdůraznit, že ohledně shodných nároků žalobců bylo již rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka]. Dovolání žalované proti tomuto rozsudku bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum] č. j. [spisová značka] odmítnuto. Stejně tak bylo již rozhodnuto ohledně nároků jiných spolurestituentů, jejichž nároky vyplývaly ze shodných rozhodnutí o nevydání pozemků v k. ú. [adresa] a k. ú. [adresa] (např. rozsudek Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] a usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum] č. j. [spisová značka] – žalobkyně [jméno FO]; rozsudek Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] a usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum] č. j. [spisová značka] – žalobkyně [jméno FO]), přičemž soudy dospěly k závěru, že postup žalované při uspokojování restitučních nároků žalobců byl liknavým a svévolným, při ocenění pozemků, které nebyly žalobcům, resp. jejich právním předchůdcům v restitučním řízení vydány, je třeba vycházet ze znaleckého posudku znalkyně [jméno FO], č. [značka] ze dne [datum] ve znění dodatku č. 1 ze dne [datum]. Ve smyslu § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tedy lze důvodně očekávat, že při hodnocení těchto otázek bude v posuzované věci rozhodnuto stejným způsobem.

22. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci požadované náhradní pozemky (které zůstaly předmětem odvolacího řízení poté, co byla žaloba částečně vzata zpět) jsou vhodné k převodu a jejich hodnota činí [částka].

23. Dle znaleckého posudku znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], činí celkový nárok žalobců za pozemky, které nemohly být vydány, [částka]. Mezi účastníky je nesporné, že nárok žalobců byl uspokojen co do [částka], tzn. neuspokojený nárok žalobců činil [částka]. Podíl žalobce a) na ceně za pozemky, které nemohly být vydány, činí [částka] (tzn. 28/100) a podíl žalobkyně b) činí [částka] (tzn. 72/100). Odvolacím soudem je rozhodováno o vydání pozemků v hodnotě [částka], přičemž na žalobce a) připadá [částka] (tzn. 28/100) a na žalobkyni b) [částka] (tzn. 72/100). Po vydání pozemků tímto rozsudkem by byl zbývající nárok žalobce a) [částka] a nárok žalobkyně b) [částka]. Rozsudkem Okresního soudu v Liberci bylo rozhodnuto o vydání pozemků oběma žalobcům v hodnotě celkem [částka] a rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [adresa] bylo rozhodnuto o vydání pozemků žalobcům v celkové hodnotě [částka]. Vydáním pozemků žalobcům v tomto řízení tedy nebude přečerpán jejich restituční nárok.

24. Žalobci byli v řízení před okresním soudem úspěšní a žalovaná je tedy povinna ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. nahradit žalobcům náklady tohoto řízení. Okresní soud určil správně výši nákladů řízení, když vycházel z tarifní hodnoty [částka] (tzn. hodnota pozemků, které byly rozsudkem okresního soudu vydávány, stanovená znaleckým posudkem). Odvolací soud se ztotožňuje i s názorem okresního soudu, že žalobci byli v řízení zcela úspěšní, resp. i když vzali žalobu částečně zpět z toho důvodu, že některé pozemky se ukázaly jako převodu nevhodné, je třeba vycházet z toho, že byli v řízení zcela úspěšní a mají nárok na 100 % nákladů řízení jim vzniklých. Rozhodující pro posouzení úspěchu ve věci je to, že žalobcům bylo přiznáno právo domáhat se převodu pozemků prostřednictvím žaloby, že okresní soud dospěl k závěru, že postup žalované byl liknavý a svévolný a že žalobci mají právo na převod náhradních pozemků.

25. Rozsudek okresního soudu tedy byl ve zbývající části výroku I. a ve výrocích II. a III. Jako věcně správný potvrzen dle § 219 o. s. ř.

26. V odvolacím řízení byli žalobci ve vztahu ke zbývajícím pozemkům po částečném zpětvzetí žaloby úspěšní a měli by tedy právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Žalobci však částečně vzali žalobu ohledně některých pozemků zpět, a to nikoli z toho důvodu, že by se pozemky ukázaly k převodu nevhodnými, ale jak žalobci sami uvedli, z toho důvodu, že mezi účastníky bylo sporné ocenění některých vydávaných pozemků a žalobci vzali žalobu zpět z důvodu urychlení a hospodárnosti řízení. V takovém případě lze uzavřít, že žalobci ohledně některých pozemků vzali žalobu zpět a tím zavinili, že řízení muselo být zastaveno. Ve smyslu § 224 odst. 1 o. s. ř., § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. tedy nebylo žádnému z účastníků přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Poučení