Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

5 C 89/2022 - 2016

Rozhodnuto 2024-03-19

Citované zákony (30)

o územním plánování a výstavbě obcí, 280/1949 Sb. — § 19
Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 120 odst. 3 § 142 odst. 3 § 149 odst. 1 § 160 odst. 1 § 161 odst. 3
Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, 85/1976 Sb. — § 6
Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, 182/1988 Sb. — § 14 odst. 1
o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, 229/1991 Sb. — § 11a § 11a odst. 14 § 11a odst. 7 § 11 odst. 1 § 11 odst. 1 písm. a § 11 odst. 1 písm. c § 16 § 4 § 6 § 9 odst. 1 § 17 odst. 3 § 28a
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 § 12 odst. 4 § 7 § 8 odst. 1 § 9 odst. 1 § 13 odst. 3 § 14 odst. 3
o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, 139/2002 Sb. — § 2
o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, 503/2012 Sb. — § 6 odst. 1
občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 13

Rubrum

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Vítem Záveským ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce], Lichtenštejnské knížectví zastoupený advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] b) [Jméno advokátky B], narozená [Datum narození advokátky B] bytem [Adresa advokátky B] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky C] sídlem [Adresa advokátky C] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] [Anonymizováno] sídlem [adresa] [adresa] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobci a) a b) tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen ,,zákon o půdě"): Žalovaná, [Jméno žalované], IČ [IČO žalované], se sídlem [adresa] (dále jen ,,[Jméno žalované]"), spravuje pozemky ve vlastnictví státu zapsané u Katastrálního úřadu pro [adresa] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], a to: - pozemek parc.č. [číslo] o výměře 2126 m2 dle GP č. [hodnota]-77/2023 oddělený z poz. parc.č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc.č. [číslo] o výměře 3644 m2 dle GP č. [hodnota]-77/2023 oddělený z poz. parc.č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc.č. [číslo] o výměře 4235 m2 dle GP č. [hodnota]-77/2023 oddělený z poz. parc.č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc.č. [číslo] o výměře 8172 m2 dle GP č. [hodnota]-77/2023 oddělený z poz. parc.č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc.č. [číslo] o výměře 5904 m2 dle GP č. [hodnota]-77/2023 oddělený z poz. parc.č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc.č. [číslo] o výměře 8968 m2 dle GP č. [hodnota]-77/2023 oddělený z poz. parc.č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc.č. [číslo] o výměře 90 m2 dle GP č. [hodnota]-77/2023 oddělený z poz. parc.č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc.č. [číslo] o výměře 2870 m2 dle GP č. [hodnota]-77/2023 oddělený z poz. parc.č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc.č. [číslo] o výměře 11013 m2 v k.ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc.č. [číslo] o výměře 4330 m2 v k.ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc.č. [číslo] o výměře 1017 m2 dle GP č. [hodnota] oddělený z poz. parc.č. [hodnota] k.ú. [adresa] v Podkrkonoší, obec [adresa], - pozemek parc.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc.č. [hodnota] v k.ú. [adresa] v Podkrkonoší, obec [adresa], - pozemek parc.č. [hodnota] v k.ú. [adresa] v Podkrkonoší, obec [adresa], - pozemek parc.č. [hodnota] v k.ú. [adresa] v Podkrkonoší, obec [adresa]. Žalobce a) [Jméno žalobce], nar. [datum], r. č. [číslo], a žalobkyně b) [jméno žalobkyně], nar. [datum], r. č. [číslo], jsou oprávněnými osobami ve smyslu ustanovení § 4 zákona o půdě. Žalobci a) a b) mají na základě pravomocných rozhodnutí:

1. Magistrátu [adresa], Pozemkového úřadu, č.j. PÚ [číslo], k.ú. [adresa], ze dne 1.8.1997, 2. Magistrátu [adresa], Pozemkového úřadu, č.j. PÚ [číslo], k.ú. [adresa], ze dne 9.9.1997, 3. Magistrátu [adresa], Pozemkového úřadu, č.j. [číslo], k.ú. [adresa] ze dne 16.4.1999, 4. [adresa], Magistrátu [adresa], Pozemkového úřadu, č.j. PÚ [číslo], k.ú. [adresa] ze dne 27.2.2001, 5. [adresa], Magistrátu [adresa], Pozemkového úřadu, č.j. PÚ [číslo], k.ú. [adresa] ze dne 28. 2. 2001, 6. [adresa], Magistrátu [adresa], Pozemkového úřadu, č.j. [číslo], k.ú. [adresa] ze dne 28.2.2001, 7. [adresa], Magistrátu [adresa], Pozemkového úřadu, č.j. PÚ [číslo], k.ú. [adresa], ze dne 29.10.2001 8. Magistrátu [adresa], Pozemkového úřadu, č.j. PÚ [číslo], k.ú. [adresa] ze dne 23.11.2001, 9. [adresa], Magistrátu [adresa], Pozemkového úřadu, č.j. PÚ [číslo], k.ú. [adresa] ze dne 7.3.2002, 10. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřad u [adresa], č.j. PÚ [číslo], k.ú. [adresa], ze dne 29.4.2003, 11. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa], č.j. PÚ [číslo], k.ú. [adresa], ze dne 20. 5. 2003, 12. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa], čj. PÚ [číslo] k.ú. [adresa], ze dne 30.3.2004, 13. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa], čj. PÚ [číslo], k.ú. [adresa], ze dne 30.11.2004, 14. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa], čj. PÚ [číslo], k.ú. [adresa], ze dne 12.5.2005, 15. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa], čj. PÚ 2549/05, k.ú. [adresa], ze dne 26.10. 2005, 16. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa], čj. PL) [číslo], k.ú. [adresa], ze dne 16.11.2005, 17. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa], čj. PÚ 992/06, k.ú. [adresa], ze dne 20. 3. 2006, 18. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa], čj. PÚ [číslo], k.ú. [adresa], ze dne 31.5.2006, 19. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa], čj. PÚ [číslo], k.ú. [adresa], ze dne 18.10.2007, 20. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa], čj. PÚ [číslo], k.ú. [adresa], ze dne 9.12.2009, 21. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [adresa], č). PÚ [číslo], k.ú. [adresa], ze dne 6.10.2014, 22. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [adresa], čj. PÚ 1107/92/15, k.ú. [adresa], ze dne 27.4.2015, 23. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [adresa] čj. PÚ 1107/92/16, k.ú. [adresa], ze dne 10.6.2015, 24. [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro [adresa], čj. PÚ [číslo], k.ú. [adresa], ze dne 8.10.2015, 25. [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro [adresa], čj. PÚ [číslo], k.ú. [adresa], ze dne 20.11.2015, 26. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [číslo], čj. PÚ [číslo], k.ú. [adresa], ze dne 8.7.2016, 27. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [adresa], čj. PÚ [číslo], k.ú. [adresa], ze dne 21.9.2016, 28. Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [adresa] kraj [adresa], čj. PÚ [číslo], zn. SPÚ [číslo] k.ú. [adresa], ze dne 14.6.2017, 29. [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro [adresa] kraj [adresa], čj. PÚ [číslo], zn. SPÚ [č. účtu], k.ú. [adresa], ze dne 21.5.2018, 30. [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro [adresa] kraj [adresa], čj. PLI [číslo], zn. SPÚ [č. účtu], k.ú. [adresa], ze dne 14.6.2018, 31. [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro [adresa] kraj [adresa], čj. PÚ [číslo], zn. SPÚ [č. účtu], k.ú. [adresa], ze dne 24.10.2018, 32. [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro [adresa] kraj [adresa], čj. PÚ [číslo], zn. SPÚ [č. účtu], k.ú. [adresa], ze dne 12.2.2019 i na základě usnesení Obvodního soudu pro [adresa] č.j. 32 D 513/2019-318, ze dne 22.9.2020, které nabylo právní moci dne 22.9.2020 a opravné Usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 23.3.2021, č.j. 32 D 513/2019-394, které nabylo právní moci dne 29.3.2021, nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobcům v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané. Žalovaná k uspokojení nároku žalobců a) a b) na náhradu za pozemky v restituci nevydané převádí touto smlouvou žalobcům a) a b) do jejich spoluvlastnictví, a to žalobci a) [tituly před jménem] [jméno žalobce] spoluvlastnický podíl 28/100 vzhledem k celku a žalobkyni b) [jméno žalobkyně] spoluvlastnický podíl 72/100 vzhledem k celku na pozemcích: - pozemek parc.č. [číslo] o výměře 2126 m2 dle GP č. [hodnota] oddělený z poz. parc.č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc.č. [číslo] o výměře 3644 m2 dle GP č. [hodnota] oddělený z poz. parc.č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc.č. [číslo] o výměře 4235 m2 dle GP č. [hodnota] oddělený z poz. parc.č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc.č. [číslo] o výměře 8172 m2 dle GP č. [hodnota] oddělený z poz. parc.č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc.č. [číslo] o výměře 5904 m2 dle GP č. [hodnota] oddělený z poz. parc.č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc.č. [číslo] o výměře 8968 m2 dle GP č. [hodnota] oddělený z poz. parc.č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc.č. [číslo] o výměře 90 m2 dle GP č. [hodnota] oddělený z poz. parc.č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc.č. [číslo] o výměře 2870 m2 dle GP č. [hodnota] oddělený z poz. parc.č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc.č. [číslo] o výměře 11013 m2 v k.ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc.č. [číslo] o výměře 4330 m2 v k.ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc.č. [číslo] o výměře 1017 m2 dle GP č. [hodnota] oddělený z poz. parc. č. [hodnota] k.ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], - pozemek parc.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], vše zapsáno u [právnická osoba] pro [adresa] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], jako náhradu za jejich restituční nárok a žalobci a) a b) tyto pozemky do svého spoluvlastnictví ve shora uvedených spoluvlastnických podílech vzhledem k celku přijímají.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci a) na nákladech řízení 133.918,50 Kč k rukám zástupkyně žalobce a) do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni b) na nákladech řízení 344.361,83 Kč k rukám zástupkyně žalobce b) do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se domáhali, aby soud nahradil projev vůle žalované k uzavření o bezúplatném převodu nemovitostí uvedených ve výrokové části rozhodnutí z právního důvodu porušení povinností žalované vyplývajících ze zákona č. 229/1991 Sb. (dále jen zákon o půdě), konkrétně nesprávného ocenění spoluvlastnických podílů k pozemkům, k jejichž vydání nebylo lze v rámci restitučních řízení přistoupit, liknavosti žalované stran nastolení příležitosti žalobců dosáhnout zákonem předvídané náhrady.

2. Žalobci tvrdili, že jsou na základě jednotlivých rozhodnutí pozemkového úřadu:

3. Nároky právního předchůdce obou žalobců vycházely (jsou odvozeny) od původních předchůdců a to k podílu o velikosti 5/72 k pozemků v katastrálních územích [adresa] a [adresa]. Restituční nárok byl uplatněn dne 17. 1. 1992 a veden pod číslem jednacím PÚ [číslo]. Konkrétně se jedná o nároky z právního důvodu převodu náhradních pozemků za nevydané pozemky: parc. č. PK [čísla], vše v katastrálním území [adresa] a parc. č. PK [číslo] a [číslo] v katastrálním území [adresa] (v textu níže s uvedením jako odňaté pozemky). Žalovaná počala o restitučních nárocích po jejich prvotním uplatnění v roce 1992 rozhodovat až v roce 2014, a dosud není o nárocích žalobce rozhodnuto, resp. způsob hodnoty výše restitučních nároků za odňaté pozemky byl proveden nezákonně a nad to si žalovaná v rámci projednání nároků a možnosti dosáhnout náhrady počíná liknavě a k žalobcům postupem naplňujícím znaky nerovného zacházení.

4. Podle úsudku žalobců žalovaná vyčíslila restituční nároky nezákonně, když vyšla z nesprávného označení a posouzení charakteru odňatých pozemků. Pozemky, které nebylo lze pro zákonné překážky vydat, totiž měly jinou než žalovanou stanovenou hodnoty a měly povahu stavebních pozemků. Navzdory snaze a věcné argumentaci žalobců žalovaná ke správného stanovení charakteru odňatých a nevydaných pozemků nepřistoupila a zkrátila žalobce na jejich právech aprobovaných zákonem o půdě. Ani autoritativní závěry obsažené ve znaleckém posudku [jméno FO], [tituly za jménem] včetně dodatku č. [hodnota], ze dne 9. 12. 2022 nevedl žalovanou ke změně stanoviska. Žalobcům se nedostalo dosud uspokojení v celkové výši restitučního nároku žalobce po částečném uspokojení nároku (s přihlédnutím k vydaným náhradním pozemkům) 2 648.519 Kč. Z toho připadá na prvého žalobce 741.587 Kč a na druhou žalobkyni 1.906.932 Kč. Uvedené částky mají oporu v závěrech jmenované znalkyně, když k tomu byla označena strana 42. znaleckého posudku. Kvalifikované závěry vtělené do znaleckého posudku opatřeného z iniciativy žalobců při odmítavém postoji žalované stojí na posouzení nevydaných pozemků (vide ante) jakožto pozemků stavebních (k zastavění způsobilých) nikoli jako formálně hodnocených žalovanou jako zemědělské. Nutno totiž vyjít z premisy, že odňaté pozemky, za něž se poskytuje restituční náhrada v podobě pozemků náhradních, byly a priori určeny k zastavění, a to na základě územně plánovací dokumentace – návrhů přehledných regulačních a zastavovacích plánů pro část území [adresa] a pro část území [adresa]) a směrného územního plánu [adresa]. V posuzovaném období, kdy byly pozemky odňaty, byla v obou katastrálních územích realizována výstavba založená územně plánovací dokumentací z 30. let 20. století. Územně plánovací dokumentace platí až do doby, než je nahrazena novou územně plánovací dokumentací (1964). Navazující regulační předpisy sice mohou ty předchozí modifikovat například zpracováním nových druhů územně plánovací dokumentace, ale předchozí výstupy plánování obstojí, nejsou-li explicitně zrušeny. Nutno vyjít z okamžikuˇ, k němuž byly pozemky odňaty, tedy z přechodu vlastnického právo stát - 22. 6. 1962, 5. 10. 1964 a 1. 12. 1965. Odňaté pozemky (případně jejich části) určené regulačním plánem nikoli k zastavění) byly znaleckým posudkem oceněny odlišně.

5. Žalobci, potažmo před tím jejich právní předchůdce v letech 2006 až 2022, se vydání náhradních pozemků nemohou domoci z důvodu nesprávného stanovení výše restitučních nároků, což vede k tomu, ačkoli se přihlásili do několika veřejných nabídek náhradních pozemků vyhlašovaných žalovanou spolu s ostatními 18 oprávněnými osobami, byli úspěšní pouze zčásti. Činili tak pouze z opatrnosti vědomi si nesprávného postupu žalované. To vedlo k nevyhnutelnému závěru nedostatečné výše nároku k hodnotě nabízených náhradních nemovitostí a posouzení jejich přihlášky jako neplatné. Úspěšně se žalobci přihlásili toliko v 6 případech (vizte č. l. 5 druhostranně – 6 žaloby)Rigidní a judikaturou opakovaně vyvrácená metoda ohodnocení pozemků jako zemědělských je terčem kritiky a nesprávného posouzení výše nároku jak u žalobců, tak u podobných nároků jiných restituentů. Povědomí žalované o nesprávnosti jejího postupu při stanovení charakteru odňatých pozemků je zřejmé, neboť byla seznámena se znaleckým posudkem vypracovaným z iniciativy žalobců. Žalobci se dovolali v rámci předvídatelnosti skutkově a právně podobné věci, kdy se restitučně svých nároků domáhala [jméno FO] ke shodným odňatým pozemkům v katastrálních územích [adresa], přičemž se právní případy liší toliko v rozsahu spolu (liší se pouze výší spoluvlastnického podílu a rozhodná období, v nichž došlo k odnětí).

6. A kumulative odůvodňuje postup žalobců domoci se nároků soudní cestou – žalobou o nahrazení vůle žalované – liknavý, diskriminační a svévolný přístup žalované, pokud žalovaná není s to dlouhodobě uspokojit žalobce. Žalobci se účastnili veřejných nabídkových řízení, avšak jím nesprávně určená výše restitučních nároků vylučuje, aby mohli být se svými přihláškami úspěšní a docílit spravedlivé reparace. Žalovaná, jejíž status je vyjádřen zákonem, přenáší odpovědnost za vyřízení co do povinností, které by sama měla ex lege plnit, zejména stran řádného ocenění pozemků v duchu zásady in favorem restitutionis. Uvedená zásada je judikatorní Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu.

7. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí v celém rozsahu. Ač označila za nesporné v intencích označených důkazů a v intencích ust. § 120 odst. 3 o. s. ř., že žalobci jsou oprávněnými osobami disponujícími platným restitučním nárokem co do rozsahu (základu), v jakém má být náhrada poskytnuta 8. Zejména zdůraznila, že mezi účastníky je sporná výše tvrzeného restitučního nároku žalobců, ocenění nevydaných pozemků, resp. metodika ocenění (zejm. stanovení charakteru pozemku, způsob aplikace hodnoty BPEJ, ne/uplatňování srážek dle oceňovací vyhlášky). Poukázala, že v minulosti byl nárok již částečně uspokojen. Mezi žalovanou a žalobci, resp. jejich předchůdci, nebyla vedena konstruktivní jednání, a bylo přistoupeno ke zhotovení znaleckého posudku prof. [jméno FO], [tituly za jménem], jež i s přílohami čítá stovky stran, zaslali jej žalované společně s předžalobní výzvou dne 11. 3. 2022 a již po 5 týdnech (pozn. soudu 29. 4. 2022) se obrátili na soud s předmětnou žalobou. Nebylo v silách žalované, aby obsažnost znaleckého posudku opatřeného žalobci, čítajícího stovky stran, porovnala se svými podklady.

9. Žalovaná nesouhlasila s aktuálním vyčíslením nároků žalobců podle jimi předloženého znaleckého posudku, když bylo stanoveno ohledně pozemků, jako pozemků stavebních. V době jejich odnětí neexistovala žádná platná územně plánovací dokumentace, na základě níž by mohly být pozemky označeny za stavební. Stanovení pozemků jako stavebních dle návrhů přehledných regulačních a zastavovacích plánů není možné, neboť jejich účinnost zanikla na základě zrušovacích ustanovení zákona č. 84/1958 Sb., o územním plánování. Regulační plány proto nemohly v letech 1960, 1964 a 1965 prokazovat, že pozemky byly určeny k zastavění, neboť se jednalo o již neplatnou územně plánovací dokumentaci. V této době v souladu s ustanovením § 2 vyhlášky č. 144/1959 Ú. L. byl pozemek určený pro stavbu vymezen územním rozhodnutím. Nevydané pozemky se tak staly pozemky stavebními až na základě jejich vymezení pro stavbu územním rozhodnutím, k čemuž docházelo o řadu let později. Znalkyně též nesprávně neaplikovala srážky dle přílohy č. [hodnota] vyhlášky č. 182/1988 Sb.

10. Při stanovení výsledné hodnoty pozemků vychází žalovaná z cen dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. V případě každého rozhodnutí o nevydání pozemků zemědělského charakteru je pro každý příslušný pozemek stanoven kód BPEJ i příslušná sazba za m2, jedná-li se o pozemek tzv. bonitní, případně je vycházeno ze sazeb pro „neplodnou“ půdu, jež jsou rovněž uvedeny ve vyhlášce. V případě stavebního charakteru pozemku žalovaná zpravidla ponechá vyhotovit znalecký posudek. Žalovaná eviduje nároky žalobců v řádově nižší výši než té, jak ji ustanovili žalobci.

11. Žalovaná rovněž popírala, že by si při vypořádání nároků žalobců počínala svévolně, liknavě či diskriminačně. Nabízí v rámci veřejných nabídek dostatek vhodných náhradních pozemků po celém území. Žalobci ani předchůdce nevyvinul žádnou vážně míněnou snahu dosáhnout uspokojení nároku a platně se nepřihlásil po roce 2012 žádné do žádné veřejné nabídky. Žalobcům bylo vytknuto, že se neobrátili na žalovanou s požadavkem, aby nevydané nemovitosti řádně ocenila včetně doložení důvodů. Zmíněno bylo s odkazem na počty nabízených pozemků v řádech tisíců, že žalobci měli příležitost přihlásit se do veřejných nabídek tam, kde to dovolovalo ocenění náhradních pozemků a určená výše restitučních nároků žalobců. Pakliže žalobci cílili, že liknavost a svévolnost dosedá na řádné nevyčíslení nároků, potom zdůraznila, že samo restituční řízení bylo ukončeno23. 4. 2021, když k vyčíslení nároku došlo dne 1. 11. 2021. Ocenění bylo provedeno zákonným postupem podle vyhl. č. 182/1988 a v případě pozemku PK parc. č. [hodnota] znaleckým posudkem [jméno FO].

12. V doplnění procesní obrany žalovaná zmínila, se na ni obrátil právní předchůdce žalobců pouze v roce 2019 s požadavkem na přecenění nároků. Na to mu bylo písemností ze dne 29. 7. 2019 odpovězeno, že postup při ocenění byl řádný a ke změně ocenění by bylo lze přistoupit jedině, kdyby bylo doloženo, že se jednalo ke dni odnětí o pozemky stavebního charakteru. Na to již jmenovaný nereagoval. Teprve sami žalobci si nechali vypracovat znalecký posudek [jméno FO], [tituly za jménem] a po žalobní výzvě z 11. 3. 2022 vyčkali navzdory rozsáhlé materii pouze doby 5 týdnů a zahájili soudní řízení. Pozastavila se nad tím, jak bylo metodiky postupováno při hodnocení charakteru odňatých pozemků a to vzhledem k vyloučenému postupu podle zák. č. 280/1949 Sb., včetně regulačních plánu na podkladě zák. č. 84/1958 Sb., o územním plánování účinném k 1. 1. 1959, tzn. několik let od aktů odnětí pozemků právním předchůdcům žalobců. Uzavřeno bylo, že žalovaná ocenila odňaté pozemky věcně správně a to částkami 77.889,76 Kč ve prospěch žalobce a) a 200.287,94 Kč ve prospěch žalobkyně b).

13. Žalovaná se rovněž obšírně vyjádřila k povaze jednotlivých pozemků, s nimiž se spojuje uplatněné právo na nahrazení projevu vůle žalované k jejich bezúplatnému převodu na žalobce podle výše jejich podílů k uspokojení (umoření) jejich restitučních nároků. K jednotlivým žalobci nárokovaným pozemkům uvedla k - pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú.. [adresa], že je dle názoru žalované vyloučen z převodu na základě překážky obsažené v § 6 odst. 1 písm. b) zákon o státním pozemkovém úřadu, neboť je dotčen stavbou dopravní infrastruktury. Částí předmětného pozemku prochází pozemní komunikace, která slouží jako jediná příjezdová cesta k pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] a v katastru nemovitostí evidována jako ostatní komunikace. Pozemní komunikace má být na podkladě informací katastru nemovitostí umístěna na pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] ve vlastnictví obce [adresa]. Část této komunikace ovšem vede přes žalovaný pozemek parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Při posuzování převoditelnosti pozemků je nutné zkoumat jejich faktický stav a zohlednit i existenci části pozemní komunikace na pozemku 3. osoby. Je vyloučeno, aby bylo zamýšlené zmírnění na její úkor. Nad to je na podkladě platného územního plánu obce [adresa] předmětný pozemek v zastavitelné ploše změn ,,Z8“. Ta má podle textové části územního plánu sloužit pro účely bydlení v rodinných domech - pozemkům p. č. [hodnota], [číslo] a [číslo] vše v k. ú. [adresa], že se na základě platného územního plánu obce [adresa] nacházejí v zastavitelné ploše změn ,,Z8“, která má dle textové části územního plánu sloužit pro účely bydlení v rodinných domech - pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], že pozemek je podle územního plánu sídelního útvaru [adresa] z části určen pro účely drobné výroby a služeb, a svými vlastnostmi tak neodpovídá účelu zákona o půdě. Předpis je založen na zásadě obnovení vztahů k půdě v souladu s požadavky na tvorbu krajiny. Pozemkem navíc podle územního plánu sídelního útvaru [adresa] prochází uvažovaná přeložka komunikace II. tř. s písemným označením D (dopravní plochy), což znamená zákonnou překážku převodu dle § odst. 1 písm. b) zákona o SPÚ. Z uvedených důvodů je pozemek nepřevoditelný - pozemku parc.č. [číslo] v k. ú. [adresa], že je vymezen jako územní rezerva plochy výroby a skladování, kdy podle jeho textové částí F)

17. Vedle toho je nemovitost zatížena věcným břemenem zřizování a provozování vedení, tudíž je ke zvážení, zda není dána překážka převoditelnosti spočívající dle ustálené judikatury Nevyššího soudu v nepřevoditelnosti pozemku, je-li zatížen právy třetích osob (k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3546/2017) - pozemkům p. č. [čísla] vše v k ú. [adresa], že jsou vymezeny jako územní rezerva plochy výroby a skladování, kdy podle jeho textové částí F)

17. Vedle toho jsou nemovitosti (vyjma p. p. č. [číslo]) zatíženy věcným břemenem zřizování a provozování vedení, tudíž je ke zvážení, zda není dána překážka převoditelnosti spočívající dle ustálené judikatury Nevyššího soudu v nepřevoditelnosti pozemku, je-li zatížen právy třetích osob (k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3546/2017)

14. Námitky nepřevoditelnosti shledali žalobci lichými, jelikož je běžnou praxí žalované, že zařadila do veřejné nabídky i ty pozemky, které se nacházely v zastavitelném území. Tím spíše by bylo jejich převodem na žalobce vyváženo hledisko ekvivalence s charakterem pozemků určených k zastavění. Odkázáno bylo na § 11a zák. o půdě a omezení převoditelnosti na pozemky určené k zastavění veřejně prospěšnými stavbami a stavbami dopravní infrastruktury. Ostatně sama žalovaná pozemky s kritériem zastavitelnosti sama zveřejňuje pro účely veřejných nabídek (vizte enumerace na č. l. 550-551). Výhradám žalované tam, kde část pozemku nebyla způsobilá vydání, uzpůsobili žalobci rozsah svých nároků tím, že vymezili geometrickými plány a definováním ty části pozemků, které jsou způsobilé vydání. To se dotklo pozemků p. č. [číslo] v k. ú. [adresa], pozemků p. č. [čísla] v k. ú. [adresa] a konečně pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa].

15. V navazující procesní reakci žalovaná vysvětlila způsob, jakým přistupuje k stanovení, evidenci a ocenění odňatých pozemků. Odkázala na ocenění prováděné podle vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Kč a zejména na § 14 cit. vyhl. V případě, že byly odňaty pozemky zemědělského charakteru, vychází se z evidované bonity a v případě, že odňatý pozemek měl parametry pozemku stavebního, dochází zpravidla k ocenění cestou znaleckého posudku. Nejinak tomu bylo podle právním předpisem založené metodiky v případě žalobců a jejich právního předchůdce. Závěry znalkyně a [jméno FO], [tituly za jménem] ve světle řečeného neobstojí a odporují znění právního předpisu. Označeny a předloženy byly znalecké posudku vzešlé z iniciativy žalované k nemovitostem, kde nemohlo být postupováno podle hodnot BPEJ. Rovněž byly vyjmenovány jednotlivé kupní smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobců [tituly před jménem] [jméno FO] a žalovanou, jimiž došlo co do hodnot nabytých pozemků zápočtem k ponížení výše restitučního nároku. Žalobci vzhledem ke správnému ocenění provedeném žalovanou a naopak nesprávnému ocenění žalobci uzavřela, že došlo k vypořádání restituční pohledávky a žalobci tím pozbyli legitimace. Vyjmenována byla rozhodnutí, podle kterých se žalobcům dostalo uspokojení (č. l. 1073 druhostranně-1074). Zbývá žalobce uspokojit v souhrnné výši 278.950,23 Kč. V této výši se lze účastnit veřejných nabídek, žalobcům v tom nic nebrání a žalobu tak nelze shledat důvodnou.

16. Tomu žalobci oponovali replikou ze dne 25. 1. 2023. Namítali, že od žalované nikdy neobdrželi znalecké posudky z let 2005, 2006, 2007, 2016 a 2018, jen ty, co byly žalovanou zadány po roce 2020 k několika málo pozemkům v k. ú. [adresa]. Není správnou obrana žalované, odvíjející se od kritéria charakteru pozemků podle vymezení v územní rozhodnutí. To neodpovídá judikatuře, neboť zastavitelnost podle územního rozhodnutí není jediným určujícím hlediskem. Lichou je námitka, že shodné závěry vtělené do znaleckého posudku [jméno FO], [tituly za jménem] neobstály v žádném jiném řízení. K tomu žalobci citovali rozsáhlou judikaturu dovolacího soudu dopadající také na posuzovaný právní případ. Způsob ocenění výše restitučních nároků provedený žalovanou je jak svou povahou (není děleno, jaké nároky jsou původní a které byly nabyty cesí), tak nepřesnostmi ocenění. Prostý součet nároků bez individualizace, jak který z odňatých pozemků byl konkrétně oceněn je z pohledu žalobců nepřezkoumatelný a nedává možnost individualizace jednotlivých dílčích nároků ve vztahu k celkovému ocenění. V navazujícím podání z 2. 5. 2023 žalobci označili za nesporné, že jejich právní předchůdce [tituly před jménem] [jméno FO] byl uspokojen ve svém restitučním nároku co do částky 96.207,67 Kč. Kritice žalobci podrobili způsob ocenění zbylého rozsahu provedený žalovanou, která, navzdory konstantní judikatuře a to i v rozsahu podobných věcí týkajících se shodných účastníků a týchž katastrální území, v nichž se odňaté pozemky nacházely, vyšla z nesprávného podřazení jejich povahy a nezohlednila jejich stavební povahu a způsobilost k zastavění. Z uvedeného vzešla disproporce, kdy žalovaná přičítá žalobci a) restituční nárok pouze hodnotou 77.889,76 Kč a žalobkyni b) hodnotou 200.287,94 Kč. Byť jsou částky formálně vzato správné, nereflektují zmiňovanou povahu odňatých pozemků a správným a právnímu předpisu přiléhavým je ocenění na podkladě znaleckého posudku předloženého žalobci. Správně tak na žalobce a) připadá částka 714.648,86 Kč a žalobkyni b) částka 1.837.662,48 Kč. Obšírně žalobci enumerovali judikaturu a jednotlivé pasáže odůvodnění rozhodnutí dovolacího soudu (bod II. podání). Žalovaná se u odňatých pozemků zásadně mýlí, jak je jimi již shora opakovaně vyjadřováno ve všech procesních podáních, pokud nepřihlíží k hledisku, že pozemky byly v době odnětí determinovány k zastavění a zákonitě měly zcela odlišnou hodnotu než by připadala na pozemky využitelné zemědělsky, resp. nikoli k zastavění.

17. Žalovaná vyhověla výzvě soudu a individualizovala v podání ze dne 14. 3. 2023 jednotlivé nároky, rozsah dosavadního uspokojení nároku právního předchůdce žalobců včetně nabývacích důvodů a konečně i jednotlivé zbývající restituční nároky. Ty jsou vedle původního označení pozemků komparovány se stavem ke dni rozhodnutí žalované, uvedena výměra, a konečně disproporční hodnoty ocenění stanovené žalobci a žalovanou. Konstatováno bylo, že těžištěm sporu se stalo posouzení, zda a případně v jaké míře jsou žalobci označené pozemky způsobilé převodu a zejména způsob, jakým mají být odňaté pozemky oceněny. V navazujícím podání žalovaná odkázala na ocenění provedené znaleckým posudkem znalkyně [jméno FO] založeném na ocenění žalobci označených pozemků v cenách podle vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., a to na podkladě zák. č. 229/1991 Sb. Zopakovala, že p. p. č. [čísla] vše v k. ú. [adresa] jsou dotčeny pozemkovými úpravami.

18. Při jednání dne 9. 5. 2023 procesní strany přednesly argumentaci ke způsobu ocenění odňatých pozemků. Žalobci vyšly z toho, že je třeba vyjít z hodnot roku 1991, jak byl jejich restituční nárok uplatněn, zatímco žalovaná založila ocenění na hodnotě, která tu byla ke dni odnětí. Metodika ocenění se zcela zásadně promítla na výši částek, které obě strany reprezentují. Žalobci dále namítali, že dědické řízení po [tituly před jménem] [jméno FO] trvalo přibližně 1,5 roku, nejistota v podobě tzv. restituční tečky potom přibližně 2 roky, dokud o jejím zrušení nerozhodl Ústavní soud. Tato období jsou marginální a nijak nemohou zvrátit úsudek, že postup žalované byl stran uspokojení žalobců liknavý a svévolný. Zopakováno bylo žalovanou, že jsou všechny pozemky situované v rámci katastrálního území [adresa] dotčeny pozemkovými úpravami. Takovou skutečnost žalobci popřeli, jelikož takový poznatek není podchycen údaji katastru nemovitostí. V případě p. p. č. [číslo] v k. ú. [adresa] žalovaná uplatnila výhradu, že jde o nemovitost určenou k průmyslové výrobě, čímž by byl narušen princip náhrady podle zákona o půdě. Ani této procesní obraně žalobci nepřisvědčili, neboť podstatným není budoucí využití, ale stav, jaký tu je ke dni rozhodnutí a nynější charakter pozemku. Stran p. p. č. v k. ú. [adresa] vyšla výhrada z očekávané přeložky komunikace II. třídy, když žalobci nezaznamenali důvod a překážky vydání již proto, že dojde ke zpracování nového územního plánu města [adresa] a o přeložce není uvažováno. I pro případ takového využití by byla dotčena pouze část pozemku, k němuž žalobci uplatnili právo na bezúplatný převod. Konečně k pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] žalobci uvedli, že je sice veden jako veřejné prostranství, ale fakticky je zemědělsky využíván jako orná půda. Žalobci se zaměřili i na změnu v hodnocení míry a stupně liknavosti, kdy rozsah dřívějších nároků a zatížení žalované odpadl a nebylo žádného důvodu, aby se mohlo žalobcům dostat včasného uspokojení.

19. Žalobci v rámci pokračujícího prvého jednání a zachované koncentrace řízení doplnili tvrzení a označili důkaz v podobě dodatku znaleckého posudku [jméno FO], [tituly za jménem] Vylíčili, že došlo ve skutkově i právně shodné věci k posouzení a komparaci směrného plánů lokality [adresa] před a po odnětí pozemků v časovém intervalu mezi 30. léty 20. století a směrného plánu vypracovaného v roce 1964. Výsledek toho je zjevný, kdy nedošlo ke změně a povaha pozemků je v obou případech stejná. Na uvedeném a ocenění nemění nic výhrady k posouzení srážky podle přílohy č. [hodnota] oceňovací vyhlášky č. 182/1988 Sb., jelikož ve většině případů tyto ponižující faktory nehrají roli u pozemků určených k průmyslové výstavbě, výstavbě komunikací, sportovišť atd. Vyloučeno je v případě znaleckého posudku [jméno FO], aby užil metodiky ocenění pomocí BPEJ k období po více jak 30 letech po odnětí pozemků. Ve lhůtě do dne pokračujícího prvého soudního roku žalobci dále doplnili své procesní stanovisko podáním ze dne 12. 6. 2023. Vyšli přitom ze znaleckého posudku [jméno FO] a nesporné označili hodnoty stanovené pro p. p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] ve výši 19.197,40 Kč, p. p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] ve výši 19.339,30 Kč, p. p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] ve výši 18.629,50 Kč, p. p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] ve výši 189.366,10 Kč. Nesouhlasné stanovisko a výhrady se vztahovaly k p. p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], neboť si jmenovaná znalkyně, potažmo na podkladě jejích závěrů žalovaná, nesprávně posoudila pozemek jako stavební, ačkoli se jedná pouze o rezervu pro výrobu a skladování v rámci platného územního plánu. Pozemek je bez jeho změny nezastavitelný a dále by muselo dojít ke změně zařazení z plochy zemědělské na plochu výroby a skladování. Shodně nesouhlasným byl postoj k ocenění pozemků p. č. [čísla] vše v k ú. [adresa], kdy v katastru nemovitostí evidovaná poznámka o změně číslování parcel nesvědčí o tom, že by docházelo k prováděných pozemkových úprav. Ty jsou očekávány až v horizontu 6 let v roce 2029 a tudíž se pozemky nacházejí v rámci územního plánu v režimu zemědělské – orné půdy. Aby uvedené charakter pozbyly, muselo by dojít ke změně územního plánu, přičemž jejich vedení jako ploch územních rezerv nezakládá změnu využití a příležitost k zastavění. Liknavost žalované je třeba posuzovat v celém časovém kontextu od uplatnění restitučních nároků doposud. Ponejvíce a v převažujícím rozsahu se na bezdůvodném prodlení s uspokojením nároků podílí žalovaná. Nesprávné vyčíslení nároků vyvolal zákonitý neúspěch v rámci veřejných nabídek s aktivitou právního předchůdce žalobců. Posléze pouze marginálně do toho vstoupilo pozůstalostní řízení po otci žalobců. Žalovaná v rámci právní nejistoty vyvolané tzv. restitučními tečkami výrazně eliminovala rozsah veřejných nabídek a nelze odhlédnout ani od toho, že doposud není vyřízen ani restituční nárok připadající na žalobce po zemřelé [jméno FO]. To vše jsou atributy liknavosti a svévole.

20. Žaloba byla modifikována včetně předložením geometrických plánů k - pozemku p. č. [číslo] v k. ú. [adresa] pro překážku převoditelnosti podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pro plánovanou stavbu dopravní infrastruktury a uplatněn nárok v rozsahu bezúplatného převodu p. p. č. [číslo] v k. ú [adresa] o snížené výměře na 2126 m2 na podkladě geometrického návrhu č. [hodnota] na rozdělení pozemku p. č. 1963/3 v k. ú. [adresa] - pozemku p. č. [číslo] v k. ú. [adresa] pro překážku převoditelnosti podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pro plánovanou stavbu dopravní infrastruktury a uplatněn nárok v rozsahu bezúplatného převodu p. p. č. [číslo] v k. ú [adresa] o snížené výměře na 8968 m2 na podkladě geometrického návrhu č. [hodnota] na rozdělení pozemku p. č. [číslo] v k. ú. [adresa] - pozemku p. č. [číslo] v k. ú. [adresa] pro překážku převoditelnosti podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pro plánovanou stavbu dopravní infrastruktury a uplatněn nárok v rozsahu bezúplatného převodu p. p. č. [číslo] v k. ú [adresa] o snížené výměře na 8968 m2 na podkladě geometrického návrhu č. [hodnota] na rozdělení pozemku p. č. [číslo] v k. ú. [adresa] - pozemku p. č. [číslo] v k. ú. [adresa] pro překážku převoditelnosti podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pro plánovanou stavbu dopravní infrastruktury a uplatněn nárok v rozsahu bezúplatného převodu p. p. č. [číslo] v k. ú [adresa] o snížené výměře na 3644 m2 na podkladě geometrického návrhu č. [hodnota] na rozdělení pozemku p. č. [číslo] v k. ú. [adresa] - pozemku p. č. [číslo] v k. ú. [adresa] pro překážku převoditelnosti podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pro plánovanou stavbu dopravní infrastruktury a uplatněn nárok v rozsahu bezúplatného převodu p. p. č. [číslo] v k. ú [adresa] o snížené výměře na 4235 m2 na podkladě geometrického návrhu č. [hodnota] na rozdělení pozemku p. č. [číslo] v k. ú. [adresa] - pozemku p. č. [číslo] v k. ú. [adresa] na podkladě revizního znaleckého posudku prof. [jméno FO], [tituly za jménem] a uplatněn nárok v rozsahu bezúplatného převodu nově vzniklé poz. p. č. [číslo] v k. ú [adresa] o výměře na 4508 m2 na podkladě geometrického návrhu č. [hodnota] na rozdělení pozemku p. č. [číslo] v k. ú. [adresa] - pozemku p. č. [číslo] v k. ú. [adresa] na podkladě revizního znaleckého posudku prof. [jméno FO], [tituly za jménem] a uplatněn nárok v rozsahu bezúplatného převodu nově vzniklé poz. p. č. [číslo] v k. ú [adresa] o výměře na 5904 m2 na podkladě geometrického návrhu č. [hodnota] na rozdělení pozemku p. č. [číslo] v k. ú. [adresa] - pozemku p. č. [číslo] v k. ú. [adresa] na podkladě revizního znaleckého posudku prof. [jméno FO], [tituly za jménem] a uplatněn nárok v rozsahu bezúplatného převodu nově vzniklé poz. p. č. [číslo] v k. ú [adresa] o výměře na 1182 m2 na podkladě geometrického návrhu č. [hodnota] na rozdělení pozemku p. č. [číslo] v k. ú. [adresa]

21. Žalovaná v rámci doplnění tvrzení (podání ze dne 25. 8. 2023) v řadě nárokovaných nemovitostí souhlasila s oddělením jejich částí geometrickými plány p. p. č. [číslo] v k. ú. [adresa], částečně s p. p. č. [číslo], dále p. p. č. [čísla], částečně p. p. č. [číslo] vše v k. ú. [adresa]. Výhrady byly vzneseny k dělení p. p. č. [čísla] v k. ú. [adresa]. Jak v rozsahu částečného a úplného nesouhlasu žalovaná vždy vyšla z předvídaného záměru, že lze očekávat realizaci použití územní rezervy k využití nikoli jako zemědělské půdy. V horizontu měsíců by ta mohlo dojít k rozšíření zastavitelné plochy, což by bylo v rozporu se zásadou rovného přístupu k restituentům a spravedlnosti.

22. Tomu oponentní v rozsahu částečného či úplného nesouhlasu s rozdělením některých nárokovaných pozemků je vyjádření žalobců ze dne 10. 10. 2023 doplněné o geometrický plán č. [hodnota] k rozdělení p. p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], resp. k oddělení p. p. č. [číslo] v k. ú. [adresa] o výměře 1017 m2. S tímto rozdělením vyslovila žalovaná souhlas (podání ze dne 7. 11. 2023). Jinak žalobci odkázali a zpřístupnili judikaturu ke skutkově a právně totožným případům (včetně případů týchž účastníků).

23. Z hlediska procesního postačovalo pro níže uvedené závěry provést důkaz výslechy znalkyň [jméno FO], [tituly za jménem], [jméno FO] a [jméno FO] (č. l. 1808 a násl. a 1887 a násl.), když ani účastníci pro jejich obsažnost a vyčerpání netrvali na slyšení znalců, bylo lze vyjít z písemného zpracování a těžištěm závěrů se tak stalo hodnocení způsobu stanovení hodnoty odňatých pozemků z pohledu jejich povahy a metodiky oceňování. V tomto se soud ztotožňuje ve světle konstantní judikatury prosté jakéhokoli odklonu od závěrů uvedených níže, že odňaté pozemky nutno separovat na pozemky určené k zastavění a pozemky nezastavitelné (zemědělské). Hodnotové vyjádření ceny ke dni odnětí je přitom zcela zásadní, neboť disproporce takto zjištěná je kruciální. Přístup volený žalovanou shledává soud formalistickým, tendenčním a nereflektujícím poměry lokalit k. ú. [adresa]. Jednalo se z pohledu prvně jmenované znalkyně o součásti [adresa], u nichž byla výstavba plánována a vtělena do příslušné územní regulace. Ta je zásadní oproti hledisku prosté knihovní evidence odňatých pozemků. Příznivý přístup k restituci majetku nezákonně odňatého nedemokratickým režimem je jedním z kautel aplikace zákona o půdě a navrácení skutečné hodnoty toho, co bylo právním předchůdcům žalobců autoritativně státem odňato.

24. Na podkladě aplikace § 13 o. z. by soud jakékoli jiné východisko nemohl přesvědčivě obhájit, resp. není k tomu žádného skutkového ani právního důvodu. Sluší se uvést, že následná realizace staveb na odňatých pozemních, k čemuž se znalkyně rovněž v rámci svého výslechu vyjádřila, není pro věc rozhodnou skutečností. Status quo je okamžik odnětí, neboť další využití pozemků již bylo předmětem následné regulace příslušných území v čase. Je nabíledni, že a kumulative je přítomna i liknavost, neochota a svévolný přístup žalované k právnímu předchůdci žalobců a následně i k žalobcům samým a to již proto, že způsob ocenění žalobce diskriminoval a neumožnil jim účastnit se veřejných nabídek způsobem, který by jim garantoval nároky ve správné výši. Nebylo-li lze nároky uplatnit v pravé výši, byli by žalobci nuceni podvolit se výkladu způsobu ocenění podle žalované.

25. V případě námitek k uplatnění srážky, bylo spolehlivě vysvětleno, že k tomu chyběla zákonná licence, resp. nebyly splněny podmínky pro ponížení hodnot pozemků. Úvahy, že si žalobci počínali účelově, pokud oddělili části některých pozemků tendenčně s vidinou budoucího výnosu při zařazení územních rezerv do jiného způsobu využití nyní zemědělské půdy, je vysoce spekulativní, ničím nepodepřené tvrzení, když je třeba připomenout ust. § 154 odst. 1o. s. ř., dopadající plně na posuzovaný právní případ. Žalovaná nepřiléhavě vytváří konstrukci, že dojde ke změně způsobu využití některých pozemků (částí) a k jejich zhodnocení. Takové úvahy nemají v řízení místo a jde jen o hypotetický konstrukt, který ani nemusí být pro futuro naplněn.

26. Rozhodnutím žalované ze dne 30. 1. 2017, čj. PÚ [číslo], je prokázáno, že dědici oprávněné osoby, včetně právních předchůdce žalobců, nejsou vlastníky vyjmenovaných pozemků a tyto pozemky se jim ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. a) a c) zák. o půdě nevydávají.

27. Prokázáno je, resp. to bylo nesporným, že žalobci jako nástupci [tituly před jménem] [jméno FO] jsou věřiteli žalované z právního důvodu nevydaných pozemků, když se soud, jak je vyloženo shora jednoznačně přiklonil k závěru ke způsobu ocenění nároků a k hodnocení postupu žalované. Ten se hodnotí po právní stránce jako liknavý, svévolný a ocenění odňatých pozemků jako interpretačně nesprávné a diskriminační.

28. Hodnotu podílu na nevydaných pozemcích žalobců (po zohlednění dílčího uspokojení v rozsahu úspěchu ve veřejných nabídkách) stanovila znalkyně hodnotu nároku žalobce a) částkou 713.093,85 Kč a žalobkyně b) částkou 1.833.662,48 Kč.

29. Jako náhradu za odňaté a v rámci restitučního řízení nevydané pozemky požadovali žalobci vydání náhradních pozemků. U pozemků, které jsou obsahem tohoto rozhodnutí, nebylo sporu o absenci zákonných překážek jejich převodu. Nespornou z pohledu způsobilosti k převodu byly taktéž zčásti (vide ante) některé pozemky, resp. ty části vzniklé oddělením. Ani v rozsahu navrhovaného bezúplatného převodu nejsou přítomny překážky nahrazení projevu vůle žalované (blíže k tomu vizte odstavec 25. odůvodnění). Soud měl nejenom k řešení uvedené otázky k dispozici rozsáhlou judikaturu, která je založena na tezi, že oddělení části nárokovaného pozemku nesmí být účelové, ale má zásadně sloužit k vyloučení té části pozemku, kterou není přípustné ex lege vydat.

30. Z obsahu spisu je patrné, že stěžejním je posouzení vhodnosti užití metodiky ocenění odňatých pozemků. Odňaté pozemky nesdílí shodný substrát zařazení do územně plánovací dokumentace, liší se rok 162 a roky 1964, 1965 a znalkyní [jméno FO], [tituly za jménem], jejíž metodiku a závěry soud sdílí, bylo vysvětleno, že postupovala podle povahy odňatých pozemků, jakou měly v době odnětí a platnosti příslušné veřejnoprávní regulace. Korelace mezi jednotlivými územně plánovacími režimy a rozsahem odnětí vedla k přesvědčivým a závěrům svědčícím o skutečné (faktické) povaze pozemků a bylo by výrazem přehnaného právního formalismu, aby soud jen formálně sledoval posouzení v rámci procesní obrany žalované.

31. Podle § 4 z. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále také jen „zákon o půdě“) platí, že oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, který má trvalý pobyt na jejím území, a jeho půda, budovy a stavby patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 (odst. 1). Zemřela-li osoba, jejíž nemovitost přešla v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby v případech uvedených v § 6, před uplynutím lhůty uvedené v § 13, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou, jsou oprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky, fyzické osoby (a) dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví, (b) dědic ze závěti, který nabyl vlastnictví, avšak pouze v míře odpovídající jeho dědickému podílu; to neplatí, jestliže dědici podle závěti připadly jen jednotlivé věci nebo práva; byl-li dědic závětí ustanoven jen k určité části nemovitosti, na kterou se vztahuje povinnost vydání, je oprávněn pouze k této části nemovitosti, (c) děti a manžel osoby uvedené v odstavci 1, všichni rovným dílem; zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 13, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti, (d) rodiče osoby uvedené v odstavci 1, (e) sourozenci osoby uvedené v odstavci 1, a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti a jeho manžel (odst. 2). V případech uvedených v § 6 odst. 1 písm. j) jsou oprávněnými osobami osoby tam uvedené; ustanovení odstavce 2 písm. c) až e) platí obdobně (odst. 3). V případě, že zemřela oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání majetku před vydáním rozhodnutí podle § 9, přechází nárok na dědice (odst. 4). Dle § 9 odst. 1 zákona o půdě nárok uplatní oprávněná osoba u pozemkového úřadu a zároveň vyzve povinnou osobu k vydání nemovitosti. Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou do 60 dnů od podání výzvy dohodu o vydání nemovitosti.

32. Podle § 6 zákona o půdě mají být oprávněným osobám vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu, přičemž § 11 odst. 1 zákona o půdě upravuje že, nelze pozemky vydat v případě, že (a) k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8, (b) na pozemku bylo po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zřízeno veřejné nebo neveřejné pohřebiště, (c) pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení, (d) na pozemku byla na základě územního rozhodnutí, s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada 10) nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před 1. říjnem 1976, (e) na pozemku, který byl vyňat ze zemědělského půdního fondu, bylo na základě územního rozhodnutí zřízeno tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo se na pozemku nachází tělovýchovné nebo sportovní zařízení, které bylo zřízeno před 1. říjnem 1976, (f) nelze-li provést identifikaci parcel z důvodu nedokončeného přídělového řízení podle dekretu č. 12/1945 Sb., dekretu č. 28/1945 Sb., zákona č. 142/1947 Sb. a zákona č. 46/1948 Sb.

33. Podle § 6 odst. 1 zák. č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby (a) zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto, (b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků 1. převáděných podle § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2, 2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 3.převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo 4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování, (c) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav, (d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu, (e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech, (f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu, (g) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí, nebo (h) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b).

34. Pro případ, že oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, upravuje § 11a zákona o půdě postupu, kterým převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby. Dle § 11a odst. 7 zákona o půdě Žádost o nabídnutý pozemek musí obsahovat nezaměnitelné údaje o nároku, který má být převodem označeného pozemku zcela nebo zčásti uspokojen, musí být doručena na určenou adresu včas a musí mít písemnou formu. Jinak je neplatná. Neplatná je i žádost o pozemky, jestliže celkový nárok v ní uplatněný je nižší než součet cen žádaných pozemků. Pokud osoba, která žádá o převod pozemku, v rámci jedné veřejné nabídky podá jednu nebo více žádostí, přičemž součet cen žádaných pozemků v nich je vyšší, než činí celková výše nároků této osoby uplatněných v těchto žádostech, jsou všechny tyto žádosti neplatné.

35. Dle § 11a odst. 14 zákona o půdě cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11.

36. Dle § 14 vyhlášky ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky ze dne 13. října 1988 o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, činí cena za 1 m2 nebo jeho části určeného pro stavbu nebo ke zřízení zahrady a nebo pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří, zahrada, nejde-li o pozemek oceňovaný podle odstavce 2, činí: 250,- Kčs v hlavním městě Praze, 200,- Kčs v Brně, 150,- Kčs v [adresa], [adresa], [adresa], Liberci, [adresa], [adresa], [adresa], [adresa], [adresa], [adresa], [adresa] a v [adresa], 100,- Kčs v ostatních městech, v nichž působí národní výbory první kategorie, 70,- Kčs v dalších městech, v nichž působí MěNV, 20,- Kčs v ostatních obcích. Cena se upraví podle přílohy č. [hodnota].

37. Pole § 16 zákona o půdě za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 8). Náhradu poskytne pozemkový úřad do tří let po převzetí písemné výzvy. Dle § 28a zákona o půdě platí, že pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.

38. Na podkladě skutkových závěrů, hodnocení důkazů v jednotlivostech i vzájemné souvislosti se zaměřením na to, co bylo mezi účastníky sporné a nebylo lze na to vztáhnout ust. § 120 odst. 3 o. s. ř.

39. Žaloba byla shledána důvodnou v rozsahu, v jakém žalobci v průběhu řízení u některých pozemků postupovaly přiléhavě vědomi si toho, ne zcela lze přistoupit k bezúplatnému převodu celistvých pozemků, a došlo ke geometrickému oddělení těch částí, které jsou k vydání způsobilé a nepříčí se to aplikovanému předpisu (předpisům). Věc je do jisté míry typizovanou, ustáleně judikovanou a jak soud naznal výše, nebylo důvodu se od předešlých a judikatorně přijímaných závěrů odchýlit a posoudit žalobní návrh odlišně.

40. Na žalobce se pohlíží jako na osoby nadané legitimací, svědčí jim hmotněprávní důvod, jakož i vyčíslení výše pohledávky, když soud přitakává způsobu vyčíslení. Žalobci jsou nadáni satisfakci na podkladě nezákonného odnětí nemovitostí a restitučním zákonem založeného právního důvody reparace, k níž se zákonodárce rozhodl cestou restitučního předpisu. Tam, kde nelze pro zákonné překážky zajistit restitutio in integrum. Jelikož to nedovoluje právní úprava a limity nastolené zákonem o půdě (§ 11 odst. 1), nutno poskytnout náhradu formou nabídky jiných nemovitostí a , nutno zdůraznit, zajistit, aby se restituentovi jako oprávněné osobě dostalo příležitosti odškodnění. Tato zásada byla ve věci porušena, nároky nebyly řádně oceněny a založena tak překážka jednoznačně tížící žalovanou. Bez zavinění žalobců, žalovaná fakticky, tj. nesprávným oceněním, založila překážku vydání a sekundárně založila opožděnost odškodnění, kterou nelze překlenout jinak než nahrazením projevu její vůle.

41. Pro projednávanou věc a posouzení důvodnosti žaloby je nejzásadnějším zaviněná absence příležitosti naplnit účel restitučního předpisu a požadavků žalobců a to na podkladě posouzení metodiky stanovení ceny odňatých pozemků předchůdcům žalobců. Argumentace žalobců založená výstupy znalkyně [jméno FO], [tituly za jménem] je přiléhavou a žalovaná ji nedokázala zvrátit, resp. její důkazní substrát, jímž odůvodňovala dosavadní postup v restitučním řízení není správný a koliduje se zákonnou úpravou a jejím smyslem spravedlivého odčinění křivdy způsobené právním předchůdcům žalobců. Znalkyně kromě předloženého znaleckého posudku, ve znění dodatku z prosince 2022, určeného pro projednávanou věc, byla zdejším soudem vyslechnuta a v důsledku množství a rozsahu odňatých pozemků, vč. značného množství „spolurestituentů“ žalobců byla opakovaně vyslýchána a předkládala písemná vyjádření a znalecké posudky i v dalších řízeních. Na tomto místě (v návaznosti na odst. 32) soud uvádí, že ačkoliv byla konfrontace znalců provedena u jiného procesního soudu, zdejší soud tento úkon považuje za adekvátní a dostatečný. Účastníky na záměr takového postupu s předstihem upozornil, vč. toho, aby byli připraveni klást znalcům otázky k vytýkaným vadám a jejich postupu. Zejména s ohledem na to, že za dané situace ve skutkově souvisejících (a v mnohém i totožných) řízeních má soud za to, že není třeba k posouzení toliko odborné otázky (výslechy a konfrontace znalců), u níž se na rozdíl např. od svědecké výpovědi nevychází z autentického prožitku, provádět tento typ důkazu opětovně. Z obsahu protokolů provedených k důkazu, znaleckých posudků, vyjádření i hodnocení výslechu znalkyně v jiných řízeních vyplývá, že Znalkyně konstantně uvádí tytéž okolnosti zásadním způsobem se neodlišující. V průběhu řízení nebyl postup [tituly před jménem] [jméno FO] takovým způsobem zpochybněn, aby bylo nutné provést její opětovný výslech, či dokonce zadávat k vypracování revizní znalecký posudek.

42. Znalkyně vysvětlila, jak se dostala k informacím, které promítla do znaleckého posudku a jak s nimi pracovala. Znalkyně spolehlivě a bez důvodných pochybností vysvětlila odlišnou hodnotu téhož pozemku pro případ odlišného data jeho odnětí. Z právní úpravy plyne, že hodnota a povaha pozemku má být posuzována v okamžiku jeho přechodu na stát. Je pravděpodobné, že pokud došlo k odnětí v různých letech, mohl se stav pozemku a způsob jeho využití odlišovat od administrace pozemku a knihovního pořádku. Znalkyně také vysvětlila, že v průběhu času se mohou měnit záměry zhotovitele územně stavební dokumentace, to však nemění ničeho na stavu, jaký tu byl v okamžiku odnětí pozemků.

43. Porovnáním se závěry znalců, kteří zpracovali znalecké posudky z iniciativy žalované, nelze než uzavřít, že jimi použitá metodika je nesprávná a nemohla vést k jiným než věcně nesprávným závěrům a současně odhlížejí od dlouhodobě konzistentního postulátu, aby byly právní předpisy restituční povahy vykládány zásadně in favourem restitutionis.

44. Konzistentní odnětí v navazujících lokalitách a umístění pozemků je dalším důvodem pro stanovení hodnoty k charakteru pozemků určených k zastavění a tedy vyšší zužitkovatelnosti v případě, že by bývalo nedošlo k jejich odnětí. Nelze ostatně nezmínit, že odňaté pozemky nemohly být vydány právě z zákonných překážek následné realizace (vizte k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.10.2021, č.j. 28 Cdo 2505/2021-801).

45. Kauzální k posouzení skutečné povahy odňatých pozemků jsou územně plánovací dokumentace případně územní rozhodnutí k umístění stavby. Tím byly v případě zkoumaného území až do roku 1964 regulační a zastavovací plány vydané v 30. letech 20. století a individuální rozhodnutí o umístění stavby. Ani úprava obsažená v zákoně č. 84/1958 Sb. a vyhlášce č. 144/1959 Ú.l., není pro takové východisko překážkou. Výslovně sice zrušila ustanovení § 19 zákona č. 280/1949 Sb., který aplikaci regulačních a zastavovacích plánů přijatých dle předchozích právních předpisů předpokládal, ale vzhledem k tomu, že nová dokumentace byla vypracována až v roce 1962 a přijata v roce 1964, tj. až pět let po účinnosti zákona č. 84/1958 Sb., je vyloučeno, aby došlo k pozastavení výstavby právě v uvedeném politicky exponovaném období a politickým konsekvencím.

46. Účel restitučních předpisů, jimiž demokratická společnost usiluje o alespoň částečné odčinění bezpráví napáchaných nedemokratickým režimem (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 10. 3. 2015, sp. zn. I. ÚS 1895/14, bod 23), musí být flexibilní prosté hypertrofovaného formalismu, založené na smyslu právní úpravy nikoli na mechanickém uplatnění norem. Nejde o nepřípustnou právní výkladovou extenzi, ale o zabránění restriktivnímu výkladu zákona o půdě (vizte k tomu. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1974/2010, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2012, sp. zn. 28 Cdo 127/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2013, sp. zn. 28 Cdo 527/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2020, sp. zn. 28 Cdo 4148/2019, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8.2 020, sp. zn. 28 Cdo 2134/2020, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5.10.2020, sp. zn. 28 Cdo 2260/2020).

47. Přestože byly pozemky evidovány jako zemědělské, měly-li již v okamžiku odnětí povahu pozemků stavebních,. Je zákonité tomuto zjištění, že pro účely náhrady za takto odebrané pozemky nutno poskytnout náhradu jako pozemky určené pro výstavbu (vizte usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1227/2015). I zde je výkladem dovozováno, že podmínky hypotézy vedoucí k závěru, že se jednalo o pozemku určené k zastavení nemusí být přítomny a kumulative, ale jde o demonstrativní hlediska, která nutno hodnotit ad hoc v souvztažnosti s výstupy územně plánovací dokumentace (vizte rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1013/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 1816/2013, popřípadě usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2637/2013). Při naplnění uvedených premis lze pozemky ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. (vizte rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 3.4.2014, sp. zn. 28 Cdo 444/2014, ze dne 25.11.2015, sp. zn. 28 Cdo 2956/2014, ze dne 10.2.2020, sp. zn. 28 Cdo 4185/2019, ze dne 11.3.2020, sp. zn. 28 Cdo 70/2020, usnesení NS ČR ze dne 12.5.2020, sp. zn. 28 Cdo 1065/2020, ze dne 2.6.2020, sp. zn. 28 Cdo 1167/2020).

48. Zjednodušením řečeného, aniž by došlo ke zkreslení shora uvedených závěrů, byla naplněna legitimace účastníků, prokázán právní důvod nároků a vyloženo, že výklad žalobců stran ocenění nároků je věcně správný podložený odbornými a přesvědčivě podanými závěry.

49. Úsudek žalobců, že nedošli-li k uspokojení jejich nároků nesprávným postupem žalované a tím zapříčiněné liknavosti a de facto poškození žalobců, je tomu komplementární způsob, jakým žalobci uplatnili nárok u soudu a to cestou žaloby o nahrazení projevu vůle. Právní mocí rozsudku tak dojde k perfekci projevu vůle žalované (§ 161 odst. 3 o. s. ř.). Nahrazení projevu vůle žalované neznevýhodňuje jiné restituenty (vizte rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, nález Ústavního soudu ČR ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. III. ÚS 495/02, nález ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. III. ÚS 495/05, nález pléna Ústavního soudu ze dne 13. 12 2005, sp. zn. Pl. ÚS 6/05, uveřejněný pod č. 531/2005 Sb.). Jde o výraz vigilance a diligance tam, kde nelze očekávat uspokojení pro nečinnost a nesprávný postup žalované. Její ocenění hodnoty odňatých pozemků a zabránění uplatnit nároky ve správné výši lze považovat za odepření spravedlnosti. Odepřením spravedlnosti je také nesprávné ohodnocením nároků nesprávným určením hodnoty oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků (vizte. usnesení NS ČR ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. 28 Cdo 1189/2020, ze dne 21. 6. 2016, sp. zn. 28 Cdo 155/2016), v důsledku čehož po oprávněné osobě nelze spravedlivě požadovat účast ve veřejných nabídkách (vizte usnesení NS ČR ze dne 3. 8. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1117/2015, ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. 28 Cdo 837/2017, případně ze dne 23. 9. 2020, sp. zn. 28 Cdo 2786/2020).

50. V rámci posuzování vhodnosti náhradního pozemku je třeba hledět, aby netrpěl zákonnými výlukami pro vydání podle § 6 z. č. 503/2012 Sb., o státním pozemkovém úřadu, aby nebyl zatížen právem třetí osoby nebo jiným zákonným důvodem, a zda jej lze zemědělsky spravovat, a zda není zastavěn, nebo není součástí areálu (více k tomu rozsudek Nejvyšší soudu ze dne 11. 11. 2020, sp. zn. 28 Cdo 2416/2020). U všech pozemků, resp. v průběhu řízení jejich správným definováním a částečně vymezením podle geometrických plánů, jsou naplněny podmínky, aby se žalobcům dostalo náhrady tím, že se na ně cestou autoritativního rozhodnutí soudu bezúplatně převádějí tím, že se nahrazuje vůle žalované.

51. V řízení bylo prokázáno, že restituční nárok žalobců na vydání náhradních pozemků za nevydané pozemky činí 2 642 964 Kčs, přičemž z tohoto nároku byla uspokojena část ve výši 96 207,67 Kčs. Ke dni rozhodnutí soudu tedy činil neuspokojený nárok žalobce a) částku 713 093,85 Kčs a neuspokojený nárok žalobkyně b) částku 1 833 662,48 Kčs, proto přiznáním označených. náhradních pozemků nemůže dojít k překročení restitučního nároku žalobců. Byly tak splněny podmínky pro vydání těchto pozemků formou soudního rozhodnutí nahrazujícího projev vůle žalované k uzavření převodní smlouvy.

52. Na podkladě shora uvedených závěrů byla žaloba shledána důvodnou v tom formulačním znění, jak je vyjádřeno ve výroku I. rozsudku. Jeho součástí jsou geometrické plány označené v této části rozsudečného výroku.

53. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř.

54. Podle § 142 odst. 3 o. s. ř.: I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

55. Žalobci zaznamenali v řízení takřka plný procesní úspěch, modifikace předmětu řízení, či spíše rozsah pozemků, jejichž bezúplatného převodu se domáhali, byla pouze marginálního charakteru a žalobci reagovali na výhrady žalované a rozsah zatížení některých částí pozemků co do nezpůsobilosti (překážky) převodu.

56. Soud žalobcům na nákladech řízení přiznal částku 478 280,33 Kč, zahrnující odměnu advokáta ve výši 374 400 Kč stanovenou dle § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších změn (dále jen „AT“), ve spojení s § 7 a v souladu s ustanovením § 12 odst. 4 AT, celkem za 20 úkonů právní služby á 18 720 Kč dle ust. § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava 18 720 Kč, 11. 3. 2022 předžalobní výzva 18 720 Kč, 29. 4. 2022 podání žaloby 18 720 Kč, 9. 11. 2022 vyjádření žalobců 18 720 Kč, 25. 1. 2023 vyjádření žalobců 18 720 Kč, 2. 2. 2023 jednání u OS [adresa] 720 Kč, 2. 5. 2023 sdělení žalobců, doplnění tvrzení a doložení důkazů 18 720 Kč, 9. 5. 2022 jednání u OS [adresa], 2 úkony 37 440 Kč, 7. 6. 2023 doplnění vyjádření žalobců k doloženým ZP žalovanou k ocenění odňatých pozemků a sdělení stavu v obdobném řízení 18 720 Kč, 12. 6. 2023 vyjádření žalobců k ZP č. [číslo] ze dne 2. 5. 2023 znalkyně [jméno FO], doplnění tvrzení a doložení důkazů 18 720 Kč, 14. 6. 2023 doplnění vyjádření žalobců ze dne 12. 6. 2023 k převoditelnosti pozemků ohledně jejich ocenění a geometrického zaměření 18 720 Kč, 1. 8. 2023 sdělení žalobců soudu 18 720 Kč, 10. 8. 2023 jednání u OS [adresa] 720 Kč, 23. 8. 2023 sdělení žalobců soudu, doplnění tvrzení a důkazů žalobci 18 720 Kč, 10. 10. 2023 vyjádření žalobců k doplnění tvrzení žalované 18 720 Kč, 24. 10. 2023 jednání u OS [adresa] 720 Kč, 3. 1. 2024 vyjádření žalobců ke sdělení žalované k výzvě soudu 18 720 Kč, 15. 2. 2024 jednání u OS [adresa] Kč, 15. 2. 2024 závěrečný návrh žalobců 18 720 Kč.

57. Zástupce žalobců si dále účtuje celkem 19 paušálních náhrad nákladů á 300 Kč, tj. celkem 5 700 Kč stanovených dle § 13 odst. 3 AT, dále náhradu cestovních výdajů v celkové výši 11 673 Kč, a to za cesty uskutečněné na trase [adresa] a zpět ve dnech 2. 2. 2023 k jednání u OS [adresa], 9. 5. 2023 k jednání u OS [adresa], 10. 8. 2023 k jednání u OS [adresa], 24. 10. 2023 k jednání u OS [adresa] a 15. 2. 2024 k jednání u OS [adresa], a to osobním automobilem [značka] reg. zn. [SPZ], vypočítaných dle vyhl. č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších změn, a č. 398/2023 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2024. Soudu byl předložen velký technický průkaz použitého vozidla. Podle § 14 odst. 3 AT dále zástupci náleží náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby, a to při úkonech prováděných v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokáta, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět. Zástupce si tak účtuje náhradu za promeškaný čas ve dnech 2. 2. 2023 700 Kč, 9. 5. 2023 700 Kč, 10. 8. 2023 700 Kč, 24. 10. 2023 700 Kč a 15. 2. 2024 700 Kč, tj. vždy 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu. Ke shora vypočteným částkám je třeba připočíst 82 356 Kč, představující 21% DPH, jejíž náhrada jako plátci daně přísluší zástupci.

58. Sluší se dodat, že stanovení odměny podle tarifní hodnoty podle hodnoty předmětu řízení vychází ze závěrů vtělených do Nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 12. 2017, sp. zn. IV. ÚS 2688/15. Nenastal případ, že by předmět řízení nemohl být oceněn v penězích nebo by se tak stalo jen s nepoměrnými obtížemi (§ 9 odst. 1 AT), potom bylo lze vyjít z hodnoty nemovitostí vyčíslené žalobci, které soud v rámci svých závěrů přitakal. Z uvedeného vyšlo stanovení tarifní hodnoty podle § 7 AT.

59. Žalobci měli postavení samostatných procesních společníků, tudíž se jim z celkové výše nákladů každému přiznává takový rozsah, který odpovídá jimi uplatněné ceně nabývaných nemovitostí, resp. podílům 28/100 a 72/100. Žalobci a) tak přísluší náhrada nákladů řízení v rozsahu částky 133.918,50 Kč a žalobkyni b) v rozsahu částky 344.361,33 Kč.

60. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a přihlíženo zejména k výši přiznané hodnoty útrat řízení. Byly tak naplněny podmínky pro uložení povinnosti v delší patnáctidenní pariční lhůtě. Platební místo vychází z § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (11)

Tento rozsudek je citován v (1)

Soudy 25 Co 284/2024 - 2150 (2025-04-24)