25 Co 68/2025 - 549

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Moravce a soudkyň JUDr. Miluše Krejzlíkové a Mgr. Miroslavy Lanžhotské ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] trvale bytem [Adresa žalobce]: [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] trvale bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o vypořádání společného jmění manželů k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 11. 9. 2024 č. j. 8 C 41/2020-494 takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I, II a III mění takto: a) Soud přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce aktiva z pojistné smlouvy č. [hodnota] u [právnická osoba] – odkupné ve výši [částka] a aktiva ze smlouvy o penzijním pojištění č. [hodnota] u [právnická osoba], ve výši [částka] a nesplacený zůstatek na účtu kreditní karty č. [č. účtu] u [právnická osoba]., ve výši minus [částka]. b) Soud přikazuje do výlučného vlastnictví žalované aktiva z pojistné smlouvy č. [hodnota] u [právnická osoba] – odkupné ve výši [částka], aktiva ze smlouvy o penzijním pojištění č. [hodnota] u [právnická osoba], ve výši [částka] a zůstatek na účtu č. [hodnota] u [právnická osoba], ve výši [částka]. c) Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vypořádací podíl částku [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. d) Nařizuje se prodej nemovitostí – pozemku p. č. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. [číslo] rodinný dům, a pozemků p. č. [číslo] zahrada, p. č. [číslo] orná půda, p. č. [číslo] ostatní plocha a p. č. [číslo], vše v katastrálním území a obci [adresa] zapsané na LV [číslo] v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa] – ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek z prodeje bude rozdělen mezi účastníky rovným dílem.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním ani před krajským soudem.

III. Žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] na nákladech řízení částku [částka] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] na nákladech řízení částku [částka] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Okresní soud napadeným rozsudkem vypořádal zaniklé společné jmění účastníků tak, že do výlučného vlastnictví žalobce přikázal aktiva z pojistné smlouvy č. [hodnota] u [právnická osoba] – odkupné ve výši [částka], aktiva ze smlouvy o penzijním pojištění č. [hodnota] u [právnická osoba], ve výši [částka] a nesplacený zůstatek na účtu kreditní karty č. [č. účtu] u [právnická osoba]., ve výši minus [částka] (výrok I). Do výlučného vlastnictví žalované přikázal nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], jako parc.č. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. [číslo] rodinný dům, [adresa], stavba stojí na pozemku pč. [číslo], parc.č. [číslo] zahrada, parc.č. [číslo] orná půda, parc.č. [číslo] ostatní plocha a parc.č. [číslo], vše v katastrálním území a obci [adresa] zapsané na LV [číslo], aktiva z pojistné smlouvy č. [hodnota] u [právnická osoba] – odkupné ve výši [částka], aktiva ze smlouvy o penzijním pojištění č. [hodnota] u [právnická osoba], ve výši [částka] a zůstatek na účtu č. [hodnota] u [právnická osoba], ve výši [částka] (výrok II). Žalované uložil povinnost zaplatit na vypořádací podíl žalobci částku [částka] do 1 měsíce od právní moci rozhodnutí (výrok III). Ohledně požadavku na vypořádání zůstatku na dalším účtu č. [hodnota] u [právnická osoba], řízení zastavil (výrok IV). Ohledně požadavku na vypořádání aktiv na penzijním pojištění u [právnická osoba] týkající se žalované, zůstatku na účtu č. [č. účtu] u [právnická osoba]., zůstatku na účtu u [právnická osoba]., č. [hodnota] a zůstatku na účtu u [právnická osoba]., týkající se žalované, žalobu zamítl (výrok V). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI). Žalobci uložil povinnost nahradit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] na nákladech řízení částku [částka] do 15 dnů od právní moci rozhodnutí (výrok VII). Žalované uložil povinnost nahradit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] na nákladech řízení částku [částka] do 15 dnů od právní moci rozhodnutí (výrok VIII).

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že manželství účastníků uzavřené dne [datum] před Obvodním národním výborem v [adresa] bylo rozvedeno rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. Dle výpisu z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], jsou nemovité věci: parc.č. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. [číslo] rodinný dům a pozemky parc.č. [číslo] zahrada, parc.č. [číslo] orná půda, parc.č. [číslo] ostatní plocha a parc.č. [číslo] ostatní plocha, zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území [adresa], v SJM účastníků. Dle zprávy [právnická osoba]., konečný zůstatek k datu [datum] na běžném účtu č. [hodnota] činil [částka] a na hypotečním úvěru č. [hodnota] minus [částka]. Dle zprávy [právnická osoba]., konečný zůstatek na účtu č. [hodnota] k [datum] činil minus [částka] a pod č. [hodnota] nešlo o účet, ale o úvěr, který byl uzavřen před [datum]. Dle zprávy [právnická osoba]., na účtu č.[hodnota] činilo k [datum] saldo [částka] (datum založení [datum]) a na účtu č. [hodnota] k témuž datu saldo [částka] (datum založení [datum]). Ze zprávy [právnická osoba]., vyplývá, že zůstatek na účtu na jméno žalobce (č. smlouvy [číslo]) k [datum] činil [částka] a zůstatek na účtu na jméno žalované (č. smlouvy [číslo]) k témuž datu [částka]. Dle zprávy [právnická osoba]., žalovaná nikdy nebyla klientkou uvedené společnosti. Dle zprávy [právnická osoba], u pojistné smlouvy č. [hodnota] na jméno žalované činila k [datum] výše odkupného [částka] a u pojistné smlouvy č. [hodnota] na jméno žalobce k témuž datu výše odkupného [částka]. Dle zprávy [právnická osoba]., neeviduje žádný účet na jméno žalované a dle zpráv [právnická osoba]., z [datum] a [datum], zůstatek na účtu č. [číslo] k datu [datum] činil minus [částka]. Ze znaleckého posudku č. [číslo] ze dne [datum], vypracovaného [jméno FO], znalcem z oboru Ekonomika, Ceny a odhady nemovitých věcí, bylo zjištěno, že odhad tržní hodnoty nemovitých věcí (pozemek parc.č. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. [číslo] rodinný dům a pozemky parc.č. [číslo] zahrada, parc.č. [číslo] orná půda, parc.č. [číslo] ostatní plocha a parc.č. [číslo] ostatní plocha, zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území [adresa]) k datu [datum] je [částka]. Cenu znalec určil porovnávacím způsobem, měl k dispozici část projektové dokumentace, stavbu čp. [číslo] popsal tak, že jde o stavbu s charakterem rodinného domu - více než polovina plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určená, nemá více než 3 samostatné byty, 2 nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví, objekt je zděný, s přistavěnou verandou, podsklepen na více než polovině zastavěné plochy 1. nadzemního podlaží, v domě se nacházejí 2 bytové jednotky a zubařská ordinace se zázemím v přízemí, původně šlo o bytový dům z r. [rok] se 4 bytovými jednotkami, který byl modernizován a upraven v letech [rok], čímž získal charakter rodinného domu. Stavebně technický stav objektu znalec posoudil jako dobrý, s prováděnou stavební údržbou, znalec provedl ocenění porovnávacím způsobem a vycházel z analýzy realitní nabídky obdobných druhů nemovitostí, které byly uskutečněny nebo nabízeny v dané lokalitě a čase. Mezi porovnávanými nemovitostmi byla mimo jiné jedna v [adresa] a dvě ve [adresa], šlo o realitní inzerce z června [rok]. Protože pro dané nemovité věci nebylo možno provést statistické vyhodnocení skutečně realizovaných prodejů obdobných nemovitostí přímo v místě a čase, znalec provedl odhad tržní hodnoty nemovitých věcí. Rozhodujícími vlivy pro určení tržní hodnoty podle znalce byly tehdejší zvýšený zájem o nemovité věci (především o byty a pozemky, ale i rodinné domy či rekreační objekty) = pozitivní vliv na cenu, nemovité věc se nacházejí v menším městě s plnou sítí obchodů, služeb a občanské vybavenosti = pozitivní vliv na cenu, nemovité věci nejsou zatíženy věcnými břemeny a nemají jiné právní vady = pozitivní vliv na cenu, nemovité věci jsou dobře udržované, provedené stavební úpravy jsou v dobrém technickém stavu, objekt je užíván dle právního stavu pro trvalé bydleni, jsou v něm 2 bytové jednotky a stomatologická ordinace, pozemky užívané ve funkčním celku jsou přiměřené velikosti, nemovitosti jsou přístupné z veřejné komunikace = pozitivní vliv na cenu, objekt má nevyhovující tepelně izolační parametry – chybí fasáda a zateplení (což zvyšuje provozní náklady), částečně nefunkční nebo chybějící hydroizolace proti zemní vlhkosti základů a stěn v suterénu (projevuje se vzlínající vlhkostí a poškozenými omítkami) = negativní vliv na cenu, nemovité věci jsou situovány na poměrně rušné ulici, zvýšen hluk, exhalace, prašnost, naproti supermarket se zvýšeným pohybem automobilů, nepřetržitým provozem chladicích či klimatizačních jednotek = negativní vliv na cenu. Dle výpovědi znalce k tomuto znaleckému posudku, se výhrady žalobce k posudku týkaly vyhláškové ceny a na závěry ohledně obvyklé ceny k datu [datum] tyto výhrady neměly vliv, stejně tak na tyto závěry nemělo vliv, zda je či není provozována stomatologická ordinace v domě se nacházející. Dle znaleckého posudku č. [číslo] ze dne [datum], vypracovaného týmž znalcem, obvyklá cena těchto nemovitých věcí k datu [datum] je [částka]. Srovnávacími nemovitostmi byly rodinné domy v [adresa], znalec všechny tři srovnávací domy viděl (dělal tam energetické štítky), což nebývá obvyklé – zpravidla se vychází z údajů v katastru nemovitostí. Dle výpovědi znalce k tomuto znaleckému posudku srovnávací nemovitosti představují realizované prodeje, všechny nemovitosti viděl, dělal tam energetické štítky. Pokud by našel stejně velký objekt jako je posuzovaný rodinný dům, použil by ho, žádný takový však nenalezl. Dává přednost aktuálním prodejům, a proto nepoužil jako srovnávací nemovitosti ty z předchozího znaleckého posudku. V nabídce bývá zpravidla cena nadsazená, pak se snižuje odhadem o 10-15 %, roli v tom hrají odměny makléřům apod. Znalec zdůraznil, že oproti roku [rok] došlo k růstu cen nemovitých věcí a zdražení dorazilo i na Vysočinu a i tady postupně došlo ke zdražení i v segmentu velkých staveb, jako např. dvougenerační rodinné domy na venkově, když průměrná cena rodinného domu na Vysočině v roce [rok] byla [částka] za m2 v sídle do [částka], znalec v posudku pracoval s cenou [částka] za m2 a den před výslechem znalce byla v tisku (Hospodářské noviny) uváděná cena u chat a chalup na [adresa] [číslo] Kč za m2, a to ještě došlo k 10 % poklesu cen. Dle znaleckého posudku č. [číslo] ze dne [datum] vypracovaného [jméno FO], znalcem z oboru Ekonomika, Ceny a odhady nemovitostí, tento znalec k datu [datum] považoval za obvyklou cenu nemovitých věcí shora částku [částka]; obvyklou cenu znalec určil porovnávacím způsobem; porovnávané nemovitosti (rodinný dům) byly dvě z [adresa]; další srovnávané rodinné domy byly z [adresa]. Z výpisů z účtů ke kreditní kartě k účtu č. [č. účtu] u [právnická osoba]., účet na jméno žalobce za období od [datum] do [datum], vyplývá, že dle výpisu za období [datum] byl úvěrový limit ke kreditní kartě [částka], vyčerpáno k datu výpisu [částka], čerpáno [částka], v přehledu transakcí za uvedené období neuvedena žádná, dle výpisu za období [datum] byl úvěrový limit ke kreditní kartě [částka], vyčerpáno k datu výpisu [částka], čerpáno [částka], v přehledu transakcí za uvedené období neuvedena žádná, dle výpisu za období [datum] byl úvěrový limit ke kreditní kartě [částka], vyčerpáno k datu výpisu [částka], čerpáno [částka], v přehledu transakcí za uvedené období uvedeny 2x nákup u obchodníka vždy do [částka] a 1x výběr hotovosti z bankomatu [částka], dle výpisu za období [datum] byl úvěrový limit ke kreditní kartě [částka], vyčerpáno k datu výpisu [částka], čerpáno [částka], v přehledu transakcí za uvedené období uveden 1x nákup u obchodníka [částka] a splátka úvěru/úroku [částka], dle výpisu za období [datum] byl úvěrový limit ke kreditní kartě [částka], vyčerpáno k datu výpisu [částka], čerpáno [částka], v přehledu transakcí za uvedené období uveden 1x výběr hotovosti z bankomatu [částka] a splátka úvěru/úroku [částka], dle výpisu za období [datum] byl úvěrový limit ke kreditní kartě [částka], vyčerpáno k datu výpisu [částka], čerpáno [částka], v přehledu transakcí za uvedené období uvedena jen splátka úvěru/úroků [částka], dle výpisu za období [datum] byl úvěrový limit ke kreditní kartě [částka], vyčerpáno k datu výpisu [částka], čerpáno [částka], v přehledu transakcí za uvedené období uvedeno několik nákupů u obchodníka (největší částka [částka]), splátka úroku/úvěru [částka] a 1x výběr hotovosti z bankomatu [částka], dle výpisu za období [datum] – [datum] byl úvěrový limit ke kreditní kartě [částka], vyčerpáno k datu výpisu [částka], čerpáno [částka], v přehledu transakcí za uvedené období uveden 1x nákup bezkontaktní kartou [částka], splátka úvěru/úroku [částka] a 1x výběr hotovosti z bankomatu [částka], dle výpisu za období [datum] byl úvěrový limit ke kreditní kartě [částka], vyčerpáno k datu výpisu [částka], čerpáno [právnická osoba] Kč, v přehledu transakcí za uvedené období uveden 1x výběr hotovosti z bankomatu [právnická osoba] Kč, dle výpisu za období [datum] byl úvěrový limit ke kreditní kartě [částka], vyčerpáno k datu výpisu [částka], čerpáno [částka], v přehledu transakcí za uvedené období uveden 3x nákup u obchodníka (nejvyšší [částka]), splátka úvěru/úroku [částka] a 2x výběr hotovosti z bankomatu [částka] a [částka], dle výpisu za období [datum] byl úvěrový limit ke kreditní kartě [částka], vyčerpáno k datu výpisu [částka], čerpáno [částka], v přehledu transakcí za uvedené období uveden 2x nákup bezkontaktní kartou (nejvyšší [částka]), dle výpisu za období [datum] byl úvěrový limit ke kreditní kartě [částka], vyčerpáno k datu výpisu [částka], čerpáno [částka], v přehledu transakcí za uvedené období uveden 10x nákup bezkontaktní kartou (nejvyšší [částka]), splátka úvěru/úroku [částka] a 1x výběr hotovosti z bankomatu [částka], dle výpisu za období [datum] byl úvěrový limit ke kreditní kartě [částka], vyčerpáno k datu výpisu [částka], čerpáno [částka], v přehledu transakcí za uvedené období uveden 4x nákup u obchodníka (nejvyšší [částka]), 4x nákup na internetu (nejvyšší [částka]), 1 x nákup na terminálu [částka], 1x nákup 3D Secure [částka], splátka úvěru/úroku [částka] a 2x výběr hotovosti z bankomatu [částka] a [částka], dle výpisu za období [datum] byl úvěrový limit ke kreditní kartě [částka], vyčerpáno k datu výpisu [částka], čerpáno [částka], v přehledu transakcí za uvedené období uvedena splátka úvěru/úroku [částka], dle výpisu za období [datum] byl úvěrový limit ke kreditní kartě [částka], vyčerpáno k datu výpisu [částka], čerpáno [částka], v přehledu transakcí za uvedené období uveden splátka úvěru/úroku [částka] a 1x výběr ATM [částka], dle výpisu za období [datum] byl úvěrový limit ke kreditní kartě [částka], vyčerpáno k datu výpisu [částka], čerpáno [částka], v přehledu transakcí za uvedené období uveden 8x nákup u obchodníka (nejvyšší [částka]), splátka úvěru/úroku [částka] a 1x výběr hotovosti z bankomatu [částka], dle výpisu za období [datum] byl úvěrový limit ke kreditní kartě [částka], vyčerpáno k datu výpisu [částka], čerpáno [částka], v přehledu transakcí za uvedené období uvedena splátka úvěru/úroku [částka], dle výpisu za období [datum] – [datum] byl úvěrový limit ke kreditní kartě [částka], vyčerpáno k datu výpisu [částka], čerpáno [částka], v přehledu transakcí za uvedené období uvedena splátka úvěru/úroku [částka], dle výpisu za období [datum] byl úvěrový limit ke kreditní kartě [částka], vyčerpáno k datu výpisu [částka], čerpáno [částka], v přehledu transakcí za uvedené období uveden 2x nákup u obchodníka (nejvyšší [částka]), splátka úvěru/úroku [částka] a 1x nákup 3D Secure [částka] a 1x nákup na terminálu [částka], dle výpisu za období [datum] byl úvěrový limit ke kreditní kartě [částka], vyčerpáno k datu výpisu [částka], čerpáno [částka], v přehledu transakcí za uvedené období uveden 3x nákup u obchodníka (nejvyšší [částka]), dle výpisu za období [datum] byl úvěrový limit ke kreditní kartě [částka], vyčerpáno k datu výpisu [částka], čerpáno [částka], v přehledu transakcí za uvedené období uvedena splátka úvěru/úroku [částka].

3. Okresní soud uzavřel, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] a manželství bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum]. K vypořádání společného jmění manželů dohodou účastníků nedošlo. Žalobce tedy podal návrh na vypořádání společného jmění manželů. Předmětem vypořádání nakonec s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby zůstaly nemovité věci, pojistné produkty a zůstatky na účtech u peněžních ústavů. Pokud jde o nemovité věci, sporným bylo jejich ocenění. V řízení byly vypracovány znalcem [jméno FO] dva znalecké posudky, další znalecký posudek předložil žalobce – znalecký posudek [jméno FO]. K prvnímu znaleckému posudku [jméno FO] měl výhrady žalobce, druhý znalecký posudek [jméno FO] aktualizující obecnou cenu nemovitostí kritizovala žalovaná. Znalec [jméno FO] se k výhradám účastníků k oběma znaleckým posudkům vyjádřil a své závěry obhájil. Vysvětlil, proč při aktualizaci obvyklé ceny nemovitých věcí náležejících do SJM účastníků použil porovnávané nemovitosti (týkalo se hlavně domu – znalec musel pracovat s nemovitostmi o menší výměře než dům účastníků, neboť byl problém získat k porovnání nemovité věci s obdobnými parametry jako dům účastníků, v mezidobí došlo k výraznému nárůstu cen nemovitostí i na [adresa]). Navíc znalec všechny srovnávací nemovitosti osobně viděl. Okresní soud tedy nepřistoupil k vypracování nového znaleckého posudku ani k vypracování revizního znaleckého posudku a vycházel při určení ceny nemovitostí ze znaleckého posudku [jméno FO] (z jeho doplnění o aktuální obvyklou cenu nemovitých věcí v roce [rok], tedy v době rozhodování okresního soudu ve věci). Na účtu č. [hodnota] vedeném u [právnická osoba]., byl k okamžiku zániku manželství účastníků záporný finanční zůstatek ([částka]). Jeho vznik žalobce vysvětloval tím, že v lednu [rok] odešel ze společné domácnosti a musel si zajistit a vybavit nové bydlení. V případě finančních prostředků tvořících SJM platí, že ty může vybírat z účtu a používat pro běžnou spotřebu každý z manželů. Proto při vypořádaní SJM soudem nelze přihlížet k částkám, které byly vybrány z účtu, na němž byly uloženy úspory manželů, a spotřebovány za trvání manželství, pokud ovšem nešlo o prostředky vynaložené na výlučný majetek jednoho z manželů nebo prostředky, s nimiž bylo nakládáno v rozporu s § 145 odst. 2 obč. zák. (nyní § 714 o. z. – pozn. soudu). Jde tedy o posouzení toho, zda nakládání s majetkem v konkrétním případě tvoří obvyklou správu majetku v SJM. Toho manžela, který finanční prostředky z účtu u peněžního ústavu vybere, tíží břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně toho, jakým způsobem s takovými prostředky naložil (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1027/2018, též 22 Cdo 3128/2013). Uvedená judikatura uzavírá, že do SJM tak mají být zařazeny finanční prostředky čerpané jedním z manželů bez souhlasu druhého v rozsahu nepřesahujícím obvyklou správu majetku jako aktiva. Soud v projednávané věci provedl důkaz výpisy z uvedeného úvěrového účtu ke kreditní kartě č. účtu shora a zjistil, že od [datum] do [datum] (až na období [datum] kdy byly provedeny 2 výběry v částkách [částka] a [částka]), šlo v průběhu jednotlivých měsíců o výběry v nijak vysokých částkách, kdy dispozice s nimi tak nepochybně nepřesahovala obvyklou správu majetku v SJM účastníků. Proto okresní soud v rámci vypořádání zohlednil celou zápornou částku.

4. Okresní soud dospěl k závěru, že masu SJM tvořila aktiva: nemovité věci v ceně [částka] + aktiva na účtech a pojistných produktech [částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka]. Tedy aktiva celkem [částka]. Každému z účastníků by se mělo dostat [částka] ([částka],44 : 2 = [částka]). Žalobce vypořádáním dostává [částka] ([částka] + [částka]). Žalovaná pak [částka] ([částka] + [částka] + [částka] + [částka]). Žalovaná by tak měla vyplatit na vypořádání žalobci [částka] ([částka] – [částka]). Současně byl ale žalobci přikázán i záporný zůstatek [částka] zařazený do SJM, na kterém by se žalovaná měla podílet polovinou tj. [částka]. Žalovaná tak je povinna vyplatit žalobci [částka] ([částka] + [částka]). Žalobce vzal zpět za trvání řízení (jednání dne [datum]) žalobu i ohledně požadavku na vypořádání finančních prostředků týkajících se účtu č.[hodnota] u [právnická osoba]., a proto bylo řízení v této části (za souhlasu žalované) zastaveno (§ 96 odst. 1,2 o. s. ř.). Okresní soud zamítl jako nedůvodnou žalobu ohledně požadavku na vypořádání 1) aktiv na penzijním pojištění u [právnická osoba] Penzijní společnosti týkající se žalované (v řízení nebylo prokázáno, že by takovýto produkt žalovaná za trvání manželství účastníků měla – viz negativní zpráva penzijní společnosti), 2) zůstatku na účtu u [právnická osoba]., č. ú. [č. účtu] (dle zprávy banky k tomto účtu k [datum] činilo saldo [částka]), 3) zůstatku na účtu u [právnická osoba]., č. ú. [č. účtu] (dle zprávy banky nešlo o účet, ale o úvěr uzavřený před [datum], k čemuž žalovaná doplnila, že šlo o úvěr týkající se jejího obchodního závodu a tento úvěr byl ukončen k [datum]) a 4) zůstatku na účtu u [právnická osoba]., týkající se žalované (ani existence tohoto účtu za řízení nebyla prokázána – viz negativní zpráva banky).

5. Proti rozsudku okresního soudu, a to pouze proti výrokům I, II, III, VI až VIII, podala žalovaná odvolání. Vytýkala okresnímu soudu, že při rozhodování vyšel ze znaleckého posudku [jméno FO] ze dne [datum] č. [č. účtu] a zamítl její návrh na vypracování revizního znaleckého posudku, když dovodil, že znalec [jméno FO] veškeré námitky žalované objasnil. Po vyhlášení rozsudku okresním soudem si nechala vypracovat znalecký posudek [jméno FO], jehož závěry se značně liší. Základní chybu znaleckého posudku [jméno FO] spatřuje ve výběru nemovitostí, které znalec použil k porovnání s oceňovanými nemovitostmi. Znalec též nepřihlédl ke stavebnětechnickému stavu domu a nedokončené rekonstrukci. Dle jejího názoru je nárůst ceny nemovitostí oproti znaleckému posudku téhož znalce [jméno FO] ze dne [datum] neúměrně vysoký a neodpovídající standardnímu nárůstu cen nemovitostí za období necelých tří let. Nesouhlasila ani s tím, aby do pasiv společného jmění manželů byl začleněn záporný finanční zůstatek ve výši [částka] na účtu žalobce. V této souvislosti uvedla, že žalobce byl zaměstnán a pokud si zajišťoval nové bydlení, pak nelze uvažovat o tom, že by bylo možno posoudit výběry v částkách [částka] a [částka] jako obvyklou správu majetku v SJM. Je třeba vyjít ze skutečnosti, že se jednalo o dluh žalobce a nejednalo se o uspokojování běžných potřeb, protože v té době měl příjem z pracovněprávního vztahu. Pokud došlo k čerpání finančních prostředků žalobcem bez jejího souhlasu a tyto nebyly použity na uspokojování běžných potřeb, ale na vybavení nového bydlení, nejednalo se o uspokojování běžných potřeb. Konečně uvedla, že v případě potvrzení napadeného rozsudku není schopna vypořádací podíl zaplatit a proto by bylo nutné přistoupit k nařízení prodeje nemovitých věcí ve veřejné dražbě. Navrhla, aby byl rozsudek okresního soudu ve smyslu jejích námitek změněn.

6. Žalobce ve svém vyjádření k odvolání žalované navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Konstatoval, že žalovaná měla dostatek času připravit se na situaci, kdy bude povinna vyplatit mu doplatek na jeho vypořádací podíl. Žalobce se svého práva na vypořádání včetně pokusu o mimosoudní řešení věci domáhá již šestým rokem a po celou dobu je navíc vyloučen z užívání společných nemovitostí.

7. Krajský soud jako soud odvolací (dále jen „odvolací soud“) přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu v mezích odvolání i řízení mu předcházející, doplnil dokazování listinnými důkazy, jak bude uvedeno dále a dospěl k závěru, že odvolání žalované je částečně důvodné, a to pokud jde o nařízení prodeje nemovitých věcí ve veřejné dražbě.

8. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovými i právními závěry okresního soudu uvedenými v odůvodnění jeho rozsudku (vyjma závěru o přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví žalované), na které tímto odkazuje a které vzhledem k odvolacím námitkám žalované doplňuje pouze následujícím způsobem.

9. Vypořádání společného jmění manželů se řídí stejným právním režimem jako jeho zánik (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015 sp. zn. 22 Cdo 3779/2014). Jelikož k zániku společného jmění manželů došlo v souzené věci po [datum] (manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dne [datum]), je třeba věc projednat podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od [datum] (dále jen „o. z.“).

10. Dle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

11. Dle § 742 odst. 1 a 2 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

12. Dle § 710 o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku (písmeno a/) nebo je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž by se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny (písmeno b/).

13. Dluhy převzaté jen jedním z manželů, i když k takovému převzetí došlo za trvání manželství, do společného jmění manželů obecně nepatří. Uvedené obecné pravidlo je zmírněno několika výjimkami, z nichž dvě základní jsou obsaženy právě v § 710 o. z. Součástí společného jmění manželů jsou dluhy převzaté jen jedním z manželů za trvání manželství při obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Součástí společného jmění manželů se též stávají dluhy převzaté jen jedním z manželů v případě, kdy je dluh převzat se souhlasem druhého manžela.

14. Stávající právní úprava společného jmění manželů ani v rámci úpravy vypořádání nestanoví přesná kritéria pro určení toho, které součásti vypořádávaného majetku budou každému z manželů přikázány, ani hlediska určující, k čemu má soud při vypořádání zákonného majetkového společenství manželů přihlédnout. Judikatura sama pak za jedno z hledisek rozhodných pro přikázání považuje účelné využití věci; akcentuje i to, že do jisté míry lze přihlédnout i k tomu, který z účastníků po rozvodu manželství věci užívá. Jednou ze zásad, z níž soud při vypořádání společného jmění manželů vychází, je i zásada, podle které se věci ze zaniklého společného jmění manželů mají mezi rozvedené manžele rozdělit tak, aby částka, kterou je jeden z manželů povinen zaplatit druhému na vyrovnání jeho podílu, byla pokud možno co nejnižší (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2011 sp. zn. 22 Cdo 1280/2011). Soudy též musí dbát o to, aby nebyl majetek ve větší hodnotě, a tedy i částka na vypovnání hodnoty podílu přikázána účastníkovi, kterému jeho majetkové poměry objektivně neumožňují tuto částku uhradit, respektive pro kterého by její uhrazení bylo zvlášť tíživé (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2007 sp. zn. 22 Cdo 2731/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2012 sp. zn. 22 Cdo 3268/2010). Soud v řízení o vypořádání SJM není s ohledem na § 153 odst. 2 o. s. ř. vázán návrhy účastníků řízení na způsob vypořádání jednotlivých položek tvořících SJM. Jednou z prioritních podmínek pro přikázání věci do vlastnictví je schopnost zaplatit přiměřenou náhradu osobě, která vlastnické právo pozbývá (tzn. solventnost) a manželovi, který požaduje přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví, ale nemá prostředky na vypořádání podílu druhého manžela, v zásadě nelze nemovitosti přikázat (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2006 sp. zn. 22 Cdo 680/2005, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016 sp. zn. 22 Cdo 5655/2015). Společné jmění manželů lze v režimu zákona č. 89/2012 Sb. vypořádat i nařízením prodeje společné věci a rozdělením výtěžku jejího zpeněžení (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2024 sp. zn. 22 Cdo 925/2023). Nelze-li nemovitosti přikázat žádnému z účastníku, nezbývá soudu než nařídit prodej ve veřejné dražbě. Takto soud postupuje i v případě, že ten spoluvlastník, který má o věc zájem, nemá finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2019 sp. zn. 22 Cdo 3554/2019). Solventnost spoluvlastníka, kterému má být věc přikázána do výlučného vlastníictví, musí být prokázána už v okamžiku vydání soudního rozhodnutí. Účastník musí s finančními prostředky odpovídajícími vypořádacímu podílu disponovat nebo musí relevantně prokázat, že je schopen si finančí prostředky opatřit. Toliko výjimečně je možné spoluvlastníku přikázat společnou věc, ačkoli finančními prostředky nezbytnými na vyplacení vypořádacího podílu v době rozhodnutí nedisponuje, za předpokladu, že z dokazování vyplynul jednoznačný závěr, že daný spoluvlastník potřebné finanční prostředky v přiměřené době získá. Pokud není najisto postaveno, že spoluvlastník finančními prostředky již disponuje či je v přiměřené době získá, podmínka solventnosti není splněna (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2020 sp. zn. 22 Cdo 3393/2020).

15. Z potvrzení [právnická osoba]., se sídlem [adresa], ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že žalovaná má na účtu vedeném u tého banky, respektive účtu č. [č. účtu], zůstatek ve výši [částka].

16. Z přehledu [právnická osoba]., ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že zůstatek na účtu žalované č. [č. účtu] vedeném u této banky činí [částka].

17. Dle e-mailu zaslaného žalované jejím synem [jméno FO] tímto [jméno FO] potvrzuje, že může žalované půjčit [částka] na vypořádání společného jmění manželů.

18. Námitka žalované, že by do pasiv společného jmění neměl být začleněn záporný finanční zůstatek ve výši [částka] na účtu žalobce, nebyla shledána důvodnou. Je třeba vycházet z toho, že na účtu č. [hodnota] vedeného u [právnická osoba]., byl k okamžiku zániku manželství účastníků záporný finanční zůstatek [částka]. Jednalo se o kreditní kartu, přičemž finanční prostředky vybíral za trvání manželství účastníků pouze žalobce, a to bez souhlasu žalované. Jak zjistil již okresní soud, od [datum] do [datum] šlo o v průběhu jednotlivých měsíců o výběry v nijak vysokých částkách, kdy dispozice s nimi nepochybně nepřesahovala obvyklou správu majetku v SJM účastníků. Je třeba vzít v úvahu, že žalobce se ze společné domácnosti odstěhoval dne [datum], od té doby neměl přístup do domu účastníků náležejícímu do společného jmění manželů a byl nucen zajistit si nové bydlení a vzhledem k tomu postupně vybral po odstěhování se do právní moci rozsudku o rozvodu celkem částku [částka]. Jednalo se o drobné částky až na dva výběry v částkách [částka] a [částka], což žalobce vysvětlil tak, že si po odstěhování musel pořídit lednici a televizi, šlo o výběry v hotovosti v říjnu 2016. Odvolací soud tedy ve shodě s okresním soudem dospěl k závěru, že se jednalo sice o finanční prostředky náležející do společného jmění manželů, které žalobce použil pro své potřeby bez souhlasu žalované, avšak žalobce prokázal, že dispozice s nimi nepřesahovala obvyklou správu majetku v SJM účastníků, a proto okresní soud nepochybil, když v rámci vypořádání zohlednil celou částku [částka] jako společný dluh účastníků.

19. K námitce žalované, že okresní soud vycházel při určení ceny nemovitostí ze znaleckého posudku znalce [jméno FO], k němuž měla žalovaná spoustu výhrad, je třeba uvést následující. V řízení byl vypracován znalecký posudek znalcem [jméno FO] č. [číslo] dne [datum]. Obvyklá cena nemovitostí, tzn. pozemků parc.č. [hodnota], parc.č. [hodnota], parc.č. [hodnota], parc.č. [hodnota] a parc.č. [hodnota], včetně všech jejich součástí a příslušenství, zejména stavby čp. [číslo] [adresa], [adresa], tvořící součást pozemku parc.č. [hodnota], venkovních úprav a trvalých porostů, které jsou evidovány v katastru nemovitostí na LV [číslo] vedeném pro obec a katastrální území [adresa], kraj [adresa], byla určena ve výši [částka]. Cena byla určena porovnávacím způsobem a bylo vycházeno z toho, že se jedná o rodinný dům, v domě se nachází dvě bytové jednotky a zubařská ordinace se zázemím v přízemí. Znalec konstatoval, že stavebnětechnický stav objektu je dobrý, stavební údržba je prováděna, stav je úměrný stáří, v suterénu částečně nefunkční izolace proti vlhkosti, svislá i vodorovná, chybí fasáda a zateplení. S tímto znaleckým posudkem byla žalovaná spokojena, žalobce předložil znalecký posudek znalce [jméno FO] ze dne [datum], dle něhož obvyklá cena stejných nemovitostí činila [částka]. Vzhledem k uplynutí doby do rozhodování okresního soudu bylo třeba aktualizovat cenu nemovitostí, přičemž žalovaná požadovala aktualizaci znaleckého posudku [jméno FO]. Dle znaleckého posudku znalce [jméno FO] č. [číslo] ze dne [datum] činí obvyklá cena nemovitostí ve společném jmění manželů účastníků ke dni [datum] - [částka]. K tomuto posudku měla výhrady žalovaná, nepožadovala však revizní znalecký posudek, pouze navrhla, aby se znalec k jejím námitkám vyjádřil. Znalec se poté vyjádřil k námitkám žalované písemně dne [datum], vysvětlil, proč nepoužil koeficient K2 a zároveň byl znalec vyslechnut u jednání okresního soudu dne [datum]. Ve své výpovědi uvedl, že na znaleckém posudku trvá, velký nárůst cen nemovitostí oproti cenám uvedeným v jeho předchozím znaleckém posudku vysvětlil tím, že srovnávací nemovitosti jsou realizované prodeje, všechny tři domy viděl, dělal tam energetické štítky. Vždy dává přednost aktuálním prodejům. Realizací prodeje se zpravidla cena sníží, navíc bývá cena nadsazená a pak se snižuje zhruba o 10 až 15 %. Uvedl též, že průměrná cena rodinného domu v roce [rok] byla na [adresa] [částka] Kč za m2 v sídle do 10.000 obyvatel, on má ve znaleckém posudku [částka] za m2. Den před jednáním okresního soudu v článku v Hospodářských novinách byla uváděna cena u chat a chalup, tedy rekreačních objektů na [adresa] [částka] Kč za m2, a to ještě došlo k 10 % poklesu cen. V roce [rok] byla cena u stavebních pozemků na [adresa] [částka] Kč za m2, aktuálně činí cena [částka] za m2. Znalec tedy obhájil své závěry, vysvětlil, z jakého důvodu došlo ke zvýšení aktuální ceny nemovitých věcí. Žalovaná poté nepožadovala ani revizní znalecký posudek ani další znalecký posudek. Okresní soud tedy nepochybil, když při určení ceny nemovitostí vycházel ze znaleckého posudku znalce [jméno FO], respektive z částky [částka].

20. Žalovaná v odvolání též namítala, že navrhuje prodej nemovitostí ve veřejné dražbě, neboť nemá finanční prostředky na zaplacení vypořádacího podílu. U odvolacího jednání změnila svůj názor a žádala přikázat nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, tak jak rozhodl okresní soud. Neprokázala však, že by měla finančí prostředky na zaplacení vypořádacího podílu ve výši [částka], respektive že by byla solventní, když pouze doložila, že má finanční prostředky cca ve výši [částka] Kč (resp. [částka]). Pokud jde o další částku [částka], tu neměla ke dni rozhodování odvolacího soudu dispozici, jednalo se o částku, která jí byla pouze přislíbena k půjčení jejím synem, aniž by byla uzavřena nějaká smlouva o půjčce. Kromě toho ani s touto částkou by žalovaná nedisponovala dostatečnými finančními prostředky k zaplacení vypořádacího podílu žalobci. V takovém případě, tzn. i když žalovaná má zájem o přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví, ale nemá v době rozhodování odvolacího soudu k dispozici finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu, je třeba vycházet z toho, že podmínka její solventnosti není splněna. Žalobce o přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví neměl zájem. Odvolací soud tedy nařídil prodej nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek dražby bude mezi účastníky rozdělen rovným dílem.

21. Do výlučného vlastnictví žalobce byly přikázány aktiva z pojistné smlouy č. [hodnota] u [právnická osoba] – odkupné ve výši [částka], aktiva ze smlouvy o penzijním pojištění č. [hodnota] u [právnická osoba], ve výši [částka]. Do výlučného vlastnictví žalované byly přikázány aktiva z pojistné smlouvy č. [hodnota] u [právnická osoba] – odkupné ve výši [částka], aktiva ze smlouvy o penzijním pojištění č. [hodnota] u [právnická osoba], ve výši [částka] a zůstatek na účtu č. [hodnota] u [právnická osoba] ve výši [částka]. Celkem aktiva SJM činí [částka], tzn. každý z účastníků by měl obdržet aktiva ve výši [částka] (jedna polovina z [částka]). Žalobci byly přikázány aktiva ve výši [částka] a žalované ve výši [částka]. Aby byly podíly obou účastníků stejné, měla by žalovaná zaplatit žalobci [částka]. Současně byl žalobci přikázán i záporný zůstatek ve výši [částka] zařazený do společného jmění manželů, přičemž žalovaná by se měla podílet jednou polovinou, tj. částkou [částka]. Žalovaná je tak povinna vyplatit žalobci vypořádací podíl ve výši [částka] (tzn. [částka] a [částka]).

22. Rozsudek okresního soudu tedy byl ve výrocích I, II a III ve smyslu § 220 o. s. ř. změněn.

23. Žádnému z účastníků nebylo ve smyslu § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před okresním ani před krajským soudem vzhledem k charakteru sporu (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/2022 ze dne [datum]).

24. Každý z účastníků by měl být povinen zaplatit státu polovinu nákladů řízení dle § 148 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení státu spočívají ve znalečném znalce [jméno FO] celkem ve výši [částka], tzn. každý z účastníků by měl zaplatit státu jednu polovinu, tzn. [částka]. Žalobce již uhradil zálohy ve výši [částka], takže mu byla uložena povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] na nákladech řízení pouze částku [částka]. Žalovaná uhradila zálohy ve výši [částka] a je tedy povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] na nálkadech řízení částku [částka].

Poučení