25 Co 72/2025 - 184

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Renáty Lukešové a soudců JUDr. Václava Nekoly a Mgr. Kláry Hrobské ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce], [Anonymizováno] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 78 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 14. 11. 2024, č. j. 14 C 341/2022-149, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Okresní soud v Kolíně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 14. 11. 2024, č. j. 14 C 341/2022-149, zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 78 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 78 000 Kč od 8. 11. 2022 do zaplacení (výrok I.) uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 22 777 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kolíně náhradu nákladů řízení v částce, jejichž výše bude určena v samostatném usnesení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci samostatného usnesení (výrok III.).

2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu ohledně koupě movité věci (automobilu), přičemž šlo o smlouvu spotřebitelskou (o prodej zboží v obchodě). Automobil obsahoval skryté vady již v době prodeje a žalobce od kupní smlouvy odstoupil po právu pro podstatné porušení kupní smlouvy. Odstoupením od smlouvy byla smlouva zrušena a účastníci mají navzájem restituční povinnost (povinnost vrátit si navzájem poskytnuté plnění). Žalovaná měla povinnost uhradit žalobci zpět částku odpovídající kupní ceně (78 000 Kč) a žalobce měl povinnost vrátit žalobci automobil ve stavu, v jakém ho obdržel. V případě odstoupení od smlouvy jde o jednostranné právní jednání žalobce, které bylo v době svého provedení (7. 7. 2022) platné a účinné, neboť podle § 2106 odst. 1 písm. d) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), žalobce odstoupil od smlouvy pro podstatné porušení smlouvy. Od okamžiku dojití odstoupení od smlouvy do sféry žalované se tak obnovilo vlastnické právo žalované k automobilu. Jelikož však vozidlo kvůli špatné komunikaci se žalovanou nemohl vrátit hned, měl jej odstavit, což však neučinil. Vozidlo užíval další téměř dva měsíce a s automobilem ujel dalších takřka 800 km, ačkoliv věděl, že vozidlo trpí závažnou poruchou s nutnou výměnou řídící jednotky. Z toho důvodu mu však jdou k tíži veškeré následky spojené s tím, že automobil neoprávněně užíval (včetně případné náhody nebo působení vnějších sil). Ačkoli tedy žalobce věděl ze zpráv autorizovaného servisu, že automobil trpí nefunkčností řídicí jednotky převodovky (variátoru) s nutností výměny dílu, nadále s ním jezdil, čímž došlo k faktickému poškození automobilu do té míry, že se stal nepojízdným. Nynější oprava vozidla by stála více, než kolik činila kupní cena automobilu. Svou restituční povinnost tak žalobce nedokázal řádně splnit „in natura“, a proto ji musí splnit poskytnutím peněžité náhrady (v rozdílu mezi hodnotou automobilu v době odstoupení od smlouvy a současnou hodnotou). Zároveň je zjevné, že současná hodnota automobilu je nulová (a taková byla již v době přistavení dne 2. 9. 2022).

3. Námitka žalované na vrácení automobilu vznesená v průběhu řízení, respektive na vyrovnání peněžité hodnoty přitom představuje tzv. zúčtování v rámci synalagmatického vztahu po zrušení smlouvy. Žalobce v důsledku fatálního poškození vozidla nemá právo na vrácení kupní ceny, v současné době již není schopen splnit svou restituční povinnost vrátit automobil v původním stavu (a musí z toho důvodu náhradně plnit jeho peněžitou hodnotu), proto při vzájemném zúčtování se žalovanou nemůže ani žádat vrácení kupní ceny. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dál jen „o. s. ř.“), neboť žalovaná byla v řízení úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení včetně odměny za zastupování. Advokátka žalované učinila v řízení celkem čtyři účelné úkony právní služby při odměně 4 220 Kč za úkon, dále jí náležely tři režijní paušály po 300 Kč. Následně nezastoupená žalovaná učinila tři účelné úkony při paušální náhradě 300 Kč za každý z nich, celkem tak má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 22 777 Kč. Výrok o nákladech řízení státu je odůvodněn § 148 odst. 1 o. s. ř. Podle výsledku řízení má stát právo na náhradu nákladů řízení, které platil, což se týká znalečného za podaný znalecký posudek znalcem [jméno FO] (včetně jeho doplnění). Soud prvního stupně rozhodl v této fázi o základu tohoto nároku.

4. Proti shora uvedenému rozsudku podal včas odvolání žalobce, který namítal, že soud prvního stupně vycházel z nepodloženého skutkového zjištění, že žalobce měl automobil užívat po odstoupení od smlouvy. Od servisní prohlídky v [Anonymizováno] dne 1. 7. 2022 (nájezd 241 597 Km) bylo do odstoupení od smlouvy, které bylo zasláno dne 7. 7. 2022 a účinné se stalo 10. 7. 2022, s vozidlem najeto 711 Km. Vozidlo nebylo užíváno po odstoupení od smlouvy, ani žádný důkaz takovému skutkovému zjištění neodpovídá. Soud prvního stupně žalobce nepoučil ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení, případně důkazní návrhy, nesdělil účastníkům ani předběžný právní názor na věc, a tím zatížil řízení vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Žalobci v době, kdy mu automobil patřil, bylo řečeno, že je třeba vyměnit jednotku EHS. Nikým nebylo řečeno, že by automobil musel odstavit a nejezdit s ním. Od zaslání odstoupení automobil nebyl užíván a k žalované byl následně dopraven na vleku. Z toho vyplývá, že stav vozidla, jak bylo přistaveno k žalované, se odvíjel od skryté vady, se kterou bylo prokazatelně prodáno žalobci. Nemůže jít tedy k tíži žalobce, že automobil v důsledku skryté vady je nepojízdný nebo že se v důsledku této skryté vady poškodil. Vzhledem k tomu, že na automobilu prokazatelně existovala skrytá vada již v době prodeje a tato vada nebyla prodávajícím prezentována, nebylo s touto skrytou vadou počítáno ani v kupní ceně předmětného automobilu. Oprava skryté vědy by vyšla na 58 013 Kč, v takovém případě nemůže soud prvního stupně vycházet z kupní ceny vozidla sjednané bez vědomosti žalobce o vadě a bez souvislosti s touto vadou. Předmětný rozsudek nelze považovat za správný, je absurdní a nekoresponduje se skutkovým stavem, ani s právními předpisy a rozhodovací praxí soudů. Soudní znalec ani nepřizval žalobce k prohlídce automobilu, ačkoliv by to měla být samozřejmost, aby byla zajištěna nestrannost znaleckého posudku. Znalec se nevyjádřil ke skutečnosti, že již před koupí tohoto vozidla žalobcem muselo být vozidlo užíváno s nefunkční řídí jednotkou převodovky. Dle znalce mělo velký vliv na nefunkční motor nedodržení servisu za situace, kdy automobil je již přes dva roky na místě u žalované (počitadlo hlásilo překročení kontroly o 357 dní). Skutečnost, že vozidlo mělo být v říjnu 2023 servisováno, jde k tíži žalované, neboť v tu dobu bylo v jjím vlastnictví a držení. Navrhl, aby rozsudek soudu prvního stupně byl zrušen a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení, případně aby byl změněn tak, že žalobci bude přiznána částka minimálně ve výši opravy předmětné skryté vady a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení.

5. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání žalobce zdůraznila, že kupující si předmětné vozidlo před koupí vyzkoušel, projel se v něm a neshledal na něm žádnou závadu. Následně měli dohodu po oznámení závady, že vozidlo přistaví a že dojde k jejímu posouzení a opravě. Původně byl dán termín v pátek, z důvodu dovolené jednatele žalované byl změněn na následující pondělí, žalobce to však nesplnil a přivezl vozidlo až v září na podvalníku. Poté, co jej sundali, zjistili, že vozidlo je výrazně rozbité. Přitom podle původní zprávy byla jedinou závadou skutečnost, že vozidlo „padalo do nouzového stavu v koloně“. O takové závadě žalovaná nevěděla, před prodejem na vozidle najela 30 – 40 km a byla provedena kontrola na STK. Ke smírnému řešení věci byli ochotni ještě při jednání před soudem prvního stupně. Jak žalobce, tak i jeho právního zástupce žádali, ať si vozidlo odvezou, protože jim v provozovně překáží, v tomto směru nebyla žádná reakce. S ohledem na výše uvedené navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného a vzdala se náhrady nákladů odvolacího řízení.

6. Odvolací soud se nejprve zaměřil na zjištění, zda soud prvního stupně v projednávané věci posoudil správně otázku pravomoci soudů České republiky, neboť žalobce je státním příslušnicí [Anonymizováno]. Revize nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí (Brusel I) provedená v podobě nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí (Brusel I bis), konkrétně v čl. 73 odst. 3, zakotvila přednost dohod o právní pomoci před tímto nařízením, ale jen těch, jejich uzavření předcházelo vstupu nařízení Brusel I v platnost. Pravomoc k řízení o sporu z daného smluvního vztahu mají české soudy ve smyslu čl. 48 odst. 5 dvoustranné mezinárodní smlouvy vážící Českou republiku a [Anonymizováno], uzavřené dne 28. 1. 2001 a publikované ve Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a [Anonymizováno] o právní pomoci v občanských věcech č. 123/2002 Sb. m. s. (dále jen „Smlouva“), neboť žalovaná má prokazatelně na území České republiky své sídlo. Rozhodným je pak ve smyslu čl. 48 odst. 2 Smlouvy české právo, když kupní smlouva byla uzavřena na území ČR.

7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není opodstatněné.

8. Soud prvního stupně vyšel z následujících skutkových zjištění: Žalobce jako kupující a žalovaná jako prodávající uzavřeli kupní smlouvu ohledně předmětného vozidla dne 4. 6. 2022. Konečná kupní cena činila 78 000 Kč, žalovaná poskytla slevu 14 000 Kč „na servis a opravy u vozidla“. Současně strany deklarovaly, že se jedná o „vozidlo použité“ a všechny jeho součásti jsou tudíž „opotřebované“. V servisu S[právnická osoba]. byla na vozidle dne 30. 6. 2022 „zjištěna vadná jednotka EHS“, vozidlo bylo přistaveno s popisem závady: „za jízdy dochází k výpadkům rychlosti do N, toto se děje spíše za jízdy po městě“. Žalobci byl tímto servisem vystaven daňový doklad č. 11220755 dne 30. 6. 2022 na částku 1 682 Kč, který žalobci uhradil v hotovosti dne 1. 7. 2022. Podle vstupního protokolu krátkého testu přitom byla hodnota počítadla „v podrobnostech závady“ na čítači četnosti 80 a jako náprava vady bylo uvedeno: „vyměnit součást Y3/9 (elektrická řídící jednotky CVT (automatická převodovka s plynule měnitelným převodem))“. Celkový počet ujetých kilometrů byl v daném okamžiku 241 519 km. Uvedený servis zpracoval cenovou nabídku na výměnu dílů v částce 47 377 Kč + 636 Kč (včetně DPH), k tomu odhad práce na 10 000 Kč a převodový olej a filtr ve výši 5 000 Kč. Servis [Anonymizováno] dne 1. 7. 2022 dospěl ke stejným závěrům o závadě („[Anonymizováno])) s tím, že je vadný dál třeba vyměnit („tauschen“). Celkový počet ujetých kilometrů byl v uvedené době 241 597 km. Částka za servis činila 48,50 EUR, která byla uhrazena platební kartou. Účastníci si vyměnili na počátku července několik SMS zpráv ohledně přistavení vozidla, k němuž však nedošlo.

9. Žalobce dne 7. 7. 2022 zaslal žalované dopis, v němž ji chtěl „nahlásit problém“ se „shazováním“ stupně v převodovce, který byl způsoben podle obou servisů vadou řídící jednotky převodovky (variátoru), přičemž tato chyba byla načtena „80 krát“. Žalobce chce odstoupit od smlouvy, vrátit auto a získat zpět peníze s tím, že bere na sebe náklady na registraci a zjištění závady. Téhož dne vyplnil reklamační list, v němž oznámil, že odstupuje od kupní smlouvy, kupní cena má být vrácená v hotovosti v den vrácení auta prodejci. Jako důvod „reklamace zboží“ byla uvedena skrytá vada – nefunkčnost řídící jednotky (variátoru). Předžalobní výzvou ze dne 22. 7. 2022 žádala o vrácení částky 78 000 Kč do sedmi dnů od doručení výzvy s tím, že auto vrátí do 3 dnů od přijetí peněz na účet. Znovu žalobce odstoupil od smlouvy listinou ze dne 2. 8. 2022, kde žádal vrácení 78 000 Kč oproti převzetí „zboží“. Zástupkyně žalované odpovědí ze dne 16. 8. 2022 vyzvala žalobce k „přistavení vozidla“ pro účely „posouzení reklamace“. Dne 2. 9. 2022 byl účastníky podepsán předávací protokol k reklamaci s poznámkou „nefunkční převodovka“, počet ujetých kilometrů činil 242 308. Dne 7. 9. 2022 se žalovaná vyjádřila k reklamaci tak, že automobil byl „přijat k reklamaci“ dne 2. 9. 2022, nájezd při prodeji vozidla byl 239 859 km, „aktuální nájezd“ činil 242 308 km. Žalovaná reklamaci nevyhověla, protože žalobce vozidlo dopravil v nepojízdném stavu a najel přitom 2 449 km, ačkoli „uznání reklamace vozidla s nájezdem vyšším nad 200 000 km je možné do najetých 500 km“, dále protože 14 denní lhůta „na vrácení nebo výměnu vozidla“ nebyla využita. Žalovaná poskytla slevu na opravy a servis, který žalobce neprovedl a vozidlo „rovnou užíval“, a konečně protože „poskytovaná záruka je na vozidle do 10letého stáří“. Žalovaná byla opětovně vyzván k zaplacení částky 78 000 Kč výzvou k plnění ze dne 24. 10. 2022, zástupkyně žalované odpověděla zamítavě přípisem ze dne 3. 11. 2022.

10. Ve znaleckém posudku č. [anonymizováno] ze dne 24. 9. 2023, [jméno FO], znalec z oboru ekonomika, odvětví oceňování věcí hmotných, specializace ceny a odhady motorových vozidel, shledal, že vozidlo trpí nefunkční řídící jednotkou převodovky (variátoru), přičemž je nutno tuto řídící jednotku vyměnit. Vozidlo touto závadou trpělo již v době uzavření kupní smlouvy (4. 6. 2022), protože počítadlo chyb „indikovalo“ více než 80 chyb, přesný začátek vzniku závady ale určit nelze. Bez připojení vozidla k diagnostickému systému v autorizovaném servisu žalobce nemohl závadu sám zjistit, přičemž s vozidlem bylo možno i s touto závadou ujet 2 500 km. Podle doplňku tohoto posudku je vozidlo nepojízdné, přičemž tento stav je způsoben používáním vozidla s nefunkční řídící jednotkou převodovky (variátoru). Podle názoru znalce bylo chybou a pravděpodobným důvodem nepojízdnosti vozidla skutečnost, že žalobce neprovedl po nákupu servis vozidla a že po zjištění závady vozidlo neodstavil a dále ho používal. U jednání znalec potvrdil výše uvedené odborné závěry a vyjadřoval se k možnému mechanismu technického vzniku závady a nepojízdnosti vozidla. K pravidelnému servisu vozidla mělo dojít v říjnu 2023. Údaj na tachometru (242 308 km) je dán tím, že se vozidlo táhlo do servisu. V okamžiku rozsvícení žluté kontrolky (poruchy diagnostiky, motoru) je třeba se okamžitě dostavit v nouzovém režimu do servisu na odstranění závady.

11. Odvolací soud se s takto zjištěným skutkovým stavem soudem prvního stupně ztotožňuje s tím, že bylo potřeba zpřesnit okamžik zjištění vady a jejího vytčení, dále následky užívání vozidla po zjištění a vytčení vady. V elektronické komunikaci prostřednictvím Whatsapp žalobce dne 4. 7. 2022 žalované sděloval, že oprava vady vychází na 55 000 Kč bez záruky, že převodovka bude vůbec fungovat. Chce odstoupit od smlouvy. Na dotaz ze strany žalované uvedl, že ve městě odskakuje rychlost, nyní s ním radši nejezdí. Stalo se to 3. den po koupi, čekali na diagnostiku. Automobil dopraví žalované do týdne. V dopisu datovaném 7. 7. 2022, odeslaném téhož dne, žalobce mimo jiné uvedl, že problém na vozidle [Anonymizováno] ([Anonymizováno] se objevil třetí den po nákupu u žalované. Nevěděl, co je to za závadu, ale pořád jim to shazovalo stupeň v převodovce. Nejbližší objednací termín do servisu byl na 30. 6., další den dali auto do servisu v Selbu. V obou jim bylo řečeno, že řídící jednotka převodovky (variátoru) nefunguje správně a je na výměnu, ale v [Anonymizováno] přidali, že se nedá provést diagnostika mechanických součástí převodovky v důsledku špatně fungující řídící jednotky. Vzhledem k tomu, že uvedený problém se vyskytuje ve většině při pohybu ve městě a vůz byl zakoupen za účelem dojíždění do práce, a také kvůli vysokým nákladům na opravy, chtěl by odstoupit od kupní smlouvy, vrátit žalované auto a získat zpět své peníze.

12. V písemném doplňku znaleckého posudku ze dne 4. 11. 2024 znalec [tituly před jménem] [jméno FO] uzavřel, že vozidlo je nepojízdné s tím, že tento stav byl způsoben používáním vozidla s nefunkční řídící jednotkou převodovky (variátoru). Vozidlo je nepojízdné z důvodu nefunkční automatické převodovky, což bylo zjištěno z diagnostického asistenčního systému (jízdní zkouškou nebylo možno ověřit). V automatické převodovce je vadný snímač otáček na vstupní straně převodovky, spolu s vadnou řídící jednotkou převodovky, která pravděpodobně vyslala špatný řídící signál do automatické převodovky, se převodovka stala nefunkční. Případně se poškodilo další zařízení převodovky nebo variátoru. Dále u vozidla nelze nastartovat motor, kdy dle diagnostického asistenčního systému jsou chyby v „přímém vstřikování vznětového motoru“. Kromě těchto chyb můžou být v motoru další mechanické závady, které nelze monitorovat, protože na to nejsou ve spalovacích motorech snímače. Jedná se např. o závadu v rozvodech, netěsnost nebo zadřené vstřikovače, netěsnost spalovacího motoru a podobně. Tyto závady se zjistí demontáží a přezkoušením jednotlivých částí. Ve vaně a motorovém filtru nebyly zjištěny kovové částice z fyzického opotřebení. Velký vliv na nefunkční motor mělo nedodržení servisu, hlášeno překročení termínu servisu o 357 dnů. Nedodržení servisu má za následek zvýšení opotřebení, případně nefunkčnost vozidla. Homokinetický kloub levé poloosy je značně poškozen, vzhledem k tomu, že krycí gumová manžeta poškozena nebyla, muselo dojít k vnějšímu podnětu, který způsobil takové poškození kloubu. Jediné, co znalce v tomto směru napadlo, je, že při jízdě došlo k zablokování automatické převodovky a pohybová složka síly způsobila rozlomení (protočení) kloubu. Oprava převodovky vozidla byla naceněna 5. 1. 2024 ze strany [jméno FO], při variantě výměny převodovky na částku 224 908 Kč bez DPH, při variantě opravy převodovky na 127 919 Kč bez DPH s tím, že opravu však nelze realizovat, neboť klíčové díly na opravu nejsou dostupné. V obou případech je nutno vyměnit měnič točivého momentu, neboť stávající je zanesen troskami po devastaci převodovky (z předmětného nacenění).

13. Soud prvního stupně věc právně posoudil podle o. z.

14. Podle § 2079 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu (odst. 1). Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně (odst. 2).

15. Podle § 2095 o. z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

16. Podle § 2099 odst. 1 o. z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

17. Podle § 2100 odst. 1 o. z. právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.

18. Podle § 2106 odst. 1 písm. d) o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo odstoupit od smlouvy. Podle odst. 2 ustanovení kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

19. Podle § 2110 písm. b) o. z. kupující nemůže odstoupit od smlouvy, ani požadovat dodání nové věci, nemůže-li věc vrátit v tom stavu, v jakém ji obdržel. To neplatí, použil-li kupující věc ještě před objevením vady.

20. Podle § 2161 odst. 1 o. z., ve znění účinném do 5. 1. 2023, prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal, má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné (písm. a), a věc se hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá (písm. b). Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí (odst. 2).

21. Kupující nemůže odstoupit od kupní smlouvy pro vadu věci, došlo-li ke změně stavu věci v důsledku užívání věci po objevení vady (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2938/2020, publik. ve Sbírce nálezů a stanovisek pod č. 69/2023).

22. Žalobce se žalobou podanou u soudu prvního stupně domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit mu částku 78 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které žalované vzniklo po odstoupení žalobce od kupní smlouvy o koupi použitého vozidla zn. [Anonymizováno] pro jeho vady. Žalovaná s povinností k vrácení peněz ve smyslu § 2991 a § 2993 o. z. nesouhlasila s poukazem na skutečnost, že došlo k neplatnému odstoupení od dotčené kupní smlouvy. Lze přisvědčit závěru soudu prvního stupně, že účastníci sporu mezi sebou uzavřeli dne 4. 6. 2022 písemnou smlouvu o koupi ojetého osobního vozidla, za které žalobce jako kupující zaplatil žalované jako prodávající sjednanou kupní cenu 78 000 Kč a vozidlo převzal. Žalobce dne 2. 7. 2022 vytkl žalované vadu vozidla v podobě „vypadávající rychlosti“, následně na základě diagnostiky vozidla provedené ve dvou servisech vadu na řídící jednotce převodovky (variátoru) a následně dopisem ze dne 7. 7. 2022 (prokazatelně k uvedenému datu odeslaným) provedl i volbu řešení této vady odstoupením od smlouvy ve smyslu ustanovení § 2106 odst. 1 písm. d) o. z. Tento postup netrpěl žádnými vadami a neurčitostí, jak namítala žalovaná, a to ani za situace, kdy následně žalobce provedl odstoupení od smlouvy opětovně. Soud prvního stupně na základě závěrů znaleckého posudku správně uzavřel, že posuzované osobní vozidlo mělo skrytou vadu (zjistitelnou pouze diagnostickými prostředky v autorizovaném servisu) přítomnou již v době prodeje a žalobce měl právo řešit tento stav odstoupením od smlouvy, neboť tato vada představovala podstatné porušení smlouvy. S ohledem na povahu závady (ovlivňující vlastní základní funkčnost vozidla) a nákladnost opravy (oceněna na zhruba 55 000 Kč) ve vztahu k ceně vozidla (78 000 Kč) je patrné, že žalobce by při vědomí takové závady kupní smlouvu týkající se předmětného vozidla neuzavřel.

23. Další právní závěr soudu prvního stupně o tom, že se obnovilo dojitím odstoupení od smlouvy do sféry žalované (dle fikce dojití § 573 o. z. ke dni 10. 7. 2022) vlastnické právo žalované k předmětnému vozidlu, nekoresponduje se správným skutkovým zjištěním, že žalobce ujel s vozidlem po vytčení vady takřka 800 km ačkoliv věděl, že vozidlo trpí závažnou poruchou s nutnou výměnou řídící jednotky. Již v počátku uvedené komunikace (ze dne 4. 7. 2022) žalobce poukázal na skutečnost, že předmětná závada – vypadávání rychlostního stupně automatické převodovky – se začala projevovat zhruba třetí den po koupi, tj. cca 7. 6. 2022. Přesto vozidlo žalobce nadále používal k jízdě a pokračoval v tom prokazatelně i po zjištění příčiny této závady v autorizovaném servisu dne 30. 6. 2022 (zjevné z rozdílu mezi stavem tachometru zaznamenaným v druhém servisu dne 1. 7. 2022 a stavem zaznamenaným při předání vozidla žalované k reklamaci dne 2. 9. 2023). Lze přisvědčit závěru soudu prvního stupně, že ačkoli tedy žalobce věděl ze zpráv autorizovaných servisů o nefunkčností řídicí jednotky převodovky (variátoru) a o nutností výměny tohoto vadného dílu, nadále s vozidlem jezdil, čímž došlo k faktickému poškození automobilu do té míry, že se stal nepojízdným (viz závěry soudního znalce v doplňku znaleckém posudku). Podle shora citované judikatury není rozhodné, zda došlo k prokazatelnému užívání věci před nebo po odstoupení od kupní smlouvy, ale došlo-li ke změně stavu věci v důsledku užívání věci po objevení vady. Proto není přiléhavá námitka žalobce, že je rozhodnutí soudu prvního stupně v tomto směru vystavěno na nesprávných skutkových zjištěních a že měl být případně žalobce poučen ve smyslu § 118a o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení. Takového poučení se má dostat účastníků pouze v případě, že se soudu jeví tvrzení účastníka v určitém směru nedostatečná nebo neurčitá a za takové situace by neunesl břemeno tvrzení, což však v napadeném rozhodnutí nenastalo. Zde žalobce vydal vozidlo žalované dne 2. 9. 2022 prokazatelně v nefunkčním stavu, přičemž tento stav byl podle závěrů soudního znalce způsoben pokračujícím užíváním vozidla s vadnou řídící jednotkou převodovky (variátoru). Odvolací soud nemá důvod pochybovat o závěrech soudního znalce ve vztahu k těmto odborným otázkám, když znalecký posudek byl odpovídajícím způsobem odůvodněn a znalec své závěry logickým a srozumitelným způsobem vysvětlil při jednání. Pokud znalec ve vztahu ke zjištění původní závady, i ke zjištění stavu vozidla po jeho vydání žalované, vycházel z diagnostických dat a prověření vozidla, bez jeho rozebrání, pak mu nelze nic vytknout (nepřiměřenost nákladů na případné rozebrání vozidla za účelem zjištění konkétních závad). Soud pak musí vycházet z jeho odborné erudice a zkušeností. Ani případné nepřizvání některého z účastníků k fyzickému ohledání vozidla nemůže samo o sobě vést k znevěrohodnění závěrů znalce nebo ke snížení důkazní váhy tohoto důkazu.

24. Podle výkladové praxe k ustanovení § 441 zákona č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, z něhož aktuální ustanovení § 2110 o. z. bezprostředně vychází, slouží výjimky z obecného pravidla vrátit zboží v nezměněném stavu k rozdělení rizika spojeného s možným vadným plněním rovnoměrně mezi prodávajícího a kupujícího. Prodávající je chráněn v těch případech, kdy by např. musel převzít zboží ve změněném stavu, tedy zboží, které je znehodnoceno, zničeno, zboží, které by již nemělo pro prodávajícího žádné další hospodářské využití. Kupující je naopak chráněn výjimkami pro ty případy, kdy by aplikace zásady, že lze vrátit zboží jen v původním stavu, vedla k jeho znevýhodnění a snížení důsledků odpovědnosti za vady. Pokud tedy kupující sám postupoval vždy s řádnou úrovní péče o zboží, nezanedbal přiměřenou ochranu zboží před jeho poškozením nebo zničením, naopak jeho jednání bylo jednáním, které ve vztahu k vadnému zboží respektovalo charakter tohoto zboží, účel jeho použití i případné zvyklosti, které se v daném odvětví hospodářství vyvinuly, pokud jde o zacházení s tímto druhem zboží, není možné přenášet na něho důsledky spojené s podstatnými vadami, které se na zboží vyskytly (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2009, sp. zn. 23 Cdo 3600/2008). V daném konkrétním případě lze přisvědčit námitce žalobce, že nelze k jeho tíži žalobce skutečnost, že na vozidle nebyl proveden pravidelný servis (jeden ze závěrů znalce), když vykazovaných 357 dnů přetažení servisního limitu spadá do doby, kdy vozidlo bylo již odstaveno u žalované. Žalobci však lze jednoznačně přičítat skutečnost, že přestože věděl o vadě projevující se na funkčnosti vozidla podstatným způsobem (závada při řazení automatické převodovky) a od 30. 6. 2022 věděl i o její příčině, nadále toto vozidlo užíval k jízdě (prokazatelně najetých 789 km po zjištění skryté vady) a vrátil jej žalované ve stavu nepojízdném s větším poškozením, než představovala reklamovaná vada. Nepostupoval tak s řádnou úrovní péče a zanedbal ochranu vozidla před jeho dalším poškozením v důsledku zjištěné skryté vady, které reálně nastalo. Na tom nemůže nic změnit skutečnost, zda byl žalobce nebo nebyl poučen dotčenými servisy o nemožnosti dalšího užívání vozidla v souvislosti se zjištěnou vadou. Je obecným pravidlem, že vozidlo se závadou na motorické části musí být co nejdříve odstaveno, aby nedošlo k jeho dalšímu (mnohdy nevratnému) poškození.

25. Žalobce tedy vydal žalované vozidlo v jiném stavu, než jej obdržel při koupi v rozporu s ustanovením § 2110 o. z., aniž by tento stav byl způsoben běžným užíváním a aniž by šlo o přirozené opotřebení či působení přírodních sil nebo nahodilých událostí (neuplatní se výjimka § 2110 písm. b) o. z.). Tento stav nebyl způsoben ani bezprostředně po vzniku či projevení dotčené skryté závady, kdy by nemohl žalobce okamžitě zasáhnou (např. během probíhající jízdy). Nemohl tedy odstoupit od smlouvy z důvodu zmíněné skryté vady a odstoupení od smlouvy ze dne 7. 7. 2022 je neplatné (stejně jako i zjištěná následná právní jednání žalobce obdobné povahy). Žalobce je nadále vlastníkem předmětného automobilu a dle vyjádření žalované si jej u ní může vyzvednout. V případě, že by mu bylo vozidlo neoprávněně zadržováno, může tento stav řešit tzv. reivindikační žalobou z pozice jeho vlastníka. S ohledem na tyto skutečnosti pak byly závěry soudu prvního stupně týkající se nemožnosti vrácení vzájemných plnění z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2993 o. z.) nesprávné a nadbytečné. Žalobce pak netvrdil, ani neprokazoval, že by provedl jinou včasnou volbu práva z předmětného vadného plnění podle § 2106 odst. 1 o. z., zejména na přiměřenou slevu z kupní ceny. Za této situace nemohl odvolací soud ani zohlednit návrh žalobce, aby byla žalobci přiznána alespoň částka odpovídající nákladům na opravu dotčené skryté vady.

26. Soud prvního stupně pak správně plně úspěšné žalované přiznal v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, jak za zastoupení advokátem v části řízení, tak i následně vzniklých žalované jako nezastoupené účastnici, kdy v tomto směru pak odvolací soud odkazuje na podrobné zdůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. Současně správně ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. procesně neúspěšnému žalobci uložil povinnost nést veškeré náklady státu (nepokryté zálohou zaplacenou žalobcem), které stát hradil nebo bude ještě hradit v souvislosti s tímto řízením, když žalobce netvrdil, ani neprokazoval, že by u něj byly dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Pokud soud prvního stupně rozhodl ve smyslu § 155 odst. 1 věty druhé za středníkem o. s. ř. jen o základu této náhrady, bude nezbytné konkrétní výši nákladů státu stanovit v samostatném usnesení.

27. Odvolací soud s odkazem na shora uvedené rozsudek soudu prvního stupně potvrdil dle § 219 o. s. ř. jak v meritorním výroku jako věcně správný, byť částečně z jiných důvodů, tak i v souvisejících výrocích o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a ve výroku o nákladech státu.

28. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s ř. Žalovaná byla v odvolacím řízení plně úspěšná, ale náhrady nákladů odvolacího řízení se výslovně vzdala, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Poučení