26 C 116/2024 - 45

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Ivetou Nedozrálovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 41 714,05 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 41 714,05 Kč se zákonným úrokem ve výši 14,75 % p.a. z této částky od 18. 4. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky částku ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Návrh žalobkyně, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 41 714,05 Kč z této částky od 12. 11. 2022 do 17. 4. 2024, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 23 309,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta A], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 27.6.2024 se žalobkyně domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 41 714,05 Kč s příslušenstvím a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč s následujícím odůvodněním. Žalobkyně poskytuje služby v daňových věcech, mj. při žádostech o uplatnění nároku na vrácení daně z přidané hodnoty při koupi zboží nebo služeb na území Evropské unie. Žalovaná je podnikatelkou, která při své činnosti nakupuje zboží a služby v zemích Evropské unie, v tomto případě v Německu. Dne [datum] uzavřely žalobkyně a žalovaná rámcovou příkazní smlouvu dle § 2430 a násl. o.z., na základě které se žalobkyně jakožto příkazník zavázala pro žalovanou jakožto příkazce obstarávat záležitosti spočívající ve zapracování a podávání žádostí o vrácení daně z přidané hodnoty, event. spotřební daně, zaplacené žalovanou při koupi zboží a služeb na území Evropské unie. Dle čl. 3 odst. 3.1 písm. a), b), c) a e), čl. 4 přikazuje žalobkyni pravidelně a automaticky obstarávat vratky daně a vést průběžnou kontrolu dokladů, stavu žádostí, možností refundace atd. V čl. 7, odst. 7.1 písm. d) a h) žalovaná prohlašuje, že je povinna žalobkyni poskytnout veškeré dokumenty potřebné k zastupování před správcem daně, včetně veškerých nezbytných informací, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději společně s dokumenty a daňovými doklady dle ustanovení písm. b) a c) tohoto odstavce, v opačném případě příkazník neodpovídá za prodlení při obstarání případu vrácení daně. V čl. 7 odst. 7.1 i) a j) žalovaná prohlašuje, že bere na vědomí, že základní podmínkou pro obstarání případů vrácení daně příkazníkem je udělení zmocnění příkazníkovi ze strany příkazce v příslušném rozsahu a zároveň i vystavení plné moci v písemné formě za účelem umožnění prokázání tohoto zmocnění třetím osobám, zejména příslušným správcům daní. Příkazce prohlašuje, že tímto příkazníka zmocňuje ke všem jednotlivým právním jednáním, ke kterým musí být příkazník zmocněn za účelem obstarání případů vrácení daně dle smlouvy a zavazuje se na žádost příkazníka vystavit mu bez zbytečného odkladu, a to i opakovaně, písemnou plnou moc, případně zvláštní plnou moc, pokud by byla vyžadována. Dále se zavazuje, že zmocnění udělené ve smyslu ustanovení písm. j) tohoto odstavce smlouvy nebude příkazcem jako zmocnitelem odvoláno před skončením doby trvání této smlouvy. V čl. 13 odst. 13.1 smluvní strany sjednaly, že příkazce je povinen v případě porušení kterékoli z povinností sjednaných v ustanovení článku 7, odst. 7.1. písm. j) a/nebo m) smlouvy zaplatit příkazníkovi smluvní pokutu ve výši 1 500 EUR za každé jednotlivé porušení takových povinností. Dne 20.3.2024 žalobkyně zkompletovala žádosti o vratku ze zahraničí zpětně za celý rok 2022. Jedná se celkem o 5 žádostí, ze kterých 3 (Francie, Polsko, Slovensko) nebylo možné odeslat z důvodu nízkých částek a 2 ( Německo, Španělsko) dosahovaly tyto žádosti částek, kdy bylo možné z nich získat vratku DPH tak, aby byla i po odečtení provize žalobkyně žalovaná v plusu. Toho dne žalobkyně zjistila, že jí portál finanční správy ČR www.daneelektronicky.cz neumožňuje žádost odeslat, protože byla žalobkyni v rozporu se smlouvou odebrána plná moc. Tuto skutečnost žalobkyně zjistila až v momentě, kdy chtěla odeslat žádosti na portál finanční správy. V reakci na tuto situaci vyzvala žalobkyně žalovanou k objasnění situace a požádala o nápravu. Součástí emailu byla nová plná moc a instrukce, jak může k obnovení plné moci dojít. Vzhledem k tomu, že žalovaná nereagovala na výzvu a nekomunikovala, odeslala žalobkyně opakovanou výzvu prostřednictvím datové schránky, která byla žalované doručena dne 25.3.2024. Ke dni podání žaloby žalovaná s žalobkyní nekomunikuje , a to ode dne první výzvy. Žalovaná se nijak nepokoušela situaci řešit, komunikovat, reagovat. První kontakt žalobkyně a žalované nastal dne 2.4.2024 v 13.21 hod., kdy žalobkyně obdržela datovou schránkou vyjádření žalované prostřednictvím právního zastoupení advokátem [Jméno advokáta B], ve kterém žalovaná rozporuje podmínky smlouvy a smluvní pokutu. Opakovaně se zde žalovaná nepokouší o obnovení plné moci, vysvětlení situace, nebo jakoukoli komunikaci problému a řešení smírnou cestou. Dne [datum] vyhodnocuje žalobkyně toto jednání za zbytečně vyhrocené a vzhledem k neochotě žalované komunikovat , řešit nebo vysvětlit problém, přistupuje ke krajnímu řešení a uplatňuje svoje právo plynoucí ze smlouvy a vystavuje fakturu ve výši 1 500 EUR jako smluvní pokutu společně s odměnou za přípravu dvou žádostí o vratku DPH za rok 2023, kterou prostřednictvím jak emailu, tak datové schránky zasílá žalované. Tato smluvní pokuta má zabezpečit ochranu dobrého jména žalobkyně a zachování korektních vztahů se zákazníky, stejně tak, jak má připravit a zabezpečit finanční připravenost žalobkyně na to, kdy vzhledem k nekorektnímu jednání klientů (časté změny daňových zástupců bez řádného vypovězení smlouvy) dojde k výpadku potencionálních budoucích příjmů žalobkyně a žalobkyně by tak mohla nečekaně ze dne na den ztratit příjmy a nebyla by schopná plnit tak své závazky. Součástí zprávy s fakturou [Anonymizováno] byl průvodní dopis, ve kterém se žalobkyně opakovaně znepokojuje nad vzniklou situací a nechápe, proč není žalovaná vyměnit si bez zjevného důvodu, nebo předchozího konfliktu se žalobkyní slovo a na výzvu k obnovení plné moci reagovala pomocí právního zastoupení. Současně upozornila, že vzhledem k vývoji situace lze tuto zprávu rovnou považovat za předžalobní výzvu dle § 142a o.s.ř., ve které žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. Na další opakované výzvy žalobkyně žalovaná nereagovala.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok žalobkyně neuznává. Žalovaná žalobkyni vypověděla plnou moc pro vratku DPH, kdy na toto upozornila sama žalobkyně žalovanou v emailové komunikaci a zároveň žalobkyně v této výzvě uvedla, že odebrání plné moci je porušením článku smlouvy 7.1 písm. j) a je zpoplatněnou pokutou ve výši 1 500 EUR podle článku smlouvy 13.

1. Stejně tak v podané žalobě žalobkyně tvrdí, že dle čl. 13.

1. Smlouvy je „Příkazce povinen v případě porušení kterékoli z povinností sjednaných v ustanovení čl. 7, odst. 7,1 písm. j) a/nebo m) této Smlouvy zaplatit Příkazníkovi smluvní pokutu ve výši 1 500 EUR za každé jednotlivé porušení takových povinností“. Žalovaná k tomuto uvádí, že čl. 7.1. písm. j) smlouvy, dle kterého se „Smluvní strany zavazují, že Příkazce na základě této Smlouvy zejména: se zavazuje, že zmocnění udělené ve smyslu ustanovení písm. j) tohoto odstavce Smlouvy nebude Příkazcem jako zmocnitelem odvoláno před skončením doby trvání této Smlouvy“, odkazuje na plnou moc udělenou podle tohoto ustanovení, což ale samo o sobě dle žalované nedává smysl. Žalovaná má proto za to, že toto ustanovení není platně sjednáno a není tak právně vymahatelné. Dále žalovaná uvádí, že smluvní pokuta by měla být vtažena na porušení povinnosti jedné se stran smlouvy, nelze s ní sankcionovat odstoupení od smlouvy, resp. právní úkon odstoupení odpovídající, neboť v takovém případě jde o výkon práva, nikoli porušení. Podle dosavadní judikatury „je-li smluvní pokutou sankcionován v podstatě výkon práva odstoupit od smlouvy, je ujednání o povinnosti platit smluvní pokutu při odstoupení od smlouvy třeba považovat za absolutně neplatné“. V tomto žalovaná odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž, je-li smluvní pokutou sankcionován v podstatě výkon práva odstoupit od smlouvy, je ujednání o povinnosti platit smluvní pokutu při odstoupení od smlouvy třeba považovat za absolutně neplatné, aniž by bylo rozhodující, že odstoupení od smlouvy bylo vyvoláno porušením povinností druhou smluvní stranou. Dále žalovaná odkazuje i na dosavadní ustálenou rozhodovací praxi, že kumulativní vázanost povinnosti platit smluvní pokutu na porušení smluvní povinnosti i na následné odstoupení od smlouvy představující výkon práva, brání tomu, aby na smluvní pokutu bylo pohlíženo jako na sankci za porušení povinnosti, pročež takové její sjednání nemůže obstát jako platné. S ohledem na shora uvedené má žalovaná za to, že žalobkyní uplatnění nárok není možné soudem přiznat, když ujednání o smluvní pokutě je absolutně neplatné. Žalovaná na tuto skutečnost upozornila žalobkyni již v rámci mimosoudního vyjednávání, žalobkyně však i přesto podala výše uvedenou žalobu o zaplacení, kterou se domáhá zaplacení smluvní pokuty.

3. K vyjádření žalované žalobkyně uvedla, že žalobkyně svůj nárok v části týkající se práva vůči žalované na úhradu smluvní pokuty ve výši 1 500 EUR odvozuje od ustanovení čl. 13. odst. 13. 1. a čl. 7. odst. 7.1. písm. j) rámcové příkazní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Žalovaná nyní ve svém vyjádření k žalobě prakticky namítá, že s ohledem na znění čl. 7. odst. 7.1. písm. j) smlouvy odkazujícího na povinnost zachování zmocnění a plné moci udělených podle stejného ustanovení (čl. 7. odst. 7.1. písm. j) smlouvy), které však žádné udělení zmocnění a plné moci neupravuje, se v případě úpravy smluvní pokuty dle čl. 13. odst. 13. 1. smlouvy jedná v příslušném rozsahu o ujednání nedávající smysl a považuje jej tedy za neplatné a právně nevymahatelné. Taková argumentace žalované nemůže dle názoru žalobkyně obstát, neboť se jedná o zcela účelové tvrzení, které nemá oporu v právní úpravě ani konstantní judikatuře českých soudů. Žalovaná si byla velice dobře vědoma toho, že základní podmínkou pro obstarávání případů vrácení daně, jenž tvořilo předmět smlouvy, bylo udělení řady příslušných zmocnění žalovanou ve smyslu čl. 7. odst. 7.1. písm. i) smlouvy. Skutečnost, že o této své povinnosti dle příslušného konkrétního ustanovení příkazní smlouvy žalovaná věděla, potvrzuje mimo jiné samotný fakt, že takové zmocnění původně žalovanou skutečně uděleno bylo. Stejně tak o povědomí žalované o této její povinnosti, jejím obsahu i její úpravě v příkazní smlouvě svědčí dopis žalované ze dne 12. 4. 2024 adresovaný žalobkyni. V tomto dopise obsahujícím odvolání příkazu za účelem ukončení příkazní smlouvy totiž žalovaná osobou svého statutárního zástupce mimo jiné výslovně uvedla, že odvolává též veškerá zmocnění a souhlasy udělené žalobkyni dle čl. 7.1. písm. i) příkazní smlouvy. Nadto byla žalovaná ze strany žalobkyně po zjištění odvolání, resp. nahrazení, plné moci u správce daně též vyzvána, aby žalobkyni bylo zmocnění podle čl. 7. odst. 7.1. písm. i) příkazní smlouvy obnoveno, přičemž žalovaná byla též výslovně upozorněna na možný vznik práva žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 1 500 EUR, pokud k (opětovnému) zajištění příslušného zmocnění nedojde. Z uvedeného je tak zřejmé, že v případě znění čl. 7. odst. 7.1. písm. j) příkazní smlouvy došlo k prosté zřejmé chybě v psaní, kdy překlepem byl zamýšlený odkaz na zmocnění podle čl. 7. odst. 7.1. písm. i) omylem zaměněn za písm. j). Význam předmětného ustanovení však zůstal nepochybný a i žalované musel být zjevně zřejmý. V takovém případě pak o jakékoliv neplatnosti nemůže být řeč. Žalobkyně tak námitku žalované ohledně neplatnosti ustanovení čl. 7. odst. 7.1. písm. j) příkazní smlouvy a v jejím důsledku nemožnosti aplikace smluvní pokuty podle čl. 13. odst. 13.

1. Příkazní smlouvy v předmětném případě považuje za zcela nedůvodnou. Žalovaná ve svém vyjádření zároveň tvrdí, že samotné ujednání práva žalobkyně na smluvní pokutu podle čl. 13. odst. 13.1. příkazní smlouvy v případech podle čl. 7. odst. 7.1. písm. j) smlouvy je absolutně neplatné, neboť údajně nesankcionuje porušení povinnosti, nýbrž jednání, které je výkonem práva žalované. V tomto směru žalovaná odkazuje na několik soudních rozhodnutí, která mají oprávněnost této její argumentace potvrzovat. Žalobkyně k předmětným tvrzením žalované v první řadě konstatuje, že žalovanou uváděná „ustálená“ judikatura Nejvyššího soudu již byla překonána. Bez ohledu na výše uvedené však žalobkyně považuje za nutné též uvést, že vznik práva na smluvní pokutu ve smyslu ustanovení čl. 13. odst. 13.1. ve spojení s čl. 7. odst. 7.1. písm. j) příkazní smlouvy byl vázán na zcela odlišnou skutečnost, resp. jednání žalované, než je odstoupení od smlouvy, jak se nesprávně a tendenčně snaží žalovaná tvrdit a toto své tvrzení opírat o v jejím vyjádření citovanou (byť již překonanou) judikaturu. Právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu podle uvedených ustanovení příkazní smlouvy totiž nevzniklo v důsledku předčasného ukončení příkazní smlouvy ze strany žalované, tj. jejím odstoupení, resp. odvolání příkazu ve smyslu čl. 11. smlouvy, nýbrž v důsledku skutečnosti, že žalovaná porušila svou povinnost, když v rozporu s čl. 7. odst. 7.1. písm. j) příkazní smlouvy odvolala, resp. nahradila, zmocnění žalobkyně doložené správci daně ještě před ukončením samotné smlouvy. Žalovaná si přitom s ohledem na znění čl. 7. odst. 7.1. písm. i) smlouvy musela být vědoma, že existence a trvání takového zmocnění doloženého správci daně je podmínkou sine qua non pro naplnění povinností žalobkyně, bez jejíhož splnění bude účel příkazní smlouvy zmařen, a i přes veškerou žalobkyní vykonanou činnost nebude moci být dosaženo požadovaného výsledku, tedy obstarání vrácení daně. Smluvní pokuta podle čl. 13. odst. 13.1. ve spojení s čl. 7. odst. 7.1. písm. j) příkazní smlouvy tak nebyla nikdy sjednána jako sankce za předčasné ukončení smluvního vztahu založeného příkazní smlouvou (odstoupení od smlouvy/odvolání příkazu), ale za porušení povinnosti žalované, které by nutně vedlo k nemožnosti žalobkyně finalizovat svůj obstaravatelský závazek. Není tak absolutně pravdou, že by předmětné ujednání o smluvní pokutě mělo za cíl sankcionovat žalovanou za výkon jejího práva ve formě odstoupení od smlouvy. Uvedená argumentace žalované je tedy zcela zavádějící a nedůvodná, resp. pro věc samou irelevantní. Žalobkyně nad rámec vylíčení obsaženého již v její žalobě uvádí, že součástí uplatněného nároku je též částka v souhrnné výši 145,20 EUR, resp. 3 681,55 Kč, která byla obsažena též ve faktuře žalobkyně č. [Anonymizováno] ze dne 3. 4. 2024 doručené žalované pod položkami „Vrácení DPH ze zahraničí [Anonymizováno]“ a „Vrácení DPH ze zahraničí [Anonymizováno]“. Žalobkyně v tomto směru bližším způsobem specifikuje, že tato část uplatněného nároku se vztahuje k náhradě škody vzniklé žalobkyni v důsledku porušení povinnosti žalované již podrobně popsané v bodě II. této repliky, kterou je žalobkyně oprávněna po žalované požadovat ve smyslu čl. 8. odst. 8.2. a čl. 13. odst. 13.2. příkazní smlouvy. Žalobkyně splnila veškeré své povinnosti a kompletně zpracovala pro žalovanou příslušné žádosti o vrácení daně adresované správci daně, jejichž podání však bylo v konečné fázi zmařeno výlučně svévolným jednostranným jednáním žalované. V důsledku takového jednání žalované naplňujícího porušení příkazní smlouvy byla v konečném důsledku mimo jiné zmařena též možnost žalobkyně úspěšně nárokovat svou odměnu za předmětné obstarání vrácení daně. Tento nárok žalobkyně na odměnu byl přitom ve smyslu příkazní smlouvy plně započitatelný proti správcem daně vrácené dani. Jinými slovy, v důsledku porušení povinnosti žalované vznikla na straně žalobkyně též škoda, když žalovaná následně neobdržela jakékoliv plnění za veškerou jí vykonanou činnost v předmětných případech obstarání vrácení daně, a to výlučně z důvodu nemožnosti podat příslušné žádosti v zastoupení žalované způsobené jednáním žalované (odvoláním/nahrazením zmocnění žalobkyně). Takto žalobkyni vzniklou škodu ve formě ušlého zisku lze přitom jednoduše kvantifikovat výší minimální odměny náležející žalobkyni za každý případ obstarání vrácení daně dle příkazní smlouvy. Čl. 9. odst. 9.1. písm. a) v tomto směru uvádí, že „V případě Standardního vrácení DPH náleží Příkazníkovi odměna ve výši 4% skutečně vrácené DPH. Minimální odměna, bez ohledu na refundovanou částku, činí vždy alespoň 60 EUR za každý samostatný případ vrácení DPH.“ Jelikož v předmětném případě byly zpracovány dvě žádosti o vrácení daně, náležela by žalobkyni odměna minimálně ve výši dvakrát 60 EUR bez DPH (21 %), tedy celkem 145,20 EUR vč. DPH neboli 3 681,55 Kč. Tato částka tak představuje též vyčíslenou náhradu škody ve formě ušlého zisku, která žalobkyni vznikla porušením povinnosti žalované. Z tohoto důvodu tak předmětná částka tvoří součást nároku uplatněného žalobkyní po žalované její žalobou.

4. K replice žalobkyně žalovaná uvedla, že k tvrzené neplatnosti ujednání o smluvní pokutě z důvodu její neurčitosti žalobkyně nově tvrdí, že v případě znění čl. 7. odst. 7.1. písm. j) příkazní smlouvy došlo k prosté zřejmé chybě v psaní, kdy překlepem byl zamýšlený odkaz na zmocnění podle čl. 7. odst. 7.1. písm. i) omylem zaměněn za písm. j). Význam předmětného ustanovení však zůstal dle žalobkyně nepochybný a i žalované musel být zjevně zřejmý s tím, že žalobkyně namítá, že v takovém případě neplatnost nenastává. K tomu žalovaná namítá, že smlouvu připravovala žalobkyně, přičemž žalované nebyl v žádném případě zřejmý jiný význam předmětného ustanovení, než význam zachycený v textu smlouvy. Žalovaná setrvává na námitce neplatnosti smluvní pokuty z důvodu její neurčitosti a obsahové nejasnosti. K tvrzené absolutní neplatnosti ujednání o smluvní pokutě z důvodu výkonu práva (tj. odstoupení od smlouvy nelze samo o sobě sankcionovat smluvní pokutou) žalovaná uvádí, že z rozsudku Nejvyššího soud sp. zn. 23 Cdo 1192/2019 je zřejmé, že nedošlo k překonání judikatury tak, jak tvrdí žalobkyně. Tedy dle platných právních předpisů a ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu stále platí, že odstoupení od smlouvy (ukončení smlouvy) nelze samo o sobě sankcionovat smluvní pokutou. Žalovaná za daných okolností setrvává na námitce absolutní neplatnosti ujednání o smluvní pokutě z důvodu výkonu práva žalované, neboť dle čl. 7.1 písm. j) smlouvy se příkazce zavazuje, že zmocnění udělené ve smyslu písm. j) tohoto odstavce smlouvy nebude příkazcem jako zmocnitelem odvoláno před skončením doby trvání této smlouvy; avšak ve smlouvě nebyla žádná konkrétní (určitá) doba trvání smlouvy sjednána - viz čl. 11.1 smlouvy: "Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou a může být ukončena výpovědí příkazníka, odvoláním příkazu příkazcem nebo dohodou smluvních stran.“; v čl. 11.1 smlouvy bylo navíc ujednáno, že "Smluvní strany jsou oprávněny tuto Smlouvu odvolat či vypovědět kdykoliv bez udání důvodu." Z dotčených ujednání smlouvy jednoznačně vyplývá, že čl. 7.1 písm. j) smlouvy nemůže obstát v platnosti vedle článku 11.1 smlouvy, neboť citované články smlouvy se vzájemně vylučují, resp. čl. 11.1 vylučuje aplikaci čl. 7.1 písm. j) smlouvy. Pokud jde o částku v souhrnné výši 145,20 EUR, resp. 3 681,55 Kč, která představuje náhradu škody (ušlý zisk) žalobkyně ve smyslu čl. 8. odst. 8.2. a čl. 13. odst. 13.2. příkazní smlouvy, žalovaná namítá, že nárok žalobkyně na náhradu škody nemůže obstát vedle nároku žalobkyně na smluvní pokutu, neboť dle § 2050 o.z. platí, že „Je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.“ 5. V průběhu soudního řízení žalobkyně svůj nárok uplatněný touto žalobou rozšířila o částku ve výši 1 200 Kč, představující náklady spojené s uplatněním pohledávky dle § 1972 a 513 o.z. ve spojení s § 3 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Soud tuto změnu žaloby při jednání dne 24.2.2025 usnesením připustil.

6. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění :

7. Z výpisu z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalobkyně je od 23.6.2017 zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 277954, s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

8. Z výpisu z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalovaná je od 8.11.2021 zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [Anonymizováno], s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, silniční motorová doprava- nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče.

9. Z rámcové příkazní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako příkazníkem a žalovanou jako příkazcem. Na základě této smlouvy příkazník pro zájemce poskytuje služby v daňových věcech při žádostech o uplatnění nároku na vrácení daně z přidané hodnoty zaplacené při koupi zboží a služeb na území Evropské unie a spotřební daně zaplacené při nákupu pohonných hmot na území vybraných států Evropské unie umožňujících její vrácení, včetně zastupování osob uplatňujících nárok na vrácení daně před příslušným finančním, celním nebo jiným úřadem. Příkazce má zájem využívat výše uvedených služeb poskytovaných příkazcem. Smluvní strany uzavřely tuto smlouvu za účelem sjednání vzájemného závazku a zakotvení svých vzájemných práv a povinností vyplývajících z obstarávání záležitostí příkazce příkazníkem. Předmětem smlouvy je úplatné obstarávání záležitostí příkazce příkazníkem, spojených s uplatňováním nároků příkazce na vrácení DPH a/nebo spotřební daně prostřednictvím podávání příslušných žádostí o vrácení daně předepsaným způsobem u příslušných orgánů jednotlivých států Evropské unie. Tato smlouva má povahu smlouvy rámcové, s tím, že jednotlivé případy vrácení daně obstarávané na základě smlouvy jsou považovány za samostatně uzavírané a fakturované dílčí smlouvy. Práva a povinnosti uvedené v této smlouvě platí také pro jakoukoliv dílčí smlouvu. Za podmínek sjednaných smluvními stranami v této smlouvě se příkazník zavazuje obstarávat pro příkazce na základě jeho pokynů jednotlivé případy vrácení DPH a/nebo spotřební daně a zároveň příkazce se zavazuje platit za obstarání každého případu vrácení daně příkazníkovi odměnu, nahradit příkazníkovi účelně vynaložené náklady spojené s obstaráváním každého případu vrácení daně a plnit další povinnosti ze smlouvy vyplývající. V čl. 3.1. je uvedeno, že obstarávání případu vrácení daní příkazníkem se rozumí, mimo jiné, a) shromažďování dokumentů a daňových dokladů předaných příkazcem, b) průběžné monitorování jednotlivých částek DPH, celkové výše částek DPH a množství zaplacených litrů pohonných hmot, na jejichž základě vzniká dle předaných daňových dokladů příkazci nárok na vrácení daní, c) podání žádosti o vrácení daně příslušnému správci daně v případě, že celková výše částek DPH dle písm. b) dosáhla minimální výše stanovené právními předpisy, která může být uvedena v žádosti o vrácení daně a/nebo v případě, že příkazce v souladu s touto smlouvou udělil pokyn k podání žádosti o vrácení spotřební daně z určitého množství litrů pohonných hmot zaplacených v určitém státu Evropské unie, e) zastupování příkazce v příslušném řízení vedeném správcem daně navazujícím na podání žádosti o vrácení daně, včetně provedení úhrady jakýchkoli správních či jiných poplatků spojených s obstaráním případu vrácení daně, které příkazce nahradí příkazníkovi jako náklady účelně vynaložené společně s odměnou sjednanou ve smlouvě. Uzavřením této smlouvy příkazce uděluje příkazníkovi příkaz obstarávat způsobem uvedeným v ustanovení čl. 3, odst. 3.1 této smlouvy jednotlivé případy vrácení daně v návaznosti na doručení dokumentů, daňových dokladů a případných dalších pokynů udělených v souladu s touto smlouvou příkazcem. Není-li sjednáno jinak, příkazce tímto uděluje příkazníkovi pokyn obstarávat veškeré případy vrácení DPH po celou dobu trvání této smlouvy způsobem standardního vrácení DPH. V případě, že příkazce má zájem o vrácení spotřební daně, je povinen k tomu udělit příkazníkovi písemný pokyn, ve kterém specifikuje vybrané státy, u jejichž správce daně má příkazník příslušné případy vrácení spotřební daně obstarat. V čl. 7, odst. 7.1 je uvedeno, že smluvní strany sjednávají, že příkazce na základě této smlouvy zejména, mimo jiné, a) je povinen poskytnout příkazníkovi odměnu za obstarání každého případu vrácení daně za podmínek této smlouvy a nahradit příkazníkovi účelně vynaložené náklady s tím spojené, i) bere na vědomí, že základní podmínkou pro obstarávání případů vracení daně příkazníkem je udělení zmocnění příkazníkovi ze strany příkazce v příslušném rozsahu a zároveň i vystavení plné moci v písemné formě za účelem umožnění prokázání tohoto zmocnění třetím osobám, zejména příslušným správcům daní, j) se zavazuje, že zmocnění udělené ve smyslu ustanovení písm. j) tohoto odstavce smlouvy nebude příkazcem jako zmocnitelem odvoláno před skončením doby trvání této smlouvy, m) se zavazuje, že za účelem zajištění řádného obstarání a dokončení obstarání případů vrácení daní zajišťovaných příkazníkem na základě této smlouvy příkazníkovi předá veškeré daňové doklady, na základě kterých a z nichž je příkazce oprávněn uplatnit nárok na vrácení daně, spadající do čtvrtletí, po jehož uplynutí doje ke skončení doby trvání této smlouvy. V čl. 8, odst. 8.2 je uvedeno, že v případě, že příkazce nesplní řádně a včas svoji povinnost předat příkazníkovi jakékoliv dokumenty a/nebo daňové doklady nebo jej informovat dle ujednání v této smlouvě či jiných skutečnostech významných pro plnění pokynů příkazce příkazníkem, odpovídá za všechny tím způsobené škody a/nebo ušlý zisk. V čl. 9, odst. 9.1 je uvedeno, že za obstarání případu vrácení daně v souladu s touto smlouvou náleží příkazníkovi odměna. Každé jednotlivé podání žádosti o vrácení daně příslušnému správci daně příslušného státu, na základě kterého je příkazci vrácena daň, je považováno za samostatný případ vrácení daně. Výše odměny je mezi smluvními stranami sjednána, a to dle písm. a) v případě standardního vrácení DPH náleží příkazníkovi odměna ve výši 4 % skutečně vrácené DPH. Minimální odměna, bez ohledu na refundovanou částku, činí vždy alespoň 60EUR za každý samostatný případ vrácení DPH. Na částku ve výši odměny je příkazník povinen vystavit daňový doklad a tento doručit příkazníkovi. V odst. 9.2 je uvedeno, že k částce odměny příkazníka a částce účelně vynaložených nákladů příkazníka bude připočtena daň z přidané hodnoty v zákonem stanovené výši. V čl. 11, odst. 11.1 je uvedeno, že tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou a může být ukončena výpovědí příkazníka, odvoláním příkazu příkazcem nebo dohodou smluvních stran. Smluvní strany jsou oprávněny tuto smlouvu odvolat či vypovědět kdykoliv bez udání důvodu. V odst. 11.2 je uvedeno, že smluvní strany sjednávají pro ukončení tohoto smluvního vztahu na základě výpovědi či odvolání příkazu následující postup : po podání výpovědi příkazníkem či odvolání příkazu příkazcem obstarává příkazník případy vrácení daně související s daňovými doklady na období do konce kalendářního čtvrtletí následujícího po kalendářním čtvrtletí, ve kterém byly výpověď či odvolání příkazu v písemné formě doručeny druhé smluvní straně. Neujednají-li strany jinak, příkazník je oprávněn a povinen podat příslušnou žádost/žádosti o vrácení za toto období bez zbytečného odkladu poté, co mu příkazce dodá potřebné dokumenty a daňové doklady za příslušné období. Smluvní vztah založený touto smlouvou končí poté, co budou příkazníkem obstarány všechny případy vrácení daně, ke kterým podal žádost, tzn. poté, co příkazník převezme vrácenou částku daně ze všech případů vrácení daně, o nichž je správcem daně rozhodováno a zároveň vydá příkazci částku, k jejímuž převzetí je příkazce oprávněn na základě této smlouvy. V období od podání poslední ze všech žádostí o vrácení daně dle tohoto ustanovení do skončení smluvního vztahu založeného touto smlouvou příkazník pro příkazce obstarává případy vrácení daně v rozsahu dle ustanovení čl. 3, odst. 3.1, písm. e) až h) této smlouvy. V odst. 11.3 je uvedeno, že v případě ukončení této smlouvy má příkazník v každém případě nárok na poskytnutí odměny a úhradu účelně vynaložených nákladů ze strany příkazce v souvislosti s obstaráním všech případů vrácení daně, ve kterých byla příkazníkem podána žádost o vrácení daně příkazci ke dni ukončení této smlouvy. V čl. 13, odst. 13.1 je uvedeno, že smluvní strany sjednávají, že příkazce je povinen v případě porušení kterékoli z povinností sjednaných v ustanovení čl. 7, odst. 7.1 písm. j) a/nebo m) této smlouvy zaplatit příkazníkovi smluvní pokutu ve výši 1 500 EUR za každé jednotlivé porušení takových povinností. V odst. 13.2 je uvedeno, že úhradou smluvní pokuty není dotčeno právo na úhradu úroků z prodlení a na náhradu škody. Skončení doby trvání smlouvy se nedotýká nároku na zaplacení smluvní pokuty, nároku na náhradu škody vzniklé porušením smlouvy, ani dalších práv a povinností, z jejichž povahy plyne, že mají trvat i po ukončení smlouvy. V čl. 14, odst. 14.1 je uvedeno, že jakékoliv oznámení, sdělení, pokyn nebo jiný dokument, který má být učiněn na základě této smlouvy ( dále jen „oznámení“), může být doručen osobně, kurýrní službou nebo poštou smluvní straně-adresátovi na její adresu uvedenou v tomto článku smlouvy nebo na jinou adresu, kterou tato smluvní strana oznámí druhé smluvní straně v souladu s tímto článkem smlouvy. V odst. 14.2 je uvedeno, že strany sjednávají, že namísto výše uvedených způsobů je možné učinit oznámení také e-mailem, není-li nutné, aby takové oznámení obsahovalo originál nebo ověřenou kopii určitého dokumentu, bez nichž není možné zajistit obstarávání případů vrácení daně dle této smlouvy, a to na e-mailovou adresu uvedenou v záhlaví smlouvy.

10. Z faktury č. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobkyně vystavila tuto fakturu žalované dne 3.4.2024 na částku 1 645,20 EUR, splatnou dne 17.4.2024. Fakturou je vyúčtována smluvní pokuta ve výši 1 500 EUR za porušení článku 7.1 j) smlouvy, dále za vrácení DPH ze zahraničí [Anonymizováno] ve výši 60 EUR ( s DPH 72,60 EUR) a za vrácení DPH ze zahraničí [Anonymizováno] ve výši 60 EUR ( s DPH 72,60 EUR), tedy 41 714,05 Kč.

11. Z e-mailu ze dne 20.3.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně sdělila žalované, že v souvislosti s jejím zastupováním žalované ve věcech vrácení DPH bohužel nastal problém, protože jak se zdá, byl žalobkyni odebrán přístup na portál a zrušená plná moc pro vratku DPH. To se mohlo stát tak, že plná moc byla podepsána i pro jinou společnost, která vratku DPH vyřizuje, nebo změnou účetnické firmy, to se stane například, pokud se udělí generální plná moc pro daňového poradce. Žádá o prošetření situace. V případě, že k odebrání plné moci došlo omylem, je nutné udělat novou registraci. Pro novou registraci prosí o odeslání plné moci v příloze datovkou na finanční úřad žalované. Upozorňuje, že odebrání plné moci je porušením článku 7.1 j) a je zpoplatněno pokutou 1 500 EUR podle čl. smlouvy 13.

1. Zz tohoto důvodu prosí o obnovení přístupu na portál bez zbytečného prodlení a současně prosí o opatrnost pro příští komunikaci se správcem daně. Pokud se jim povede přístup na portál obnovit do 10 pracovních dnů, nebude smluvní pokuta účtovaná. Dopis byl žalované odeslán i datovou zprávou a doručen dne 25.3.2024, jak bylo zjištěno z detailu datové zprávy.

12. Z dopisu žalované ze dne 12.4.2024 bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni zaslala dopis – odvolání příkazu příkazcem (ukončení rámcové příkazní smlouvy ze dne [datum]), včetně odvolání zmocnění příkazníka udělené v čl. 7.1 písm. i) rámcové příkazní smlouvy. Žalovaná uvedla, že vzhledem k tomu, že příkazce nemá zájem o další trvání smluvního vztahu založeného rámcovou příkazní smlouvou, příkazce tímto v souladu s čl. 11.1 rámcové příkazní smlouvy s okamžitou platností a účinností odvolává příkaz udělený příkazníkovi v čl. 4 rámcové příkazní smlouvy, a to za účelem ukončení smluvního vztahu založeného rámcovou příkazní smlouvou. Příkazce současně s okamžitou platností a účinností odvolává zmocnění udělené příkazníkovi v čl. 7.1 písm. i) rámcové příkazní smlouvy, tj. včetně odvolání zmocnění příkazníka ke všem jednotlivým právním jednáním, jakož i odvolání zmocnění příkazníka k převzetí vrácených částek daně, o jejichž vrácení bylo rozhodnuto příslušným správcem daně. Příkazce s okamžitou platností a účinností rovněž odvolává souhlas vyjádřený v čl. 7.1 písm. i) rámcové příkazní smlouvy (tj. aby vrácené částky daně byly správcem daně poukazovány na bankovní účet příkazníka). S ohledem na ukončení smluvního vztahu založeného rámcovou příkazní smlouvou nechť jsou veškeré budoucí případné vrácené částky daně poukazovány výhradně na bankovní účet ve vlastnictví příkazce. Příkazce závěrem prohlašuje, že nepožaduje od příkazníka obstarání žádného dalšího „případu vrácení“ ve smyslu rámcové příkazní smlouvy, vyjma takové záležitosti, která by nesnesla odkladu.

13. Z dopisu zástupce žalované ze dne 2.4.2024 bylo zjištěno, že zástupce žalované sdělil žalobkyni, že žalovanou byla vypovězena plná moc pro vratku DPH, kdy na toto bylo žalobkyní upozorněno v e-mailové komunikaci s tím, že odebrání plné moci je porušením článku smlouvy 7.1 písm. j) a je zpoplatněno pokutou ve výši 1 500 EUR podle čl. smlouvy 13.

1. Dále zástupce žalované uvedl, že předně čl. 7.1 písm. j) odkazuje na plnou moc udělenou podle tohoto ustanovení, což ale samo o sobě nedává smysl. Je tedy otázkou, jestli je toto ustanovení smlouvy vůbec platné. Dále pak by smluvní pokuta měla být vztažena na porušení povinnosti jedné ze stran smlouvy, nelze s ní tedy sankcionovat odstoupení od smlouvy, resp. právní úkon odstoupení odpovídající, neboť v takovém případě jde o výkon práva, nikoli porušení. Žalovaná má tedy za to, že žalobkyni nárok na smluvní pokutu v případě výpovědi plné moci nevzniká.

14. Z e-mailu žalobkyně ze dne 3.4.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalované dopis, že vystavuje fakturu a pokud nebude faktura včas uhrazena, vzhledem na dosavadní průběh a vývoj situace, jakým žalovaná jedná, bude podána žaloba. Současně upozorňuje, že i když došlo k odebrání plné moci, dále pro žalovanou připravují žádosti za rok 2024, ze kterých jim bude rovněž náležet provize.

15. Z detailu datové zprávy bylo zjištěno, že žalobkyně žalované dne 3.4.2024 odeslal fakturu za provize a smluvní pokutu, která jí byla doručena dne 3.4.2024.

16. Z e-mailu žalobkyně ze dne 18.4.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně sdělila žalované, že faktura je po splatnosti a žádá o bezodkladnou úhradu.

17. Z e-mailu žalobkyně ze dne 19.6.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou opakovaně k uhrazení faktury.

18. Z žádostí o vrácení DPH/samostatné prohlášení o upřesnění koeficientu bylo zjištěno, že žalobkyně pro žalovanou zpracovala 2 žádosti o vrácení DPH za období 1.1.-31.12.2023 ze zahraničí, a to z Německa a ze Španělska. Z Německa se jednalo o vrácení daně ve výši 93,71 EUR a ze Španělska o vrácení daně ve výši 66,28 EUR.

19. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

20. Podle § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ( dále jen „o.z.“), příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

21. Podle § 2438 odst. 1,2 o.z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. Příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět.

22. Podle § 2439 o.z. vyžaduje-li obstarání záležitosti, aby příkazník za příkazce právně jednal, vystaví příkazce příkazníkovi včas plnou moc. Není-li plná moc ve smlouvě obsažena, nenahrazuje ji ujednané převzetí povinnosti příkazce jednat jménem příkazníka; to platí i v případě, že třetí osoba, se kterou příkazník právně jedná, o této povinnosti ví.

23. Podle § 2442 o.z. při zániku příkazu odvoláním, výpovědí, anebo smrtí zařídí příkazník vše, co nesnese odkladu, dokud příkazce nebo jeho právní nástupce neprojeví jinou vůli.

24. Podle § 2443 o.z. příkazce může příkaz odvolat podle libosti, nahradí však příkazníkovi náklady, které do té doby měl, a škodu, pokud ji utrpěl, jakož i část odměny přiměřené vynaložené námaze příkazníka.

25. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

26. Podle § 2050 o.z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

27. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Podle § 578 o.z. chyby v psaní nebo v počtech nejsou právnímu jednání na újmu, je-li jeho význam nepochybný.

29. Podle § 2894 odst. 1 o.z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

30. Podle § 2913 odst.. 1 o.z., poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

31. Podle § 2952 věta prvá o.z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

32. Pokud se týká právního hodnocení, soud uzavírá, že v řízení bylo prokázané, že mezi žalobkyní jako příkazníkem a žalovanou jako příkazcem, byla dne 22.2.2023 uzavřena rámcová příkazní smlouva na dobu neurčitou, na základě které se žalobkyně zavázala za úplatu ve výši obstarávat záležitosti příkazce spojené s uplatňováním nároků příkazce na vrácení DPH a/nebo spotřební daně prostřednictvím podávání příslušných žádostí o vrácení daně předepsaným způsobem u příslušných orgánů jednotlivých států Evropské unie na základě pokynů příkazce. Smlouva má povahu smlouvy rámcové, s tím, že jednotlivé případy vrácení daně obstarávané na základě smlouvy jsou považovány za samostatně uzavírané a fakturované dílčí smlouvy. Práva a povinnosti uvedené v této smlouvě platí také pro jakoukoliv dílčí smlouvu. Žalobkyně se zavázala na základě smlouvy k podání žádosti o vrácení daně příslušnému správci daně v případě, že celková výše částek DPH dosáhla minimální výše stanovené právními předpisy, která může být uvedena v žádosti o vrácení daně, k zastupování příkazce v příslušném řízení vedeném správcem daně navazujícím na podání žádosti o vrácení daně. Uzavřením smlouvy žalovaná udělila žalobkyni příkaz obstarávat veškeré případy vrácení daně po celou dobu trvání této smlouvy. Žalovaná se na základě smlouvy zavázala poskytnout žalobkyni sjednanou odměnu za obstarání každého případu vrácení daně, tj. v daném případě ve výši 4 % skutečně vrácené DPH, minimálně však 60 EUR a DPH za každý samostatný případ vrácení DPH. V čl. 7 odst. 7.1 písm. i) je uvedeno, že základní podmínkou pro obstarávání případů vracení daně příkazníkem bylo udělení zmocnění žalobkyni ze strany žalované v příslušném rozsahu a zároveň i vystavení plné moci v písemné formě za účelem umožnění prokázání tohoto zmocnění třetím osobám, zejména příslušným správcům daní. V témže odstavci pod písm. j) se žalovaná zavazuje, že zmocnění udělené ve smyslu ustanovení písm. j) tohoto odstavce smlouvy nebude příkazcem jako zmocnitelem odvoláno před skončením doby trvání této smlouvy. Byť ve smlouvě je uvedeno, že zmocnění žalobkyně je uděleno pod písm. j), z kontextu smlouvy a dalšího jednání účastníků je nepochybné, že došlo pouze k chybě v psaní, když správně mělo být uvedeno písm. i). Tato chyba však dle § 578 o.z. není právnímu jednání a uzavřené smlouvě na újmu a nezpůsobuje její neplatnost, neboť význam ustanovení smlouvy je nepochybný, navíc účastníci podle smlouvy jednali a plná moc byla žalovanou žalobkyni dříve udělena. Strany dále sjednaly, že smlouva uzavřená na dobu neurčitou může být ukončena výpovědí příkazníka, odvoláním příkazu příkazcem nebo dohodou smluvních stran. Smluvní strany jsou oprávněny tuto smlouvu odvolat či vypovědět kdykoliv bez udání důvodu. Pro ukončení smluvního vztahu mezi účastníky na základě výpovědi či odvolání příkazu byl ujednán následující postup : po podání výpovědi příkazníkem či odvolání příkazu příkazcem obstarává příkazník případy vrácení daně související s daňovými doklady na období do konce kalendářního čtvrtletí následujícího po kalendářním čtvrtletí, ve kterém byly výpověď či odvolání příkazu v písemné formě a žalobkyně má v každém případě nárok na poskytnutí odměny a úhradu účelně vynaložených nákladů ze strany žalované v souvislosti s obstaráním všech případů vrácení daně, ve kterých byla příkazníkem podána žádost o vrácení daně příkazci ke dni ukončení této smlouvy. Dále si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 1 500 EUR v případě, že žalovaná jako příkazce poruší kteroukoli z povinností sjednaných v ustanovení čl. 7, odst. 7.1 písm. j) a zároveň sjednali, že úhradou smluvní pokuty není dotčeno právo na úhradu úroků z prodlení a na náhradu škody. V průběhu platnosti smlouvy žalobkyně zjistila, že při zastupování žalované ve věci vrácení DPH jí byl odebrán přístup na portál a zrušena plná moc pro vratku DPH. Proto se dne 20.3.2024 obrátila na žalovanou se žádostí o vysvětlení a zaslání nové plné moci. Zástupce žalované dopisem ze dne 2.4.2024, že žalovaná plná moc pro vratku DPH vypověděla. Následně dopisem ze dne 12.4.2024 žalovaná sdělila žalobkyni, že nemá zájem na dalším trvání smluvního vztahu založeného rámcovou příkazní smlouvou, proto v souladu se smlouvou s okamžitou platností a účinností odvolává příkaz udělený žalobkyni za účelem ukončení smluvního vztahu založeného rámcovou příkazní smlouvou. Současně s okamžitou platností a účinností odvolává zmocnění udělené příkazníkovi v čl. 7.1 písm. i) rámcové příkazní smlouvy. Zároveň prohlásila, že nepožaduje od žalobkyně jako příkazníka obstarání žádného dalšího „případu vrácení“ ve smyslu rámcové příkazní smlouvy, vyjma takové záležitosti, která by nesnesla odkladu. Tímto svým jednáním žalovaná porušila čl. 7, odst. 7.1 písm. j) rámcové příkazní smlouvy a pro tento případ byla v čl. 13 odst. 13.1 sjednána smluvní pokuta ve výši 1 500 EUR, neboť žalovaná před skončením doby trvání smluvního vztahu odvolala zmocnění žalobkyně, byť tak již nepochybně k odvolání zmocnění došlo dříve, kdy již v březnu 2024 žalobkyně zjistila, že jí byl odebrán přístup na portál a zrušena plná moc pro vratku DPH. Žalovaná tak porušila svoji smluvní povinnost, ke které se zavázala a je proto povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve sjednané výši. Dále se žalovaná v rámcové příkazní smlouvě zavázala, že úhradou smluvní pokuty není dotčeno právo žalobkyně na náhradu škody. Ustanovení § 2050 o.z.je dispozitivní povahy, smluvní strany mohou sjednat souběh obou nároků, tedy jak na úhradu smluvní pokuty, tak na náhradu škody. Z tohoto důvodu je námitka žalované, že nelze požadovat vedle smluvní pokuty i náhradu škody, nedůvodná. Škodu, kterou žalobkyně touto žalobou rovněž požaduje, je i náhrada ušlého zisku ve výši minimální odměny za zpracování dvou žádostí o vrácení DPH (Německo a Španělsko) ve výši 2x 60 EUR a DPH, tedy ve výši 2x 72,60 EUR včetně DPH. V řízení bylo prokázané, že žalobkyně pro žalovanou tyto dvě žádosti zpracovala, k jejich odeslání však nedošlo pro nesoučinnost žalované z důvodu odvolání plné moci. Žalobkyně následně opět v souladu se smlouvou žalované dne 3.4.2024 vystavila fakturu na částku 1 645,20 EUR, tedy 41 714,05 Kč, splatnou dne 17.4.2024. Z uvedených důvodů bylo žalobě co do jistiny s příslušenstvím, tedy se zákonným úrokem z prodlení od 18.4.2024 do zaplacení vyhověno, neboť žalobkyní vystavená faktura byla splatná dne 17.4.2024 a až od 18.4.2024 je žalovaná s její úhradou v prodlení. Rovněž žalobkyni bylo v souladu s § 1972 o.z. ve spojení s § 3 nař. vlády č. 351/2013 Sb. přiznáno i právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Ve zbývající části, tedy co do úroku z prodlení za období od 12.11.2022 do 17.4.2024 byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta ( výrok III. ).

33. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy neúspěch žalobkyně byl v poměrně nepatrné části předmětu sporu, proto jí soud přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení v částce 23 309,40 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 086 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 2 780 Kč za každý z 5,5 úkonů právní služby včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ( ve znění účinném do 31.12.2024) a 3 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ( ve znění účinném od 1.1.2025), to vše zvýšeno o 21 % DPH (vyjma soudního poplatku) ve výši 3 683,40 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH.

34. O lhůtě k plnění ve výroku I., II. a IV. (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

35. O platebním místu ve výroku IV. soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.