26 C 154/2020-224

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Štěpánkou Dvouletou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] Sídlem [ulice a číslo], [obec a číslo] Zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] Sídlem [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec a číslo] proti žalovaným: 1) [celé jméno žalovaného], [datum narození] Bytem [ulice a číslo] [obec a číslo] 2) [celé jméno žalované], [datum narození] Bytem [ulice a číslo] [obec a číslo] Oba zastoupeni advokát [anonymizováno] [jméno] [příjmení] Sídlem [anonymizována čtyři slova], [obec a číslo] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Soud zamítá žalobu, kterou žalobce požadoval určení, že je vlastníkem stavby [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obec Praha ([list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] obec Praha, pro pozemek; [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] obec Praha, pro stavbu [adresa]).

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným k rukám právní zástupkyně žalovaných náhradu nákladů řízení ve výši 83 828 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce 15. 4. 2020 proti žalovaným podal žalobu o určení vlastnického práva ke stavbě [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obec Praha, když dnem 15. 6. 2002 uplynula lhůta 80 let trvání práva stavby zřízeného na základě smlouvy o stavebním právu z 26./ 27. 5. 1922 k tehdejšímu pozemku č. kat. [číslo] [část obce], obec Praha (dnes parc. [číslo] parc. [číslo]), a žalovaní jsou v rozporu se skutečným stavem v katastru nemovitostí evidováni jako vlastníci a stavbu od 15. 6. 2002 užívají bez právního důvodu. Stavba se stala dnem 1. 1. 2014 součástí pozemku.

2. Ve věci soud rozhodl rozsudkem z 28. 1. 2021, č. j. [číslo jednací], kterým soud určil, že žalobce je vlastníkem stavby [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obec Praha (I. výrok). Soud zamítl vzájemný návrh žalovaných, kterým požadovali určení, že jsou podílovými spoluvlastníky každý jednou polovinou pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v kat. území [část obce], obec Praha (II. výrok; dále soud v odůvodnění rozhodnutí neuvádí katastrální území), když soud dospěl k závěru, že ke dni účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. byly splněny všechny tři podmínky stanovené v § 1 odst. 1 citovaného zákona k přechodu vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] na žalobce. Rozsudek zrušil Městský soud v Praze usnesením z 1. 9. 2021, č. j. [číslo jednací], v II. výroku zároveň řízení o vzájemném návrhu žalovaných zastavil. Městský soud v Praze zrušil I. výrok rozsudku se závazným právním názorem, že vlastnické právo na žalobce k pozemku parc. [číslo] nepřešlo dle zákona č. 172/1991 Sb., když žalobce (jeho právní předchůdce Národní výbor hl. m. [obec]) jako řádný hospodář za užívání pozemku nepožadoval odpovídající protiplnění (pachtovné sjednané ve smlouvě o právu stavebním; samotné nerušení výkonu stavebního práva pro výkon práva hospodaření nestačí), tedy aby generoval příjem z majetku, který spravuje (nebyla naplněna třetí podmínka). Dále Městský soud v Praze zaujal závazný právní názor ohledně pozemku parc. [číslo] že ve smyslu § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. se jednalo o majetek, který k 24. 5. 1991 náležel České republice, že ke dni 23. 11. 1990 měl k majetku právo hospodaření právní předchůdce žalobce Národní výbor hl. m. [obec] Městský soud v Praze uvedl, že bude na žalobci, aby dotvrdil, jak fakticky žalobce hospodaření vykonával, k námitce vydržení Městský soud v Praze uvedl, že bude na žalobci, aby dotvrdil rozhodné skutečnosti, kdy došlo k uchopení držby a že potřebnou dobu byl oprávněným držitelem a navrhl a předložil k tomu důkazy.

3. Po rozhodnutí odvolacího soudu žalobce doplnil, že s pozemky fakticky hospodařil prostřednictvím žalovaných, resp. jejich právních předchůdců, nevybírání pachtovného mohlo pouze založit promlčitelnou pohledávku proti žalovaným, nevybírání pachtovného v časovém intervalu od 23. 11. 1990 do 24. 5. 1991 je irelevantní z hlediska hospodaření s péčí řádného hospodáře. Držbu fakticky vykonával prostřednictvím žalovaných, resp. jejich právních předchůdců, tzn. že jejich prostřednictvím se také držby chopil dnem účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. (24. 5. 1991), když nastoupil do právního vztahu založeného smlouvou o stavebním právu. Od 24. 5. 1991 je oprávněným držitelem pozemku parc. [číslo] když byl v dobré víře, že splnil všechny podmínky přechodu vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] dané zákonem č. 172/1991 Sb. Z důvodu smlouvou zřízeného stavebního práva měl k pozemku parc. [číslo] tzv. holé vlastnictví.

4. Žalovaní nesporovali uzavření smlouvy o stavebním právu z 26./ 27. 5. 1922 a existenci dnes pozemků parc. [číslo] parc. [číslo]. Žalovaní sporovali aktivní věcnou legitimaci žalobce, když nebyly splněny podmínky zákona č. 172/1991 Sb. pro převod pozemku z vlastnictví České republiky do vlastnictví žalobce. Žalovaní sporovali vlastnické právo žalobce.

5. S ohledem na vyjádření žalovaných soud vyšel ze smlouvy o stavebním právu z 26./ 27. 5. 1922 (ohledně níž byla provedena intabulace v PK vložka [číslo]; navazující vložka [anonymizováno] [číslo]), kterou zemský správní výbor v [obec] jménem fondu českých zemských statků jako majitele zemského statku v [část obce] zřídil [anonymizováno] pro postavení úřednických a dělnických domků, zapsanému společenstvu s ručením obmezeným v [část obce] zřídil na částku pozemku zemského statku č. k. [číslo] v [část obce], zapsaného na vložce čís. [číslo] desk zemských, za účelem zastavení plochy právo stavební dle zákona [číslo] ř. z., o stavebním právu, na dobu 80 let s tím, že po ukončení stavebního práva uplynutím doby 80 let (tj. na dobu do 15. 6. 2002) spadají veškeré stavby na něm do vlastnictví zemského fondu, který zaplatí za budovy odškodné ve výši plné jich hodnoty v této době přechodu. Družstvo pro postavení úřednických a dělnických domků, zapsanému společenstvu s ručením obmezeným v [část obce] se zavázalo platit počínaje dnem 1. 5. 1922 roční pachtovné (činži stavební) v částce 1 200 Kč vždy do každého prvního měsíce čtvrtletního, tedy dne 1. 2., 1. 8. a 1. 11. každého roku vždy předem. [příjmení] správní výbor si vyhradil právo počínaje 1. 1. 1930 podrobit stavební činži každých 10 let 10 % zvýšení. [ulice] právo mohlo zaniknout, pokud by družstvo nezaplatilo nejméně po 2 po sobě jdoucí roky pachtovné a družstvo by využilo práva dle § 4 zákona o stavebním právu.

6. Spornou skutečností byla otázka věcné aktivní legitimace žalobce, otázka vlastnického práva.

7. V řízení soud provedl důkazy a zjistil z nich: - zpráva na čl. 34 spisu [anonymizováno] části [obec a číslo], rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy z 9. 8. 1928 -– 9. 8. 1928 Magistrát hl. m. Prahy vydal povolení stavby pro [anonymizováno] pro postavení úřednických a dělnických domků, zapsanému společenstvu s ručením obmezeným v [část obce] na pozemku parc. [číslo], - dopis z 18. 9. 1928 – usneseno, aby zemský správní výbor proti [anonymizováno] pro postavení úřednických a dělnických domků, zapsanému společenstvu s ručením obmezeným v [část obce], vyslovil ochotu za souhlasu vlády zrušit stavební právo vložené na části pozemku č. k. [číslo] v [část obce] (rozděleného na parcely [číslo] až [číslo], [číslo], [číslo]) s odprodejem jednotlivých parcel členům nebo družstvu, - dopis s datem 5. 9. 1928 - sdělení [anonymizováno] pro postavení úřednických a dělnických domků, zapsanému společenstvu s ručením obmezeným v [část obce], že k jeho žádosti z 21. 7. 1927 se zemský správní výbor v sezení konaném 5. 4. 1928 usnesl za souhlasu vlády zrušit stavební právo vložené na části pozemku č. k. [číslo] v [část obce] (rozděleného na parcely [číslo] až [číslo], [číslo], [číslo]) s odprodejem jednotlivých parcel členům nebo družstvu, - rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy z 5. 9. 1932, zpráva na čl. 34 spisu [anonymizováno] části [obec a číslo] – Magistrát hl. m. Prahy povolil dnem 18. 10. 1930 k žádosti [jméno] [příjmení] užívat rodinný dům postavený na parc. [číslo], - rozhodnutí o přidělení čísla popisného – 23. 1. 1934 Magistrát hl. m. Prahy rodinnému domu vystavěnému na pozemku parc. [číslo] přidělil číslo popisné 523 k žádosti [jméno] [příjmení], - výpis z PK vložka [číslo] – 23. 4. 1936 podle ohlašovacího listu [číslo] a nástinu poznamenává se, že z části p. [číslo] vznikla nová stav. parc. [číslo] na níž je postavený dům [adresa], zbytek p. [číslo] je zahrada, - zpráva na čl. 54 spisu katastru nemovitostí – parcely [číslo] v roce 1944 přečíslovány na parc. [číslo] parc. [číslo]; v pozemkové knize zapsáno v letech 1946 a 1947, - smlouva postupní z 5. 2. 1938, vložka PK [číslo] [anonymizováno] pro postavení úřednických a dělnických domků, zapsanému společenstvu s ručením obmezeným v [část obce] za souhlasu [anonymizováno] České zastoupené dle § 54 zákona č. 125/1927 Sb. z. a n. převedlo na členy manžele [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] každému 1/2 stavební právo na parcele [číslo] s domem [adresa] a parcele [číslo] (zapsáno v PK vložka [číslo]), - úmrtní zápis ze spisu Okresního soudu civilního pro Prahu-Jih sp. zn. D IV [číslo] – 12. 5. 1942 zemřela [jméno] [příjmení], - sdělení dědiců, znalecký posudek ze spisu Okresního soudu civilního pro [anonymizováno] sp. zn. D [anonymizováno] [číslo] – sdělení pozůstalých, že musí zjistit hodnotu stavebního práva, když předmětem pozůstalosti byl dům [adresa] postavený právem stavby na parc. [číslo] parc. [číslo]; v rámci dědického řízení byl k tomu předložen znalecký posudek, - usnesení ze spisu Okresního soudu civilního pro Prahu-Jih sp. zn. D [anonymizováno] [číslo], odevzdací listina Okresního soudu civilního pro Prahu jih z 4. 12. 1942, č. D [anonymizováno] [číslo] - pozůstalost po [jméno] [příjmení] nabyli manžel [příjmení] [příjmení], nezletilý [příjmení] [příjmení], nezletilá [jméno] [příjmení] s tím, že ve vložce stavebního práva PK [číslo] se vloží převod ideální 1/2 stavebního práva k č. kat. [číslo] a č. kat. 624 s domem [adresa] (zápis proveden v PK vložka [číslo]), - dopis s razítkem o datu přijetí 25. 7. 195 (poslední číslice nečitelná; pod tím [číslo] – k čemuž soud dospěl k závěru, že šlo o dopis z 25. 7. 1956) – [příjmení] [příjmení] odboru pro výstavbu rady ÚNV hl. m. [obec] požádal o prodej pozemků parc. [číslo] parc. [číslo]; v dopise p. [příjmení] uvedl, že na pozemku parc. [číslo] má postavený domek [adresa], ke kterému má právo stavby do 15. 6. 2001, že získal informace, že správa pozemků byla převedena na [ulice] výbor hl. m. [obec], - kupní smlouva z 24. 5. 1960, oddací list, sdělení z 9. 9. 1960 – [příjmení] [příjmení] starší, [příjmení] [příjmení] mladší prodali za souhlasu Odboru výstavby ONV v [obec a číslo] dle § 1 zákona [číslo] 1951 [celé jméno žalovaného] (ročník 1926) a [jméno] [příjmení] ([jméno] [anonymizováno], provdaná [ulice], ročník 1928) svoje ideální podíly práva stavby k pozemkům parc. [číslo] s domem [adresa], parc. [číslo] (zápis proveden v PK vložce [číslo]; následně vložka uzavřena), - zpráva na čl. 58 spisu katastrálního úřadu, list vlastnictví [číslo] evidence nemovitostí - k 24. 11. 1990 byl jako vlastník pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] zapsán Čs. stát – Národní výbor hl. m. [obec] s právem stavby pro [jméno] [příjmení] [číslo] a [celé jméno žalovaného] [číslo], - dopis z 21. 2. 2000 – 22. 2. 2000 Magistrát hl. m. Prahy přijal dopis [celé jméno žalovaného] s datem 21. 2. 2000, kterým [celé jméno žalovaného] požádal o odkoupení pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] jako vlastník domu [adresa]; v dopise p. [celé jméno žalovaného] uvedl, že přikládá [list vlastnictví] a [list vlastnictví], že původní vlastník p. [příjmení] již v roce 1956 požádal o převod pozemků, že přibližně do roku 1985 platil z pozemků nájem, že mu není známo, za jakých okolností placení nájmu přestalo, že následně on, resp. jeho otec předpokládal, že došlo k přechodu vlastnictví k pozemkům na vlastníky domu, avšak v nedávné době zjistil, že se tak nestalo, - zpráva z 11. 5. 2021 Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha – [list vlastnictví] byl založen polVZ [číslo], zapisovat se do něj začalo v roce 1964 a zápis byl ukončen v roce 2001, - darovací smlouva z 18. 2. 2000, návrh na zápis vkladu vlastnického práva z 23. 2. 2000 – [celé jméno žalovaného], ročník 1926 a [jméno] [příjmení], ročník 1928 darovali [celé jméno žalovaného], ročník 1956 (žalovanému) spoluvlastnické podíly na rodinném domě [adresa], který stojí na cizím pozemku parc. [číslo] ke kterému, jakož i k pozemku parc. [číslo] je zřízeno právo stavby na dobu do 15. 6. 2002, - ohlášení s datem 17. 9. 2001 – 1. 10. 2001 [anonymizováno] úřad [okres] přijal ohlášení žalobce o přechodu vlastnického práva k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] dle zákona č. 172/1991 Sb., - list vlastnictví [číslo] k 2. 3. 2020 - zápis vlastnického práva pro žalobce – parc. [číslo] s tím, že na ní stojí stavba [adresa], [list vlastnictví], parc. [číslo]; vznik práva ze zákona [číslo] prohlášení z 17. 9. 2000, které katastrální úřad převzal 1. 10. 2001, - darovací smlouvou z 14. 7. 2016, návrh na vklad vlastnického práva – [celé jméno žalovaného], ročník 1956 (žalovaný) daroval manželce [celé jméno žalované] (žalovaná) 1/2 domu [adresa] postaveného právem stavby na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] - list vlastnictví [číslo] k 15. 10. 2019 – část B – nemovitosti [celé jméno žalované] 1/2, [celé jméno žalovaného] 1/2 vlastnické právo k domu [adresa] na parc. [číslo] [list vlastnictví]; věcná práva sloužící ve prospěch nemovitosti v části B – právo stavby, vznik práva stavby 15. 6. 1922 do 15. 6. 2002, oprávnění pro stavba [adresa], povinnost k parc. [číslo] parc. [číslo] - list vlastnictví [číslo] k 14. 2. 2020 – část B – nemovitosti [celé jméno žalované] 1/2, [celé jméno žalovaného] 1/2 vlastnické právo k domu [adresa] na parc. [číslo] [list vlastnictví]; věcná práva sloužící ve prospěch nemovitosti v části B – právo stavby, vznik práva stavby 15. 6. 1922 do 15. 6. 2002, oprávnění pro stavba [adresa], povinnost k parc. [číslo] parc. [číslo] - dopis z 12. 6. 2002 – žalovaný doručil [anonymizováno] úřadu [okres], Ministerstvu financí, Magistrátu hl. m. Prahy sdělení, že je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] žádal o zjednání nápravy v souvislosti s tím, že jako vlastník pozemků byl do katastru nemovitostí zapsán žalobce, - dopis z 17. 6. 2002 (podle rozdělovníku bylo uvedeno i jméno [celé jméno žalovaného]) – Magistrát hl. m. Prahy, [anonymizováno] úřad sdělil mimo jiné žalovanému, že pozemkový úřad nemá kompetenci při správě majetku hl. m. [obec], - usnesení Rady hl. m. [obec] z 23. 7. 2002 – [jméno] hl. m. [obec] schválila zásady postupu při vypořádání pozemků v rámci vypořádání práva stavby: a) v režimu zákona č. 88/1947 Sb. - před uplynutím doby práva stavby, že hl. m. [obec] převede úplatně vlastnické právo k zatíženému pozemku na vlastníka práva stavby a to za cenu administrativní dle znaleckého posudku, který objedná hl. m. [obec], - po uplynutí doby práva stavby, že hl. m. [obec] nabude vlastnické právo ke stavbě ze zákona za podmínky poskytnutí určené náhrady ve výši 1/2 hodnoty stavby (dle znaleckého posudku, který objedná hl. m. [obec]) v době zániku práva stavby vlastníkovi práva stavby, b) v režimu zákona č. 141/1950 Sb., že hl. m. [obec] úplatně převede vlastnické právo k zatíženému pozemku na vlastníka práva stavby za cenu administrativní dle znaleckého posudku, který objedná hl. m. [obec], - dopis z 22. 11. 2018 – Magistrát hl. m. Prahy sdělil žalované, že eviduje její žádost o převod pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] kterou obdržel 22. 2. 2000 s tím, že úplatný převod pozemků po obdržení zaktualizovaných souhlasných stanovisek subjektů uvedených v dopisu by se mohl uskutečnit za cenu 700 Kč/m2 s podmínkou, že v kupní smlouvě bude sjednáno zástavní právo ve prospěch hl. m. [obec], - dopis z 19. 7. 2019 – Magistrát hl. m. Prahy vyzval žalovanou k vyřešení otázky týkající se toho, že k 15. 6. 2002 uplynulo právo stavby k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] když nereagovala na výzvu k vypořádání daného stavu z 11. 6. 2019, - dopis z 2. 8. 2019 – žalobci sdělili Magistrátu hl. m. Prahy, že jim i přes jejich žádost z 29. 11. 2018, nebyla doručena smlouva, která by řešila otázku převodu pozemků parc. [číslo] parc. [číslo].

8. Na základě nesporných tvrzení a provedených důkazů, které soud hodnotil postupem dle § 132 občanského soudního řádu, vzal soud vyšel z toho a vzal za prokázané existenci dnes pozemků parc. [číslo] (na kterém je dům [adresa]), parc. [číslo] že po uzavření smlouvy o stavebním právu z 26./ 27. 5. 1922 dne 9. 8. 1928 Magistrát hl. m. Prahy vydal povolení stavby pro [anonymizováno] pro postavení úřednických a dělnických domků, zapsanému společenstvu s ručením obmezeným v [část obce] na pozemku parc. [číslo]. Dne 5. 9. 1932 Magistrát hl. m. Prahy povolil [jméno] [příjmení] dnem 18. 10. 1930 užívat rodinný dům postavený na parc. [číslo]. Dne 23. 1. 1934 Magistrát hl. m. Prahy přidělil k žádosti [jméno] [příjmení] domu číslo popisné 523. Smlouvou postupní z 5. 2. 1938 [anonymizováno] pro postavení úřednických a dělnických domků, zapsanému společenstvu s ručením obmezeným v [část obce] za souhlasu [anonymizováno] [obec] zastoupené dle § 54 zákona č. 125/1927 Sb. z. a n. převedlo na členy manžele [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] každému 1/2 stavební právo na parc. [číslo] s domem [adresa] a parc. [číslo] (parc. [číslo] byla k 23. 4. 1936 rozdělena parc. [číslo] s domem a zbytek parc. [číslo]). Dne 12. 5. 1942 zemřela [jméno] [příjmení] a v rámci pozůstalostního řízení bylo vypořádáno stavební právo v rozsahu, které jí příslušelo ke dni úmrtí tak, že přešlo na manžela [jméno] [příjmení], nezletilého [jméno] [příjmení], nezletilou [jméno] [příjmení]. Dne 25. 7. 1956 [příjmení] [příjmení] doručil ÚNV hl. m. [obec] žádost o odprodej pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] s vědomím, že domek je postavený na pozemku parc. [číslo] právem stavby. Kupní smlouvou z 24. 5. 1960 [příjmení] [příjmení] starší, [příjmení] [příjmení] mladší převedli za souhlasu Odboru výstavby ONV v [obec a číslo] dle § 1 zákona [číslo] 1951 [celé jméno žalovaného] (ročník 1926) a [jméno] [příjmení] ([jméno] [anonymizováno], provdaná [ulice], ročník 1928) svoje ideální podíly práva stavby k pozemkům parc. [číslo] s domem [adresa], parc. [číslo] (parcelní čísla uvedená po přečíslování parcel, ke kterému došlo v roce 1944). Darovací smlouvou z 18. 2. 2000 [celé jméno žalovaného], ročník 1926 a [jméno] [příjmení], ročník 1928 darovali [celé jméno žalovaného], ročník 1956 (žalovanému) spoluvlastnické podíly na rodinném domě [adresa], který stojí na cizím pozemku parc. [číslo] ke kterému, jakož i k pozemku parc. [číslo] je zřízeno právo stavby na dobu do 15. 6. 2002 Darovací smlouvou z 14. 7. 2016 [celé jméno žalovaného], ročník 1956 (žalovaný) daroval manželce [celé jméno žalované] (žalovaná) 1/2 domu [adresa] postaveného právem stavby na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] (všechny osoby z nabývacích titulů jednoznačně věděly, že se jedná o převod stavebního práva; že se jednalo o převod stavebního práva, vyplývalo i ze zápisů v PK vložka [číslo]; související vložka PK [číslo]; katastr nemovitostí list vlastnictví [číslo]). Žalovaný dopisem z 12. 6. 2002 požádal mimo jiné žalobce o vyřešení otázky pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] s tím, že se domníval, že je vlastníkem pozemků, byť se původně jednalo o právo stavby na cizím pozemku. Žalovaní 22. 2. 2000 podali u Magistrátu hl. m. Prahy žádost o převod pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] (toto vyplynulo obsahu dopisu z 22. 11. 2018, ve kterém byl odkaz na dopis žalovaných z 22. 2. 2000). Řešení otázky stavebního práva mezi účastníky probíhalo v letech 2018, 2019 (toto vyplynulo z dopisů z 22. 11. 2018, 19. 7. 2019, 2. 8. 2019). K 24. 11. 1990 byl jako vlastník pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] zapsán Čs. stát – Národní výbor hl. m. [obec]. Oznámení o přechodu vlastnického práva dle zákona č. 172/1991 Sb. žalobce učinil dopisem z 17. 9. 2001, který katastrální úřad převzal 1. 10. 2001. Pachtovné žalovaný, resp. jeho právní předchůdci platili do roku 1985 (vyplynulo to z dopisu z 21. 2. 2000).

9. K listinám s daty 18. 9. 1928 a 5. 9. 1928 nebylo tvrzeno žalovanými, potažmo ani prokázáno, že by smluvní strany smlouvy o stavebním právu z 26./ 27. 5. 1922 po datech uvedených v těchto listinách uzavřely smlouvu, na základě které by stavební právo zaniklo (do 1. 1. 1951 nebyl podán návrh na extabulaci stavebního práva z PK; ke zrušení stavebního práva nemohlo dojít pouze na základě listin s daty 18. 9. 1928 a 5. 9. 1928, musela by k tomu přistoupit smlouva, ve které by se smluvní strany dohodly na zániku stavebního práva a to do 1. 1. 1951 s extabulací stavebního práva z PK; následně byl princip intabulací a extabulací opuštěn). Smlouva o stavebním právu z 26./ 27. 5. 1922 tedy zanikla uplynutím sjednané doby 80 trvání stavebního práva, tj. dnem 15. 6. 2002 [adresa] (dnes na pozemku parc. [číslo]) byl k 18. 10. 1930, resp. 5. 9. 1932 vystavěn z titulu stavebního práva na pozemku (v době výstavby na pozemku parc. [číslo]), který stavebníkovi nepatřil a to s vědomím obsahu smlouvy o stavebním právu z 26./ 27. 5. 1922 (o existenci stavebního práva věděli žalovaní i všichni jejich právní předchůdci).

10. K 24. 11. 1990 byl jako vlastník pozemků parc. [číslo] (na kterém je postavený dům [adresa]), parc. [číslo] zapsán Čs. stát – Národní výbor hl. m. [obec]. Žalobce je právním nástupcem Národního výboru hl. m. [obec]. Žalobce (jeho právní předchůdce) nerušil žalované (jejich právní předchůdce) v užívání pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] (respektoval, že osoba oprávněná ze stavebního práva byla poživatelem pozemku, čemuž odpovídala povinnost vlastníka pozemku nerušit toto užívání). Žalobce, resp. jeho právní předchůdce vybíral pachtovné do roku 1985, dále pachtovné do 15. 6. 2002, kdy zanikla smlouva o stavení právu uplynutím doby, nikdo pachotovní nevybíral.

11. Dne 24. 5. 1991 nabyl účinnosti zákon [obec] národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Dle § 1 odst. 1, 2 citovaného zákona do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni 23. listopadu 1990 příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce a v hlavním městě [obec] též na městské části, pokud obce a v hlavním městě [obec] též městské části s těmito věcmi ke dni účinnosti tohoto zákona hospodařily (1). Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí dále věci z vlastnictví České republiky, s nimiž začaly obce a v hlavním městě [obec] též městské části hospodařit po 23. listopadu 1990 způsobem obdobným právu hospodaření, jestliže s nimi takto hospodařily ke dni účinnosti tohoto zákona (2).

12. V prvním odstavci citovaného ustanovení byly uvedeny věci, k nimž právo hospodaření příslušelo přímo místním, městským a obvodním národním výborům, národním výborům měst a Národnímu výboru hlavního města Prahy, přičemž pro přechod vlastnického práva musely být kumulativně splněny 3 podmínky, tj. vlastnictví České republiky, právo hospodaření k 23. 11. 1990, faktický výkon práva hospodaření.

13. Ke dni účinnosti zákona byly splněny první dvě podmínky § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., nebyla splněna třetí podmínka, tj. řádný výkon práva hospodaření, když žalobce (jeho právní předchůdce) nevybírali od roku 1985 pachtovné, žádné jiné úkony faktického hospodaření žalobce netvrdil, potažmo neprokázal. Vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] na žalobce tedy nepřešlo dle zákona č. 172/1991 Sb. Jak ji bylo uvedeno shora, Městský soud v Praze zaujal závazný právní názor ohledně pozemku parc. [číslo] že ve smyslu § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. se jednalo o majetek, který k 24. 5. 1991 náležel České republice, že ke dni 23. 11. 1990 měl k majetku právo hospodaření právní předchůdce žalobce Národní výbor hl. m. [obec].

14. Co se týče otázky vydržení vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] žalobce tvrdil, že držbu fakticky vykonával prostřednictvím žalovaných, resp. jejich právních předchůdců, tzn. jejich prostřednictvím se také chopil držby dnem účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. (24. 5. 1991), když s ohledem na smlouvu o stavebním právu nastoupil do tohoto smluvního vztahu. Od 24. 5. 1991 je oprávněným držitelem pozemku, když byl v dobré víře, že splnil všechny podmínky přechodu vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] dané zákonem č. 172/1991 Sb. Z důvodu smlouvou zřízeného stavebního práva měl k pozemkům tzv. holé vlastnictví.

15. Dle § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013 (k aplikaci tohoto ustanovení soud přistoupil s ohledem na § 3028 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb.), je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. Dle § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

16. Dle § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Dle § 3066 zákona č. 89/2012 Sb. do doby stanovené v § [číslo] se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

17. Institut mimořádné držby promíjí prokázání právního důvodu. I při mimořádném vydržení je základním předpokladem držba.

18. Na základě ohlášení z 17. 9. 2001 dle zákona č. 172/1991 Sb., které katastr nemovitostí přijal 1. 10. 2001, byl žalobce zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku parc. [číslo] na [list vlastnictví]. K období od 24. 5. 1991 (nabytí účinnosti zákona č. 172/1991 Sb.) do 17. 9. 2001, resp. do 1. 10. 2001 (podání návrhu na katastr nemovitostí), do 15. 6. 2002 (k zánik smlouvy o stavebním právu uplynutím sjednané doby) žalobce nedotvrdil, potažmo neprokázal, že by s pozemkem parc. [číslo] hospodařil, když nevybíral sjednané pachtovné (poslední pachtové bylo zaplaceno v roce 1985), či jiným způsobem se o pozemek zajímal, tj. že by se k pozemku parc. [číslo] choval jako vlastník, že by vykonával fakticky nějaké úkony hospodaření s pozemkem, byť za respektování práva stavby. K datu 24. 5. 1991 se tak žalobce držby pozemku parc. [číslo] nechopil. Od data 24. 5. 1991 nebylo tedy možné posuzovat běh vydržecí doby. Samotné ohlášení dle zákona č. 172/1991 Sb. není uchopením držby; knihovní držba není skutečnou držbou a nepožívá ochrany, není totiž naplněna podmínka skutečného, faktického ovládání věci. Pachtovné žalobce nevybíral (ačkoliv ze své povahy byl tak povinen činit v souladu s předpisy o hospodaření s majetkem), jiné faktické úkony práva hospodaření žalobce nedotvrdil, potažmo neprokázal. Na základě toho soud dospěl k závěru, že žalobce si až do 17. 9. 2001, resp. 1. 10. 2001 nebyl vědom, že by byl vlastníkem pozemku parc. [číslo]. Navíc žalovaný již dopisem z 21. 2. 2000 požádal žalobce o nápravu ve vztahu k zápisu vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] i k pozemku parc. [číslo]. Žalobce vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] nevydržel (řádně vydržení, mimořádné vydržení), a proto soud žalobu zamítl.

19. Při rozhodování věci soud dále aplikoval rozhodnutí [ústavní nález] z 23. 5. 2017, [ústavní nález] z 29. 11. 1996, rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka] z 10. 12. 2019. Na věc soud dále aplikoval Obecný zákoník občanský, vyhlášený císařským patentem z 1. 6. [číslo], [číslo] Sb. z. s., který byl v době vybudování stavby [adresa] platný a účinný, a pojednával o právu vlastnickém v hlavě druhé - § 353 a násl. Obecně platná zásada „superficies solo cedit“ zakotvená v Obecném zákoníku občanském (stavba nebyla samostatnou věcí, stavba byla součástí pozemku a vlastníkem stavby byl tedy vlastník pozemku), neplatila však bezvýjimečně. Pokud stavebník stavěl na cizím pozemku, musel mít k tomuto pozemku věcné právo, a to tzv. právo stavby. Tímto zákonem byl zvláštní předpis a to zákon [číslo] ř. z., který byl nahrazen zákonem č. 88/1947 Sb., o právu stavby (zákon č. 88/1947 Sb. je stále součástí českého právního řádu; nebyl zrušen). Podle zákona z 26. 4. 1912, [číslo] ř. z., o právu stavby, mohl být pozemek zatížen věcným zcizitelným a děditelným právem mít stavbu na povrchu nebo pod povrchem půdy, a toto právo mohlo být založeno pouze na určitých pozemcích (§ 2) a vzniklo, jakmile bylo knihovně zapsáno jako břemeno pozemku (§ 5). Právo stavby nemohlo být zřízeno na méně než 30 let a ne více než na 80 let (§ 3). Právo stavby bylo věcí nemovitou, stavba na základě stavebního práva nabytá nebo zřízená byla příslušenstvím stavebního práva, stavebnímu oprávněnci příslušela ke stavbě práva vlastníka a co do pozemku, pokud nebylo ve smlouvě o právu stavebním ustanoveno něco jiného, práva poživatelova (§ 6) Zaniklo-li právo stavby, připadla stavba vlastníku pozemku (§ 9). Výmaz stavebního práva mohl být povolen před uplynutím času, na které bylo zřízeno s tím omezením, že právní účinek vzhledem k zástavním a jiným věcným právům nastával teprve po jejich výmazu (§ 8). Ten, kdo stavbu postavil, byl pouze oprávněným ke stavbě a příslušela mu„ práva vlastníka“ na dobu vymezenou ve smlouvě a po uplynutí doby práva stavby se stavba stávala vlastnictvím vlastníka pozemku (připadla vlastníku pozemku). Právo stavby bylo právem věcným, a to zcizitelným a děditelným. Zřízeno mohlo být pouze jako právo dočasné a považovalo se za věc nemovitou. Stavba nebyla věcí samostatnou, podle zákona [číslo] ř. z. byla příslušenstvím práva stavby a podle zákona č. 88/1947 Sb. byla součástí práva stavby. Po zániku práva stavby připadla stavba vlastníku pozemku. Podle ustanovení § 562 zákona č. 141/1950 Sb. se ustanoveními tohoto zákona řídí, pokud není dále ustanoveno jinak, i právní poměry vzniklé před 1. lednem 1951; do tohoto dne se tyto právní poměry řídí právem dřívějším. Podle ustanovení § 564 zákona č. 141/1950 Sb. právní poměry týkající se práva stavby, založené před 1. lednem 1951, zůstávají nedotčeny a jen na ně lze napříště užít ustanovení zákona č. 88/1947 Sb., o právu stavby. Podle § 854 zákona č. 40/1964 Sb. se řídí ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před 1. 4. 1964 pokud tímto zákonem nebylo stanoveno jinak; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před 1. 4. 1964 se však posuzují podle dosavadních předpisů. Dle § 3054 zákona č. 89/2012 Sb. stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba.

20. Ostatní navržené důkazy soud zamítl, když provedené důkazy umožnily věc rozhodnout, část navržených důkazů se týkala jiných pozemků. Pokud žalobce při jednání soudu 10. 3. 2022 učinil návrhy na důkazy vyžádáním listin ze sbírky listin katastrálního úřadu, finančního úřadu, archivu, soud jeho návrh zamítl, neboť není povinností soudu důkazy za žalobce zajišťovat (bylo v moci žalobce, aby důkazy obstaral sám).

21. Dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a contrario žalovaným přísluší náhrada nákladů řízení ve výši 5 000 Kč za soudní poplatek za odvolání a za právní zastupování při 2 osobách 15 x 4 000 Kč za hlavní úkon (převzetí věci, vyjádření z 30. 5. 2020, z 6. 7. 2020, z 17. 10. 2020, z 10. 1. 2021, z 20. 1. 2021, z 3. 3. 2021, z 14. 6. 2021, z 24. 8. 2021, z 19. 11. 2021, z 20. 2. 2022, jednání 28. 1. 2021, 25. 8. 2021, 10. 3. 2022, odvolání 15. 2. 2021) 2 000 Kč za hlavní úkon (účast při vyhlášení rozsudku 17. 3. 2022), 16 x 300 Kč režijní paušál, vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., 14 028 Kč 21 % DPH.