26 C 157/2023 - 332

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: P-[Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] pro 103 217,25 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 46 457,95 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 42 350 Kč od 22. 12. 2022 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 56 759,30 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 050 Kč od 17. 2. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 200 Kč od 7. 3. 2023 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 400 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 13. 7. 2023, ve znění pozdějších doplnění, domáhala po žalované zaplacení částky 103 217,25 Kč s odůvodněním, že účastníci dne 10. 11. 2022 uzavřeli smlouvu o dílo č. [hodnota], na základě které žalobkyně jako zhotovitel zhotovila pro žalovanou jako objednatele projektový rámec a dotační žádost v rámci „Operačního programu [Anonymizováno]“, program [Anonymizováno]. Na základě této smlouvy vystavila žalobkyně dne 7. 12. 2022 fakturu č. [hodnota] na částku 66 550 Kč, splatnou 21. 12. 2022, na kterou žalovaná doposud ničeho neuhradila. Podmínky pro poskytnutí dotace vyplývají ze zákonných ustanovení a jsou stanoveny rozhodnutím [ministerstvo]. Žalobkyní byla provedena dílčí plnění, označená ve smlouvě o dílo písm. a) a b), tedy zpracovala projektový rámec a plnou dotační žádost, kterou následně podala a poté vystavila uvedenou fakturu. Žádost o dotaci neuspěla kvůli nízkému bodovému hodnocení o [Anonymizováno] body. Ve vylučovacích kritériích žadatel vyhověl, avšak produkt, na který chtěla žalovaná získat dotaci, byl v mnoha směrech podroben kritice. Dílčí plnění, uvedené v čl. 2 odst. 1 písmeno a) bylo dokončeno a předáno žalované okamžikem doručení projektového rámce prostřednictvím elektronické výměny dat. Dílčí plnění v čl. 2 odst. 1 písm. b) bylo dokončeno a předáno žalované okamžikem, ke kterému byla podána úplná žádost. Žalobkyně za hlavní důvod zamítnutí žádosti o dotaci považuje zcela nedostatečnou součinnost ze strany žalované, která opožděně odevzdávala podklady, při osobních návštěvách bylo zjištěno, že nemá dokončený prototyp produktu. Žalovaná vždy přislíbila dodání podkladů, přes urgence jednatele žalobkyně a projektové manažerky, [jméno FO], však k dodání nedošlo. Data včetně obrazové dokumentace žalobkyně obdržela poslední den před odevzdáním žádosti, z toho některé podklady ve večerních hodinách. Na první pohled bylo zjevné, že dodané podklady neodpovídají původní dohodě. Vzhledem ke konci lhůty však žalobkyně žádost podala. Projekt pak nebyl schválen, což byla vina žalované, která ignorovala výzvy k poskytnutí součinnosti. Žalobkyně nebyla povinna podat žádost o přezkum, neboť žalovaná byla v prodlení s úhradou faktury a žalobkyně tak v souladu se smlouvou nebyla povinna činit další kroky. Způsob spolupráce objednatele v rámci smlouvy o dílo byl ujednán v čl. 3 Smlouvy o dílo. Doba plnění není ve Smlouvě o dílo přesně sjednána. Dne 4. 3. 2022 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena objednávka, na základě které žalobkyně zpracovala pro žalovanou jako objednatele žádost o platbu v rámci dotačního programu „[Anonymizováno].“ Na základě této objednávky vystavila žalobkyně dne 2. 2. 2023 žalované fakturu č. [hodnota] na částku 6 050 Kč, splatnou dne 16. 2. 2023, na kterou žalovaná doposud ničeho neuhradila. V souvislosti s touto objednávkou vzniklo žalobkyni právo na zaplacení provize ve výši 24 200 Kč, přičemž žalobkyně na tuto částku vystavila dne 20. 2. 2023 fakturu č. [hodnota], splatnou dne 6. 3. 2023, na kterou žalovaná rovněž ničeho neuhradila. Žalovaná spolupracovala se žalobkyní nad rámec položky „zpracování plné žádosti“ v ceně 10 000 Kč, jak je uvedeno v objednávce, ačkoliv nebyla uzavřena navazující smlouva o dílo. V čl. 6 Smlouvy o dílo č. [hodnota] žalobkyně a žalovaná ujednaly smluvní pokutu pro případ porušení smluvní povinnosti ze strany žalované ve výši 0,05 % denně. Žalobkyni tak vznikl nárok na uhrazení smluvní pokuty z neuhrazené faktury, vystavené na částku 66 550 Kč za období od 22. 12. 2022 do 3. 7. 2023 ve výši 6 417,25 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes předžalobní výzvu ze dne 8. 5. 2023.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila s odůvodněním, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku ve výši 66 550 Kč, a to za zpracování projektového rámce v rámci programu [Anonymizováno] I (dále jen „dotační program [Anonymizováno]“) ve výši 24 200 Kč a dále za zpracování plné žádosti v rámci dotačního programu [Anonymizováno] ve výši 42 350 Kč, obojí na základě smlouvy o dílo č. [hodnota]. Z čl. 1 odst. 1 smlouvy o dílo č. [hodnota] (dále též jen „smlouva o dílo“), uzavřené mezi žalovanou jako objednatelem a žalobkyní jako zhotovitelkou, pak vyplývá, že předmětem této smlouvy je dílo v podobě zpracování kompletní dotační žádosti v dotačním programu [Anonymizováno], a to v rozsahu vyplývajícím z podmínek „[Anonymizováno]“. Dle čl. 1 odst. 2 smlouvy o dílo pak provedení díla zahrnuje mimo jiné zpracování projektového rámce a zpracování plné žádosti. Dle čl. 4 smlouvy o dílo pak nese zhotovitel plnou odpovědnost za naplnění všech dílčích úkolů v souladu se zákony a pokyny příslušného operačního programu. Nesplnění dílčího úkolu v termínu a s patřičnými náležitostmi zakládá nárok na nevyplacení nebo vrácení odměny za jednotlivý dílčí úkol, přičemž dále bylo ujednáno, že za kvalitu dokumentace pro splnění jednotlivých dílčích úkolů odpovídá zhotovitel. Rozhodnutím [ministerstvo] ze dne [datum], č. j. [anonymizováno] byla žádost o poskytnutí dotace vedená pod registračním číslem [Anonymizováno] zamítnuta a ke dni [datum] byla žádost o podporu v dotačním programu [Anonymizováno] posouzena tak, že nesplnila podmínky věcného hodnocení, přičemž účastník řízení nevyužil možnosti podat žádost o přezkum. Projekt tedy nezískal dostatečný počet bodů, nevyhověl ve vylučovacích kritériích a nesplnil tak veškeré podmínky stanovené Výzvou I tohoto dotačního programu. S ohledem na odůvodnění rozhodnutí [ministerstvo] je zřejmé, že ani projektový rámec, ani plná žádost nebyly ze strany žalobkyně zpracovány řádně a v souladu s předmětnou smlouvou o dílo, neboť obě tyto dílčí části díla vykazovaly vady, pro které byla žádost žalované o podporu hned v samém úvodu zamítnuta, a nelze je tedy považovat za nepatrné či drobné vady nebo nedodělky. Vzhledem k tomu, že žádost o podporu byla pravomocně zamítnuta, jsou vady obou dílčích plnění, tedy jak projektového rámce, tak plné žádosti, neodstranitelné, přičemž za nedostatečnou kvalitu dokumentace dílčích částí díla nese zcela odpovědnost žalobkyně, jak bylo ujednáno ve smlouvě o dílo. Obě uvedené dílčí části díla tak byly zpracovány v rozporu s pokyny dotačního programu i účelem vyplývajícím ze smlouvy o dílo a sjednanými náležitostmi. Dílo tak nebylo provedeno řádně a žalobkyni tedy nárok na zaplacení ceny díla vůbec nevznikl, a to v souladu s ujednáním žalobkyně a žalované ve smlouvě o dílo. Dle ustanovení § 2610 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Dle ustanovení § 2604 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Žalovaná pohledávku žalobkyně na zaplacení částky ve výši 66 550 Kč (vyúčtovanou fakturou č. [hodnota]) neuznává, a to ani co do důvodu, ani co do její výše v celém jejím rozsahu, když na její úhradu nevznikl žalobci nárok. Částku ve výši 6 050 Kč žalobkyně ve svém návrhu odůvodňuje tím, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena objednávka, na základě které žalobkyně zpracovala pro žalovanou jako objednatele žádost o platbu v rámci „[Anonymizováno]“ (dále jen „dotační program [Anonymizováno]“). Na základě této objednávky pak žalobkyně vystavila žalované dne 2. 2. 2023 daňový doklad – fakturu č. [hodnota] na částku ve výši 6 050 Kč splatnou dne 16. 2. 2023. Částku ve výši 24 200 Kč pak žalobkyně odůvodňuje tím, že na základě téže objednávky ze dne 4. 3. 2022 žalobkyně pro žalovanou jako objednatele zpracovala plnou dotační žádost v rámci dotačního programu [Anonymizováno], přičemž žalobkyni mělo vzniknout na základě objednávky právo na provizi. Žalobkyně proto vystavila žalované dne 20. 2. 2023 daňový doklad – fakturu č. [hodnota] na částku ve výši 24 200 Kč, splatnou dne 6. 3. 2023. Z čl. 1. odst. 1.1 Nabídky a objednávky zpracování dotace v programu [Anonymizováno] ze dne [datum] (dále jen „nabídka a objednávka ze dne [datum]“), vyplývá, že jejím obsahem je cenová nabídka žalobkyně za provedení úkonů v souvislosti s dotačním programem [Anonymizováno], a to 1) zpracování plné žádosti dle podmínek dotačního programu, 2) zpracování žádosti o platbu, 3) zastupování v případě kontroly projektu a 4) monitoring. Z čl. 1. odst. 1.2 nabídky a objednávky ze dne 4. 3. 2022 pak vyplývá, že cena za zpracování plné žádosti činí částku ve výši 10 000 Kč, za zpracování žádosti o platbu částku ve výši 5 000 Kč a provize částku ve výši 20 000 Kč. Z čl. 2. nabídky a objednávky ze dne 4. 3. 2022 však ale jednoznačně vyplývá, že touto objednávkou žalovaná závazně objednala u žalobkyně pouze zpracování plné žádosti v hodnotě 10 000 Kč, přičemž další části měly být případně řešeny v rámci samostatné smlouvy o dílo v souladu s touto předloženou cenovou nabídkou. Žádná smlouva o dílo v souladu s nabídkou a objednávkou ze dne 4. 3. 2022 v rámci dotačního programu [Anonymizováno] však mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena nebyla. Vzhledem k výše uvedenému je tak zřejmé, že předmětem závazné objednávky ze strany žalované bylo pouze zpracování plné žádosti za částku ve výši 10 000 Kč a nikoli objednání zpracování žádosti o platbu za částku ve výši 5 000 Kč (resp. 6 050 Kč s DPH). Rovněž na základě nabídky a objednávky ze dne 4. 3. 2022 nedošlo ani k platnému sjednání provize žalobkyně ve výši 20 000 Kč (resp. 24 200 Kč s DPH), nadto z cenové nabídky žalobkyně ani není zřejmé, za jaké plnění by tato provize měla žalobkyni vlastně náležet, a kdy na její zaplacení měl žalobkyni vzniknout nárok. Žalovaná proto ani tyto dvě pohledávky nárokované žalobkyní neuznává v celém rozsahu, a to ani co do jejich důvodu, ani co do jejich výše. Pokud jde o částku 6 417,25 Kč, pak žalobkyně ve svém návrhu odůvodňuje, že v čl. 6 smlouvy o dílo č. [hodnota] si žalobkyně se žalovanou ujednaly, že pokud žalovaná jako objednatelka poruší povinnost hradit faktury za dílčí úkoly, je žalobkyně jako zhotovitelka oprávněna jí účtovat smluvní pokutu ve výši 0,05 % za každý den prodlení z celkové částky uvedené na faktuře včetně DPH. Proto měl žalobkyni vzniknout nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,05 % z neuhrazené částky ve výši 66 550 Kč dle faktury č. [hodnota] za období od [datum] do [datum]. K tomu žalovaná uvádí, že nárok na zaplacení částky ve výši 66 550 Kč žalobkyni vůbec nevznikl a žalovaná se tak vůbec nemohla dostat do prodlení.

3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění: - Ze Smlouvy o dílo č. [hodnota] a Přílohy č. 1 k této smlouvě, že smlouva byla uzavřena dne 10. 11. 2022 mezi žalovanou jako objednatelem a žalobkyní jako zhotovitelem. Zhotovitel se touto smlouvou zavázal pro objednatele provést dílo v podobě zpracování kompletní dotační žádosti v rámci „[Anonymizováno]“, program [Anonymizováno], vyhlášeného na období let [Anonymizováno] až [Anonymizováno] a provádění činností nutných pro vyplacení a řádné vyúčtování dotace, bude-li na základě předtím uvedené dotační žádosti přiznána, a to v rozsahu vyplývajícím z podmínek „[Anonymizováno]“. Objednatel se zavázal dílo převzít a zaplatit dohodnutou cenu díla (čl. 1 bod 1 Smlouvy o dílo). Provedení díla zahrnuje zpracování projektového rámce (vč. uskutečnění konzultačních schůzek), zpracování plné žádosti, zpracování pokynů a vzorové dokumentace, příprava výběrového řízení (výběrových řízení) na dodavatele poptávané technologie, stavby, služby atd. a pomoc při jeho uskutečnění a v případě získání dotace řízení projektu, zpracování žádosti o platbu a výkon řízení a monitoring projektu (čl. 1 bod 2 Smlouvy o dílo). Zhotovitel splní závazek k provedení díla dle čl. 1 odst. 1 uskutečněním dílčích plnění tak, jak je sjednáno v článku 2, odst. 1 níže. Smluvní strany se zároveň dohodly na tom, že pokud nebude objednateli dotace na základě kompletní dotační žádosti přiznána, pak se předmět díla podle této smlouvy bez dalšího zužuje na dílčí plnění uvedená pod písm. a), b), c) v odst. 1 článku 2 níže s tím, že ve zbytku připadajícím na dílčí plnění pod písm. d) až f) se smlouva o dílo ruší. Provedení dle smlouvy o dílo je rozvrženo na dílčí plnění uskutečněné v termínech tak, že ve lhůtě do 30 dní od uzavření této smlouvy o dílo, ne však dříve než do uplynutí 14 dnů ode dne, kdy od objednatele obdrží všechny nezbytné podklady vyjmenované v příloze č. 1 bod 1, zhotovitel zpracuje a objednateli prostřednictvím elektronické výměny dat doručí projektový rámec s tím, že obsah a náležitosti projektového rámce jsou definovány v příloze 1 bod 1 k této smlouvě o dílo (a to bod 1) (čl. 2 bod 1. písm. a) Smlouvy o dílo). Ve lhůtě vyplývající z výzvy k předkládání žádostí zpracuje a prostřednictvím elektronického účtu objednatele (viz článek 1 odst. 5 výše – dále jen „účet objednatele“) podá plnou žádost (čl. 2 bod 1 písm. b) Smlouvy o dílo). Jednotlivá dílčí plnění jsou uskutečněna a závazek zhotovitele k provedení díla v jejich rozsahu je splněn: a) doručením projektového rámce objednateli prostřednictvím elektronické výměny dat, popř. předáním nosiče s projektovým rámcem v elektronické formě, a to v případě projektového rámce (viz odst. 1 písm. a) v tomto článku); b) okamžikem, ke kterému bude podána plná žádost (viz odst. 1 písm. b) v tomto článku) (čl. 2 odst. 2 písm. a) a b) Smlouvy o dílo). Objednatel je povinen spolupracovat a předávat zhotoviteli informace pro provedení předmětu smlouvy tak, aby byly včas splněny jednotlivé dílčí úkoly. Jedná se zejména o informace související s podnikatelským záměrem v projektu, názvu a rozsahu projektu, ekonomické informace o stavu a ekonomické historie společnosti (výsledovky a rozvahy), informace o pořizovaných technologiích v rámci projektu, informace o termínech plánovaného pořízení technologií, informace o plánovaném rozpočtu, uvedení odpovědných osob za ekonomickou, technologickou část řešení projektu a statutárního zástupce projektu. Dále pak informace o počtu a pracovním zařazení projektového týmu, informace o investicích a předpokládaném průběhu projektu. Následně také informace potřebné pro uskutečnění poradenských služeb výběrového/vých řízení. V rámci výběrových řízení zhotovitel neodpovídá za správnost technických údajů. Za správnost technických údajů odpovídá objednatel (čl. 3 odst. 1 Smlouvy o dílo). Zhotovitel je povinen provádět úkony vedoucí ke splnění jednotlivých dílčích úkolů v článku 2. Zhotovitel nese plnou odpovědnost za naplnění všech dílčích úkolů v souladu se zákony a pokyny příslušného operačního programu. Nesplnění dílčího úkolu v termínu a s patřičnými náležitostmi zakládá nárok na nevyplacení nebo vrácení odměny za jednotlivý dílčí úkol. Zhotovitel neodpovídá za pravost, platnost ani úplnost dokumentů a podkladů, které mu předloží objednatel v souvislosti s touto smlouvou o dílo a neodpovídá rovněž ani za správnost, úplnost a pravdivost údajů v nich uvedených (čl. 4 odst. 1 Smlouvy o dílo). Zhotovitel bude předkládat veškerou dokumentaci pro splnění jednotlivých dílčích úkolů prostřednictvím aplikace [Anonymizováno]. Kvalita dokumentace bude kontrolována dle metodiky [Anonymizováno] prostřednictvím projektového manažera (PM) v příslušném systému. Zde může kontrolu provádět také objednatel. Za kvalitu odpovídá zhotovitel (čl. 4 odst. 2 Smlouvy o dílo). Smluvní strany se dohodly tak, že cena díla bude tvořena pevnými částkami dohodnutými pro to které dílčí plnění, resp. pevnou sazbou za časovou jednotku pro daný úkon, je-li sjednána, a bonusovou složku (bonus za úspěch) vypočtenou z poskytnuté dotace objednateli tak, jak je uvedeno níže (čl. 5 bod 1. Smlouvy o dílo). Smluvní strany se dohodly na následujících cenách pro uvedená dílčí plnění: a) za vyhotovení projektového rámce (viz článek 2, odst. 1 písm. a) výše) smluvní strany sjednávají cenu díla v částce 20 000 Kč s tím, že k uvedené částce bude připočtena DPH v zákonné výši; b) za vyhotovení a podání kompletní dotační žádosti (viz článek 2, odst. 1 písm. b) výše) smluvní strany sjednávají cenu díla v částce 35 000 Kč s tím, že k uvedené částce bude připočtena DPH v zákonné výši (čl. 5 bod 2 písm. a) a b) Smlouvy o dílo). Objednatel uhradí cenu díla na základě řádných daňových dokladů vystavených zhotovitelem v návaznosti na uskutečnění zdanitelných plnění, čímž se rozumí den, kdy dojde podle článku 2 odst. 2 výše k uskutečnění daného dílčího plnění (čl. 5 bod 5 Smlouvy o dílo). Smluvní strany dále výslovně sjednaly, že nárok zhotovitele na zaplacení ceny díla za uskutečněná dílčí plnění nebude nijak dotčen tím, že objednateli nebude dotace přiznána nebo vyplacena (čl. 5 bod 8 Smlouvy o dílo). Zhotovitel si vyhradil právo pozastavit provádění díla, jestliže se objednatel ocitne v prodlení s úhradou peněžitých dluhů vůči zhotoviteli vzniklých na základě této smlouvy o dílo, a to do doby, než objednatel dlužnou částku uhradí (čl. 5 bod 9 Smlouvy o dílo). Objednatel je povinen uhradit faktury za provedené dílčí úkoly v článku 2 dle cen v článku 5, a to do data splatnosti uvedeného na fakturách. Pokud tak neučiní, bude zhotovitel objednateli účtovat smluvní pokutu 0,05 % za každý den prodlení po této lhůtě splatnosti z celkové částky uvedené na faktuře včetně DPH (čl. 6 Smlouvy o dílo). Z přílohy č. 1 – Specifikace díla pak bylo zjištěno, že úkony tvořící součást díla jsou definovány takto:

1. Zpracování projektového rámce (a) název a rozsah projektu, b) vytvoření anotace projektu, c) popis řešeného problému, d) určení cílů projektu, e) ekonomické informace – výsledovky a rozvahy, f) informace o pořizovaných technologiích, stavbách, službách atd. v rámci projektu, g) informace o termínech plánovaného pořízení technologií, staveb, služeb atd., h) nabídky a informace o plánovaném rozpočtu, i) projektový tým – uvedení odpovědných osob za ekonomickou, technologickou, odbornou a personální část řešení projektu, j) určení klíčových aktivit a termínů v projektu. Úkony ohledně zpracování plné žádosti v bodu 2 Přílohy č. 1 byly sjednány takto: a) analýza projektu, b) studie proveditelnosti, c) finanční realizovatelnost projektu, d) ostatní dokumentace dle podmínek dotačního projektu, e) odeslání plné žádosti, f) doplnění žádosti na základě požadavků projektového manažera, g) odeslání plné žádosti. - Z faktury č. [hodnota], že byla vystavena dne 7. 12. 2022 žalobkyní žalované na celkovou částku 66 550 Kč, tvořenou částkou 24 200 Kč včetně DPH (20 000 Kč bez DPH) za projektový rámec v rámci programu [Anonymizováno] a výzvy Výzva I dle smlouvy č. [hodnota] a částkou 42 350 Kč včetně DPH (35 000 Kč bez DPH) za plnou žádost v rámci programu [Anonymizováno] a výzvy [Anonymizováno] dle smlouvy č. [hodnota]. Splatnost faktury byla stanovena ke dni 21. 12. 2022. - Z faktury č. [hodnota], že byla vystavena dne 2. 2. 2023 žalobkyní žalované na částku 6 050 Kč včetně DPH (5 000 Kč bez DPH) za žádost o platbu v rámci programu [Anonymizováno] a výzvy [Anonymizováno] dle objednávky ze dne 4. 3. 2022. Splatnost faktury byla stanovena ke dni 16. 2. 2023. - Z faktury č. [hodnota], že byla vystavena dne 20. 2. 2023 žalobkyní žalované na částku 24 200 Kč včetně DPH (20 000 Kč bez DPH) za provizi v rámci programu [Anonymizováno] a výzvy [Anonymizováno] dle objednávky ze dne 4. 3. 2022. Splatnost faktury byla stanovena ke dni 6. 3. 2023. - Z Nabídky a objednávky zpracování dotace v programu [Anonymizováno], že nabídka obsahuje zpracování plné žádosti dle podmínek dotačního programu, zpracování žádosti o platbu, přípravu dokumentace v rámci kontroly orgánů státní správy a monitoring dle požadavků příslušného dotačního programu. Cenová nabídka činila částku 10 000 Kč za zpracování plné žádosti, částku 5 000 Kč za zpracování žádosti o platbu a částku 20 000 Kč jako provizi. Žalovaná si pak na základě této nabídky závazně objednala zpracování plné žádosti v hodnotě 10 000 Kč s tím, že další části budou řešeny v rámci smlouvy o dílo v souladu s touto předloženou cenovou nabídkou. Žalovaná a žalobkyně nabídku a objednávku podepsaly dne 4. 3. 2022. - Z pokusu o smír před podáním návrhu na zahájení řízení včetně dodejky, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou přípisem ze dne 8. 5. 2023 k úhradě dlužné částky v souhrnné výši 96 800 Kč a k úhradě smluvní pokuty ve výši 4 458,85 Kč nejpozději do 15. 5. 2023. Zpráva byla dodána do datové schránky žalované 8. 5. 2023. - Z rozhodnutí [ministerstvo] ze dne [datum] č. j. [anonymizováno], že žádost o poskytnutí dotace vedená pod registračním číslem [Anonymizováno] byla zamítnuta s tím, že dne [datum] byl účastník řízení – žalovaná – prostřednictvím depeše [Anonymizováno] informován, že jeho žádost o podporu nesplnila podmínky věcného hodnocení. Účastník řízení byl zároveň poučen o možnosti podat žádost o přezkum. Této možnosti účastník řízení nevyužil. Závěr správního orgánu tak zůstává neměnný, tj. žádosti o poskytnutí podpory účastníka nelze vyhovět, protože projekt nezískal dostatečný počet bodů, nevyhověl ve vylučovacích kritériích a nesplnil tak veškeré podmínky stanovené Výzvou I programu [Anonymizováno]. Proti rozhodnutí není možné podat odvolání ani rozklad, nepřipouští se obnova řízení ani přezkum řízení. - Z emailové komunikace mezi žalobkyní, žalovanou, respektive mezi jejich jednateli, dále mezi [jméno FO] a paní [jméno FO] ze dne [datum], že [datum] posílala žalovaná žalobkyni emailem 20 příloh s názvem předmětu emailu výkresy, a to ve 14:16 hodin (email byl následně přeposlán panem [jméno FO] paní [jméno FO]), dále jednatel žalované odesílal prostřednictvím emailu dvě přílohy, jednu v 18:57 hodin a jednu v 19:10 hodin. - Z detailu hodnocení projektu s názvem [Anonymizováno], registrační číslo projektu [Anonymizováno] ze dne [datum] a z podrobného hodnocení včetně opisu depeše, že žalovaná získala [Anonymizováno] bodů a projekt nevyhověl s tím, že žadatel – žalovaná – splnil vylučovací kritéria. Arbitr mimo jiné konstatoval, že rozpočet není stanoven hospodárně, efektivně a účelově a dle metodických pokynů. Ačkoliv žadatel doložil cenové nabídky pro uvažovaná zařízení, není v projektu dostatečně zdůvodněno, na základě čeho a jakých parametrů byl stanovený záměr nákupu zařízení a jaké aktivity na nich budou realizovány. S ohledem na výrobu [Anonymizováno] v řádech stovek ročně není zřejmý a řádně zdůvodněný nákup [Anonymizováno]. Z odborného pohledu a pohledu hodnotitele arbitr postrádal podrobné zhodnocení nákupu položek, návaznost a soulad s aktivitami projektu a návaznost na technologický postup výroby a celkovou efektivitu a návratnost investice. Vzhledem k tomu, že není řádně zdůvodněna a popsána provázanost investic s technologickým postupem výroby, byl arbitr nucen postupovat podle příručky a všechny položky rozpočtu vyřadit z rozpočtu projektu, což mělo na následek nemožnost doporučení projektu k realizaci. Arbitr postrádal detailní popis komercializace výsledků, predikci prodeje a návratnost vynaložených investic. Velkým rizikem byl spoleh na distribuci prostřednictvím partnera, kde není zřejmé, jakým způsobem bude řešena právní stránka, ochrana duševního vlastnictví apod. Arbitr postrádal popis ochrany duševního vlastnictví v Česku a v zahraničí a expanzi na nové trhy, kdy žadatel spoléhal na distribuční kanály prostřednictvím externí firmy. Za silné stránky arbitr označil znalost v dané problematice, zajímavý námět a inovativnost s pozitivním dopadem na životní prostředí. Za slabé stránky arbitr označil nedostatečně zdůvodněný nákup položek a provázanost s aktivitami, absence údajů o ochraně duševního vlastnictví, skutečnost, že žadatel spoléhal na distribuci prostřednictvím jednoho partnera a nebyl zřejmý export na zahraniční trhy. Závěrem arbitr uvedl, že předložená projektová žádost je zpracována na velmi nízké úrovni. Inovovaný produkt má potenciál, podnikatelský záměr má však velmi hrubé nedostatky a zdůvodnění, zejména s ohledem na klíčové aktivity, které musí být provázány s investičními položkami. Dalším nedostatkem je komercializace, analýza a velikost trhu a uvedení návratnosti vynaložených finančních prostředků. Nedostatkem je definice a podrobné zdůvodnění nákupu infrastruktury s ohledem na to, co chce žadatel vyrábět. Podnikatelský záměr je celkově na nízké úrovni. S ohledem na negativní posudek, nízké bodové hodnocení a nesplnění kritéria, které hodnotí rozpočet, nedoporučil arbitr projekt k realizaci. Z podrobného hodnocení bylo mimo jiné zjištěno, že žalovaná jako žadatel splnila vylučovací kritéria, která jsou hodnocena pouze výroky Ano, Ne a Nerelevantní. Co se týče kategorie B věcného hodnocení (kvalita a strategické zaměření), tato kritéria jsou bodovací, případně kombinovaná, je zde uvedena hodnocená položka, maximální možný počet bodů, dosažený počet bodů a slovní hodnocení. Ve většině hodnocených položek žalovaná jako žadatelka o dotaci neobdržela plný počet bodů. V kategorii C věcného hodnocení (implementace), která je rovněž bodovací, popřípadě kombinovaná, žalovaná obdržela v několika položkách plný počet bodů, v několika bylo hodnocení sníženo pouze o jeden bod. Za položku Rozpočet projektu (kombinované kritérium) však žalovaná obdržela 0 bodů ze 7 možných s odůvodněním, že žadatel uvedl pouze obecný popis využití nakupované infrastruktury, chybí provázanost a návaznost jednotlivých investičních položek mezi sebou, detailní hodnocení a technologický postup výroby, informace, v čem bude spočívat efektivnost a návratnost vynaložených finančních prostředků, detailní zdůvodnění technické specifikace, detailní popis návratnosti investice. S ohledem na absenci uvedení technologického postupu výroby není možné usoudit, zda je investiční návrh věrohodný a zda jsou jednotlivé položky rozpočtu účelově navržené a rozpočet tak bude hospodárný, efektivní a náklady budou oprávněné. Chybí detailní popis využití pořizované infrastruktury, popis položek je obecného charakteru, chybí technicko – ekonomické hodnocení a na základě čeho byly navrženy technické parametry zařízení. Z uvedených důvodů arbitr všechny investiční položky vyřadil z rozpočtu projektu, protože nebyly dostatečně zdůvodněné a žadatel tímto nesplnil kritérium a projektová žádost nebyla doporučena k podpoře. V kategorii D věcného hodnocení (dopad), že položky sem spadající jsou hodnoceny spíše nižším počtem bodů, žádná položka neobdržela plný počet bodů, položka Kompetence žadatele pro komercializaci obdržela 0 bodů z možných 5. Dne 21. 3. 2023 pak byla žadateli prostřednictvím aplikace [Anonymizováno] zaslána depeše se zprávou, že žádost o podporu nesplnila podmínky věcného hodnocení, žadatel byl poučen o možnosti vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí a o možnosti podat žádost o přezkum, a to do 15 dnů od doručení výzvy. - Z podnikatelského záměru, že byl zpracován [datum] v rozsahu 67 stran a osmi příloh jako podklad k žádosti o dotaci v rámci operačního programu [Anonymizováno]. Žadatelem o podporu je žalovaná, podnikatelský záměr se týká [Anonymizováno]. Podnikatelský záměr obsahuje identifikační údaje žadatele o podporu, technický popis výrobku a jeho vývoje včetně údaje, že vývoj byl ukončen k [datum]. Dokument dále mimo jiné obsahuje údaje o metodice a postupu řešení předkládaného projektu s tím, že příprava dotační žádosti měla být zahájena [datum] a měla zahrnovat volbu dotačního programu, nabídku na zpracování, podpis smlouvy, definici potřebných podkladů, předání podkladů, harmonogram realizace. Termín podání žádosti byl stanoven na [datum]. - Z emailové komunikace mezi [jméno FO], paní [jméno FO], panem [jméno FO] a panem [jméno FO], z Přílohy č. [hodnota] – Formulář prohlášení k [Anonymizováno] a z přílohy č. 9 – [Anonymizováno], že v době od [datum] do [datum] pan [jméno FO] žádal pana [jméno FO] o technické údaje k projektu ([datum]), paní [jméno FO] žádala o zaslání čísla účtu, kam bude proplacena dotace, a IBAN ([datum]), pan [jméno FO] zasílal panu [jméno FO] přílohy k podpisu ([datum] v 18:24 hodin a v 18:42 hodin), a to konkrétně Přílohu č. [hodnota] – Formulář prověření CP – [Anonymizováno] – výzva I a Přílohu č. [hodnota] – Formulář prohlášení k [Anonymizováno] - Z emailové komunikace, že dne [datum] zaslal pan [jméno FO], panu [jméno FO] a v kopii mimo jiné i panu [jméno FO] a paní [jméno FO] Technickou zprávu, Zprávu z testování včetně příloh, dále předávací protokol, který bylo třeba digitálně podepsat. [jméno FO] pak požádal o kontrolu formálních náležitostí, datumů apod. Emailem ze dne [datum] pan [jméno FO] sdělil panu [jméno FO], že po formální stránce a z pohledu dat jsou zaslané výstupy v pořádku. - Z výpisu z obchodního rejstříku a kontaktů společnosti [právnická osoba]., že společnost je zapsána v obchodním rejstříku, vedeným Krajským soudem v [Anonymizováno], oddíl [Anonymizováno], vložka [Anonymizováno]. - Z emailové komunikace, že dne [datum] paní [jméno FO] sdělila panu a paní [jméno FO], že v návaznosti na včerejší schůzku zasílá seznam úkolů (podkladů), které bude potřebovat. Dále požádala o registraci na portálu [Anonymizováno]/ s tím, že po registraci mají zaslat paní [jméno FO] jméno a heslo. Dne [datum] jí pan [jméno FO] odpověděl na některé z požadovaných otázek, a to velmi stručně. Z emailové komunikace ze dne [datum] pak bylo zjištěno, že registrace žalované do systému [Anonymizováno] byla úspěšně dokončena, přihlašovací údaje byly paní [jméno FO] zaslány paní [jméno FO]. Dne [datum] pak paní [jméno FO] s paní [jméno FO] komunikovaly ohledně informací ke zúčastněným osobám. Dne [datum] pan [jméno FO] žádal pana [jméno FO] o doplnění několika technických informací. Dne [datum] pan [jméno FO] žádal pana [jméno FO] o dodání slibovaných podkladů s tím, že prototyp a jeho doložení se opakovaně odkládalo, takže teď je na hraně, aby se vše stihlo. Dále žádal o výkresy toho, co se bude opracovávat na nakupovaných technologiích. Dále panu [jméno FO] měla sdělit kolegyně, že bude ještě jedna technologie, takže žalobkyně není schopna udělat rozpočet a ekonomiku projektu. Po žalované byla požadována nabídka a byla upozorněna na nutnost zaslání rozpočtu k potvrzení bankéřovi. Jednatel žalobkyně upozornil jednatele žalované, že pokud potřebné podklady nebudou dnes dodány, žalobkyně nestihne žádost vypracovat a novou bude možné podat až za rok. - Z emailové komunikace, že dne [datum] paní [jméno FO] zaslala panu [jméno FO] plnou moc a instrukce k ní s tím, že plná moc se vztahuje na aktivity spojené s projekty k programu [Anonymizováno]. Ve dnech [datum], [datum] a [datum] probíhala komunikace mezi paní [jméno FO], panem [jméno FO] a paní [jméno FO] s tím, že [jméno FO] zasílali požadované podklady k žádosti o platbu – [Anonymizováno]). - Z výzvy [ministerstvo] v rámci Operačního programu [Anonymizováno]“, že byla vyhlášena [datum] a datum ukončení příjmu žádostí o podporu bylo [datum]. Výzva obsahuje údaje ohledně cíle výzvy, podporovaných aktivit, základní požadavky na žadatele o podporu a projekt, informace o způsobilosti výdajů, ostatní specifické podmínky, údaje ohledně žádosti o podporu, způsobu jejího předložení a vyřízení (mimo jiné informaci, že žádost o podporu podává žadatel prostřednictvím aplikace [Anonymizováno] a že žádost o podporu je hodnocena způsobem, který je popsán v dokumentu v Příloze 4 [Anonymizováno]). Na podporu není právní nárok[Anonymizováno] - Z Rozhodnutí o poskytnutí dotace č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum], že v souladu s podmínkami pro poskytování finančních prostředků stanovenými Operačním programem [Anonymizováno] (dále jen „[Anonymizováno]“) byla žalovanému poskytnuta dotace ve výši 107 400 Kč. - Z Přílohy č. 3 – [Anonymizováno]., že tato osnova vychází z přílohy 4 Výzvy – [Anonymizováno] a představuje tak závaznou strukturu při tvorbě podnikatelského záměru, který je povinnou přílohou žádosti o podporu a současně spolu s jeho přílohami základním dokumentem při věcném hodnocení projektu. Informace v něm uvedené musí být pravdivé, srozumitelné a natolik obsáhlé, aby mohlo být řádně provedeno věcné hodnocení projektu. Současně uváděné informace musí být vždy podložené relevantními přílohami. Podnikatelský záměr musí obsahovat anotaci projektu, identifikační údaje žadatele o podporu, údaje o kvalitě a strategickém zaměření (mimo jiné i srovnání s konkurencí z teritoriálního hlediska), údaje o implementaci (jejichž součástí je i položka rozpočet, která musí obsahovat investiční a neinvestiční řešení předkládaného projektu, souhrnný přehled jednotlivých položek rozpočtu a celkový rozpočet), údaje o dopadech (komercializace výsledků vývoje a výzkumu, analýza trhu, dopady na životní prostředí) a závěr. Veškeré položky jsou detailně popsány a rozebrány. - Z Přílohy č. 4 – [Anonymizováno], že po podání žádosti o podporu je žádost posuzována nejprve z hlediska podmínek/kritérií přijatelnosti a formálních náležitostí. Tato kritéria jsou vylučovací v podobě splněno/nesplněno. Druhou část představuje věcné hodnocení, rozdělené do čtyř kritérií A (vylučovací kritéria), B (kvalita a strategické zaměření), C (implementace), D (dopad). Kategorie A obsahuje vylučovací kritéria, kategorie B až D jsou bodovací, případně kombinovaná. Pro úspěšné splnění věcného hodnocení je nutné splnění všech kritérií kategorie A a zároveň součet bodů kategorie B až D musí být minimálně 60, a zároveň v kritériu Rozpočet musí projekt dosáhnout minimálně 3 bodů. Každé kritérium obsahuje prostor pro komentáře bodového hodnocení. Skutečnost, kdy žádost o podporu nesplní některé z kritérií kategorie A či nedosáhne na minimální stanovený počet bodů, povede k zamítnutí žádosti o podporu. Proti tomuto výsledku má žadatel možnost podat žádost o přezkum. Veškerá kritéria a jejich jednotlivé položky jsou detailně rozpracovány. Každý žadatel, který v kterékoliv fázi schvalování projektu nebyl úspěšný, má právo být seznámen s podklady pro vydání rozhodnutí a může se k těmto podkladům vyjádřit, a to formou žádosti o přezkum, podanou do 15 kalendářních dní ode dne doručení depeše s oznámením o výsledku hodnocení dané fáze. Žádost o přezkum se podává prostřednictvím elektronického podání v [Anonymizováno]. - Z opisu depeše s předmětem [Anonymizováno] ze dne [datum], vytvořené v [Anonymizováno], že v žádosti o podporu byly shledány popsané nedostatky, které bylo nutné opravit do [datum]. Jako adresáti depeše jsou označeni [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. - Z výpovědi svědkyně, [tituly před jménem] [jméno FO], že žalobkyně je její bývalý zaměstnavatel, žalovanou měla přidělenou jako klientku v rámci práce na projektu. Vztahy s oběma jednateli jsou dobré. Svědkyně dostala na starost projekt žalovaného ohledně programu [Anonymizováno], nejprve na něm pracovala sama, poté jí s vypracováním podnikatelského záměru pomáhal jednatel žalobkyně, jinak by se to nestihlo. Na první schůzce s panem [jméno FO] si řekli, co bude potřeba, a to mu svědkyně poslala i emailem. Jak dopředu před podáním žádosti o dotaci to bylo nevěděla. Později jel pan [jméno FO] do [Anonymizováno], tam se opět osobně setkali a řešili, co bude potřeba. [jméno FO] něco dodal, něco nikoliv, měl toho tehdy hodně. Veškeré podklady nebyly dodány včas, svědkyně to hodně řešila s manželkou pana [jméno FO]. Nakonec asi dodali vše potřebné, protože kdyby to bylo hodně špatně, svědkyně by žádost neposlala. V každém případě ale potřebné dokumenty nebyly rozvedeny úplně do detailů, bylo to spíše stručnější, a to s ohledem na těžkou spolupráci. Většinou klienti spolupracují, projekt je jim zasílán dopředu, konzultuje se to, doplňuje, svědkyně dostává zpětnou vazbu. V projednávaném případě projekt nebyl zaslán dopředu žalovanému, nebyl na to čas, posílal se společně se žádostí. Po zaslání žádosti svědkyně posílala klientovi e-mail s informací o zaslání žádosti, projekt k e-mailu nepřipojila. Svědkyně pak u žalobkyně dne [datum] končila. Svědkyně každému klientovi také říká, že dopředu se nikdy neví, kdo bude žádost hodnotit. Svědkyně nedokázala přesně říci, zda byl vypracován seznam potřebných podkladů a časový harmonogram jejich odevzdávání ve vztahu k žalované. Klient však vždycky ví, jaké je datum odevzdání žádosti. Svědkyně oficiálně technickou dokumentaci měla k dispozici až od [datum]. Žádost byla poslána poslední den, tedy [datum] ve večerních hodinách, a to z důvodu způsobu odevzdávání podkladů a horší komunikace. Co podnikatelský záměr musí obsahovat je přesně dáno, kdy ministerstvo tyto požadavky vyvěsí a je to zde bod po bodu uvedeno. Stejně tak je na stránkách ministerstva vyvěšen způsob hodnocení, je dobré se na to dívat při vypracování podnikatelského záměru, aby se odpovídalo přímo na hodnocené otázky. Na zpracování takové zakázky obvykle bývají 2 až 3 měsíce, to už ale spolupráce musí být aktivní. Někdy se na projektu pracuje 6 až12 měsíců. Některé body podnikatelského záměru jsou obecné pro většinu klientů, některé body se řeší přímo s klientem. Co se týče konkrétně marketingové strategie, svědkyně se obecně ptá klienta, jak se propaguje, zda má webové stránky či sociální sítě a toto se zapracuje do projektu. Stejným způsobem se postupuje i ohledně bodů týkajících se ochrany duševního vlastnictví, rozpočtu, komercializace, spolupráce s dalšími partnery a podobně. Svědkyně se vždy dotáže klienta dle příslušného záměru a získané informace rozpracuje. [právnická osoba] byl partnerem žalobkyně, předávali většinou dokumenty přímo klientovi a klient poté žalobkyni. Někdy obdržela dokumenty i svědkyně. Rozpočet vypracovávala svědkyně na základě podkladů, předaných jednatelem žalované, konkrétně z nabídek technologie. Svědkyně projekt s jednatelem žalované probírala spíše obecně, ohledně rozpočtu pan [jméno FO] slíbil, že pošle nabídky. Podklady od jednatele žalované byly méně rozpracované, tento sdělil, že „o tom nechce psát romány“, že to pošle v bodech. Toto bývá obvyklé. Svědkyně se následně na něco ještě dotazovala, něco převzala tak, jak bylo. Co se týče objednávky na zpracování dotace programu [Anonymizováno], na této svědkyně pracovala, když zpracovávala plnou žádost, řešila veškeré formální záležitosti, plnou moc, přihlášení do systému, nabídku služeb od [právnická osoba], základní informace o firmě, následně zpracovala podnikatelský záměr, ten byl na 1-2 strany A4. Následně toto zaslala [jméno FO] k podpisu a vše odevzdala. Žádost o platbu svědkyně nezpracovávala. O tom, jak bylo toto sjednáno a o sjednání provize nic nevěděla. - Z výpovědi svědka, [jméno FO], že žalobkyně i žalovaná jsou obchodní partneři, s oběma má dobré vztahy, co je předmětem řízení věděl s tím, že se jedná o pracovní záležitost. Svědek je zaměstnancem společnosti [právnická osoba]. [jméno FO] měl zájem o nabídku na [Anonymizováno] a o využití k projektu na vypracování dotace. Společnost [právnická osoba] mu doporučila žalobkyni. [jméno FO] předestřel, o co by mělo jít, a pan [jméno FO] to odsouhlasil. Jednou proběhlo jednání v [Anonymizováno], řešilo se tam, co má doložit žalovaná a co žalobkyně a rovněž časový harmonogram, detaily si svědek nepamatoval. [jméno FO] si stěžoval na problémy s komunikací s panem [jméno FO] a dále na velmi krátké termíny, které mu byly ze strany žalobkyně poskytnuty. Celkově se věc řešila v řádů měsíců. [jméno FO] se svědkovi o záležitosti zmiňoval spíše mezi řečí, říkal mu třeba, že jim ve 12 hodin přišel e-mail, že do 5 hodin mají dodat spoustu informací a řešil, že to s účetní nejsou schopni stihnout. Svědek dále věděl, že to celé nedopadlo, svědek pak cítil povinnost se k tomu vyjádřit, když žalované žalobkyni doporučil. [jméno FO] je rovný člověk, snaží se domluvit, proto byli i na jednání s panem [jméno FO], aby se celá věc nedostala tam, kde je teď. [jméno FO] však odmítl jakýkoliv ústupek. Podklady byly vyžadovány ze strany žalobkyně od žalované na poslední chvíli. Svědek nevěděl o tom, jestli i ze strany žalované docházelo k nějakým průtahům a pozdnímu odevzdávání podkladů. Žalobkyni svědek vnímá jako spolehlivou, společnost [právnická osoba] s ní i nadále spolupracuje a nejsou v tomto směru žádné problémy. Základem obchodní spolupráce mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní je doporučování zákazníků žalobkyni. Takových případů tedy bylo více, v některých se řešily i obdobné problémy jako s panem [jméno FO], např. v komunikaci, ale to je běžné, někdy jde vše hladce a někdy jsou problémy. Ne každý zákazník má na dotace nárok, to vždy posuzoval pan [jméno FO]. Pokud někoho doporučil a řekl, ano pojďme do toho, jsme schopni to vyřídit, tak se žádost podávala, popřípadě uvedl, že podání žádosti nemá smysl. Pokud žádost doporučil podat, má vysokou úspěšnost, samozřejmě někdy se projekt nepovede, ale to může být i ze strany zákazníka. Oficiálně svědek nevěděl o jiných neúspěšných projektech. - Z výpovědi svědka, [jméno FO], že žalobkyni nezná, se žalovanou má pracovní vztahy. Svědek jednal jednou nebo dvakrát s panem [jméno FO], který se s ním jako s technickým odborníkem radil, jestli jsou návrhy ze strany žalobkyně v pořádku. Svědek mu toto nedoporučil. Jednalo se o implementaci systému, který byl navrhován, na konkrétní stroj. Žalovaná ohledně technických záležitostí spolupracovala s nějakou společností, její technické výstupy svědek nedoporučil, narušilo by to funkčnost stroje. - Z výpovědi jednatele žalobkyně, že se žalovanou se zná delší dobu, v září 2021 žalovaná projevila zájem o dotace, sešli se nad návrhem inovativního řešení, které jednatel žalobkyně považoval za reálné. Dne 20. 1. 2021 žalované zaslal nabídku s veškerými náklady na žalobkyni a na zpracování, bylo to v excelovské tabulce. Na přelomu února a března 2022 byla navázána v této věci spolupráce s [právnická osoba], protože žalobkyně poskytuje zákazníkům komplexní služby, [Anonymizováno]. V dubnu 2022 se sešli s vědci, byl navrhován způsob zapojení, projekt se jim líbil a byl reálný. Dále probíhala jednání o smlouvě s [právnická osoba], pan [jméno FO] nejprve chtěl první zkoušku, to bylo v červnu 2022. Nakonec se zdržovalo podepsání smluvní dokumentace, pan [jméno FO] dostal smlouvy [Anonymizováno], dostal je včas, ale řešilo se to dlouho. Smlouvy se dořešily až v říjnu 2022. Dne 1. 11. 2022 jednatel žalobkyně žalované zaslal první oficiální urgenci, neměl žádné podklady. [jméno FO] říkal, že všechno bude. Původně na tom pracovala paní [jméno FO], posléze i s jednatelem žalobkyně a nakonec na tom pracovali tři. Směrem k žalované probíhaly ze strany žalobkyně průběžné urgence, a to od paní [jméno FO] při každém jednání, vše je to v emailech založených ve spise. Po každém jednání byl sepsán zápis o tom, co je třeba doložit, pak následovala urgence, osobní schůzky, o všem je zápis. V listopadu [Anonymizováno] už to bylo na poslední chvíli, dne [Anonymizováno]. jednatel žalobkyně zasílal urgenci mailem, dne [Anonymizováno]. další urgenci zasílala kolegyně, dne [Anonymizováno]. pak další. Dne [Anonymizováno]. paní [jméno FO] dostala první mail se 14 řádky podkladů, ze kterých žalobkyně vytvořila 67 stran podnikatelského záměru. Ze strany jednatele žalobkyně odešlo žalované 78 mailů, v listopadu [Anonymizováno] s ní komunikoval každý den. Dne [Anonymizováno] proběhl třicetiminutový telefonát, že to takto nejde. Dne [Anonymizováno]. byla doručena poslední nabídka od pana [jméno FO]. Není běžné ze 14 řádků podkladů vypracovat 67stránkový podnikatelský záměr, přesto v projednávané věci žalobkyně pokračovala a dělala maximum pro dokončení projektu. Dne [Anonymizováno]. dostal jednatel žalobkyně od [právnická osoba] výstup, který se vkládal do podnikatelského záměru. První schůzka se žalovanou proběhla v září 2021. Jako problém jednatel žalobkyně vnímal to, že tak malá společnost žádá o tuto dotaci, i proto navrhoval, ať se spojí s [právnická osoba]. Již v lednu nebo v únoru 2022 měl návrh od pana [jméno FO], jak to bude fungovat. Z jeho strany pak byla řada slibů, slíbil doložit fungování technologie, 14 dnů před termínem odevzdávání žádosti to pan [jméno FO] jednateli žalobkyně ukazoval, ale nebylo to zapojené a odzkoušené. Na základě faktů jednatel žalobkyně tomu projektu věřil, již dopředu se společností [právnická osoba] řešili ekonomiku projektu, poté dne [Anonymizováno]. vše rychle opravil. Odstoupení od smlouvy jednatele žalobkyně napadlo, ale pan [jméno FO] podklady postupně začal posílat, tak si řekl, že to dotáhnou, přece jen se to dělalo postupně. Projektový rámec žalobkyně žalované neposílala a ani nemohla, součástí tohoto rámce je dle smlouvy o dílo mimo jiné i ekonomika projektu, toto lze vypracovat až s konkrétními nabídkami. Bez projektového rámce nelze odevzdat projekt. Žalobkyně odevzdala celý projekt včetně projektového rámce. Žalované v souladu se smlouvou o dílo z [datum] předala projektový rámec prostřednictvím informačního systému [Anonymizováno], kdy účet v tomto systému si založila žalovaná, byla administrátorem a poskytla žalobkyni veškeré přístupy. V souladu se smlouvou pak bylo vše předáváno žalované prostřednictvím tohoto systému. Do systému se vše nahrálo najednou, poslední den lhůty. Žalobkyně projekt odevzdala na základě roční spolupráce se žalovanou, ale z její strany byly špatné podklady, funkčnost se žalobkyně dozvěděla až [datum], kdy došly fotografie, a dne [datum], kdy přišly v 18:42 hodin výkresy. Do půlnoci to pak žalobkyně „doklepla“. Co se týče časového harmonogramu dodávání podkladů ze strany žalované, žalované byly zasílány emaily s požadavky na doložení podkladů spolu s termínem, do kdy má toto odevzdat. Pokud byl jednatel žalobkyně dotazován, jak si vysvětluje, že žádost dostala 0 bodů za položku rozpočet, odpověděl, že poslední den pro podání žádosti zjistil, že zařízení nikdy nebylo zapojeno, a došlo mu, že odevzdává něco, za co se ani on nemůže postavit. Pokud toto hodnotitel žádosti uvidí, a jednatel žalobkyně to tak viděl, že to není zapojeno, posráží v jednotlivých hodnoceních body tak, aby celkově žádost neprošla. Jednatel žalobkyně sám více jak 10 let dělal hodnotitele, a proto ví, jaká je praxe. I svědek [jméno FO] potvrdil, že to nefungovalo, jednatel žalobkyně v tu chvíli, když viděl podklady dodané poslední den, uvažoval i o odstoupení od smlouvy, mohl to začít řešit, ale kdyby to nedodělal z tohoto důvodu, stejně by požadoval náklady a stejně by se možná soudil. Žalobkyně vše dodržela, udělala vše, co měla podle nejlepšího vědomí a svědomí, stojí za tím hodně práce. Rozhodnutí o nepřiznání dotace bylo doručeno do informačního systému, o možnosti přezkumu jednatel žalobkyně zřejmě se žalovanou komunikoval telefonicky, ale určitě jí žalobkyně rozhodnutí neposílala písemně. Po nezaplacení faktur již žalobkyně se žalovanou komunikovala pouze o pohledávkách žalobkyně. Ohledně [Anonymizováno] se žalobkyně se žalovanou ústně domluvily, že žalobkyně zpracuje plnou žádost i žádost o platbu v cenách, jak jsou uvedeny v objednávce, a rovněž byla ústně ujednána provize 20 000 Kč, to vše plus DPH. Písemná smlouva uzavřena nebyla, ale minimálně třikrát až čtyřikrát kolem toho žalobkyně komunikovala se žalovanou, žalovaná vše odsouhlasila včetně provize, jejíž výše je obvyklá a spíše i nižší než obvyklá. Ještě jí žalobkyně poskytla slevu, když v původní nabídce bylo za zpracování plné žádosti 25 000 Kč. Přístup do systému [Anonymizováno] si klient vytváří ve spolupráci se žalobkyní, kdy žalobkyně učiní první kroky, přijde SMS a následně do emailu veškeré přístupové údaje. Většinou to funguje tak, a toto i žalobkyně doporučuje, že klient má veškerá administrátorská oprávnění a své heslo a žalobkyně má podúčet, ke kterému má přístupy tak, aby mohla pracovat. V každém případě žalovaná viděla veškeré dokumenty, které byly prostřednictvím systému doručeny i odeslány, včetně toho, co poslala žalobkyně ze svého podúčtu. Za tímto účelem získává žalobkyně od klienta plnou moc. Pokud by projektový rámec nebyl vložen v rámci žádosti, projekt by neprošel již prvním formálním stádiem hodnocením, kde se řeší náležitosti, které mají být připojené. Pokud by se žalovaná přihlásila do svého účtu v rámci informačního systému [Anonymizováno], viděla by mimo jiné i projektový rámec. Obsah metodického pokynu ministerstva pro zpracování podkladů žádostí pro dotace celý nejde nastudovat, jednatel žalobkyně má nastudovanou výzvu, systém znají spíše zaměstnanci žalobkyně. Žalobkyně včetně svého odborného aparátu zná veškeré zákony, které se na projednávanou činnost vztahují, ale každý detail asi neznají. Žalobkyně zná i kritéria hodnocení, každý projekt si předběžně hodnotí sama, zda by prošel či nikoliv. Projekt žalovaného v tomto směru dával smysl. Informační systémy [Anonymizováno] a [Anonymizováno] se rozlišují podle dotačního období. Systém [Anonymizováno] tak byl pro žádosti podané do roku [Anonymizováno]. Každý projekt pak zůstává v systému, ve kterém byl řešen. [Anonymizováno] proto byly řešeny v [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v [Anonymizováno]. Žalobkyně žalované pomáhala oba účty zakládat. Ve smlouvě je uvedeno zřejmě chybně, že se jedná o systém [Anonymizováno], žádost však byla podána v systému [Anonymizováno], jinak by to ani nebylo možné. Dotační období probíhá ještě další 2 roky, aby byla možnost vyčerpat rozpočet. Žalovaná podepsala smlouvu a měla vědět, jaké věci musí nutně udělat, že má účet v určitém systému, k tomuto systému má přístup a musí se do něj dívat. Pokud byl jednatel žalobkyně dotazován, proč v rámci článku 2 odstavec 2 je v písmenu a) Smlouvy o dílo je ujednáno provedení díla doručením projektového rámce prostřednictvím elektronické výměny dat popř. předání nosiče z projektových rámcem v elektronické formě a v písmenu b) provedení díla okamžikem podání plné žádosti, bylo to myšleno tak, že pokud by bylo vše včas, projektový rámec by byl vypracován dříve, jednatel žalobkyně ho pak posílá klientovi mailem nebo předám na flashce a společně to ještě proberou, takto to bylo myšleno ve smlouvě. V tomto případě, a stává se to i v jiných případech, však byl projektový rámec vypracováván na poslední chvíli a byl zaslán přímo prostřednictvím informačního systému společně se žádostí. Projektový rámec byl zpracováván průběžně, jeho součástí byl i podnikatelský záměr a technická část, se žalovaným bylo vše komunikováno, ale k finalizaci žalobkyně neměla potřebná data. Jinak se vše dělalo průběžně, ale projektový rámec byl kvůli technickým datům zaslaným na poslední chvíli rovněž na poslední chvíli opravován. Jednatel žalobkyně měl za to, že inovace má šanci na úspěch, [právnická osoba] původně navrhoval jiné, lepší řešení než žalovaná, ale pan [jméno FO] to odmítl a chtěl jít od základů, proto byla vytvořena teoretická zpráva, ale ze strany pana [jméno FO] se to pak změnilo. - Z výpovědi jednatele žalované, že veškerá spolupráce se žalobkyní byla zmatečná, neprofesionální a výsledek nebyl žádný. Žalované vznikla další škoda, když ji žalobkyně dotlačila do spolupráce s [právnická osoba], čímž vznikly další nemalé finanční výdaje. Neexistoval přesný harmonogram toho, jakým způsobem měla žalovaná odevzdávat potřebné podklady. Nejprve se žalovanou spolupracoval pan [jméno FO], poté paní [jméno FO] a poté ještě jedna paní, jmenovala se asi [jméno FO]. S paní [jméno FO] žalovaná komunikovala prostřednictvím e-mailu, řešila to manželka jednatele žalované, a vše odevzdávali tak, jak bylo požadováno a průběžně. Je pravda, že některé podklady žalovaná odevzdávala úplně na poslední chvíli, ale bylo to tak pro chování žalobkyně. [jméno FO] to nezvládala, na konci si to převzal pan [jméno FO] a tvrdil, že to má smysl a snažil se to stihnout. Jednatel žalované sám navrhoval, zda by nebylo lepší to zastavit, finančně se vyrovnat a celé to posunout až bude vypsán nějaký další dotační titul, to žalobkyně nechtěla, celé to bylo šité horkou jehlou za vidinou zisku. Žalobkyně sama přesně nevěděla, jaké informace jsou potřeba, co přesně má žalovaná poskytnout a jakým způsobem je potřeba filtrační jednotku popsat. Nepomohla tomu ani spolupráce s [právnická osoba]. Není pravda, že by [Anonymizováno] nebyla nikdy zapojena, to by žalovaná [právnická osoba] nemohla předat data. Večer posledního dne pro podání žádosti jednateli žalované pan [jméno FO] řekl, ať sedí u sebe v kanceláři, bylo to kolem 17., 18. hodiny, posílal mu dokumenty k podpisu a jednatel žalované je skenoval a posílal podepsané zpět. Jednatel žalované do dnešního dne od žalobkyně viděl pouze pár papírů, ale rozhodně ne celý projektový rámec, jak je ujednáno ve smlouvě o dílo. Co se týče komunikace a předávání dokumentů prostřednictvím aplikace [Anonymizováno], respektive [Anonymizováno], s paní [jméno FO] žalovaná řešila přihlášení do tohoto systému, jednatel žalované měl k dispozici přístupové informace k jednomu z těch systémů. [jméno FO] mu ale potom řekla, že tam nemá co dělat, že to je jejich pracovní složka. Jednatel žalované jim ale poté nedůvěřoval a do systému se díval, ale nic tam nebylo. Možná to bylo tím, jak vypověděl jednatel žalobkyně, že se jednalo o špatnou aplikaci. Jednatel žalované to žádným způsobem neřešil. Poslední dny a hodiny před termínem odevzdání žádosti jednatel žalované s manželkou řešili u paní [jméno FO], jaké jsou výstupy jejich práce, jednateli žalované aplikace nic neříkaly, řešil hlavně tu technickou část, na to ostatní měl žalobkyni. Nikdo s ním však nic nekonzultoval, žádný výstup ani projektový rámec nedostal ke kontrole a k připomínkám, ačkoliv do toho chtěl nahlédnout. Faktury žalobkyně žalovaná neuhradila, měla to být odměna za provedenou práci a jednatel žalované žádný výsledek práce neviděl. O podání žádosti byl informován telefonicky, ale v podstatě do tohoto soudního řízení projektový rámec neměl k dispozici. Ani poté, co byla žádost o dotaci podána, neviděli žádné dokumenty, manželka to řešila, dívali se do aplikace [Anonymizováno], tam vůbec nic nebylo, asi to bylo nahrané v [Anonymizováno]. Žalovaná nebyla vůbec informována, že žádost byla neúspěšná, žalobkyně nekomunikovala, respektive chtěla pouze zaplatit faktury. Žalovaná nebyla informována o možnosti podat žádost o přezkum. Až později jí do datové schránky přišla zpráva o neúspěšnosti žádosti, ale bylo to v době, kdy už lhůta pro přezkum uplynula. Jednatel žalované se pak informoval, volal na ministerstvo, protože žalovaná neuspěla jen asi o 3 body, a bylo mu řečeno, že kdyby žádost o přezkum podali, měli šanci na úspěch. V rámci přípravy žádosti ze strany žalobkyně proběhly nějaké urgence, ale nebyla stanovena přesná časová osa, žalobkyně po žalované chtěla podklady na poslední chvíli a poté to otáčela proti ní. Že dílo nebylo provedeno usoudil jednatel žalované z toho, že nebyl žádný výsledek, neobdržel žádný výstup, žádný projektový rámec, nic k připomínkám a ke kontrole, což bylo v rozporu se smlouvou o dílo. K hodnocení arbitra se jednatel žalované dostal neoficiálně, zpětně si poté kontroloval ty systémy a hodnocení bylo v jednom z nich. Co se týče druhé části žaloby ohledně [Anonymizováno], bylo to v rámci spolupráce s [právnická osoba], jednatel žalované to celé odmítal. Je pravdou, že pak byl v kanceláři u žalobkyně, tam po něm chtěli zmatečně podepisovat různé papíry, ale žádnou smlouvu ohledně částky 5 000 Kč za zpracování žádosti o platbu a ohledně provize ve výši 20 000 Kč se žalobkyní neuzavřel. Provizi platit odmítal. Je ale pravda, že platbu obdržel. Řešilo se to proto, že pan [jméno FO] řekl, že [právnická osoba] a jejich výstup je nezbytně potřeba kvůli dotačnímu titulu, žalovaný mu důvěřoval. S panem [jméno FO] pak žalovaná řešila faktury ohledně [Anonymizováno], nejprve to pan [jméno FO] chtěl řešit jako celek, poté už přestal komunikovat a odmítal jakékoliv smírné řešení. Zaplatit obě faktury ve vztahu k inovačnímu voucherům žalovaná odmítá, a to i přesto, že obdržela plnění. Listiny a dokumenty, které žalobkyně založila do spisu, jednatel žalované viděl až v soudním spise v rámci tohoto řízení, předtím je k dispozici neměl.

4. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 10. 11. 2022 byla mezi žalovanou jako objednatelem a žalobkyní jako zhotovitelem uzavřena Smlouva o dílo č. [Anonymizováno]. Zhotovitel se touto smlouvou zavázal pro objednatele provést dílo v podobě zpracování kompletní dotační žádosti v rámci „[Anonymizováno]“, program [Anonymizováno], vyhlášeného na období let [Anonymizováno] až [Anonymizováno] a provádění činností nutných pro vyplacení a řádné vyúčtování dotace, bude-li na základě předtím uvedené dotační žádosti přiznána, a to v rozsahu vyplývajícím z podmínek „[Anonymizováno]“. Objednatel se zavázal dílo převzít a zaplatit dohodnutou cenu díla (čl. 1 bod 1 Smlouvy o dílo). Provedení díla zahrnuje zpracování projektového rámce (vč. uskutečnění konzultačních schůzek), zpracování plné žádosti, zpracování pokynů a vzorové dokumentace, příprava výběrového řízení (výběrových řízení) na dodavatele poptávané technologie, stavby, služby atd. a pomoc při jeho uskutečnění a v případě získání dotace řízení projektu, zpracování žádosti o platbu a výkon řízení a monitoring projektu (čl. 1 bod 2 Smlouvy o dílo). Zhotovitel splní závazek k provedení díla dle čl. 1 odst. 1 uskutečněním dílčích plnění tak, jak je sjednáno v článku 2, odst. 1 níže. Smluvní strany se zároveň dohodly na tom, že pokud nebude objednateli dotace na základě kompletní dotační žádosti přiznána, pak se předmět díla podle této smlouvy bez dalšího zužuje na dílčí plnění uvedená pod písm. a), b), c) v odst. 1 článku 2 níže s tím, že ve zbytku připadajícím na dílčí plnění pod písm. d) až f) se smlouva o dílo ruší. Provedení dle smlouvy o dílo je rozvrženo na dílčí plnění uskutečněná v termínech tak, že ve lhůtě do 30 dní od uzavření této smlouvy o dílo, ne však dříve než do uplynutí 14 dnů ode dne, kdy od objednatele obdrží všechny nezbytné podklady vyjmenované v příloze č. 1 bod 1, zhotovitel zpracuje a objednateli prostřednictvím elektronické výměny dat doručí projektový rámec s tím, že obsah a náležitosti projektového rámce jsou definovány v příloze 1 bod 1 k této smlouvě o dílo (a to bod 1) (čl. 2 bod 1. písm. a) Smlouvy o dílo). Ve lhůtě vyplývající z výzvy k předkládání žádostí zpracuje a prostřednictvím elektronického účtu objednatele (viz článek 1 odst. 5 výše – dále jen „účet objednatele“) podá plnou žádost (čl. 2 bod 1 písm. b) Smlouvy o dílo). Jednotlivá dílčí plnění jsou uskutečněna a závazek zhotovitele k provedení díla v jejich rozsahu je splněn: a) doručením projektového rámce objednateli prostřednictvím elektronické výměny dat, popř. předáním nosiče s projektovým rámcem v elektronické formě, a to v případě projektového rámce (viz odst. 1 písm. a) v tomto článku); b) okamžikem, ke kterému bude podána plná žádost (viz odst. 1 písm. b) v tomto článku) (čl. 2 odst. 2 písm. a) a b) Smlouvy o dílo). Objednatel je povinen spolupracovat a předávat zhotoviteli informace pro provedení předmětu smlouvy tak, aby byly včas splněny jednotlivé dílčí úkoly. Jedná se zejména o informace související s podnikatelským záměrem v projektu, názvu a rozsahu projektu, ekonomické informace o stavu a ekonomické historie společnosti (výsledovky a rozvahy), informace o pořizovaných technologiích v rámci projektu, informace o termínech plánovaného pořízení technologií, informace o plánovaném rozpočtu, uvedení odpovědných osob za ekonomickou, technologickou část řešení projektu a statutárního zástupce projektu. Dále pak informace o počtu a pracovním zařazení projektového týmu, informace o investicích a předpokládaném průběhu projektu. Následně také informace potřebné pro uskutečnění poradenských služeb výběrového/vých řízení. V rámci výběrových řízení zhotovitel neodpovídá za správnost technických údajů. Za správnost technických údajů odpovídá objednatel (čl. 3 odst. 1 Smlouvy o dílo). Zhotovitel je povinen provádět úkony vedoucí ke splnění jednotlivých dílčích úkolů v článku 2. Zhotovitel nese plnou odpovědnost za naplnění všech dílčích úkolů v souladu se zákony a pokyny příslušného operačního programu. Nesplnění dílčího úkolu v termínu a s patřičnými náležitostmi zakládá nárok na nevyplacení nebo vrácení odměny za jednotlivý dílčí úkol. Zhotovitel neodpovídá za pravost, platnost ani úplnost dokumentů a podkladů, které mu předloží objednatel v souvislosti s touto smlouvou o dílo a neodpovídá rovněž ani za správnost, úplnost a pravdivost údajů v nich uvedených (čl. 4 odst. 1 Smlouvy o dílo). Zhotovitel bude předkládat veškerou dokumentaci pro splnění jednotlivých dílčích úkolů prostřednictvím aplikace [Anonymizováno]. Kvalita dokumentace bude kontrolována dle metodiky [Anonymizováno]) prostřednictvím projektového manažera (PM) v příslušném systému. Zde může kontrolu provádět také objednatel. Za kvalitu odpovídá zhotovitel (čl. 4 odst. 2 Smlouvy o dílo). Smluvní strany se dohodly tak, že cena díla bude tvořena pevnými částkami dohodnutými pro to které dílčí plnění, resp. pevnou sazbou za časovou jednotku pro daný úkon, je-li sjednána, a bonusovou složku (bonus za úspěch) vypočtenou z poskytnuté dotace objednateli tak, jak je uvedeno níže (čl. 5 bod 1. Smlouvy o dílo). Smluvní strany se dohodly na následujících cenách pro uvedená dílčí plnění: a) za vyhotovení projektového rámce (viz článek 2, odst. 1 písm. a) výše) smluvní strany sjednávají cenu díla v částce 20 000 Kč s tím, že k uvedené částce bude připočtena DPH v zákonné výši; b) za vyhotovení a podání kompletní dotační žádosti (viz článek 2, odst. 1 písm. b) výše) smluvní strany sjednávají cenu díla v částce 35 000 Kč s tím, že k uvedené částce bude připočtena DPH v zákonné výši (čl. 5 bod 2 písm. a) a b) Smlouvy o dílo). Objednatel uhradí cenu díla na základě řádných daňových dokladů vystavených zhotovitelem v návaznosti na uskutečnění zdanitelných plnění, čímž se rozumí den, kdy dojde podle článku 2 odst. 2 výše k uskutečnění daného dílčího plnění (čl. 5 bod 5 Smlouvy o dílo). Smluvní strany dále výslovně sjednaly, že nárok zhotovitele na zaplacení ceny díla za uskutečněná dílčí plnění nebude nijak dotčen tím, že objednateli nebude dotace přiznána nebo vyplacena (čl. 5 bod 8 Smlouvy o dílo). Zhotovitel si vyhradil právo pozastavit provádění díla, jestliže se objednatel ocitne v prodlení s úhradou peněžitých dluhů vůči zhotoviteli vzniklých na základě této smlouvy o dílo, a to do doby, než objednatel dlužnou částku uhradí (čl. 5 bod 9 Smlouvy o dílo). Objednatel je povinen uhradit faktury za provedené dílčí úkoly v článku 2 dle cen v článku 5, a to do data splatnosti uvedeného na fakturách. Pokud tak neučiní, bude zhotovitel objednateli účtovat smluvní pokutu 0,05 % za každý den prodlení po této lhůtě splatnosti z celkové částky uvedené na faktuře včetně DPH (čl. 6 Smlouvy o dílo). Z přílohy č. 1 – Specifikace díla pak bylo zjištěno, že úkony tvořící součást díla jsou definovány takto:

1. Zpracování projektového rámce (a) název a rozsah projektu, b) vytvoření anotace projektu, c) popis řešeného problému, d) určení cílů projektu, e) ekonomické informace – výsledovky a rozvahy, f) informace o pořizovaných technologiích, stavbách, službách atd. v rámci projektu, g) informace o termínech plánovaného pořízení technologií, staveb, služeb atd., h) nabídky a informace o plánovaném rozpočtu, i) projektový tým – uvedení odpovědných osob za ekonomickou, technologickou, odbornou a personální část řešení projektu, j) určení klíčových aktivit a termínů v projektu. Úkony ohledně zpracování plné žádosti v bodu 2 Přílohy č. 1 byly sjednány takto: a) analýza projektu, b) studie proveditelnosti, c) finanční realizovatelnost projektu, d) ostatní dokumentace dle podmínek dotačního projektu, e) odeslání plné žádosti, f) doplnění žádosti na základě požadavků projektového manažera, g) odeslání plné žádosti. Za zhotovení dílčího plnění dle čl. 2 bodu 1. písm. a) Smlouvy o dílo, tedy vypracování projektového rámce, a za zhotovení dílčího plnění dle čl. 2 bodu 1 písm. b) Smlouvy o dílo, zpracování plné žádosti, vystavila žalobkyně žalované dne 7. 12. 2022 fakturu č. [hodnota] na celkovou částku 66 550 Kč, tvořenou částkou 24 200 Kč včetně DPH (20 000 Kč bez DPH) za projektový rámec a částkou 42 350 Kč včetně DPH (35 000 Kč bez DPH) za plnou žádost. Splatnost faktury byla stanovena ke dni 21. 12. 2022.

5. Dne 15. 8. 2022 byla vyhlášena výzva [ministerstvo] v rámci [Anonymizováno], „[Anonymizováno]“, datum ukončení příjmu žádostí o podporu bylo [datum]. Výzva obsahuje údaje ohledně cíle výzvy, podporovaných aktivitách, základní požadavky na žadatele o podporu a projekt, informace o způsobilosti výdajů, ostatní specifické podmínky, údaje ohledně žádosti o podporu, způsobu jejího předložení a vyřízení (mimo jiné informaci, že žádost o podporu podává žadatel prostřednictvím aplikace [Anonymizováno] a že žádost o podporu je hodnocena způsobem, který je popsán v dokumentu v Příloze 4 [Anonymizováno]). Na podporu není právní nárok. Závazná struktura při tvorbě podnikatelského záměru, který je povinnou přílohou žádosti o podporu a základním dokumentem při hodnocení projektu, byla stanovena Přílohou č. 3, kdy podnikatelský záměr musí obsahovat anotaci projektu, identifikační údaje žadatele o podporu, údaje o kvalitě a strategickém zaměření (mimo jiné i srovnání s konkurencí z teritoriálního hlediska), údaje o implementaci (jejichž součástí je i položka rozpočet, která musí obsahovat investiční a neinvestiční řešení předkládaného projektu, souhrnný přehled jednotlivých položek rozpočtu a celkový rozpočet), údaje o dopadech (komercializace výsledků vývoje a výzkumu, analýza trhu, dopady na životní prostředí) a závěr. Veškeré položky a jejich požadovaný obsah jsou zde detailně popsány. Způsob hodnocení žádostí o podporu byl stanoven v Příloze č. 4, kdy mimo jiné pro úspěšné splnění věcného hodnocení je nutné splnění všech kritérií kategorie A a zároveň součet bodů kategorie B až D musí být minimálně 60, a zároveň v kritériu Rozpočet musí projekt dosáhnout minimálně 3 bodů. Každé kritérium obsahuje prostor pro komentáře bodového hodnocení. Skutečnost, kdy žádost o podporu nesplní některé z kritérií kategorie A či nedosáhne na minimální stanovený počet bodů, povede k zamítnutí žádosti o podporu. Proti tomuto výsledku má žadatel možnost podat žádost o přezkum. Veškerá kritéria a jejich jednotlivé položky jsou detailně rozpracovány.

6. Prostřednictvím emailové komunikace byla žalovaná požádána dne [datum] o zaslání potřebných podkladů, jak bylo domluveno na schůzce předchozího dne, a o registraci na portálu [Anonymizováno] , žalovaná reagovala na email dne [datum]. Dne [datum] byla registrace dokončena. Od [datum] do [datum], kdy byl konečný termín pro podání žádosti o podporu, probíhala mezi účastníky emailová komunikace, žalovaná byla žádána o příslušné podklady. Dne [datum] pan [jméno FO] žádal pana [jméno FO] o technické údaje k projektu. Dne [datum] byla žalobkyni i žalované zaslána Technická zpráva, Zpráva z testování včetně příloh a předávací protokol, který bylo třeba podepsat. Teprve dne [datum] potvrdil jednatel žalobkyně, že po formální stránce a z pohledu dat jsou zaslané výstupy v pořádku. Dne [datum] žádala paní [jméno FO] žalovaného o zaslání čísla účtu, kam bude proplacena dotace. Dne [datum] byla žalobkyní urgována s tím, že je vše na hraně, aby se to stihlo. Žalobkyně z důvodu chybějících podkladů nebyla ještě dne [datum] schopna vypracovat rozpočet. Dne [datum] v 18:24 hodin a v 18:42 hodin pan [jméno FO] zasílal panu [jméno FO] přílohy k podpisu. Téhož dne žalovaná zaslala žalobkyni emailem 20 příloh s názvem předmětu emailu výkresy, a to ve 14:16 hodin, další dvě přílohy byly žalovanou žalobkyni zasílány v 18:57 a 19:10 hodin. Podnikatelský záměr jako podklad k žádosti o podporu byl žalobkyní zpracován [datum] v rozsahu 67 stran, obsahuje identifikační údaje žadatele o podporu, technický popis výrobku a jeho vývoje mimo jiné s údajem, že vývoj byl ukončen k [datum]. Dokument dále mimo jiné obsahuje údaje o metodice a postupu řešení předkládaného projektu s tím, že příprava dotační žádosti měla být zahájena [datum] a měla zahrnovat volbu dotačního programu, nabídku na zpracování, podpis smlouvy, definici potřebných podkladů, předání podkladů, harmonogram realizace. Termín podání žádosti byl stanoven na [datum].

7. Co se týče spolupráce žalovaného se žalobkyní před podáním žádosti o dotaci, jednatel žalobkyně a žalované se znají delší dobu, již v roce 2021 žalovaná projevila zájem o dotace, žalobkyně zaslala žalované nabídku s veškerými náklady na zpracování. Na přelomu února a března [Anonymizováno] byla navázána spolupráce se společností [právnická osoba] ohledně technického řešení projektu. Se žalovanou se dlouho řešily smlouvy, v listopadu [Anonymizováno] byla žalovaná urgována o zaslání podkladů. Veškeré podklady nebyly dodány včas, ale nakonec žalovaná dodala vše potřebné dle pokynů žalobkyně a jejich zaměstnanců. Dodané dokumenty nebyly rozvedeny úplně do detailů, byly naopak stručné. Jednatel žalované sdělil, že potřebné informace pošle v bodech, toto bývá obvyklé, žalobkyně na základě těchto stručných podkladů vytvořila celý podnikatelský záměr. Žalobkyně získává podklady od klientů v souladu s požadavky ke konkrétní žádosti o podporu, které bývají zveřejňovány ministerstvem. Většinou je projekt klientům žalobkyně zasílán dopředu, konzultuje se, doplňuje, existuje zpětná vazba. V projednávaném případě projektový rámec nebyl zaslán žalované dopředu, nebyl na to čas, posílal se společně se žádostí o podporu. Žalované byly veškeré dokumenty předávány prostřednictvím aplikace [anonymizováno] (ačkoliv ve smlouvě o dílo je uvedena aplikace [Anonymizováno] a sám jednatel žalobkyně nejprve vypověděl, že se jednalo o aplikaci [Anonymizováno]). Oficiální harmonogram odevzdávaní dokladů ze strany žalované nebyl vypracován. Na zpracování zakázky má žalobkyně obvykle 2 až 3 měsíce. V projednávané věci obdržela žalobkyně technické podklady až [datum]. Odstoupení od smlouvy o dílo jednatel žalobkyně zvažoval, a to zejména s ohledem na skutečnost, že poslední den pro podání žádosti zjistil, že zařízení nebylo nikdy zapojeno a došlo mu, že odevzdává něco, za co se nemůže postavit. Nakonec se rozhodl dílo dokončit, protože by se v opačném případě stejně možná musel soudit o náklady. Pro nezaplacení faktur žalobkyně se žalovanou přestala komunikovat, žádost o přezkum zamítavého rozhodnutí s ní žádným způsobem neřešila. Žalovaná řešila zejména technickou část, v ostatním spoléhala na žalobkyni. Žalovaná nedostala dopředu žádné výstupy ke kontrole a připomínkám, proto neuhradila vystavené faktury. Žalobkyně žalovanou neinformovala o možnosti podat žádost o přezkum, toto zjistila až poté, co jí byla doručena do datové schránky zpráva o zamítnutí žádosti, ale to už uběhla lhůta pro podání žádosti o přezkum. Až zpětně, v rámci soudního řízení, žalovaná zjistila, že veškeré dokumenty se nacházely v systému [Anonymizováno], nikdy před tím je neměla k dispozici.

8. Informační systémy [anonymizováno] a [anonymizováno] se rozlišují podle dotačního období, [Anonymizováno] fungoval pro žádosti podané do roku [Anonymizováno]. [Anonymizováno] proto byly řešeny v [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v [anonymizováno]. Žalovaná si sama měla zřídit do systémů přístup a následně předat přístupové údaje žalobkyni. Žalovaná měla do systému kdykoliv přístup. Ve Smlouvě o dílo je uveden systém [Anonymizováno], jednatel žalobkyně při své výpovědi po celou dobu hovořil ve vztahu ke smlouvě o dílo rovněž o [Anonymizováno], později uvedl, že se jednalo o chybu a měl být uveden [Anonymizováno]. Jednatel žalované v souladu se smlouvou kontroloval systém [Anonymizováno], kde neviděl žádné výstupy.

9. Žádost o podporu žalované byla rozhodnutím [ministerstvo] dne [datum] zamítnuta s tím, že dne [datum] byla žalovaná prostřednictvím depeše v [Anonymizováno] informována, že její žádost o podporu nesplnila podmínky věcného hodnocení. Žalovaná byla zároveň poučena o možnosti podat žádost o přezkum. Této možnosti nevyužila. Žalovaná získala [Anonymizováno] bodů a projekt tak nevyhověl. Arbitr mimo jiné konstatoval, že rozpočet není stanoven hospodárně, efektivně a účelově a dle metodických pokynů. Ačkoliv žadatel doložil cenové nabídky pro uvažovaná zařízení, není v projektu dostatečně zdůvodněno, na základě čeho a jakých parametrů byl stanovený záměr nákupu zařízení a jaké aktivity na nich budou realizovány. S ohledem na výrobu [Anonymizováno] v řádech stovek ročně není zřejmý a řádně zdůvodněný nákup [Anonymizováno]. Z odborného pohledu a pohledu hodnotitele arbitr postrádal podrobné zhodnocení nákupu položek, návaznost a soulad s aktivitami projektu a návaznost na technologický postup výroby a celkovou efektivitu a návratnost investice. Vzhledem k tomu, že není řádně zdůvodněna a popsána provázanost investic s technologickým postupem výroby, byl arbitr nucen postupovat podle příručky a všechny položky rozpočtu vyřadit z rozpočtu projektu, což mělo na následek nemožnost doporučení projektu k realizaci. Arbitr postrádal detailní popis komercializace výsledků, predikci prodeje a návratnost vynaložených investic. Velkým rizikem byl spoleh na distribuci prostřednictvím partnera, kde není zřejmé, jakým způsobem bude řešena právní stránka, ochrana duševního vlastnictví apod. Arbitr postrádal popis ochrany duševního vlastnictví v Česku a v zahraničí a expanzi na nové trhy, kdy žadatel spoléhal na distribuční kanály prostřednictvím externí firmy. Za silné stránky arbitr označil znalost v dané problematice, zajímavý námět a inovativnost s pozitivním dopadem na životní prostředí. Za slabé stránky arbitr označil nedostatečně zdůvodněný nákup položek a provázanost s aktivitami, absence údajů o ochraně duševního vlastnictví, skutečnost, že žadatel spoléhal na distribuci prostřednictvím jednoho partnera a nebyl zřejmý export na zahraniční trhy. Závěrem arbitr uvedl, že předložená projektová žádost je zpracována na velmi nízké úrovni. Inovovaný produkt má potenciál, podnikatelský záměr má však velmi hrubé nedostatky a zdůvodnění, zejména s ohledem na klíčové aktivity, které musí být provázány s investičními položkami. Dalším nedostatkem je komercializace, analýza a velikost trhu a uvedení návratnosti vynaložených finančních prostředků. Nedostatkem je definice a podrobné zdůvodnění nákupu infrastruktury s ohledem na to, co chce žadatel vyrábět. Podnikatelský záměr je celkově na nízké úrovni. S ohledem na negativní posudek, nízké bodové hodnocení a nesplnění kritéria, které hodnotí rozpočet, nedoporučil arbitr projekt k realizaci. Z podrobného hodnocení bylo mimo jiné zjištěno, že žalovaná jako žadatel splnila vylučovací kritéria, která jsou hodnocena pouze výroky Ano, Ne a Nerelevantní. Co se týče kategorie B věcného hodnocení (kvalita a strategické zaměření), tato kritéria jsou bodovací, případně kombinovaná, je zde uvedena hodnocená položka, maximální možný počet bodů, dosažený počet bodů a slovní hodnocení. Ve většině hodnocených položek žalovaná jako žadatelka o dotaci neobdržela plný počet bodů. V kategorii C věcného hodnocení (implementace), která je rovněž bodovací, popřípadě kombinovaná, zde žalovaná obdržela v několika položkách plný počet bodů, v několika bylo hodnocení sníženo pouze o jeden bod. Za položku Rozpočet projektu (kombinované kritérium) však žalovaná obdržela 0 bodů ze 7 možných s odůvodněním, že žadatel uvedl pouze obecný popis využití nakupované infrastruktury, chybí provázanost a návaznost jednotlivých investičních položek mezi sebou, detailní hodnocení a technologický postup výroby, informace, v čem bude spočívat efektivnost a návratnost vynaložených finančních prostředků, detailní zdůvodnění technické specifikace, detailní popis návratnosti investice. S ohledem na absenci uvedení technologického postupu výroby není možné usoudit, zda je investiční návrh věrohodný a zda jsou jednotlivé položky rozpočtu účelově navržené a rozpočet tak bude hospodárný, efektivní a náklady budou oprávněné. Chybí detailní popis využití pořizované infrastruktury, popis položek je obecného charakteru, chybí technicko – ekonomické hodnocení a na základě čeho byly navrženy technické parametry zařízení. Z uvedených důvodů arbitr všechny investiční položky vyřadil z rozpočtu projektu, protože nebyly dostatečně zdůvodněné a žadatel tímto nesplnil kritérium a projektová žádost nebyla doporučena k podpoře. V kategorii D věcného hodnocení (dopad) jsou položky sem spadající hodnoceny spíše nižším počtem bodů, žádná položka neobdržela plný počet bodů, položka Kompetence žadatele pro komercializaci obdržela 0 bodů z možných 5. Dne [datum] pak byla žadateli prostřednictvím aplikace [Anonymizováno] zaslána depeše se zprávou, že žádost o podporu nesplnila podmínky věcného hodnocení, žadatel byl poučen o možnosti vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí a o možnosti podat žádost o přezkum, a to do 15 dnů od doručení výzvy.

10. Žalovaná si u žalobkyně objednala dne [datum] zpracování plné žádosti v rámci dotačního programu [Anonymizováno] v ceně 10 000 Kč. Dne [datum] byla žalované v souladu s podmínkami pro poskytování finančních prostředků stanovenými [Anonymizováno] (dále jen „[Anonymizováno]“) poskytnuta dotace ve výši 107 400 Kč. Fakturou ze dne 2. 2. 2023 č. [hodnota] vyúčtovala žalobkyně žalované částku 6 050 Kč včetně DPH (5 000 Kč bez DPH) za žádost o platbu v rámci programu [Anonymizováno] a výzvy [Anonymizováno] dle objednávky ze dne 4. 3. 2022. Splatnost faktury byla stanovena ke dni 16. 2. 2023. Fakturou ze dne 20. 2. 2023 č. [hodnota] vyúčtovala žalobkyně žalované částku 24 200 Kč včetně DPH (20 000 Kč bez DPH) za provizi v rámci programu [Anonymizováno] a výzvy [Anonymizováno] dle objednávky ze dne 4. 3. 2022. Splatnost faktury byla stanovena ke dni 6. 3. 2023.

11. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou přípisem ze dne 8. 5. 2023 k úhradě dlužné částky v souhrnné výši 96 800 Kč a k úhradě smluvní pokuty ve výši 4 458,85 Kč nejpozději do 15. 5. 2023. Zpráva byla dodána do datové schránky žalované 8. 5. 2023.

12. Dle ust. § 2586 občanského zákoníku se smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

13. Dle ust. § 2590 odst. 1 občanského zákoníku zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

14. Dle ust. § 2591 občanského zákoníku je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy.

15. Dle ust. § 2594 občanského zákoníku zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče. Překáží-li nevhodná věc nebo příkaz v řádném provádění díla, zhotovitel je v nezbytném rozsahu přeruší až do výměny věci nebo změny příkazu; trvá-li objednatel na provádění díla s použitím předané věci nebo podle daného příkazu, má zhotovitel právo požadovat, aby tak objednatel učinil v písemné formě. Lhůta stanovená pro dokončení díla se prodlužuje o dobu přerušením vyvolanou. Zhotovitel má právo na úhradu nákladů spojených s přerušením díla nebo s použitím nevhodných věcí do doby, kdy jejich nevhodnost mohla být zjištěna. Zachová-li se zhotovitel podle odstavců 1 a 2, nemá objednatel práva z vady díla vzniklé pro nevhodnost věci nebo příkazu.

16. Dle ust. § 2604 občanského zákoníku je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

17. Dle ust. § 2605 občanského zákoníku je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

18. Dle ust. § 2606 občanského zákoníku provádí-li se dílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech.

19. Dle ust. § 2610 občanského zákoníku právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.

20. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

21. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

23. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

24. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl v rámci právního hodnocení k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně.

25. Soud v projednávané věci vycházel z ustanovení občanského zákoníku, upravujících smlouvu o dílo. Co se týče nároku žalobkyně na zaplacení částky 66 550 Kč, bylo v řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dne 10. 11. 2022 Smlouvu o dílo, na základě které se žalobkyně jako zhotovitel zavázala vyhotovit pro žalovanou jako objednatele mimo jiné projektový rámec k dotační žádosti a dále zpracovat a podat samotnou žádost o dotaci v rámci Operačního programu [Anonymizováno], program [Anonymizováno]. Mezi účastníky byl ujednán způsob uskutečnění jednotlivých dílčích plnění a splnění závazku zhotovitele k provedení díla, když závazek ke zhotovení projektového rámce měl být splněn doručením projektového rámce žalované prostřednictvím elektronické výměny dat, popřípadě předáním nosiče s projektovým rámcem v elektronické formě, a závazek ke zhotovení žádosti o dotaci jejím podáním. Za zpracování projektového rámce pak byla sjednána cena ve výši 20 000 Kč + DPH a za zpracování a podání plné žádosti cena ve výši 35 000 Kč + DPH. Žalobkyně vyúčtovala žalované cenu za zhotovení projektového rámce a plné žádosti fakturou č. 220185 ze dne 7. 12. 2022, vystavenou na celkovou částku 66 550 Kč, splatnou dne 21. 12. 2022, kterou žalovaná doposud neuhradila. Žalovaná v rámci řízení namítala, že dílo, respektive uvedená dílčí plnění, nebyla žalobkyní provedena, když nebyla žalované předána v souladu se smlouvou o dílo a žalobkyni tak nevzniklo v souladu s ust. § 2604 občanského zákoníku právo na zaplacení ceny díla. Soud po provedeném dokazování a v souladu s citovanými právními ustanoveními dospěl k závěru, že argumentům žalované lze v tomto směru vyhovět pouze částečně, a to ve vztahu k dílčímu plnění dle čl. 2 bod 1. písm. a) Smlouvy o dílo, tedy k závazku žalobkyně zhotovit pro žalovanou projektový rámec. Žalobkyně a žalovaná ve smlouvě o dílo výslovně ujednaly, že projektový rámec bude žalované doručen prostřednictvím elektronické výměny dat, popřípadě předáním nosiče s projektovým rámcem v elektronické formě. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že k tomuto ze strany žalobkyně nedošlo. Sám jednatel žalobkyně vypověděl, že tímto ujednáním je obvykle myšleno předání projektového rámce prostřednictvím emailu či flashdiscu tak, aby si jej objednatel mohl projít před podáním samotné žádosti. Tento obvyklý způsob potvrdila i svědkyně, [jméno FO]. V projednávané věci však byl projektový rámec odeslán spolu s plnou žádostí prostřednictvím příslušného elektronického systému přímo [ministerstvo], aniž by jej žalovaná viděla a měla možnost zkontrolovat. Žalobkyně namítala, že projektový rámec byl odevzdán prostřednictvím příslušné aplikace, do které měla a má žalovaná neomezený přístup, když se zde sama zaregistrovala, což je i v souladu se Smlouvou o dílo ze dne 10. 11. 2022, dle které měl zhotovitel, tedy žalobkyně, veškerou dokumentaci pro splnění jednotlivých dílčích úkolů předkládat žalované prostřednictvím aplikace [Anonymizováno]. Na základě dokazování však bylo zjištěno, že ve smlouvě o dílo byla chybně uvedena aplikace [Anonymizováno], ačkoliv správně mělo být komunikováno prostřednictvím aplikace [Anonymizováno]. Žalovaná až do výslechu jednatele žalobkyně tvrdila, že v aplikaci [Anonymizováno] se nenacházejí žádné dokumenty, vztahující se k projednávané smlouvě o dílo a příslušné dotaci. Sám jednatel žalobkyně při výpovědi hovořil o aplikaci [Anonymizováno] a až později uvedl, že se jedná zřejmě o chybu. Výpovědí jednatele žalované pak bylo prokázáno, že žalovaná měla možnost se fyzicky seznámit s dokumenty až v rámci tohoto soudního řízení. Soud v tomto směru uzavírá, že dílčí plnění v podobě zpracování projektového rámce nebylo žalované předáno v souladu se Smlouvou o dílo. Je pravdou, že žalovaná se na pokyn žalobkyně zaregistrovala do systému [Anonymizováno] (viz emailová komunikace mezi svědkyní [jméno FO], žalovaným a paní [jméno FO] z listopadu [Anonymizováno]), již na základě předchozí spolupráce se žalobkyní však byla rovněž zaregistrována v systému [Anonymizováno]. Proto neměla žádný důvod pochybovat o tom, že i v rámci spolupráce, vyplývající ze Smlouvy o dílo ze dne 10. 11. 2022, bude komunikováno prostřednictvím aplikace [Anonymizováno]. Soud je přesvědčen o tom a považuje za obecně známou skutečnost to, že prostředí žádostí o dotace je pro laika složité a nepřehledné, i proto si konečně žalovaná, stejně jako další klienti žalobkyně, objednávají její služby, když tato se na problematiku dotací specializuje. Nelze proto klást k tíži žalované, že neodhalila tuto chybu ve smlouvě a následné komunikaci, a to i přesto, že se sama zaregistrovala do systému [Anonymizováno] (což byl po celou dobu jediný úkon, který ve vztahu k této aplikaci provedla). Není bez významu, že žalované následně díky této chybě marně uplynula lhůta k podání žádosti o přezkum proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o dotaci, když žalobkyně jí na tuto možnost neupozornila (nepochybně v rozporu se svými povinnostmi, vyplývajícími z ustanovení § 2590 občanského zákoníku), se žalovanou v tu dobu již nekomunikovala z důvodu nezaplacení faktur a žalovaná kontrolovala pouze aplikaci [Anonymizováno]. Veškeré tyto skutečnosti byly jednoznačně prokázány Smlouvou o dílo ze dne 10. 11. 2022, výpověďmi jednatelů účastníků a svědkyně [jméno FO]. Soud proto uzavírá, že žalobkyně žalované projektový rámec nikdy nepředala v souladu se smlouvou o dílo, a proto jí v souladu s ust. § 2604 nevznikl nárok na zaplacení ceny za dílčí plnění ve výši 20 000 Kč + DPH, tedy částky 24 200 Kč.

26. Nad rámec shora uvedeného odůvodnění pak soud konstatuje, že si je vědom skutečnosti, že fakticky byl projektový rámec odeslán spolu se žádostí o dotaci a žalobkyně z tohoto důvodu tvrdila, že svůj dílčí závazek ze Smlouvy o dílo ze dne 10. 11. 2022 splnila a dílčí plnění žalované řádně předala. Provedeným dokazováním však bylo rovněž zjištěno, že dílčí plnění v podobě zhotovení projektového rámce nebylo ani řádně dokončeno, když ve smyslu ust. § 2605 občanského zákoníku nebyla předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Jak již bylo uvedeno výše, projektový rámec nebyl předán žalované dříve před podáním samotné plné žádosti tak, aby se s ním mohla seznámit, konzultovat jej a zkontrolovat. Z důvodu časové tísně, kdy termín pro podání žádostí o podporu byl stanoven na den [datum], byl projektový rámec, respektive podnikatelský záměr, zaslán na příslušné místo spolu se žádostí o podporu, která však následně byla zamítnuta, když nesplnila podmínky věcného hodnocení a obdržela pouhých [Anonymizováno] bodů namísto potřebných minimálně [Anonymizováno] bodů. Podnikatelskému záměru, vypracovanému žalobkyní, bylo vytýkáno velké množství nedostatků, v rámci kombinovaného kritéria, týkajícího se rozpočtu projektu, nebyl udělen žádný bod, a to samo o sobě způsobilo, že projekt nebyl doporučen. Samozřejmě nelze předjímat a ani žádným způsobem zjistit, zda by při předložení projektového rámce žalované ještě před podáním žádosti o podporu byly odhaleny vytýkané nedostatky a arbitr by dospěl k jinému hodnocení, nicméně žalobkyně svým postupem porušila jak ustanovení zákona, tak ujednání samotné Smlouvy o dílo ze dne 10. 11. 2022. Pokud žalobkyně tvrdila, že se tak stalo výlučně pro chování žalované, která potřebné podklady předávala pozdě a některé až zcela na poslední chvíli, ve večerních hodinách dne [datum], soud uzavírá, že toto tvrzení tak, jak jej prezentovala žalobkyně, prokázáno nebylo. Naopak bylo prokázáno, že žalobkyně nepochybně po celou dobu spolupráce se žalovanou nepostupovala jakožto profesionál a s odbornou péčí, když smlouva o dílo byla uzavřena dne 10. 11. 2022, tedy pouhých [Anonymizováno] dnů před termínem pro podání žádostí o podporu. Dále bylo prokázáno, že technický vývoj výrobku, pro který bylo o podporu žádáno, byl dokončen až [datum], tedy pouhých [Anonymizováno] dnů před termínem pro podání žádostí, a až tohoto dne obdržela žalobkyně technickou zprávu a zprávu z testování včetně příloh (viz emailová komunikace, podnikatelský záměr, výpověď jednatele žalobkyně). Jednoznačně bylo prokázáno, že žalovaná ještě ve večerních hodinách dne [datum] zasílala žalobkyni podklady, ale také že žalobkyně v tuto dobu žádala žalovanou o podpis některých potřebných dokumentů (viz emailová komunikace, výpovědi jednatelů účastníků a svědkyně [jméno FO]). Svědkyně [jméno FO] pak vypověděla, že žalovaná reagovala na výzvy k dodání podkladů pozdě a velmi stručně, přesto byl z těchto stručných informací na poslední chvíli vypracován celý podnikatelský záměr jakožto základní dokument pro žádost o podporu. Ačkoliv je pravdou, že žalobkyně žalovanou urgovala, že žalovaná rovněž nespolupracovala úplně bez problémů a že žalobkyně byla do značné míry závislá na informacích a podkladech, poskytnutých žalovanou, soud v tomto směru uzavírá, že žalobkyně jakožto odborník měla postupovat v souladu se svými zákonnými povinnostmi, měla a mohla vyzvat žalovanou k součinnosti dle ust. § 2591 občanského zákoníku, určit jí přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí a případně od Smlouvy o dílo ze dne 10. 11. 2022 odstoupit. Žalobkyně se však rozhodla i přes tyto skutečnosti žádost o podporu podat, ačkoliv musela vědět (a dle výpovědi jednatele žalobkyně i věděla), že projekt má nedostatky, z důvodu časové tísně nebylo možné jej zpracovat tak kvalitně, jak bylo potřeba, a ve výsledku byla žádost o podporu zamítnuta. Sám jednatel žalobkyně při svém výslechu vypověděl, že „v tu chvíli, když viděl podklady dodané poslední den, uvažoval i o odstoupení od smlouvy, mohl to začít řešit, ale kdyby to nedodělal z tohoto důvodu, stejně by požadoval náklady a stejně by se možná soudil“. Dále v podání ze dne 17. 10. 2023 sama žalobkyně sděluje, že „data včetně obrazové dokumentace žalobkyně obdržela poslední den před odevzdáním žádosti (některé podklady ve večerních hodinách). Na první pohled bylo zjevné, že dodané podklady neodpovídají původní dohodě ([Anonymizováno]). Vzhledem ke konci lhůty žalobkyně žádost podala. S ohledem na specifičnost této situace, kdy pro zpracování dílčího plnění byl kromě termínu, ujednaného ve Smlouvě o dílo ze dne 10. 11. 2022, zásadní a konečný termín pro podání žádosti o podporu dne [datum], byla shora popsaná pochybení žalobkyně ve vztahu k poskytnutí dotace fatální a tyto kroky nebylo možné žádným způsobem napravit. Žalobkyně nadto po neuhrazení faktury ze strany žalované přestala se žalovanou komunikovat, neinformovala žalovanou o doručení rozhodnutí o zamítnutí žádosti a o možnosti podat žádost o přezkum tohoto rozhodnutí. Žalovaná se o rozhodnutí nedozvěděla, když jej v důsledku shora již popsaného pochybení hledala v chybné aplikaci, tedy v aplikaci [Anonymizováno] namísto v aplikaci [Anonymizováno] a lhůta pro žádost o přezkum jí tak uplynula. V tomto směru neobstojí obrana žalobkyně, že v souladu se Smlouvou o dílo ze dne 10. 11. 2022 byla oprávněna pozastavit provádění díla, jestliže se objednatel ocitne v prodlení s úhradou svých peněžitých závazků vůči zhotoviteli, když minimálně okamžité informování žalované o možnosti podat žádost o přezkum je v rámci projednávané věci natolik zásadní, že bylo povinností žalobkyně jako zhotovitele tento krok v souladu s ust. § 2590 odst. 1 občanského zákoníku učinit.

27. Soud na základě shora uvedeného uzavírá, že dílčí plnění dle čl. 2 bod 1 písm. a) Smlouvy o dílo ze dne 10. 11. 2022, tedy projektový rámec, nebylo řádně provedeno ve smyslu ust. § 2604 občanského zákoníku, když nebylo dokončeno a předáno žalované jako objednateli, a žaloba byla co do částky 24 200 Kč (tj. 20 000 Kč + DPH) zamítnuta včetně příslušné části požadovaného zákonného úroku z prodlení a dále části smluvní pokuty ve výši 2 347,40 Kč za prodlení s úhradou této části faktury č. 220185 ze dne 7. 12. 2022, když žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení ceny díla, a tudíž se žalovaná nemohla dostat do prodlení se zaplacením ceny uvedeného dílčího plnění. Nad rámec tohoto odůvodnění pak soud rovněž v souladu se shora uvedeným shledal důvody pro aplikaci čl. 4 bod 1 Smlouvy o dílo ze dne 10. 11. 2022, když dílčí úkol dle čl. 2 bod 1 písm. a) nebyl splněn v termínu a s patřičnými náležitostmi, což zakládá nárok na nevyplacení odměny za tento dílčí úkol.

28. Soud naopak shledal oprávněným nárok žalobkyně na zaplacení ceny díla za dílčí plnění dle čl. 2 bod 1 písm. b) Smlouvy o dílo ze dne 10. 11. 2022 ve výši 42 350 Kč (tj. 35 000 Kč + DPH), která byla žalobkyní žalované vyúčtována rovněž fakturou č. 220185 ze dne 7. 12. 2022, splatnou dne 21. 12. 2022. Žalobkyně a žalovaná ve vztahu k tomuto dílčímu plnění ujednaly, že závazek žalobkyně bude splněn okamžikem, ke kterému bude podána žádost. Žádost o podporu byla podána [datum], tedy včas v termínu stanoveném pro její podání, po formální stránce splnila veškeré náležitosti. Žalované proto bylo uloženo zaplatit tuto částku žalobkyni včetně zákonného úroku z prodlení, jehož výši a počátek soud shledává v souladu se zákonnými ustanoveními, a dále včetně příslušné části smluvní pokuty, která byla sjednána v čl. 6 Smlouvy o dílo ze dne 10. 11. 2022 ve výši 0,05 % za každý den prodlení po lhůtě splatnosti, uvedené na faktuře. Soud tak přiznal žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,05 % denně z částky 42 350 Kč za dobu od 21. 12. 2022 do 3. 7. 2022 ve výši 4 107,95 Kč. Žalované byla rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč ve smyslu ust. § 513 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

29. Konečně soud posuzoval nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 050 Kč (5 000 Kč + DPH) a 24 200 Kč (20 000 Kč + DPH) ze žalobkyní tvrzené ústní smlouvy o dílo, na základě které měla žalobkyně pro žalovanou zhotovit žádost o platbu v rámci dotačního programu [Anonymizováno] za cenu 5 000 Kč + DPH a za provizi ve výši 20 000 Kč + DPH. V řízení bylo prokázáno (Nabídka a objednávka zpracování dotace v programu [Anonymizováno] ze dne [datum]), že žalovaná jako objednatel uzavřela se žalobkyní jako zhotovitelem smlouvu o dílo, na základě které se žalobkyně zavázala zpracovat pro žalovanou plnou žádost dle podmínek dotačního programu a žalovaná se zavázala zaplatit cenu ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně dílo provedla a žalovaná cenu zaplatila, toto nebylo žádnou ze stran sporu rozporováno. Je pravdou, že v Nabídce a objednávce ze dne [datum] je uvedena cenová nabídka rovněž za zpracování žádosti o platbu za 5 000 Kč a provizi 20 000 Kč, zároveň však žalobkyně i žalovaná podepsaly, že žalovaná závazně objednává pouze zpracování plné žádosti v ceně 10 000 Kč s tím, že další části budou řešeny v rámci smlouvy o dílo v souladu s touto předloženou cenovou nabídkou. U jednání soudu dne 2. 11. 2023 byla žalobkyně v souladu s ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzvána k označení důkazů, že se žalovanou uzavřela smlouvou rovněž na zpracování žádosti o platbu a provizi. Žalobkyně v reakci na výzvu soudu označila a doložila rozhodnutí [ministerstvo] ze dne [datum], kterým bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta dotace v souladu s [Anonymizováno] ve výši 107 400 Kč. Dále byl proveden důkaz emailovou komunikací, kterou bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím své zaměstnankyně, svědkyně [jméno FO], žádala žalovanou o podpis plné moci a sdělení podkladů k žádosti o platbu. Sama svědkyně [jméno FO] pak vypověděla, že zpracovávala pro žalovanou plnou žádost, žádost o platbu nikoliv, o jejím sjednání a o sjednání provize nic nevěděla. Listinné důkazy předložené k výzvě soudu žalobkyní a výpověď svědkyně [jméno FO] tak tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy na zpracování žádosti o platbu a zaplacení provize neprokázaly. Jediným důkazem, podporujícím tvrzení žalobkyně, byla výpověď jednatele žalobkyně, ovšem za situace, kdy jednatel žalované naopak tvrzení žalobkyně popíral a nárok žalobkyně v těchto částech neuznával. S ohledem na tyto okolnosti pak soud uzavírá, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ve vztahu k tvrzenému uzavření smlouvy na zpracování žádosti o platbu a na zaplacení provize, když ani na výzvu soudu neoznačila důkazy, která by její tvrzení prokazovala, a soud proto v této části (6 050 Kč a 24 200 Kč) žalobu zamítl včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení a paušální částky nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 x 1 200 Kč.

30. Závěrem soud konstatuje, že provedeným dokazováním bylo jednoznačně prokázáno, že obě strany sporu přistupovaly ke své spolupráci ne zcela vhodným způsobem, kdy žalobkyně řešila vše na poslední chvíli před uplynutím termínu pro podání žádostí o podporu a žádost podala i za situace, kdy se (dle slov svého vlastního jednatele) nemohla zcela postavit za výsledek své činnosti; žalovaná pak nepochybně nevyvíjela takové úsilí, jaké by se od ní dalo očekávat, i ona předkládala dokumenty na poslední chvíli, na požadavky žalobkyně reagovala velmi stručně, a celkově toto vše vedlo k zamítnutí žádosti o podporu a k tomuto sporu. Rozhodnutí soudu pak kromě zákonných ustanovení a provedenému dokazování odpovídá i spravedlivému řešení tohoto sporu, kdy žalovaná je povinna žalobkyni uhradit cca polovinu žalované částky a každá ze stran si sama ponese své náklady řízení (k tomu srov. např. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 29. 10. 2009 sp. zn. I. ÚS 1688/09, dle kterého spravedlnost musí být přítomna vždy v procesu, kterým soudce interpretuje a aplikuje právo, jako hodnotový činitel. Spravedlnost je hodnotovým principem, který je společný všem demokratickým právním řádům. Zásada souladu práv, resp. jejich výkonu s dobrými mravy představuje významný princip, který v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor pro uplatnění pravidel slušnosti (ekvity). Pojem „dobré mravy“ nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv či doplňující obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat v souladu s ekvitou …, což ve svých důsledcích znamená nastoupení cesty nalézání spravedlnosti).

31. O náhradě nákladů řízení bylo soudem rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně celkově v řízení požadovala částku 126 054,70 Kč, a to včetně úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni vyhlášení rozhodnutí. Úspěšná pak byla co do částky 56 464,40 Kč, která představuje 45 % předmětu řízení. Žalovaná pak byla úspěšná co do částky 69 590,30 Kč, která představuje 55 % předmětu řízení. Více úspěšným účastníkem tak byla žalovaná, a to co do 10 %. V souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. S ohledem na skutečnost, že na straně žalované se jedná pouze o nepatrný úspěch, respektive poměr úspěchu a neúspěch žalobkyně i žalované je téměř shodný, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III. rozsudku).

Poučení