75 Co 203/2024 - 414

Rubrum

Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., [Anonymizováno] [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená [Anonymizováno] [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: P-[Jméno žalované]., [Anonymizováno] [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená [Anonymizováno] [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení 103.217,25 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 10. 5. 2024, č. j. 26 C 157/2023-332, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 8. 1. 2025, č. j. 26 C 157/2023-400, takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I. a II. potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku III. mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně částku 6.685,30 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 1.362 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalované.

Odůvodnění

1. Shora označeným rozsudkem ve znění jeho doplnění okresní uložil zaplatit žalobkyni částku ve výši 46.457,95 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 42.350 Kč od 22. 12. 2022 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení částky, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 56.759,30 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6.050 Kč od 17. 2. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24.200 Kč od 7. 3. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24.200 Kč od 22. 12. 2022 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2.400 Kč (výrok II.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Okresní soud pak v napadeném rozsudku dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Co se týče nároku žalobkyně na zaplacení částky 66.550 Kč, bylo v řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dne 10. 11. 2022 smlouvu o dílo, na základě které se žalobkyně jako zhotovitel zavázala vyhotovit pro žalovanou jako objednatele mimo jiné projektový rámec k dotační žádosti a dále zpracovat a podat samotnou žádost o dotaci v rámci [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a aplikace pro konkurenceschopnost, program Inovace. Závazek ke zhotovení projektového rámce měl být splněn doručením projektového rámce žalované prostřednictvím elektronické výměny dat, popřípadě předáním nosiče s projektovým rámcem v elektronické formě, a závazek ke zhotovení žádosti o dotaci jejím podáním. Za zpracování projektového rámce pak byla sjednána cena ve výši 20.000 Kč + DPH a za zpracování a podání plné žádosti cena ve výši 35.000 Kč + DPH. Žalobkyně vyúčtovala žalované cenu za zhotovení projektového rámce a plné žádosti fakturou č. [hodnota] ze dne 7. 12. 2022, vystavenou na celkovou částku 66.550 Kč, splatnou dne 21. 12. 2022, kterou žalovaná doposud neuhradila. Okresní soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ve vztahu k dílčímu plnění dle čl. 2 bod 1. písm. a) Smlouvy o dílo, tedy k závazku žalobkyně zhotovit pro žalovanou projektový rámec, žalobkyně nedostála svým smluvním povinnostem, a nevznikl jí tedy nárok na zaplacení ceny díla. Žalobkyně a žalovaná ve smlouvě o dílo výslovně ujednaly, že projektový rámec bude žalované doručen prostřednictvím elektronické výměny dat, popřípadě předáním nosiče s projektovým rámcem v elektronické formě, k tomuto však ze strany žalobkyně nedošlo. Sám jednatel žalobkyně vypověděl, že tímto ujednáním je obvykle myšleno předání projektového rámce prostřednictvím emailu či flashdisku tak, aby si jej objednatel mohl projít před podáním samotné žádosti. Tento obvyklý způsob potvrdila i svědkyně, [jméno FO]. V projednávané věci však byl projektový rámec odeslán spolu s plnou žádostí prostřednictvím příslušného elektronického systému přímo Ministerstvu průmyslu a obchodu, aniž by jej žalovaná viděla a měla možnost zkontrolovat. Žalobkyně namítala, že projektový rámec byl odevzdán prostřednictvím příslušné aplikace, do které měla a má žalovaná neomezený přístup, když se zde sama zaregistrovala, což je i v souladu se Smlouvou o dílo ze dne 10. 11. 2022, dle které měl zhotovitel, tedy žalobkyně, veškerou dokumentaci pro splnění jednotlivých dílčích úkolů předkládat žalované prostřednictvím aplikace [Anonymizováno] [Anonymizováno] +. Na základě dokazování však bylo zjištěno, že ve smlouvě o dílo byla chybně uvedena aplikace [Anonymizováno] [Anonymizováno] +, ačkoliv správně mělo být komunikováno prostřednictvím aplikace [Anonymizováno] [Anonymizováno] +. Žalovaná až do výslechu jednatele žalobkyně tvrdila, že v aplikaci [Anonymizováno] [Anonymizováno] + se nenacházejí žádné dokumenty, vztahující se k projednávané smlouvě o dílo a příslušné dotaci. Sám jednatel žalobkyně při výpovědi hovořil o aplikaci [Anonymizováno] [Anonymizováno] + a až později uvedl, že se jedná zřejmě o chybu. Výpovědí jednatele žalované pak bylo prokázáno, že žalovaná měla možnost se fyzicky seznámit s dokumenty až v rámci tohoto soudního řízení. Soud v tomto směru uzavřel, že dílčí plnění v podobě zpracování projektového rámce nebylo žalované předáno v souladu se Smlouvou o dílo. Je pravdou, že žalovaná se na pokyn žalobkyně zaregistrovala do systému [Anonymizováno] [Anonymizováno] +, již na základě předchozí spolupráce se žalobkyní však byla rovněž zaregistrována v systému [Anonymizováno] [Anonymizováno] +, proto neměla žádný důvod pochybovat o tom, že i v rámci spolupráce vyplývající ze Smlouvy o dílo ze dne 10. 11. 2022 bude komunikováno prostřednictvím aplikace [Anonymizováno] [Anonymizováno] +. Prostředí žádostí o dotace je pro laika složité a nepřehledné, i proto si konečně žalovaná, stejně jako další klienti žalobkyně, objednávají její služby, když tato se na problematiku dotací specializuje. Nelze proto klást k tíži žalované, že neodhalila tuto chybu ve smlouvě a následné komunikaci, a to i přesto, že se sama zaregistrovala do systému [Anonymizováno] [Anonymizováno] + (což byl po celou dobu jediný úkon, který ve vztahu k této aplikaci provedla). Není bez významu, že žalované následně díky této chybě marně uplynula lhůta k podání žádosti o přezkum proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o dotaci, když žalobkyně jí na tuto možnost neupozornila (nepochybně v rozporu se svými povinnostmi, vyplývajícími z ustanovení § 2590 občanského zákoníku), se žalovanou v tu dobu již nekomunikovala z důvodu nezaplacení faktur a žalovaná kontrolovala pouze aplikaci [Anonymizováno] [Anonymizováno] +. Žalobkyně tak žalované projektový rámec nikdy nepředala v souladu se smlouvou o dílo, a proto jí v souladu s ust. § 2604 občanského zákoníku nevznikl nárok na zaplacení ceny za dílčí plnění ve výši 20.000 Kč + DPH, tedy částky 24.200 Kč. Fakticky byl projektový rámec odeslán spolu se žádostí o dotaci, a žalobkyně z tohoto důvodu tvrdila, že svůj dílčí závazek ze Smlouvy o dílo ze dne 10. 11. 2022 splnila a dílčí plnění žalované řádně předala. Dílčí plnění v podobě zhotovení projektového rámce nebylo ale ani řádně dokončeno, když ve smyslu ust. § 2605 občanského zákoníku nebyla předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Projektový rámec nebyl předán žalované dříve před podáním samotné plné žádosti tak, aby se s ním mohla seznámit, konzultovat jej a zkontrolovat. Z důvodu časové tísně, kdy termín pro podání žádostí o podporu byl stanoven na den 30. 11. 2022, byl projektový rámec, respektive podnikatelský záměr, zaslán na příslušné místo spolu se žádostí o podporu, která však následně byla zamítnuta, když nesplnila podmínky věcného hodnocení a obdržela pouhých 57 bodů namísto potřebných minimálně 60 bodů. Podnikatelskému záměru vypracovanému žalobkyní bylo vytýkáno velké množství nedostatků, v rámci kombinovaného kritéria, týkajícího se rozpočtu projektu, nebyl udělen žádný bod, a to samo o sobě způsobilo, že projekt nebyl doporučen. Nelze předjímat a ani žádným způsobem zjistit, zda by při předložení projektového rámce žalované ještě před podáním žádosti o podporu byly odhaleny vytýkané nedostatky a arbitr by dospěl k jinému hodnocení, nicméně žalobkyně svým postupem porušila jak ustanovení zákona, tak ujednání samotné Smlouvy o dílo ze dne 10. 11. 2022. Pokud žalobkyně tvrdila, že se tak stalo výlučně pro chování žalované, která potřebné podklady předávala pozdě a některé až zcela na poslední chvíli, ve večerních hodinách dne 30. 11. 2022, pak toto tvrzení tak, jak jej prezentovala žalobkyně, prokázáno nebylo. Naopak bylo prokázáno, že žalobkyně nepochybně po celou dobu spolupráce s žalovanou nepostupovala jakožto profesionál a s odbornou péčí, když smlouva o dílo byla uzavřena dne 10. 11. 2022, tedy pouhých 20 dnů před termínem pro podání žádostí o podporu. Dále bylo prokázáno, že technický vývoj výrobku, pro který bylo o podporu žádáno, byl dokončen až 25. 11. 2022, tedy pouhých 5 dnů před termínem pro podání žádostí, a až tohoto dne obdržela žalobkyně technickou zprávu a zprávu z testování včetně příloh. Jednoznačně bylo prokázáno, že žalovaná ještě ve večerních hodinách dne 30. 11. 2022 zasílala žalobkyni podklady, ale také že žalobkyně v tuto dobu žádala žalovanou o podpis některých potřebných dokumentů. Svědkyně [jméno FO] pak vypověděla, že žalovaná reagovala na výzvy k dodání podkladů pozdě a velmi stručně, přesto byl z těchto stručných informací na poslední chvíli vypracován celý podnikatelský záměr jakožto základní dokument pro žádost o podporu. Je pravdou, že žalobkyně žalovanou urgovala, žalovaná rovněž nespolupracovala úplně bez problémů a žalobkyně byla do značné míry závislá na informacích a podkladech poskytnutých žalovanou. Žalobkyně jakožto odborník měla postupovat v souladu se svými zákonnými povinnostmi, měla a mohla vyzvat žalovanou k součinnosti dle ust. § 2591 občanského zákoníku, určit jí přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí a případně od Smlouvy o dílo ze dne 10. 11. 2022 odstoupit. Žalobkyně se však rozhodla i přes tyto skutečnosti žádost o podporu podat, ačkoliv musela vědět (a dle výpovědi jednatele žalobkyně i věděla), že projekt má nedostatky, z důvodu časové tísně nebylo možné jej zpracovat tak kvalitně, jak bylo potřeba, a ve výsledku byla žádost o podporu zamítnuta. S ohledem na specifičnost této situace, kdy pro zpracování dílčího plnění byl kromě termínu ujednaného ve Smlouvě o dílo ze dne 10. 11. 2022 zásadní a konečný termín pro podání žádosti o podporu dne 30. 11. 2022, byla shora popsaná pochybení žalobkyně ve vztahu k poskytnutí dotace fatální a tyto kroky nebylo možné žádným způsobem napravit. Žalobkyně nadto po neuhrazení faktury ze strany žalované přestala se žalovanou komunikovat, neinformovala žalovanou o doručení rozhodnutí o zamítnutí žádosti a o možnosti podat žádost o přezkum tohoto rozhodnutí. Žalovaná se o rozhodnutí nedozvěděla, když jej v důsledku shora již popsaného pochybení hledala v chybné aplikaci, tedy v aplikaci [Anonymizováno] [Anonymizováno] + namísto v aplikaci [Anonymizováno] [Anonymizováno] + a lhůta pro žádost o přezkum jí tak uplynula. Dílčí plnění dle čl. 2 bod 1 písm. a) Smlouvy o dílo ze dne 10. 11. 2022, tedy projektový rámec, nebylo řádně provedeno ve smyslu ust. § 2604 občanského zákoníku, když nebylo dokončeno a předáno žalované jako objednateli, a žaloba byla co do částky 24 200 Kč (tj. 20.000 Kč + DPH) zamítnuta včetně příslušné části požadovaného zákonného úroku z prodlení a dále části smluvní pokuty ve výši 2.347,40 Kč za prodlení s úhradou této části faktury č. [hodnota] ze dne 7. 12. 2022, když žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení ceny díla, a tudíž se žalovaná nemohla dostat do prodlení se zaplacením ceny uvedeného dílčího plnění. Nad rámec tohoto odůvodnění pak soud rovněž v souladu se shora uvedeným shledal důvody pro aplikaci čl. 4 bod 1 Smlouvy o dílo ze dne 10. 11. 2022, když dílčí úkol dle čl. 2 bod 1 písm. a) nebyl splněn v termínu a s patřičnými náležitostmi, což zakládá nárok na nevyplacení odměny za tento dílčí úkol.

3. Okresní soud naopak shledal oprávněným nárok žalobkyně na zaplacení ceny díla za dílčí plnění dle čl. 2 bod 1 písm. b) Smlouvy o dílo ze dne 10. 11. 2022 ve výši 42.350 Kč (tj. 35 000 Kč + DPH), která byla žalobkyní žalované vyúčtována rovněž fakturou č. [hodnota] ze dne 7. 12. 2022, splatnou dne 21. 12. 2022. Žalobkyně a žalovaná ve vztahu k tomuto dílčímu plnění ujednaly, že závazek žalobkyně bude splněn okamžikem, ke kterému bude podána žádost. Žádost o podporu byla podána 30. 11. 2022, tedy včas v termínu stanoveném pro její podání, po formální stránce splnila veškeré náležitosti. Žalované proto bylo uloženo zaplatit tuto částku žalobkyni včetně zákonného úroku z prodlení, jehož výši a počátek soud shledal v souladu se zákonnými ustanoveními, a dále včetně příslušné části smluvní pokuty, která byla sjednána v čl. 6 Smlouvy o dílo ze dne 10. 11. 2022 ve výši 0,05 % za každý den prodlení po lhůtě splatnosti, uvedené na faktuře. Soud tak přiznal žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,05 % denně z částky 42.350 Kč za dobu od 21. 12. 2022 do 3. 7. 2022 ve výši 4.107,95 Kč. Žalované byla rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč ve smyslu ust. § 513 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

4. Pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení částky 6.050 Kč (5.000 Kč + DPH) a 24.200 Kč (20.000 Kč + DPH) ze žalobkyní tvrzené ústní smlouvy o dílo, na základě které měla žalobkyně pro žalovanou zhotovit žádost o platbu v rámci dotačního programu [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] za cenu 5.000 Kč + DPH a obdržet provizi ve výši 20.000 Kč + DPH, pak tento nemá okresní soud za prokázán. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná jako objednatel uzavřela se žalobkyní jako zhotovitelem smlouvu o dílo, na základě které se žalobkyně zavázala zpracovat pro žalovanou plnou žádost dle podmínek dotačního programu a žalovaná se zavázala zaplatit cenu ve výši 10.000 Kč. Žalobkyně dílo provedla a žalovaná cenu zaplatila. V Nabídce a objednávce ze dne 4. 3. 2022 byla uvedena cenová nabídka rovněž za zpracování žádosti o platbu za 5.000 Kč a provize 20.000 Kč, zároveň však žalobkyně i žalovaná podepsaly, že žalovaná závazně objednává pouze zpracování plné žádosti v ceně 10.000 Kč s tím, že další části budou řešeny v rámci smlouvy o dílo v souladu s touto předloženou cenovou nabídkou. U jednání soudu dne 2. 11. 2023 byla žalobkyně v souladu s ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzvána k označení důkazů, že se žalovanou uzavřela smlouvou rovněž na zpracování žádosti o platbu a provizi. Žalobkyně v reakci na výzvu soudu označila a doložila rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ze dne 11. 11. 2022, kterým bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta dotace v souladu s [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] pro [Anonymizováno] ([Anonymizováno] [Anonymizováno]) ve výši 107.400 Kč. Dále byl proveden důkaz emailovou komunikací, kterou bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím své zaměstnankyně, svědkyně [jméno FO], žádala žalovanou o podpis plné moci a sdělení podkladů k žádosti o platbu. Sama svědkyně [jméno FO] pak vypověděla, že zpracovávala pro žalovanou plnou žádost, žádost o platbu nikoliv, o jejím sjednání a o sjednání provize nic nevěděla. Listinné důkazy předložené k výzvě soudu žalobkyní a výpověď svědkyně [jméno FO] tak tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy na zpracování žádosti o platbu a zaplacení provize neprokázaly. Jediným důkazem, podporujícím tvrzení žalobkyně, byla výpověď jednatele žalobkyně, ovšem za situace, kdy jednatel žalované naopak tvrzení žalobkyně popíral a nárok žalobkyně v těchto částech neuznával. S ohledem na tyto okolnosti pak žalobkyně neunesla důkazní břemeno ve vztahu k tvrzenému uzavření smlouvy na zpracování žádosti o platbu a na zaplacení provize, když ani na výzvu soudu neoznačila důkazy, která by její tvrzení prokazovala, a soud proto v této části (6.050 Kč a 24.200 Kč) žalobu zamítl včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení a paušální částky nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2x 1.200 Kč.

5. Závěrem soud konstatoval, že obě strany sporu přistupovaly ke své spolupráci ne zcela vhodným způsobem, kdy žalobkyně řešila vše na poslední chvíli před uplynutím termínu pro podání žádostí o podporu a žádost podala i za situace, kdy se (dle slov svého vlastního jednatele) nemohla zcela postavit za výsledek své činnosti; žalovaná pak nepochybně nevyvíjela takové úsilí, jaké by se od ní dalo očekávat, i ona předkládala dokumenty na poslední chvíli, na požadavky žalobkyně reagovala velmi stručně, a celkově toto vše vedlo k zamítnutí žádosti o podporu a k tomuto sporu. Rozhodnutí soudu pak kromě zákonných ustanovení a provedenému dokazování odpovídá i spravedlivému řešení tohoto sporu, kdy žalovaná je povinna žalobkyni uhradit cca polovinu žalované částky a každá ze stran si sama ponese své náklady řízení (k tomu srov. např. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 29. 10. 2009 sp. zn. I. ÚS 1688/09). O nákladech řízení rozhodl okresní soud v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy úspěch stran považoval v zásadě za obdobný a uvedené shledal i v souladu se zásadou spravedlivého řešení tohoto sporu.

6. Proti tomuto rozsudku do výroku I. a III. podala včasné odvolání žalovaná, kterým se domáhala, aby krajský soud změnil napadené rozhodnutí ve výroku I. tak, že žaloba bude zamítnuta zcela. Žalovaná nesouhlasí s posouzením okresního soudu co do jeho závěru o provedení dílčí části díla dle čl. 2 bodu 1 písm. b) předmětné smlouvy o dílo, tj. ve vztahu k plnění žádosti o dotaci. Dle názoru okresního soudu si žalobkyně a žalovaná ve vztahu k tomuto dílčímu plnění ujednaly, že závazek žalobkyně bude splněn okamžikem, ke kterému bude tato žádost podána, přičemž žádost byla podána dne 30. 11. 2022, tedy včas v termínu stanoveném pro její podání a po formální stránce splnila žádost veškeré náležitosti. Žalovaná však namítá, že dle čl. 2 bodu 2. písm. b) předmětné smlouvy o dílo bylo žalobkyní a žalovanou sjednáno, že dílčí plnění spočívající ve zpracování a podání plné žádosti bude splněno okamžikem, ke kterému bude podána plná žádost, avšak z čl. 2 bod 1 písm. b) smlouvy o dílo (na nějž je čl. 2 bodem 2 písm. b) smlouvy o dílo výslovně odkazováno) vyplývá, že k podání žádosti mělo dojít opět (jako v případě projektového rámce) prostřednictvím elektronického účtu objednatele (viz čl. 1 odst. 5 smlouvy o dílo). Z čl. 1 odst. 5 předmětné smlouvy o dílo pak jednoznačně vyplývá, že k plnění této smlouvy bude hotovitel používat elektronický účet objednatele v portálu [Anonymizováno] [právnická osoba]+, a tudíž aplikaci [Anonymizováno] [Anonymizováno]+. Ani plná žádost tak nebyla žalované žalobkyní řádně předána v souladu se smlouvou o dílo. Jak bylo přitom okresním soudem (byť ve vztahu k projektovému rámci) správně v řízení zjištěno, jednalo se o chybu, která nemůže být přičítána k tíži žalované, neboť se jednalo o chybu způsobenou žalobkyní a žalovaná vystupovala v tomto vztahu jako laik. Pokud tedy okresní soud správně dovodil, že projektový rámec nebyl žalované řádně předán, když jí jednak nebyl předán emailem ani na flash disku, ale především byl odeslán prostřednictvím jiné aplikace, než byla uvedena ve smlouvě o dílo, přičemž žalovaná se oprávněně domnívala, že k odevzdání bude použitá aplikace uvedená ve smlouvě (tj. [Anonymizováno] [Anonymizováno]+), a proto neměla možnost se s projektovým rámcem seznámit, namítá žalovaná, že je třeba tentýž závěr okresního soudu vztáhnout i na dílčí plnění spočívající v plné žádosti. I v tomto případě totiž žalobkyně žalované tuto dílčí část nikdy řádně nepředala, když plnou žádost podala prostřednictvím jiného systému, než byl stanoven v předmětné smlouvě o dílo. Žalovaná se tak ani v tomto případě nemohla seznámit s tím, zda (a v jaké kvalitě) byla žádost o dotaci řádně dle smlouvy o dílo žalobkyní podána, kdy si toto opět nemohla v aplikaci[Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]+ zkontrolovat, neboť zde žádné výstupy nebyly. Žalovaná tak nevidí důvod, proč ve vztahu k podání plné žádosti okresní soud zaujal jiný názor než ve vztahu k projektovému rámci, kde dospěl ke správnému závěru, a to že toto dílčí plnění nebylo žalované nikdy předáno z důvodu nesprávně uvedené aplikace [Anonymizováno] [Anonymizováno]+ ve smlouvě o dílo. Na tomto místě žalovaná zdůrazňuje, že rovněž ve vztahu k plné žádosti platí, že se žalovaná z důvodu chyby způsobené žalobkyní s tímto dílčím plněním nemohla seznámit a ověřit si, že žalobkyně tuto dílčí část díla řádně splnila. Dle názoru žalované tak není ničím odůvodněn odlišný přístup okresního soudu ve vztahu k dílčímu plnění spočívajícímu ve zpracování a podání plné žádosti, kdy je chyba způsobená žalobkyní v tomto případě nedůvodně přičítána k tíži žalované. Nadto žalovaná poukazuje na (správné) závěry okresního soudu k tomu, že projektový rámec zcela evidentně zapříčiněním žalobkyně nebyl vůbec řádně dokončen, kdy žalobkyně zcela jednoznačně podnikatelský záměr vypracovala na poslední chvíli a vědoma si nedostatečné kvality svého plnění projektový rámec přesto odevzdala, a to pouze účelově (jak sama v rámci výpovědi svého jednatele přiznala) s cílem si vyfakturovat cenu díla, resp. jednotlivých dílčích částí. Okresní soud správně zjistil, že žalobkyně věděla, že projekt má nedostatky, z důvodu časové tísně jej nebylo možné zpracovat tak kvalitně, jak bylo potřeba a z toho důvodu byla žádost zamítnuta. Ačkoliv tedy okresní soud uzavřel, že ve vztahu k projektovému rámci byla pochybení žalobkyně fatální a její kroky nebylo možné žádným způsobem napravit, kdy zejména žalovaná neměla (a to z důvodu chování žalobkyně, jež bylo okresním soudem kvalifikováno jako porušení § 2590 odst. 1 občanského zákoníku) ani možnost podat žádost o přezkum rozhodnutí, tyto své závěry již nevztáhl k plnění žádosti o dotaci jakožto druhého dílčího plnění. Žalovaná však namítá, že podání plné žádosti za situace, kdy žalobkyně věděla, že projektový rámec není řádně dokončen, nemůže být hodnoceno jako řádné splnění ani této dílčí části díla. Ačkoliv pro dílčí plnění díla platí, že jednotlivé jeho dílčí části jsou relativně samostatné a oddělitelné, nelze tato dílčí plnění oddělovat zcela, neboť v takovém případě by se již jednalo fakticky o samostatná díla. Jednotlivé dílčí části díla jsou však v tomto případě spojeny jednotným smyslem a účelem celého díla jako celku, kdy smyslem a účelem jednotlivých dílčí částí byla především úspěšnost dotačního řízení a přiznání dotace, nebo za tímto účelem se žalovaná obrátila na žalobkyni. V tomto případě tak podání plné žádosti s vědomím nekvalitního projektového rámce (který navíc tvoří neoddělitelnou součást žádosti o dotaci, bez něhož žádost nemůže být úspěšná) ze strany žalobkyně, a to pouze s cílem si nárokovat cenu za tuto dílčí část díla, nesplnilo dle názoru žalované podmínky pro vznik nároku žalobkyně na zaplacení ceny za tuto dílčí část díla. Žalovaná tak poukazuje na to, že podání žádosti o dotaci s vědomím, že stěžejní součást žádosti není vůbec řádně dokončená a kvalitní, nemůže být posouzeno jako řádné splnění této dílčí části díla zhotovitelem. Žalovaná tedy namítá, že podání žádosti o dotaci žalobkyní (byť by formálně splňovala stanovené náležitosti) v uvedeném případě vzhledem k vědomí žalobkyně o nedostatečné kvalitě projektového rámce, odporovalo smyslu a účelu stanovenému předmětnou smlouvou o dílo a ani tato dílčí část díla tak nemohla být způsobilá sloužit svému účelu (a tedy nemohla být řádně dokončena), a z tohoto důvodu žalobkyni nemohl vzniknout nárok ani na zaplacení ceny za tuto dílčí část díla. Žalobkyně tak podle názoru žalované co do této dílčí části díla (tj. ve vztahu k podání žádosti o dotaci) rovněž nepostupovala s odbornou péčí, pokud žádost (vědoma si nekvality projektového rámce) podala. Nadto žádost podala jiným způsobem, než bylo sjednáno ve smlouvě o dílo, a proto k předání této dílčí části žalované rovněž nikdy nedošlo, přičemž i ve vztahu k této dílčí části je nutné přihlédnout k tomu, že žalobkyně žalovanou v rozporu s povinností odborné péče neinformovala o možnosti podat žádost o přezkum. Vzhledem k chování žalobkyně, které bylo okresním soudem ve vztahu k projektovému rámci podle názoru žalované správně posouzeno jako chování v rozporu s odbornou péčí, proto žalovaná považuje za nelogické, aby byla povinna žalobkyni zaplatit za dílčí plnění, které zcela odporuje smyslu a účelu dle uzavřené smlouvy o dílo, byť by z formálního hlediska mohlo případně splňovat předepsané náležitosti. Žalovaná však již v průběhu řízení poukazovala rovněž na to, že z opisu depeše ze dne 31. 1. 2023 vyplývá, že i dotační žádost vykazovala spoustu nedostatků, a i proto se nejednalo o řádně dokončenou dílčí část díla dle smlouvy o dílo. Při posuzování nároku na zaplacení ceny za tuto dílčí část díla je tak třeba přihlížet rovněž ke způsobilosti dílčí části díla sloužit svému účelu. To v uvedeném případě ze strany žalobkyně splněno nebylo, což bylo v řízení před soudem prvního stupně prokázáno. Žalovaná tak nepovažuje za spravedlivé, aby byla povinna žalobkyni za dílčí část díla, která odporuje smyslu a účelu dle uzavřené smlouvy o dílo, platit nárokovanou cenu a nadto dále požadovanou smluvní pokutu či zákonný úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky.

7. Proti tomuto rozsudku, a to do výroku II. a III., podala včasné odvolání žalobkyně, kterým se domáhala, aby krajský soud změnil napadené rozhodnutí ve výroku II. tak, že žalobě bude zcela vyhověno. Žalobkyně nesouhlasí s právním posouzením soudu první instance, kdy ten jako ústřední argument pro zamítnutí nároku žalobkyně ve výši 24.200 Kč, vč. příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, uvedl v napadeném rozhodnutí nedoručení, resp. nepředání této části díla žalované v souladu se smlouvou o dílo. Žalobkyně na tomto místě odkazuje na čl. 2 smlouvy o dílo, který explicitně upravuje, k jakému okamžiku dochází k provedení dílčích částí díla. Jako okamžik provedení dílčí části díla spočívající ve zpracování projektového rámce, za který si žalobkyně nárokuje výše uvedenou částku, si žalobkyně a žalovaná výslovně dohodly předání projektového rámce objednateli (žalované) prostřednictvím elektronické výměny dat, popř. předání nosiče s projektovým rámcem v elektronické formě. Jelikož uvedené možnosti způsobů předání jsou vůči sobě alternativou, stačí když část díla byla předána jedním z uvedených způsobů. Na margo uvedeného žalobkyně uvádí, že lamentování soudu první instance ohledně obvyklých způsobů předávání projektového rámce žalobkyní je bez dalšího nicotné, když žalobkyně může v rozporu se svojí podnikatelskou praxí předávat dílo, resp. jeho části dle svého uvážení, a to při zachování smluvních podmínek dané smlouvy. Elektronická výměna, ve smyslu smlouvy o dílo, je pojmem, který je potřeba vykládat extenzivně, neboť v současném světě rychle se měnících a vyvíjejících technologií v sobě zahrnuje řadu způsobů, jak lze elektronicky vyměnit data mezi dvěma subjekty. Mezi tyto lze bez dalšího zahrnout e-mailovou komunikaci, nahrání souborů na různá cloudová uložiště nebo do digitálních systémů atd., přičemž jediným důležitým aspektem je skutečnost, že jak odesílatel, tak příjemce mají faktický přístup k datům, která jsou předmětem výměny. Žalobkyně v souladu s čl. 2 odst. 2 písm. a) smlouvy o dílo předala dokončený projektový rámec, když ten nahrála do systému [Anonymizováno] [Anonymizováno]+, což lze jednoznačně považovat za formu elektronické výměny dat, ke kterému měly přístup jak žalobkyně, tak žalovaná, což lze bez dalšího dovodit i z dokazování soudu první instance. Dílo, resp. jeho část spočívající ve zpracování projektového rámce, tak lze považovat za dokončené a předané, jakmile je projektový rámec doručen jedním z uvedených způsobů, přičemž žalobkyně tak učinila prostřednictvím systému [Anonymizováno] [Anonymizováno]+. Na základě uvedeného tak lze konstatovat, že projektový rámec byl žalobkyní žalované doručen dne 30. 11. 2022 prostřednictvím [Anonymizováno] [Anonymizováno]+, čímž byla dílčí část díla dokončena a předána téhož dne, a tím vzniklo právo žalobkyně na úhradu části ceny díla dle platebních podmínek smlouvy o dílo č. 41/2022. Žalobkyně si je vědoma druhého odstavce čl. 4 smlouvy o dílo, který stanoví, že zhotovitel (žalobkyně) je povinen předkládat veškerou dokumentaci pro splnění jednotlivých úkolů prostřednictvím systému [Anonymizováno] [Anonymizováno]+, uvedené ustanovení ale není určením místa nebo času plnění, neboť tyto náležitosti smlouvy o dílo jsou systematicky upraveny již čl. 2 smlouvy o dílo. Žalobkyně musí provádět veškeré dílčí části díla v souladu se zákony a pokyny příslušného operačního programu. I když žalobkyně kategoricky odmítá, že dílo, resp. jeho část nepředala žalované, na základě uvedeného lze konstatovat, že skutečnost, kdy žalobkyně nahrála projektovou dokumentaci do systému [Anonymizováno] [Anonymizováno]+, jí nelze klást za vinu, neboť prováděla dílo v souladu s veřejnoprávními předpisy, které jí to výslovně ukládaly za povinnost. Nedodržením této povinnosti, tj. vložením projektového rámce, vč. plné dotační žádosti do systému [Anonymizováno] [Anonymizováno]+, by vznikla žalované škoda v důsledku nedodržení zákona a dotačních podmínek žalobkyní. Žalovaná měla administrátorský přístup jak do systému [Anonymizováno] [Anonymizováno]+, tak do [Anonymizováno] [Anonymizováno]+, tudíž měla reálnou možnost se seznámit s projektovým rámcem. Na podporu tohoto tvrzení žalobkyně uvádí, že dne 21. 3. 2023 byla žalované jako žadateli dotace prostřednictvím systému [Anonymizováno] [Anonymizováno]+ zaslána depeše se zprávou, že žádost o podporu nesplnila podmínky věcného hodnocení. Je minimálně na zamyšlení, jak mohla žalovaná sama navrhnout toto hodnocení arbitra jako důkaz soudu první instance, když pro získání tohoto hodnocení se musela přihlásit do systému [Anonymizováno] [Anonymizováno]+. Jakékoliv úvahy soudu první instance ohledně vadnosti díla, resp. jeho části žalovaná kategoricky odmítá, neboť žalovaná měla v případě nespokojnosti s plněním postupovat zákonnou cestou a uplatnit práva z vadného plnění. Nic takového se ale ze strany žalované nestalo. Nad rámec uvedeného žalobkyně odkazuje na čl. 5 odst. 8 smlouvy o dílo, který říká, že nárok zhotovitele na zaplacení ceny díla za uskutečněné dílčí plnění není dotčen nepřiznáním nebo nevyplacením dotace. Závěrem žalobkyně upozorňuje na čl. 5 odst. 9 smlouvy o dílo, který výslovně opravňuje žalobkyni k zastavení provádění díla, jestliže se objednatel (žalovaná) dostane do prodlení s úhradou peněžitých dluhů. Tímto žalobkyně reaguje na výtku soudu první instance, který žalobkyni dává za vinu, že nepodala, resp. neupozornila žalovanou na možnost podat opravný prostředek – žádost o přezkum proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o dotaci, to vše s odkazem na § 2590 občanského zákoníku. Žalobkyně však na tomto místě upozorňuje na autonomii smluvních stran a kontraktační svobodu, kdy si žalobkyně a žalovaná explicitně upravily možnost pozastavit provádění díla za podmínek uvedených ve výše uvedeném čl. 5 odst. 9 smlouvy o dílo. Na základě uvedeného tak má žalobkyně důvodně za to, že soud první instance posoudil nárok žalobkyně z právního hlediska nesprávně, kdy dílčí část díla – zpracování projektového rámce, bylo žalobkyní dokončeno a předáno ve smyslu § 2606 občanského zákoníku, tudíž dle čl. 2 odst. 2 písm. a) v kombinaci s čl. 5 odst. 2 písm. a) smlouvy o dílo vzniklo žalobkyni právo na úhradu ceny za část díla. Žalobkyně taktéž nesouhlasí s právním posouzením soudu první instance, kterým se řídil při rozhodování o zamítnutí jejího nároku na žalované částky ve výši 6.050 Kč a 24.200 Kč vč. Příslušenství. Co se týče žalovaných pohledávek dle faktur č. [hodnota] ze dne 2. 2. 2023 a č. [hodnota], ze dne 20. 02. 2023, žalobkyně uvádí, že nepopírá, že nedošlo k podpisu objednávky nebo smlouvy o dílo, kterým by se žalobkyně zavázala k zpracování žádosti o platbu, ale je nepopíratelná skutečnost, že existovala mezi ní a žalovanou konkludentně uzavřená smlouva. V tomto směru žalobkyně odkazuje na provedenou e-mailovou komunikaci s žalovanou, ze které bezpochybně vyplývá, že žalovaná věděla, že žádost o platbu byla žalobkyní podána, přičemž sama poskytovala součinnost při zprocesování plných mocí, sdělila číslo IBAN, na které měla být dotace poukázána. Vzhledem k tomu, že žalované ze všech okolností muselo být zřejmé, že k obdržení Inovačního voucheru bude potřeba podat i žádost o platbu, mohla žalobkyně rozumně předpokládat, že byla na základě nabídky uzavřena smlouva o dílo i v rozsahu těch činností, o kterých žalovaná tvrdí, že si je již neobjednala. Žalobkyně je tak přesvědčena, že mezi ní a žalovanou nepochybně došlo ke konkludentnímu uzavření smlouvy o dílo. Žalobkyně na tomto místě odkazuje na § 1756 občanského zákoníku, dle kterého se v případě konkludentního uzavření smlouvy cena díla, resp. plnění určuje s přihlédnutím k vydaným ceníkům, nabídkám a jiným dokladům, což mimo jiné potvrzují i doktrinální závěry k uvedenému ustanovení. Nabídku a Objednávku zpracování dotace v programu [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 4. 3. 2022 lze v intencích uvedeného ustanovení občanského zákoníku považovat za ceník, resp. nabídku. S odkazem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, zejména rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 2613/2010, přijetí návrhu smlouvy o dílo nemusí být výslovné. Přijetí lze učinit faktickým započetím plnění, pokud z takového plnění vyplývá, že ten, kdo takto jedná, s obsahem návrhu bez výhrad souhlasí. Na základě uvedeného se tak žalobkyně důvodně domnívá, že došlo ke konkludentnímu uzavření smlouvy o dílo, jejímž předmětem bylo podání žádosti o platbu v rámci programu [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno], přičemž žalovaná s cenou díla byla seznámena, když jí byla předložena a následně z její strany dne 4. 3. 2022 podepsána nabídka a objednávka zpracování dotace. Soud první instance tak při nesprávném právním posouzení věci a při nerespektování výše uvedené judikatury a ustanovení občanského zákoníku dospěl k závěrům, které nelze akceptovat. Při zamítnutí nároku žalobkyně vůbec neřešil otázku bezdůvodného obohacení se žalované o služby žalobkyně, které spočívaly v podání žádosti o platbu v rámci dotačního programu [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Soud první instance posoudil nárok žalobkyně na částku 6.050 Kč a 24.200 Kč vč. příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení a nákladů spojenými s uplatněním pohledávek nesprávně, a to z právního hlediska, kdy opomněl řešit otázku bezdůvodného obohacení z konkludentně uzavřené smlouvy nebo otázku případného nepřikázaného jednatelství ve prospěch žalované.

8. Žalovaná se k odvolání žalobkyně vyjádřila tak, že článek 2 odst. 1 písm. b) smlouvy o dílo přitom ale výslovně odkazuje na čl. 1 odst. 5, který dále výslovně odkazuje na systém [Anonymizováno] [Anonymizováno]+, žalovaná proto argumentaci žalobkyně nerozumí, resp. argument žalobkyně není dle názoru žalované relevantní, neboť elektronickým účtem objednatele se rozumí systém [Anonymizováno] [Anonymizováno]+ a nikoli [Anonymizováno] [Anonymizováno]+. Pokud se žalobkyně nyní snaží argumentovat, že neměla jinou možnost než dílčí části odevzdat prostřednictvím [Anonymizováno] [Anonymizováno]+, neboť pouze tento systém byl v souladu s příslušnými právními předpisy i výzvou k podání dotační žádosti, a pokud by tedy dílčí části odevzdala prostřednictvím systému [Anonymizováno] [Anonymizováno]+, tak by nepostupovala v souladu s právními předpisy a žalované by způsobila škodu, považuje žalovaná tuto argumentaci za účelovou snahu žalobkyně přenést důsledky své vlastní chyby ve smlouvě o dílo na žalovanou. Naopak je třeba zohlednit, že chyba žalobkyně měla závažné důsledky na straně žalované, kdy z tohoto důvodu se mimo jiné nemohla seznámit s projektovým rámcem, ani s podanou žádostí, a nemohla například podat ani žádost o přezkum atd. Pokud se tedy žalobkyně nyní snaží operovat s argumentací, že kdyby snad postupovala dle smlouvy o dílo, tak by způsobila škodu žalované, poukazuje žalovaná na skutečnost, že žalované požadovaná dotace ušla právě v důsledku nesplnění dílčích částí díla žalobkyní i jejího dalšího postupu v rozporu s odbornou péčí, jak bylo v řízení před soudem prvního stupně prokázáno, a argumentace hrozící škodou je tak přinejmenším lichá. Žalobkyně rovněž namítla, že žalovaná měla do aplikace [Anonymizováno] [Anonymizováno]+ po celou dobu přístup, žalovaná však opět uvádí, že zjistila, že předmětná žádost o dotaci a projektový rámec byly podány v systému [Anonymizováno] [Anonymizováno]+ a nikoli [Anonymizováno] [Anonymizováno]+ až v řízení před soudem prvního stupně, a to dokonce až v závěrečné fázi řízení při výslechu žalobkyně prostřednictvím jejího jednatele. Jednatel žalobkyně totiž v rámci své výpovědi několikráte uvedl, že používal systém [Anonymizováno] [Anonymizováno]+, kdy teprve až k dotazu žalované při jeho výslechu (na základě takto zjištěných nesrovnalostí mezi dosavadními tvrzeními žalobkyně a výpovědí jejího jednatele) tedy jednatel žalobkyně osvětlil, že jde o dvě různé aplikace (s různými přihlašovacími údaji) a že v předmětné smlouvě o dílo byl tedy nesprávně uveden [Anonymizováno] [Anonymizováno]+ namísto [Anonymizováno] [Anonymizováno]+. Pokud pak žalobkyně namítá, jak je možné že žalovaná mohla sama navrhnout k důkazu hodnocení arbitra, uvádí žalovaná, že se s těmito dokumenty seznámila poprvé až po nahlížení do soudního spisu v řízení před soudem prvního stupně. Žalovaná tedy poukazuje na to, že pokud sám jednatel žalobkyně, který osobně plnění smlouvy o dílo zajišťoval s dalšími pracovnicemi žalobkyně, neustále hovořil o systému [Anonymizováno]+, čímž žalovanou neustále utvrzoval v tom, že v tomto systému se nachází i veškerá dokumentace, ačkoliv ji zde žalovaná nebyla schopna dohledat, nemůže být nyní tato chyba žalobkyně, která měla pro žalovanou závažný dopad, kladena k tíži žalované. Nad rámec uvedeného pak žalovaná opětovně zdůrazňuje, že ani argumentace žalobkyně, že žalovaná měla uplatnit práva z vadného plnění, není relevantní, neboť plnění ze strany žalobkyně nebylo vůbec řádně dokončeno, ani předáno žalované, tedy nebylo provedeno v souladu se smlouvou, a tudíž nelze o vadném plnění vůbec hovořit, neboť žalobkyni nárok na zaplacení ceny za obě dílčí části díla vůbec nevznikl. Pokud jde pak o nároky žalobkyně týkající se Inovačních voucherů, i zde žalovaná v plném rozsahu odkazuje na správná zjištění soudu prvního stupně, jakož i jeho správný právní závěr, že žalobkyně neunesla ani břemeno tvrzení ani břemeno důkazní. Okresní soud žalobkyni v řízení řádně poučil o povinnosti tvrdit a prokázat relevantní skutečnosti, žalobkyně však i přes poučení soudu rozhodné skutečnosti netvrdila, ani svůj nárok neprokázala. Žalovaná nadto poukazuje i na zjevnou účelovost argumentace žalobkyně, kdy nejprve žalobkyně v průběhu řízení tvrdila, že žalovaná měla předmětnou nabídku ze dne 4. 3. 2022 přijmout jako celek (což však bylo provedeným dokazováním vyvráceno), načež žalobkyně změnila argumentaci a tvrdila, že návazná smlouva měla být uzavřena ústní formou, přitom nyní ve svém odvolání naopak tvrdí, že tato smlouva měla být uzavřena konkludentně. Žalovaná tedy (opětovně) poukazuje na nekonzistentnost argumentace žalobkyně a neustálé změny jejích tvrzení. Na tomto místě pak žalovaná především namítá, že svá nová tvrzení o konkludentním uzavření předmětné smlouvy žalobkyně uvádí poprvé až v rámci svého odvolání v rozporu s provedenou koncentrací řízení, a proto k nim dle názoru žalované nelze v rámci odvolacího řízení vůbec přihlížet.

9. Krajský soud při konstatování, že odvolání jsou přípustná, včasná a podaná oprávněnými osobami, přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně a žalované důvodná nejsou.

10. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 13. 7. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 103.217,25 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci dne 10. 11. 2022 uzavřeli smlouvu o dílo č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], na základě které žalobkyně jako zhotovitel zhotovila pro žalovanou jako objednatele projektový rámec a dotační žádost v rámci „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a aplikace pro konkurenceschopnost“, program [Anonymizováno]. Na základě této smlouvy vystavila žalobkyně dne 7. 12. 2022 fakturu č. [hodnota] na částku 66.550 Kč, splatnou 21. 12. 2022, na kterou žalovaná doposud ničeho neuhradila. Žalobkyní byla provedena dílčí plnění, označená ve smlouvě o dílo písm. a) a b), tedy zpracovala projektový rámec a plnou dotační žádost, kterou následně podala, a poté vystavila uvedenou fakturu. Žádost o dotaci neuspěla kvůli nízkému bodovému hodnocení o 3 body. Dílčí plnění, uvedené v čl. 2 odst. 1 písmeno a) smlouvy bylo dokončeno a předáno žalované okamžikem doručení projektového rámce prostřednictvím elektronické výměny dat. Dílčí plnění v čl. 2 odst. 1 písm. b) bylo dokončeno a předáno žalované okamžikem, ke kterému byla podána úplná žádost o dotaci. Žalobkyně za hlavní důvod zamítnutí žádosti o dotaci považuje zcela nedostatečnou součinnost ze strany žalované, která opožděně odevzdávala podklady, při osobních návštěvách bylo zjištěno, že nemá dokončený prototyp produktu. Žalovaná vždy přislíbila dodání podkladů, přes urgence jednatele žalobkyně a projektové manažerky [jméno FO] však k dodání nedošlo. Data včetně obrazové dokumentace žalobkyně obdržela poslední den před odevzdáním žádosti, z toho některé podklady ve večerních hodinách. Na první pohled bylo zjevné, že dodané podklady neodpovídají původní dohodě. Vzhledem ke konci lhůty však žalobkyně žádost podala. Projekt pak nebyl schválen, což byla vina žalované, která ignorovala výzvy k poskytnutí součinnosti. Žalobkyně nebyla povinna podat žádost o přezkum, neboť žalovaná byla v prodlení s úhradou faktury a žalobkyně tak v souladu se smlouvou nebyla povinna činit další kroky. Dne 4. 3. 2022 byla dále mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena objednávka, na základě které žalobkyně zpracovala pro žalovanou jako objednatele žádost o platbu v rámci dotačního programu „[Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno].“ Na základě této objednávky vystavila žalobkyně dne 2. 2. 2023 žalované fakturu č. [hodnota] na částku 6.050 Kč, splatnou dne 16. 2. 2023, na kterou žalovaná doposud ničeho neuhradila. V souvislosti s touto objednávkou vzniklo žalobkyni právo na zaplacení provize ve výši 24.200 Kč, přičemž žalobkyně na tuto částku vystavila dne 20. 2. 2023 fakturu č. [hodnota], splatnou dne 6. 3. 2023, na kterou žalovaná rovněž ničeho neuhradila. Žalovaná spolupracovala se žalobkyní nad rámec položky „zpracování plné žádosti“ v ceně 10.000 Kč, jak je uvedeno v objednávce, ačkoliv nebyla uzavřena navazující smlouva o dílo. V čl. 6 Smlouvy o dílo č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] pak žalobkyně a žalovaná ujednaly smluvní pokutu pro případ porušení smluvní povinnosti ze strany žalované ve výši 0,05 % denně. Žalobkyni tak vznikl nárok na uhrazení smluvní pokuty z neuhrazené faktury, vystavené na částku 66.550 Kč za období od 22. 12. 2022 do 3. 7. 2023 ve výši 6.417,25 Kč. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, když žalobkyně vyúčtovala žalované částku ve výši 66.550 Kč neoprávněně, neboť ze smlouvy o dílo č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] z čl. 1 odst. 1 smlouvy o dílo č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vyplývá, že předmětem této smlouvy je dílo v podobě zpracování kompletní dotační žádosti v dotačním programu [Anonymizováno], a to v rozsahu vyplývajícím z podmínek „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a aplikace pro konkurenceschopnost“. Dle čl. 1 odst. 2 smlouvy o dílo pak provedení díla zahrnuje mimo jiné zpracování projektového rámce a zpracování plné žádosti. Dle čl. 4 smlouvy o dílo pak nese zhotovitel plnou odpovědnost za naplnění všech dílčích úkolů v souladu se zákony a pokyny příslušného operačního programu. Nesplnění dílčího úkolu v termínu a s patřičnými náležitostmi zakládá nárok na nevyplacení nebo vrácení odměny za jednotlivý dílčí úkol, přičemž dále bylo ujednáno, že za kvalitu dokumentace pro splnění jednotlivých dílčích úkolů odpovídá zhotovitel. Rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu byla žádost o poskytnutí dotace zamítnuta a ke dni 21. 3. 2023 byla žádost o podporu v dotačním programu Inovace posouzena tak, že nesplnila podmínky věcného hodnocení, přičemž účastník řízení nevyužil možnosti podat žádost o přezkum. Projekt tedy nezískal dostatečný počet bodů, nevyhověl ve vylučovacích kritériích a nesplnil tak veškeré podmínky stanovené výzvou z tohoto dotačního programu. Ani projektový rámec, ani plná žádost nebyly ze strany žalobkyně zpracovány řádně a v souladu s předmětnou smlouvou o dílo, neboť obě tyto dílčí části díla vykazovaly vady, pro které byla žádost žalované o podporu hned v samém úvodu zamítnuta, a nelze je tedy považovat za nepatrné či drobné vady nebo nedodělky. Vzhledem k tomu, že žádost o podporu byla pravomocně zamítnuta, jsou vady obou dílčích plnění, tedy jak projektového rámce, tak plné žádosti, neodstranitelné, přičemž za nedostatečnou kvalitu dokumentace dílčích částí díla nese zcela odpovědnost žalobkyně, jak bylo ujednáno ve smlouvě o dílo. Obě uvedené dílčí části díla tak byly zpracovány v rozporu s pokyny dotačního programu i účelem vyplývajícím ze smlouvy o dílo a sjednanými náležitostmi. Dílo tak nebylo provedeno řádně, a žalobkyni tedy nárok na zaplacení ceny díla vůbec nevznikl, a to v souladu s ujednáním žalobkyně a žalované ve smlouvě o dílo. Právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Dle ustanovení § 2604 občanského zákoníku je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Žalovaná pohledávku žalobkyně na zaplacení částky ve výši 66.550 Kč neuznává, a to ani co do důvodu, ani co do její výše v celém jejím rozsahu, když na její úhradu nevznikl žalobkyni nárok. Pokud jde o požadované částky ve výši 6.050 Kč a 24.200 Kč pak z čl. 2. nabídky a objednávky ze dne 4. 3. 2022 ale jednoznačně vyplývá, že touto objednávkou žalovaná závazně objednala u žalobkyně pouze zpracování plné žádosti v hodnotě 10.000 Kč, přičemž další části měly být případně řešeny v rámci samostatné smlouvy o dílo v souladu s touto předloženou cenovou nabídkou. Žádná smlouva o dílo v souladu s nabídkou a objednávkou ze dne 4. 3. 2022 v rámci dotačního programu Inovační vouchery však mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena nebyla. Vzhledem k výše uvedenému je tak zřejmé, že předmětem závazné objednávky ze strany žalované bylo pouze zpracování plné žádosti za částku ve výši 10.000 Kč a nikoli objednání zpracování žádosti o platbu za částku 6.050 Kč s DPH, rovněž na základě nabídky a objednávky ze dne 4. 3. 2022 nedošlo ani k platnému sjednání provize žalobkyně ve výši 24.200 Kč s DPH, nadto z cenové nabídky žalobkyně ani není zřejmé, za jaké plnění by tato provize měla žalobkyni vlastně náležet, a kdy na její zaplacení měl žalobkyni vzniknout nárok. Pokud jde o částku 6.417,25 Kč žádanou jako smluvní pokuta, pak nárok na zaplacení částky ve výši 66.550 Kč žalobkyni vůbec nevznikl, a žalovaná se tak vůbec nemohla dostat do prodlení. Okresní soud ve věci jednal dne 2. 11. 2023, kde k důkazu provedl listiny a vyzval žalobkyni dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k podrobnému doplnění tvrzení a označení důkazů ve vztahu k nároku č. 1, a dále k označení důkazů k nárokům č. 2 a 3, že žalovaná si u žalobkyně objednala rovněž zpracování žádosti o platbu a že mezi účastníky byl ujednán nárok žalobkyně na požadovanou provizi, resp. že mezi stranami byla uzavřena smlouva o dílo v souladu s cenovou nabídkou ze dne 4. 3. 2022 s tím že ji poučil, že v případě nevyhovění této výzvě se vystavuje riziku pro ni nepříznivého rozhodnutí ve věci. Na to žalobkyně doplnila svá tvrzení podáním ze dne 10.11.2023. Následně bylo jednáno dne 12. 12. 2023, kde byly k důkazu provedeny listiny a vyslechnuta svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. U jednání dne 6. 2. 2024 byl vyslechnut svědek [jméno FO] a [jméno FO], také byla vyslechnuta žalobkyně. U jednání konaného dne 6. 5. 2024 byl vyslechnut jednatel žalované, ukončeno dokazování, předneseny závěrečné návrhy a jednání odročeno na den 10. 5. 2024 za účelem vyhlášení rozhodnutí. Dne 10. 5. 2024 byl potom vyhlášen napadený rozsudek.

11. Předně krajský soud konstatuje, že považuje za správná skutková zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů a jeho závěr o skutkovém stavu věci pod body 4.-11. odůvodnění napadeného rozsudku. Uvedená zjištění a závěr o skutkovém stavu krajský soud přejímá a pro stručnost na tato zcela odkazuje.

12. Co se pak týká právního hodnocení věci, i zde se krajský soud ztotožňuje s právními závěry okresního soudu, kdy na zcela vyčerpávající právní argumentaci okresního soudu pod body 25.-29. napadeného rozsudku lze beze zbytku odkázat a k této víceméně není čeho doplnit. Krajský soud zcela akceptuje názor okresního soudu, že nárok na zaplacení částky 20.000 Kč + DPH za závazek žalobkyně zhotovit pro žalovanou projektový rámec žalobkyni nevznikl, neboť v této části nedostála svým povinnostem, které by zakládaly nárok na zaplacení ceny díla. Projektový rámec nebyl žalované doručen prostřednictvím elektronické výměny dat, ani předáním nosiče s projektovým rámcem v elektronické formě. Projektový rámec byl odeslán spolu s plnou žádostí o dotaci prostřednictvím příslušného elektronického systému přímo [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno], aniž by jej žalovaná viděla a měla možnost zkontrolovat, a to prostřednictvím aplikace [Anonymizováno] [Anonymizováno]+, ač ve smlouvě o dílo bylo výslovně ujednáno předání dokumentace pro splnění jednotlivých dílčích úkolů prostřednictvím aplikace [Anonymizováno] [Anonymizováno]+. Uvedené pak představuje nedodržení ujednané formy předání, kdy s touto okolností se velmi pečlivě vypořádal okresní soud ze všech hledisek a krajský soud se s jeho názorem ztotožňuje. Podstatné však rovněž je, že předání projektového rámce a podání dotační žádosti splynulo v jednom úkonu, což jistě nebylo smyslem a účelem smluvního ujednání, kdy podstatou ujednaného požadavku na předání projektového rámce žalované bylo to, aby před podáním samotné žádosti ministerstvu ještě mohly být prokonzultovány a odstraněny případné nedostatky podávané žádosti, což se z tohoto důvodu nestalo. Popsané jednání žalobkyně pak fakticky popírá smysl uvedeného ujednání o předání projektového rámce ve smlouvě o dílo. Proto má i krajský soud za to, že žalobkyni nárok na zaplacení této části díla nevznikl, kdy toto řádně a včas v souladu s jeho ujednaným smyslem žalované nepředala.

13. Pokud jde o nárok na zaplacení ceny díla za zpracování a podání plné žádosti ve výši 35.000 Kč + DPH, zde krajský soud akceptuje, že žalobkyně minimálně formálně dostála svým smluvním povinnostem, žádost podala, tato splňovala formální náležitosti, byla podána včas a bylo o ní fakticky rozhodnuto, ač negativně. To, že byla podána prostřednictvím jiné aplikace, než dle smlouvy měla být podána, avšak tato aplikace splňovala aktuální zákonné požadavky, pak ani krajský soud neklade k tíži žalobkyně, neboť to nemělo vliv na splnění této části díla, žádost byla příslušnému ministerstvu řádně podána, formálně tedy bylo tomuto závazku učiněno za dost. Jinou otázkou je potom již kvalita provedeného díla, ač tedy samotné dílo vzniklo, žalobkyně v souvislosti s tímto vynaložila úsilí a činnost, vytvořila konečný produkt, který však nebyl úspěšný, resp. podaná žádost. Ostatně i v samotné smlouvě o dílo mají strany ujednáno, že samotný neúspěch podané žádosti nemá vliv na povinnost zaplatit cenu díla. Neúspěšnost podané žádosti lze klást k tíži oběma stranám, kdy jejich spolupráce byla od počátku nekonzistentní, zmatečná a žádost vznikala na poslední chvíli. Ač obě smluvní strany věděly, v jaké kvalitě z uvedených důvodů nabízený projekt pravděpodobně bude, ani jedna z nich od smlouvy o dílo neodstoupila, ani jedna ze stran neučinila žádný formální úkon k pozastavení podání dané žádosti, a to buď žalobkyně, když věděla, že za stávajícího stavu není schopna zpracovat kvalitní žádost, tak žalovaná, která věděla, že se vše děje na poslední chvíli a tomu musí odpovídat kvalita díla. Z formálního a právního hlediska tak žalobkyni nárok na zaplacení této části díla vznikl, přičemž i krajský soud má za to, že se jedná o celkově spravedlivé řešení celé věci s ohledem na laxní přístup obou stran. Ač dílo nebylo zpracováno tak kvalitně, jak být mělo, žalobkyně již přišla o odměnu za zpracování projektového rámce a odměna za druhou část díla alespoň pokryje jí vynaložené náklady a činnost na zpracování projektového rámce a žádosti, ač neúspěšné, které by i v případě vypořádání vztahu z jiného právního titulu, např. při odstoupení od smlouvy z titulu bezdůvodného obohacení, musela žalovaná hradit.

14. Pokud jde o nárok na zaplacení částky 6.050 Kč (5.000 Kč + DPH) a 24.200 Kč (20.000 Kč + DPH) z žalobkyní tvrzené ústní smlouvy o dílo, na základě které měla žalobkyně pro žalovanou zhotovit žádost o platbu v rámci dotačního programu [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] za cenu 5.000 Kč + DPH a obdržet provizi ve výši 20.000 Kč + DPH, tak krajský soud je ve shodě s okresním soudem, že žalobkyně v tomto směru přes poučení soudu neunesla břemeno důkazní a ani břemeno tvrzení. V řízení bylo prokázáno pouze ujednání o zpracování žádosti o dotaci za cenu 10.000 Kč, kterou žalovaná uhradila, ujednání o zpracování žádosti o platbu ze strany žalobkyně za cenu 5.000 Kč a o zaplacení provize žalobkyni ve výši 20.000 Kč, byť v konkludentní formě, prokázáno v řízení nebylo. Z cenové nabídky ze dne 4. 3. 2022 pouze vyplývá, že tyto položky budou řešeny v rámci smlouvy o dílo v souladu s touto předloženou cenovou nabídkou, což z provedeného dokazování nevyplynulo. Žalobkyně uvedené prokazovala-mailovou komunikací, z níž uzavření smlouvy o dílo jí tvrzeného obsahu nevyplývá, pouze v jednom z e-mailů je žalovaná ze strany žalobkyně žádána o sdělení IBAN, což ve své osamocenosti ničeho neprokazuje. Tvrzení žalobkyně nemá krajský soud za prokázaná ani výpověďmi účastníků, které byly zcela protichůdné. Navíc tvrzení žalobkyně byla i nekonkrétní, kdy není zřejmé, za co měla být provize ujednána a za jakých podmínek. Nárok nebyl tedy jednak řádně prokázán, ale ani řádně natvrzen. Pokud pak žalobkyně změnila svá tvrzení, že kdyby se tedy nejednalo ani o konkludentně uzavřenu smlouvu o dílo, měl by být nárok vypořádán jako bezdůvodné obohacení či z titulu nepřikázaného jednatelství, potom by se jednalo o zcela jiný skutek tvrzený po koncentraci řízení. Krajskému soudu pak ani není zřejmé, na základě jakého právního titulu by měla žalobkyně obdržet odměnu za zhotovení žádosti o platbu a provizi, pokud by žádná nebyla ujednána či by dokonce měla jednat beze smlouvy a vědomí žalované, potom by se nemohlo jednat o bezdůvodné obohacení ani o nutně vynaložené náklady u nepřikázaného jednatelství.

15. Ze všech výše uvedených důvodů krajský soud rozsudek okresního soudu v napadených výrocích I. a II. dle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně veškerého přiznaného a zamítnutého příslušenství i smluvních pokut, jak bylo okresním soudem učiněno plně v souladu se zjištěným skutkovým stavem.

16. Nikoli však již výrok III. o nákladech řízení před soudem prvého stupně, kdy krajský soud má za to, že takto nelze ve věci postupovat a nejsou zde dány důvody pro aplikaci části ust. § 142 odst. 2 umožňující nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků z důvodu obdobného úspěchu a neúspěchu ve věci. Celkový úspěch žalobkyně ve výši cca 10 % není možno dle ustálené judikatury považovat za úspěch zcela nepatrný a tato má nárok na 10 % v řízení účelně vynaložených nákladů. Důvodem pak nemůže být ani okresním soudem prezentované spravedlivé uspořádání vztahů, neboť předmětem řízení jsou tři různé nároky ze dvou různých smluvních titulů, přičemž o jakémsi „spravedlivém způsobu řešení sporu“, jak je prezentováno v bodě 30. odůvodnění rozsudku, může být hovořeno pouze u nároku č. 1, kde obě strany svým způsobem pochybily, co se týká plnění povinností z jimi nerozporovaného smluvního vztahu, kdy obě nesou zodpovědnost za vznik tohoto sporu. U nároku č. 2 a 3 však žalobkyně zcela jednoznačně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně povinnosti žalované uhradit fakturované částky z jí neprokázaných smluvních nároků.

17. O náhradě nákladů řízení před soudem prvého stupně rozhodl krajský soud dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že uložil žalobkyni zaplatit žalované jako pouze v části procesně více úspěšnému účastníkovi náhradu nákladů řízení v celkové výši 6.685,30 Kč, kdy celkový úspěch žalované činil 10,02 %. Celkem žalobkyně požadovala včetně veškerého příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí krajského soudu částku 135.745,52 Kč, úspěch měla žalobkyně v částce 61.077,40 Kč – 44,99 %, neúspěch co do částky 74.668,20 Kč – 55,01 %, po odečtení neúspěchu od úspěchu žalované činí celkový úspěch žalované 10,02 %. Při plném procesním úspěchu žalované, kdy předmětem řízení byla částka 103.217,25 Kč, by náklady řízení představovaly částku celkem 66.720 Kč, z čehož odměna za zastupování advokátem by činila 63.120 Kč dle § 7, § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 12 úkonů právní pomoci po 5.260 Kč (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci ze dne 2. 8. 2023, 31. 10. 2023, 27. 11. 2023, 22. 3. 2024 a 6. 5. 2024, účast u jednání dne 12. 12. 2023, 6. 2. 2024, 6. 5. 2024, z toho všechna jednání přesahující dvě hodiny-tj. celkem za účast u jednání 6 úkonů) a hotové výdaje advokáta 12 režijních paušálů po 300 Kč za provedené úkony právní služby, tj. celkem částka 3.600 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. Zástupkyně žalované není plátcem DPH. Žalované pak náleží pouze 10,02 % z celkových nákladů řízení, tj. z částky 66.720 Kč, což je přiznaná částka 6.685,30 Kč.

18. O nákladech odvolacího řízení rozhodl krajský soud dle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že opět uložil žalobkyni zaplatit žalované jako pouze v části procesně více úspěšnému účastníkovi náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.362 Kč, kdy celkový úspěch žalované činil opět 10,02 %. Předmětem odvolacího řízení včetně veškerého příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí krajského soudu byla shodně částka 135.745,52 Kč, úspěch měla žalobkyně v částce 61.077,40 Kč – 44,99 %, neúspěch co do částky 74.668,20 Kč – 55,01 %, po odečtení neúspěchu od úspěchu žalované činí celkový úspěch žalované 10,02 %. Při plném procesním úspěchu žalované, kdy předmětem řízení – tarifní hodnota byla částka 103.217,25 Kč, by náklady odvolacího řízení představovaly částku celkem 13.593Kč, a to zaplacený soudní poplatek 2.323 Kč, odměna za zastupování advokátem by činila 10.520 Kč dle § 7, § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní pomoci po 5.260 Kč (odvolání, účast u odvolacího jednání) a hotové výdaje advokáta 2 režijní paušály jeden po 300 Kč (do 31. 12. 2024) a jeden po 450 Kč (po 1. 1. 2024) za provedené úkony právní služby, tj. celkem částka 600 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. Zástupkyně žalované není plátcem DPH. Žalované pak náleží pouze 10,02 % z celkových nákladů řízení, tj. z částky 13.593 Kč, což je přiznaná částka 1.362 Kč.

19. Místo plnění u náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů určil krajský soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky žalované s tím, že lhůtu k plnění určil třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když s ohledem na výši částky nákladů řízení neshledal důvody pro povolení delší lhůty plnění či povolení plnění ve splátkách.

Poučení