26 C 160/2022 - 137

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobkyně: JUDr. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno] [právnická osoba] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] pro zaplacení 8 513 915 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni [částka], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] doplněnou dne [datum] domáhala proti žalované zaplacení újmy ve výši [částka]. Svou žalobu odůvodnila tím, že proti ní bylo vedeno u Obvodního soudu pro [adresa] trestní řízení pod spisovou značkou [sp.zn.], které skončilo zprošťujícím rozsudkem. V důsledku tohoto nezákonně vedeného trestního stíhání vznikla žalobkyni majetková újma představující náklady vynaložené za obhajobu ve výši [částka]. Dále v souvislosti s tímto trestním stíháním vznikla žalobkyni nemajetková újma ve výši [částka] za délku řízení, které trvalo více než 9 let a za samotné trestní stíhání Kč 10 000 000.

2. V rámci předběžného projednání nároku, žalovaná vyplatila žalobkyni za nezákonně vedené trestní stíhání [částka], [částka] za délku řízení a dále v průběhu řízení částku [částka] za obhajobu. Ohledně částky [částka] vzala žalobkyně žalobu zpět a soud dle ustanovení § 96 o.s.ř. řízení, v této části, zastavil.

3. Soud dále rozhodoval o náhradě nemajetkové újmy za dlouhotrvající řízení o částce Kč 74 250 a z titulu nezákonného trestního stíhání [částka], za majetkovou újmu, v podobě obhajného, zbývající částku [částka].

4. Žalovaná uznala nárok žalobkyně, co do základu, dále nesouhlasila se žalobou o zaplacení další náhrady za nezákonně vedené trestní stíhání. Přiznanou a již vyplacenou částku [částka] považuje za dostatečnou náhradu nemajetkové újmy, která byla žalobkyni trestním stíháním a jeho délkou (9 let a 3 měsíce) způsobena. Dále zaplatila za obhajobu částku Kč 349 448, tj. o Kč 13 915 méně, než žalobkyně požadovala.

5. Žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované žádostí o předběžné projednání nároku ve smyslu ustanovení § 14 a § 15 zákona č. 82/1992 sb. a to dne [datum] žalovaná se žalobkyni za nezákonně vedené trestní stíhání omluvila a vyplatila jí finanční satisfakci ve výši [částka]. Za dlouhotrvající řízení vyplatila částku [částka]. Dále sdělila žalobkyni, že ohledně majetkové újmy je třeba, aby doložila, že skutečně náklady za obhajobu zaplatila, což žalobkyně učinila, avšak až po podání žaloby v důsledku čehož žalovaná zaplatila žalobkyni částku [částka]. Ve svém podání ze dne [datum] žalovaná uvedla, že správně měla být zaplacena částka Kč 351 202,50.

6. V daném případě byl zdejším soudem dne [datum] vydán zamítavý rozsudek, který napadla svým odvoláním žalobkyně. Odvolací soud dne [datum] napadený rozsudek zčásti změnil (ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy za délku řízení), přiznal žalobkyni další částku ve výši Kč 30 525 na celkem Kč 154 275 a ve zbývající části o částku Kč 8 513 915 zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Dle odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 68 Co 194/2023–94 se soud měl vypořádat s nedostatečně tvrzenými skutečnostmi ohledně nároku na náhradu majetkové újmy za obhajobu a dále doplnit nepřezkoumatelný rozsudek v části týkající se nemajetkové újmy za trestní stíhání.

7. Po rozhodnutí odvolacího soudu jsou předmětem řízení dva nároky: na náhradu majetkové újmy ve výši Kč 13 915 (z celkově požadovaných Kč 363 363) a na náhradu nemajetkové újmy za trestní stíhání ve výši Kč 8 500 000 (z celkem požadovaných [částka]). Celkem soud dále rozhodoval o částce Kč [částka].

8. Soud má prokázán tento průběh řízení, který byl veden u Obvodního soudu pro [adresa] pod spisovou značkou [sp.zn.]: proti žalobkyni bylo zahájeno trestní stíhání usnesením ze dne [datum], které jí bylo doručeno [datum], žalobkyně byla obviněna pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. c) trestního zákona a porušování povinností při správě cizího majetku dle § 255 odst. 1, odst. 3 trestního zákona, neboť na základě dosud zjištěných skutečností je odůvodněn závěr, že ve funkci ministryně obrany vlády České republiky, jako veřejný činitel byla srozuměna s tím, že nesplní povinnosti vyplývající pro ni z jejího funkčního postavení a věděla, že svým jednáním porušuje povinnosti uložené ji zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, tím, že předložila [datum] vládě ČR návrh na uzavření smlouvy mezi Ministerstvem obrany a mezi společností [právnická osoba]. aniž by doložila přiměřenost ceny za nákup tří letounů, splňující parametry a specifikace uvedené v příloze 1 ke smlouvě, které Ministerstvo obrany nakoupilo za částku ve výši 3 [tel. číslo]Kč bez dph, když předmětem smlouvy byla dále směna jednoho letounu, splňující parametry a specifikace uvedené v příloze 1 ke smlouvě, za 3 jednomístné letouny a 2 dvoumístné letouny ve stavu a konfiguraci uvedené v příloze 3 ke smlouvě, kdy součástí materiálů předložených vládě, pro její rozhodování a schválení smlouvy, které bylo provedeno usnesením vlády, byla i příloha č. [hodnota], kde na straně 7 v posledním odstavci bylo uvedeno „za účelem ověření přiměřenosti ceny při uplatněném nabývání majetku v souladu s ustanoveními v § 12 zákona 219/2000 sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, resort Ministerstva obrany oslovil s žádostí o příslušné stanovisko Ministerstvo financí, neboť návrh smlouvy vzešel z řízení, kde byl uplatněn § 18 odst. 1 písm. c) zákona č. 137/ 2016 sb., o veřejných zakázkách, tedy byla využita výjimka dle tohoto zákona a nebyla vypsána veřejná soutěž, ale byl osloven předem známý zájemce a to na základě memoranda o porozumění, které uzavřelo [právnická osoba], přičemž v případě takového nabytí majetku do vlastnictví státu je ve smyslu § 12 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb. povinnost ocenit takovýto majetek dle zvláštního právního předpisu, je třeba stanovit cenu obvyklou, a pokud není majetek pořizován za cenu obvyklou, je možné, aby Ministerstvo financí dalo souhlas s cenou vyšší a ačkoliv [tituly před jménem] [jméno FO] skutečně jako ministryně obrany oslovila Ministerstvo financí dopisem ze dne [datum] s žádostí o ověření přiměřenosti ceny, kdy v odpovědi ministr financí uvedl dne [datum], že Ministerstvu financí nepřísluší udělit tento souhlas, přičemž to, že Ministerstvo financí neprovádí takováto ověření přiměřenosti ceny, bylo Ministerstvu obrany známo již od dubna 2006, přičemž rovněž bylo Ministerstvu obrany, [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] známo, že prvotně má přiměřenost ceny resp. stanovení ceny obvyklé uvést Ministerstvo obrany tak, jako v případě ověření přiměřenosti ceny podle § 12 odst. 4, odst. 5. zákona č. 219/2000 sbírky. Ve věci pořízení servisní podpory letounů, která byla provedena znaleckým posudkem ze dne [datum] a teprve v případě nesouladu ceny pořizovaného majetku s cenou zjištěnou podle zvláštního předpisu, má Ministerstvo obrany oslovit Ministerstvo financí s žádostí o souhlas s výší ceny, vyšší než je cena zjištěná zákonným postupem, při jejich srozumění a povinnostmi jim uloženými zvláštním právním předpisem, kdy [tituly před jménem] [jméno FO] předložila vládě ČR návrh na uzavření smlouvy bez toho, aby zajistila, jako ministryně obrany, ověření přiměřenosti ceny, kdy musela být srozuměna s možnými následky svého jednání tak, jak to upravuje zákon, když podle tohoto zákonného ustanovení odpovídá za porušení stanovených povinností a za škodu, která tím státu vznikla, mimo jiné v rozsahu trestně právních předpisů, a to ve vztahu k dosažení ceny obvyklé na majetku pořizovaného do vlastnictví státu a poté vydala prostřednictvím úkolového listu č. [hodnota]-64/2009-8764-OLP pokyn k uzavření smlouvy, který splnil [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], tím, že jako zástupce zadavatele za Ministerstvo obrany rozhodl o výběru nejvhodnější podmínky a smlouvu podepsal, byť musel být srozuměn s tím, že přiměřenost ceny nebyla dostatečný způsobem ověřena, neboť mu bylo známo jednání [Jméno zainteresované osoby 0/0], které předcházelo podpisu smlouvy a musel být srozuměn s možným následkem svého jednání tak, jak to upravuje ustanovení § 47 odst. 2 zákona č. 219/2000 sb., když podle tohoto zákonného ustanovení odpovídá za porušení stanovených povinností a za škodu, která tím státu vznikla, mimo jiné v rozsahu trestně právních předpisů, a to ve vztahu k dosažení přiměřenosti ceny majetku pořizovaného do vlastnictví státu, při čemž znaleckým posudkem bylo zjištěno, že cena obvyklá u 3 koupených letounů splňujících parametry a specifikace uvedené v příloze 1 ke smlouvě je 2 [tel. číslo]Kč bez dph, takže [tituly před jménem] [jméno FO] svým jednáním způsobila České republice škodu ve výši [tel. číslo]Kč. Žalobkyně byla ve věci zastoupena [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0]. Dne [datum] vyslovila poslanecká sněmovna souhlas s trestním stíháním poslankyně [Jméno zainteresované osoby 0/0]. Do usnesení o zahájení trestního stíhání byla podána stížnost, která byla doplněna [datum]. Usnesením ze dne [datum] byla zamítnuta stížnost obviněného [jméno FO] proti zahájení trestního stíhání. Dne [datum] nahlíží právní zástupce žalobkyně do spisu a [datum] je podán návrh na přezkoumání postupu policejního orgánu. Dne [datum] došlo k odmítnutí žádosti a je podána námitka podjatosti policejního orgánu. Dne [datum] bylo vydáno usnesení o nevyloučení policejního orgánu z trestního řízení. Dne [datum] podal obhájce žalobkyně do usnesení ze dne [datum] stížnost, kterou [datum] odůvodnil a dne [datum] bylo o této stížnosti rozhodnuto. V průběhu roku 2012 a 2013 se konaly výslechy svědků. Dne [datum] bylo podáno oznámení o možném správním deliktu proti obviněné [Jméno zainteresované osoby 0/0]. Dne [datum] byl přezkoumán postup policejního orgánu na základě žádosti. Dne [datum] se připojilo Ministerstvo obrany s nárokem na náhradu škody, ve věci byly zadány znalecké posudky, které byly dále vyhodnocovány a to v průběhu roku 2014, v roce 2013 byla podána žádost na odborné vyjádření, [datum] byla podána žádost o právní pomoc ve Španělsku [datum] do Španělska a do Polska, [datum] byla podána žádost o provedení úkonu trestního řízení v zahraničí a to v Portugalsku, žádost o právní pomoc byla zaslána do Finska a na Slovensko, dne [datum] byl podán návrh na podání obžaloby, dále byla podána obžaloba dne [datum], dne [datum] se konalo neveřejné zasedání, následně bylo vydáno usnesení, dne [datum] se konalo další neveřejné zasedání, bylo vydáno usnesení na základě stížnosti Vrchního státního zastupitelství byla věc předložena odvolacímu soudu Městskému soudu v Praze, který zasedal [datum], vynesl usnesení, dále byl podán podnět k podání stížnosti pro porušení zákona, dále byly vypracovány a předloženy znalecké posudky a odborné vyjádření, obhájce žalobkyně podal návrh na zastavení trestního stíhání, dne [datum] se konalo neveřejné zasedání, dne [datum] bylo vydáno usnesení o vrácení věci k došetření, dále byla podána stížnost Vrchního státního zastupitelství i obžalované a Městský soud v Praze [datum] rozhodl o stížnosti, dne [datum] se konalo hlavní líčení, další hlavní líčení se konala [datum], [datum], [datum] a [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] byl vydán zprošťující rozsudek, proti kterému byla podána stížnost, věc byla předložena odvolacímu soudu, který zamítl odvolání státního zástupce dne [datum]. Rozsudek ze dne [datum] má 120 stran, v rozsudku jsou podrobně popsány a odůvodněny provedené důkazy (znalecké posudky, odborná vyjádření, výslechy svědků a další listinné důkazy). Žalobkyně spolu s dalším spoluobviněným byli zproštěni obžaloby v celém rozsahu, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byli stíháni, odvolací soud poté uvedl, že obžalovaní neporušili své povinnosti a jejich jednáním ani nedošlo ke vzniku škody, označil konstrukci obžaloby za neudržitelnou až absurdní. Jestliže nebylo shledáno porušení povinností při realizaci zakázky na nákup transportního letounu, tedy nemohlo být shledáno ani naplnění jakékoliv skutkové podstaty trestného činu. V jednání obžalovaných nebylo shledáno žádné pochybení, které by mohlo založit jejich trestní odpovědnost. A v důsledku nákupu letounu nebyl zjištěn ani vznik škody. Tedy po provedeném dokazování bylo prokázáno, že se nestal skutek, pro nějž jsou obžalovaní stíháni a z toho důvodu soud 1. stupně, zprostil oba obžalované obžaloby. Konečné rozhodnutí ve věci nabylo právní moci dne [datum]. Celkem řízení trvalo 9 let a 3 měsíce (od [datum] do [datum]).

9. Soud má prokázáno, že v souvislosti s tímto trestním stíháním byl proti žalobkyni podán podnět pro spáchání přestupku podle ustanovení § 44 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 sb. o ochraně osobních údajů, tím že prostřednictvím webových stránek umístěných na internetové adrese nechala dne [datum] zveřejnit kopie protokolu o výsleších svědků a spoluobviněného, nakonec bylo rozhodnuto Úřadem pro ochranu osobních údajů, že rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů ze dne [datum] se zrušuje a řízení se zastavuje a to dne [datum].

10. Soud má prokázáno, že celá trestní věc byla silně medializována, k tomu právní zástupce žalobkyně předložil internetové zprávy, to, že věc byla medializována jak prostřednictvím televizních zpráv, tak prostřednictvím tisku není mezi účastníky ani sporné. Z internetových příspěvků soud zjistil, že např. [datum] se v článku Odveta za zveřejněné výslechy: Policie zvažuje vazbu pro [jméno FO] dostupný https://www.novinky.cz/clanek/domaci-odveta-za-zverejnene-vyslechy-policie-zvazuje-vazbu-pro-parkanovou-200160, že v tomto článku je uvedeno, že policie zvažuje vazbu pro [jméno FO], pobyt za mřížemi jí hrozí kvůli tomu že tento týden zveřejnila na internetu kompletní přepisy výpovědí svědků z celého případu. https://verejnazaloba.cz/nsz/nejvyssi-statni-zastupce-nepoda-dovolani-v-pripadu-nakupu-letounu-casa/, Nejvyšší státní zástupce nenapadne u Nejvyššího soudu rozhodnutí soudů v kauze týkající se armádního nákupu letounů CASA. V článku ze dne [datum] se Vrchní státní zástupkyně [jméno FO] po iDNES.cz vyjadřuje tak, že se obrátí na nejvyššího státního zástupce s „podnětem k podání mimořádného opravného prostředku“. Ten by mohl podat v kauze dovolání k Nejvyššímu soudu.

11. Z lékařské zprávy ze dne [datum] má soud prokázáno, že se zdravotní stav žalobkyně v důsledku zdlouhavého soudního procesu postupně zhoršoval, trpěla a trpí nespavostí, posttraumatickou poruchou, projevující se esenciálním třesem, poruchou příjmu potravy a stavy depresivního ladění. V průběhu předchozích let došlo k potřebě sociální izolace, která do určité míry ještě přetrvává.

12. Soud má prokázáno, že žalobkyně zaplatila za obhajobu částku [částka]. Mezi účastníky je nesporné, že obhájce žalobkyně učinil úkony, které byly předmětem předběžného projednání nároku. Mezi účastníky je také nesporné to, že v souvislosti s trestním stíháním, bylo zasaženo do osobnostních práv žalobkyně, do oblasti pracovní a do jejího kariérního postupu.

13. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem: podle ustanovení § 1 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ustanovení § 2 zákona se odpovědnost za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ustanovení § 5 písm. a) zákona stát odpovídá za podmínek stanovených zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v trestním řízení. Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 2 má právo na náhradu škody i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. Podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ustanovení § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem (o.z.). V daném případě soud postupoval podle občanského zákoníku účinného v době kdy, bylo zahájeno trestní stíhání, což je zákon č. 40/1964 sb. a to v případě nároku na náhradu škody, podle kterého se dle ustanovení § 442 odst. 1 hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Podle odst. 2 škoda se hradí v penězích; požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu.

14. K jednotlivým nárokům: 1) obhajné – při stanovení výše náhrady za obhajobu v trestní věci vycházel zdejší soud z ustanovení § 10 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (a.t.) ve spojení s ustanovením § 7 bodu 5 vyhl. a stanovil částku [částka]/úkon a dle § [částka] 300/úkon. Žalovaná zaplatila náhradu majetkové újmy ve výši [částka] a částka [částka] za níže uvedené úkony nebyla zaplacena.

15. Soud přiznal žalobkyni náhradu za tyto úkony obhajoby: - [datum] převzetí obhajoby 1 úkon, - [datum] stížnost do usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne úkon dle § 11 odst. 2 písm. d) a.t., - [datum] sepis žádosti o přezku postupu PČR ze dne úkon dle § 11 odst. 2 písm. d) a.t., - [datum] účast u výslechu obviněného [adresa] úkony, - dne [datum] další poradu s klientkou 1 úkon, - [datum] účast při výslechu klientky 2 úkony, - [datum] účast u výslechu [jméno FO]. [adresa] úkony, - [datum] účast při výslechu svědka [jméno FO]. [adresa] úkony, - [datum] účast při výslechu svědka [adresa] úkon, - [datum] účast při výslechu svědka [jméno FO] 2 úkony, [datum] účast při výslechu svědka [tituly před jménem] [adresa] úkon, - [datum] účast při výslechu svědka [adresa] úkony, - [datum] účast při výslechu znalce [adresa] úkony, - [datum] účast při výslechu [jméno FO] 2 úkony, - [datum] účast při výslechu svědka [jméno FO] 1 úkon, - [datum] účast při výslechu [jméno FO] 1 úkon, - [datum] účast při výslechu [tituly za jménem] [adresa] úkony, - [datum] účast při výslechu svědka [jméno FO] 1 úkon, - [datum] účast při výslechu svědka [jméno FO] 1 úkon, - [datum] účast při výslechu svědka [jméno FO] 1 úkon, - [datum] účast při výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] 1 úkon, - [datum] účast při výslechu [jméno FO]. [právnická osoba] úkon, - [datum] účast při výslechu [adresa] úkon, - [datum] účast při výslechu svědka [jméno FO]. [adresa] úkon, - [datum] účast při výslechu svědka [jméno FO]. [adresa] úkony, - [datum] účast při výslechu svědka [tituly před jménem] [adresa] úkon, - [datum] účast na výslechu, který se nekonal úkon, [datum] účast při výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] 1 úkon, - [datum] dostavení se k výslechu, který se nekonal úkon dle § 11 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. f) a.t., - [datum] účast při výslechu svědka [adresa] úkon, - [datum] účast na výslechu svědka [jméno FO] 1 úkon, - [datum] sepis návrhu na výkon dohledu úkon dle § 11 odst. 2 písm. d) a.t., - [datum] účast u výslechu žalobkyně 1 úkon, - [datum] účast na výslechu svědkyně [jméno FO] 1 úkon, - [datum] účast při výslechu [jméno FO]. [adresa] úkony, - [datum] účast při výslechu svědka [tituly před jménem] [adresa] úkony, - [datum] účast při výslechu [tituly před jménem] [adresa] úkon, - [datum] + [datum] sepis blanketní stížnost a doplnění odůvodnění úkon podle § 11 odst. 2 písm. d) a.t., - účast při výslechu svědka [jméno FO] 1 úkon, - [datum] žádost o přezkum postupu policejního orgánu úkon podle § 11 odst. 2 písm. d) a.t., - [datum] závěrečné seznámení se se spisem 1 úkon, - [datum] závěrečné seznámení se se spisem 1 úkon, - [datum] závěrečné seznámení se se spisem 1 úkon, - porada s klientkou 1 úkon, - [datum] + [datum] návrh na zastavení trestního stíhání a jeho odůvodnění 1 úkon, - [datum] studium doplněného vyšetřovacího spisu 1 úkon, - [datum] návrh na zastavení trestního stíhání 1 úkon, - [datum] sepis stížnosti úkon podle § 11 odst. 2 písm. d) a.t.. – [datum] porada, - [datum] porada, - [datum] účast na hlavním líčení 3 úkony, - [datum] účast na hlavním líčení 3 úkony, - [datum] účast na hlavním líčení 3 úkony, - [datum] účast na hlavním líčení 2 úkony, - [datum] účast na hlavním líčení 2 úkony, - [datum] účast na hlavním líčení 2 úkony, - [datum] účast na hlavním líčení 2 úkony, - [datum] účast na hlavním líčení 2 úkony, - [datum] účast na hlavním líčení 3 úkony, - [datum] účast na hlavním líčení 2 úkony, - [datum] účast na hlavním líčení 2 úkony, - [datum] účast na hlavním líčení 3 úkony, - [datum] účast na hlavním líčení 3 úkony, - [datum] účast na hlavním líčení 1 úkon, - [datum] účast na hlavním líčení 3 úkony, - [datum] účast na hlavním líčení 1 úkon, - [datum] účast na hlavním líčení 5 úkonů, - [datum] účast na hlavním líčení 2 úkony, - [datum] vyjádření k odvolání 1 úkon, - [datum] účast u veřejného zasedání 2 úkony. Celkem soud přiznal žalobkyni 106,5 úkonů tj. 103 úkonů + 7 půl úkonů, po Kč 2 300 tj. Kč 244 950 a 110 režijních paušálů pod Kč 300 (§ 13 a.t.) tj. Kč 33 000, ztrátu času Kč 1 000 ( tj. Kč 200 při účasti na hlavním líčení dne [datum], Kč 400 při účasti na hlavním líčení dne [datum], Kč 100 za účast na hlavním líčení dne [datum] a [datum], Kč 200 za účast na hlavním líčení dne [datum]) + 21% DPH Kč 58 579,50 celkem Kč 337 529,5.

16. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu za tyto úkony: - další poradu s klientkou dne [datum], neboť porada s klientem je součástí převzetí a přípravy, ke které došlo dne [datum], další poradu s klientkou soud nepovažuje za účelnou, neboť se od [datum] do [datum] nekonal žádný úkon, který by potřebu porady odůvodňoval, - sepis žádosti o dohled ze dne [datum], neboť byl přiznán úkon za sepis žádosti o přezkum postupu dne [datum], proto tento další úkon soud již považuje za neúčelný, - sepis žádosti o přezkum za odmítnutí nahlížení do spisu ze dne [datum], podnět na průtahy v řízení ze dne [datum], žádost o přezkum podnětu na průtahy v řízení ze dne [datum], [datum] žádost o přezkum rozhodnutí o odepření možnosti nahlédnout do spisu, [datum] sepis žádosti o přezkum odepření nahlédnutí do spisu nejsou úkony obhajoby, nýbrž žádosti a stížnosti na postup orgánů činných v trestním řízení, - doplnění odůvodnění návrhu na zastavení trestního stíhání ze dne [datum], neboť byl přiznán úkon za návrh na zastavení trestního stíhání a doplnění odůvodnění mělo být součástí tohoto prvního úkonu. Za další úkony soud přiznal náhradu ve výši : za stížnost do usnesení o zahájení trestního stíhání, v tomto případě ze dne [datum] náleží podle § 11 odst. 2 písm. d) vyhlášky za tento úkon náhrada pouze v poloviční výši, tedy [částka] + [částka] režijní paušál. Doplnění stížnosti ze dne [datum] pak nelze posuzovat jako samostatný úkon, neboť prvotní stížnost měla obsahovat veškeré náležitosti, doplnění stížnosti je pouze další úkon, který již není účelně vynaložený, proto soud za tento úkon nepřiznal žádnou odměnu ani režijní paušál. Za úkon ze dne [datum] – sepis žádosti o přezkum postupu Policie ČR soud přiznal podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu půl úkon. Za úkon dne [datum] – návrh na výkon dohledu ve věci odepření práva nahlédnout do spisu, náhrada za poloviční úkon dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu, za úkon dne [datum] - stížnost do usnesení o vyloučení plk. Mázánka, za poloviční úkon dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d), za úkon dne [datum], žádost o přezkum postupu policejního orgánu za půl úkon dle § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu. Soud přiznal úkon doplnění stížnosti ze dne [datum] a doplnění návrhu na zastavení trestního stíhání v poloviční výši dle § 11 odst. 2 písm. d) a.t., doplnění stížnosti je pouze úkonem navíc, který měl být již součástí prvotní stížnosti nebo prvotního návrhu, na tento úkon poté nemá žalobkyně nárok, neboť není účelně vynaloženým nákladem. Na základě výše uvedeného, soud zamítl žalobu ohledně Kč 13 915, když žalovaná plnila dokonce více, než by přiznal zdejší soud (žalovaná zaplatila Kč 349 200 a je připravena doplatit dalších Kč 1 754,50). Vzhledem k tomu, že soud sám přepočítal a posoudil jednotlivé úkony obhajoby a jejich výši, již se nezabýval úkony a jejich výší, které přiznala žalovanou v rámci předběžného posouzení nároku, neboť by toto posouzení nemohlo mít na rozhodnutí soudu vliv. Soud pouze zohlednil konečnou výši, kterou žalovaná žalobkyni zaplatila a tu považuje za více než dostatečnou.

17. K dalšímu nároku na náhradu nemajetkové újmy 2) za trestní stíhání: soud v tomto případě postupoval podle ustanovení § 7 a § 8 zákona. Nejvyšší soud ve své judikatuře (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30Cdo 2813/2011) dovodil, že kritéria, která pravidelně mohou indikovat rozsah způsobené nemajetkové újmy, jsou v případech zahájení trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem následující: 1) Povaha trestní věci – pod tímto kritériem se má na mysli závažnost trestného činu kladeného osobě poškozené za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou osoba poškozená konkrétní trestní řízení proti ní vedené negativně vnímá, to souvisí i s hrozbou trestního postihu (druhem a výší trestu a případného společenského odsouzení, jež se zrcadlí v charakteru veřejného zájmu chráněného trestními předpisy v konkrétním případě, tedy v těch veřejných hodnotách, které jsou chráněny konkrétní skutkovou podstatou obsaženou ve zvláštní části trestního zákoníku). 2) Délka trestního řízení. Toto kritérium zohledňuje zejména to, po jak dlouhou dobu zásah do osobnostních složek jednotlivce v důsledku proti němu vedenému trestnímu řízení trval. 3) Následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby. Toto kritérium umožňuje zohlednění individuálních následků trestního stíhání v osobnostní sféře poškozené osoby, jež mohou být umocněny či zmírněny v důsledku objektivních skutečností daného případu a formulovaných pod body 1) a 2). Vedle toho je třeba podle § 31a odst. 2 zákona při stanovení formy a výše zadostiučinění přihlédnout k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva na místě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat. Bude-li zjištěno, že se poškozený dopustil jednání, pro které byl následně trestně stíhán, nepovede to sice k závěru o tom, že si trestní stíhání zavinil, a tím pádem k absenci odpovědnosti státu za poškozenému trestním stíháním vzniklou újmu, ale půjde o důležitou okolnost pro stanovení formy a případně výše odškodnění.

18. V souzeném případě je soud toho názoru, že nezákonným rozhodnutím, kterým je dle konstantní judikatury usnesení o zahájení trestního stíhání v případě, že nedošlo k pravomocnému odsouzení obviněného, vznikla žalobkyni nemajetková újma. Každé trestní obvinění zasahuje do běžného života člověka citelným dojmem, zejména tehdy, jedná-li se o obvinění liché. V souzené věci se jednalo o obvinění z trestného činu, za který žalobkyni hrozil trest až 8 let.

19. Délka trestního řízení byla odškodněna samostatně, proto na přiznané zadostiučinění ve výši Kč 154 275 soud pouze odkazuje.

20. Pokud jde o následky způsobené trestním stíháním, případně okolnosti, za nichž k nemajetkové újmě došlo, vzal soud za prokázané z nesporných tvrzení účastníků, že došlo k negativnímu zásahu do sféry osobní i zdravotní, významným zásahem do oblasti pracovní (kariérní) neboť trestním stíhám žalobkyně ztratila možnost dále pokračovat v politické kariéře. Délka trestního stíhání byla neúměrně dlouhá poznamenaná také nepružným postupem orgánů činných v trestním řízení především po podání obžaloby u soudu, bylo to také dlouhotrvající trestní stíhání, které nakonec u žalobkyně způsobilo zdravotní problémy, kdy z lékařské zprávy se podává, že v důsledku zdlouhavého soudního procesu se postupně zdravotní stav zhoršoval a z této zprávy lze usoudit, že pokud by trestní řízení trvalo přiměřenou dobu, podstatně kratší, nemusely by být důsledky poškození zdraví pro žalobkyni tak devastující. V neposlední řadě pak soud zhodnotil následky způsobené trestním stíháním v osobnostní sféře poškozené a dospěl k závěru, že tyto následky byly velmi významné. Žalobkyně již poté, kdy došlo k zahájení trestního stíhání a v průběhu trestního stíhání nemohla pokračovat ve svém politickém životě, ztratila chuť se dále pohybovat v politice a kandidovat na vysoká místa. V důsledku trestního stíhání se tak podstatně zhoršil její osobní život, neboť postupně se u ní projevovaly psychické poruchy, které měly vliv i na fyzickou stránku osobnosti žalobkyně, začalo to nespavostí, třesem, poruchou příjmu potravy až to dospělo do stavu depresivní nálady. Žalobkyně se poté začala stranit lidem. Do té doby byla osobou veřejně činnou, obklopenou mnoha lidmi.

21. Žalobkyně vylíčila dopady trestního stíhání v její osobnostní sféře, žalobkyně byla vystavena závažnému obvinění z majetkového deliktu, jímž měla být státu způsobena škoda přibližně [tel. číslo]Kč, její trestní stíhání bylo předmětem rozsáhlé pozornosti médií, bylo spekulováno o různých aspektech trestního stíhání a také o míře viny žalobkyně, žalobkyně tak byla zcela společensky dehonestována. Její případ byl opakovaně probírán v médiích a na žalobkyni bylo veřejně pohlíženo jako na osobu, která se s velkou pravděpodobností dopustila závažného trestného činu. Žalobkyně se snažila dokázat svou nevinu, že neexistují žádné skutečnosti a důkazy, na základě kterých by se mohla dopustit trestného činu, v důsledku toho také byla nařčena z porušení práva na ochranu osobních údajů, věc byla rozhodována Úřadem pro ochranu osobních údajů Nejvyšším správním soudem, krajským soudem. To, že řízení bylo vykonstruováno, dokonce potvrdil i odvolací soud, Vrchní soud v Praze. Žalobkyně byla veřejně dehonestována, to zásadním způsobem ovlivnilo její veřejný život, do té byla žalobkyně společensky velmi angažována, čehož se poté musela v důsledku trestního stíhání zcela vzdát. Chtěla svou veřejnou službu vykonávat dobře a především slušně, v zájmu občanů a posléze i voličů, byla tak přesvědčena, že funkci vykonává svědomitě a dobře, také si zakládala na své profesionalitě a chovala se tak, aby její okolí, voliči i další osoby, mohly mít jistotu, že pokud jí dali důvěru a to opakovaně, že svůj úřad za peníze daňových poplatníků vykonává řádně a zodpovědně. Tento obraz však žalobkyně zcela ztratila a to v důsledku tohoto trestního stíhání, i když od počátku byla přesvědčena o své nevině, velmi těžce nesla, že se její morální kredit v očích veřejnosti zpochybňuje. Toto vše mělo dopad na psychiku žalobkyně. Zdravotní stav žalobkyně se zhoršil, až byl velmi vážný a vyhlídky na jeho výrazné zlepšení, či uzdravení jsou prakticky vyloučené. Dopady trestního stíhání v osobnostní sféře žalobkyně vzal soud za prokázané, jak z listin, tak z toho, co vyšlo v řízení najevo, kdy trestní stíhání mělo nezanedbatelný vliv na profesní postavení žalobkyně jako političky a veřejně činné osoby, o trestním stíhání žalobkyně se dozvěděla celá republika, čímž došlo k poškození její dobré pověsti. Lze tedy na základě uvedeného uzavřít, že žalobkyni vznikla nejen určitá újma ztotožnitelná se subjektivními pocity frustrace a beznaděje, ale i újma objektivizována, představovaná zásahem do osobnostních práv žalobkyně. Jakkoliv žalobkyně nebyla v průběhu trestního stíhání omezena na osobní svobodě, tak i jejímu trestnímu stíhání se dostalo rozsáhlé celostátní mediální publicity, informace o vedení trestního stíhání se dostala do celostátního povědomí a žalobkyně jako osoba veřejně činná na jednom z nejvyšších míst v politickém životě, čelila zhoršení zdravotního vztahu, zásadní změně dosavadního života. Žalobkyně nebyla nikdy v minulosti trestně stíhána. Trestní stíhání mělo výrazný vliv na její zdravotní (psychický) stav a tudíž na celý její profesní i soukromí život. S ohledem na právě uvedené, dospěl soud k závěru, že žalobkyni nemajetková újma, spočívající v zásahu do jejích osobnostních práv zahájením a vedením trestního stíhání vznikla a adekvátním odškodněním této újmy se poté s přihlédnutím k její intenzitě jeví soudu být částka, kterou žalovaná vyplatila již v rámci předběžného projednání nároku [částka]. S ohledem na tyto tři okolnosti soud nalézá přiměřenou výši zadostiučinění v částce [částka] - [částka] a s přihlédnutím k výjimečnému postavení žalobkyně na politické scéně a k hrozící povinnosti nahradit škodu ve výši Kč [tel. číslo]a že od samého počátku mělo být zřejmé jak orgánům činným v trestním řízení v přípravné fázi, tak po podání soudu 1. stupně, že řízení je nedůvodné a měla být chráněna především práva žalobkyně na rychlý a spravedlivý proces, což se v tomto řízení nestalo.

22. Soud ze své praxe poukazuje na některé případy, které by mohly být srovnatelné s případem žalobkyně: např. u zdejšího soudu byla projednávána věc pod spisovou značkou 29 C 207/2017, kdy poškozený, v pozici úřední osoby, v souvislosti s nezákonně vedeným trestním stíháním a ve spojení s rozhodnutím odvolacího soudu Městského soudu v Praze č. j. 91 Co 16/2022-330 obdržel odškodnění ve výši [částka], v daném posuzovaném řízení došlo také u poškozeného k nevratnému zásahu do jeho politické kariéry jako senátora a kdy trestní stíhání trvalo 5 let a 3 měsíce, hrozil trest odnětí svobody 2 až 8 let, stejně tak, jako u žalobkyně.

23. Dalším případem, který je podobný zde řešenému, je věc vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 C 9/2015. V tomto případě soud odškodnil poškozeného policistu, který zastával vysokou funkci. Trestní stíhání trvalo 3 roky, hrozil trest odnětí svobody až 12 let (vyšší než u žalobkyně), věc byla medializována, trestní stíhání způsobilo poškozenému psychickou újmu na zdraví a zapříčinilo jeho profesní likvidaci (dva poslední zásahy srovnatelné jako u žalobkyně). Náhrada za nemajetkovou újmu způsobenou tímto trestním stíháním byla stanovena na částku Kč 500 000.

24. V jiném případě, který byl rozhodován u zdejšího soudu pod sp. zn. 23 C 185/2020 soud posuzoval vznik nemajetkové újmy u poškozené osoby, která byla stíhána pro trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c) tr. zák., za který hrozil trest odnětí svobody 3 – 12 let (vyšší než u žalobkyně), trestní stíhání trvalo 6 let a 9 měsíců (odškodněno zvlášť), způsobilo zdravotní komplikace, které vyústily v posttraumatickou stresovou poruchou, bylo rozsáhle medializováno, výsledek trestního stíhání byl veřejně přijat s minimálně rozpaky, spíše však nesouhlasně. V důsledku trestního stíhání došlo k negativním změnám – zásahům do osobní integrity poškozeného ve sféře zdravotní, profesní (srovnatelné jako u žalobkyně), včetně pozastavení výkonu advokacie za cca 14 měsíců, do sféry rodinné a společenské. Za tyto útrapy byl poškozený odškodněn částkou Kč 1 000 000.

25. Ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. 12 C 302/2014 byla odškodněna politička za trestní stíhání, které trvalo 6 let, hrozil trest odnětí svobody 2 – 8 let (srovnatelné jako u žalobkyně) za trestný čin porušování závazných pravidel hospodářského styku a zneužívání informací v obchodním styku, věc byla medializovaná (srovnatelné jako u žalobkyně), u poškozené došlo k psychické újmě (srovnatelné jako u žalobkyně), zásahům do rodinné a pracovní sféry (srovnatelné jako u žalobkyně). Zadostiučinění v této věci bylo stanoveno na částku Kč 300 000.

26. Dalším případem, kterým se soud inspiroval je řízení, které bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 19 C 6/2012, kde posuzovaný obdržel zadostiučinění ve výši [částka] za trestní stíhání poškozování věřitele s trestní sazbou od 2 – 8 let (stejné jako u žalobkyně). Trestní stíhání trvalo 9 let a 4 měsíce (stejné jako u žalobkyně), poškozený byl advokát, kterému byl v souvislosti s trestním stíháním pozastaven výkon činnosti. Věc byla medializována (stejné jako u žalobkyně), poškozený měl finanční problémy v souvislosti s trestním stíháním, jeho samostatná advokátní praxe zkrachovala, v té tobě byla jeho manželka na mateřské dovolené. Došlo u něj k poškození zdraví, změně povahy, zásahům do osobnostní sféry (stejné jako u žalobkyně).

27. Ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. 26 C 201/2022 byl poškozený politik stíhán pro trestný čin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1 a 5 s trestní sazbou 5 – 10 let (vyšší než u žalobkyně). Trestní stíhání trvalo 5 let a 1 měsíc. Byl nucen podat výpověď z funkce vedoucího odboru správy majetku městské části, v souvislosti s trestním stíháním měl zajištěn majetek, mimo jiné rodinný dům. Věc byla silně medializována (stejné jako u žalobkyně). Poškozený obdržel zadostiučinění ve výši [částka].

28. Ve věci 18 C 183/2016 přiznal soud zadostiučinění ve výši [částka] za trestní stíhání poškozené pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 a přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1 tr. zák. s trestní sazbou 1 – 5 let, řízení trvalo 2,5 roku, věc byla medializována (stejné jako u žalobkyně), došlo k zásahu do osobnostní sféry (stejné jako u žalobkyně).

29. Ve věci 26 C 172/2017 byla poškozená stíhána pro trestný čin usmrcení z nedbalosti s trestní sazbou 2 – 8 let (stejné jako u žalobkyně), trestní stíhání trvalo 4 roky a 11 měsíců, došlo k pravomocnému odsouzení (u žalobkyně nedošlo), řízení zasáhlo do osobní sféry žalobkyně, do jejího profesního života, trestní stíhání pro ní představovalo psychickou (stejné jako u žalobkyně) i finanční zátěž. Soud přiznal odškodnění ve výši [částka].

30. Ve věci 20 C 181/2011 soud poskytl zadostiučinění ve výši [částka] za trestní stíhání pro trestný čin podvodu dle § 250 odst. 1,4 tr. zák. s hrozbou odnětí svobody 5 – 12 let (vyšší než u žalobkyně), řízení trvalo 18 let (delší než u žalobkyně), bylo medializováno (stejné jako u žalobkyně), zasáhlo do podnikatelských aktivit žalobce, jeho pracovního, společenského (poslední dva zásahy stejné jako u žalobkyně) i rodinného života, rozpadlo se manželství.

31. Žalobkyně označila následující případy, které považuje za srovnatelné se svým a žádala soud, aby se jimi řídil:

32. Věc, která byla vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. 31 C 47/2020, kde byl poškozený odškodněn za samotné trestní stíhání částkou [částka]. Tam poškozený byl trestně stíhán a pravomocně odsouzen (odškodněno zvlášť) pro závažný zločin vraždy, za který hrozil trest 15-20 let nebo výjimečný trest. Soud zohlednil, že řízení trvalo 6 let, poškozený v době zahájení trestního stíhání chodil do školy, byl studentem maturitního ročníku, nemohl odmaturovat v řádném termínu, z kamarádského extroverta se stal uzavřený introvert, věc byla silně medializována. Zde žalobkyně poukazovala na to, že tam poškozený byl obžaloby zproštěn z důvodu, že nebylo prokázáno, že skutek spáchal, kdežto v jejím případě bylo prokázáno, že skutek popsaný v obžalobě není trestným činem. Tento případ však není srovnatelný s případem žalobkyně, jedná se o jiný trestný čin s podstatně vyšší sazbou a jinými okolnostmi, proto nemohl soud tento případ použít jako srovnatelný, neboť se liší téměř ve všech znacích.

33. Věc, která byla vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. 41 C 123/2012, kde byla poškozená odškodněna částkou Kč 2 703 994. Toto odškodnění bylo přiznáno v souvislosti s vykonanou vazbou, což u žalobkyně nebylo a jednalo se o ušlý zisk, nikoli nemajetkovou újmu. V tomto případě se soud výší a vznikem nemajetkové újmy za nezákonně vedené trestní stíhání nezabýval, neboť tento nárok byl promlčen. Ani tento případ nemohl soud použít, jako srovnatelný s případem žalobkyně.

34. Ve věci 29 C 207/2017 byl poškozený odškodněn částkou Kč 1 102 250 za trestní stíhání pro trestný čin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1 a 2 tr.zák. v souběhu s trestným činem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 tr.zák. s trestní sazbou 2-8let (srovnatelné se žalobkyní), trvající 5 let. Poškozený byl politik s 16 letou praxí, trestní stíhání mu znemožnilo kandidovat do Senátu Parlamentu České republiky, návrat do politického života mu byl de facto znemožněn (srovnatelné se žalobkyní). Trestním stíháním u něj došlo k zásahu do jeho práva na osobní, profesní, rodinný i společenský život, došlo k poškození jeho cti a dobré pověsti, poškození jeho osoby v očích veřejnosti nejen v místě bydliště, když o trestním stíhání informovala nejen regionální, ale i celorepubliková média (srovnatelný se žalobkyní). Poškozený trpěl stresem, stíhání mělo vliv na všechny sféry jeho života, mělo vliv na jeho rodinný a společenský i profesní život (srovnatelný se žalobkyní). Tento případ se nejvíce podobá případu žalobkyně, až na délku řízení, jsou kritéria srovnatelná. Žalobkyně netvrdila, že by u ní došlo k zásahu do rodinné sféry, což u zde posuzovaného došlo.

35. Věc vedená pod sp. zn. 16 C 21/2009, kde byla poškozenému za trestní stíhání trvající 12 let a 9 měsíců, s hrozící sazbou 12-15 let pro trestný čin vraždy přiznána částka Kč 500 000. Tento případ soud uvedl pouze pro srovnání, že i za závažnější trestné činy s delší délkou řízení, soud odškodnil poškozeného podstatně nižší částkou.

36. Ve věci 10 C 45/2012 byla poškozenému vyplacena částka Kč 4 880 000. Zde poškozený byl pravomocně odsouzen pro trestný čin znásilnění, kdy vykonal trest odnětí svobody 1 rok. Od obvinění do zrušení odsuzujícího rozsudku uběhlo 18 let, řízení do odsuzujícího rozsudku trvalo 1 rok. Následky trestního stíhání u žalobce byly nesmírné. Žalobce nebyl schopen navázat žádný vztah, nezaložil rodinu, nemohl najít práci, z veselého devatenáctiletého chlapce se stal po výkonu trestu ustrašený samotář, který se vyhýbal opovrhujícím pohledům svého okolí, nadávkám, že je kriminálník a grázl. Neméně s ním trpěla i jeho rodina. O jeho trestním stíhání věděli všichni z jeho okolí, kteří ho znali. Tak vysoké zadostiučinění mu soud poskytl proto, aby se mohl odstěhovat z rodné obce a začít žít jinde. Žalobkyně nebyla pravomocně odsouzená, což je velmi významný faktor mající vliv na výši odškodnění. Délka, po kterou musel poškozený čelit pravomocnému odsouzení je u žalobkyně poloviční. Tam poškozenému trestní stíhání „zničilo“ celý život, kdežto žalobkyně má za sebou úspěšnou politickou kariéru. Výše uvedený případ se ani v jednom znaku nekryje s případem žalobkyně, proto se soud nemohl výši zadostiučinění inspirovat.

37. Žalobkyně poukazovala na to, že její trestní stíhání nemělo být vůbec zahájeno, že od samého počátku bylo řízení bezdůvodné, což také zmínil trestní soud ve svém rozhodnutí (nicméně mu toto zjištění trvalo 6 let - od podání obžaloby do pravomocného zprošťujícího rozsudku -pozn. zdejšího soudu). I v jiných případech zdejší soud rozhodoval o náhradě nemajetkové újmy, kdy trestní stíhání bylo „vykonstruované“ (např. sp. zn. 11 C 9/2015, tam poškozený obdržel zadostiučinění ve výši [částka], věc byla silně medializovaná, přišel o práci, když před tím pracoval jako policista, musel vyhledat pomoc psychiatra, věc měla silné dopady na celou jeho rodinu).

38. Soud má na paměti, že žádné finanční odškodnění nemůže žalobkyni vrátit její roky života, které musela prožít v souvislosti s trestním stíháním. Pro účely zadostiučinění je však třeba, aby soud porovnal újmu žalobkyně s újmou ostatních poškozených a stanovil tak slušnou náhradu za takto „nezákonně“ vedené trestní stíhání. Vzhledem k tomu, že žalovaná zaplatila žalobkyni částku 1 500 000 v rámci předběžného projednání nároku, soud považuje tuto částku za nadstandardní, a to v porovnání s ostatními poškozenými, které zdejší soud kdy odškodnil. Soud oceňuje přístup žalované, která poskytla žalobkyni dostatečné zadostiučinění za jí vzniklou nemajetkovou újmu ještě v rámci předběžného uplatnění nároku.

39. Na základě výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

40. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 146 odst. 2 o.s.ř. a ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalované náhradu nákladů řízení, když žaloba byla zamítnuta pro 2 nároky ohledně nemajetkové újmy a ohledně částky 1 nárok a ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy za délku řízení byla přiznána soudem II. stupně další částka. Řízení bylo zastaveno z důvodu, že žalovaná po podání žaloby vyplatila žalovanou částku ohledně nároku na náhradu majetkové újmy za obhajné, avšak pouze z toho důvodu, že žalobkyně nedoložila vznik škody, v rámci předběžného projednání jejího nároku u žalované. Poté kdy žalobkyně svůj nárok doložila, žalovaná ihned vyplatila peněžní prostředky, proto řízení muselo být zastaveno pro chování žalobkyně. Soud vycházel z tarifní hodnoty Kč 463 363, tj. 2x [částka] za náhradu nemajetkové újmy dle § 9 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu a Kč 363 363 dle § 1 advokátního tarifu. Žalovaná byla úspěšná v 89% ( Kč 463 363 – 50 000 = [částka]) a neúspěšná v 11%, proto jí náleží náhrada nákladů ve výši 78% z částky [částka] tj. [částka]. Náklady řízení představují 7× paušální částku [částka], vyjádření k žalobě – podání ze dne [datum], 3× přípravu na ústní jednání a 3× účast při ústním jednání dne [datum], [datum] a [datum], dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši stanovené v § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb..

Poučení