26 C 186/2019 - 917

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] b) [Jméno advokátky B], narozená [Datum narození advokátky B] bytem [Adresa advokátky B] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] c) [Jméno advokáta B], narozená [Datum narození advokáta B] bytem [Adresa advokáta B] zastoupená advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] d) [Jméno advokáta D], narozená [Datum narození advokáta D] bytem [Adresa advokáta D] zastoupená advokátem [Jméno advokáta E] sídlem [Adresa advokáta E] e) [Jméno advokáta F], narozený [Datum narození advokáta F] bytem [Adresa advokáta F] zastoupený advokátem [Jméno advokáta G] sídlem [Adresa advokáta G] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta H] sídlem [Adresa advokáta H] 2. [Jméno advokáta I], narozený [Datum narození advokáta I] bytem [Adresa advokáta I] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky C] sídlem [Adresa advokátky C] o určení [právnická osoba] takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že [jméno FO], r.č. [RČ], naposledy bytem nový Bydžov, [adresa], zemřelá dne [datum], byla ke dni svého úmrtí, tj. ke dni [datum] vlastníkem jednotky č. 1727/9 (rozestavěná jednotka) nacházející se v budově č.p. 1727 nacházející se na pozemku parc. č. [hodnota] vč. příslušného spoluvlastnického podílu o velikosti id. 438/7923 na společných částech budovy č.p. 1727, pozemku parc. č. [hodnota] a pozemku parc. č. [hodnota] na společných částech budovy č.p. 1727, pozemku parc. č. [hodnota] a pozemku parc. č. [hodnota], vše v k.ú. [adresa], obec [adresa], kdy uvedená jednotka je zapsána na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa] v katastru nemovitostí vedeném [Anonymizováno] Katastrální pracoviště [adresa], se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalovaným náklady řízení ve výši Kč 194 659,50 žalovanému [jméno FO] a kč [částka] žalované [Jméno žalované] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich právních zástupců.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit státu náklady řízení ve výši Kč 115 761 do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se svou žalobou ze dne [datum] domáhají, aby soud určil, že [jméno FO], jejich babička, byla ke dni úmrtí, to je [datum], vlastníkem výše uvedené jednotky č. 1727/9 v budově č.p. 1727 na pozemku p.č. [hodnota] o velikosti spoluvlastnického podílu 438/7923 v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaná na LV č. [hodnota]. Svou žalobu odůvodnili tím, že se po úmrtí babičky dozvěděli, že dne [datum] na základě darovací smlouvy žalovanému č. [hodnota] [jméno FO] darovala rozestavěnou bytovou jednotku č. 1727/9 ve své nemovitosti. Ten dále dne [datum] bytovou jednotku daroval své matce, to je žalované č. [hodnota]. Účinky této darovací smlouvy nastaly [datum]. Poté, co po smrti babičky nabyli žalobci vlastnické právo k nemovitosti, kde se nacházejí bytové jednotky, a i tato předmětná, začali se zabývat i právními vztahy k ostatním bytovým jednotkám, a zjistili, že žalovaný č. [hodnota] zřejmě zneužíval svého postavení v rodině a jako tehdejší partner žalobkyně [Jméno advokáta B] uvedl zůstavitelku [tituly před jménem] [jméno FO] do omylu o pravém účelu listin, které jí postupně předkládal k podpisu, včetně darovací smlouvy, přičemž jí zatajil, že pravým důvodem je zneužití jejího podpisu k vlastnímu obohacení či obohacení třetích osob z jejího majetku, a to ke škodě jejich vnoučat, to je žalobců. Stejně tak jako v tomto případě zůstavitelka převedla na [jméno FO] jinou bytovou jednotku, kterou ten dále převedl na osobu blízkou, to je životní partnerku, paní [jméno FO]. Žalobci se tak touto žalobou domáhají, aby soud určil, že ke dni úmrtí zůstavitelky, to je ke dni [datum], byla předmětná bytová jednotka ve vlastnictví zůstavitelky, neboť darovací smlouva je absolutně neplatná z těchto důvodů: zůstavitelka nebyla způsobilá k právním úkonům podle § 38 o.z., respektive jednala v duševní poruše, která ji činila k tomuto právním úkonu neschopnou a neboť zůstavitelka vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebyla schopna učinit platný právní úkon, tedy nebyla ani schopna pochopit účel a důsledky podpisu darovací smlouvy. Ta trpěla ke dni podpisu darovací smlouvy [datum] duševní chorobou, která ji činila neschopnou plně rozumět a vyvodit účel a důsledky svého jednání spočívající v uzavření darovací smlouvy, což potvrzuje zdravotnická dokumentace. Tento špatný zdravotní a zejména psychický stav zůstavitelky si uvědomovali i někteří ze žalobců, kteří se zůstavitelkou žili ve společné domácnosti v [adresa] až do její smrti. Nepředpokládali, že by žalovaný č. [hodnota] tuto nezpůsobilost zůstavitelky využil ke svému prospěchu. Dalším důvodem, který žalobci spatřují pro neplatnost je, že smlouva je v rozporu s dobrými mravy, když žalovaný č. [hodnota] zneužil důvěry, kterou mu zůstavitelka, ale i žalobci dávali. [jméno FO] mu postupně podepsala několik plných mocí a žalovaný č. [hodnota] tak začal hospodařit s budovou, jako by byla jeho vlastní a dále zneužil zdravotního stavu babičky a v období před její smrtí nechal postupně zpracovat prohlášení vlastníka, kterým byly vymezeny v budově bytové jednotky, zahájil v domě výstavbu několika půdních bytových jednotek včetně jednotky, která je předmětem tohoto řízení a prostředky na tuto výstavbu si opatřil z úvěru, jejichž splácení si nechal zajistit zástavním právem zřízeným na dvou z jednotek ve vlastnictví paní [jméno FO]. Také žalovaný č. [hodnota] ve svůj prospěch a prospěch svého strýce [jméno FO], kterého nikdo z rodiny, ani paní [jméno FO], neznala, zřídil dlouhodobé věcné břemeno osobního užívání velké části bytových jednotek umístěných v budově, čímž zatížil cizí vlastnictví, to je vlastnictví paní [jméno FO] závazkem, který ji jako společného vlastníka vylučoval z nakládání s jejím majetkem. O žádných těchto právních jednáních nebyla rodina informována, zůstavitelka neměla ani žádného právního zástupce, neboť veškeré dokumenty zajišťoval právě pan [jméno FO]. Darování bytových jednotek ani zůstavitelka nikomu z rodiny neoznámila. [jméno FO] však nikdy neměla v úmyslu připravit svou rodinu ani o část rodinného majetku či budoucí prospěch z něho zneužitím důvěry a nevědomosti o pravém účelu tvrzené péče o její majetek ve prospěch její rodiny, včetně jejích vnoučat, se kterými měla výborný vztah. Ze strany pana [jméno FO] přišla o značnou část rodinného majetku ke škodě své i k následné škodě pravých dědiců, to je jejích vnoučat. Žalovaný č. [hodnota] pak i po smrti babičky pokračoval ve správě nemovitosti, čímž si zabezpečil finanční příjem. Na základě plných mocí uzavíral žalovaný č. [hodnota] nájemní smlouvy a výnosy z nich si ponechával a dědicům je zatajil. Toto vše jistě zůstavitelka neměla v úmyslu při uzavírání darovací smlouvy. Darovací smlouva se příčí principu spravedlnosti, když jde prakticky o lichevní typ smlouvy. Žalobci tak mají naléhavý právní zájem na určení, neboť pokud by bylo prokázáno, že výše specifikovaná darovací smlouva je absolutně neplatná, stala by se bytová jednotka předmětem dědického řízení po zemřelé [tituly před jménem] [jméno FO] a jedinými dědici po ní by byli žalobci. Žádají tak, aby bylo určeno, že ke dni smrti [jméno FO] vlastnila tuto bytovou jednotku.

2. Žalovaní nesouhlasili se žalobou, na svou obranu uvedli, že v okamžiku darovací smlouvy, to je [datum], byla [jméno FO] plně uvědomělá, co podepisuje, nebyla omezená ve své svéprávnosti, měla jistá zdravotní omezení, avšak nebylo rozhodně rozpoznatelné, že by trpěla jakýmikoliv psychickými či zdravotními problémy, jež by ji omezovaly ve způsobilosti k právnímu jednání. Dále uvedli, že darovací smlouva byla výhodná pro obě strany, když paní [jméno FO] v souvislosti s darovací smlouvou a investicemi provedenými žalovaným č. [hodnota] i [jméno FO], to je strýcem žalovaného, získala z nevyužité zdevastované půdy dvě bytové jednotky. Žalovaný č. [hodnota] pak darovací smlouvou ze dne [datum] převedl předmětnou jednotku na žalovanou č. [hodnota] s ohledem na to, že se jedná o jeho matku. Žalovaná č. [hodnota] nemovitost přijala od žalovaného č. [hodnota] s vědomím toho, že se ničeho špatného nedopustil a předmětnou jednotku do svého vlastnictví nabyl po právu a žalovaná tedy nabyla předmětnou nemovitost v dobré víře. Žalovaný č. [hodnota] žil ve společné domácnosti s [Jméno advokáta B], to je žalobkyní v letech 2005–2008, pečoval o zůstavitelku i o její domácnost. [jméno FO] žalovaného č. [hodnota] považovala za člena rodiny. [právnická osoba] se žalovaný č. [hodnota] ujal poté, kdy nemovitost spravoval [jméno FO], nemovitost byla ve špatném stavu. Předchůdkyně žalobců si přála nemovitost zrekonstruovat a rozšířit o nové jednotky, nemohla však najít investora, proto se toho ujal žalovaný č. [hodnota]. Ten zajistil správu nemovitosti a její rekonstrukci. Žalovaný č. [hodnota] vzhledem k svému věku neměl tolik zkušeností, proto se obrátil na svého strýce [jméno FO], který mohl nabídnout své zkušenosti a další finance. Společně pak vybudovali čtyři nové jednotky, dvě z těchto jednotek měly připadnout do vlastnictví [jméno FO] a žalovaného č. [hodnota] a dvě paní [jméno FO]. Žalobci nyní tak získali dvě nové jednotky, které by jinak neměli, pokud by on a [jméno FO] neinvestovali do této nemovitosti. Žádná škoda jim nevznikla, ale naopak došlo k rozmnožení jejich majetku. Žalovaný č. [hodnota] a pan [jméno FO] si vzali úvěr ve výši 2 miliony Kč vzhledem k tomu, že jejich vlastní finance nestačily na pokrytí celé rekonstrukce. V roce 2010, když zemřela paní [jméno FO], rozešel se také s [Jméno advokáta B]. Do té doby jejich vztahy nebyly špatné a nikdo nezpochybňoval darovací smlouvu a nikdo nenamítal špatný duševní stav paní [jméno FO]. Tomu také odpovídá to, že začali řešit tuto situaci až v roce 2018, tedy osm let po smrti paní [jméno FO]. Toto vše museli zjistit mnohem dříve, nejpozději v roce 2015, kdy bylo skončeno dědické řízení.

3. Soud má prokázáno z usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. 34 D 654/2010–184, že žalobci jsou dědici po zemřelé [jméno FO], rodné číslo [RČ].

4. Z výpisu z katastru nemovitostí LV 1159 ze dne [datum] má soud prokázáno, že v katastrálním území [adresa], [právnická osoba] [adresa], svědčí vlastnické právo k nemovitostem parc. č. [hodnota], 1489 [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [Jméno advokátky B], Kláře [jméno FO], [Jméno advokáta D] a [Jméno žalované]. Bytové jednotky 1 [jméno FO], 2 [Jméno advokáta D], 3 [Jméno advokáta D], 4 [Jméno advokáta F], 5 [Jméno advokáta B], 6 [Jméno advokáta B], 7 [Jméno advokátky B], 8 [Jméno žalobce], 9 [Jméno žalované], 10 [jméno FO], 11 [Jméno žalobce], 12 [Jméno advokátky B]. [Jméno žalované] byt č. 1727/10 podíl 342/7923. Listina prohlášení vlastníka budovy o vymezení jednotek je s účinky vkladu [datum] a [datum]. Dne [datum] podle listiny ze dne [datum] byl podán návrh na zahájení řízení o povolení vkladu práva vlastnického Katastrálnímu úřadu pro hlavní město Prah, advokátní kanceláří Mašek, [adresa], Aujezdský, navrhovatel [tituly před jménem] [jméno FO] a [Jméno advokáta I] a udělením č. [hodnota]. Z doručenky od [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, že doručované písemnosti V-[č. účtu]-101 byly doručenky a osobně [jméno FO] převzaty dne [datum].

5. Z čestného prohlášení ze dne [datum] má soud prokázáno, že bylo podepsáno v [adresa] [jméno FO] ve znění Čestně prohlašuji, že obdarovaný [Jméno advokáta I], rodné číslo, bytem byl nájemcem před podpisem darovací smlouvy.

6. Dále má soud prokázáno z notářského zápisu sepsaného [datum] notářským kandidátem [tituly před jménem] [jméno FO] pod značkou N 161/2009, NZ 97/2009, notářský zápis, ke kterému se dostavila [tituly před jménem] [jméno FO], [Jméno advokáta I], kteří se prokázali platnými úředními průkazy, totožnost byla provedená, kde [jméno FO] prohlásila, že je vlastníkem budovy, kde se nachází rozestavěná bytová jednotka č. 1727/9, k němuž náleží podíl 438/7923 na společných částech domu a pozemku a vlastnického podílu 438/7923 na společných částech domu v budově č.p. 1727 na parc. č. [hodnota] a spoluvlastnického podílu 438/7923 na pozemku p.č. [hodnota] a p.č. [hodnota], vše zapsáno v katastru nemovitostí [právnická osoba], obec [adresa], katastrální území [adresa] a tento rozestavěný byt je umístěn v pátém nadzemním podlaží uvedené budovy, podlahová plocha má celkovou výměru 43,8 m a skládá se z pokoje č. [hodnota] a kuchyně o výměře 27,9 m, koupelna plus WC o výměře 2,5 m, předsíně o výměře 2,5 m, sklad o výměře 10,9 m.

7. Dále prohlásila, že je její právo s tímto rozestavěným bytem volně nakládat, není ničím omezena a že na něm neváznou žádné právní závady, jež by touto smlouvou bylo třeba mezi účastníky této smlouvy zvlášť vypořádat nebo na něž by měla obdarovaného alespoň upozornit a touto smlouvou daruje celý svůj shora uvedený rozestavěný byt spolu s příslušenstvími, spoluvlastnickými podíly na společných částech domu a pozemku označené v článku prvním této smlouvy [jméno FO]. Ten dar přijímá. Tento notářský zápis pak účastníci vlastnoručně podepsali. 8 Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] má soud prokázáno, že při sepisování notářských zápisů se vychází z toho, že notář není znalec na posuzování právní způsobilosti účastníků. Pokud by měl však pochybnosti, že by osoba nevěděla, co chce dělat, tak by notářský zápis nesepsal.

9. Z doručenky ze dne [datum] má soud prokázáno, že [právnická osoba] pro hlavní město Prahu zaslal [tituly před jménem] [jméno FO] písemnost, která jí byla doručena a vyzvedla si ji [datum] s vlastnoručním podpisem.

10. Z protokolu o jednání Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] sp.zn. 10 C 110/2018 má soud prokázáno, že ve věci účastníků o žalobě na určení neexistence věcného břemene vypovídal Doc.[tituly před jménem] [jméno FO], Ph.D, otec žalobců, který uvedl, že [Jméno advokáta I] je přítel jeho nejstarší dcery. [jméno FO] byla jeho tchýně, v roce 2008 byla zdravotní problémy, léčila se se srdcem, po pádu v roce 2007 se již bála chodit na nákupy, do kostela na návštěvy a podobně. Také hůř viděla a slyšela. O smluvních vztazích k nemovitostem nemá žádné informace. O nemovitost se starala jeho žena s paní [jméno FO], poté kdy manželka zemřela se o dům staral jeden kamarád, ale to nefungovalo, dům chátral, tak správu předali panu [jméno FO]. Věděl o tom, že probíhá rekonstrukce, že část nemovitosti se pronajímá, ví také o tom, že si pan [jméno FO] bral hypotéku, stavělo se něco na půdě. Ve věci vypovídala [Jméno advokáta D] vnučka paní [jméno FO], která uvedla, že [Jméno advokáta I] je přítel její nejstarší sestry, o uzavřených smlouvách se dozvěděla až po ukončení dědického řízení, do té doby nikdy [Jméno advokáta I] o smlouvách nemluvil, spíš to tutlal. Ví o tom, že babička podepsala plnou moc [jméno FO], aby mohl chodit na úřady. Ony děti žily s babičkou v [adresa], staraly se samy o sebe, někteří byly v pubertě, postupně dospívaly. Ona sama odjela do Prahy na studia, bratr do Ameriky a u babičky zůstaly dvě nejmladší děti. Později jí pomáhala s péčí o nejmladšího bratra její kamarádka [jméno FO]. V roce 2008 měla babička lepší a horší dny, někdy se nevzpomněla, co se dělo předtím, v daném prostředí však byla zvyklá fungovat, od roku 2007 se její zdravotní stav zhoršoval. V domácnosti pomáhala paní, která vařila obědy a vyzvedávala nejmladšího bratra ze školního zařízení, jednou za 14 dnů chodila paní na úklid. [Jméno advokáta I] jezdil do [adresa] za sestrou, nejdříve se babičky stranil, pak se nechal v tamním kostele pokřtít a s babičkou chodil do kostela. V roce 2008 babička o děti nepečovala, ale zvládala své vlastní potřeby, která měla určitým způsobem zažité. Otec jezdil za dětmi na víkendy. Věděla, ještě z dob, kdy žila její matka, že se dům nesmí dělit, jakožto majetek, jeto rodový majetek, nemá se prodávat ani nikomu darovat, má zůstat v rodině. Ve věci dále vypovídala [Jméno advokátky B], která uvedla, že se o podpisu smluv dozvěděla až z dědického řízení. V roce 2008 jí bylo 13 let, bydlela v Bydžově s babičkou, chodila jim vypomáhat paní [jméno FO], která vařila obědy a chodila tam také paní na úklid. Babička byla schopna se o sebe postarat co se týká hygieny, byla částečně zmatená, například děti budila v sobotu, že mají jít do školy nebo v noci a podobně. Obtížně se pohybovala, ale do kostela chodila. Ví, že v domě probíhala rekonstrukce, kterou prováděl [Jméno advokáta I].

11. Z protokolu o provedení důkazu před dožádaným soudem spl. Zn. 0 Cd 120/2020 ze dne [datum] ve věci zdejšího soudu sp.zn. 10 C 110/2018 má soud prokázáno, že vypovídala svědkyně [jméno FO], která uvedla, že znala paní [jméno FO] i její dceru, když ona znala paní [jméno FO], byla v perfektním psychickém stavu, bolely jí nohy a fyzický stav byl horší. V roce 2008 chodila k paní [jméno FO] jednou týdně na výpomoc a pokud s ní hovořila, tak se bavila normálně. S [jméno FO] měla paní [jméno FO] velice dobrý vztah. [jméno FO] svědkyni požádal, aby podepsala čestné prohlášení, tak listinu podepsala, protože co tam bylo napsáno byla pravda.

12. Z protokolu o jednání zdejšího soudu ve věci [sp.zn.] ze dne [datum] ve věci určení neexistence věcného břemene má soud prokázáno, že ve věci vypovídala svědkyně paní [jméno FO], která pracovala v [adresa] u pečovatelské služby a k paní [jméno FO] chodila jako pracovnice v terénu a tam se také seznámila s [jméno FO], to bylo v období 2008 – 2010, kdy nastoupila jinam do práce. [jméno FO] se starala o vnoučata po smrti jejich matky, pan [jméno FO] pomáhal paní [jméno FO]. Když ona chodila k paní [jméno FO], tak si spolu povídaly, její zdravotní stav odpovídal jejímu věku. Svědkyně v domě uklízela, byl to velký dům, který se podle jejích slov ani uklidit nedal. [jméno FO] četla vnukovi pohádky, chodila na nákup s vozíkem, hůř chodila, slyšela dobře.

13. Z protokolu o jednání ze dne [datum] ve věci [sp.zn.] má soud prokázáno, že byl slyšen svědek [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem], který vypověděl, že byl advokát pana [jméno FO], [jméno FO] a v určitou dobu i paní [tituly před jménem] [jméno FO]. Ve výslechu bylo pokračováno dne [datum] kdy svědek uvedl, že je zastupoval ve věcech smluv týkajících se nemovitosti, nejprve ohledně vztahu k nemovitosti, o řízení věčného břemene, smlouvy o výstavbě, paní [jméno FO] podepisovala listiny na úřadě. Při sepisování smluv vycházel z vůle stran, následně byla smlouva o darování jednotek. [jméno FO] zastupoval také v řízení ohledně výpovědi z nájmu bytu v roce 2009.

14. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. [sp.zn.]-494 ze dne [datum] má soud prokázáno, že byla zamítnuta žaloba na určení neexistence věcného břemene s odůvodněním, že [datum] byla paní [jméno FO] schopna pochopit obsah smlouvy o zřízení věcného břemene, věděla, co dělá a byla schopna pochopit obsah této smlouvy. Současně soud uzavřel, že paní [jméno FO] nebyla uvedena v omyl o pravém účelu této smlouvy, uzavřená smlouva není v rozporu s dobrými mravy a s konceptem smlouvy o zřízení věcného břemene a konečně, že není smlouvou lichevní.

15. Z protokolu o jednání ve věci projednávané zdejším soudem pod sp.zn. [sp.zn.] dne [datum] má soud prokázáno, že ve věci vypovídala [Jméno advokáta B], která uvedla, že babička celý život bydlela v [adresa]. Babičku vozila k lékařům, po pádu v roce 2007 byla dezorientovaná, budila je např. v sobotu do školy.

16. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. 28Co 401,402/2022-466 má soud prokázáno, že odvolací soud potvrdil rozsudek zdejšího soudu č.j. [sp.zn.]-422 ze dne [datum], který zamítl žalobu na určení neexistuje věcné břemeno na základě smlouvy ze dne [datum], kterou podepsala se žalovanými paní [jméno FO]. Označil předmětnou smlouvu za platnou, která není v rozporu s dobrými mravy, není lichevní a paní [jméno FO] nebyla uvedena v omyl při podpisu této smlouvy ani netrpěla duševní poruchou, která by ji činila neschopnou posoudit následky svého chování.

17. Soud ustanovil [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalce z oboru psychiatrie k posouzení duševního stavu [jméno FO] ke dni sepsání darovací smlouvy. Ten uzavřel, že paní [jméno FO] trpěla v rozhodné době, to je [datum] smíšenou, kortikální a subkortikální vaskulární demencí (F01.3). Jednalo se o chronickou, progredující duševní poruchu s významným vlivem na jednání a chování postižené. Byla též dlouhodobě léčena pro hypertenzi, ischemickou chorobu srdeční. Léky ovlivňující narušení mozkových funkcí jí byly poprvé předepsány až během hospitalizace v červnu 2009. Vzhledem k neúplné zdravotní dokumentaci nelze efekt této léčby hodnotit. Posuzovaná nebyla z psychiatrického hlediska vlivem přítomné demence schopna rozpoznat a kvalitně rozhodnout o uzavření darovací smlouvy. Tento svůj závěr potvrdil také v doplňujícím znaleckém posudku, když uvedl, že s jistotou lze uzavřít, že posuzovaná trpěla smíšenou demencí. Tato duševní porucha není přechodná ani vyléčitelná, ale jedná se o dlouhodobé a progresivní onemocnění. Posuzovaná nebyla systematicky v tomto směru léčená. Teprve při propuštění byl nasazen piracetam a doporučeno užívání preparátu s Gingo. [právnická osoba] předepsal [datum] piracetam. Posuzovaná mohla být schopna vyjádřit formálně svá přání, ale nebyla schopna vzhledem k pokročilé demenci posoudit rozsah a následky takových rozhodnutí. Znalec vycházel ze zdravotnické dokumentace posuzované z let 2007, 2008 a 2009, kdy byla převezena ve zhoršeném stavu pro opakované pády do zdravotnického zařízení.

18. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]Sc. vypracoval pro potřeby zdejšího soudu ve věci [sp.zn.] znalecký posudek č. 31/2021 dne [datum] se závěrem, že [tituly před jménem] [jméno FO] trpěla v posledních letech svého života postupně se rozvíjející smíšenou kortikální a subkortikální vaskulární demencí (F01.3). Jednalo se o chronickou duševní poruchu s významným vlivem na jednání a chování postižené. Byla dlouhodobě léčena pro hypertensi, ischemickou chorobu srdečně. Léky ovlivňující narušení mozkových funkcí jí byly poprvé předepsány až během hospitalizace v červnu 2009. Vzhledem k neúplné zdravotní dokumentaci nelze efekt této léčby hodnotit. Údaje ze zdravotní dokumentace a spisového materiálu nepřináší fakty, která by vylučovala schopnost posuzované [datum] podepsat smlouvy o zřízení věcného břemene. V červenci 2008 posuzovaná vysoce pravděpodobně trpěla počínající smíšenou kortikální a subkortikální vaskulární demencí (F01.3). Znalec vycházel ze zdravotnické dokumentace z roku 2007, 2008 a 2009, kdy byla přivezena vnučkou do zdravotnického zařízení int. odd. nemocnice nový Bydžov, 2010, kdy byla v bezvládném stavu nejevící známky života přivezena rodinou. Uzavřel, že posuzovaná byla schopna pochopit podstatná fakta týkající se podpisu smlouvy ze dne [datum]. Naopak v roce 2021 posoudil znalec zdravotní stav zůstavitelky ke dni podpisu darovací smlouvy na základě stejné zdravotnické dokumentace, a uzavřel, že [tituly před jménem] [jméno FO] trpěla v rozhodné době, to je 26. 8. 20229 smíšenou kortikální a subkortikální vaskulární demencí (F01.3). Jednalo se o chronickou, progredující duševní poruchu s významným vlivem na jednání a chování postižené. Posuzovaná nebyla z psychiatrického hlediska vlivem přítomné demence schopna rozpoznat a kvalitně rozhodnout o uzavření darovací smlouvy. Přestože znalec ve svém znaleckém posudku zmiňuje výpovědi svědků, při výslechu na jednání dne [datum] zdůraznil, „že co se týče laické osoby, které udávají něco o zdravotním stavu, tak se setkáváme se dvěma tábory, mezi jedním táborem, který tvrdí, že ta osoba byla v naprosto dobrém stavu a druhá část řízení, že to bylo úplně naopak. Takže v mých očích odpovědi těchto lidí obvykle nemají velký význam zvláště potom, když je k dispozici zdravotní dokumentace, které dávám přednost“. Tuto teorii podpořil i znalec [tituly před jménem] [jméno FO] (viz níže).

19. Žalovaní předložili soudu znalecké posudky. Ze znaleckého posudku č. 777/2022 [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] naopak vyplývá, že u posuzované nebyla nikdy diagnosticky potvrzená vaskulární demence. Ze zdravotnické dokumentace z provedeného CT vyšetření a zápisů ve zdravotnické dokumentaci není možné stanovit demenci. Při svém znaleckém zkoumání vycházel ze zdravotnické dokumentace, z výpovědí svědků, z protokolů z jednání. Při výslechu znalců znalec [jméno FO] na dotaz soudu uvedl, že posuzovaná byla schopna posoudit následky svého úkonu.

20. Z posudku [právnická osoba] [jméno FO], [tituly za jménem] ze dne [datum], č. 035/2022 vyplývá, že atrofie mozku neznamená demenci. Z dostupné zdravotnické dokumentace znalec zjistil, že není v diagnostickém souhrnu uvedena smíšená kortikální a subkortikální vaskulární demence a diagnóza smíšené kortikální a subkortikální vaskulární demence ani nevyplývá z vyšetření provedených během hospitalizace. Z neurologického hlediska by bylo nutné pro diagnózu demence stanovit především klinicky na podkladě mentální výkonnosti pacienta, jeho osobnostní charakteristiky a z jeho chování a jednání. Všechna ostatní vyšetření, byť sebevíce sofistikovaná (jako CT, Mr, spod) jsou pouze vyšetřeními pomocnými, která mají za úkol pomoci lékaři ve směrování diagnostické rozvahy. Diagnózu demence nelze stanovit pouze na podkladě těchto pomocných vyšetření, natož jednoho z nich (tedy CT mozku). V obecné praxi platí, že u demencí mohou být veškerá pomocná vyšetření zcela negativní. Předmětné neurologické nálezy pak odpovídají průměrným nálezům dané věkové skupiny. Znalec dále popsal, že příčinou neklidu posuzované mohlo být a z největší pravděpodobností bylo samotné vyšetření CT mozku, které klade požadavky na soustředění, pacient musí být připoután pásy, přístroje vydávají bzučivé zvuky, přístroj rotuje, takové vyšetření je zatěžující i pro mladé pacienty. Tento znalec vycházel pouze ze zdravotnické dokumentace. Tento znalec se také vyjádřil z odborného hlediska ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který nálezy mozku u posuzované desinterpretuje. Znalec uvedl, že vyšetření CT mozku je doména neurologů, jde o neurologické vyšetření.

21. Vzhledem k tomu, že existovaly dva znalecké posudky s rozdílným závěrem, soud nechal vypracovat revizní znalecký posudek k posouzení toho, zda byla [jméno FO] schopna s ohledem na svůj duševní stav uzavřít darovací smlouvu a netrpěla žádnou duševní poruchou. Znalecký ústav FN [adresa] uzavřel, že [jméno FO] byla schopná posoudit následky svého jednání, v době sjednávání předmětné smlouvy. To potvrdil znalec při svém výslechu dne [datum]. Revizní znalecký posudek je z [datum]. Vycházel ze všech dostupných listinných důkazů zabývajících se zdravotními potížemi a zdravotnickou dokumentací posuzované [jméno FO]. Konzultant [tituly před jménem] [jméno FO] z neurologické kliniky FN [adresa] v posudku tvrdí, že z dostupné dokumentace nelze stanovit diagnózu demence. Nelze tedy vyvozovat, že by posuzovaná nebyla schopna právních úkonů v době podpisu smluv. Z dostupné dokumentace nevyplývá, že by byla přítomna demence, která vyžaduje trvalou nebo trvale postupně se zhoršující poruchu kognitivních funkcí. Znalecký ústav nesouhlasil se závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který vychází pouze z doby hospitalizace v červnu roku 2009. Znalec z oboru neurologie uvedl, že CT mozku je pouze vyšetření pomocné a pro diagnózu demence nález CT mozku sám o sobě nestačí. Stavy zmateností u seniorů bývají vyvolány i náhlou změnou prostředí, také v noci, kdy je tma. A výskyt deliria sám o sobě ještě neznamená demenci. Revizní znalecký posudek se de facto ztotožnil se závěry znaleckého posudku [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO], čili, že posuzovaná [jméno FO] byla v době podpisu darovací smlouvy způsobilá tuto smlouvu podepsat a posoudit všechny její následky, tzn. že netrpěla duševní poruchou, která by ji pro tento úkon činila nezpůsobilou. Znalec uvedl, že z dostupné dokumentace nelze stanovit diagnózu demence. Výsledek CT mozku je obrazem k věku přiměřeným. U posuzované zřejmě došlo změnou prostředí ke zhoršení stavu, který však sám o sobě není indikátorem přítomnosti syndromu demence. Syndrom demence vyžaduje trvalou nebo trvale postupně se zhoršující poruchu kognitivních funkcí. Toto z dostupné dokumentace nevyplývá. Souhlasil s posudkem [právnická osoba] pokud ten uzavřel, že pro diagnózu demence je třeba klinické vyšetření dané osoby lékařem, což u posuzované provedeno nebylo. Demence spadá do problematiky jak psychiatrie, tak neurologie. [jméno FO] [tituly před jménem] [jméno FO] měl své závěry konzultovat s neurologem.

22. Soud souhlasí se závěry ústavního znaleckého posudku, který popsal příznaky demence a jak se zjišťují, že toto onemocnění je mezioborové, tj. spadá do oblasti jak psychiatrie, tak neurologie, proto posudek [tituly před jménem] [jméno FO] v tomto světle nemůže bez dalšího obstát. Znalecký ústav nepochybil, pokud nevycházel při svém posouzení paní [jméno FO] z výpovědi [jméno FO], neboť jak uvedli všichni znalci, vychází se převážně ze zdravotnické dokumentace a nikoli z výpovědí laických osob. Znalecký ústav také uzavřel, že není podstatné pro posouzení zdravotního stavu zůstavitelky a pro závěry znaleckého posudku, zda se paní [jméno FO] účastníka předmětného ústního jednání, či nikoli.

23. Dne [datum] při hlavním líčení proběhl výslech znalce prof [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], u Obvodního soudu pro [adresa] v trestní věci obž. žalovaného č. [hodnota] a spol sp.zn. 8 T 21/2021, ze kterého má soud prokázáno, že znalec vysvětlil chování posuzované H.[jméno FO], když posílala děti do školy, když o víkendu se do školy nechodí, nebo na Vánoce, že nevěděla, že jsou vánoce, že „to může znamenat stav dezorientace, přechodný, krátkodobý, který může být daný třeba nějako přechodnou nedokrevností mozku“.

24. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] byl opětovně slyšen zdejším soudem dne [datum], kdy uvedl, že je kladen důraz na údaje ze zdravotnické dokumentace, tzn. Ze záznamů praktického lékaře, z hospitalizace a údaje laických osob jsou pouze dokreslující. V dané věci některé osoby vypovídaly o zmatenosti paní [jméno FO] jiné, uvedly, že poruchy paměti neměla, proto tyto údaje nepovažovali za zásadně významné. Dále uvedl, že nesouhlasí s tvrzením [tituly před jménem] [jméno FO] o počínající demenci u paní [jméno FO], uvedl, že oni žádnou demenci neprokázali. Dále uvedl, že u starších lidí samotná hospitalizace bývá příčinou zmatenosti, zejména na počátku této hospitalizace. [jméno FO] měla neurologické postižení, tak je významné, aby se podílel na posouzení neurolog, který stejně jak jako psychiatři hodnotí nálezy na zobrazovaných metodách mozku a zejména v lehčích stadiích neurologové hodnotí a léčí demenci, je to mezioborová problematika, takž je výhodnou, pokud spolupracuje neurolog a psychiatr. CT mozku proběhlé na neurologii [datum] nebylo pro diagnózu demence dostatečné. [jméno FO] nebyla psychiatricky vyšetřena, pokud jde o poruchy intelektu. Znalec uzavřel, že podstatné skutečnosti pro závěr o duševní poruše jsou záznamy ze zdravotnické dokumentace, jako nezanedbatelné jsou považovány názory laických osob. [jméno FO] tak byla dne [datum] schopna uzavřít darovací smlouvu, nebyla u ní prokázána žádná duševní porucha.

25. Z nálezu ze dne [datum] [právnická osoba]. má soud prokázáno, že [jméno FO] byla vyšetřena na radiodiagnostickém oddělení se závěrem: Kardiomegalie, mírné venosní městnání v plicním oběhu. Bez ložiskových plicních změn.

26. Z listiny ze dne [datum] má soud prokázáno, že Raiffeisen Bank sděluje notáři [tituly před jménem] [jméno FO], ve věci dědictví po [tituly před jménem] [jméno FO] sp. zn. 34D 654/2010, že zůstavitelka u nich neměla ke dni úmrtí veden žádný účet. TJ. k [datum] a u nich figuruje pouze jako zástavce – majitel nemovitosti k hypotečnímu úvěru č. 101/102/08.

27. Z listiny Hlavního města Prahy – oddělení poplatků za odpad ze dne [datum] má soud prokázáno, že se Magistrát přihlásil se svou pohledávku do dědictví za nezaplacené poplatky za odpady v celkové částce [částka] za období od [datum] – [datum].

28. Z výslechu [jméno FO], který proběhl u zdejšího soudu dne [datum] ve věci [sp.zn.] má soud prokázáno, že v roce 2008 s panem [jméno FO] sjednávala nájem, nájem hradila panu [jméno FO] v hotovosti dopředu, neboť věděla, že v domě se provádí rekonstrukce a jsou třeba finanční prostředky, dům byl dlouhodobě zanedbaný, pan [jméno FO] počítal s podnikatelským plánem, chtěl z domu udělat hotel, tak se rekonstruovaly pokoje. Rekonstrukci prováděl pan [jméno FO] se svým strýcem. Mluvila také s paní [jméno FO] osobně.

29. Z výslechu [Jméno advokáta D] ze dne [datum] má soud prokázáno, že je vnučkou paní [jméno FO], která popsala babičku v době, kdy měla podepsat darovací smlouvu, jako osobu starší, která jezdila na kolečkovém křesle, pohybovala se pomalu, bydlela celý život v Bydžově, ohledně dobu v Praze o jeho správě apod. se s babičkou nikdy nebavila. Do svých 17 let bydlela s babičkou v Bydžově, pak se přestěhovala do Prahy a dojížděla za babičkou a mladšími sourozenci do Bydžova o víkendech. O smlouvách týkajících se předmětného domu v Lublaňské ulici jsem jako děti nevěděly, dozvěděli jsem se vše až po smrti babičky. [jméno FO] nejprve dojížděl za sestrou [jméno FO], se kterou chodil do Bydžova, postupně se dozvěděl o tom, že máme v Praze dům, následně se tam se sestrou do jednoho uvolněného bytu nastěhovali, pan [jméno FO] v době, kdy tam začala také bydlet, obýval nějaký prostor na půdě, jako ateliér, který ještě nebyl zcela hotový. [jméno FO] jí seznámil s panem [tituly před jménem] [jméno FO], byl to jeho kamarád. [jméno FO] je její spolužačka z gymplu. V roce 2009 se odstěhovala [jméno FO] k babičce do Bydžova, kde se o ní starala, na tamějším gymnáziu dostudovala. S babičkou nikdy neřešily otázky ohledně domu [adresa] a ohledně finančních záležitostí v Bydžově do účetnictví nenahlížela neměla o něm přehled.

30. Z výslechu [Jméno advokáta B] má soud prokázáno, že je vnučkou [jméno FO]. S [jméno FO] chodila ještě po smrti babičky, za kterou jezdili do Bydžova. [jméno FO] jí nikdy neřekl, že by podepsal s babičkou nějakou smlouvu, i když se ho na to výslovně ptala, proto byli všichni překvapeni po smrti babičky, že došlo k tomu převodu. V roce 2007 pan [jméno FO], který se dříve staral o nemovitosti dostal výpověď a správy se ujal [Jméno advokáta I]. [právnická osoba] prováděl on se svým strýcem panem [jméno FO]. Ona bydlela s [jméno FO], v bytě v Lublaňský ulici, před tím, za ní jezdil do Bydžova. S placením energií v domě byly problémy, byly tam dluhy, odstřihli také plyn i elektřinu, pak se skládali na ten dluh, chodili na plynárnu, aby plyn zase zapojili. To bylo v období let 2008 a 2009. Věděla o tom, že si pan [jméno FO] půjčil nějaké peníze, aby mohl provádět rekonstrukci domu, půdy.

31. Z účastnické výpovědi [jméno FO] má soud prokázáno, že se s paní [jméno FO] poznal skrz [Jméno advokáta B], se kterou chodil. S paní [jméno FO] měli hezký vztah, obdivoval ji za to, co všechno [právnická osoba] dělala, byla na to sama. Dům byl v hrozném stavu, když se s [jméno FO] seznámil, v té době ho spravoval pan [jméno FO], přicházely stížnosti ze všech stran, paní [jméno FO] z tohoto byla špatná. Nakonec se dohodli, že se bude o dům starat on, půjčí si peněžní prostředky a vybuduje na půdě 4 bytové jednotky, jak původně paní [jméno FO] chtěla. Nejprve byla podepsána smlouva o zřízení vědného břemene v březnu 2009, když se zadlužil, chtěl mít nějakou jistotu vrácení těch peněžních prostředků. Poté, kdy se byty dostavěly byla uzavřena darovací smlouva. Na rekonstrukci si půjčil peníze, které dosud splácí.

32. Ze spisu Obvodního soudu pro [adresa] sp.zn. 26 C 310/2009 má soud prokázáno, že [jméno FO] podala proti žalované [tituly před jménem] [jméno FO] žalobu na určení neplatnosti výpovědi, kde byl uveden [tituly před jménem] [jméno FO], jako právní zástupce žalované. K žalobě se vyjádřil [tituly před jménem] [jméno FO] a předložil plnou moc podepsanou [jméno FO] dne [datum] v Praze. Ve věci se konala ústní jednání dne [datum] a dne [datum] za přítomnosti právního zástupce žalované. Dne [datum] došlo ke zpětvzetí žaloby z důvodu dohody účastníků ohledně předmětu sporu. Soud řízení zastavil.

33. Z rozsudku zdejšího soudu ve věci [sp.zn.] ze dne [datum], který byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 28Co 401,402/2022-466 dne [datum], že soud zamítl žalobu na určení, že neexistuje věcné břemeno pro jednotky č. 1727/2 a 1727/3 v budově čp. 1727 v k. ú. [adresa], obec [adresa] s tím, že v době uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene tj. k [datum] paní [jméno FO] věděla, co dělá, byla schopna ovládat své jednání a nebyla pod vlivem jiných osob. V tomto řízení soud vycházel ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který uzavřel, že ke dni [datum] věděla, co dělá a byla schopna pochopit obsah této smlouvy. Tedy její rozpoznávací a ovládací schopnosti byly zachovány v takovém rozsahu, aby byla schopna pochopit podstatná fakta, týkající se podpisu této smlouvy a její obsah.

34. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. 44 To 71/2025-1439 má soud prokázáno, že byl žalovaný [Jméno advokáta I] zproštěn obžaloby pro skutek, že v úmyslu získat do osobního vlastnictví bytovou jednotku v bytovém domě čp. 1727/27 v u. Lublaňská, Praha2, jehož výlučným vlastníkem byla [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum], měl zneužit důvěry [jméno FO] a vědom si jejího domnělého spatného zdravotního stavu způsobeného stařeckou demencí, která se měla projevovat především zmateností, ztrátou pamětí, dismobilitou, což mělo negativně ovlivnit její schopnost posoudit důsledky svého jednání dne [datum] v notářské kanceláři [tituly před jménem] [jméno FO], nezjištěným způsobem ji měl přimět k uzavření darovací smlouvy sepsané ve formě notářského zápisu, na základě kterého se [jméno FO] stal vlastníkem rozestavěné bytové jednotky č. [hodnota] umístněné v bytové domě a na společných částech domu a pozemku č.par. 1488 a č. par.č. [hodnota] v K.ú. [adresa], obec [adresa], neboť nebylo prokázáno, že v obžalobě označený skutek je trestným činem. V bodě 16 odvolací soud uzavřel, že v řízení bylo prokázáno, že došlo k uzavření předmětné smlouvy mezi obžalovaným a poškozenou, skutek se tedy stal, během řízení ale nebylo prokázáno, že by se obžalovaný jednáním na poškozené dopustili trestného činu.

35. Soud neprováděl další navrhované důkazy a to výslech svědků, kteří by se mohli vyjádřit k výstavbě předmětných bytových jednotek a stavební dokumentaci, listinných důkazů směřující k výstavbě půdních bytů, neboť tyto důkazy nesměřovaly k prokázání způsobilosti paní [jméno FO] k podpisu smlouvy o darování, ani k jednání mezi ní a [jméno FO] směřujícím je uzavření této smlouvy. Z dalších provedených důkazů neučinil žádná skutková zjištění potřebná pro posouzení dané věci a proto je dále nehodnotil.

36. Soud si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, na základě kterých dospěl k níže uvedeným závěrům.

37. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem: Dle § 3028 odst. 1,2 zák. č. 89/2012 Sb.(dále jen o.z.) soud vyhodnotil, že na posouzení platnosti uzavření platnosti darovací smlouvy, se užijí ustanovení zák. č. 40/1964 Sb., tedy starého o.z. (nále jen SOZ), neboť k uzavření smlouvy došlo před účinností o.z. a předmětem posouzení jsou právě okolnosti vzniku. Otázky týkající se náležitostí smlouvy darovací soud posuzoval podle § 628 a násl.SOZ. Problematiku náležitostí smlouvy jako právního úkonu soud posuzoval dle § 37, §38 SOZ a otázku omylu dle § 49a a §40a SOZ. Otázku lichvy soud posoudil dle § 253 zák. č. 140/161 Sb., trestního zákona.

38. Podle § 38 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (účinný v době podpisu darovací smlouvy) odstavec 1, neplatný je právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil, nemá způsobilost k právní úkonům. Podle odstavce 2, rovněž je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou.

39. Podle § 39 o.z. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází, anebo se příčí dobrým mravům.

40. Podle § 134 zákona č. 99/1993 Sb. o.s.ř. listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomocí, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno.

41. Žalobci se svou žalobou domáhají určení, že [jméno FO] ke dni své smrti vlastníkem předmětné bytové jednotky tj., že darovací smlouvy je neplatná. Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není (určovací žaloba), podle § 80 o.s.ř. je po procesní stránce věcná legitimace účastníků řízení a naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

42. Žalobci jsou ve věci aktivně legitimováni jako vlastníci nemovitosti, ve které se byt, o jehož vlastnictví se ve věci jedná a žalovaní jsou pasivně věcně legitimováni, neboť žalovaný č. [hodnota] je obdarovaný z darovací smlouvy, která je v tomto řízení posuzována a žalovaná č. [hodnota] je v katastru nemovitostí zapsána jako její vlastník.

43. Soud je toho názoru, že na podání předmětné žaloby je na straně žalobců naléhavý právní zájem, neboť se jedná o určení vlastnictví k nemovitosti a bez tohoto určení by nebylo možné provést případnou změnu zápisu v osobě vlastníka.

44. Žalobci namítají, že paní [jméno FO], jejich babička nechtěla nemovitost dělit, prodat ani darovat, neboť ji chtěla zachovat pro svá vnoučata. Žalobce využil svého postavení v rodině a uvedl zůstavitelku Ph.Mr. [jméno FO] do omylu o pravém účelu listin, které jí postupně předkládal k podpisu, přičemž jí zatajil, že pravým důvodem je zneužití jejího podpisu k vlastnímu obohacení z jejího majetku, a to k její škodě a ke škodě jejích vnoučat – žalobců. Dále spatřují neplatnost darovací smlouvy pro nezpůsobilost zůstavitelky dle ust. § 38 SOZ a rozpornou s dobrými mravy dle ust. § 39 SOZ.

45. V daném případě [jméno FO] darovala předmětnou bytovou jednotku žalovanému č. [hodnota] formou notářského zápisu, kde bylo uvedeno, že toto je její svobodná vůle. Podpisu smlouvy byl přítomen nejen žalovaný č. [hodnota], ale také notář, smlouvu připravoval [tituly před jménem] [jméno FO], tito uvedli, že dárkyně věděla, co podepisuje a byla to její svobodná vůle. Revizní znalecký posudek potvrdil to, že posuzovaná [jméno FO] v době sepsání tohoto notářského zápisu měla způsobilost k právním úkonům, netrpěla duševní poruchou, která by ji činila k tomuto právnímu úkonu neschopnou, mohla posoudit následky svého jednání. V době uzavření darovací smlouvy byla paní [jméno FO] způsobilá k jejímu podpisu, proto z tohoto důvodu, pro vymizení ovládacích či rozpoznávacích schopností předmětnou smlouvu soud neoznačil za neplatnou.

46. Soud ani nepřisvědčil námitce žalobců, že zůstavitelka jednala v omylu o pravém účelu této smlouvy. Z obsahu smlouvy se jasně podává, o jakou jednotku se jedná, o vůli tuto předat žalovanému, a to přímo za účasti nestranné osoby (notáře) který vůli darující zkoumal. Nelze tedy shledat důvodnou námitku, že paní [jméno FO] byla uvedena v omyl v tom směru, že žalovaný přijímá do svého vlastnictví jednotku, když toto je přímo ve smlouvě uvedeno.

47. Soud neshledal ani důvod pro to, aby označil právní úkon nebo právní jednání [jméno FO], kterým darovala předmětnou bytovou jednotku žalovanému č. [hodnota] v rozporu se zákonem nebo že by se tento úkon příčil dobrým mravům, neboť mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaný č. [hodnota] měl blízký vztah k [jméno FO], staral se o celou její nemovitost, o čemž žalobci věděli, o dům se nezajímali. Žalovaný spolu s pane [jméno FO] vybudovali v domě 4 jednotky, z čehož dvě paní [jméno FO] jim darovala, taková byla úmluva mezi nimi. Na tomto ujednání nevidí soud nic, co by se příčilo dobrým mravům a co by bylo možné nazvat dokonce jako lichevní jednání. Podstatou lichvy je zneužití něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo rozrušení k získání nebo slibu plnění, jehož hodnota je v hrubém nepoměru k plnění nabízenému, nebo je lichevním uplatněním takové pohledávky pro svůj prospěch. [jméno FO], jak to vnímá soud, byla i přes svůj věk vitální a do poslední chvíle schopná o předmětné nemovitosti rozhodovat a věřila žalovanému, že nemovitost zrekonstruuje, opraví a nadále se o ni bude starat, aby byla zachována pro její vnoučata a pojistila tento svůj záměr uzavřením darovací smlouvy, neboť tím si mohla být jistá, že vzhledem k tomu, že žalovaný je „spoluvlastníkem nemovitosti“ doposud se o ní staral, tak se bude starat i nadále. Že se stalo to, že žalovaný č. [hodnota] daroval jednotku osobě blízké už na tomto záměru paní [jméno FO] nemůže nic změnit. Nemovitost nebyla v dobrém stavu, až poté, kdy se začal o nemovitost starat žalobce došlo ke zlepšení, tak mohla paní [jméno FO] důvodně předpokládat, že se podaří nemovitost uvést do velmi dobrého stavu. Tedy soud neshledal neplatnost smlouvy ani pro rozpor s dobrými mravy, ani pro lichevní jednání, a nakonec ani pro nedodržení principu vyváženosti smlouvy, když zůstavitelka jednala s rozmyslem, když darovala jednu bytovou jednotku žalovanému č. [hodnota], kterou konec konců žalovaný skutečně vybudoval, a to spolu s dalšími 3 jednatkami.

48. Soud neshledal žádnou relevantní skutečnost, pro kterou by bylo možné označit uzavřenou darovací smlouvu za neplatnou.

49. Ze všech výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Zamítl žalobu na určení, že v době smrti byla [jméno FO] vlastnicí předmětné bytové jednotky.

50. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud úspěšným žalovaným plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují odměnu za zastupování podle § 9 odst. 3 písm. a) z tarifní hodnoty [částka] tj. Kč 3 100/úkon od. [datum] z tarifní hodnoty Kč 65 000, tj. Kč 3 700/úkon a § 13 vyhl. č. 177/1996 advokátního tarifu Kč 300/úkon po [datum] Kč 450/úkon. Před soudem I. stupně do vyhlášení prvého rozsudku: za 16 úkonů pro žalovaného 2. za převzetí, sepis žaloby, účast na jednání dne [datum], [datum], [datum],[datum] (2 úkony), [datum], podání ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], porada s klientem dne [datum], [datum]. Za odvolací řízení podání odvolání a vyjádření se k odvolání, za 2 úkony. Za řízení u soudu I. stupně po odvolacím řízení za podání ze dne [datum], [datum], účast na jednání dne [datum], [datum], [datum] a [datum], tj za 5 úkonů. Náklady důkazu – znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] Kč 60 500 a [právnická osoba] [jméno FO] Kč 35 000.Pro žalovanou č. [hodnota] za 24 úkonů po Kč 3 100 a [částka] režijní paušál: převzetí a příprava, vyjádření k žalobě podání ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum],[datum], [datum], [datum], [datum],[datum], účast při jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] (2 úkony), odvolání proti usnesení úkon ze dne [datum] a ze dne [datum] úkon. Řízení o odvolání za odvolání a vyjádření se k odvolání podání ze dne [datum]. Za řízení před soudem I. stupně po odvolání: účast při jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], podání ze dne [datum]. Odměnu za zastupování a režijní paušály byly přiznány včetně 21% DPH.

51. Podle ust. § 148 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

52. V daném případě žalobci mají povinnost nahradit státu náklady řízení, které představují odměnu znalcům za jejich znalecké zkoumání. Kč 14 096 znalci [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], Kč 11 300 za jeho doplnění, Kč 900 za účast při jednání [datum], Kč 1 870 [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], za účast při jednání, Kč 3 500 [tituly před jménem] [jméno FO] za účast při jednání, Kč 3 630 za výpověď znalce [tituly před jménem] [jméno FO] při ú.j.[datum], Kč 78 045 za vypracovaný znalecký posudek FN [adresa], výpověď znalce [částka] při jednání dne [datum]. Celkem [částka].

Poučení